Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2094(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0374/2012

Předložené texty :

A7-0374/2012

Rozpravy :

PV 10/12/2012 - 24
CRE 10/12/2012 - 24

Hlasování :

PV 11/12/2012 - 8.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0470

Přijaté texty
PDF 159kWORD 39k
Úterý 11. prosince 2012 - Štrasburk Konečné znění
Strategie digitální svobody v zahraniční politice
P7_TA(2012)0470A7-0374/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 ke strategii digitální svobody v zahraniční politice EU (2012/2094(INI))

Evropský parlament ,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 5. července 2012 nazvanou „Ochrana, podpora a uplatňování lidských práv na internetu“, která uznává význam ochrany lidských práv a volného toku informací přes internet,(1)

–  s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN Franka La Rue ze dne 16. května 2011 (A/HRC/17/27) a ze dne 10. srpna 2011 (A/66/290) o podpoře a ochraně svobody myšlení a projevu, které zdůrazňují použitelnost mezinárodních norem a standardů v oblasti lidských práv týkajících se práva na svobodu názoru a projevu na internetu chápaného jako sdělovací prostředek ke komunikaci,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 28. března 2008 (7/36), která definuje mandát zvláštního zpravodaje pro podporu a ochranu práva na svobodu názorů a projevu,

–  s ohledem na zprávu OSN ze dne 16. června 2011 nazvanou „Obecné zásady v oblasti obchodu a lidských práv: uplatňování rámce OSN pro “ochranu, respekt a nápravu„ (v níž se odráží činnost zvláštního zpravodaje OSN Johna Ruggieho),

–  s ohledem na usnesení Řídící rady Meziparlamentní unie ze dne 19. října 2011(2) ,

–  s ohledem na strategický rámec o lidských právech, který přijala Rada dne 25. června 2012(3) ,

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 13. června 2012 týkající se zvláštního představitele EU pro lidská práva,(4)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o ochraně kritické informační infrastruktury – Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti,(5)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako průkopnickém činu,(6)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv,(7)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o přístupu nevidomých ke knihám a jiným tištěným materiálům,(8)

–  s ohledem na souhrnný rozpočet na rok 2012 ze dne 29. února 2012, zejména na výzvu k vytvoření „Fondu Evropské unie pro globální svobodu internetu“,(9)

–  s ohledem na sdělení komisaře pro digitální agendu ze dne 12. prosince 2011 o „strategii neodpojování“,

–  s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise, které dne 12. prosince 2011 adresovaly Evropskému parlamentu a Radě pod názvem „Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“ (COM(2011)0886),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o otevřeném internetu a neutralitě sítí v Evropě(10) ,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

–  s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o efektivní evropské strategii v oblasti surovin(11) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie(12) ,

–  s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. května 2011 nazvané Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami (COM(2011)0303),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU(13) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti subdodavatelských podniků v dohodách o mezinárodním obchodu(14) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 nazvané „Řízení internetu: další kroky“(15) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o internetu věcí(16) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(17) ,

–  s ohledem na svá usnesení o naléhavých případech porušení lidských práv, demokracie a právního státu, v nichž byly vyjádřeny obavy ohledně digitálních svobod,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 27. září 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1334/2000, kterým se zavádí režim společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití(18) ,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii a o zrušení nařízení (EU) č. 442/2011, který se zavádí opatření omezující vývoz zařízení informačních a komunikačních technologií (IKT) a monitorovacích nástrojů(19) ,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 264/2012 ze dne 23. března 2012, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu a jímž se zavádí opatření omezující vývoz zařízení IKT a monitorovacích nástrojů(20) ,

–  s ohledem na články 3 a 21 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a všechny relevantní mezinárodní nástroje z oblasti lidských práv, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o ekonomických, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na Úmluvu OSN ze dne 17. dubna 2003 o zachování nemateriálního kulturního dědictví(21) ,

–  s ohledem na Chartu OSN,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a probíhající jednání o přistoupení EU k této úmluvě,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0374/2012),

A.  vzhledem k tomu, že díky technologickému vývoji mohou jednotlivci na celém světě používat nové informační a komunikační technologie a připojit se k internetu, což podporuje revoluční změny ve společnosti, fungování demokracie, správu věcí veřejných, hospodářství, podnikání, sdělovací prostředky, rozvoj a obchod;

B.  vzhledem k tomu, že internet je klíčový pro přístup k informacím, svobodu projevu, svobodu tisku a svobodu shromažďování a pro hospodářský, sociální, politický a kulturní rozvoj;

C.   vzhledem k tomu, že panuje všeobecná shoda, která se odráží i v mezinárodním právu, že pokud dochází k omezení základních práv, musí se tak dít na základě zákona;

D.  vzhledem k tomu, že EU musí lidská práva chránit a prosazovat jak na internetu, tak i mimo něj;

E.  vzhledem k tomu, že klíčovými faktory pro plné využití emancipačního potenciálu internetu a IKT jsou inkluzivita, podpora počítačové gramotnosti a překlenutí digitálních rozdílů;

F.  vzhledem k tomu, že ačkoli jsou IKT klíčovými nástroji při organizaci sociálních hnutí a protestů v různých zemích, jak tomu bylo zejména při událostech arabského jara, jsou využívány také jako represivní nástroje, a to formou (hromadné) cenzury, dohledu, vyhledávání a sledování pohybu informací a osob;

G.  vzhledem k tomu, že IKT mohou být rovněž užitečným nástrojem pro teroristické organizace při přípravě a provádění útoků;

H.  vzhledem k tomu, že kontext, v němž se technologie používají, do velké míry určuje vliv, jaký mohou tyto technologie mít jako hnací síla pozitivního vývoje, či naopak jako nástroj represe;

I.   vzhledem k tomu, že tyto změny vytvářejí nový kontext, který si žádá úpravu stávajících zákonných norem na základě strategie řízení internetu a IKT ve všech vnějších činnostech EU;

J.   vzhledem k tomu, že internet vzkvétá a organicky se vyvíjí jako platforma, která má pro veřejnost obrovskou hodnotu; vzhledem však k tomu, že zneužívání nových možností a nástrojů, které s sebou přinesl internet, vytváří také nová rizika a nebezpečí;

K.   vzhledem k tomu, že internet se stal rovněž jedním z faktorů rozvoje mezinárodního obchodu, což vyžaduje neustálou obezřetnost, zejména pokud jde o ochranu spotřebitelů;

L.   vzhledem k tomu, že omezení by měla existovat pouze v případech zneužívání internetu k nezákonné činnosti, jako je podněcování k nenávisti, násilí a rasismu, totalitní propaganda a přístup dětí k pornografii či jejich sexuální vykořisťování;

M.  vzhledem k tomu, že globální a hranicemi neomezená povaha internetu vyžaduje nové formy mezinárodní spolupráce a správy se zapojením mnoha zúčastněných stran;

N.   vzhledem k tomu, že v čl. 21 Smlouvy o Evropské unii je uvedeno, že: „Unie dbá na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž je nápomocen vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, zajišťují tuto soudržnost a za tímto účelem spolupracují“;

O.  vzhledem k tomu, že základní zásadou pro otevřený internet je jeho neutralita zajišťující soutěž a transparentnost;

P.  vzhledem k tomu, že klíčový význam má jak digitální bezpečnost, tak i digitální svoboda a že jedna nemůže nahradit druhou;

Q.  vzhledem k tomu, že EU bude příkladem digitální svobody pouze tehdy, pokud bude tato svoboda v EU chráněna;

Lidská práva a rozvoj

1.  uznává, že necenzurovaný přístup k otevřenému internetu, mobilním telefonům a IKT má dopad na lidská práva a základní svobody, neboť má emancipační účinek a na celém světě rozšiřuje prostor pro svobodu projevu, přístup k informacím, právo na soukromí a svobodu shromažďování;

2.  uznává, že otevřený internet a IKT mají obrovský emancipační, kreativní a stimulující potenciál pro utváření společenství, občanskou společnost a celosvětový hospodářský, sociální, vědecký, kulturní a politický rozvoj, čímž samy o sobě přispívají k pokroku celého lidstva; je si nicméně vědom toho, že ze zneužívání IKT plynou nová rizika a hrozby pro lidská práva;

3.  uznává, že internet a sociální média umožňují vládám zapojit se do přímé diplomacie a usnadňují rozvoj kontaktů mezi lidmi po celém světě; zdůrazňuje, že otevřené diskuse o myšlenkách mohou pomoci bránit extremismu a zlepšit vztahy a porozumění mezi různými kulturami;

4.   domnívá se, že tam, kde jsou politické vztahy zablokované nebo narušené, může to být kultura, co pomůže zajistit přístup a usnadnit vzájemné styky; uznává, že svoboda a kultura jsou úzce provázány a že digitální kulturní diplomacie má pro EU strategický význam;

5.   uznává úlohu umělecké svobody a svobody napodobovat a opakovaně používat umělecká díla jakožto základních prvků tvořivosti a svobody projevu a myšlení; uvědomuje si, že v systému ochrany autorských práv existuje značné množství výjimek a omezení, zejména v oblasti žurnalistiky, citací, satiry, archivů a knihoven a zajištění přístupu ke kulturnímu dědictví a jeho upotřebitelnosti;

6.  vyzývá Komisi, aby věnovala náležitou pozornost tomu, že některé země uplatňují represe a kontroly občanů, organizací občanské společnosti a občanských aktivistů, zatímco v některých státech má podnikání v rostoucí míře technologickou složku spočívající v blokování obsahu a sledování a zjišťování totožnosti obránců lidských práv, novinářů, aktivistů a disidentů; dále vyzývá Komisi, aby přijala opatření proti kriminalizaci legitimních vyjádření na internetu a proti přijímání restriktivní legislativy, kterou se tato opatření zdůvodňují; znovu proto zdůrazňuje, že tyto postupy jsou v rozporu s kodaňskými kritérii;

7.   zdůrazňuje, že pro zaručení svobodného působení a bezpečnosti ochránců lidských práv a svobody projevu je nutné, aby poskytovatelé internetových služeb, vývojáři softwaru, výrobci hardwaru, služby sociálních sítí/médií atd. uznávali a uplatňovali zásady sociální odpovědnosti podniků;

8.  zdůrazňuje, že aby byla zajištěna kontrola a kontinuita podpory a ochrany digitálních svobod, měly by se tyto činnosti stát – pod vedením vysoké představitelky a ESVČ – součástí všech vnějších činností EU, jejího financování a politik a nástrojů určených k poskytování pomoci a měly by být jednou ročně podrobeny přezkumu; vyzývá k aktivnímu přístupu k této problematice a k provádění činností, jimiž bude zajištěna horizontální spolupráce a koordinace mezi příslušnými institucemi a agenturami EU a mezi jednotlivými útvary v každé z nich;

9.  souhlasí s názorem Komise, že svobodný přístup k internetu patří ke kodaňským kritériím a že omezení svobody projevu by mělo být vždy, a tedy i na internetu, odůvodněno naléhavou společenskou potřebou a mělo by být především přiměřené sledovanému legitimnímu účelu;

10.   všímá si obav spojených s ochranou a podporou lidských práv a svobod na internetu, které panují ve všech zemích, současně však uznává zásadní rozdíly v podmínkách, v nichž jsou IKT využívány, jako je například existence právního státu a dostupnost opravných prostředků;

11.   vyzývá Komisi, aby při obhajobě naprosto nezbytných a přiměřených omezení základních práv zajistila jednotu mezi vnější činností EU a svými vlastními vnitřními strategiemi, zejména pokud jde o dodržování základních zásad mezinárodního práva, jako například to, že omezení musí mít oporu v zákoně a nesmějí být prováděna soukromým sektorem ad hoc;

12.  vybízí zvláštního představitele EU pro lidská práva, aby digitální svobodu a „strategii neodpojování“ zařadil mezi své klíčové priority;

13.  zdůrazňuje, že účinné politiky EU v oblasti rozvoje a lidských práv vyžadují, aby byly otázky IKT začleněny do všech činností EU a aby byly překonány digitální rozdíly, a to vytvořením základní technologické infrastruktury, usnadněním přístupu ke znalostem a informacím a podporou počítačové gramotnosti po celém světě;

14.   pokládá IKT za prostředky umožňující transparentnost a řádnou správu, gramotnost, vzdělávání, péči o sexuální a reprodukční zdraví, účinné sledování voleb a odstraňování následků katastrof, zejména ve vzdálených oblastech a rozvíjejících se společnostech;

15.  zdůrazňuje, že součástí programů EU v oblasti rozvoje a lidských práv by měly být programy na podporu digitálních svobod, především ve společnostech v nedemokratických zemích a v zemích, v nichž skončil ozbrojený konflikt nebo v nichž probíhá politická transformace; je přesvědčen, že evropští odborníci na problematiku regulace jsou klíčovými osobami pro zaškolování partnerů a začleňování základních práv a zásad do nových norem a právních předpisů (týkajících se sdělovacích prostředků); zdůrazňuje, že pomoc v podobě budování infrastruktury IKT by měla být poskytována pouze tehdy, je-li uplatňován a chráněn necenzurovaný přístup k internetu a informacím online a digitální svoboda v širším slova smyslu;

16.   upozorňuje na význam rozvoje IKT v oblastech konfliktů pro podporu činností v rámci budování míru na úrovni občanské společnosti s cílem zajistit bezpečnou komunikaci mezi stranami zapojenými do mírového řešení konfliktů, aby došlo k aktivnímu překonání fyzických překážek a rizik ve dvoustranných kontaktech osob a organizací v těchto oblastech;

17.   doufá, že vhodné využívání nových komunikačních technologií, zejména sociálních médií, přispěje k posílení přímé demokracie u občanů EU a třetích zemí prostřednictvím vytvoření sociálních platforem pro formulaci právních předpisů;

18.   zdůrazňuje, že shromažďování a šíření důkazů a obrazové dokumentace v digitální podobě k případům porušení lidských práv může přispět k celosvětovému boji proti beztrestnosti; domnívá se, že tyto materiály by měly být podle mezinárodního (trestního) práva přípustné jako důkazy pro soudní řízení;

19.   zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byly prvky vzácných zemin používané při výrobě IKT získávány za podmínek, kdy jsou dodržována lidská, pracovní a environmentální práva a aby nepodléhaly monopolistickým praktikám nebo omezení přístupu na trh z čistě politických důvodů; je přesvědčen, že předpokladem pro dosažení těchto cílů je multilaterální postup s cílem zajistit přístup k prvkům vzácných zemin za humánních podmínek;

Obchod

20.  uznává, že se internet stal součástí veřejného prostoru, v němž probíhají nové formy přeshraničního obchodu a v němž dochází k inovativnímu rozvoji trhu a k sociálním a kulturním interakcím; je přesvědčen, že přeshraniční obchod by měl jít ruku v ruce s digitálními svobodami, aby se vytvořily a optimalizovaly obchodní příležitosti pro evropské společnosti v globální digitální ekonomice;

21.  je si vědom znepokojivé skutečnosti, že někteří lidé se stále častěji setkávají s pojmem „copyright“ a vnímají velmi negativně to, co se za ním skrývá; uznává významnou úlohu zahraniční obchodní politiky při utváření mechanismů prosazování autorských práv;

22.  vyslovuje politování nad tím, že technologie a služby pocházející z EU jsou ve třetích zemích někdy využívány k porušování lidských práv cenzurou informací, hromadným dohlížením, sledováním a dohledáváním občanů a jejich činností přes (mobilní) telefonní sítě a internet; naléhavě žádá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k zastavení tohoto „obchodu s digitálními zbraněmi“;

23.  vyzývá k vydání zákazu na vývoz represivních technologií a služeb do autoritářských režimů; je přesvědčen, že tento zákaz by měl být chápán jako precedens ke strukturálním restriktivním opatřením; domnívá se však, že je rozumné stanovit, že takové zákazy musí být vydávány pro každý případ zvlášť, při zohlednění konkrétních okolností jednotlivých oblastí konfliktu či autoritářských režimů;

24.   považuje výrobky a služby v oblasti technologií, které slouží k rušení, kontrole, sledování a zachycování obsahu, za předměty „jednoho užití“; vyzývá tudíž k vytvoření pravidelné aktualizaci seznamu zemí porušujících svobodu projevu v kontextu lidských práv, přičemž do těchto zemí by měl být vývoz těchto předmětů „jednoho užití“ zakázán;

25.   zdůrazňuje, že je nutné ukládat a sledovat sankce EU týkající se technologií na úrovni Unie, aby bylo zajištěno stejné dodržování předpisů ze strany všech členských států a pro všechny zachovány totožné podmínky;

26.   zdůrazňuje, že Komise by měla být schopna poskytovat společnostem, které váhají, zda mají požádat o exportní licenci, aktuální informace o legalitě nebo potenciálních negativních důsledcích obchodních dohod; to by mělo platit také pro společnosti působící nebo registrované v EU, které uzavírají smlouvy s vládami třetích zemí, ať už jde o získání licencí k obchodní činnosti, vyjednání doložek „standstill“, souhlas se zásahy veřejných orgánů do obchodních činností nebo veřejné využívání sítí a služeb;

27.   zdůrazňuje význam ochrany práv spotřebitelů v rámci mezinárodních dohod týkajících se IKT;

28.   naléhavě žádá Komisi, aby nejpozději během roku 2013 předložila návrhy, jež budou po podnicích sídlících v EU vyžadovat větší míru transparentnosti a odpovědnosti a zveřejňování postupů posuzování dopadu na lidská práva, s cílem zlepšit sledování vývozu IKT, produktů a služeb zaměřených na blokování internetových stránek, hromadné dohlížení, vyhledávání a sledování jednotlivců, pronikání do soukromých (e-mailových) konverzací a filtrování výsledků vyhledávání;

29.   vyzývá Komisi k předložení návrhů na vytvoření právního rámce EU, který by podnikům ucházejícím se o veřejné zakázky v členských státech uložil povinnost provádět hodnocení dopadu daných IKT na lidská práva, a to počínaje výzkumem a vývojem, a zabezpečit, aby se nepodílely na případném porušování lidských práv ve třetích zemích;

30.   je přesvědčen, že společnosti by měly vytvářet a uplatňovat obchodní postupy, které umožní sledovat případné dopady nových produktů v oblasti informačních a komunikačních technologií na lidská práva, a to i ve fázi výzkumu a vývoje, a zajistí, aby se tyto společnosti nepodílely na případném porušování lidských práv ve třetích zemích; vyzývá Komisi, aby poskytla podnikům EU široké spektrum informací, aby byla vytvořena vhodná rovnováha mezi podnikatelskými zájmy a sociální odpovědností společností;

31.   vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že evropské podniky a mezinárodní společnosti činné v EU aktivně působí v zemích, jejichž vlády používají represivní postupy vůči lidskoprávním aktivistům a politickým disidentům, pokud jde o digitální práva, přístup k internetu a IKT; žádá Komisi, aby ze zadávání veřejných zakázek EU a z výzev EU k předkládání nabídek vyloučila podniky zapojené do těchto činností;

32.  vyzývá Komisi, aby podnikům v EU poskytla na základě „Ruggieho zásad“ OSN široké spektrum informací a odborného vedení, aby bylo zajištěno jak sledování obchodních zájmů, tak plnění sociální odpovědnosti podniků;

33.  zdůrazňuje, že je nutné si všímat procesu stanovování technologických norem v EU pro výrobky a služby IKT a telekomunikační výrobky a služby v případech, kdy se tyto výrobky a služby vyváží do třetích zemí, kde pojmy jako „zákonem povolené zachycování sdělení“ mají jiný význam a dopad, například v zemích, kde neexistuje právní stát;

34.   bere na vědomí, že internet se stal veřejným prostorem a rovněž trhem, pro který je volný tok informací a přístup k IKT nezbytný; zastává tudíž názor, že digitální svobody a volný obchod je třeba podporovat a chránit současně, aby se tak podnítila a podpořila svobodná výměna myšlenek a zvýšily se podnikatelské příležitosti pro občany EU ve stále digitalizovanějším globálním hospodářství;

35.  vyzývá k začlenění ustanovení o podmíněnosti do dohod EU o volném obchodu, která by stanovila transparentní ochranná opatření, chránila neomezený přístup na internet a zajišťovala volný tok informací;

36.   vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že mandáty pro mnohostranná a dvoustranná obchodní jednání, jakož i vedení samotných jednání, budou účinně napomáhat dosažení důležitých cílů Evropské unie, zejména prosazování hodnot demokracie a právního státu, dokončení skutečně jednotného digitálního trhu a respektování politiky EU v oblasti rozvojové spolupráce;

37.   vyzývá EU, aby poskytla politickou podporu evropským společnostem, po nichž se žádá, aby odstranily obsah vytvořený uživateli nebo poskytovaly osobní informace způsobem, který porušuje základní práva a omezuje svobodu podnikání;

38.  vyzývá EU, aby zpochybnila a minimalizovala dopad právních předpisů třetích zemí mimo jejich území na občany a podniky EU působící na internetu;

39.   poznamenává, že elektronický obchod se vyvinul mimo tradiční rámce regulace obchodu; zdůrazňuje význam prohloubení mezinárodní spolupráce ve Světové obchodní organizaci a Světové organizaci duševního vlastnictví v zájmu ochrany a rozvoje globálního digitálního trhu; vyzývá k revizi a aktualizaci současné dohody Světové obchodní organizace o informačních technologiích a žádá EU, aby prozkoumala možnosti uzavření mezinárodní dohody o digitální ekonomice;

40.   vyzývá Komisi, aby v budoucích obchodních dohodách nepřenášela vymáhání autorských práv na hospodářské subjekty a dbala na to, aby kroky, které jsou v rozporu se svobodou internetu zakotvenou v zákoně, mohly být prováděny pouze se souhlasem soudu a v souladu se zásadami právního státu;

41.   domnívá se, že pokud je přístup podniků EU a spotřebitelů nakupujících na internetu k (digitálním) trhům omezován hromadnou cenzurou v třetích zemích, představuje to protekcionistická opatření a obchodní překážky; vyzývá Komisi, aby předložila strategii, jak se bránit opatřením třetích zemí, jež omezují přístup podniků EU k jejich online trhům;

42.   vyzývá EU, aby se snažila zajistit, aby regulace internetu a IKT zůstávala na přiměřené úrovni, kterou lze odůvodnit, a byla zaváděna pouze v případě, kdy to EU považuje za nezbytné;

43.  vyzývá k tomu, aby byly technologie cíleně využívané k represím začleněny do Wassenaarského ujednání;

44.   vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby poskytly politickou podporu evropským společnostem působícím ve třetích zemích, kde se po nich žádá, aby odstraňovaly obsah vytvořený uživateli, omezovaly svobodu služeb nebo poskytovaly osobní údaje způsobem, který je v rozporu se základními právy; poukazuje na to, že digitální podniky často fungují bez hranic a že právní předpisy třetích zemí mohou mít negativní dopad na evropské uživatele a zákazníky; vyzývá proto také Radu a Komisi, aby usilovaly o minimalizaci dopadu právních předpisů třetích zemí na fyzické či právnické osoby působící v EU;

45.   konstatuje, že větší zásahy a regulace ze strany státu narušují otevřený a neomezený charakter internetu, a tím snižují potenciál růstu elektronického obchodu a omezují podniky EU působící v digitální ekonomice; je přesvědčen, že přístup, který spočívá v zapojení více stran, nejlépe zajistí rovnováhu mezi veřejnými a soukromými zájmy na internetu a na globálním trhu; vyzývá k mezinárodnímu úsilí o vybudování nezbytné infrastruktury, která umožní rozšíření digitální ekonomiky, včetně liberálních regulačních systémů, a vyzývá rozvojové země, aby zvýšily vzájemný prospěch v souladu se zásadou „obchodem za změnu“;

46.  soudí, že omezování přístupu podniků EU k digitálním trhům a online zákazníkům, mimo jiné prostřednictvím masové státní cenzury či omezováním přístup evropských poskytovatelů online služeb na trh ve třetích zemích, představuje překážku obchodu; vyzývá Komisi a Radu, aby do všech budoucích obchodních dohod, zejména pokud obsahují ustanovení týkající se online služeb a online uživatelských komunit, které sdílejí informace, začlenily ochranný mechanismus, který zajistí, aby třetí strany nenutily evropské společnosti působící v oblasti informačních a komunikačních technologií omezovat přístup na internetové stránky, odstraňovat obsah vytvořený uživateli nebo poskytovat osobní údaje jako např. osobní IP adresy způsobem, který porušuje základní práva a svobody; dále vyzývá Radu a Komisi, aby vypracovaly strategii, jak se bránit opatřením třetích zemí, jež omezují přístup společností EU ke globálním online trhům;

47.  naléhavě žádá Komisi, aby předložila nový návrh regulačního rámce pro vývoz zboží dvojího užití, který by se zabýval potenciálně škodlivým vývozem produktů a služeb IKT do třetích zemí a svěřil Komisi koordinační a monitorovací úlohu;

Správa a řízení internetu

48.  domnívá se, že má-li být respektován otevřený a participativní charakter internetu, je nutné přijímat rozhodnutí transparentně a ve vzájemné spolupráci; domnívá se, že jakákoli diskuse o regulaci internetu by měla být otevřená a měly by do ní být zapojeny veškeré zúčastněné strany, zejména ty, jež se zaměřují na oblast ochrany základních práv, stejně jako každodenní uživatelé internetu; je přesvědčen, že EU by měla hrát vedoucí roli při vytváření pravidel digitální svobody a norem chování v kyberprostoru, včetně mechanismů řešení sporů a  s ohledem na střety jurisdikcí;

49.   domnívá se, že struktura internetu je v současné době poměrně neregulovaná a je řízena mnoha různými účastníky; zdůrazňuje, že EU musí zajistit, aby tento model řízení nevylučoval některé účastníky a aby malé podniky, subjekty občanské společnosti a uživatelé nebyli v područí několika velkých firem a státních institucí;

50.   má za to, že spolupráce mezi vládami a soukromými subjekty v oblasti IKT by neměla být založena na ukládání přímých či nepřímých povinností poskytovatelům internetových služeb, aby na sebe vzali delegované úkoly v oblasti vymáhání práva formou kontroly a regulace internetu;

51.  zdůrazňuje význam obecné strategie EU pro správu a řízení internetu, stejně jako pro otázky související s regulací telekomunikací, a připomíná, že v mezinárodním měřítku řídí tento sektor Mezinárodní telekomunikační unie, v níž má každý členský stát EU jeden hlas;

52.  vyjadřuje obavy z návrhů předkládaných koalicemi vlád a firem, které usilují o zavedení regulatorního dohledu a zvýšené státní a soukromé kontroly internetu a telekomunikací;

53.   vyzývá EU, aby se zabývala extrateritoriálním dopadem legislativy třetích zemí, zejména dopadem práv k duševnímu vlastnictví Spojených států na občany, spotřebitele a podniky EU, a aby tomuto dopadu odolávala; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby urychleně předložila svou celounijní strategii pro cloud computing, jak je zdůrazněno v Digitální agendě pro Evropu;

54.  připomíná, že internet, datové přípojky, ukládání dat a IKT jsou zásadními prvky kritické infrastruktury EU;

55.   lituje, že v EU je vyvíjen tlak na posílení pravomocí k blokování internetových stránek, které by vždy mělo být až poslední možností;

56.   rozhodně podporuje zásadu neutrality sítě, zejména to, že poskytovatelé internetových služeb nesmí nikoho blokovat, diskriminovat, omezovat či snižovat jeho schopnost využívat služeb (například prostřednictvím ceny), pokud jde o prohlížení, používání, posílání, zveřejňování, přijímání nebo nabízení jakéhokoli obsahu, aplikace nebo služby dle jeho vlastního výběru bez ohledu na zdroj či určení;

57.  domnívá se, že k prosazování a modernizaci práv k duševnímu vlastnictví je v budoucnosti nezbytná užší globální spolupráce, která je zásadním předpokladem pro zajištění inovací, zaměstnanosti a otevřeného světového obchodu;

58.  vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly politiku v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, aby i nadále mohli všichni, kdo si tak budou přát, vytvářet a šířit vlastní obsah, aniž by museli nejprve nabýt práv k duševnímu vlastnictví;

59.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh na nový regulatorní rámec pro přeshraniční online obchod, revizi směrnice 2001/29/ES o informační společnosti v zájmu zajištění předvídatelnosti a flexibility systému autorských práv Evropské unie a revizi směrnice o prosazování práv duševního vlastnictví, což by vyvážilo potřebu reformy a ochrany autorských práv s potřebou chránit základní práva na internetu a zachovat otevřený internet a mohlo by sloužit jako základ pro ustanovení a závazky týkající se práv duševního vlastnictví v budoucích dohodách o volném obchodu;

Strategie digitální svobody

60.   uznává, že lidská práva musí být chráněna také v internetovém prostředí, a je přesvědčen, že IKT by měly být v zájmu tohoto úsilí začleněny do všech programů EU, zejména do evropské politiky sousedství a do strategického partnerství;

61.  vyzývá, aby EU uznala digitální svobody jako základní práva a nezbytný předpoklad pro to, aby lidé mohli požívat všeobecných lidských práv, jako je soukromí, svoboda projevu, svoboda shromažďování a přístup k informacím a zajištění transparentnosti a odpovědnosti ve veřejném životě;

62.  vyzývá Komisi a Radu k tomu, aby podporovaly a školily ochránce lidských práv, aktivisty občanské společnosti a novináře využívající při své činnosti IKT a aby rovněž prosadily související základní práva soukromí, svobody projevu, svobody shromažďování a svobody sdružování online;

63.   žádá členské státy, aby nevyužívaly výjimku z důvodu veřejného pořádku jako restriktivní opatření pro omezování základních práv organizací občanské společnosti na shromažďování a demonstrace, a připomíná, že taková výjimka musí být řádně odůvodněná a přiměřená;

64.  vyzývá k politické a diplomatické podpoře digitálních svobod v zemích, které přijímají pomoc z EU, která musí být poskytována nad rámec podpory z programů pomoci;

65.   domnívá se, že omezování digitálních svobod by mělo být plně zohledňováno ve vztazích EU s třetími zeměmi, přičemž země, které od EU dostávají podporu a pomoc (kromě zemí, v nichž probíhá konflikt, zemí, v nichž došlo k přírodní pohromě nebo zemí v situaci bezprostředně po skončení konfliktu a po přírodní pohromě) by měly mít povinnost používat IKT způsobem, který zvyšuje transparentnost a odpovědnost;

66.   naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby při vyjednávání o přistoupení k EU a o rámcových dohodách se třetími zeměmi, v rámci dialogů o lidských právech, obchodních jednání a všech forem kontaktu v souvislosti s lidskými právy jednaly o ustanovení, které jako podmínku stanoví zaručení a respektování neomezeného přístup k internetu a digitálních svobod;

67.  vyzývá Komisi a Radu, aby podporovaly a zachovávaly náročné normy digitální svobody v EU, zejména prostřednictvím kodifikace zásady neutrality sítě v odpovídajícím předpisu, aby se posílila důvěryhodnost EU při propagaci a obraně digitálních svobod po celém světě;

68.  domnívá se, že je nezbytné zajistit součinnost obchodní, bezpečnostní a zahraniční politiky EU a sladit hodnoty a zájmy těchto politik, aby mohla Unie plně využít svou ekonomickou sílu a jednat při ochraně digitálních svobod jako globální aktér;

69.   domnívá se, že základní podmínkou účinné a rychlé činnosti je koordinace s ostatními zeměmi OECD a společné diplomatické iniciativy při vytváření a uplatňování strategie v oblasti digitální svobody;

70.   vyzývá Komisi a Radu, aby co nejdříve přijaly strategii digitální svobody v zahraniční politice EU;

o
o   o

71.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ESVČ.

(1) http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/RegularSessions/Session20/Pages/ResDecStat.aspx
(2) Usnesení přijaté jednomyslně Řídící radou MPU na jejím 189. zasedání (Bern, 19. října 2011) - http://www.ipu.org/english/issues/hrdocs/189/is01.htm
(3) http://eeas.europa.eu/delegations/un_geneva/press_corner/focus/events/2012/20120625_en.htm
(4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0250.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0237.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2012)0140.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2012)0126.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2012)0059.
(9) Úř. věst. L 56, 29.2.2012, s. 1.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2011)0511.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2011)0364.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2011)0334.
(13) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 135.
(14) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.
(15) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 33.
(16) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 24.
(17) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107.
(18) Přijaté texty, P7_TA(2011)0406.
(19) Úř. věst. L 16, 19.1.2012, s. 1.
(20) Úř. věst. L 87, 24.3.2012, s. 26.
(21) http://unesdoc.unesco.org/images/0013/001325/132540e.pdf

Poslední aktualizace: 12. června 2015Právní upozornění