Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2041(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0373/2012

Předložené texty :

A7-0373/2012

Rozpravy :

PV 10/12/2012 - 22
CRE 10/12/2012 - 22

Hlasování :

PV 11/12/2012 - 8.18
CRE 11/12/2012 - 8.18
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0483

Přijaté texty
PDF 166kWORD 40k
Úterý 11. prosince 2012 - Štrasburk Konečné znění
Mikrobiální výzva – rostoucí hrozby antimikrobiální rezistence
P7_TA(2012)0483A7-0373/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 o mikrobiální výzvě – rostoucí hrozby antimikrobiální rezistence (2012/2041(INI))

Evropský parlament ,

   s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 22. června 2012 o dopadech antimikrobiální rezistence v oblasti lidského zdraví a v oblasti zdraví zvířat – pohled iniciativy „Jedno zdraví“,

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2011 o akčním plánu proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (COM(2011)0748),

   s ohledem na doporučení Komise ze dne 27. října 2011 o výzkumné iniciativě společného plánování „Antimikrobiální rezistence – nová hrozba pro lidské zdraví“ (C(2011)7660),

   s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2011 o hrozbě antimikrobiální rezistence pro veřejné zdraví,(1)

   s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o rezistenci vůči antibiotikům,(2)

   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. listopadu 2009 o antimikrobiální rezistenci (SANCO/6876/2009r6),

   s ohledem na společnou odbornou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) ze dne 17. září 2009 nazvanou „Bakteriální výzva: čas konat – výzva k řešení nepoměru mezi multirezistentními bakteriemi v EU a vývojem nových antibakteriálních látek“(3) ,

   s ohledem na druhou společnou zprávu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze dne 14. března 2012 o antimikrobiální rezistenci u zoonotických bakterií působících u lidí, zvířat a v potravinách,(4)

   s ohledem na závěry z 2876. zasedání Rady ze dne 10. června 2008 o antimikrobiální rezistenci,

   s ohledem na závěry z 2980. zasedání Rady ze dne 1. prosince 2009 o inovativních pobídkách pro účinná antibiotika,

   s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. června 2009 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí,(5)

   s ohledem na třetí revizi seznamu Světové zdravotnické organizace (WHO), ve kterém jsou uvedeny antimikrobiální látky s kritickým významem pro humánní medicínu (zpráva z třetího setkání poradní skupiny WHO pro integrovaný systém sledování antimikrobiální rezistence, které se konalo v norském Oslu ve dnech 14.–17. června 2011), na seznam antimikrobiálních látek veterinárního významu z května roku 2007, jejž vytvořila Světová organizace pro zdraví zvířat, a na jeho další upřesnění,

   s ohledem na druhou zprávu Komise Radě ze dne 9. dubna 2010 vypracovanou na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady (2002/77/ES) o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně (KOM(2010)0141 a s ohledem na pracovní dokument Komise, který je přílohou této zprávy (SEK(2010)0399),

   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v němž se zakazuje používání antibiotik jakožto látek podporujících růst(6) ,

   s ohledem na doporučení Rady 2002/77/ES ze dne 15. listopadu 2001 o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně(7) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2001 k návrhu tohoto doporučení(8) ,

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2001 o strategii Společenství proti antimikrobiální rezistenci (KOM(2001)0333),

   s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o vyhodnocení a posouzení akčního plánu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2006–2010,(9)

   s ohledem na doporučení transatlantické pracovní skupiny pro antimikrobiální rezistenci (TATFAR) ohledně budoucí spolupráce mezi EU a USA,(10)

   s ohledem na pokyny sbírky Codex Alimentarius pro analýzu rizik antimikrobiální rezistence, která má původ v potravinách,(11)

   s ohledem na kodex „Správná praxe pro minimalizaci a udržení antimikrobiální rezistence“ (CAC/RCP 61-2005),

   s ohledem na přípravnou akci nazvanou „Antimikrobiální rezistence (AMR): výzkum příčin nadměrného a nesprávného užívání antibiotik“ schválenou Evropským parlamentem v rámci rozpočtu Evropské unie na rok 2012, která se zabývá výzkumem nesprávného používání antimikrobiálních látek a jejich prodeje na předpis i bez něj a zkoumá tuto problematiku v rámci celého řetězce, tj. od lékařů a lékárníků k pacientovi, pokud jde o chování všech zúčastněných stran,

   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0373/2012),

A.  vzhledem k tomu, že rozvoj rezistence vůči léčivům je přirozeným a nevyhnutelným důsledkem antimikrobiální léčby; vzhledem k tomu, že tento vývoj může být urychlen nepřiměřeným a neuváženým používáním antimikrobiálních látek v humánní a veterinární medicíně, což může v kombinaci s nedostatečnou hygienou a nedostatečnou kontrolou infekcí ohrozit účinné využívání stávajících antimikrobiálních látek, jejichž počet je beztak omezený;

B.  vzhledem k tomu, ze rezistence určitých bakterií vůči antibiotikům dosahuje až 25 % nebo více v několika členských státech;

C.  vzhledem k tomu, že velká část problému antimikrobiální rezistence je způsobena zneužíváním antibiotik, zejména jejich nadměrným využíváním;

D.  vzhledem k tomu, že řada členských států nemá pevný právní ani regulační rámec pro ustanovení a podporu racionálního používání léků;

E.  vzhledem k tomu, že jen v EU, v Norsku a na Islandu jsou bakterie rezistentní vůči antimikrobiálním látkám příčinou přibližně 400 tisíc infekcí a 25 tisíc úmrtí ročně, a vyvolávají tak dodatečné náklady ve výši nejméně 1,5 mld. EUR v podobě nákladů na zdravotní péči a ztráty produktivity;

F.  vzhledem k tomu, že šíření antimikrobiální rezistence je složitým problémem všech států, který způsobuje řada vzájemně propojených faktorů; vzhledem k tomu, že je třeba přijmout řadu opatření na různých úrovních, k čemuž je nezbytná úzká spolupráce všech zemí a odvětví;

G.  vzhledem k tomu, že se prohlubuje propast mezi šířící se antimikrobiální rezistencí a vývojem nových antimikrobiálních látek; vzhledem k tomu, že od 70. let 20. století byla vyvinuta pouze tři nová antibiotika proti multirezistentním grampozitivním bakteriím(12) , která jsou systematicky podávána; vzhledem k tomu, že za dvěma třetinami úmrtí způsobených antimikrobiální rezistencí v EU stojí gramnegativní bakterie a že na trh nemá v blízké době vstoupit žádný nový produkt proti těmto bakteriím;

H.  vzhledem k tomu, že s ohledem na nedostatečný vývoj nových antibakteriálních léčiv je zcela zásadní zachovat si co nejdéle možnost účinně využívat stávající antimikrobiální látky, a to prostřednictvím uvážlivého používání antimikrobiálních látek, preventivních opatření proti šíření infekcí, očkování, alternativních způsobů léčby a kontrolovaného dávkování antimikrobiálních látek;

I.  vzhledem k tomu, že jediná v současné době dostupná vakcína proti tuberkulóze (BCG) byla vyvinuta před více než 90 lety a že tato vakcína nechrání před nejčastější formou tuberkulózy, jíž je plicní tuberkulóza;

J.  vzhledem k tomu, že léčba tuberkulózy je závislá na používání antibiotik vyvinutých před desítkami let a že řada z nich má závažné toxické vedlejší účinky;

K.  vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence se týká jak lidí, tak zvířat a má nebezpečný dopad na jejich zdraví; vzhledem k tomu, že používání antimikrobiotik u zvířat souvisí se šířením rezistence u lidí, že tuto souvislost je třeba hlouběji zkoumat a zaujmout přitom koordinovaný přístup, který zahrnuje více odvětví, vychází z principu iniciativy „Jedno zdraví“ a zaměřuje se v každém oboru jak na lékaře, tak na pacienty;

L.  vzhledem k tomu, že na evropské úrovni panuje dodnes nedostatek srovnatelných a dostatečně detailních údajů, které by umožňovaly uceleně a napříč jednotlivými státy sledovat a analyzovat souvislost mezi rezistencí vůči antimikrobiálním látkám a používáním těchto látek;

M.  vzhledem k tomu, že zemědělci se snaží především chránit zdraví a produktivitu svých zvířat prostřednictvím správných zemědělských postupů (hygiena, řádné krmivo, vhodné podmínky chovu a jeho dobré řízení), a tato zvířata přesto mohou onemocnět, a že v takovém případě by měla být k dispozici vhodná léčba a veterinární léčiva;

N.  vzhledem k tomu, že dosud nebyla přijata standardní definice „preventivní léčby“ a že nejednotný výklad tohoto termínu vede neustále ke sporům;

O.  vzhledem k tomu, že mezi osobami, které mají vliv na využívání antimikrobiálních látek včetně politiků, zdravotnických pracovníků a široké veřejnosti, je třeba šířit osvětu, a dosáhnout tak nezbytných změn v chování občanů a těch, kteří tyto prostředky předepisují a vydávají;

P.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou antibiotika stále dostupná ve volném prodeji a že tím se problém antimikrobiální rezistence prohlubuje;

Q.  vzhledem k tomu, že špatné dodržování základních hygienických pravidel v lidském prostředí – nejen v nemocnicích, ale také například v domácnosti – způsobuje další šíření antimikrobiálních patogenů;

R.  vzhledem k tomu, že využívání diagnostiky hraje v boji proti antimikrobiální rezistenci klíčovou úlohu, neboť podporuje cílenější přístupy k léčbě;

1.  domnívá se, že přestože téměř všechny členské státy vyvinuly národní strategie AMR v souladu s doporučením Rady o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně, pokrok v dosahování stanovených cílů je pomalý a nerovnoměrný; vyzývá vlády k tomu, aby se pevně zavázaly k úplnému a včasnému provedení těchto strategií na národní úrovni;

2.  vítá pětiletý strategický akční plán Komise pro boj s antimikrobiální rezistencí, avšak vyjadřuje znepokojení, že řada jeho bodů představuje pouze převzatá opatření, která Rada formulovala již před více než deseti lety ve svém doporučení ze dne 15. listopadu 2001 o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně;

3.  konstatuje, že ačkoliv akční plán Komise představuje krok správným směrem, nejde tak daleko, aby zamezil rostoucí celosvětové hrozbě antimikrobiální rezistence; domnívá se, že opatření, která akční plán doporučuje, je třeba zavést co nejdříve; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila jednotný plán, v němž nastíní vhodná politická řešení včetně možných legislativních kroků;

4.  zdůrazňuje, že akční plán by měl zahrnovat všechna zvířata, kterých se týká strategie EU pro dobré životní podmínky zvířat, včetně např. zvířat v zájmových chovech a zvířat využívaných pro sportovní účely, a měl by zdůrazňovat logickou provázanost mezi zdravím zvířat a používáním antimikrobiálních látek, jakožto i souvislost mezi zdravím zvířat a zdravím lidí;

Obezřetné používání antimikrobiálních látek v humánní a veterinární medicíně

5.  zdůrazňuje, že hlavním cílem jakékoli strategie AMR je zachovat účinnost stávajících antimikrobiálních látek tím, že budou používány zodpovědně, ve správných terapeutických dávkách, pouze pokud je to nezbytně nutné a pokud jsou ve vhodném dávkování předepsány na konkrétní období, a tím, že používání antimikrobiálních látek v humánní a veterinární medicíně, zejména pak kriticky významných antimikrobiálních látek (CIA)(13) , se bude celkově snižovat, čímž se zohlední také seznam Světové organizace pro zdraví zvířat; zdůrazňuje, že je naprosto nutné zaujmout aktivní ucelený přístup založený na přístupu iniciativy „Jedno zdraví“, a docílit tak lepší a účinnější koordinace mezi humánní a veterinární medicínou; vyžaduje, aby dohled nad používáním antimikrobiálních látek při léčbě batolat, malých dětí a rovněž v klinické léčbě, v níž panuje potřeba sledovat a měřit používání antimikrobiálních látek, byl pečlivější;

6.  zdůrazňuje, že podávání antimikrobiálních látek v subterapeutických dávkách je v EU zakázáno;

7.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout více úsilí ke kontrole používání antimikrobiálních látek v humánní a veterinární medicíně; za naprosto nepřijatelné považuje pravidelné profylaktické používání antimikrobiálních látek při chovu hospodářských zvířat; podporuje závěry Rady ze dne 22. června 2012, v nichž Rada vyzývá členské státy, aby antimikrobiální látky používaly profylakticky pouze u případů s jasně vymezenými klinickými potřebami a aby omezily jejich předepisování a používání při léčbě stád zvířat pouze na případy, kdy veterinář usoudil, že léčba všech zvířat je z klinického a případně i epidemiologického hlediska jednoznačně odůvodněna; zdůrazňuje, že odvětví chovu hospodářských zvířat a akvakultury by se měla zaměřovat na to, jak nemocem předcházet pomocí hygienických norem, správného ustájení a chovu zvířat a uplatňování přísných opatření v oblasti biologické bezpečnosti, spíše než pomocí profylaktického používání antibiotik; je přesvědčen, že kontrola potravin dovážených z nečlenských států by měla být důkladnější, zejména proto, že tyto potraviny mohou obsahovat nepravidelné stopy antimikrobiálních látek;

8.  zdůrazňuje, že antimikrobiální rezistence se u jednotlivých druhů zvířat a různých forem jejich chovu liší;

9.  vyzývá Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby věnoval zvláštní pozornost sledování a analýze antimikrobiální rezistence u hospodářských zvířat v celé EU;

10.  vyzývá k obezřetnému a odpovědnému používání antimikrobiálních látek u zvířat a k tomu, aby veterináři a zemědělci měli k dispozici více informací, které jim pomohou minimalizovat další šíření antimikrobiální rezistence; vyzývá k tomu, aby se v boji proti antimikrobiální rezistenci sdílely osvědčené postupy, jako jsou např. pokyny pro obezřetné používání antimikrobiálních látek;

11.  vyzývá členské státy, aby k zaručení vhodných provozních poměrů v jednotlivých zemědělských podnicích, které jsou zárukou odpovědného a co nejomezenějšího používání antimikrobiálních látek, používaly elektronické nahrávací systémy;

12.  zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat ustanovení týkající se opatření pro dobré životní podmínky hospodářských zvířat, a docílit tak lepšího zdraví zvířat a omezit používání veterinárních léčiv; vyzývá Komisi, aby přehodnotila stávající ustanovení týkající se maximální koncentrace zvířat v chovu, protože velikost stáda v současnosti často brání tomu, aby se léčila jednotlivá zvířata nebo menší skupiny zvířat, a vede k profylaktickému používání antimikrobiálních látek; je přesvědčen, že důraz na plemena zvířat odolnější vůči chorobám by mohl pomoci snížit spotřebu veterinárních léčiv v oblasti chovu, ale domnívá se, že takový přístup by neměl být náhradou za vhodný systém řízení a zajištění dobrých podmínek chovu;

13.  souhlasí s Komisí v tom, že regulační rámec pro veterinární léčiva a medikovaná krmiva musí být posílen, a požaduje, aby pravidla EU a jejich uplatňování byla konzistentní;

14.  vyzývá k zavedení spolehlivých přístupů v oblasti chovu zvířat, která by antimikrobiální rezistenci významně omezila; podotýká, že chovu mladých zvířat by měla být věnována zvláštní pozornost, neboť tato zvířata často pocházejí od různých chovatelů, a při společném chovu jsou proto vystavena většímu riziku nákazy;

15.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který v oblasti veterinářství omezí používání kriticky významných humánních antimikrobiálních látek (CIA) třetí a čtvrté generace; zdůrazňuje, že takový návrh musí vycházet z vědecky podložených evropských pokynů pro obezřetné používání antimikrobiálních látek ve veterinární medicíně;

16.  domnívá se, že očekávaná revize směrnice 2001/82/ES je vhodnou příležitostí, jak pomocí přísnějších ustanovení v oblasti veterinární medicíny zavést účinná opatření na snížení antimikrobiální rezistence, např.:

   ponechat právo předepisovat antimikrobiální látky výhradně odborně kvalifikovaným veterinárním lékařům;
   oddělit právo předepisovat antimikrobiální látky od práva tyto látky prodávat, a odstranit tak zištnou pobídku pro jejich předepisování;

17.  vyzývá Komisi, aby navázala na svůj akční plán proti antimikrobiální rezistenci a navrhla konkrétní iniciativy týkající se provedení dvanácti akcí plánu a aby do konce roku 2013 vydala zprávu o pokroku v oblasti provádění akčního plánu proti AMR, a zdůrazňuje, že tato zpráva by měla obsahovat přehled o tom, jakého snížení spotřeby veterinárních antimikrobiálních léčiv se podařilo dosáhnout v jednotlivých členských státech;

18.  zdůrazňuje, že v používání a distribuci antibiotik existují mezi členskými státy značné rozdíly; vyzývá Komisi, aby vyhodnocovala a sledovala, jak členské státy provádějí příslušné právní předpisy EU týkající se antimikrobiálních látek, zejména pokud jde o používání antibiotik vydávaných pouze na předpis v odvětví humánní a veterinární medicíny a zákaz používání antimikrobiálních látek jakožto stimulátorů růstu v krmivu pro zvířata;

19.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala podmínky předepisování a prodeje antimikrobiálních látek, a zjistila tak, zda postupy v péči o zdraví lidí i zvířat nemohou vést k nadměrnému předepisování, nadužívání nebo zneužívání antimikrobiálních látek;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby k podporovaly úsilí o to, aby v každé nemocnici pracovali epidemiologové;

21.  vyzývá Komisi, aby sledovala používání nanostříbra ve spotřebním zboží, které by mohlo zvýšit odolnost mikroorganismů vůči stříbru, včetně nanostříbra a sloučenin stříbra, což by mohlo omezit možnosti využití nanostříbra v lékařských přístrojích a dalších oblastech lékařství;

22.  zdůrazňuje, že má-li se používání antimikrobiálních látek snížit, je třeba zpřesnit stanovování diagnóz, a tudíž ve větší míře využívat diagnostiku;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rutinní úsilí o zkoumání nemocničních nákaz a úlohy, kterou v jejich vypuknutí může hrát šíření rezistentních klonů;

Prevence

24.  s ohledem na snahu omezit nevhodné používání a nekontrolovanou dostupnost antimikrobiálních látek, včetně šířícího se nezákonného prodeje přes internet, vítá iniciativy členských států k přezkoumání právního statusu všech perorálně a parenterálně podávaných či inhalovaných antimikrobiálních látek (včetně antimalarik, antivirotik a antifungálních léčiv), které jsou doposud k dostání bez předpisu; zdůrazňuje, že antimikrobiální látky by neměly být k dostání bez předpisu, neboť lidé pak způsob léčby často nekonzultují s lékařem a zakládají svou léčbu na nesprávných předpokladech; vyzývá členské státy, aby zvyšovaly povědomí veřejnosti o problematice volného a nezákonného prodeje antimikrobiálních látek v odvětví humánní i veterinární medicíny;

25.  poukazuje na skutečnost, že při snaze omezit rozvoj antimikrobiální rezistence snižováním množství antimikrobiálních látek, které jsou u lidí a zvířat nutné k léčbě infekcí, hraje důležitou roli očkování, je však přesvědčen, že očkování nesmí být pro veterináře náhradou za vhodný systém řízení a zajišťování dobrých podmínek chovu; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, jaká další preventivní opatření by mohla přijmout, aby omezila šíření infekcí a nemocí v rámci chovu hospodářských zvířat;

26.  navrhuje přijmout opatření na podporu udržitelných systémů chovu, které vycházejí z řádných metod řízení, co nejúčinněji využívají zdroje a snižují závislost zemědělců na nákladných a neudržitelných vstupech, jež pro životní prostředí a veřejné zdraví představují vysoké riziko;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci uceleného přístupu k humánní a veterinární medicíně, chovu hospodářských zvířat, zemědělství, akvakultuře a zahradnictví a ve spolupráci s příslušnými agenturami EU navrhly a propagovaly pravidla uvážlivého používání, jejichž cílem je snížit neopodstatněnou a nevhodnou expozici antimikrobiotikům;

28.  vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházejícího přezkumu evropských právních předpisů pro veterinární léčiva zařadila medikovaná krmiva mezi „léčiva“, nikoli mezi „krmiva“, a zajistila tak, aby se v budoucnu dohled nad citlivou oblastí medikovaných krmiv řídil právními předpisy pro léčiva, podle kterých by probíhaly také úřední kontroly, a aby medikovaná krmiva spadala do kategorie „pouze na lékařský předpis“;

29.  zdůrazňuje, že prevence a kontrola infekcí je klíčovým prvkem v boji proti antimikrobiální rezistenci; vyzývá Komisi a členské státy, aby zdokonalily kontrolu infekcí, zpřísňovaly a propagovaly hygienické normy – s důrazem na hygienu rukou, zejména v citlivých prostředích, jako jsou zdravotnická zařízení – s cílem zabránit šíření infekcí a omezit potřebu využívání antibiotik; vyzývá Komisi a členské státy, aby v oblasti prevence a omezování výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí ve větší míře sdílely osvědčené postupy a rozšířily epidemiologický výzkum těchto infekcí způsobených methicilin-rezistentním zlatým stafylokokem, bakterií C. difficile a dalšími nově vznikajícími multirezistentními organismy;

Vývoj nových antimikrobiálních látek a alternativních způsobů léčby

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem zlepšit přístup k antimikrobiálním látkám a jejich cenovou dostupnost a omezit jejich zbytečné používání podporovaly úsilí o rozvoj nových, inovativních modelů podnikání založených na partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), které by oddělovaly investice do výzkumu a vývoje nových antibiotik a diagnostických nástrojů od prodejních činností;

31.  vyzývá k dalšímu a lépe koordinovanému výzkumu zaměřenému na nové antimikrobiální látky, jejich další alternativy (očkování, biologická bezpečnost, šlechtění na odolnost) a vědecky podložené strategie, které umožní předcházet infekčním chorobám zvířat a tlumit je;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem nalézt nové nástroje pro boj proti tuberkulóze a rezistentní tuberkulóze urychlily činnosti v oblasti výzkumu a vývoje;

33.  vyzývá Komisi, aby investovala do výzkumu a vývoje, který se zabývá hledáním alternativ, jež by v živočišné výrobě nahradily antimikrobiální látky, a aby v souladu s cíli budoucího evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podporovala inovace zemědělských postupů;

34.  zdůrazňuje, že je zapotřebí omezit používání kriticky významných antimikrobiálních látek (CIA) a nově vyvinutých antimikrobiálních látek a technologií používaných v humánní a veterinární medicíně; zdůrazňuje, že je důležité, aby používání kriticky významných antimikrobiálních látek (CIA) bylo vždy zacíleno na konkrétní případy;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily nové přístupy k regulaci, včetně převoditelných práv duševního vlastnictví a prodloužení doby platnosti patentů, a podpořily tak investice soukromého sektoru do vývoje antimikrobiálních látek;

36.  bere na vědomí skutečnost, že při vytváření nových strategií léčby je důležitý přístup k rychlým, spolehlivým a cenově dostupným diagnostickým nástrojům;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly nové přístupy k regulaci zaměřené na dotování výzkumu v oblasti vývoje nových antimikrobiálních látek, jehož výsledky se mohou pozitivně promítnout do hospodaření veřejného i soukromého sektoru;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby veřejný a soukromý sektor více motivovaly ke spolupráci, a obnovily tak výzkum a vývoj v oblasti antimikrobiálních látek; domnívá se, že sdílení znalostí a spojování zdrojů v rámci inovačních partnerství veřejného a soukromého sektoru bude mít klíčový význam pro zajištění klinické účinnosti a dostupnosti stávajících antimikrobiálních látek;

39.  vyzývá Komisi, aby v rámci strategie Evropa 2020 zajistila přístup zemědělců ze všech členských států EU k inteligentním, efektivním a alternativním nástrojům léčby jejich zvířat, a to včetně minoritního užití a minoritních živočišných druhů, jež v současné době čelí značnému nedostatku veterinárních léčiv;

40.  vyzývá Komisi, aby zajistila rozvoj a dostupnost většího množství nástrojů pro zemědělské podniky, které by včas a rychle stanovily diagnózu, umožnily nemoci kontrolovat a staly se součástí rozsáhlého a efektivního diagnostického systém na úrovni členských států, který by zajistil včasné získání výsledků bakteriologických vyšetření;

Sledování a podávání zpráv

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o rozsáhlejší spolupráci a koordinaci při včasném odhalování přítomnosti antimikrobiálně rezistentních patogenních bakterií u lidí, zvířat, ryb a v potravinách a o zavedení pohotových a koordinovaných postupů při jejich řešení, aby tak mohly soustavně monitorovat rozsah a šíření antimikrobiální rezistence; v této souvislosti naléhavě žádá členské státy, aby v souladu s jednotnými standardy zřídily vnitrostátní databáze, do nichž budou obchodníci, veterinární lékaři a zemědělci povinně zaznamenávat podávání a využívání antibiotik;

42.  zdůrazňuje, že doposud nejsou k dispozici spolehlivé informace o používání antimikrobiálních látek v některých členských státech; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit účinnou evropskou síť národních systémů sledování v humánní a veterinární medicíně, založenou na jednotných normách pro všechny členské státy, a získat tak jasné, srovnatelné, transparentní a aktuální referenční údaje o používání antimikrobiálních léčiv; je přesvědčen, že tento systém by měl stavět na stávajících systémech monitorování, které spravuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), síti evropského systému sledování spotřeby antimikrobiálních látek (ESAC-net), síti evropského systému sledování antimikrobiální rezistence (EARS-net) a síti evropského systému sledování nemocí přenášených potravinami a vodou (FWD-net), které spadají pod Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, a na Evropském dohledu nad spotřebou antibiotik ve veterinární medicíně (ESVAC), který spadá pod Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA);

43.  domnívá se, že k nashromážděným údajům o používání antibiotik by měli mít přístup pouze odborníci, příslušné orgány a kompetentní političtí činitelé;

44.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 12. května 2011 o rezistenci vůči antibiotikům zdůrazňuje, že je třeba získat úplnou představu o tom, kdy, kde, jak a u kterých zvířat se antimikrobiální látky používají; je přesvědčen, že tyto údaje by Komise měla neprodleně shromáždit, analyzovat a zveřejnit a že získaná data by měla být srovnatelná a mít shodnou vypovídací schopnost, aby je bylo možné řádně analyzovat a aby na jejich základě mohla být vyvinuta účinná, koordinovaná činnost, přizpůsobená různým druhům zvířat a způsobům chovu, což umožní bojovat proti antimikrobiální rezistenci na úrovni EU i členských států;

45.  vyzývá Komisi, aby do své zprávy o pokroku při provádění akčního plánu proti antimikrobiální rezistenci zahrnula přehled o tom, jakého snížení se v používání veterinárních antimikrobiálních látek podařilo dosáhnout v jednotlivých členských státech;

46.  vyzývá Komisi, aby členským státům stanovila povinnost účinněji a díky využití databází také ucelenějším způsobem sledovat používání antibiotik v chovu zvířat; zdůrazňuje, že vedení záznamů o používání antibiotik v zemědělských podnicích je povinné;

47.  vyzývá členské státy, aby bez dalšího zvyšování finanční a administrativní zátěže zemědělců, chovatelů a veterinářů zajistily samostatné sledování a kontrolu rezistence hospodářských, domácích, závodních zvířat atd.;

48.  vyzývá členské státy, aby podporovaly užší mezioborovou spolupráci mezi příslušnými orgány a jednotlivými odvětvími, a prosazovaly tak ucelenější přístup k lidskému zdraví a ke zdraví zvířat, a sledovaly provádění vnitrostátních strategií v oblasti rezistence vůči antimikrobiálním látkám;

49.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelné systémy výroby potravin, které jsou na rozdíl od „velkochovů“ méně ohroženy antimikrobiální rezistencí;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že měření a podávání zpráv týkající se používání antimikrobiálních látek v humánní i veterinární medicíně bude rozšířeno tak, aby se zabývalo nejen celkovým množstvím použitých antimikrobiálních látek, ale i jejich druhy, dobou léčby atd.;

Komunikace, vzdělávání a odborná příprava

51.  podotýká, že vhodné používání antimikrobiálních látek se odvíjí od změny přístupu, zvyků a informovanosti pacientů, zemědělců, farmaceutů, lékařů, veterinářů a dalších odborníků v oblasti humánní a veterinární medicíny; domnívá se, že jak na národní, tak na evropské úrovni by měla být přijata účinnější a soustavnější opatření v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a podávání ucelených informací ve školách od útlého věku, s cílem zvýšit povědomí o důsledcích nevhodného užívání antimikrobiálních látek;

52.  poznamenává, že jedním z nejčastějších důvodů použití antibiotik je léčba běžného nachlazení a že by bylo možné dosáhnout velkého pokroku, kdyby si veřejnost uvědomila, že nachlazení je virové onemocnění, zatímco antibiotika chrání pouze před onemocněním bakteriálním;

53.  vítá skutečnost, že den 18. listopadu byl vyhlášen Evropským dnem správného používání antibiotik, jehož cílem je podporovat zodpovědné používání antimikrobiálních látek; domnívá se však, že výraznější politická podpora na vnitrostátní a evropské úrovni, širší přístup zahrnující i zvířata a koordinované, inovativní kampaně s velkým dopadem, založené na zkušenostech z úspěšných evropských a mezinárodních iniciativ by přispěly k propagaci této akce a umožnily by co nejvíce využít její potenciál; vyzývá Komisi, aby v průběhu celého roku poskytovala informace o správném dávkování předepsaných antibiotik;

54.  vyzývá Komisi, aby zvýšila účinnost informačních kampaní tím, že sestaví přehled osvědčených postupů týkajících se organizace těchto kampaní a kurzů odborné přípravy zaměřených na zvyšování povědomí o antimikrobiální rezistenci, jako je např. Evropská platforma pro zodpovědné využívání veterinárních léčiv (EPRUMA) sdružující mnoho zainteresovaných stran, a uznala tak skutečnost, že klíčem k lepšímu povědomí, a tudíž i k prevenci je informovanost všech občanů, nikoli jen pracovníků ve zdravotnictví a veterinárním odvětví;

55.  zastává názor, že je nutné zavést účinné informační a osvětové kampaně s cílem zvýšit povědomí o nebezpečích neúmyslného šíření antimikrobiálních patogenů v nemocnicích a domácnostech a o způsobech, jimiž se mu lze vyhnout;

56.  vyzývá Komisi, aby v rámci studie o zkvalitnění příbalových informací a faktických údajů o přípravku zvážila, jak by bylo možné pacienty o antibiotikách lépe informovat, např. pomocí následujícího upozornění: „Toto antibiotikum užívejte, pouze pokud Vám bylo předepsáno lékařem a v souladu s jeho pokyny. Nevhodné užívání antibiotik může způsobit šíření rezistence, a škodit tak Vám i ostatním.“;

Mezinárodní spolupráce

57.  zdůrazňuje, že rychle se rozvíjející mezinárodní cestovní ruch a – co je významnější – i celosvětový obchod s potravinami a krmivy by mohly vést k rozsáhlejšímu šíření AMR přes hranice jednotlivých států; je přesvědčen, že jediným způsobem, jak co nejvíce zmírnit hrozbu, kterou AMR představuje pro veřejné zdraví na celém světě, je jednat na mezinárodní úrovni, jednotně a včas, vyhnout se tak překrývání činnosti a dosáhnout kritické úrovně aktivity;

58.  uznává důležitost mezinárodních iniciativ, které přijaly Světová zdravotnická organizace (WHO), Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a další relevantní celosvětové organizace; zdůrazňuje však, že je důležité, aby mezinárodní standardy a pokyny dodržovaly všechny státy; vyzývá Komisi, aby v rámci vyhodnocení provádění stávajícího akčního plánu proti AMR podala zprávu o pokroku členských států v klíčových mezinárodních závazcích v této oblasti;

59.  vítá zřízení transatlantické pracovní skupiny pro antimikrobiální rezistenci (TATFAR) a soubor doporučení pro budoucí spolupráci mezi EU a USA, který byl přijat v září 2011; zdůrazňuje především, že je důležité podniknout konkrétní kroky v oblasti:

   shromažďování a sdílení srovnatelných údajů o humánních a veterinárních antimikrobiálních látkách;
   vypracování společných plánů založených na osvědčených postupech pro řízení infekcí spojených se zdravotní péčí;
   intenzivnější spolupráce mezi americkým úřadem pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) na koordinovaných přístupech, které usnadní vývoj a regulaci antibakteriálních léčiv, především s ohledem na fázi klinického testování;

60.  vyzývá Komisi, aby navázala na činnost transatlantické pracovní skupiny pro antimikrobiální rezistenci (TATFAR) a podporovala obdobnou mnohostrannou a dvoustrannou závaznou spolupráci s dalšími globálními partnery v oblasti prevence a kontroly antimikrobiální rezistence;

61.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly a propagovaly celosvětové iniciativy řízení rizik, jako je seznam Světové zdravotnické organizace (WHO), ve kterém jsou uvedeny antimikrobiální látky s kritickým významem pro humánní medicínu, a seznam antimikrobiálních látek veterinárního významu, jejž vytvořila Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE);

62.  v souladu s pokyny WHO podporuje mezinárodní přístup ke kontrole padělaných antimikrobiálních látek;

o
o   o

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0473.
(2) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 131.
(3) http://www.ema.europa.eu/docs/en_GB/document_library/Report/2009/11/WC500008770.pdf
(4) http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/2598.htm věstník EFSA 2012;10(3):2598 [233 s.].
(5) Úř. věst. C 151, 3.7.2009, s. 1.
(6) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.
(7) Úř. věst. L 34, 5.2.2002, s. 13.
(8) Úř. věst. C 112 E, 9.5.2002, s. 106.
(9) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 25.
(10) http://ecdc.europa.eu/en/activities/diseaseprogrammes/TATFAR/Documents/210911_TATFAR_Report.pdf
(11) CAC/GL 77- 2011
(12) Klasifikace podle Gramova barvení, tj. metoda barvení rozlišující bakterie, které fialové barvivo přijímají, nebo odmítají; zjišťování barvitelnosti je běžnou metodou používanou ke klasifikaci bakterií.
(13) Zpráva ze třetího setkání poradní skupiny WHO ohledně integrované podoby systému sledování antimikrobiální rezistence, které se konalo v norském Oslu ve dnech 14.–17. června 2011.

Poslední aktualizace: 12. června 2015Právní upozornění