Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2116(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0401/2012

Předložené texty :

A7-0401/2012

Rozpravy :

PV 11/03/2013 - 19
CRE 11/03/2013 - 19

Hlasování :

PV 12/03/2013 - 10.7
CRE 12/03/2013 - 10.7

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0074

Přijaté texty
PDF 153kWORD 42k
Úterý 12. března 2013 - Štrasburk Konečné znění
Odstraňování genderových stereotypů v EU
P7_TA(2013)0074A7-0401/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU (2012/2116(INI))

Evropský parlament ,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na Čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na usnesení Parlamentu ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu(1) a na usnesení ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na Čtvrté světové konferenci o ženách (Peking +10)(2) a na usnesení ze dne 25. února 2010 o plnění Pekingské akční platformy (Peking +15)(3) ,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii, v němž jsou zdůrazněny společné hodnoty členských států, jako je pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost mužů a žen,

–  s ohledem na článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž se hovoří o potírání diskriminace na základě pohlaví,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(4) a směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(5) ,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky(6) ,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 2. prosince 1998, podle nichž budou do každoročního hodnocení provádění Pekingské akční platformy zahrnuty kvantitativní i kvalitativní ukazatele a měřítka,

–  s ohledem na společné prohlášení ministrů EU pro rovnost mužů a žen, které učinili dne 4. února 2005 v souvislosti s hodnocením Pekingské akční platformy po deseti letech a v němž mimo jiné opět potvrdili svou jednoznačnou podporu plnému a účinnému provádění Pekingského prohlášení a akční platformy, k němuž se zavazují,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 2. a 3. června 2005, v nichž byly členské státy a Komise vyzvány k posílení svých institucionálních mechanismů na prosazování rovnosti pohlaví a k vytvoření rámce pro hodnocení provádění Pekingské akční platformy, aby mohl být pokrok sledován soustavněji a systematičtěji,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011(7) ,

–   s ohledem na sdělení nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů: 2010–2015, které Komise předložila dne 21. září 2010, a na připojený pracovní dokument útvarů Komise o opatřeních k provádění této strategie (COM(2010)0491, SEC(2010)1080),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen(8) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii(9) ,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0401/2012),

A.  vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU stanoví, že Unie při všech svých činnostech usiluje o odstranění nerovností a podporu rovného zacházení s muži a ženami;

B.  vzhledem k tomu, že navzdory určitému pokroku dosaženému v řadě členských států mnoho žen i nadále nese příliš velkou část povinností, pokud jde o výchovu dětí a péči o rodinné příslušníky; vzhledem k tomu, že přetrvávající stereotypy brání rozdělení úkolů souvisejících s péčí o rodinu a domácnost mezi ženy a muže a dosažení rovných příležitostí na trhu práce;

C.  vzhledem k tomu, že na všech úrovních společnosti a ve všech věkových skupinách stále přetrvávají stereotypy ovlivňující naše vnímaní druhých prostřednictvím příliš zjednodušujících předpokladů založených na normách, zvyklostech a přesvědčeních, které jsou sociálními konstrukty, často kulturně a nábožensky podmíněnými a udržovanými, a které vedou k zachování existujících mocenských vztahů;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba odstranit všechny formy přímé i nepřímé diskriminace na základě pohlaví, aby ženy měly zajištěno právo na rovné zacházení a aby se změnila kulturní představa, podle níž jsou ženy v mnoha ohledech pasivní nebo méně hodnotné než muži;

E.  vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy i nadále silně ovlivňují rozdělení rolí žen a mužů v domácnosti, v zaměstnání a obecně ve společnosti a že podle těchto stereotypů jsou ženy zobrazovány jako osoby pečující o domácnost a děti, zatímco muži jako osoby poskytující peníze a ochranu; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy mají tendenci utvrzovat historické překážky, které brání dosažení rovnosti žen a mužů a omezují v případě žen výběr zaměstnání a jejich osobní rozvoj, což jim znemožňuje naplno realizovat jejich potenciál jako osobností a hospodářských subjektů, a že tyto stereotypy tak představují závažnou překážku pro skutečnou rovnost žen a mužů;

F.  vzhledem k tomu, že genderové role se utvářejí a vtiskují prostřednictvím mnoha společenských vlivů, zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků a vzdělávání, a tvoří se v průběhu socializace v dětství a dospívání, přičemž ovlivňují jedince po celý jejich život;

G.  vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech trpí ještě více diskriminací a genderovými stereotypy než ženy v městských oblastech a že míra zaměstnanosti těchto žen je mnohem nižší než u žen žijících ve městech;

H.  vzhledem k tomu, že genderové stereotypy jsou často spojeny s jinými stereotypy, např. s diskriminací na základě věku, přistěhovalectví, sexuální orientace, zdravotního postižení atd., a dotýkají se proto více žen, které vykazují více takových znaků;

I.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je porušením lidských práv, které se projevuje ve všech společenských, kulturních a majetkových vrstvách;

Sdělovací prostředky a kultura

J.  vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví bývá ve sdělovacích prostředcích, při komunikaci a v reklamě častým jevem a usnadňuje šíření genderových stereotypů, zejména proto, že s cílem podpořit prodej zobrazuje ženy jako sexuální objekty; vzhledem k tomu, že například v reklamě představují ženy 27 % zaměstnanců nebo profesionálů, ale 60 % osob vykonávajících domácí práce nebo pečujících o děti; vzhledem k tomu, že reklama a sdělovací prostředky mohou nicméně fungovat jako účinný katalyzátor v boji proti genderovým stereotypům a předsudkům;

K.  vzhledem k tomu, že děti se již ve velmi nízkém věku prostřednictvím vzorových rolí propagovaných v televizních seriálech, pořadech, diskusích, hrách, videohrách, reklamách, výukových materiálech a vzdělávacích programech, v postojích ve škole, v rodině a ve společnosti setkávají s genderovými stereotypy, které ovlivňují jejich vnímaní mužské a ženské role a mají dopad na jejich další život a budoucí ambice;

L.  vzhledem k tomu, že způsob zobrazování dívek ve veřejném prostoru snižuje jejich společenskou hodnotu a podporuje násilí vůči dívkám; vzhledem k tomu, že ve sdělovacích prostředcích, a to i v reklamách a pořadech pro děti, jsou stereotypy týkající se dívek všudypřítomné a často posilují tradiční postoje a chování, přičemž sdělovací prostředky mohou hrát pozitivní vzdělávací úlohu;

M.  vzhledem k tomu, že v televizních programech, počítačových hrách i hudebních videoklipech je částečně z komerčních důvodů stále patrnější tendence k vyobrazování provokativně oděných žen v sexuálních pózách, což upevňuje genderové stereotypy; vzhledem k tomu, že texty písní pro mládež mají sugestivní sexuální obsah, který často propaguje násilí na ženách a dívkách;

N.  vzhledem k tomu, že nový kulturní status pornografie se nejvíce dotýká mladých žen a mužů; vzhledem k tomu, že „začleňování pornografie“, tedy stávající kulturní proces, kterým se pornografie vkrádá do našich každodenních životů jako stále obecněji přijímaný a často idealizovaný kulturní prvek, se obzvláště jasně projevuje v rámci kultury mladých: počínaje televizními pořady pro dospívající přes magazíny životního stylu a konče hudebními videonahrávkami a reklamou zaměřenou na mladé;

Vzdělávání a odborná příprava

O.  vzhledem k tomu, že přístup k formálnímu primárnímu, sekundárnímu a post-sekundárnímu vzdělání a obsah kurikula předávaný dívkám a chlapcům je velmi významným faktorem ovlivňujícím genderové rozdíly, a tím i možnosti výběru a dosažitelnost práv; vzhledem k tomu, že ačkoli přístup dívek i chlapců ke vzdělání v EU se obecně může zdát méně problematický než v jiných částech světa, mělo by se poukázat na to, že dívky a chlapci nemají zcela stejné možnosti, pokud jde o přístup a využití vzdělávacích systémů a příležitostí; vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělání je zejména u dívek z menšinových skupin, například z komunity Romů, z přistěhovaleckého prostředí, z řad žadatelů o azyl, uprchlíků a u dívek se zdravotním postižením, v některých zemích nadále velmi problematický;

P.  vzhledem k tomu, že děti se mohou učit rovnoprávnosti a boji proti genderovým stereotypům od nejútlejšího věku díky vzdělávání založenému na uznání rovnosti;

Q.  vzhledem k tomu, že stereotypy přežívající v souvislosti s volbou vzdělání a povolání pro ženy pomáhají zachovávat nerovnosti; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava nadále předávají genderové stereotypy, neboť ženy a muži se často v těchto oblastech ubírají tradiční cestou, což má závažné důsledky na trhu práce, omezuje rozmanitost profesí a často vede ženy k zaměstnáním, která jsou méně oceňovaná a odměňovaná;

R.  vzhledem k tomu, že chlapci a dívky nadále nejsou ve vzdělávacím procesu vedeni rovnoměrně k zájmu o všechny předměty, zejména pokud jde o předměty vědecké a technické;

S.  vzhledem k tomu, že v mnoha evropských zemích sice existuje genderově orientované profesní poradenství, ale obvykle se zaměřuje na dívky a jejich podněcování k volbě technických a vědeckých oborů, neexistují však iniciativy, které by motivovaly chlapce, aby si volili profese v odvětví vzdělávání, zdravotnictví nebo v humanitních oborech;

Pracovní trh

T.  vzhledem k tomu, že dopad genderových stereotypů na vzdělávání a odbornou přípravu má závažné důsledky pro trh práce, na němž se ženy stále potýkají s horizontální i vertikální segregací, a vzhledem k tomu, že některá odvětví jsou z tohoto důvodu stále považována za „mužská“ (působí v nich více než 85 % mužů) a odměny v těchto odvětvích dosahují soustavně vyšší úrovně než v odvětvích považovaných za „ženská“ (působí v nich více než 70 % žen); navíc vzhledem k tomu, že na pracovních místech s nižším sociálně-ekonomickým statusem pracuje obvykle více žen, což rovněž podkopává jejich sebedůvěru a sebeúctu;

U.  vzhledem k tomu, že genderové stereotypy na pracovním trhu stále omezují přístup žen do určitých odvětví, například do inženýrských oborů, požární ochrany, výroby, stavebnictví, tesařství, opravárenských a montérských služeb, technických a vědeckých odvětví a nových technologií, a stejně tak je tomu u mužů v odvětví péče o děti (porodní asistence, vychovatelství v jeslích atd.);

V.  vzhledem k tomu, že lepší informovanost o pracovních místech na trhu práce by zlepšila přístup ke všem typům odborného vzdělávání;

W.  vzhledem k tomu, že uplatňování genderových stereotypů je kontraproduktivní, přispívá k rozdělení pracovního trhu na profese podle pohlaví, a jeho důsledkem jsou stále větší rozdíly v odměňování žen a mužů;

X.  vzhledem k tomu, že ženy v EU v roce 2011 dostávaly za stejnou práci stále v průměru o 16,4 % nižší odměnu než muži a že rozdíly v odměňování jsou v jednotlivých členských státech odlišné, přičemž v některých státech přesahovaly v roce 2011 22% průměr; vzhledem k tomu, že ačkoliv tento rozdíl v platech je dán řadou složitých příčin, často vyplývá z genderových stereotypů a z vnímání ženy pouze prostřednictvím tradičního rozdělení rolí;

Y.  vzhledem k tomu, že kvůli slaďování pracovního a soukromého života jsou ženy obecně mnohem více zastoupeny na „flexibilních“ pracovních místech a místech na zkrácený úvazek, což svědčí o tom, že stále přetrvává tradiční názor, že péče o rodinu je hlavně jejich úkolem, a ženy jsou tak nuceny pracovat na částečný úvazek, mít pružnou pracovní dobu nebo zaměstnání na dobu určitou, čímž jsou omezeny jejich příležitosti na trhu práce;

Z.  vzhledem k tomu, že pokud ženy přerušují výkon své profese z důvodu mateřské dovolené či péče o rodinné příslušníky, vede to k prohlubování rozdílů ve výši důchodu žen a mužů;

Hospodářské a politické rozhodovací procesy

AA.  vzhledem k tomu, že výsledky studie provedené Komisí v roce 2011 ukázaly, že v roce 2012 dosáhne v Evropské unii zastoupení žen v představenstvech největších společností kótovaných na burze 14 %, což svědčí o existenci tzv. „skleněného stropu“, jenž ženám ztěžuje dosažení vrcholových řídicích pozic a rovných možností při kariérním postupu;

AB.  vzhledem k tomu, že zastoupení žen v politickém rozhodovacím procesu na místní, vnitrostátní úrovni a na úrovni EU je i přes určité zlepšení v minulých letech nadále nedostatečné; vzhledem k tomu, že se zastoupení žen ve vládách a parlamentech členských států zvýšilo z 21 % v roce 2004 na 23 % v roce 2009, zatímco v Evropském parlamentu vzrostlo z 30 % v roce 2004 na 35 % v roce 2009;

AC.  vzhledem k tomu, že v politických i ekonomických subjektech s rozhodovacími pravomocemi stále vládnou genderové stereotypy a sexismus, což se projevuje pravidelným výskytem sexistických poznámek a obtěžování, a to v některých případech i sexuálním obtěžováním a násilím na ženách;

AD.  vzhledem k tomu, že genderové stereotypy je nutné odstranit – zejména na úrovni podniků, v nichž na většině řídicích pozic pracují muži –, neboť tyto stereotypy patří k faktorům omezujícím mladé ženy v jejich ambicích a vedou ženy k tomu, že se méně ucházejí o vrcholové řídicí pozice ve veřejném i soukromém sektoru, na nichž jsou přijímána finanční, hospodářská a politická rozhodnutí;

Opatření na úrovni EU

1.  konstatuje, že v plnění závazků, které EU i řada vlád přijala v rámci Pekingské akční platformy, nebylo dosaženo téměř žádného pokroku; zdůrazňuje, že v oblasti genderových stereotypů a v analytických zprávách na úrovni EU je potřeba sledovat nové ukazatele, a vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby se touto otázkou zabýval;

2.  konstatuje, že navzdory závazku EU podporovat rovnost žen a mužů stále existují mezery v právních předpisech týkajících se zabraňování diskriminaci žen a rovnosti pohlaví v sociálním zabezpečení, vzdělávání, sdělovacích prostředcích, zaměstnávání a platech; zdůrazňuje, že v těchto oblastech je zapotřebí posílit uplatňování stávajících právních předpisů a zavést do nich předpisy nové; vyzývá Komisi, aby otázku rovnosti pohlaví začleňovala do všech oblastí politiky, jelikož tak vzroste potenciál pracovní síly v Evropě;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby účinně využívaly finanční prostředky Evropského sociálního fondu (ESF) na dlouhodobé strategie, které by pomohly zatraktivnit a přiblížit ženám ta odvětví pracovního trhu, ve kterých jsou z důvodu genderových stereotypů nedostatečně zastoupeny; domnívá se, že tyto strategie by měly zahrnovat pozitivní opatření, celoživotní učení a aktivní motivaci dívek k tomu, aby studovaly obory, které nejsou tradičně považovány za „ženské“, například informační technologie či mechaniku, a měly by podporovat opatření zaměřená na sladění pracovního a rodinného života žen i mužů;

4.  vyzývá Komisi, aby podporovala opatření členských států zaměřená na odstraňování stereotypů a prosazování všeobecného přístupu ke vzdělání a zaměstnání, který by nenarušovaly stereotypy;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby důrazně a soustavně podporovaly stávající program DAPHNE a chystaný program Práva a občanství jako prostředky boje proti násilí na ženách a genderovým stereotypům;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategie zabývající se základními příčinami diskriminace a násilí vůči ženám, které mají své kořeny ve stereotypech a nerovnosti mezi muži a ženami, a aby začaly odstraňováním genderových stereotypů;

Sdělovací prostředky a kultura

7.  upozorňuje na to, že genderové stereotypy objevující se v reklamách během dětských televizních pořadů, jakož i v těchto pořadech samotných, představují obzvláště velký problém, neboť mohou mít případně vliv na genderovou socializaci dětí, a tedy i názory dětí na sebe sama, rodinné příslušníky a okolní svět; zdůrazňuje, že je důležité omezit vystavování dětí genderovým stereotypům, a to pokud možno kritickým mediálním vzděláváním poskytovaným ve školách;

8.  zdůrazňuje, že do procesu začleňování problematiky genderu do všech oblastí je důležité zapojit i chlapce, a naléhavě proto vyzývá k zavedení specifických výukových aktivit určených ke zvýšení jejich povědomí o stereotypech;

9.  zdůrazňuje, že reklama často předává diskriminující nebo nedůstojná sdělení založená na nejrůznějších genderových stereotypech, které brání rozvoji strategií rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, členské státy, občanskou společnost a samoregulační orgány v reklamním odvětví, aby úzce spolupracovaly v boji proti těmto praktikám a zejména při tom využívaly účinné nástroje, které zaručí, že marketing a reklama budou respektovat lidskou důstojnost a mravnost;

10.  poukazuje také na skutečnost, že reklama může být účinným prostředkem, který může zpochybnit stereotypy a čelit jim, a že může být nástrojem v boji proti rasismu, sexismu a diskriminaci, který je pro dnešní multikulturní společnosti zásadní; vyzývá Komisi, členské státy a odborníky z reklamního odvětví, aby posílili činnosti spojené s odbornou přípravou a vzděláváním, které představují způsob, jak zejména již od mladého věku překonávat stereotypy, bojovat s diskriminací a podporovat rovnost žen a mužů; naléhavě vyzývá především členské státy, aby zavedly a rozvinuly úzkou spolupráci se stávajícími školami marketingu, komunikace a reklamy, a pomohly tak zajistit řádné vyškolení budoucích pracovníků v tomto odvětví;

11.  zdůrazňuje, že pro vnitrostátní rady pro reklamu a samoregulační a regulační orgány je potřeba zavést zvláštní kurzy zaměřené na genderové stereotypy ve sdělovacích prostředcích, které by zvýšily informovanost o negativním vlivu zobrazování diskriminace na základě pohlaví v televizním vysílání, na internetu a marketingových a reklamních kampaních;

12.  žádá EU, aby na celém svém území zahájila osvětové kampaně zaměřené na nulovou toleranci, pokud jde o sexistické urážky nebo ponižující obraz žen a dívek ve sdělovacích prostředcích;

13.  vyzývá EU a členské státy, aby společně s odborníky ze sdělovacích prostředků organizovaly školení a vzdělávací akce, během nichž budou informovat o negativních účincích genderových stereotypů a o osvědčených postupech v této oblasti;

14.  zdůrazňuje, že je důležité prosazovat zobrazování žen respektující jejich důstojnost, bojovat proti přetrvávajícím genderovým stereotypům, zejména převažujícímu výskytu ponižujícího zobrazování žen, přičemž musí být zachována svoboda projevu a svoboda tisku;

15.  vyzývá EU a její členské státy, aby konkrétními kroky navázaly na usnesení ze dne 16. září 1997 o diskriminaci žen v reklamě(10) ;

16.  vyzývá Komisi, aby byla členským státům nápomocna v boji proti sexualizaci dívek, a to nejen zpracováváním nezbytných údajů, propagací osvědčených postupů, organizováním osvětových kampaní, ale také finanční podporou poskytovanou na tato opatření v členských státech, zvláště pak ženským organizacím bojujícím proti sexualizaci a násilí páchanému na ženách a dívkách;

17.  vyzývá členské státy, aby učinily pozitivní kroky, jejichž cílem by bylo zajistit většímu počtu žen přístup na vedoucí pozice ve sdělovacích prostředcích, a to i na pozice nejvyššího vedení;

18.  vyzývá členské státy, aby provedly průzkum týkající se žen a sdělovacích prostředků a zkoumaly rovněž prezentaci žen z konkrétních skupin, například zdravotně postižených žen či žen z etnických menšin, a aby shromáždily srovnatelné údaje k této problematice;

Vzdělávání a odborná příprava

19.  zdůrazňuje, že na základních a středních školách a v institucích vysokoškolského vzdělávání je třeba zavést zvláštní kurzy zaměřené na profesní poradenství s cílem informovat mladé lidi o negativních důsledcích genderových stereotypů a povzbudit je, aby se studiem připravovali na povolání, která byla v minulosti považována za typicky mužská nebo ženská, a aby se pro taková povolání rozhodovali; žádá, aby byla poskytnuta podpora opatřením, jejichž cílem je oslabit obecně rozšířené genderové stereotypy mezi dětmi;

20.  trvá na tom, že je nezbytné podporovat rovnost žen a mužů od nejútlejšího věku s cílem účinně bojovat proti stereotypům, diskriminaci a násilí vůči druhému pohlaví, včetně začlenění Všeobecné deklarace lidských práv a Listiny lidských práv EU do vyučování ve školách;

21.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat vzdělávací programy / kurikula zaměřená na rovnost žen a mužů, respektování druhých, vzájemný respekt mezi mladými lidmi, ohleduplnou sexualitu a odmítání veškerého násilí a že je důležité vzdělávat v této oblasti i vyučující;

22.  zdůrazňuje, že je nezbytné začleňovat problematiku genderu do škol, a vybízí proto školy, aby vypracovaly koncepci vzdělávacích akcí a praktických školení zaměřených na podporu rovnosti pohlaví v kurikulech akademických institucí a aby takové akce a školení pořádaly;

23.  zdůrazňuje, že je třeba připravit a zavést vzdělávání určené vyučujícím, inspektorům, ředitelům a všem osobám zapojeným do vytváření vzdělávacích programů pro děti s cílem poskytnout jim všechny nezbytné pedagogické nástroje pro boj proti genderovým stereotypům a pro podporu rovnosti mužů a žen;

24.  poukazuje na skutečnost, že ačkoli většina zemí EU vypracovala politiky rovnosti mužů a žen ve vysokoškolském vzdělávání, téměř všechny politiky a projekty se soustřeďují na mladé ženy; žádá proto členské státy, aby připravily obecné národní strategie a iniciativy k potírání genderových stereotypů ve vysokoškolském vzdělávání a zaměřily se v nich na mladé muže;

25.  vyzývá k vhodné přípravě učitelů a školitelů v rámci formálního i neformálního vzdělávání prostřednictvím nezbytných školení v oblasti rovnosti mezi ženami, resp. dívkami, a muži, resp. chlapci, a k odhalování nejrůznějších druhů s tím spojených případů zneužívání a sexuálního násilí a k reakcím na ně;

26.  trvá na tom, že je nezbytné vypracovat politiky zaměřené na odstraňování genderových stereotypů od nejútlejšího věku a na vzdělávání zvyšující povědomí vyučujících a studentů a podněcující a podporující diverzifikaci profesí mladých žen i mužů;

27.  vyzývá EU a členské státy k uplatňování aktivní politiky, kterou by dívkám z menšinových skupin a z přistěhovaleckého prostředí zajistily přístup ke vzdělání a vzdělávacím systémům;

28.  vyzývá členské státy, aby posoudily studijní programy a obsah školních učebnic, a mohly tak provést reformu, jejímž výsledkem by bylo zařazení genderových otázek coby průřezové problematiky do všech výukových materiálů, včetně materiálů pro nejnižší stupně vzdělávání, a to jak za účelem odstraňování genderových stereotypů, tak i za účelem lepšího zviditelnění přínosu žen k historii, literatuře, umění apod. a jejich úlohy v těchto oblastech;

29.  vyzývá EU, aby ve vzdělávání prosazovala evropské hledisko, a to například zajištěním sdílení osvědčených postupů v oblasti rovnosti pohlaví coby vzdělávacího nástroje a vypracováním a shromažďováním statistik na vnitrostátní úrovni i úrovni EU, které by se týkaly všech aspektů vzdělávání a rozlišovaly by mezi muži a ženami;

30.  vyzývá EU, aby do všech hodnotících programů určených k posuzování kvality vzdělávání na evropských školách zahrnula kvantitativní a kvalitativní ukazatele hodnotící rovnost pohlaví;

Pracovní trh

31.  upozorňuje na to, že negativní vliv genderových stereotypů na rozdíl v odměňování mužů a žen, který se rovná 16,4 %, je stále znepokojivější, a vyzývá Komisi a členské státy, aby při vypracovávání nových politik věnovaly tomuto vlivu pozornost;

32.  zdůrazňuje, že dostupné údaje ukazují, že kvalifikace a praxe získané ženami jsou méně finančně odměňovány než kvalifikace a praxe získané muži, a to částečně proto, že zaměstnání žen se tradičně považovalo za doplňkový příjem rodiny, což významně ovlivnilo vznik a zachování rozdílů v platech žen a mužů;

33.  zdůrazňuje, že je zapotřebí provádět osvětovou činnost, jejímž cílem bude informovat zaměstnavatele a zaměstnance o spojitosti mezi genderovými stereotypy a rozdílem v odměňování a v pracovních příležitostech mužů a žen, informovat ostatní zainteresované subjekty ve společnosti o tom, že genderové stereotypy omezují příležitosti žen na trhu práce i jejich možnosti v soukromém životě, podpořit transparentnost ve veřejných i soukromých společnostech a agenturách a zaručit stejné platy za stejnou práci a práci rovnocenné hodnoty;

34.  vyzývá členské státy, aby přehodnotily mzdové tabulky v profesích a zaměstnáních, v nichž převládají ženy, a odbourávaly tak genderové stereotypy zakořeněné v problému nestejného odměňování; vyzývá členské státy, zaměstnavatele a odborová hnutí, aby navrhli a využívali konkrétní vhodné nástroje pro hodnocení pracovních pozic s cílem stanovit práci stejné hodnoty, a zajistit tak rovné odměňování mužů i žen;

35.  naléhá na členské státy, aby vypracovaly politiky, které v Evropě zvýší počet nepříliš nákladných a vysoce kvalitních zařízení péče o děti dostupných pro pracující rodiče, a aby pomohly při vytváření struktur umožňujících sladění rodinného a profesního života rodičů pracujících v podnicích, zejména tím, že podpoří zakládání a existenci podnikových služeb péče o děti; naléhavě vyzývá členské státy, aby rovněž zlepšily poskytování péče o rodinné příslušníky ostatních kategorií (starší osoby, zdravotně postižené, osoby, které potřebují pomoc), a sladěním pracovního a rodinného života tak podpořily aktivní zapojení žen do pracovního procesu;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ženám i mužům zajistily flexibilní pracovní možnosti a vhodné formy rodičovské dovolené;

37.  zdůrazňuje, že genderové stereotypy mají tendenci k seberealizaci a že tam, kde ženy nedostanou příležitost prokázat své schopnosti, nemohou nikdy překonat překážky bránící jejich pokroku;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytováním náležitých školení, finančních prostředků a podpory vybízely ženy k podnikání a k samostatné výdělečné činnosti;

39.  připomíná Komisi, že rozdíl v odměňování mužů a žen, který se týká také důchodů, postihuje zejména starší ženy, což zvyšuje riziko, že po dosažení důchodového věku budou trpět extrémní trvalou chudobou;

40.  poukazuje na to, že v důsledku nových pravidel EU v oblasti důchodového zabezpečení vzroste pravděpodobnost toho, že starší ženy budou po dosažení důchodového věku trpět chudobou; zdůrazňuje proto, že je důležité nepodpořit žádné změny obsažené v bílé knize, které prohloubí rozdíl mezi výší důchodů mužů a žen;

41.  vyzývá Komisi, aby v zájmu posílení právních předpisů a opatření členských států zhodnotila provádění směrnice EU o sexuálním obtěžování na pracovišti a vypracovala zprávu o nedostatcích a závažných problémech;

Hospodářské a politické rozhodovací procesy

42.  upozorňuje na to, že zastoupení žen ve vnitrostátních vládách činilo v roce 2009 23 %, a podporuje zavedení závazných kvót, které zvýší počet žen ve vládách a parlamentech členských států, v orgánech na regionální i komunální úrovni a v orgánech EU; naléhavě také žádá o zahájení osvětových a motivačních kampaní, které by ženy vybízely k větší politické aktivitě a ke kandidování na pozice v orgánech místní správy či v celostátní vládě;

43.  připomíná, že evropské volby, které proběhnou v roce 2014 a po nichž bude následovat jmenování příští Komise a nominace na další vrcholné pozice v EU, jsou příležitostí k posunu směrem k paritní demokracii na úrovni EU a k tomu, aby se EU stala vzorovým příkladem v této oblasti;

44.  vyzývá členské státy, aby podporovaly rovnost tím, že jako kandidáty na úřad evropského komisaře nominují jednu ženu a jednoho muže; žádá nominovaného předsedu Komise, aby usiloval o rovnost při sestavování Komise; vyzývá současnou Komisi, aby tento postup veřejně podporovala;

45.  připomíná, že v roce 2010 bylo mezi členy správních rad v Evropě pouze 12 % žen; podporuje úsilí Komise stanovit závazné kvóty pro zastoupení žen na odpovědných místech velkých kótovaných společností;

Další opatření

46.  vyzývá členské státy, aby přehodnotily přístup k mužům a ženám na trhu práce a přístup k mechanismům, které zaměstnancům umožňují sladit pracovní život s životem rodinným, neboť stereotypy mohou zvyšovat pracovní segregaci a rozdíl v odměňování mužů a žen;

47.  vyzývá členské státy, aby boj proti násilí vůči ženám považovaly za prioritu politiky v oblasti trestního práva; vybízí členské státy, aby v této souvislosti rozvíjely spolupráci mezi soudními orgány a policejními útvary členských států a výměnu osvědčených postupů;

48.  zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti všem formám násilí vůči ženám; žádá Komisi a členské státy, aby podnikaly společné kroky, mezi něž budou patřit kampaně ke zvýšení veřejného povědomí a informovanosti o genderovém násilí a strategie, jejichž cílem bude změnit sociální stereotypy týkající se žen pomocí vzdělávání a sdělovacích prostředků, a aby podporovaly výměnu osvědčených postupů; znovu opakuje, že je třeba pracovat zároveň s oběťmi i s agresory, a zvýšit tak informovanost agresorů a přispět ke změně stereotypů a sociálně podmíněných přesvědčení, která napomáhají zachování podmínek pro tento typ násilí a jeho akceptování;

49.  vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly rovnost mužů a žen a posilování postavení žen, a to i prostřednictvím informačních kampaní, které oceňují úlohu a účast žen v politice, hospodářství, společnosti, sportu, zdravotnictví, umění, vědách a na všech ostatních úrovních společnosti;

50.  zastává názor, že jsou zapotřebí legislativní i nelegislativní opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, aby bylo možné překonat stereotypy a odstranit rozdíly v odměňování, posílit zastoupení žen v oborech, v nichž převládají muži, a podporovat větší uznání dovedností a ekonomické výkonnosti žen na jejich pracovišti s cílem odstranit horizontální a vertikální segregaci a zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích orgánech jak v politice, tak v podnicích;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly rozhodné politické kroky v boji proti genderovým stereotypům a motivovaly muže k rovnějšímu rozdělení povinností v domácnosti a v rámci péče o děti, zejména prostřednictvím pobídek k čerpání otcovské a rodičovské dovolené, což posílí jejich rodičovská práva, zajistí větší míru rovnosti mezi ženami a muži a rovnoměrnější rozdělení rodinných povinností a péče o domácnost a zlepší možnosti žen plně se zapojit na pracovním trhu; rovněž vyzývá členské státy, aby přiměly zaměstnavatele k přijímání opatření, jež budou vstřícná k rodinám;

52.  vyzývá Komisi a vlády členských států, aby podporovaly větší množství výzkumných činností týkajících se genderových stereotypů, vypracovaly pro tyto stereotypy vhodné ukazatele a na jejich základě shromáždily o genderových stereotypech další statistické údaje;

53.  upozorňuje Komisi, že rovnost pohlaví je zásada zakotvená v článku 23 Listiny základních práv Evropské unie;

54.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly možnosti zaměstnávání mužů a žen v různých zaměstnáních tak, aby to odpovídalo požadavkům trhu práce a aby byly zajištěny rovné příležitosti pro ženy i muže;

55.  vyzývá Komisi, aby potírala všechny formy násilí na ženách, jejich diskriminace a stereotypů souvisejících se ženami, a umožnila jim tak bezvýhradné uplatňování všech jejich lidských práv;

56.  vyzývá Komisi a členské státy, aby plnily závazky stanovené Evropským paktem pro rovnost žen a mužů;

57.  vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů a různé vnitrostátní instituty pro rovnost žen a mužů, aby podporovaly další výzkum základních příčin vzniku genderových stereotypů a jejich dopadu na rovnost pohlaví, a zdůrazňuje význam výměny nových myšlenek a výzkumu osvědčených postupů s ohledem na odstranění genderových stereotypů v členských státech a orgánech EU;

58.  připomíná Komisi usnesení Parlamentu ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen a vyzývá ji, aby provedla doporučení, která jsou v uvedeném usnesení předložena;

59.  vyzývá EU a členské státy, aby organizovaly informační, vzdělávací a školící kampaně zaměřené na boj proti diskriminačním kulturním normám a převládajícím sexistickým stereotypům a sociální stigmatizaci, které legitimizují násilí páchané na ženách a vedou k jeho opakovanému výskytu, a dále je vyzývá, aby zabraňovaly ospravedlňování násilí na základě zvyků, tradic či náboženských zdůvodnění;

60.  vyzývá EU a její členské státy, aby mezi členskými státy prosazovaly sdílení následováníhodných příkladů a umožnily jim vzájemné předávání zkušeností a aby vytvořily možnosti k financování kampaní zaměřených na odstranění genderových stereotypů, které by byly vedeny na úrovni EU a vnitrostátní úrovni;

61.  vyzývá EU, aby vyřešila stávající rozdíly v rozsahu působnosti jednotlivých evropských právních předpisů, které se týkají diskriminace na základě rasy a pohlaví, a aby navrhla nové právní předpisy, které by zaručily rovné postavení žen a mužů ve vzdělávání a sdělovacích prostředcích;

62.  vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily ochranné mechanismy (ve formě ochránců práv či subjektů pro dohled nad sdělovacími prostředky, v nichž budou působit odborníci na rovnost pohlaví) s cílem zaručit, aby podnikové kodexy chování zohledňovaly otázku rovnosti pohlaví a byly dodržovány a aby veřejnost mohla v případě potřeby podávat stížnosti;

o
o   o

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 258.
(2) Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 247.
(3) Úř. věst. C 348 E, 21.12.2010, s. 11.
(4) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s.23.
(5) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(6) Úř. věst. L 269, 05.10.2002, s. 15.
(7) Příloha k závěrům Rady ze dne 7. března 2011.
(8) Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 43.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2012)0069.
(10) Úř. věst. C 304, 6.10.1997, s. 60.

Poslední aktualizace: 9. prosince 2014Právní upozornění