Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2222(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0049/2013

Předložené texty :

A7-0049/2013

Rozpravy :

PV 11/03/2013 - 25
CRE 11/03/2013 - 25

Hlasování :

PV 12/03/2013 - 10.9

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0076

Přijaté texty
PDF 148kWORD 34k
Úterý 12. března 2013 - Štrasburk Konečné znění
Přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii
P7_TA(2013)0076A7-0049/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o přípravě víceletého finančního rámce ve vztahu k financování spolupráce EU s africkými, karibskými a tichomořskými státy a zámořskými zeměmi a územími na období 2014–2020 (11. Evropský rozvojový fond) (2012/2222(INI))

Evropský parlament ,

   s ohledem na dohodu z Cotonou mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (státy AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána dne 23. června 2000(1) ,

   s ohledem na část IV Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) a rozhodnutí o přidružení zámoří ze dne 27. listopadu 2001(2) , na jehož základě se k EU (dříve ES) přidružuje řada zámořských zemí a území (ZZÚ),

   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (rozhodnutí o přidružení zámoří) (COM(2012)0362), jenž Komise přijala dne 16. července 2012 a jenž v současné době projednává Rada,

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvané „Příprava víceletého finančního rámce ve vztahu k financování spolupráce EU s africkými, karibskými a tichomořskými státy a zámořskými zeměmi a územími na období 2014–2020 (11. Evropský rozvojový fond)“, COM(2011)0837,

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. října 2011 nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ (COM(2011)0637),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. června 2001 nazvané „Akční plán pro začlenění rovného přístupu k mužům a ženám do spolupráce pro rozvoj Společenství“ (COM(2001)0295),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2012 s názvem „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (COM(2012)0492),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2011 s názvem „Rozpočet – Evropa 2020“ (COM(2011)0500),

   s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji ze dne 20. prosince 2005 a plán evropské rozvojové spolupráce a hlavní směry, které z něj vyplývají,

   s ohledem na evropský konsensus o humanitární pomoci podepsaný dne 18. prosince 2007,

   s ohledem na závěry Rady ze dne 29. června 2012 a 15. října 2012,

   s ohledem na článek 32 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala dne 23. prosince 2010,

   s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o začlenění osob se zdravotním postižením v rozvojových zemích (ACP-EU/100.954/11),

   s ohledem na akční plán Evropské unie pro dosažení rovnosti mužů a žen a emancipaci žen v oblasti rozvoje (období 2010–2015),

   s ohledem na hlavní směry Evropské unie, pokud jde o násilí páchané na ženách a boj proti všem formám diskriminace žen,

   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

   s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0049/2013),

A.  vzhledem k tomu, že platnost vnitřní dohody, kterou se zřizuje 10. ERF, skončí dne 31. prosince 2013, a vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení COM(2011)0837 předložila návrh nové vnitřní dohody s platností od 1. ledna 2014;

B.  vzhledem k tomu, že tento návrh na období 2014–2020 v současné době projednává Rada, aniž by byl Parlament do tohoto projednávání zapojen; vzhledem k tomu, že Parlamentu však nic nebrání v tom, aby vypracoval zprávu z vlastního podnětu týkající se 11. ERF na základě sdělení Komise, jež obsahuje návrh vnitřní dohody;

C.  vzhledem k tomu, že Komise nezamýšlí začlenit ERF do rozpočtu EU na rok 2014, ale teprve do rozpočtu na rok 2021, což je velmi politováníhodné; vzhledem k tomu, že toto začlenění ERF do rozpočtu by se mělo připravit s předstihem, aby se předešlo snížení finančních prostředků určených na financování partnerství AKT-EU a rozvojové pomoci obecně;

D.  vzhledem k tomu, že pro účely 11. ERF je potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, aby Unie dodržela své závazky na mezinárodní úrovni v oblasti rozvoje a vynaložila 0,7 % svého HDP na rozvojovou pomoc, a přispěla tak ke splnění rozvojových cílů tisíciletí;

E.  vzhledem k tomu, že zprávy o pokroku v plnění rozvojových cílů tisíciletí poukazují na nerovnoměrný vývoj a především na to, že rozvojových cílů tisíciletí týkajících se zdraví matek a dětí nebude ve většině států AKT do roku 2015 dosaženo;

F.  vzhledem k tomu, že finanční návrhy na období 2014–2020, které v současné době projednává Rada, vyvolávají obavy, pokud jde o perspektivy evropské rozvojové politiky, avšak též o vztah mezi zámořskými zeměmi a územími na straně jedné a EU na straně druhé;

G.  vzhledem k tomu, že je rozvojová politika EU stále účinnější, přestože zde nadále existuje značný prostor pro zlepšení, a vzhledem k tomu, že aktivity Společenství propagující mezinárodní solidaritu mají podporu více než tří čtvrtin evropských občanů;

H.  vzhledem k tomu, že pro zvýšení úrovně veřejných prostředků poskytovaných na podporu rozvoje jsou nezbytné inovativní formy financování, přičemž by se na něm měl spravedlivější měrou podílet i hospodářský a finanční svět;

I.  vzhledem k tomu, že dárci se musí přestat odvolávat na zásadu, podle níž je odpovědnost na straně partnerských zemí, a zároveň těmto zemím upírat finanční prostředky nutné na upevnění jejich institucí a zkvalitnění služeb pro jejich obyvatelstvo;

J.  vzhledem k tomu, že je nutné, aby rozvojové země měly daňový systém, který bude založen na schopnosti jejich občanů do něj přispívat;

K.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení týkajícím se Agendy pro změnu vyjádřila své přání uplatňovat zásadu diferenciace, pokud jde o přidělování finančních prostředků v rámci evropské rozvojové politiky, jejíž součástí je 11. ERF, a zavést zásadu tematického zaměření a praxi kombinace grantů a půjček a podpory soukromého sektoru;

L.  vzhledem k tomu, že Evropský konsensus o rozvoji a dohoda z Cotonou uznávají primární úlohu organizací občanské společnosti a místních i regionálních orgánů ve vztahu k aktivitám na podporu boje proti chudobě a řádné správy věcí veřejných;

M.  vzhledem k tomu, že návrh rozhodnutí o přidružení zámoří uznal specifičnost ZZÚ, které čelí jiným problémům než státy AKT; vzhledem k tomu, že je třeba, aby ZZÚ již nespadaly pod ERF, nýbrž pod finanční nástroj zřízený ad hoc v rámci rozpočtu EU;

N.  vzhledem k tomu, že dohoda 2000/483/ES o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000, stanoví, že situaci žen a otázkám rovnosti pohlaví se musí věnovat systematická pozornost ve všech oblastech – politické, hospodářské i sociální;

O.  vzhledem k tomu, že Evropská unie ve svém akčním plánu uznává, že zapojení žen a hledisko rovnosti pohlaví hraje důležitou úlohu v oblasti rozvoje partnerských zemí a při dosahování rozvojových cílů tisíciletí; vzhledem k tomu, že podle „Agendy pro změnu“ je rovnost mužů a žen jednou z priorit činnosti EU;

Cíle 11. ERF

1.  připomíná, že hlavním cílem evropské rozvojové politiky (článek 208 SFEU), dohody z Cotonou i Evropského konsensu o rozvoji je snížení a v konečném důsledku vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby nadále alespoň 90 % finančních prostředků určených v rámci 11. ERF pro státy AKT splňovalo kritéria oficiální rozvojové pomoci, jak jsou vymezena Výborem pro rozvojovou pomoc působícím při OECD;

2.  domnívá se, že pro dosažení tohoto cíle je nezbytné výrazně zvýšit úsilí o naplnění rozvojových cílů tisíciletí, u nichž bylo zatím dosaženo nejmenšího pokroku, především těch, které se týkají základních sociálních odvětví a rovnosti mužů a žen, jak stanovují články 22, 25 a 31 dohody z Cotonou; opětovně vyjadřuje svou podporu iniciativě a smlouvám uzavřeným v rámci rozvojových cílů tisíciletí a žádá Komisi, členské státy EU a státy AKT, aby přidělily 20% podíl prostředků z 11. ERF na financování základních sociálních služeb, zejména v oblastech zdravotnictví a základního vzdělávání, s cílem splnit rozvojové cíle tisíciletí č. 2, 3, 4, 5 a 6, jakož i ostatní závazky v oblasti rozvoje přijaté na mezinárodní úrovni; v této souvislosti žádá, aby v rámci 11. ERF a při jeho plánování byly pro sledování výsledků dosažených v oblasti rovnosti mužů a žen použity ukazatele, které byly navrženy v akčním programu pro systematické přihlížení k otázce rovnosti žen a mužů v rámci rozvojové spolupráce Unie, aby se tak zajistilo, že ve všech programech budou řádným a soustavným způsobem prováděna jednotlivá opatření a bude uplatňována podpora rovnosti mužů a žen;

3.  naléhavě žádá Komisi a partnerské země, aby přednostně směřovaly podporu na posílení zdravotních systémů, a zajistily tak přístup k základní zdravotní péči pro matky a děti a k péči v oblasti reprodukční medicíny, se zvláštním zřetelem na nejchudší obyvatele a na boj s HIV/AIDS, připomíná, že toto jsou rozvojové cíle tisíciletí, u nichž byly výsledky v řadě států AKT zklamáním;

4.  domnívá se, že ke splnění tohoto cíle je nezbytné zahrnout do všech projektů zaměřených na vymýcení chudoby, a to ve fázi plánování, provádění i hodnocení, nejzranitelnější skupiny společnosti, jako jsou mimo jiné ženy, děti a osoby se zdravotním postižením;

5.  vítá záměr Komise jednat v otázkách sociální ochrany v rozvojových zemích strategičtějším a koordinovanějším způsobem a žádá, aby byly ve spolupráci se státy AKT zavedeny integrované politiky sociální ochrany, které mimo jiné zohlední podporu základních mechanismů, jako je zajištění minimální úrovně sociálního zabezpečení v rámci 11. ERF;

Podpora hospodářského a sociálního rozvoje ZZÚ

6.  připomíná, že prostředky ERF slouží k financování nejen partnerství AKT–EU, ale jsou vynakládány také na financování přidružení mezi ZZÚ a EU, které zahrnuje 26 ZZÚ;

7.  vyjadřuje potěšení nad návrhem rozhodnutí o přidružení zámoří, jenž uznává potřebu vyvinout nové dlouhodobé partnerství se ZZÚ, které bude vycházet ze čtyř nových cílů:

   zvýšení konkurenceschopnosti ZZÚ,
   posílení jejich přizpůsobivosti,
   snížení jejich zranitelnosti,
   podpora jejich spolupráce s dalšími partnery;

8.  lituje, že není k dispozici finanční nástroj, který by sloužil potřebám ZZÚ a potenciálně byl součástí rozpočtu Unie, což by umožnilo demokratickou kontrolu a transparentnost takto přidělených finančních prostředků;

9.  vyzývá k lepší spolupráci mezi nejvzdálenějšími regiony, státy AKT a třetími zeměmi, které jsou sousedy ZZÚ, a ke kombinovanému využívání různých finančních nástrojů, jež se vztahují na tyto regiony, státy a země, a také k tomu, aby ZZÚ a nejvzdálenější regiony měly lepší přístup na plenární zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU jakožto pozorovatelé, pokud to jednací řád tohoto shromáždění umožňuje;

Začlenění do rozpočtu a finanční příděl

10.  opětovně vyzývá k tomu, aby byl Evropský rozvojový fond (ERF) začleněn do rozpočtu EU v rámci příštího programového období, nebo nejpozději od roku 2021, a aby byl kompletně převeden do okruhu 4 víceletého finančního rámce („Globální Evropa“), čímž se napomůže k účinnějšímu prosazování priorit Unie a tematické podpory a zvýší se míra demokratické kontroly, viditelnosti, předvídatelnosti a soudržnosti činností Unie jakožto největšího světového dárce rozvojové pomoci;

11.  žádá Komisi, aby připravila co možná nejvhodnější způsob začlenění ERF do rozpočtu EU, aby o těchto přípravách Evropský parlament pravidelně informovala a aby postupovala v úzké spolupráci se státy AKT, čímž se zajistí, že se tyto státy budou v budoucnosti na realizaci činností v rámci ERF podílet;

12.  vítá skutečnost, že klíč, na jehož základě je určována výše příspěvku členských států do 11. ERF, je podobný klíči používaného pro tyto účely v rámci unijního rozpočtu, a vítá sladění doby platnosti 11. ERF s obdobím provádění víceletého finančního rámce Unie;

13.  podporuje návrh Komise, aby byla pro 11. ERF vyčleněna celková částka ve výši 30 319 000 000 EUR (v cenových relacích pro rok 2011), a přeje si, aby částky vyčleněné pro 11. ERF a další nástroje spolupráce, včetně nástroje pro rozvojovou spolupráci, napomohly udržet oficiální rozvojovou pomoc Unie na její současné úrovni či ji ještě navýšit, a přispět tak k dosažení společného cíle členských států Unie, kterým je vynakládání 0,7 % HDP na oficiální rozvojovou pomoc;

14.  zdůrazňuje, že některé státy AKT jsou vzhledem k riziku katastrof velmi zranitelné, a že je z toho důvodu třeba v rámci rozvojových programů financovaných z prostředků ERF významnou měrou investovat do opatření na snižování rizika katastrof; zdůrazňuje, že tyto investice jsou klíčové k omezení potřeb poté, co dojde k mimořádné události, a k posílení odolnosti států AKT;

15.  vyjadřuje hlubokou nespokojenost s dohodou, kterou uzavřely členské státy dne 8. února 2013 a jenž pro 11. ERF počítá s o 11 % nižším rozpočtem, než jaký navrhla Komise v červenci 2012; poukazuje na zásadní rozpor mezi opakovanými závazky Rady dosáhnout v oblasti rozvojové pomoci dohodnutých cílů do roku 2015 a významnými škrty v národních rozpočtech členských států EU i v unijním rozpočtu, což má negativní vliv na zajištění mezinárodní solidarity;

16.  je toho názoru, že ve světle podobných rozpočtových škrtů na úrovni EU i členských států, jež jsou hlavními přispěvateli oficiální rozvojové pomoci, ponese EU a členské státy velkou část odpovědnosti, nedojde-li ke splnění cíle snížit chudobu ve světě do roku 2015 o polovinu;

17.  zdůrazňuje, že je důležité stanovit rozpočet Unie tak, aby jeho výše odpovídala problémům, které je třeba řešit, a to především v době krize, neboť rozpočet umožňuje zajistit finanční prostředky, které není možné opatřit na úrovni členských států, zvláště pokud jde o oblast financování rozvoje; důrazně v této souvislosti vyzývá k vytvoření vlastních zdrojů, jako jsou daně z finančních transakcí, aby již unijní rozpočet nebyl pouhým rukojmím v otázce výše příspěvků;

18.  vyzývá k tomu, aby nehledě na podobu klíče pro určování výše příspěvku a na částku vyčleněnou pro 11. ERF odpovídaly prostředky vyhrazené v ERF pro ZZÚ částce navržené Komisí;

19.  přeje si, aby podíl prostředků vyčleněných v 11. ERF na program v rámci států AKT a regionální programy byl totožný s tím, který byl pro tyto účely vyčleněn v 10. ERF, a aby v něm byla vytvořena položka nepřidělených flexibilních prostředků a zároveň zajištěna co největší doplňkovost ve vztahu k panafrickému programu, jenž se má realizovat v budoucnu v rámci příštího nástroje pro rozvojovou spolupráci, neboť tyto prostředky budou částečně použity na financování nového systému zmírňování vnějších otřesů s mezinárodním rozměrem (především finanční, potravinová nebo humanitární krize), které by mohly ohrozit některý ze států AKT, a rovněž na humanitární pomoc při mimořádných událostech; zdůrazňuje význam těchto programů, jelikož přispívají k rozvíjení schopnosti států AKT připravit se na případné otřesy, k posílení jejich odolnosti a ke koordinaci jejich činnosti v nouzových situacích, k jejich obnově a rozvoji;

20.  domnívá se, že je nezbytné přidělit přibližně 5 % finančních prostředků z 11. ERF na výdaje Komise spojené s podpůrnou činností, a to za účelem zajištění účinného řízení tohoto nástroje;

Reforma evropské rozvojové politiky a 11. ERF

21.  připomíná, že dohoda z Cotonou musí být i pro 11. ERF hlavním referenčním rámcem;

22.  domnívá se, že uplatňování zásady diferenciace v přístupu k finančním prostředkům 11. ERF může být prospěšné pouze v případě, že bude kompenzováno na základě ukazatele zranitelnosti, jenž bude doplňovat kritérium HDP a zahrnovat národní ukazatel míry chudoby a nerovnosti a zohledňovat specifičnost malých ostrovních rozvojových států, v souladu s ustanovením poslední odrážky článku 2 dohody z Cotonou; poukazuje na to, že mají-li naši partneři ze států AKT tuto zásadu přijmout, je nutné pokračovat v intenzivním politickém dialogu;

23.  uznává však, že uplatňování zásady diferenciace představuje základní politický nástroj umožňující stimulovat státy AKT se střední a vyšší úrovní příjmů k budování sociálního státu a k tvorbě národních politik s cílem přerozdělovat bohatství a bojovat proti chudobě a nerovnostem;

24.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat v rámci 11. ERF vnitrostátní rozpočty na jejich stávající úrovni, neboť evropská rozvojová pomoc může mít stále významný dopad v některých státech AKT se střední a vyšší úrovní příjmů pro podporu reforem směřujících ke snížení nerovností;

25.  zastává názor, že při diferenciaci je rovněž třeba vzít v úvahu specifickou situaci slabých států a vycházet přitom z principu, že dopady na populaci rozpadajícího se státu jsou velmi nepříznivé a ničí pokrok dosažený v oblasti rozvoje; zdůrazňuje, že znovunastolení právního státu v rozpadajícím se státě představuje úkol mnohem nákladnější a dlouhodobější než poskytování větší podpory státům, jež byly definovány jako slabé, a trvá tudíž na tom, aby se dostávalo v rámci plánování 11. ERF zvláštní pozornosti oblastem Sahelu a Afrického rohu;

26.  konstatuje, že Agenda pro změnu obsahuje několik nových návrhů, zejména se jedná o kombinaci grantů a půjček a podporu soukromého sektoru; uvádí, že cílem využívání těchto mechanismů by mělo být především vymanit občany rozvojových zemí z chudoby a závislosti na pomoci a posílit soukromý sektor ve státech AKT, protože v opačném případě by byl podporován rozvoj a růst, který nemá vyváženou povahu; vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu sdělila výsledky nedávno zadané studie o zapojení soukromého sektoru do rozvoje a o rozšíření činností v oblasti kombinací podpory a půjček ze strany EU;

27.  uznává, že nové způsoby financování, jako je kombinace podpory a půjček, s sebou nesou v kontextu omezených veřejných zdrojů určité výhody; přesto žádá Komisi a EIB, aby provedly důkladná a nezávislá posouzení dopadů těchto nových způsobů financování na snižování chudoby, na životní prostředí atd.; v této souvislosti vítá skutečnost, že byl nedávno zaveden rámec pro měření výsledků, který EIB umožňuje analyzovat dopad, jenž mají na rozvoj všechny její operace mimo EU; vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny a přesná kritéria, která objasní principy, jimiž se řídí výběr projektů v rámci uplatňování těchto nových nástrojů; vyzývá rovněž k posílení součinnosti a doplňkovosti činností Komise, EIB a dalších evropských bilaterálních finančních institucí, jako jsou rozvojové banky;

28.  v souvislosti s tím uznává, že je důležité podporovat soukromý sektor a především mikropodniky a malé a střední podniky ve státech AKT s cílem napomoci vytváření bohatství a příznivého podnikatelského prostředí, a umožnit tak trvalejší růst, který bude ještě více podporovat začlenění a přispěje ke snížení chudoby;

29.  bere na vědomí zřízení „platformy EU pro vnější spolupráci a rozvoj“, v níž má Parlament status pozorovatele a jejímž cílem je určit hlavní směry pro smíšené mechanismy, které využívají kombinace stávajících grantů a půjček; domnívá se, že do této nové struktury není dostatečně zapojena občanská společnost ani EIB; vyzývá proto Komisi, aby do činností platformy přímo zapojila občanskou společnost a aby uznala jedinečnou úlohu EIB coby finanční instituce EU ve vedení této platformy;

30.  bere na vědomí tematická zaměření, jež Komise navrhla v rámci Agendy pro změnu; zdůrazňuje, že tematická zaměření by se neměla aplikovat na úkor specifických potřeb některých zemí; zdůrazňuje, že demokratická odpovědnost je klíčem k zajištění efektivity pomoci a že rozhodnutí ohledně toho, která odvětví mají být zahrnuta do vnitrostátních orientačních programů, by se měla přijímat flexibilně a na základě dialogu se všemi aktéry podílejícími se na rozvoji, včetně zástupců občanské společnosti a místních orgánů;

31.  vyzývá k neprodlenému provedení usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o začlenění osob se zdravotním postižením v rozvojových zemích, především článků 19, 20, 21 a 22, aby se zajistilo, že 11. ERF bude podporovat začlenění a bude všem dostupný;

32.  vítá skutečnost, že iniciativa OSN „Udržitelná energie pro všechny“ je ze strany EU významně podporována částkou 500 milionů EUR v rámci 10. ERF, a vyzývá k tomu, aby tato míra příspěvků zůstala zachována i v rámci 11. ERF;

33.  vítá skutečnost, že k tematickým prioritám budoucí evropské rozvojové politiky patří zemědělství, především pak podpora rodinných zemědělských podniků; připomíná závazek států AKT, který přijaly v rámci Maputského prohlášení a který je jen málo dodržován, totiž, že mají vyčlenit alespoň 10 % svých rozpočtových příjmů na zemědělství a rozvoj venkova;

34.  trvá na tom, že tematické zaměření nesmí ohrozit všeobecnou rozpočtovou pomoc, která by měla umožňovat posílení řádné správy veřejných financí v přijímajících zemích; přeje si, aby měl tento nástroj v rámci 11. ERF důležitou roli a aby se zároveň posílil dialog o lidských právech mezi Komisí a státy AKT;

Demokratická kontrola

35.  bere na vědomí dobrovolný závazek Komise, že bude Evropskému parlamentu předávat informace o strategických dokumentech k 11. ERF, lituje však, že Parlament nemá konkrétní pravomoci, pokud jde o opatření, která Komise tímto způsobem přijme; dále připomíná, že stejně ústřední postavení v demokratické kontrole veškerých strategických dokumentů ERF může mít Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU, a to v souladu s článkem 17 dohody z Cotonou, zejména s odstavcem 2 třetí odrážkou;

36.  připomíná význam dodržování zásady „demokratické odpovědnosti“, jak je vymezena v programu zaměřeném na účinnost pomoci; za tímto účelem žádá Komisi, aby i nadále podporovala posilování kapacit vnitrostátních parlamentů a účetních dvorů států AKT a informovanost občanské společnosti, a vyzývá státy AKT, aby aktivněji zapojily své vnitrostátní parlamenty do celého procesu, aby čerpání prostředků podle strategických dokumentů jednotlivých zemí podléhalo následné parlamentní kontrole; v tomto ohledu vítá nedocenitelnou práci, již odvedl Úřad pro podporu parlamentní demokracie; doporučuje, aby se diskusí probíhajících mezi vnitrostátní schvalující osobou a delegací EU účastnila všechna dotčená ministerstva, čímž se zajistí, že dané dokumenty budou obsahovat komplexní přehled potřeb jednotlivých států v oblasti rozvoje;

37.  domnívá se, že při přidělování prostředků z ERF jsou naprosto nezbytné transparentnost, odpovědnost a monitorování financovaných projektů, včetně přímých příspěvků do státních rozpočtů;

38.  trvá na tom, že je nezbytné, aby se na poskytování základních služeb, demokratické kontrole, podpoře znevýhodněných skupin obyvatel a na prosazování lidských práv a rovnosti mužů a žen podílely organizace občanské společnosti a místní a regionální sdružení, a vyzývá Komisi a státy AKT, aby s těmito organizacemi a sdruženími konzultovaly při vypracovávání plánů a úzce s nimi spolupracovaly s ohledem na zavádění a vyhodnocování 11. ERF v souladu s články 2, 6 a 70 dohody z Cotonou; žádá Komisi, aby do průběžných zpráv, na jejichž základě má být 11. ERF monitorován, zahrnula oddíl, v němž se bude podrobně analyzovat stav konzultací probíhajících mezi delegacemi EU a organizacemi občanské společnosti i místními a regionálními sdruženími na úrovni jednotlivých států;

Účinnost rozvojové pomoci

39.  zdůrazňuje prospěšnost společného plánování pomoci Evropské unie a jejich členských států, které umožňuje zvýšit viditelnost, dopad i účinnost evropské rozvojové politiky, přičemž nedochází k překrývání této pomoci ani k plýtvání; poukazuje však na potřebu rozpracovat a vyjasnit pravidla obsažená v jednotném rámci pro víceleté společné plánování; zdůrazňuje, že delegace EU by mohly hrát klíčovou roli ve zvyšování transparentnosti tohoto procesu, a to zejména tím, že do něj zapojí nejen subjekty veřejné správy, ale i subjekty z neveřejné sféry příslušných zemí přijímajících pomoc;

40.  žádá, aby Komise pečlivě dodržovala čl. 19c odst. 1 přílohy IV dohody z Cotonou, v němž je dodržování sociálních a environmentálních norem stanoveno jako podmínka pro získání veřejné zakázky ve státech AKT financované z prostředků 11. ERF, a to s cílem prosazovat zásady udržitelného rozvoje a sociální odpovědnosti podniků;

41.  zdůrazňuje, že úspěch boje proti chudobě a účinnost rozvoje závisí na schopnosti shromáždit prostředky na vnitrostátní úrovni, a že prioritou partnerství mezi státy AKT a EU proto musí být uplatňování účinných a spravedlivých nástrojů pro výběr daní s cílem zlepšit systém výběru daní a zabránit daňovým únikům a využívání daňových rájů;

42.  vítá sdělení Komise nazvané „Budoucí přístup k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím zemím“; připomíná význam článku 96 dohody z Cotonou, podle něhož je možné pozastavit přístup k pomoci, jestliže daný stát poruší zásady této dohody;

43.  připomíná, že rozpočtová podpora má řadu výhod, které spočívají např. ve stanovení odpovědnosti, přesnějším posuzování výsledků, větší soudržnosti prováděných politik, větší předvídatelnosti a maximálním využití prostředků přímo ve prospěch obyvatelstva;

44.  zdůrazňuje, že je důležité vnímat ženy nejen jako zranitelnou část populace, ale také jako aktivní subjekty v rámci rozvojové politiky; vyzdvihuje v tomto ohledu zásadní úlohu, kterou ženy hrají v oblasti výživy a zajišťování potravin, a zdůrazňuje, že je v neposlední řadě třeba mít na paměti, že ženy obstarávají 80 % zemědělských prací v Africe, přestože téměř nemají přístup k vlastnictví půdy, již obdělávají; poukazuje rovněž na prokázané schopnosti žen při řešení problémů a konfliktů, a vyzývá proto Komisi a státy AKT, aby posílily úlohu žen v akčních a pracovních skupinách;

45.  žádá Komisi, aby uplatňovala ukazatele stanovené evropským akčním plánem pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce:

   46. žádá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o pokroku ohledně uplatňování evropského akčního plánu pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce;

o
o   o

   47. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ESVČ a vládám a parlamentům členských států EU a v příslušných případech rovněž vládám a parlamentům států AKT a ZZÚ.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. Dohoda byla revidována v Lucemburku dne 25. června 2005 (Úř. věst. L 287, 28.10.2005, s. 4) a v Ouagadougou dne 22. června 2010 (Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3).
(2) Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2007/249/ES (Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 33).

Poslední aktualizace: 9. prosince 2014Právní upozornění