Evropský parlament,

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zajistit fungování vnitřního trhu s energií“ a doprovodné pracovní dokumenty (COM(2012)0663),

—  s ohledem na svůj postoj ze dne 12. března 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES(1),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES(2),

—  s ohledem na nařízení (Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií(3),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem(4),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou(5) a o zrušení směrnice 2003/54/ES,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005,

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti(6),

—  s ohledem na směrnici Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení(7),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 994/2012/EU ze dne 25. října 2012, kterým se zavádí mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky (text s významem pro EHP)(8),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 s názvem „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM (2012)0573),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2012 nazvané „Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií“ (COM(2012)0271),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 nazvané „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“(9);

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o zahájení spolupráce s partnery za našimi hranicemi v oblasti energetické politiky: Strategický přístup k zabezpečeným, udržitelným a konkurenceschopným dodávkám energie(10),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2012 o ocelářském průmyslu EU(11),

—  s ohledem na doporučení ze dne 12. února 2013 vzešlá z jednání u kulatého stolu na vysoké úrovni o budoucnosti evropského ocelářství,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(12),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií(13);

—  s ohledem na své usnesení o průmyslových, energetických a ostatních hlediscích břidličného plynu a ropy(14) a na své usnesení o dopadech těžby břidlicového plynu a břidličné ropy na životní prostředí(15), jež byla obě přijata dne 21. listopadu 2012,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7–0262/2013),

A.  vzhledem k tomu, že se členské státy zavázaly dodržet jasné lhůty pro dokončení vnitřního trhu s energií stanovenou na rok 2014 a dosáhnout toho, aby po roce 2015 nebyly v EU žádné „energetické ostrovy“;

B.  vzhledem k tomu, že dotvoření vnitřního trhu s energií je nezbytné pro celkovou energetickou bezpečnost a udržitelnost Unie a má zásadní význam pro celosvětovou konkurenceschopnost, hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst v Unii, jak uznává Akt o jednotném trhu II a strategie Evropa 2020;

C.  vzhledem k tomu, že ve své strategii Energie 2020 Komise vychází z odhadů nezbytné investiční potřeby v oblasti energetiky do roku 2020 ve výši 1 bilionu EUR, přičemž z této částky je 540 miliard EUR určeno na výrobu energie a 210 miliard EUR na elektrické a plynárenské sítě evropského významu;

D.  vzhledem k tomu, že energetický plán do roku 2050 zdůrazňuje, že úplná integrace evropských energetických sítí a otevírání trhů s energií jsou nezbytné pro nalezení rovnováhy mezi energetickou bezpečností, konkurenceschopností, nákladovou efektivností, udržitelným hospodářstvím a zájmy zákazníka; vzhledem k tomu, že energetický plán do roku 2050 uvádí, že energetická účinnost, obnovitelná energie a energetická infrastruktura představují dobrou volbu;

E.  vzhledem k tomu, že podíl obnovitelné energie v evropské energetické skladbě vzrůstá z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska; vzhledem k tomu, že rozsáhlejší integrace obnovitelné energie předpokládá úpravu rozvodné sítě a vyšší flexibilitu;

F.  vzhledem k tomu, že jednotný trh s energií umožní Unii vystupovat vůči vnějším partnerům jako jeden celek a zajistit rovné podmínky pro všechny společnosti z EU i mimo ni při současném dodržování sociálních a environmentálních norem a usilování o dosažení reciprocity ze strany třetích zemí;

G.  vzhledem k tomu, že je třeba vytvořit systém, jenž členským státům umožní, aby si vyměňovaly informace týkající se dohod o dodávkách energie ze třetích zemí;

H.  vzhledem k tomu, že vnitřní evropský trh s energií a příslušné vnitrostátní trhy s energií musí být konkurenceschopné a nabízet všem spotřebitelům, kteří hrají na tomto trhu ústřední roli, skutečnou možnost volby a transparentní informace; vzhledem k tomu, že dotvoření vnitřního trhu s energií má v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu zásadní význam pro snížení nákladů a cen energie na dostupnou a konkurenční úroveň; vzhledem k tomu, že pokles cen na energetických trzích se z hlediska spotřebitele často nijak neprojevuje;

I.  vzhledem k tomu, že bude-li uplatňována metoda Společenství, musí se Evropské energetické společenství zakládat na silném společném trhu s energií, na koordinaci nákupu energie za hranicemi EU a společném evropském financování nových udržitelných energetických technologií, zejména v oblasti výzkumu a inovací;

J.  vzhledem k tomu, že již bylo dosaženo určitého pokroku ve věci zlepšení přeshraniční spolupráce, částečného odstranění energetických ostrovů a předcházení výpadkům dodávek;

1.  vítá hlavní body předloženého sdělení a doprovodného akčního plánu, které shrnující pokrok, jehož bylo doposud dosaženo, a výzvy, které zbývá vyřešit k dokončení vnitřního trhu s energií;

2.  bere na vědomí, že tendence růstu cen energie bude pravděpodobně trvat i nadále, neboť ceny plynu jsou v současnosti indexovány podle ceny barelu ropy a ceny elektřiny jsou vázány na proměnlivé ceny pohonných hmot, dále se do nich promítá závislost Evropy na dovozu plynu a ropy, dopad intervenčních opatření, nedostatečná opatření na podporu energetické účinnosti, nedostatek investic nezbytných pro údržbu a modernizaci energetických systémů (včetně zpětných toků a propojovacích vedení) a určených k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti dodávek a k usnadnění integrace energie z obnovitelných zdrojů; zasazuje se tedy o to, aby se při zachování volného obchodování podařilo oddělit vazbu mezi mechanismem stanovování cen plynu a indexací ropy ve prospěch flexibilnějších alternativ;

3.  zdůrazňuje, že rozvoj vlastních zdrojů povede k tomu, že v EU začnou vznikat nová obchodovací střediska a nové krátkodobé trhy s plynem a elektřinou, což bude pro EU a její členské státy představovat skutečnou příležitost k tomu, aby určovaly své vlastní ceny energie, a to i na regionální a místní úrovni;

4.  uznává, že evropská přidaná hodnota spočívá v lepší koordinaci a spolupráci v oblasti energetické politiky členských států v duchu solidarity a ve vytvoření účinných a bezpečných přeshraničních energetických systémů, čímž vznikne součinnost díky lepšímu řízení dodávek energie a poptávky po ní, usnadněná využíváním inteligentních technologií na úrovni distribučních soustav;

5.  poukazuje na význam regionálních trhů a spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o odstraňování překážek v zájmu urychlení integračního procesu a zlepšení efektivnosti sítě;

6.  připomíná, že podporuje vytvoření evropského energetického společenství členských států, a žádá Komisi a Evropskou radu, aby podaly zprávu o pokroku, jehož bylo v tomto směru dosaženo;

Trh orientovaný na spotřebitele

7.  zdůrazňuje, že transparentní vnitřní trh s energií vstřícný k uživatelům má vždy na zřeteli koncového spotřebitele energie, ať už jednotlivce, malé a střední podniky nebo průmyslové podniky; konstatuje, že spotřebitelé jako takoví musí být náležitě chráněni a řádně informováni a musí jim být zajištěn snadný přístup k informacím, aby byli schopni uplatňovat plně svá práva a zároveň byli vybízeni k tomu, aby hráli aktivnější roli v podpoře hospodářské soutěže na trhu a nebyli pasivními příjemci služeb, nýbrž aktivními, informovanými zákazníky a prozumenty;

8.  zdůrazňuje význam zajištění konkurenceschopného, snadno spravovatelného a transparentního trhu s energií, který spotřebitelům nabízí skutečnou možnost volby a konkurenční ceny a všem současným i budoucím spotřebitelům energie v EU zajistí bezpečné, udržitelné, cenově dostupné a spolehlivé způsoby výroby energie zohledňující zájmy příštích generací;

9.  domnívá se, že místní družstva zabývající se energií z obnovitelných zdrojů, iniciativy pro kolektivní přechod na obnovitelnou energii a agregátory či jiné prostředky, jako jsou zařízení na decentralizované uchovávání energie a jiná inteligentní zařízení, umožní zvýšit zapojení spotřebitelů; domnívá se také, že díky takovýmto prostředkům budou spotřebitelé lépe chápat a regulovat svou spotřebu energie, a budou tak flexibilnější a interaktivnější (jak z hlediska poptávky, tak z hlediska dodávky), a dále se těmito prostředky posílí přístup k obnovitelným zdrojům a vytvoří potřebné finanční investice;

10.  upozorňuje na výhody plynoucí z uplatňování variabilních poplatků za použití sítě, které spotřebitele pobízejí ke spotřebě mimo energetickou špičku, což je v zájmu podpory udržitelného využívání energie;

11.  je přesvědčen, že inteligentní technologie musí spotřebiteli poskytovat přesné, srozumitelné a uživatelsky vstřícné informace a mají mu umožnit, aby kontroloval svou spotřebu i výrobu energie; domnívá se proto, že inteligentní technologie tudíž musí být doplněny o dynamické řízení přenosových a rozvodných sítí on-line zahrnující takové služby, jako jsou podpůrné služby pro rozvodné sítě, dobrovolné řízení poptávky, služby v oblasti energetické účinnosti, řešení pro mikrovýrobu a uchovávání energie a místní a domácí zprostředkovatelské služby; poukazuje nicméně na to, že je třeba pečlivě posoudit, při jaké spotřebě energie přinášejí inteligentní měřiče ekonomické výhody, a že spotřebitelé, jejichž spotřeba nebude dosahovat těchto objemů, nebudou mít povinnost do inteligentních měřičů investovat;

12.  vyjadřuje své znepokojení nad vývojem, kdy jsou telekomunikační společnosti vybízeny ke spravování údajů o distribučních rozvodných sítích, neboť s takovou odpovědností jsou spojeny závažné otázky týkající se ochrany údajů a riziko, že provozovatelé budou muset kupovat technické údaje nezbytné k tomu, aby mohly plnit svou vlastní funkci provozovatelů distribučních sítí;

13.  je si vědom toho, že energetická chudoba představuje v členských státech značný problém; poukazuje na to, že univerzální přístup nebere v potaz rozdílné situace v jednotlivých členských státech; domnívá se proto, že zranitelní spotřebitelé vyžadují zvláštní a účinnou ochranu a že je třeba za tímto účelem zavést vhodné mechanismy, aniž by přitom došlo k narušení trhu; poukazuje na to, že zvláštní opatření, jež vyžaduje třetí energetický balíček, již existují;

14.  konstatuje, že revoluce, kterou představuje těžba břidlicového plynu ve Spojených státech, vedla ke snížení emisí CO2 a současně poskytla průmyslu Spojených států konkurenční výhodu;

Současné výzvy pro dokončení vnitřního trhu s energií

15.  zdůrazňuje, že vnitřní trh s energií není dosud dotvořen a že vnitrostátní trhy s energií dostatečně neuspokojují potřeby a neplní očekávání spotřebitelů, neboť v některých členských státech se stále potýkají s vysokými cenami, omezeným výběrem dodavatelů, výrobců a sazeb, obecně nízkou kvalitou služeb, často velmi slabou ochranou spotřebitele a obtížemi při změnách dodavatele; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí vytvořit trh, který bude k uživatelům vstřícnější a bude trhem, v němž mohou mít spotřebitelé aktivnější úlohu a mohou fungovat na celoevropském trhu jako prozumenti, a že podmínky jednotlivých dodavatelů musí být spotřebitelům sdělovány způsobem umožňujícím jejich snadné srovnávání; poukazuje v této souvislosti na význam, jaký má pro zlepšení postavení spotřebitelů a pro nabídku nižších výdajů za energii kolektivní přechod na jinou energii;

16.  je přesvědčen, že jednou z hlavních překážek pro dokončení budování vnitřního trhu s energií je i nadále nedostatečné provádění právních předpisů, které jsou s tímto trhem spojeny; domnívá se, že součástí nezbytné konsolidace vnitřního trhu je i další rozvoj naší infrastruktury, současné provádění legislativy týkající se vnitřního trhu a prosazování pravidel hospodářské soutěže;

17.  zdůrazňuje, že modernizace stávající energetické infrastruktury a vybudování nové, inteligentní a pružné infrastruktury pro výrobu, přenos (zejména přeshraniční propojovací vedení elektřiny a plynu), distribuci a skladování energie je nezbytným předpokladem pro vytvoření stabilního, dobře integrovaného a propojeného trhu s energií, na němž se bude předcházet veškerým negativním účinkům, například neplánovaným tokům energie, na němž budou zajištěny dodávky za dostupnou a konkurenční cenu, který umožní plně rozvinout potenciál všech udržitelných energií a mikrovýroby, kombinované výroby tepla a elektřiny, dosažení vyšší účinnosti, řízení poptávky a udržitelné skladování energie, a na němž nebude nejpozději od roku 2015 žádný členský stát izolován od evropských rozvodných sítí elektřiny a plynu, čehož je možné dosáhnout například souběžnou integrací izolovaných systémů elektrického napájení do evropských kontinentálních sítí; zdůrazňuje, že souběžně s investicemi ve velkém měřítku by se měly provádět také investice do regionálních, či dokonce místních rozvodných sítí, neboť stále více energie se začíná vyrábět i na regionální či místní úrovni;

18.  konstatuje v této souvislosti, že decentralizované dodávky energie z obnovitelných zdrojů snižují potřebu výstavby nových přenosových vedení (a tedy i náklady spojené s touto výstavbou), protože decentralizované technologie, které mohou být integrovány přímo v domovech, městech i vzdálených oblastech, mají mnohem blíže ke koncovým spotřebitelům;

19.  uznává, že umožnění růstu objemu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který není provázen úměrným rozvojem nezbytné infrastruktury, může způsobovat nekoordinované přeshraniční kruhové toky a ve svém důsledku může být příčinou neoptimálních cen energie;

20.  připomíná, že cíl dohodnutý na summitech Evropské rady v roce 2002 a v roce 2007, podle něhož má každý členský stát dosáhnout takové úrovně propojení elektrických a plynárenských sítí, jež se rovná alespoň 10 % výrobní kapacity na jeho území, nebyl dosud splněn;

21.  oceňuje důraz, který Komise klade na flexibilitu budoucích evropských energetických soustav; konstatuje, že ve všech časových rámcích představují dobře fungující přeshraniční velkoobchodní trhy snadno přístupné zdroje flexibility; žádá, aby se vyvíjelo další úsilí v zájmu budoucího uplatnění technologií skladování energie a reagování na straně poptávky, neboť obojí představuje další zdroj flexibility;

22.  je přesvědčen, že energetická účinnost je jedním z nejudržitelnějších a nákladově nejefektivnějších způsobu snižování výdajů za energii, zvyšování bezpečnosti dodávek, omezování potřeby dovozu fosilních paliv a předcházení vzniku emisí uhlíku; uznává, že všechna opatření, která prosazují energetickou účinnost, musí být přiměřená potřebám spotřebitelů, nákladově efektivní a podporovaná prostřednictvím vhodně zvolených pobídek;

23.  zdůrazňuje, že podle závěrů Mezinárodní energetické agentury mohou ráznější opatření v oblasti energetické účinnosti snížit objem plynu dováženého do EU v roce 2035 o jednu třetinu, což odpovídá 100 miliardám kubických metrů plynu;

24.  připomíná, že pro naplnění cílů Evropské unie v oblasti energetické účinnosti bude mít klíčový význam součinnost mezi rozvojem, zprovozňováním a údržbou telekomunikační a energetické infrastruktury;

25.  zdůrazňuje nutnost pokračovat na evropských trzích s energií v oddělování výroby a přepravy od vlastnictví a provozování distribučních sítí, aby byla zajištěna konkurence a dodávky elektrické energie za nejnižší možnou cenu;

26.  je přesvědčen, že je třeba pobízet k investicím do infrastruktury pomocí stabilního a předvídatelného regulačního rámce nakloněného inovacím, který nebude omezovat fungování vnitřního trhu, a že penzijní fondy a institucionální investoři by měli mít možnost investovat do přenosových soustav, přičemž uznává, že jediným způsobem, jak toho lze dosáhnout, jsou tržní prostředky; současně nicméně uznává, že v určitých specifických případech lze infrastrukturu stěží transformovat, pokud nejsou k dispozici finanční prostředky z veřejných zdrojů, kterými by bylo možné podpořit klíčové projekty v oblasti infrastruktury, jež by možná nebyly z komerčního hlediska proveditelné; podtrhuje v této souvislosti úlohu nástroje pro propojení Evropy a vyjadřuje politování nad tím, že rozpočet tohoto nástroje v části „Energetika“ je oproti návrhu Komise nižší;

27.  navrhuje, aby byly provedeny studie o možnosti vytvoření evropského fondu pro investice do energetických rozvodných sítí;

28.  zdůrazňuje, že racionalizace postupů schvalování v rámci členských států přispěje k rozvoji infrastruktury rozvodných sítí a uvolnění investičního potenciálu; zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by v tomto ohledu měly hrát důležitou roli spočívající ve zjednodušování plánovacích postupů a integrování energetické infrastruktury do jejich systémů místního a regionálního plánování;

29.  podotýká, že nedostatečně otevřený a nediskriminační přístup k přenosové infrastruktuře je v některých případech i nadále překážkou pro zapojení nových subjektů do sítě nebo dokonce do hospodářské soutěže na trhu za rovných podmínek v porovnání s podmínkami zavedených společností; zdůrazňuje, že je třeba řešit problém strukturálního narušování fungování trhu, který je v některých členských státech příčinou vysoké míry koncentrace;

30.  v této souvislosti zdůrazňuje, že pravidla stanovená v rámci třetího energetického balíčku by se měla v celém své rozsahu vztahovat jak na evropské, tak i na zahraniční společnosti; domnívá se, že jakékoli výjimky z těchto pravidel, které Komise udělí, by měly být svým rozsahem i dobou platnosti omezené a měly by podléhat přezkumu Evropského parlamentu a Rady;

31.  zdůrazňuje, že nedostatečná transparentnost a praktiky narušující hospodářskou soutěž na velkoobchodních trzích s energií podrývají důvěru spotřebitelů; domnívá se, že je naléhavě zapotřebí porozumět tomu, jakým způsobem na velkoobchodních trzích vznikají náklady a jaké jsou jejich dopady na spotřebitelské ceny;

32.  plně podporuje opatření na zajištění rovných podmínek, a to vytvořením decentralizovanějších a konkurenceschopnějších tržních modelů, vzhledem k tomu, že nabízejí více příležitostí pro místní výrobce energie a nové subjekty v tomto odvětví;

33.  připomíná, že má-li se předejít tomu, aby zavedení dominantní dodavatelé zabraňovali otevírání trhu, je třeba umožnit rozvoj nových obchodních modelů, jako je možnost uzavírat smlouvy souběžně s několika dodavateli;

34.  konstatuje, že stabilní regulační rámec je – pro výrobce, regulační orgány, provozovatele sítí, dodavatele energie, poskytovatele služeb řízených poptávkou a především pro koncové zákazníky a výrobce/spotřebitele (prozumenty) – klíčový pro dobré fungování vnitřního trhu a pro přilákání dlouhodobých investic do rozvoje infrastruktury; zdůrazňuje, že vypracování kodexů sítě obsahujících rozumná, nediskriminační a vyvážená pravidla by mělo vést k harmonizaci řízení sítí, vytváření tržní koncepce a interoperabilitě; zdůrazňuje, že zásadní význam má to, aby dohody o oddělení přenosových sítí, výroby a distribuce byly respektovány v celé EU, včetně dohod o nezávislém postavení energetických regulačních orgánů a požadavcích na ochranu spotřebitele; zdůrazňuje proto, že je nutné podporovat a dále posilovat úlohu Agentury EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), zvláště pak její schopnost zkoumat rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů a urovnávat spory;

35.  konstatuje, že panují obavy z toho, že některé členské státy již zavedly nebo se chystají zavést vnitrostátní mechanismy finanční podpory pro budování vnitrostátní kapacity, které mají zabezpečit dodávky elektřiny, aniž by náležitě prozkoumaly veškerá možná alternativní řešení, zejména přeshraniční možnosti a flexibilní využívání zdrojů; uznává nicméně, že pokud by tyto mechanismy byly špatně navrženy, mohly by nepříznivě ovlivňovat a narušovat strukturu velkoobchodního trhu, a vést případně k jeho uzavírání, ačkoliv za určitých okolností nezbytné jsou tyto mechanismy; vyzývá Komisi, aby na úrovni EU zajistila koordinovanější přístup, jehož pomocí by zaručila, že veškeré takové mechanismy budou potřebné, účinné, transparentní, technologicky neutrální a nediskriminační;

36.  vyjadřuje své politování na tím, že mechanismy spolupráce zavedené směrnicí 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů nebyly doposud využity; poukazuje na zjištění Komise, podle nichž by mohlo přinést lepší využívání stávajících možností spolupráce značný užitek, například podpořit obchod; vyzývá členské státy, by ve vhodných případech tudíž lépe využívaly mechanismy spolupráce a zintenzívnily vzájemnou komunikaci;

37.  uznává, že aniž by bylo dotčeno právo členských států zvolit si vlastní skladbu zdrojů energie, a bez ohledu na nutnost lepší koordinace v celé EU, musí EU jako celek plně využívat potenciál všech energetických zdrojů, které jsou členským státům k dispozici, a zcela přitom respektovat tři cíle celkové energetické politiky EU, totiž konkurenceschopnost, udržitelnost a zabezpečení dodávek;

38.  konstatuje, že některé členské státy, které jsou označovány za „energetické ostrovy“, jsou dosud naprosto izolovány od evropských rozvodných sítí plynu a elektřiny a i nadále platí za zdroje energie vyšší ceny, což ovlivňuje jejich konkurenceschopnost; poznamenává, že bez výraznějších investic do infrastruktury nebudou tyto členské státy schopny dostát závazku, který zdůraznila Evropská rada, podle něhož by žádný členský stát neměl být v roce 2015 odříznut od energetických sítí EU; domnívá se, pokud o to tyto členské státy požádají, měla by se Komise účastnit jednání s dodavateli energie z nečlenských zemí EU o otázce cen energie, například jednání o nákupu plynu;

39.  zdůrazňuje, že solidarita mezi členskými státy, kterou požaduje Smlouva o EU, by se měla uplatňovat ve vnitřní i vnější energetické politice, jak při každodenní práci, tak v rámci krizového řízení; žádá Komisi, aby stanovila jasnou definici „energetické solidarity“ a zajistila tak, že ji budou dodržovat všechny členské státy;

40.  zdůrazňuje, že s ohledem na zajištění bezpečnosti dodávek energie, rozložení zátěže a spravedlivé fungování vnitřního trhu je třeba řešit otázku předpokládaného zvyšování objemu dovozu plynu a elektřiny ze třetích zemí do EU, k němuž má dojít v krátkodobém a střednědobém výhledu; znovu připomíná, že pro některé členské státy tato výzva úzce souvisí s jejich závislostí na dovozu plynu a ropy z jediné třetí země a že schopnost vyrovnat se s touto výzvou vyžaduje opatření zaměřená na diverzifikaci portfolia dodavatelů energie, jejích tras a zdrojů; uznává, že jedním ze strategických cílů je v tomto ohledu vybudování jižního koridoru pro přepravu zemního plynu, jehož součástí je i plynovod Nabucco a jeho potenciální propojení se zeměmi střední a východní Evropy, jakož i úkol vybudovat přívodovou trasu do EU, která by byla schopna pokrýt do roku 2020 zhruba 10–20 % poptávky EU po plynu, tak aby všechny evropské regiony měly fyzický přístup alespoň ke dvěma různým zdrojům plynu;

41.  je přesvědčen, že otevřený a transparentní vnitřní trh, na kterém všechny společnosti, ať už z EU nebo z třetích zemí, dodržují v oblasti energetiky acquis communautaire, může napomoci posílení vyjednávací pozice dodavatelů energie z EU oproti konkurenci ze zemí, které nejsou členy EU, což je zejména důležité pro možnosti koordinace nákupu energie ve třetích zemích na úrovni EU; vyzývá EU, aby zvážila možnost založení společné agentury pro nákup plynu a vytvoření mechanismů, jež by fungovaly jako protiváha vůči monopolnímu postavení dominantních zahraničních dodavatelů; konstatuje, že vodítkem pro vztahy s dodavateli energie z EU i ze třetích zemí musí být zásada vzájemnosti; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise při jednání s dodavateli energie ze třetích zemí brala v úvahu důsledky svých rozhodnutí týkajících se cen a sdělovala je spotřebitelům;

42.  je přesvědčen, že Komisi by měly být uděleny pravomoci k tomu, aby vedla jednání o projektech v oblasti infrastruktury strategického významu, které mají vliv na bezpečnost dodávek energie do EU jako celku, a že o udělení těchto pravomocí by se mělo uvažovat i v případech dalších mezivládních dohod považovaných za dohody s významným dopadem na dlouhodobé cíle energetické politiky EU, zvláště pak co se týče energetické nezávislosti; v tomto ohledu vítá pokrok, který Komise učinila v jednáních o smlouvě mezi EU, Ázerbájdžánem a Turkmenistánem o vybudování soustavy transkaspických plynovodů;

43.  zdůrazňuje, že pro řádně fungující a účinný vnitřní trh s energií, a to jak velkoobchodní, tak maloobchodní, a pro vytvoření příznivých podmínek pro dlouhodobý rozvoj a rozsáhlé využívání obnovitelných zdrojů energie je nezbytné postupné sbližování pobídek týkajících se obnovitelných zdrojů energie a účinnosti na jedné straně a vedlejších nákladů na energii ve všech členských státech po roce 2020 na straně druhé;

44.  domnívá se, že regionální uskupení sousedních členských států by měla být v krátkodobém časovém horizontu vybízena k tomu, aby přecházela od vnitrostátních plánů k harmonizovanému či jednotnému systému regionální podpory obnovitelných zdrojů energie;

45.  vybízí členské státy k pravidelným a transparentním přezkumům svých výkupních cen či jiných podpůrných sazeb, které by umožnily jejich úpravy ve shodě s klesajícími cenami technologií a dodávek;

46.  uznává, že společné výzkumné projekty EU podporované rámcovými programy a iniciativami, jako je plán SET, nebyly využívány dostatečně k rozvoji nových technologií, které by umožnily zlepšení v oblasti účinnosti, obnovitelných zdrojů, bezpečnosti provozu jaderných elektráren, užívání fosilních paliv při vypouštění malého objemu emisí a inteligentních sítí, přičemž všechny tyto oblasti jsou pro trh s energií klíčové;

47.  domnívá se, že je důležité, aby bylo dosaženo výraznějšího pokroku v budování elektrických dálnic budoucnosti, zvláště pak severo-jihovýchodní elektrické dálnice (SENEH), které by mimo jiné napomohly zajistit přenos elektrické energie z fotovoltaických parků, jako je park Helios, z jihovýchodní Evropy do její severní a západní části;

Je zapotřebí přijmout naléhavá opatření

Náležitě integrovaný, otevřený a řádně regulovaný konkurenční vnitřní trh s energií

48.  vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu provedly a uplatňovaly všechny příslušné právní předpisy EU a co nejdříve obzvláště třetí energetický balíček; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření proti těm členským státům, ve kterých se jejich uplatňování neodůvodněně zpožďuje; vítá skutečnost, že Komise již zahájila formální řízení s cílem vyšetřit porušení pravidel EU;

49.  zdůrazňuje, že je třeba řešit problém strukturálního narušování fungování trhu a nedostatečné transparentnosti trhu; vyzývá Komisi, aby se ve větší míře zasazovala o vymáhání provádění třetího energetického balíčku;

50.  žádá Komisi, aby bedlivě sledovala účinné provádění právních předpisů EU v oblasti energetiky, zejména pak ustanovení, která udělují spotřebiteli zásadní práva, a rovněž ta, jež se týkají provozovatelů sítí, vnitrostátních regulačních orgánů a pravidel pro hospodářskou soutěž a státní podporu, a také ustanovení, která usilují o omezení jevu zvaného „kruhové toky“, k němuž dochází na vnitřním trhu s elektřinou, neboť tento jev představuje značný problém pro vnitřní trh s energií, jelikož omezováním možností skladování a kapacity sítě narušuje bezpečnost energetického systému; vyzývá Komisi, aby využila nejvhodnějších prostředků, které má k dispozici, k tomu, aby zakročila proti dlouhodobému nedodržování příslušných právních předpisů EU;

51.  konstatuje, že všechny dosavadní výpadky byly výsledkem provozních poruch, nikoli nedostatku volné kapacity; uznává, že vlivem hospodářské recese, vysokých cen zemního plynu a rostoucího podílu nepravidelných dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů se investoři v EU ocitají ve značné nejistotě, pokud jde o rozvoj flexibilních kapacit výroby elektřiny; vyzývá Komisi, aby na základě harmonizované metodiky provedla komplexní posouzení přiměřenosti výroby elektřiny a vydala pokyny k tomu, jak zvýšit flexibilitu a zachovat dodávky;

52.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe koordinovaly projekty zaměřené na infrastrukturu a společně plánovaly rozvoj sítě, čímž by zajistily plné propojení a nákladovou efektivitu sítí v rámci celé EU, neboť by těžily z přeshraničních synergií a účinnější infrastrukturní energetické sítě; poukazuje na to, že je třeba podporovat přístup založený na integraci zahrnující provozovatele distribučních soustav; vybízí proto Komisi a členské státy, aby zajistily rychlé posouzení, výběr, schválení a provedení projektů, které jsou ve společném evropském zájmu, zejména pokud jde o přeshraniční propojení rozvodných soustav elektřiny a plynu, včetně mechanismů zpětných toků, infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn a skladování energie a inteligentních přenosových a přepravních sítí, jež jsou pro dobře propojený a fungující trh s energií klíčové;

53.  doporučuje Komisi, aby při provádění rozpočtu určeného na energii v rámci nástroje pro propojení Evropy upřednostňovala projekty s nejvýraznějším dopadem na fungování vnitřního trhu, a tím stimulovala hospodářskou soutěž, urychlila pronikání energie z obnovitelných zdrojů na trh, vytvářela nezbytná přeshraniční propojení a zlepšila zabezpečení dodávek;

54.  vyzývá Komisi, aby provedla nový přezkum současných plánů na energetické projekty, zvláště pak v oblasti výstavby nových terminálů zkapalněného zemního plynu, jejichž dokončení si vyžádá více než deset let, a posoudila jejich hospodářský přínos – a to na základě terminálů zkapalněného zemního plynu, které jsou v jednotlivých členských státech již nyní ve výstavbě nebo ve fázi plánování a které budou v blízké budoucnosti přispívat ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie v členských státech označovaných jako „energetické ostrovy“ – a aby přispívala k financování projektů tohoto druhu;

55.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly účinný systém řízení přetížení sítí s cílem podpořit efektivní využívání stávající kapacity pro přenos elektřiny a přepravu plynu a snižování nákladů spojených s rozšiřováním kapacit rozvodných sítí a aby vytvářely podmínky pro snazší a rozsáhlejší připojování obnovitelných zdrojů energie k elektrické síti;

56.  vyzývá členské státy, aby co nejdříve přestaly na vnitrostátní úrovni používat cenové stropy či regulovat maloobchodní ceny energie na nižší úrovni, než jaké jsou vzniklé náklady, neboť taková opatření mohou narušit hospodářskou soutěž a vážně ohrozit budoucí investice do kapacit a infrastruktury v odvětví energetiky; zdůrazňuje, že tato politika má nicméně zohledňovat oprávněné zájmy zranitelných spotřebitelů, kteří nemají vždy možnost využívat výhod spojených se skutečnou hospodářskou soutěží na trzích s energií;

57.  vítá odhodlání Komise prosazovat antimonopolní pravidla a pravidla pro státní podporu ve vztahu ke všem podnikům a jejich dceřiným firmám působícím na území Evropské unie v odvětví energetiky a zajišťovat rovné podmínky přístupu na trh pro všechny tržní subjekty; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny pro posuzování zneužívání dominantního postavení na maloobchodních trzích s plynem a elektřinou jakýmkoliv podnikem a rovněž pokyny v souvislosti s osvědčenými postupy a zkušenostmi získanými z režimů podpory pro energie z obnovitelných zdrojů;

58.  žádá Komisi, aby v souvislosti s vnitrostátními opatřeními v oblasti energetické účinnosti a s energetickými projekty spolufinancovanými v rámci politiky soudržnosti přezkoumala pravidla pro státní podporu, a zajistila tak, aby byl větší počet těchto činností způsobilý pro financování ze státních zdrojů a dokončilo se tak více projektů;

59.  doporučuje, aby Komise využívala svých pravomocí v oblasti kontroly státních podpor k podpoře rozvoje přeshraniční infrastruktury; domnívá se, že takováto propojení by měla zásadní význam pro zvýšení schopnosti využívat v nouzové situaci či v případě energetické nerovnováhy dodávek ze sousedních zemí a postupem času i pro snižování dotací;

60.  důrazně podporuje úsilí Komise založené na koordinované činnosti evropských sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO) a zaměřené na zavedení harmonizovaných kodexů a pravidel sítě do roku 2014 v souladu s plánem a na zajištění stability regulačního rámce vnitřního trhu s energií a jeho větší otevřenosti vůči inovacím;

61.  rozhodně podporuje regulační opatření přijatá agenturou ACER a vnitrostátními regulačními orgány s cílem zlepšit a zjednodušit přeshraniční obchod s energií, mj. i na trzích s prodejem na následující den, na denních trzích a vyrovnávacích trzích, a prosazováním transparentního využití propojení překlenout rozdíly mezi energetickými systémy v různých členských státech; zdůrazňuje, že k provádění úkolů spojených se sledováním velkoobchodních transakcí, s určením znaků obchodování zasvěcených osob a pokusů o manipulaci trhu je nezbytné, aby Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a vnitrostátní regulační orgány měly k dispozici odpovídající počet pracovníků s potřebnými kvalifikacemi, zkušenostmi a odbornými znalostmi;

62.  pokud jde o vnitřní trh s elektřinou, vyzývá Komisi, aby bezodkladně předložila důkladnou analýzu, v níž přezkoumá, zda jsou vnitrostátní výrobní kapacity v krátkodobém a dlouhodobém horizontu systémově přiměřené a pružné a zohlednila při tom v plné míře potenciální přínos všech flexibilních opatření, například opatření souvisejících s reakcí poptávky a se skladováním energie a propojováním, a aby podala zprávu o dopadu užitých opatření na vnitrostátní úrovni, která se týkají posouzení kapacity, plánování rozvoje na vnitřním trhu s energií a pravidel hospodářské soutěže, a v této zprávě vzala v potaz jak důsledky pro bezpečnost dodávek, tak i přeshraniční hlediska této doplňující politiky zaměřené na strukturu trhu; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby bylo vloženo více úsilí do budoucího uplatnění technologií skladování energie a otázky reakce ze strany poptávky, neboť obojí představuje další zdroje flexibility;

63.  vyzývá Komisi, aby připravila pokyny pro využívání a zprovozňování zdrojů flexibility, jako je řízení poptávky, skladování a fyzická infrastruktura včetně infrastruktury přeshraniční, tak aby členské státy mohly připravit a realizovat vnitrostátní strategie, které povedou k využití zdrojů flexibility na jejich území;

64.  vyzývá Komisi a síť ENTSO-E, aby vypracovaly jednotnou a harmonizovanou metodiku pro dostatečnost výroby energie v Evropě, která bude zahrnovat i pozitivní přínos obnovitelných zdrojů energie, zvláště pak zdrojů s kolísavou dostupností;

65.  vyzývá Komisi, aby se zabývala budoucími způsoby fungování trhu s energií, které by na rozdíl od současných vnitrostátních mechanismů pro budování kapacity umožňovaly investorům získat ve všech formách výroby energie doplňující nediskriminační příjmové toky a zajišťovaly nákladově co nejúčinnější poskytování služeb nabízejících flexibilitu v energetickém odvětví;

66.  vyzývá Komisi, aby stanovila pravidla, která podpoří další rozvoj trhu podpůrných služeb, na němž se budou moci uplatnit všechny zdroje energie včetně zdrojů obnovitelných;

67.  vyzývá Komisi, členské státy a příslušné zúčastněné strany, aby za účelem hlubší integrace trhu poskytovaly pobídky a podporovaly iniciativy a partnerství na regionální úrovni, a to vytvořením regionálních energetických burz a center pro obchod se zemním plynem, stanovením jednotnějších pravidel obchodu se zemním plynem a mechanismů pro propojování trhů ve všech časových rámcích a uplatňováním dostatečné míry likvidity a transparentnosti trhů;

68.  zdůrazňuje, že opatření spjatá s vnitřním trhem by měla napomáhat diverzifikaci zdrojů energie, a to jak domácích, tak i vnějších, a neměla by se primárně zaměřovat na pokračující rozvoj či rozšiřování stávajících tras a dodávek;

69.  upozorňuje na vnější rozměr trhu s energií, který by měl všem členským státům umožnit snazší přístup k diverzifikovaným zdrojům energie; vyzývá Komisi, aby v koordinaci s ESVČ využívala své nástroje zahraniční politiky k prosazování pravidel a norem vnitřního trhu s energií ve vztahu ke třetím zemím, zejména v sousedství EU; naléhavě žádá Komisi, aby ve dvoustranných dialozích s příslušnými třetími zeměmi vyřešila problém jasných pravidel pro řízení přetížení při propojování přeshraničního elektrického vedení a přeshraničních plynovodů a otázku přístupu třetích stran k přepravním sítím; naléhavě vybízí Komisi, aby přijala opatření, která společnostem ze třetích zemí zabrání jednat v rozporu se zásadami hospodářské soutěže, neboť takové jednání může vést k omezení hospodářské soutěže, ke zvýšení cen či ke snížení bezpečnosti dodávek energie; žádá Komisi, aby v rámci svých vztahů s vnějšími partnery zajistila, že společnosti v EU budou mít možnost účastnit se celosvětové hospodářské soutěže za rovných podmínek; naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzivnila spolupráci se sousedními zeměmi EU v oblasti jaderné bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby sdělila všechny okolnosti, které stále ještě brání provedení třetího energetického balíčku, a jednoznačným způsobem vyčíslila jejich dopady na spotřebitelské ceny;

70.  žádá členské státy a Komisi, aby více politicky i finančně podporovaly energetické společenství a přijaly další opatření na podporu rozšíření pravidel vnitřního trhu do jihovýchodní a východní Evropy;

71.  v souvislosti s vytvořením mechanismu pro výměnu informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy EU a třetími zeměmi v oblasti energetiky vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále usilovaly o zajištění toho, že nebudou uzavírány dohody, které jsou v rozporu s právními předpisy o jednotném trhu; je toho názoru, že Komise by měla mít možnost přezkoumávat návrhy dohod z hlediska jejich slučitelnosti s acquis communautaire a případně se účastnit jednání;

72.  připomíná Komisi, že vnitřní trh není nezávislý na globálním trhu; žádá Komisi, aby při plánování svých opatření v oblasti vnitřního trhu v plné míře zohledňovala doporučení Parlamentu týkající se vnějšího rozměru energetické politiky(16); potvrzuje svou podporu myšlence, že pouze plně fungující vnitřní trh umožní EU vystupovat jednotně na globální scéně; žádá Komisi, aby i nadále rozvíjela doplňující opatření v oblasti vnější energetické politiky;

73.  domnívá se, že budoucí dohoda o volném obchodu mezi EU a Spojenými státy by měla obsahovat kapitolu zaměřenou na otázky energetiky, které by mohly mít vliv na vnitřní trh, mj. na: velkoobchodní činnost v oblasti energetiky, obchod s komoditami, pravidla pro námořní přepravu energie, systémy pro obchodování s emisemi, normy pro bezpečnost paliv, účetní postupy, státní dotace na poli energetiky a převádění duševního vlastnictví v oblasti energetického výzkumu, výroby, transformace a produktů na konci životního cyklu;

74.  podporuje mandát, jímž Evropská rada pověřila Komisi, aby do konce roku 2013 předložila analýzu skladby cen energií a nákladů na energie v jednotlivých členských státech a faktorů, jež je ovlivňují, a to konkrétně se zaměřením na dopad na domácnosti, malé a střední podniky a energeticky náročná průmyslová odvětví a obecně na konkurenceschopnost EU ve srovnání s jejími světovými ekonomickými protějšky; vyzývá Komisi, aby v členských státech neustále sledovala ceny energií a náklady na ně;

75.  vyzývá Komisi a členské státy, aby – pokud jde o vnitřní trh s plynem – přezkoumaly všechny smlouvy o jeho dodávkách, které jsou založeny na zastaralých mechanismech určování cen, zejména na principu indexování podle ceny ropy, jejichž důsledkem jsou vysoké spotřebitelské ceny, a naléhavě Komisi vyzývá, aby se podílela na hledání možností, jak opět projednat a změnit smluvní podmínky, a to nejen při prodlužování smluv; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvíjet a podporovat všechny produkty a mechanismy, které jsou zaměřeny na posilování možností krátkodobého obchodování s plynem; zdůrazňuje, že výše zmíněná opatření mají zásadní význam pro zajištění skutečné konkurenceschopnosti, pokud jde o ceny plynu dodávaného všem spotřebitelům na vnitřním trhu s plynem;

Účinná ochrana a podpora spotřebitelů

76.  vyzývá Komisi, členské státy a příslušné zúčastněné strany, aby zlepšily transparentnost a kvalitu a dostupnost informací poskytovaných spotřebitelům, tak aby pro ně byly zajištěny jasné a transparentní postupy fakturace a měli díky tomu k dispozici nástroje na porovnávání cen, které jim umožní na základě dostupných informací učinit nejlepší volbu a seznámí je s různými způsoby kontroly spotřeby, možnostmi energetických úspor, energetické účinnosti a malovýroby; naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly směrnici o alternativním řešení sporů a nařízení o online řešení spotřebitelských sporů; vítá návrh Komise na založení informační platformy o právech spotřebitele; doporučuje Komisi a členským státům, aby spustily informační kampaně vstřícné ke spotřebitelům, na nichž by se aktivně podílely orgány státní správy a organizace občanské společnosti;

77.  poukazuje na to, že i když ceny energie na velkoobchodních trzích s energií v celosvětovém měřítku klesly, spotřebitelé platí i nadále ceny vysoké; vyzývá Komisi, členské státy a jejich regulační orgány k zajištění toho, aby spotřebitelé přímo a náležitě těžili z vývoje cen na velkoobchodních trzích;

78.  vybízí členské státy a Komisi, aby vytvořily ucelenou strategii zaměřenou na motivaci spotřebitelů a prozumentů k aktivní účasti na trhu s energií, a to mimo jiné prostřednictvím jejich zahrnutí do stávajících právních předpisů a rovněž provedením příslušných opatření směrnice o energetické účinnosti; navrhuje, aby byly pravidelně upravovány tarifní impulsy signalizující využívání sítí, tak aby jejich stávající, ale i budoucí uživatelé měli nezbytné vodítko, a bylo tak dosaženo souladu mezi rozvojem sítí a individuálním rozhodováním;

79.  vyzývá Komisi, aby podpořila další spolupráci mezi energetikou a odvětvím informačních a komunikačních technologií (IKT) a prověřila stávající regulační rámce s cílem motivovat k inovacím v oblasti energetiky, jež by byly ku prospěchu všech spotřebitelů, a usnadnit bezpečné, spolehlivé a k uživatelům vstřícné zavádění inteligentních sítí, při jejichž využití nebudou finančně zatíženi spotřebitelé a bude zohledněna ochrana soukromých údajů spotřebitelů; vyzývá ke spolupráci na rozvoji inteligentních sítí na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni a na vytváření evropských norem pro inteligentní sítě;

80.  naléhavě vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby v souvislosti s inteligentními sítěmi zaváděly a vytvářely finanční pobídky investic do řešení založených na IKT a aby usilovaly o vytvoření trhu prozumentů, čímž bude otevřena cesta ke zvýšení flexibility, energetické účinnosti / energetických úspor a dobrovolné účasti ze strany poptávky;

81.  se zájmem očekává pokyny Komise, které pomohou stanovit ambiciózní cíle politiky s ohledem na zranitelné spotřebitele a budou členským státům nápomocny při lepším vymezování přístupu k této kategorii spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby tyto pokyny připravovala s patřičným přihlédnutím ke stávajícím vnitrostátním mechanismům a nástrojům na ochranu těchto spotřebitelů, a byla tak schopna soudržnějšího a ucelenějšího přístupu na úrovni EU, přičemž volbu nejvhodnějších podpůrných nástrojů ponechá na rozhodnutí členských států; dodává, že významnou úlohu mohou hrát komplexní poradenské služby nabízené této kategorii spotřebitelů a výměny osvědčených postupů;

82.  vítá připravovanou analýzu Komise týkající se energetické chudoby v EU; má za to, že v rámci této analýzy by se Komise měla snažit zajistit, aby se boj proti energetické chudobě stal součástí sociální palety služeb pro Evropu, například za využití sociálních fondů a Fondu soudržnosti; zastává stanovisko, že nynější i budoucí programy v oblasti energetické účinnosti by se měly vždy cíleně zaměřovat i na skupiny obyvatel s nízkými příjmy;

83.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala a doporučila vhodný návrh struktury maloobchodního trhu se zaměřením na dodavatele, který by umožnil harmonizaci evropských maloobchodních trhů a zmírnil tak administrativní zatížení spotřebitelů tím, že by účtování veškerých poplatků prováděl dodavatel přímo v rámci vystavování účtů za elektřinu;

Pomoc při překonávání energetických a klimatických výzev budoucnosti

84.  vyzývá členské státy, Komisi a příslušné zúčastněné strany, aby ihned, jakmile to bude možné, transformovaly nezbytné režimy podpory poskytované všem výrobcům elektřiny do podoby transparentních, stejnorodých a tržně orientovaných mechanismů v zájmu vytvoření společného trhu pro žádoucí pomocné prvky – jako jsou energetická účinnost, prozumenti, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, obnovitelné zdroje a podpůrné služby rozvodných sítí –, a to způsobem, který zajistí jejich kompatibilitu a zabrání zdvojování těchto prvků; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny týkající se účinných a nákladově efektivních režimů podpory spojených s energiemi z obnovitelných zdrojů;

85.  vyzývá Komisi, členské státy a vnitrostátní regulační orgány, aby revidovaly ukazatele používané k měření úrovně hospodářské soutěže na trzích s energií a začaly uplatňovat ukazatele, jako je poměrný počet spotřebitelů s nejnižšími tarify, schopnost nových podniků vstoupit na trh a úroveň zákaznických služeb a inovací, které všechny napomohou k vytvoření skutečné představy o úrovni hospodářské soutěže na trhu;

86.  co se týče vnitřního trhu s elektřinou, vyzývá Komisi, aby podrobně přezkoumala dopady zapojení rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie na rozvodných sítích energetických zdrojů, a to s ohledem na finanční podporu, technické požadavky týkající se celého systému a strukturu trhu; zdůrazňuje, že dosud zapojení těchto zdrojů do evropských energetických systémů komplikoval nedostatečně koordinovaný přístup k těmto zdrojům; zdůrazňuje, že stávající evropská rozvodná síť a infrastruktura pro skladování musí být přizpůsobeny podílu distribuované výroby využívající energie z obnovitelných zdrojů; podtrhuje význam plynu coby záložního paliva, díky němuž by bylo možné zvládat rozmanitost výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a žádá Komisi, aby posoudila potřebný stupeň flexibility v elektroenergetickém systému (inteligentní sítě, řízení poptávky, skladovací kapacity a flexibilní záložní kapacity); domnívá se, že přečerpávání bude hrát v souvislosti se skladováním elektřiny významnou úlohu;

87.  žádá Komisi, aby v příštím období i nadále využívala fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a další strukturální fondy EU jako zdrojů podpory vytváření inteligentních plynárenských a elektrických sítí s cílem vstřebávat nové typy a zdroje energie a modernizovat všechny evropské regiony; domnívá se, že je třeba také podněcovat provozovatele distribučních sítí, aby přistoupili k úpravám svých sítí;

88.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly pobídky, které by umožnily uvolnit nevyužitý potenciál mikrovýroby elektřiny, a aby věnovaly pozornost tomu, že je potřeba dále rozvíjet kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jelikož se jedná o jeden z nejúčinnějších způsobů výroby tepla a elektřiny, a aby tuto možnost podpořily rozsáhlým zaváděním dálkového vytápění a klimatizace;

89.  zdůrazňuje potenciál kombinované výroby tepla a elektrické energie / dálkového vytápění a klimatizace, který umožňuje přizpůsobit se vzrůstajícímu podílu nepravidelných dodávek elektřiny tím, že trhu s energií dává větší míru flexibility a odolnosti a možnost hospodárného skladování energie při přebytku elektřiny. Vyzývá Komisí, aby se tímto potenciálem zabývala a ocenila jej ve své chystané iniciativě týkající se rámce pro mechanismy finanční podpory pro budování kapacity a aby podpořila tento způsob integrace napříč odvětvím a hledání rovnováhy v rámci programu Horizont 2020;

90.  vyzývá Komisi, aby zahájila studii, která by analyzovala nové nákladově efektivní tržní modely použitelné pro evropský trh s elektřinou, s cílem zajistit, aby spotřebitelé dostávali elektřinu za přiměřené ceny a aby se předešlo přesouvání zdrojů emisí CO2;

91.  oceňuje práci, díky níž se stal výzkum na poli energetiky prioritou programu Horizont 2020, a vyzývá členské státy, aby této programové oblasti v plné míře využily; vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj inovativních technologií v oblasti energetiky a zdokonalovaly stávající technologie, které překračují rámec programu Horizont 2020 i projektů Evropského inovačního a technologického institutu, naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvářely synergie mezi výzkumnými programy EU a jednotlivých států, a uznaly tak fakt, že výzkum představuje jedinou možnou cestu ke snižování emisí, zlepšování bezpečnosti dodávek energie, zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu EU na světových trzích, udržení vůdčího postavení EU v oblasti technologického vývoje a k přínosu k evropské agendě pro růst a zaměstnanost; upozorňuje na potřebu poskytnout průmyslu právní jistotu na dobu sahající dále než do roku 2020;

92.  naléhavě vyzývá Komisi, aby uvolnila dostatečné zdroje pro financování rozvoje inteligentních distribučních sítí, které představují nejekonomičtější způsob co nejrozsáhlejšího rozšiřování distribuované výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, při němž bude současně zajištěna bezpečnost dodávek a budou maximálně využity možnosti energetických úspor;

93.  konstatuje, že současný systém, pro který je typický roztříštěný vnitřní trh, staví společnosti a investory před problém dlouhodobé stability, který by mohl vést k uzavírání výrobních zařízení a k nejistotě v oblasti zaměstnanosti a kapacit; žádá Komisi, aby podnikla nezávislé hodnocení budoucnosti vnitřního trhu s elektřinou a plynem, v němž budou mít zásadní význam otázky týkající se investic, zaměstnanosti v daném odvětví, životního prostředí a ochrany spotřebitelů; žádá, aby toto hodnocení bylo dokončeno do března 2014 a aby v něm byla zohledněna stanoviska zúčastněných stran, například sociálních partnerů, zástupců domácností s nízkými příjmy, ekologických organizací a malých a středních podniků;

o
o   o

94.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0061. (2) Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1. (3) Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1. (4) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94. (5) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55. (6) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1. (7) Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18. (8) Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 13. (9) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 64. (10) Přijaté texty, P7_TA(2012)0238. (11) Přijaté texty, P7_TA(2012)0509. (12) Přijaté texty, P7_TA(2012)0086. (13) Přijaté texty, P7_TA(2013)0088. (14) Přijaté texty, P7_TA(2012)0444. (15) Přijaté texty, P7_TA(2012)0443. (16) Přijaté texty, P7_TA(2012)0238.