Evropský parlament,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 nazvané „Digitální agenda pro Evropu – digitalizace jako hnací síla evropského růstu“ (COM(2012)0784),

—  s ohledem na otázky Komisi a Radě k „digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost” (O–000085 – B7–0219/2013 a O-000086 – B7–0220/2013),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii(1),

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra(2),

—  s ohledem na probíhající jednání o nástroji pro propojení Evropy a zejména s ohledem na pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí, kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1336/97/ES (COM(2013)0329),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu(3),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. září 2012 nazvané „Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě “ (COM(2012)0529),

—  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. ledna 2012 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (COM(2012)0011),

—  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. října 2011, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (COM(2011)0665),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská rada plánuje přijmout závěry o digitální agendě pro Evropu na svém zasedání ve dnech 24. a 25. října 2013;

B.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem digitální strategie pro Evropu, jež byla přijata v roce 2010, musí být snížení nerovnosti mezi členskými státy, zejména v oblasti rychlého a ultra rychlého pevného a mobilního širokopásmového připojení;

C.  vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie jsou jádrem digitální společnosti a v dnešní době představují přibližně 20 % ročního růstu produktivity EU, 4,5 % HDP EU a generují 25 % soukromých investic do výzkumu a vývoje v EU, a mají tedy potenciál mimořádně přispívat k růstu a zaměstnanosti;

D.  vzhledem k tomu, že rozvinutí potenciálu digitální ekonomiky v EU by mělo pro hospodářství výrazný multiplikační efekt, neboť by vedlo ke zvýšenému růstu a většímu počtu pracovních míst; vzhledem k tomu, že využití tohoto potenciálu tudíž představuje jednu z nejdůležitějších reforem pro růst a konkurenceschopnost, která pomůže EU překonat současnou krizi;

E.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že do roku 2020 bude k internetu připojeno 50 miliard zařízení, a že se do konce roku 2017 15krát zvýší globální přenos dat; vzhledem k tomu, že pokud má Evropa dosáhnout většího růstu, konkurenceschopnosti a produktivity, bude exponenciální růst v oblasti širokopásmového připojení vyžadovat ambiciózní politiky na úrovni Unie i členských států zaměřené na rozšíření kapacity pevné i mobilní sítě;

F.  vzhledem k tomu, že jiné kontinenty byly rychlejší a předběhly současné cíle digitální agendy, která tudíž již není dostatečně ambiciózní na to, aby zajistila, že EU bude do roku 2020 světovým lídrem v oblasti telekomunikací;

G.  vzhledem k tomu, že Parlament a Rada stále čekají na návrhy Komise o neutralitě sítí a univerzálních službách;

1.  zdůrazňuje, že digitální agenda a dokončení jednotného digitálního trhu musí být ústředním bodem úsilí EU o tvorbu růstu a překonání krize; domnívá se, že k překonání stávajících překážek jednotnému digitálnímu trhu, který umožní tvorbu pracovních míst i dosahování růstu v EU, je nezbytné politické vedení na evropské i vnitrostátní úrovni; připomíná, že digitální ekonomika roste sedmkrát rychleji než zbytek hospodářství, a konstatuje, že dokončení jednotného digitálního trhu by EU mohlo přinést 110 miliard eur ročně;

2.  zdůrazňuje, že pokud jde o růst HDP, čelí EU řadě souběžných tlaků, a to v době, kdy jsou možnosti podporovat růst z veřejných prostředků v důsledku vysoké míry zadlužení a vysokých schodků omezené, a vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby využily veškeré dostupné nástroje na podporu růstu; připomíná, že informační a komunikační technologie představují transformační technologie ve všech odvětvích hospodářství, především pak v oblastech jako je zdravotní péče, energetika, veřejné služby a vzdělávání;

Evropa bez roamingu v roce 2015

3.  vyjadřuje politování nad tím, že je telekomunikační trh dosud rozdělený na vnitrostátní trhy s umělými hranicemi a nelze jej považovat za jednotný ekonomický trh podporující hospodářskou soutěž;

4.  zdůrazňuje, že analytici v tomto odvětví uvádějí, že v mnoha případech přináší roaming operátorům EU přibližně 10 % příjmů, a připomíná, že nejnovější analýzy Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací ukazují, že v průměru platí průmysl a spotřebitelé za roamingové hovory dvojnásobek toho, co musí operátoři platit na velkoobchodním trhu;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že nevyvážené ziskové rozpětí za roaming zvyšuje náklady na mobilitu v EU; zdůrazňuje, že to brání růstu a prosperitě, protože mobilita je jedním z nejvýznamnějších faktorů růstu v EU;

6.  zdůrazňuje, že zrušení poplatků za roaming představuje zásadní krok ke stimulaci inovace a k vytvoření většího domácího trhu pro inovační produkty a služby;

7.  domnívá se, že jednotný telekomunikační trh v současnosti neexistuje, mimo jiné i kvůli významným rozdílům mezi vnitrostátními cenami a cenami roamingu; domnívá se proto, že k vytvoření skutečného vnitřního digitálního trhu, který by podporoval hospodářskou soutěž a nerozlišoval mezi vnitrostátními a roamingovými sazbami, jsou zapotřebí strukturální opatření, jež povedou k vytvoření celoevropského trhu mobilních komunikací;

8.  připomíná Radě a Komisi, že v souladu s digitální agendou pro Evropu by rozdíly mezi roamingovými a vnitrostátními sazbami měly do roku 2015 téměř zmizet a že cílem nařízení (EU) č. 531/2012 je dosáhnout vnitřního trhu mobilních komunikačních služeb a v konečném důsledku nulových rozdílů mezi vnitrostátními a roamingovými sazbami;

9.  domnívá se, že opatření na dokončení jednotného digitálního trhu by tedy měla vést k tomu, aby do roku 2015 zmizel rozdíl mezi roamingovými a vnitrostátními sazbami, což povede k EU bez roamingu (v případě hovorů, textových zpráv a dat);

10.  připomíná, že nové nabídky telekomunikačních operátorů by měly být uživatelsky vstřícné a transparentní, čímž se zabrání vzniku nových skrytých překážek v telekomunikačním odvětví;

11.  připomíná, že Komise má za úkol přezkoumat fungování nařízení (EU) č. 531/2012 a posoudit, jaká je konkurenceschopnost roamingového trhu, nakolik mají spotřebitelé prospěch z reálného snížení cen roamingových služeb, i rozdíl mezi roamingovými a vnitrostátními sazbami, včetně dostupnosti nabídek jednotné sazby pro vnitrostátní a roamingové služby;

12.  připomíná, že skutečně jednotný digitální trh se nevytvoří pouhým odstraněním roamingových sazeb; zdůrazňuje, že toto opatření je třeba brát jako součást komplexní evropské digitální strategie zaměřené především na rozvoj a dostupnost infrastruktury s cílem podpořit zachování a vytvoření pracovních míst v tomto odvětví;

13.  vítá oznámení Komise, že navrhne legislativní balíček s cílem řešit zbývající překážky fungování jednotného digitálního trhu EU; vyzývá Komisi, aby uskutečnila posouzení dopadu, jaký má vytvoření jednotného digitálního trhu v EU na potenciál růstu telekomunikačního odvětví;

Infrastruktura a mobilita

14.  zdůrazňuje, že je třeba, aby k hlavním prioritám i nadále patřilo rozšiřování širokopásmového připojení a zlepšování jeho dostupnosti, elektronický obchod, digitální začlenění, přeshraniční veřejné služby a cíle v oblasti výzkumu a inovace stanovené v digitální agendě pro Evropu, aby tak EU mohla plně využít výhod digitální společnosti;

15.  připomíná, že vedle potřeby odstraňovat překážky na jednotném digitálním trhu EU je pro EU absolutní prioritou investovat do optimální, velmi rychlé širokopásmové infrastruktury s cílem plně využít potenciálu digitální ekonomiky;

16.  zdůrazňuje, že pokud má být EU průkopníkem digitální revoluce a obnovit své globální vedení, potřebujeme ambiciózní a na budoucnost orientované cíle pro rok 2020; domnívá se, že cílem revidované a na budoucnost orientované digitální agendy pro rok 2020 by mělo být propojení všech domácností EU širokopásmovým připojením se 100 megabity za sekundu, kdy by si 50 % domácností objednalo 1 gigabit za sekundu nebo více; připomíná, že Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku ve své zprávě o hlavních směrech pro transevropské telekomunikační sítě tyto ambiciózní cíle již podpořil, stejně jako zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES;

17.  hluboce lituje skutečnosti, že se mnohým členským státům nepodařilo dodržet termín 1. ledna 2013 pro přidělení „digitální dividendy“ v pásmu 800 Mhz pro mobilní širokopásmové služby, jak bylo stanoveno v rámci programu politiky rádiového spektra; zdůrazňuje, že toto zpoždění zbrzdilo v EU rozšíření sítí 4G, a vyzývá proto členské státy, aby přijaly nezbytná opatření a zajistily, aby pásmo 800 Mhz bylo k dispozici pro mobilní širokopásmové služby, dále vyzývá Komisi, aby plně využila svých pravomocí a zajistila jejich rychlé zavedení;

18.  konstatuje, že lze očekávat, že cíle v oblasti poskytování širokopásmového připojení stanovené v digitální agendě zdaleka nebudou splněny; je proto přesvědčen, že bez vyšších investic do budoucích sítí bude EU globálně ještě méně konkurenceschopná; domnívá se, že by Komise měla v souvislosti s aktem o jednotném trhu předložit rozsáhlou revizi právního rámce pro telekomunikační trh s cílem zvýšit investice do pevných a mobilních sítí;

19.  domnívá se, že při podpoře investic do nové digitální infrastruktury na podporu hospodářského růstu by neměla být ohrožena úloha hospodářské soutěže; domnívá se, že je zásadní, aby Komise zaručila regulační rámec, který umožní všem tržním subjektům investovat do inovativní digitální infrastruktury; v této souvislosti se domnívá, že nové předpisy pro stanovování účinných cen za připojení k přístupovým sítím nové generace by měly odrážet související soutěžní proces a zároveň respektovat pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů; dále se domnívá, že vnitrostátní regulační orgány by se proto měly snažit prosazovat společné cíle, např. cíle digitální agendy, a to na základě lepších vědomostí a specifických odborných poznatků o svých vnitrostátních trzích;

20.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na důkladný přezkum regulačního rámce pro elektronické komunikace;

21.  zdůrazňuje, že je důležité dokončit klíčová opatření oznámená v rámci digitální agendy pro Evropy, se zvláštním důrazem na odolnou a důvěryhodnou infrastrukturu i služby a na systém ochrany údajů;

22.  připomíná Komisi, aby uskutečnila hodnocení a revizi směrnice o informační společnosti (2001/29/ES(4)), aby se tak zajistila předvídatelnost, mobilita a flexibilita na jednotném digitálním trhu EU, jak vyzval Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. prosince 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(5);

Informační a komunikační technologie pro zaměstnanost mladých

23.  zdůrazňuje, že dosažení plně funkčního jednotného digitálního trhu vyžaduje koordinované úsilí k zajištění toho, aby všichni občané bez ohledu na to, kde se nacházejí, měli přístup k internetu a potřebné dovednosti k jeho používání;

24.  vítá zahájení velké koalice pro digitální pracovní místa v březnu 2013, jež bude přístupná všem zúčastněným stranám; vyzývá Komisi, aby velkou koalici urychleně zprovoznila a tuto iniciativu reprodukovala na úrovni členských států a jejím účastníkům poskytla přednostní přístup k finančním prostředkům Unie na podporu jejich činností;

25.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost, včetně nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti, dosáhla v EU nepřijatelně vysoké úrovně a pravděpodobně zůstane vysoká i v blízké budoucnosti a že je potřeba přijmout odhodlaná a naléhavá opatření na všech politických úrovních;

26.  konstatuje, že v současné době jsou v EU více než 4 miliony pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) a jejich počet roste o 3 % ročně, dále konstatuje, že podle odhadů Komise nebude do  roku 2015 obsazeno 700 000 až 1 milion vysoce kvalitních pracovních míst v oblasti IKT, a to navzdory krizi; zdůrazňuje, že počítačová gramotnost a digitální vzdělávání mohou mít pro řešení vzrůstající nezaměstnanosti mimořádný význam, zejména pak u mladých lidí;

27.  vítá přijetí unijního programu „záruka pro mladé lidi“, jehož cílem je zajistit všem mladým Evropanům kvalitní nabídku pracovních míst, další vzdělávání nebo odbornou přípravu, vyučení nebo stáž do čtyř měsíců od ukončení školní docházky nebo od doby, kdy se stali nezaměstnanými; připomíná však, že částka ve výši 6 miliard EUR vyčleněná v nadcházejícím finančním rámci (VFR) na iniciativu pro podporu zaměstnanosti mladých lidí je k řešení tak rozsáhlého problému zjevně nedostatečná; vyzývá Komisi a členské státy, aby maximalizovaly účinnost těchto opatření tím, že se přednostně zaměří na získávání digitálních dovedností; zdůrazňuje, že digitální dovednosti by měly být nepostradatelnou součástí odborného vzdělávání, aby se zajistilo, že jak nové generace, tak generace, které jsou již v zaměstnání, budou moci získat dovednosti, které potřebují;

Informační a komunikační technologie pro malé a střední podniky (MSP)

28.  připomíná, že internet, jakožto platforma, která každému občanovi umožňuje nabídnout službu nebo inovativní produkt komukoli dalšímu, čímž vytváří pracovní místa a malé a střední podniky, a dále funguje jako platforma pro sociální komunikaci, hraje na jednotném digitálním trhu ústřední úlohu;

29.  zdůrazňuje, že MSP jsou ústředním prvkem hospodářství EU a že je třeba přijmout další opatření na podporu globální konkurenceschopnosti MSP v EU a vytvořit co nejlepší podmínky pro rozvoj slibných technologických novinek, jako je cloud computing, které mohou mít velký vliv na konkurenceschopnost EU;

30.  konstatuje, že vzhledem k nebývalým příležitostem, jež nabízí internet, cloud computing, mobilní platformy, sociální sítě a obrovské toky dat, se stále více Evropanů, a zejména mladých lidí, namísto běžného zaměstnání rozhoduje pro podnikání; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o podnikatelsky příznivější prostředí, v němž bude snadnější přístup k financování (s „právem na neúspěch”), trhům, sítím a dovednostem a které je třeba podpořit prostřednictvím programů pro sdílení rizik, zajištěním rizikového kapitálu, výhodných daňových podmínek a akcí na navazování kontaktů;

Digitalizace veřejného sektoru

31.  zdůrazňuje, že mezi nadcházející priority digitální agendy by měla patřit digitalizace veřejného sektoru, neboť vedle snížení nákladů na veřejnou správu a poskytování účinnějších služeb občanům by byl digitální pákový efekt velmi prospěšný pro všechna hospodářská odvětví;

32.  považuje za politováníhodné, že se národní strategie v oblasti cloud computingu uskutečňují na úkor ambiciózní a účinné evropské strategie; vyzývá Komisi, aby své návrhy posílila a stanovila zdroje, které budou dostatečně účinné k tomu, aby EU získala vedoucí pozici v oblasti normalizace;

33.  zdůrazňuje, že moderní veřejná správa je základním faktorem pro tvorbu a provádění politik na podporu zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že by se potenciálu informačních a komunikačních technologií mělo využít k dosažení výkonnějšího a efektivnějšího veřejného sektoru a současně ke snížení administrativní zátěže; připomíná, že informační a komunikační technologie mohou urychlit reformu systémů výběru daní a zdravotní péče, snížit zpoždění plateb dodavatelům a zvýšit účinnost soudních systémů; zejména se domnívá, že poskytování zdravotní péče stojí před revoluční změnou, která umožní nabízet pacientům a odborníkům nákladově efektivnější a individualizované služby;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily činnost Evropského partnerství pro cloud computing;

Financování informačních a komunikačních technologií: víceletý finanční rámec

35.  lituje skutečnosti, že částka ve výši 9,2 miliard EUR, kterou Komise navrhla na investice do informačních a komunikačních technologií prostřednictvím nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 bude razantně snížena; zdůrazňuje, že kvůli nové finanční situaci jsou investice do širokopásmových sítí v rámci strukturálních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova důležitější než kdy dříve a měly by být ve srovnání s programovým obdobím 2007–2013 zvýšeny;

36.  zdůrazňuje, že je třeba, aby se finanční prostředky EU více zaměřovaly na investice do informačních a komunikačních technologií a aby financování těchto technologií v příštím VFR odpovídalo významu a hospodářskému vlivu tohoto odvětví; vyzývá k tomu, aby byl podíl finančních prostředků vyčleněných ve víceletém finančním rámci na informační a komunikační technologie významnější než v letech 2007–2013;

o
o   o

37.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 10. (2) Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7. (3) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 45. (4) Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10. (5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0470.