Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (COM(2012)0614 – C7-0382/2012 – 2012/0299(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0614),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0382/2012),
— s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
— s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality Poslaneckou sněmovnou České republiky, nizozemskou První komorou, nizozemskou Druhou komorou, polským Sejmem, polským Senátem, švédským parlamentem, Dolní sněmovnou Spojeného království a Sněmovnou lordů Spojeného království, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů,
– s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,
– s ohledem na společná jednání Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 51 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0340/2013),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 20. listopadu 2013 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2013/.../EU o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních
(1) Rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot a hlavních cílů Unie podle článku 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen "Smlouva o EU"). Podle ustanovení článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) Unie při všech svých činnostech usiluje o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Ustanovení čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování EU představuje právní základ pro přijetí opatření Unie, která mají zajistit uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách zaměstnání a povolání.
(2) Zásada pozitivní diskriminace a její důležitost pro dosažení účinné rovnosti žen a mužů v praxi je uznána v čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a článku 23 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen "Listina"), podle kterého musí být rovnost mezi ženami a muži zajištěna ve všech oblastech a zásada rovnosti nebrání zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch nedostatečně zastoupeného pohlaví.
(2a) V zájmu dosažení rovnosti žen a mužů na pracovišti musí existovat genderově vyvážený model rozhodování na všech úrovních dotčených společnosti, přičemž musí být přijata opatření, která zajistí odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů za stejnou práci, které významně přispívají k feminizaci chudoby. [pozm. návrh 1]
(3) Podle doporučení Rady 84/635/EHS(3) by měly členské státy přijmout kroky k zajištění toho, aby pozitivní diskriminace pokud možno zahrnovala i opatření, která počítají s aktivní účastí žen v rozhodovacích orgánech. Podle doporučení Rady 96/694/ES(4) by měly členské státy povzbudit soukromý sektor ke zvýšení zastoupení žen na všech úrovních rozhodovacího procesu, zejména přijetím plánů pro dosažení rovného postavení a programů pozitivní diskriminace či v rámci plánů a programů již existujících.
(4) V posledních letech Komise předložila několik zpráv, ve kterých shrnula situaci ohledně genderové diverzity osob při ekonomickém rozhodování(5) Komise vybídla kotované společnosti v Unii k tomu, aby prostřednictvím samoregulačních opatření zvýšily počet ženosob nedostatečně zastoupeného pohlaví ve svých řídících a dozorčích orgánech a aby v tomto ohledu přijaly konkrétní dobrovolné závazky. (6) Ve své Chartě žen(7) ze dne 5. března 2010 Komise zdůraznila, že ženy se v politickém a ekonomickém životě stále ještě plně nepodílí na moci a rozhodování, a znovu potvrdila svůj závazek využít svých pravomocí k podpoře spravedlivějšího zastoupení žen a mužů na odpovědných pozicích. Zlepšení genderové vyváženosti při rozhodování označila Komise ve své Strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015(8) za jeden z jejích prioritních úkolů. [pozm. návrh 2]
(5) V Evropském paktu pro rovnost žen a mužů 2011–2020, který byl přijat dne 7. března 2011, Rada uznala, že politika rovnosti žen a mužů je pro hospodářský růst a konkurenceschopnost zásadní. Opětovně potvrdila svůj závazek odstranit rozdíly mezi ženami a muži a splnit cíle strategie Evropa 2020, zejména ve třech oblastech, které jsou pro rovnost žen a mužů velice důležité, totiž zaměstnanost, vzdělání a sociální začlenění. Rada také požadovala přijetí opatření na podporu rovné účasti žen a mužů při rozhodování na všech úrovních a ve všech oblastech, aby se plně využilo všech dostupných talentů, znalostí a myšlenek, a došlo tak k obohacení rozmanitosti lidských zdrojů a ke zlepšení obchodních vyhlídek. [pozm. návrh 3]
(6) Evropský parlament ve svém usnesení o ženách a řízení podniků ze dne 6. července 2011(9) vyzval společnosti, aby do roku 2015 dosáhly kritické hranice 30 % podílu žen mezi členy vedení a do roku 2020 pak 40 % podílu. Vyzval Komisi, aby v případě, že kroky přijaté společnostmi a členskými státy budou považovány za nedostatečné, navrhla do roku 2012 právní předpis, kterýpředpisy s dočasnou platností, které mj. stanoví kvóty a které budou sloužit jako katalyzátor změny a rychlých reforem vedoucích k odstranění přetrvávajících nerovností mezi ženami a muži a genderových stereotypů v ekonomickém rozhodování. Evropský parlament svou výzvu k vytvoření právního předpisu zopakoval ve svém usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011(10). [pozm. návrh 4]
(6a) Evropské orgány, instituce a agentury, mimo jiné Evropská centrální banka, by měly jít příkladem v oblasti rovnosti pohlaví v rozhodování, a to mj. prostřednictvím stanovení cílů genderově vyváženého zastoupení na všech úrovních. Ve všech orgánech, institucích a agenturách Unie by měla být bezodkladně stanovena přísná pravidla interního i externího obsazování pracovních míst a jejich provádění by mělo být monitorováno. Zvláštní pozornost je třeba věnovat politikám pro nábor do vyšších řídících pozic. Orgány, instituce a agentury Unie by měly zveřejňovat výroční zprávu, ve které by vykazovaly, jaké v tomto směru vynaložily úsilí. [pozm. návrh 5]
(7) Účinné využití lidského kapitálu je nejdůležitějším faktorem konkurenceschopnosti hospodářství, rozvoje a růstu a má klíčový význam pro řešení demografických výzev, před kterými Unie stojí, a pro to, aby mohla úspěšně konkurovat v globalizované ekonomice a zajistit si komparativní výhody vůči třetím zemím. Skutečnost, že 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy, svědčí o tom, že počet vysoce vzdělaných a kvalifikovaných žen stále roste. Pokud se tento potenciál i nadále nebude využívat při jmenování při jmenování osob do ekonomickýchv řídících a rozhodovacích pozic pozicích společností, znamenalo by to, že nebude plně využit kvalifikovaný lidský kapitál. [pozm. návrh 6]
(7a) Společnosti a podniky by měly zvážit, zda by nebylo vhodné vytvořit komunikační síť žen schopných zastávat správní a řídicí funkce, tak aby na všech úrovních a v průběhu celé jejich profesní dráhy byl podněcován, podporován a rozvíjen ženský talent. [pozm. návrh 7]
(7b) Aby se zajistilo prosazování rovnosti žen a mužů, měly by členské státy zavést ustanovení, na jejichž základě by muži a ženy mohli skloubit pracovní a rodinný život, zejména zaváděním flexibilních opatření a podpory pro členy domácnosti, kteří se věnují péči. [pozm. návrh 8]
(7c) Dosažení rovnosti žen a mužů ve společnosti jako celku předpokládá vytvoření rovných akademických a profesních práv pro muže a ženy a také zajištění společných povinností v rodinných záležitostech a péči o děti a domácnost. Skutečnost, že ženy na sebe obvykle berou velkou většinu rodinných a domácích starostí, může bránit jejich postupování do nejvyšších profesních pozic. Aktivní účast a zapojení mužů do rodinných povinností je klíčovým faktorem pro dosažení rovnováhy mezi pracovní činností a osobním životem a vytvoření rovných pracovních příležitostí pro muže i ženy. Pozornost by měla být věnována boji s genderovými stereotypy, nepružnými a zastaralými politikami zaměstnanosti a neodpovídajícími ustanoveními o rodičovské dovolené. Měla by být zavedena opatření umožňující ženám a mužům sladit rodinný a pracovní život, pokud si to přejí. Členské státy je třeba vybídnout, aby zajistily uplatňování sociálních prvků, jako jsou spravedlivé příspěvky na rodičovskou dovolenou pro ženy i muže, široce pojaté poskytování péče o děti a možnost sdílené rodičovské dovolené. [pozm. návrh 9]
(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen vřídících adozorčích orgánech zlepšuje jejich správu ařízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost akvalitu přijímání rozhodnutí ato tím, že stanovisko přijímá celý tým, který je navíc diverzifikovanější, pokud jde opohlaví inázory jeho členů, a tudíž zohledňuje více pohledů, představuje proaktivnější obchodní model, který tedy umožňuje dosáhnout vyváženějších rozhodnutí, s cílem lépe zohlednit společenské podmínky a potřeby spotřebitelů. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou vnejvyšším vedení afinanční výkonností iziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen vřídících adozorčích orgánech kotovaných společností vUnii proto může mít vzhledem k významné hospodářské a společenské odpovědnosti těchto společností pozitivní dopad na hospodářskou výkonnost dotčených společností. Proto je třeba zavádět a posilovat opatření na podporu kariérního postupu žen na všech úrovních vedení. [pozm. návrh 10]
(8a) Jmenování žen do funkcí v řídících a dozorčích orgánech stojí v cestě různé objektivní překážky, které lze překonat nejen prostřednictvím sankcí, ale i za pomoci vzdělávacích opatření a pobídek na podporu osvědčených postupů. V první řadě je nezbytné, aby se na obchodních školách i na příslušných vysokých školách posílilo povědomí o přínosech rovnosti žen a mužů pro konkurenceschopnost podniků. Rovněž je třeba napomáhat pravidelnému obměňování řídících a dozorčích orgánů, aby docházelo ke střídání jejich členů, a zavést pozitivní opatření, která budou státy a podniky podněcovat, a to i formou ocenění, k rozhodnějšímu postupu při provádění těchto změn v nejvyšších orgánech odpovědných za ekonomická rozhodnutí na úrovni Unie. Vhodným nástrojem, který může přispět k rychlejšímu dosažení větší genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech, jsou konečně i daně a veřejné zakázky. [pozm. návrh 11]
(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Díky vyššímu podíluVyšší podíl žen v řídících a dozorčích orgánech společností lzeby proto měl pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu. [pozm. návrh 12]
(10) Počet mužůŽeny jsou ve srovnání s muži v nejvyšším vedení společností v Unii i nadále zastoupeny výrazně převažuje nad počtem žen, třebaženedostatečně, ačkoli existují právní předpisy Unie, které mají bránit diskriminaci na základě pohlaví a potlačovat ji, jakož i doporučení Rady, jejichž konkrétním cílem je zvýšit přítomnost žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, a na úrovni Unie byla přijata opatření, která povzbuzují k samoregulaci. Genderová nevyváženost je obzvláště značnározšířená a kritická v soukromém sektoru, a především v kotovaných společnostech, ačkoli i některé orgány, instituce a agentury Unie, např. Evropská centrální banka, jsou také příkladem vysoce problematické genderové nevyváženosti. Podle hlavního ukazatele, který Komise používá a který vypovídá o genderovém zastoupení v řídících a dozorčích orgánech společností, zůstává podíl žen zastávajících nejvyšší rozhodovací pozice ve firmách velmi nízký. V lednu 2012 zastávaly ženy řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností v členských státech průměrně pouze 13,7 % míst a mezi členy dozorčí rady/nevýkonnýmirady / nevýkonnými členy správní rady jich bylo pouze 15 %, což je zřejmým dokladem demokratického deficitu a nespravedlivého a diskriminačního zastoupení žen, které je v rozporu se zásadami Unie, jež osobám obou pohlaví zaručují v oblastech týkajících se zaměstnání a profesní činnosti rovné příležitosti a rovné zacházení. [pozm. návrh 13]
(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 %. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých jsou zavedena závazná, jako je Francie, která si jako lhůtu pro splnění cílů stanovených touto směrnicí stanovila rok 2017 a která 20 % cíl stanovený k roku 2014 splnila za necelé dva roky, nebo Norsko, které splnilo 40 % cíl za tři roky. V obou případech bylo těchto výsledků dosaženo na základě závazných opatření. Je pravděpodobné, že narůstající rozdíly mezi členskými státy budou ještě větší, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy. [pozm. návrh 14]
(11a) Členské státy by měly přijmout strategie, které je ze sociálně-kulturního hlediska posunou v jejich přístupu k genderové vyváženosti pomocí různých prostředků, jež podpoří zastoupení žen v řídících pozicích a zavádění proaktivních metod a opatření ze strany zaměstnavatelů. Mezi takové prostředky by mohlo patřit mj. prosazování pružné pracovní doby či podpora vytváření pracovních míst, v jejichž rámci se vychází vstříc rodině poskytováním přístupu k zařízením péče o děti. [pozm. návrh 15]
(12) Nekoordinované a rozdílné právní předpisy, či neexistence právní úpravy na vnitrostátní úrovni, pokud jde o genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, způsobují, že v jednotlivých členských státech se liší počet žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a tempo zlepšení je odlišné. Tyto rozdíly navíc také brání vnitřnímu trhu, neboť na kotované společnosti v Unii kladou, pokud jde o správu a řízení společnosti, různé požadavky. Tyto rozdílné právní a samoregulační požadavky ohledně zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech mohou kotovaným společnostem, které působí přes hranice, způsobovat praktické komplikace (zejména při zřizování dceřiných společností nebo při fúzích a akvizicích), stejně tak mohou být problematické pro kandidáty na pozice v řídících a dozorčích orgánech. Tato směrnice by však měla být prováděna bez ohledu na různé způsoby, jimiž jsou členové dozorčí rady / nevýkonní členové správní rady do řídicích a dozorčích orgánů společností v Unii vybíráni. [pozm. návrh 16]
(12a) Genderová nevyváženost je u společností větší na vyšších řídících pozicích. Navíc mnohé z těchto žen, které pracují ve vedoucích řídících funkcích, najdeme v oblastech, jako jsou lidské zdroje a komunikace, zatímco u mužů na vyšších řídících pozicích je pravděpodobnější, že budou zastávat ve společnosti funkce v oblasti obecného nebo přímého řízení. Jelikož se hlavní skupina osob pro nábor do pozic v řídících a dozorčích orgánech společností skládá převážně z kandidátů, kteří již mají zkušenosti z vyšších řídících pozic, je velmi důležité, aby byl zvýšen počet žen, které se ve společnostech do takových řídících pozic dostanou. [pozm. návrh 17]
(12b) Jedním z hlavních faktorů umožňujících řádné provádění této směrnice je účinné uplatňování kritérií výběru členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady, jež musí být stanovena předem a zcela transparentně a v rámci nichž budou kompetence kandidátů podrobeny stejnému hodnocení bez ohledu na jejich pohlaví. [pozm. návrh 18]
(12c) V souvislosti se stárnutím obyvatelstva a nedostatkem odpovídajících dovedností by nevyužívání potenciálu poloviny obyvatel Unie pro pozice v řídících a dozorčích orgánech společností mohlo brzdit příležitosti k rozvoji ekonomiky Unie a obnovu jejího finančního systému. Jestliže se s polovinou dostupných talentů pro vedoucí pozice vůbec nepočítá, může tím utrpět postup i samotná kvalita výběru, v důsledku čehož by se mohla prohloubit nedůvěra vůči podnikatelským mocenským strukturám a mohlo by to vést k omezením v účinném využívání dostupného lidského kapitálu. Systematické zahrnování vhodných kandidátů obou pohlaví zajistí, že noví členové řídících a dozorčích orgánů budou vybíráni z těch nejlepších kandidátů, mužů i žen, a že se v rozhodování podniků bude náležitě odrážet skladba společnosti. [pozm. návrh 19]
(13) Ve většině členských států jsou výběrová řízení a kvalifikační kritéria pro pozice v řídících a dozorčích orgánech v současnosti nedostatečně transparentní, což značně brání větší genderové diverzitě mezi členy řídících a dozorčích orgánů a negativně to ovlivňuje profesní dráhu kandidátů a svobodu pohybu, jakož i rozhodnutí přijímaná investory. Tento nedostatek transparentnosti brání potenciálním kandidátům na pozice v řídících a dozorčích orgánech, aby se ucházeli o místa, pro která jsou nejlépe kvalifikovaní. Stejně tak jim znemožňuje napadat rozhodnutí o výběru kandidátů, která jsou zaujatá kvůli předsudkům vůči určitému pohlaví, což rovněž omezuje jejich volný pohyb na vnitřním trhu. Investoři jednak sledují různé investiční strategie, které vyžadují informace také o odborných znalostech a způsobilosti členů řídících a dozorčích orgánů. Budou-li kvalifikační kritéria pro členy řídících a dozorčích orgánů a související výběrová řízení transparentnější, investoři budou moci lépe posoudit obchodní strategii společnosti a přijmout fundovaná rozhodnutí. Je tudíž důležité, aby byly postupy jmenování členů dozorčích a řídících orgánů jasné a transparentní a aby byli kandidáti posuzováni objektivně na základě individuálních zásluh, bez ohledu na pohlaví. [pozm. návrh 20]
(14) Třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést určité minimální normy, které budou od kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, požadovat, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady na základě transparentního a jasně vymezeného výběrového postupu a objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnýmirady / nevýkonnými členy správní rady. Pouze závazné opatření na úrovni Unie může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit komplikacím ve fungování podniků. [pozm. návrh 21]
(15) Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění(11), stanovila, že vyšší účast žen na trhu práce je předpokladem pro posílení růstu a řešení demografických výzev v Evropě. Tato strategie určila za prioritní cíl, aby do roku 2020 činila míra zaměstnanosti u žen a mužů ve věku od 20 do 64 let 75 %, čehož lze dosáhnout pouze v případě, že bude existovat jasné odhodlání k rovnosti žen a mužů, zvýší seodstraňování přetrvávajících rozdílů v jejich odměňování a posílené úsilí o odstranění všech překážek, které ženám brání v účasti na trhu práce, včetně současného fenoménu tzv. „skleněného stropu“. Vzhledem k současné ekonomické krizi se Evropa musí ještě více než předtím spolehnout na znalosti, schopnosti a inovace a musí plně využít potenciál dostupných talentů mužů i žen. Očekává se, že posílení účasti žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, zejména v řídících a dozorčích orgánech společností, bude mít pozitivní vedlejší účinek na zaměstnanost žen v dotčených společnostech a v rámci hospodářství jako celku. [pozm. návrh 22]
(15a) Dosažení těchto cílů má zásadní význam pro konkurenceschopnost evropského hospodářství, podporu inovací a posílení profesních standardů ve správních a dozorčích orgánech. Evropská unie proto vyhlásila rovnost na trhu práce a postupné vyrovnávání poměru žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech společností za evropské cíle desetiletí v oblasti rovnosti pohlaví a bude hledat způsoby, jak zvýšit povědomí o výsledcích, kterých bude v této oblasti dosaženo. [pozm. návrh 23]
(16) Cílem Unie by proto mělo být zvýšit přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech společností ve všech členských státech, aby se posílil hospodářský růst, apodpořila mobilita pracovního trhu, zvýšila konkurenceschopnost evropských společností a na pracovním trhu se dosáhlo skutečné rovnosti žen a mužů. Tento cíl by se měl prosazovat prostřednictvím minimálních požadavků na pozitivní diskriminaci. Takové požadavky by měly mít formu závazných opatřeních, která stanoví kvantitativní cíl genderového složení řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností, neboť členské státy i jiné země, které se rozhodly pro takový nebo podobný postup, dosahují při zlepšování nedostatečného zastoupení žen na ekonomických rozhodovacích pozicích nejlepších výsledků. [pozm. návrh 24]
(16a) Kotované společnosti by měly vypracovat genderovou politiku s cílem dosáhnout vyváženějšího zastoupení mužů a žen v rámci dotčené společnosti. Tato politika může zahrnovat např. popis relevantních opatření zavedených v dané společnosti, jako jsou např. nominace ženského i mužského kandidáta na klíčové pozice, poradenské programy a poradenství pro ženy zaměřené na profesní rozvoj a strategie řízení lidských zdrojů podporující širší škálu náboru. Dále může obsahovat nabídku pružných pracovních podmínek pro všechny zaměstnance, jako např. výpomoc při rodičovské dovolené, poskytování pomoci s domácími pracemi a zajištění péče o děti. Každá společnost může zvolit politiky, jež jsou pro její činnost nejvhodnější, a měla by přijmout aktivní opatření ke zvýšení podílu nedostatečně zastoupeného pohlaví ve vedení společnosti. [pozm. návrh 25]
(17) Společnosti kotované na burzách jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Opatření stanovená v této směrnici by proto měla platit pro kotované společnosti, které jsou definovány jako společnosti založené, jejichž sídlo se nachází v členském státě a jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES(12) v jednom nebo více členských státech. Tyto společnosti určují standardy pro celé hospodářství a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i ostatní typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu více regulovány.[pozm. návrh 26]
(18) Tato směrnice nemá platit pro mikropodniky a malé a střední podnikydefinované doporučením Komise 2003/361/ES(13), a to i v případě, že se jedná o kotované společnosti. Členské státy by však měly zavést politiky s cílem podporovat a pobízet malé a střední podniky, aby výrazně zlepšily genderovou vyváženost na všech úrovních řízení a v dozorčích a řídících orgánech společností. [pozm. návrh 27]
(19) V členských státech mají řídící a dozorčí orgány kotovaných společností různou organizační strukturu, přičemž hlavní rozdíl spočívá v dualistickém systému, ve kterém existuje představenstvo a dozorčí rada, a monistickém systému, ve kterém řídící a dozorčí funkci vykonává jediná správní rada. Existují rovněž smíšené systémy, které kombinují aspekty obou systémů nebo které umožňují společnostem volit mezi různými modely. Opatření podle této směrnice by měla platit stejně pro všechny organizační systémy řídících a dozorčích orgánů v členských státech.
(20) Všechny organizační systémy řídících a dozorčích orgánů rozlišují mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady, kteří se účastní každodenního řízení společnosti, a členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady, kteří se každodenního řízení společnosti neúčastní, nýbrž vykonávají dozorčí funkci. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pouze pro členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, aby se vhodně vyvážila jak nutnost posílit genderovou diverzitu v řídících a dozorčích orgánech, tak i potřeba minimalizovat zasahování do každodenního řízení společnosti. Protože členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady vykonávají dozorčí funkce, je také snazší zaměstnat kvalifikované kandidáty, kteří nepůsobí v dané společnosti, a často ani v konkrétním odvětví, ve kterém společnost podniká – tento aspekt je důležitý pro ty oblasti hospodářství, ve kterých jsou osoby určitého pohlaví mezi pracovníky obzvláště nedostatečně zastoupeny.
(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. Praktické postupy, které zajistí splnění těchto cílů a zohlední skutečnost,V rámci této směrnice by mělo být zohledněno,že někteří členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady jsou zástupci zaměstnanců, by si však měly určit dotčené členské státy. v různých členských státech existují různá výběrová řízení, která mají své národní zvláštnosti. [pozm. návrh 28]
(22) Kotovaným společnostemKotované společnosti v Unii by se mělo uložit za povinnost zavést vhodné postupy s cílem splnit konkrétnísi za svůj cíl měly stanovit, že do 1. ledna 2020 budou nejméně 40 % nevýkonných členů jejich správní nebo dozorčí rady tvořit osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví. Za účelem dosažení tohoto cíle by kotovanétýkající se genderového složení jejich řídících a dozorčích orgánů. Kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonnýchrady / nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, měly mít povinnost uskutečnit předvýběrové či výběrové řízení, které by jim umožnilo do takových pozic měly jmenovat kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použít při tomza použití předem určená, jasná,určených, jasných, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020. Tato směrnice proto stanoví cíl, kterým je alespoň 40% zastoupení osob nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a který má být splněn do výše uvedeného data. Tento cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové diverzity mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčí rady/správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady/správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady/správní rady. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři. formulovaných a jednoznačných kritérií. [pozm. návrh 29]
(22a) Uvedený 40 % cíl se týká v zásadě pouze obecné genderové rozmanitosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétního výběru jednotlivých členů dozorčí rady / správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady / správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady / správní rady. O tom, koho jmenovat vhodným členem tohoto orgánu, tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři. [pozm. návrh 30]
(22b) Kotované společnosti by měly zvážit zavedení programů odborné přípravy a poradenství pro nedostatečně zastoupené pohlaví jako jeden z nástrojů na dosažení genderové vyváženosti, pokud existuje jasná genderová nevyváženost ve skupině, z níž společnost vybírá kandidáty na členy v řídících a dozorčích orgánech. [pozm. návrh 31]
(23) Členské státy mají rozhodující vliv na kotované společnosti, které jsou veřejnými podniky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES z(14). Díky tomuto rozhodujícímu vlivu mají k dispozici nástroje, které mohou nutnou změnu přinést rychleji. Takové společnostiV takových společnostech by proto měly daný cíl, tj.mělo být splnění daného cíle spočívajícího v tom, že alespoň 40 % členů dozorčí rady/nevýkonnýchrady / nevýkonných členů správní rady musí být osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví, splnit dříve. plánováno k dřívějšímu datu v souladu s vhodnými mechanismy stanovenými členskými státy v souladu s touto směrnicí. [pozm. návrh 32]
(23a) Vzhledem ke své povaze by veřejné podniky, ať kotované či nikoli, měly sloužit jako model pro soukromý sektor. Komise by tudíž měla posoudit situaci v členských státech a zhodnotit, zda by veřejné podniky, na něž se nevztahuje definice malých a středních podniků, mohly být někdy v budoucnu zahrnuty do oblasti působnosti této směrnice. [pozm. návrh 33]
(23b) Komise by měla shromažďovat a analyzovat fakta a čísla o vyváženosti zastoupení mužů a žen v nekotovaných velkých podnicích, které mají pro hospodářství rovněž velký význam. Následně by mělo být provedeno posouzení dopadů, na jehož základě bude možné získat přehled o situaci v těchto podnicích v členských státech a zhodnotit, zda je pro to, aby někdy v budoucnu mohly být tyto podniky zařazeny do oblasti působnosti této směrnice, nezbytné přijmout opatření na úrovni Unie. Komise by za tím účelem měla zároveň objasnit dostupné možnosti, neboť kvůli specifickým vnitrostátním podmínkám je možné, že pro tyto podniky budou nezbytné zvláštní režimy. [pozm. návrh 34]
(24) Způsob určení počtu pozic členůJsou-li členové dozorčí rady/nevýkonnýchrady/nevýkonní členovéčlenů správní rady pouze tři, který je nutný pro splnění daného cíle, je třeba přesněji vymezit, neboť z důvodu velikosti většiny dozorčích rad/správních rad je matematicky nemožné dosáhnout u obou pohlaví podílu většího nežpouze možné tento podíl (přesně 40 %.) překročit, nebo nedodržet. Počet pozic v dozorčí radě/správní radě, který je nutný pro splnění daného cíle, by se proto měl 40 % co nejvíce blížit. Aby se zároveň zabránilo diskriminaci pohlaví, které mělo původně početní převahu, kotované společnosti by neměly mít povinnost jmenovatV takových případech by tak osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví do poloviny či více než poloviny pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady. Osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví by proto například měly v dozorčí radě/správní radě složené ze tří či čtyř členů obsadit alespoň jednu pozici, v dozorčí radě/správní radě složené z pěti či šesti členů alespoň dvě pozice a v dozorčí radě/správní radě složené ze sedmi či osmi členů alespoň tři pozice.[pozm. návrh 35]
(25) Soudní dvůr Evropské unie ve své judikatuře(15) týkající se pozitivní diskriminace a její slučitelnosti se zásadou nediskriminace založené na pohlaví (kterou nyní rovněž stanoví článek 21 Listiny) uznal, že v určitých případech lze nedostatečně zastoupené pohlaví upřednostnit při výběru zaměstnanců či u příležitosti povýšení, a to za předpokladu, že tento kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako konkurent opačného pohlaví a že takové upřednostnění není automatické a bezpodmínečné, nýbrž že od něj lze upustit, pokud ve prospěch konkrétního kandidáta opačného pohlaví rozhodnou příslušné důvody. Musí být jednak zaručeno, že žádost každého kandidáta byla objektivně posouzena a byla zohledněna všechna kritéria týkající se konkrétního kandidáta.
(26) V souladu s touto judikaturou by měly členské státy zajistit, aby výběr nejlépe kvalifikovaných kandidátů na pozice členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady vycházel z komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů na základě předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími a/nebo dozorčími úkoly, mezinárodní zkušenosti, interdisciplinarita či znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by měl být upřednostněn, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví. [pozm. návrh 36]
(27) Metody náboru, výběru a jmenování členů řídících a dozorčích orgánů se liší v jednotlivých členských státech, jakož i jednotlivých společnostech. Někdy jsou předběžně vybráni kandidáti (například nominačním výborem), kteří jsou představeni valné hromadě akcionářů, jindy jsou členové vedení přímo jmenováni jednotlivými akcionáři či se o jednotlivých kandidátech či seznamu kandidátů hlasuje na valné hromadě akcionářů. Tato směrnice respektuje různé postupy výběrových řízení, které by měly být založeny na transparentnosti a zásluhách, zároveň však trvá na dosažení cíle zvýšit zastoupení nedostatečně zastoupeného pohlaví v řídících a dozorčích orgánech. Požadavky na výběr kandidátů by měly být splněny ve vhodné fázi výběrového řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy a se stanovami dotčených kotovaných společností. Aby se dosáhlo cíle vyváženějšího zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, stanovíumožňuje tato směrnice pouze minimální harmonizacirůzné postupy výběrových řízení. a umožňuje použít podmínky stanovené judikaturou Soudního dvora.Ustanovení této směrnice nepředstavují neoprávněné zasahování do každodenního řízení, protože společnosti mají zachovánu možnost svobodného výběru kandidátů na základě jejich kvalifikace či jiných vhodných objektivních hledisek. [pozm. návrh 37]
(27a) Pokud je předběžný výběr kandidátů založen na postupech volby či hlasování, například zaměstnanců či jejich zástupců, měly by být postupy v rámci celého procesu přizpůsobeny tak, aby přispěly k dosažení cíle lepší genderové vyváženosti ve správní radě jako celku a zároveň zajistily, aby pohlaví člena správní rady voleného tímto postupem nebylo žádným způsobem předem určeno. [pozm. návrh 38]
(28) Tato směrnice má zlepšit genderovou vyváženost mezi členy řídících a dozorčích orgánů společností kotovaných na burzách, a přispět tak k realizaci zásady rovného zacházení mezi muži a ženami, která je považována za základní právo Unie. Kotované společnosti by proto měly mít povinnost zveřejňovat na žádost neúspěšného kandidáta nejen kvalifikační kritéria, na nichž byl založen výběr, ale také objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií, a případně rovněž důvody, které rozhodly ve prospěch kandidáta, který není osobou nedostatečně zastoupeného pohlaví. Tato omezení výkonu práva na respektování soukromého života (spočívající ve zpracování osobních údajů) uznaného v článcích 7 a 8 Listiny a povinnost kotovaných společností, aby takové informace předkládaly na požádání neúspěšnému kandidátovi, jsou nezbytná a v souladu se zásadou proporcionality skutečně splňují všeobecně uznávané cíle obecného zájmu. Proto jsou v souladu s požadavky kladenými na taková omezení stanovenými v čl. 52 odst. 1 Listiny a s příslušnou judikaturou Soudního dvora.
(29) Pokud se neúspěšný kandidát, osoba nedostatečně zastoupeného pohlaví, domnívá, že je stejně kvalifikovaný jako jmenovaný kandidát opačného pohlaví, dotčená kotovaná společnost by měla být povinna prokázat správnost své volby.
(30) Členské státy by pro případy porušení povinností vyplývajících zpožadavků týkajících se otevřeného a transparentního řízení podle této směrnice měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce, které by mj. mohly zahrnovat správní pokuty, vyloučení z veřejných nabídkových řízení, částečné vyloučení z možnosti získat prostředky ze strukturálních fondů Unie či ustanovení, že příslušný soudní orgán prohlásí jmenování nebo volbu kandidáta na člena dozorčí rady/nevýkonného člena správní rady, které proběhly v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší. Členské státy by měly mít možnost sáhnout k jiným sankcím, než jsou ty, které uvádí seznam sankcí této směrnice, který není vyčerpávající, a přidat mj. nucené zrušení dotčené společnosti, jež v případě závažného a opakovaného porušování povinností ze strany této společnosti nařídí příslušný soudní orgán, přičemž je nutno plně dodržet řádné procesní záruky. [pozm. návrh 39]
(31) Protože genderové složení pracovníků má přímý vliv na dostupnost kandidátů nedostatečně zastoupeného pohlaví, mohou členské státy stanovit, že dotčená společnost nemá mít povinnost splnit cíl stanovený směrnicí, pokud osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků. [pozm. návrh 40]
(32) Vzhledem k tomu, že kotované společnosti by měly usilovat o zvýšení podílu osob nedostatečně zastoupeného pohlaví ve všech rozhodovacích pozicích, mohou členské státy stanovit, že cíl stanovený v této směrnici by měl být považován za splněný, pokud mohou kotované společnosti prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic, bez ohledu na to, zda jsou členy představenstva/výkonnými členy správní rady či členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. Tyto společnosti by však měly mít povinnost ve svých výročních zprávách a na svých internetových stránkách i nadále prezentovat genderovou vyváženost svých členů představenstva/výkonných členů správní rady či členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a své politiky v této oblasti v souladu s článkem 5 této směrnice. [pozm. návrh 41]
(33) Aby se zlepšila genderová vyváženost také mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady zapojenými do každodenního řízení, mělo by se od kotovaných společností kromě opatření týkajících se členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady požadovat, aby přijaly individuální závazky, pokud jde o zastoupení obou pohlaví mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady, které by měly být splněny nejpozději do 1. ledna 2020. Cílem těchto závazků by mělo být dosažení konkrétního pokroku v otázce lepší genderové vyváženosti v jednotlivých společnostech.
(34) Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost v oblasti genderové vyváženosti dosáhla. Tyto informace by měly být uvedeny ve výroční zprávě společnosti a ve vhodné a snadno přístupné formě zveřejněny na jejích internetových stránkách a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by uvéstpodrobně popsat konkrétní opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout. Společnosti, které nedosáhly cílů nebo nesplnily povinnosti, ke kterým se zavázaly, by navíc měly uvést důvody neúspěchu a také popis konkrétních opatření, která doposud přijaly či která hodlají v budoucnosti přijmout, aby dosáhly daných cílů a splnily dané povinnosti. [pozm. návrh 42]
(35) Je možné, že některé členské státy zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností ještě předtím, než tato směrnice vstoupila v platnost. Takovým členským státům by mělo být umožněno uplatňovat tato opatření namísto procedurálních náležitostích týkajících se jmenování kandidátů, pokud mohou prokázat, že pomocí jimi přijatých opatření lze cíle ohledně zastoupení nedostatečně zastoupeného pohlaví, kterým je alespoň 40% podíl tohoto pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností, dosáhnout stejně účinně, a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.
(36) Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou. Přispívá zejména k naplnění práva na rovnost žen a mužů (článek 23 Listiny), práva svobodné volby povolání a práva pracovat (článek 15 Listiny). Tato směrnice má zajistit plné respektování práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47 Listiny). Opatření směrnice omezující svobodu podnikání (článek 16 Listiny) a právo na vlastnictví (čl. 17 odst. 1 Listiny) respektují podstatu těchto práv a svobod a jsou nezbytná a přiměřená. Skutečně vyhovují cílům obecného zájmu uznaného Unií a potřebě chránit práva a svobody ostatních.
(37) Zatímco některé členské státy s různým úspěchem přijaly regulační opatření nebo povzbudily společnosti k samoregulaci, většina členských států žádné opatření nepřijala ani nenaznačila ochotu jednat způsobem, který by přinesl dostatečné zlepšení. Prognózy vycházející z obsáhlé analýzy všech dostupných informací o minulých i současných trendech, jakož i záměrech ukazují, že vyváženého genderového zastoupení mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady v celé Unii, které by odpovídalo cílům stanoveným v této směrnici, členské státy, pokud budou jednat individuálně, nikdy v dohledné budoucnosti nesplní. S ohledem na tyto okolnosti a vzhledem k rostoucím rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech společností, lze genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech podniků v celé Unii zlepšit pouze prostřednictvím společného přístupu. Stejně tak lze rovnosti žen a mužů, odstranění nynějších rozdílů v jejich odměňování a zvýšení konkurenceschopnosti a růstu spíše dosáhnout prostřednictvím koordinovaného opatření na úrovni Unie než prostřednictvím vnitrostátních iniciativ, které mají různý dosah, ambice a účinnost. Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a dopadu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. [pozm. návrh 43]
(38) V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve stejném článku tato směrnice pouze stanoví společné cíle a zásady a nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné. Členským státům se poskytuje dostatečný prostor pro to, aby samy určily, jak nejlépe dosáhnout cílů stanovených v této směrnici, a to s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám, zejména k pravidlům a postupům týkajícím se obsazování pozic v řídících a dozorčích orgánech. Tato směrnice neupírá společnostem možnost jmenovat do řídících a dozorčích orgánů nejkvalifikovanější kandidáty a všem kotovaným společnostem zavádí flexibilní rámec a poskytuje dostatečně dlouhou dobu pro přizpůsobení. [pozm. návrh 44]
(39) V souladu se zásadou proporcionality by měl být cíl, který mají kotované společnosti splnit, časově omezený a máa měl by zůstat platný pouze do té doby, dokud nebude v otázce genderového složení řídících a dozorčích orgánů dosaženo trvalého pokroku. Z toho důvodu by Komise měla uplatňování této směrnice pravidelně přezkoumávat a podávat o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato směrnice má pozbýt platnosti dne 31. prosince roku 2028. Komise by měla v rámci svého přezkumu posoudit, zda je nutné prodloužit platnost směrnice nad rámec tohoto období. Členské státy by měly spolupracovat se sociálními partnery a občanskou společností a účinně je informovat o významu této směrnice, jejím provedení a uplatňování. Informační kampaně by významným způsobem přispěly ke zvyšování povědomí o této problematice mezi nekotovanými společnostmi a pobízely by je, aby aktivně usilovaly o dosažení genderové vyváženosti. Členské státy by měly být podporovány v tom, aby si vyměňovaly své zkušenosti a osvědčené postupy týkající se provádění a uplatňování této směrnice. [pozm. návrh 45]
(40) Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(16) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanoví opatření, která mají zajistit vyváženější zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společnosti tím, že zavádí účinná opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok v oblasti genderové vyváženosti, přičemž společnostem poskytuje dostatek času na provedení nezbytných opatření. [pozm. návrh 46]
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
(1) „kotovanou společností“ společnost, se sídlemkterá má sídlo v některém z členských států a jejíž cenné papíry jsou v jednom nebo více členských státech přijaté k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES; [pozm. návrh 47]
(2) „řídícími a dozorčími orgány“ každý správní, řídící či dozorčí orgán společnosti;
(3) „členem správní rady“ každý člen správní rady, včetně zástupce zaměstnanců;
(4) „členem představenstva/výkonným členem správní rady“ každý člen představenstva v dualistickém systému a každý člen správní rady v monistickém systému, který je zapojen do každodenního řízení společnosti;
(5) „členem dozorčí rady/nevýkonným členem správní rady“ každý člen dozorčí rady v dualistickém systému řízení a každý člen unitární správní rady v monistickém systému, který není výkonným členem správní rady;
(6) „jednotnou správní radou“ jediná správní rada, která slučuje řídící a dozorčí funkce společnosti;
(7) „dualistickým systémem řízení“ systém, ve kterém řídící a dozorčí funkce společnosti vykonávají dva samostatné orgány;
(8) „malým a středním podnikem“ se rozumí společnost, která zaměstnává méně než 250 osob a má roční obrat do 50 milionů EUR, nebo její bilanční suma celkem nepřesahuje 43 milionů EUR, nebo pokud jde o malé a střední podniky se sídlem v členském státě, jehož měnou není euro, ekvivalentní částky v měně tohoto členského státu;
(9) „veřejným podnikem“ podnik, na nějž mohou mít orgány veřejné moci přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na základě vlastnictví, finanční účasti v něm nebo na základě pravidel, jimiž se podnik musí řídit. Má se za to, že orgány veřejné moci mají rozhodující vliv, pokud ve vztahu k určitému podniku přímo či nepřímo:
— drží většinu upsaného základního kapitálu takového podniku nebo
— kontrolují většinu hlasů spojených s akciemi vydanými takovým podnikem nebo
— mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu takového podniku.
Článek 3
Vyloučení malých a středních podniků z působnosti směrnice
Tato směrnice neplatí pro malé a střední podniky .
Článek 4
Cíle ohledně členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady
1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, do takových pozic jmenovaly kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použily při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnoutupravily své postupy náboru, včetně oznámení o uvolnění určité pozice prostřednictvím výzvy k podávání přihlášek do výběrového řízení, postupů předběžného výběru, výběru či jmenování, takovým způsobem, aby tyto postupy účinně přispěly k dosažení tohoto podílu do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky,veřejných podniků do 1. ledna 2018. Členské státy zejména zajistí, aby společnosti na pozice v řídících a dozorčích orgánech vybíraly nejkvalifikovanější kandidáty z genderově vyváženého seznamu kandidátů, a to na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů a za použití předem určených, jasných, neutrálně formulovaných, nediskriminačních a jednoznačných kritérií. V případě volebního postupu členské státy zajistí, aby společnosti zaručily genderovou diverzitu ve složení užšího seznamu kandidátů a aby zároveň zajistily, aby pohlaví člena dozorčí rady/nevýkonného člena správní rady voleného tímto postupem nebylo žádným způsobem předem určeno.
Aby členské státy dosáhly cíle 40 % v souladu s čl. 23 odst. 2 Listiny, zajistí, aby byl ve všech fázích postupu náboru, výběru či jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví. [pozm. návrh 48]
2. Počet pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, který je nezbytný pro splnění cíle stanoveného v odstavci 1, má co nejvíce odpovídat 40% podílu, avšak nemá překročit 49 % činí nejméně 40 %. Jsou-li členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady pouze tři, postačuje poměr jeden ku dvěma. [pozm. návrh 49]
3. Aby členské státy dosáhly cíle stanoveného v odstavci 1, zajistí, aby byl při výběru členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví, pod podmínkou, že objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.[pozm. návrh 50]
4. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti měly povinnost zveřejnit na žádost neúspěšného kandidátazpřístupnit neúspěšnému kandidátovi alespoň informace o počtu a pohlaví kandidátů uvedených na seznamu kandidátů, přičemž zachovají jejich anonymitu v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, a rovněž kvalifikační kritéria, na nichž bylbyly výběr nebo jmenování kandidátů založenzaloženy, dále objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií, a případně důvody, které rozhodly ve prospěch kandidáta opačného pohlaví. [pozm. návrh 51]
5. V souladu se svými vnitrostátními soudními systémy členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že pokud neúspěšný kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, zjistíjenž se cítí být poškozen, protože na něho nebyla uplatněna ustanovení odstavce 1, a doloží u soudu či jiného příslušného orgánu skutečnosti, díky nimž se lze domnívat, že tento kandidát byl stejně kvalifikovaný jako jmenovaný kandidát opačného pohlaví, kotovaná společnost bude muset prokázat, že neporušila pravidla stanovená v odstavci 3 1.
Tento odstavec nebrání členským státům zavést pravidla o dokazování, která jsou pro žalobce příznivější. [pozm. návrh 52]
6. Členské státy mohou stanovit, že se cíl stanovený v odstavci 1 nevztahuje na kotované společnosti, v nichž osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků. [pozm. návrh 53]
6a. Probíhá-li výběr uvedený v odstavci 1 formou hlasování akcionářů nebo zaměstnanců, společnosti zajistí, aby voliči byli řádně informováni o opatřeních stanovených touto směrnicí, včetně sankcí, kterým je daná společnost vystavena v případě nesplnění svých povinností. [pozm. návrh 54]
7. Členské státy mohou stanovit, že cíl stanovený v odstavci 1 je splněn, pokud mohou kotované společnosti prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic, bez ohledu na to, zda jsou členy představenstva/výkonnými členy správní rady či členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady.
Článek 5
Dodatečná opatření přijatá společnostmi a podávání zpráv
1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti přijaly individuální závazky, pokud jde o vyvážené zastoupení obou pohlaví mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady, které mají být splněny nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, do 1. ledna 2018.
2. Členské státy požadují od kotovaných společností, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o zastoupení mužů a žen v jejich řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a členů představenstva/výkonných členů správní rady, jakož i informace o tom, jaká přijaly opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1, a aby tyto informace vhodným aa snadno přístupným způsobem zveřejňovaly na svých internetových stránkách a ve svých výročních zprávách. [pozm. návrh 55]
3. Pokud kotovaná společnost neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle odstavce 1 tohoto článku odstavce 1, musí dodatečně k informacím uvedeným v tomto článku v odstavci 2 uvádět rovněž důvody, kvůli kterým společnost cíletěchto cílů nedosahuje nebo tyto závazky neplní, jakož i podrobný popis opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila. Toto uvedení důvodů je součástí informací uvedených v odstavci 2. [pozm. návrh 56]
4. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že orgán nebo orgány pověřené v souladu s článkem 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES(17) budou rovněž příslušné pro prosazování, analýzu, sledování a podporu genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností. Za tímto účelem členské státy účinně spolupracují se sociálními partnery a občanskou společností. [pozm. návrh 57]
Článek 6
Sankce
1. Členské státy stanoví pravidla upravující sankce za porušování vnitrostátních ustanovení přijatýchpožadavků týkajících se otevřeného a transparentního postupu podle této směrnicečl. 4 odst. 1 a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. [pozm. návrh 58]
2. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a mohou zahrnovata zahrnují alespoň tato opatření: [pozm. návrh 59]
(a) správní pokuty;
aa) vyloučení z veřejných nabídkových řízení; [pozm. návrh 60]
ab) částečné vyloučení z možnosti získat prostředky ze strukturálních fondů Unie, [pozm. návrh 61]
(b) prohlášení učiněné příslušným soudním orgánem, že jmenování či volba členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, které byly provedeny v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, jsou neplatné či se zruší.
Článek 7
Minimální požadavky
Členské státy mohou zavést nebo zachovat ustanovení, která zajištění vyváženějšího zastoupení mužů a žen ve společnostech se sídlem na jejich území podporují v ještě větší míře než ustanovení této směrnice, pokud tato ustanovení nezpůsobí neoprávněnou diskriminaci čina základě pohlaví ani žádnou jinou formu diskriminace nebo pokud nezabrání řádnému fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 62]
Článek 8
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [dvou let po přijetí]. Jejich znění neprodleně sdělí Komisi.
2. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo na ni musí být učiněn odkaz při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
3. Aniž by byl dotčen čl. 4 odst. 6 a 7, mohou členské státy, které již před vstupem této směrnice v platnost zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností, odložit použití procedurálních náležitostí, které se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5, pokud lze prokázat, že díky těmto opatřením mohou osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávat alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady kotovaných společností, a to do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, do 1. ledna 2018.
Dotčené členské státy předloží Komisi příslušné prokazující informace. Komise o tom uvědomí Evropský parlament a Radu. Odložení se automaticky ukončí v případě, že při plnění cíle této směrnice není dosaženo dostatečného pokroku, přičemž za takový případ se považuje situace, kdy procentuální podíl nedostatečně zastoupeného pohlaví nedosáhne do roku 2017 nebo v případě veřejných podniků do roku 2015 hodnoty 30 %. [pozm. návrh 63]
4. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 9
Přezkum
1. Členské státy předloží Komisi do 1. ledna 2017 a poté každé dva roky zprávu o provádění této směrnice. Tyto zprávy zahrnují mimo jiné podrobné informace o opatřeních, která byla přijata s cílem splnit cíle stanovené v čl. 4 odst. 1, informace požadované v souladu s čl. 5 odst. 2 a informace o individuálních závazcích, které kotované společnosti přijaly podle čl. 5 odst. 1.
1a. Komise do 1. července 2017 předloží hodnotící zprávu o provádění požadavků vztahujících se na kotované společnosti, jež jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2, a to na základě zpráv předložených členskými státy v souladu odstavcem 1. Součástí této zprávy je navíc popis situace v oblasti genderové vyváženosti na úrovni řídících a dozorčích orgánů a na úrovni vedení v nekotovaných společnostech, které jsou větší než malé a střední podniky podle definice v článku 2. [pozm. návrh 64]
1b. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jakým způsobem jsou zásady stanovené v této směrnici uplatňovány ze strany všech orgánů, institucí a agentur Unie a začleňovány do pravidel, jimiž se řídí jejich interní postupy pro obsazování pracovních míst. Za tímto účelem všechny orgány, instituce a agentury Unie do 31. prosince 2018 a poté každoročně podávají Komisi zprávu o svých genderových statistikách a dosaženém pokroku. Komise tyto zprávy neprodleně zveřejní na svých internetových stránkách.Ke zprávě Komise je případně přiložen legislativní návrh rozšiřující působnost této směrnice na všechny orgány, instituce a agentury Unie. [pozm. návrh 65]
2. Členské státy, které podle čl. 8 odst. 3 odloží použití procedurálních náležitostí, jež se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5, uvedou ve svých zprávách zmíněných v odstavci 1 informace o konkrétních výsledcích, jichž bylo dosaženo díky vnitrostátním opatřením uvedeným v čl. 8 odst. 3. Komise přezkoumá, zda daná opatření skutečně umožní osobám nedostatečně zastoupeného pohlaví, aby do 1. ledna 2018 (v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky) a do 1. ledna 2020 (v případě kotovaných společností, které nejsou veřejnými podniky) zastávaly alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady. Komise o tom následně vydá zvláštní zprávu. První takovou zprávu Komise vydá do 1. července 2017, následné zprávy budou vydávány do šesti měsíců po předložení příslušných zpráv členských států podle odstavce 1.
Dotčené členské státy zajistí, aby kotované společnosti, které se řídí vnitrostátními opatřeními uvedenými v čl. 8 odst. 3 a které do 1. ledna 2018 (pokud jsou veřejnými podniky) a do 1. ledna 2020 (pokud nejsou veřejnými podniky) ještě nejmenovaly či nezvolily do pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady alespoň 40 % osob nedostatečně zastoupeného pohlaví, použily od daného data procedurální náležitosti, které se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5.
3. Komise přezkoumá uplatňování této směrnice a do 31. prosince 2021 a poté každé dva roky o něm podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Komise zejména posoudí, zda byly splněny cíle této směrnice.
4. S ohledem na to, jak se bude otázka zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností a na různých rozhodovacích úrovních v hospodářství vyvíjet, a s ohledem na to, zda bude dosažený pokrok dostatečně trvalý, Komise ve své zprávě posoudí, zda je nutné, aby tato směrnice platila i po datu určeném v čl. 10 odst. 2 nebo zda je třeba dobu trvání platnosti změnit. Zpráva by také měla přezkoumat, zda by oblast působnosti této směrnice měla být rozšířena na nekotované veřejné podniky, na které se nevztahuje definice malých a středních podniků, nekotované velké podniky a členy představenstva/výkonné členy správní rady kotovaných společností. [pozm. návrh 66]
Článek 10
Vstup v platnost a pozbytí platnosti
1. Tato směrnice vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Zpráva Komise z roku 2010 nazvaná „Více žen ve vedoucích pozicích“; pracovní dokument útvarů Komise ze dne 1. března 2011 nazvaný „Vyváženost žen a mužů ve vedení podniků“ SEK(2011) 246 v konečném znění; zpráva o pokroku ze dne 5. března 2012 nazvaná „Ženy v ekonomických rozhodovacích procesech v EU“; pracovní dokument útvarů Komise ze dne 16. dubna 2012 nazvaný „Pokrok v rovnosti žen a mužů v roce 2011“ (SWD(2012) 85 final).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnic Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/ES (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).
Směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (Úř. věst. L 318, 17.11.2006, s. 17).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).