Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2092(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0338/2013

Předložené texty :

A7-0338/2013

Rozpravy :

PV 09/12/2013 - 26
CRE 09/12/2013 - 26

Hlasování :

PV 10/12/2013 - 7.16

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0534

Přijaté texty
PDF 370kWORD 86k
Úterý 10. prosince 2013 - Štrasburk Konečné znění
Kosmická průmyslová politika EU
P7_TA(2013)0534A7-0338/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o kosmické průmyslové politice EU – uvolnění potenciálu pro hospodářský růst v kosmickém odvětví (2013/2092(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na znění hlavy XIX článku 189 Smlouvy o fungování Evropské unie, který se týká výzkumu a technologického rozvoje a politiky pro oblast vesmíru a který zmiňuje zejména vypracování evropské politiky pro oblast vesmíru k podpoře vědeckého a technického pokroku, průmyslové konkurenceschopnosti a provádění politik Unie,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. února 2013 nazvané „Kosmická průmyslová politika EU“ (COM(2013)0108),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (COM(2010)0614),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ (COM(2011)0152),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2012 nazvané „Navazování účelných vztahů mezi EU a Evropskou kosmickou agenturou“ (COM(2012)0671),

—  s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/578/ES ze dne 29. dubna 2004 o uzavření rámcové dohody mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou(1) ,

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. října 2010, 31. května 2011, 2. prosince 2011 a 30. května 2013,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům(2) ,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0338/2013),

A.  vzhledem k tomu, že článek 189 SFEU výslovně svěřuje Evropské unii úlohu vypracovat politiku pro oblast vesmíru za účelem podpory vědeckého a technického pokroku, průmyslové konkurenceschopnosti a provádění jejích politik;

B.  vzhledem k narůstající konkurenci ze strany nově se rozvíjejících vesmírných velmocí, jako jsou Čína a Indie, již politický význam jednotlivých členských států nestačí k tomu, aby bylo možné vypořádat se s budoucími výzvami tohoto odvětví;

C.  vzhledem k tomu, že politika pro oblast vesmíru je klíčovou součástí strategie Evropa 2020;

D.  vzhledem k tomu, že bezpočet služeb, jichž občané využívají ve svém každodenním životě, například televize, vysokorychlostní internet, navigační systémy nebo celoevropský automatický systém tísňového volání eCall, přímo nebo nepřímo závisí na fungování kosmického průmyslu;

E.  vzhledem k tomu, že evropský kosmický průmysl vytváří konsolidovaný roční obrat ve výši 6,5 miliardy EUR a zaměstnává v přepočtu na plné úvazky více než 34 500 vysoce kvalifikovaných pracovníků a že v současné době hospodářských obtíží by měl být vyzdvižen význam tohoto průmyslu jako odvětví, které se vyznačuje silným potenciálem pro růst a inovace a vytváří pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou;

F.  vzhledem k tomu, že stále ještě nefunguje dostatečná koordinace opatření, která v oblasti politiky pro oblast vesmíru přijímají EU, členské státy a ESA, a že proto dochází ke zdvojování struktur a k tomu, že nemohou být využívány synergické účinky; zdůrazňuje, že zavedení jasného rámce řízení vesmírného odvětví by přineslo větší účinnost úspor;

G.  vzhledem k tomu, že ESA coby mezivládní organizace nemá k Evropskému parlamentu žádný formální vztah, a chybí jí tudíž zpětná vazba na občany, která je jinak přítomná ve všech ostatních oblastech politiky Unie;

H.  vzhledem k tomu, že kosmický průmysl je investičně náročné odvětví s mimořádně dlouhými vývojovými cykly, a že jistota plánování pro něj tudíž má rozhodující úlohu; vzhledem k tomu, že z toho plyne viditelnost, které velkou měrou prospěje existence stabilního regulační rámce a jasného rámce řízení;

I.  vzhledem k tomu, že provozování evropského systému nosných raket může přispět k zajištění samostatného přístupu do vesmíru;

J.  vzhledem k tomu, že v současné době je EU závislá na mimoevropském vojenském systému GNSS, zatímco systém Galileo byl navržen a vyvinut civilním odvětvím a zůstane pod civilní kontrolou;

K.  vzhledem k tomu, že pro evropský kosmický průmysl má oproti jeho hlavním mezinárodním konkurentům podstatně větší význam komerční prodej;

L.  vzhledem k tomu, že služby využívající družicové systémy plní významnou úlohu v souvislosti s poskytováním informací pro rostoucí odvětví digitální společnosti a přispívají ke splnění cílů digitální agendy EU;

M.  vzhledem k tomu, že podle odhadů odborníků by trh se službami družicové navigace a pozorování Země mohl během deseti let dosáhnout objemu 300 miliard USD a že v západních členských státech EU závisí již dnes 6 % až 7 % HDP na družicové navigaci;

N.  vzhledem k tomu, že stále důležitější je mezinárodní harmonizace využívání vlnového spektra z důvodu rostoucí poptávky po možnostech bezdrátové komunikace a fyzikálních vlastností šíření vln, a tedy i s ohledem na zvyšující se nedostatek radiového spektra, která s tím souvisí;

Evropské směřování politiky pro oblast vesmíru

1.  vítá sdělení Komise o kosmické průmyslové politice EU; je toho názoru, že má-li dosáhnout skutečného uvolnění růstového potenciálu kosmického průmyslu, měla by se Komise zaměřit na několik málo opatření na podporu kosmické průmyslové politiky, která v tomto sdělení zmiňuje;

2.  zdůrazňuje, že všechny subjekty, které se podílí se na řízení budoucí politiky EU pro oblast vesmíru včetně Komise, Agentury pro evropský GNSS, agentury ESA, vnitrostátních agentur a specializovaných agentur, jako je např. Evropská organizace pro využívání meteorologických satelitů (EUMETSAT), musí být propojeny a musí fungovat na dlouhodobém základě;

3.  domnívá se, že v tomto směru mohou vnitrostátní agentury předkládat konkrétní návrhy, aby se Komise mohla zaměřit pouze na vstupní informace od členských států a stanovit vizi EU;

4.  zdůrazňuje, že Komise musí co nejdříve předložit jednoznačný plán pro program GMES/Copernicus a pro rozvoj a zavádění různých družic Sentinel a rovněž právní a operační rámec tohoto složitého systému;

5.  podporuje Komisi v jejím záměru přijmout opatření, která povedou k vytvoření soudržného evropského regulačního rámce pro oblast vesmíru; vyslovuje se ve prospěch vytvoření skutečného vnitřního trhu EU s produkty kosmického průmyslu a se službami v oblasti vesmíru; domnívá se, že je důležité, aby politika byla formulována a rozvíjena tak, aby její provádění nemělo negativní dopad nebo nenarušilo podmínky na obchodním trhu; konstatuje, že základem vývoje evropské politiky v oblasti vesmíru je jak soutěžní neutralita, tak transparentnost;

6.  konstatuje, že Komise dosud nevypracovala žádný horizontální přístup, který by umožňoval začlenit politiku v oblasti vesmíru do různých oblastí politiky Unie; vyzývá Komisi, aby tak učinila a v budoucnu zohlednila politiku v oblasti vesmíru v odvětvích, jako jsou telekomunikace, doprava, životní prostředí, zemědělství, bezpečnost nebo kultura;

7.  vítá prohlášení Komise o tom, že telekomunikace, navigace a pozorování Země z vesmíru poskytuje EU strategicky významné poznatky, o něž se opírají vnější vztahy Unie v oblasti rozvojové a humanitární pomoci;

8.  vyzývá Komisi, aby mezi své priority zařadila následující tematické oblasti: institucionální otázky, projekty Galileo a Copernicus, kosmický průmysl jako hnací síla růstu a nástroj zaměstnanosti, posouzení dopadů činností ve vesmírném odvětví, nezávislý přístup do vesmíru, úloha výzkumu a vývoje, družicová komunikace, pozorování a sledování vesmíru a kosmický odpad;

9.  podporuje názor Komise, že mnoho komponentů kosmických systémů má dvojí užití nebo je vojenské povahy, a tudíž podléhá směrnici 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství(3) ve znění směrnice 2012/47/EU ze dne 14. prosince 2012, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely, nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(4) , nebo společnému postoji k vývozu zbraní; vítá návrh obsažený ve sdělení, aby byla Parlamentu do konce roku 2013 předložena formální zprávu o systému kontroly vývozu zboží dvojího užití; vyzývá Komisi, členské státy a pracovní skupinu Rady EU pro vývoz konvenčních zbraní (CORAM), aby ujasnily, který regulační rámec se má vztahovat na kterou kategorii výrobků a technologií;

Institucionální otázky

10.  oceňuje úspěchy, jichž agentura ESA v předchozích desetiletích dosáhla na úrovni Evropy v oblasti vesmírných misí, a vyzývá členské státy, které dosud nejsou členy agentury ESA, aby přistoupení a rozšířenou spolupráci zvážily; konstatuje nicméně, že efektivnějšího fungování a politické koordinace a odpovědnosti lze v dlouhodobém výhledu dosáhnout navázáním užší spolupráce mezi agenturou ESA a EU, mimo jiné s cílem vyhnout se zdvojování úsilí a překrývání činností; vyzývá Komisi, aby se co nejdůkladněji zabývala například otázkou, zda by se agentura ESA do budoucna mohla stát jako mezistátní organizace součástí správní struktury Unie, aniž by to bylo pociťováno jako proces vedoucí k přeměně agentury ESA na evropskou agenturu;

11.  domnívá se, že EU by se do té doby měla v těsné spolupráci s agenturou ESA zasazovat větší měrou o koordinaci politiky v oblasti vesmíru a programů členských států s cílem dospět ke skutečně evropskému přístupu a zároveň zajistit respektování zájmů agentury ESA a jejích členských států; konstatuje, že jedině na základě takového evropského přístupu lze uvést kosmický průmysl do stavu, kdy bude konkurenceschopný a kdy si svou konkurenceschopnost také uchová;

12.  vyzývá Komisi, členské státy a agenturu ESA, aby zřídily určitou koordinační skupinu, jejíž členové se budou na pravidelných setkáních snažit o vzájemné slaďování svých strategií a opatření v oblasti vesmíru, aby nedocházelo k vytváření duplicitních struktur, a aby vypracovaly společný přístup k mezinárodním otázkám a fórům;

13.  poznamenává, že žádný nárůst využívání kosmických kapacit pro vojenské účely nesmí snížit nebo omezit jejich civilní využití a jejich případné budoucí civilní uplatnění; vyzývá členské státy a vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby daly podnět k přezkumu nyní již zastaralé Smlouvy o využívání kosmického prostoru z roku 1967 nebo k vytvoření nového regulačního rámce, který by zohlednil technický pokrok od šedesátých let 20. století;

Galileo a Copernicus (GMES)

14.  zdůrazňuje, že zprovoznění systému Galileo a další pokračování projektu Copernicus jako vlajkových lodí evropské vesmírné politiky musí mít nejvyšší prioritu, tak aby první služby systému Galileo bylo možné fakticky zpřístupnit v roce 2014 také občanům;

15.  zdůrazňuje skutečnost, že systém EGNOS je prvním evropským programem využívajícím GNSS; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly systém EGNOS a využívaly jej v různých oblastech, jako je doprava;

16.  vyjadřuje své politování nad tím, že v minulosti došlo při uskutečňování evropského programu družicové navigace Galileo ke zpožděním; vítá skutečnost, že mezitím byly na oběžnou dráhu Země vyneseny 4 družice; zdůrazňuje, že zvláště co se týče programu Galileo, ale i evropského kosmického průmyslu obecně, je třeba dbát na to, aby o jejich výhodách a užitku byla lépe informována společnost, a vyzývá Komisi, aby u příležitosti vypuštění družic Galileo v budoucnu uspořádala v hlavních městech EU akce, které přitáhnou pozornost veřejnosti a podpoří systém Galileo a jeho potenciální aplikace;

17.  zdůrazňuje, že EU musí své občany informovat, získávat budoucí inženýry, šířit informace o družicové navigaci EU a všem uživatelům nabídnout různé pobídky k využívání technologií systému Galileo a EGNOS;

18.  je přesvědčen, že dosažení plné operační schopnosti vyžadující rozmístění 27 družic, přiměřený počet náhradních družic a odpovídající pozemní infrastrukturu je základní podmínkou pro dosažení přidané hodnoty programu Galileo, a to zejména z hlediska jeho vysoké přesnosti a nepřetržitého fungování, a tedy i mnohých hospodářských a společenských přínosů;

19.  vyjadřuje politování nad tím, že nynější pokrytí systémem EGNOS nezahrnuje celou EU, a žádá, aby byl tento systém rozšířen na jižní, východní a jihovýchodní Evropu, což umožní využití systému v celé Evropě;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby informovaly Parlament o plánech na využívání programu Copernicus a veřejných regulovaných služeb v rámci programu Galileo na podporu misí a operací SBOP;

Kosmický průmysl jako hnací síla růstu a nástroj zaměstnanosti

21.  konstatuje, že především malé a střední podniky, ale nejen ony, potřebují určité počáteční financování z veřejného sektoru, které by jim zajistilo dostatečné finanční prostředky na dlouhodobé investice do výzkumu a vývoje; je přesvědčen, že prostřednictvím financování z veřejných zdrojů a poptávky po produktech a službách kosmického průmyslu ze strany subjektů veřejné sféry lze dosáhnout toho, že budou vznikat inovace, které pak s sebou přinesou i růst a vytvoří nová pracovní místa;

22.  opakuje, že EU nesmí promeškat příležitost rozvinout navazující trh s družicovou navigací a zdůrazňuje význam akčního plánu pro Agenturu pro evropský GNSS s cílem rozšířit trh systému GNSS, který bude mít klíčový význam pro budoucnost hospodářství EU;

23.  připomíná, že nové aplikace družicové navigace mohou zvýšit bezpečnost, účinnost a spolehlivost činností v leteckém, námořním, silničním a zemědělském odvětví, v oblasti bezpečnosti silničního provozu, výběru poplatků, dopravy a organizace parkování, řízení loďstva, tísňových volání, sledování a dohledávání zboží, rezervace on-line, bezpečnosti přepravy, digitálních tachografů, přepravy zvířat a udržitelného hospodaření s půdou;

24.  bere na vědomí skutečnost zmíněnou v uvedeném sdělení, že 60 % elektroniky na evropských satelitech je v současné době dováženo ze Spojených států; volá po iniciativě týkající se ochrany citlivých nebo osobních údajů v této souvislosti a také používání současných postupů zadávání veřejných zakázek, aby bylo pokud možno zaručeno, že se nákupy kosmické infrastruktury od členských států budou používat jako další motor růstu v tomto odvětví;

25.  naléhavě vyzývá Komisi, agenturu ESA, agenturu EDA a členské státy, aby v kontextu společného úsilí o nezávislost evropského kosmického průmyslu určily rozhodující technologie a vypracovaly alternativy, které by byly méně závislé na třetích zemích; připomíná nebezpečí, že Spojené státy mohou v případě sporu zrušit nebo zablokovat evropskou kosmickou infrastrukturu;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro evropský průmysl vytvářely pobídky, které by jej motivovaly k vyvíjení konstrukčních dílů pro kosmonautiku na evropské úrovni, a snižovaly tak závislost na dovozu ze třetích zemí;

27.  konstatuje, že z výsledků kosmického výzkumu mohou mít v podobě různých produktů užitek i podniky z jiných průmyslových odvětví, než je vesmírné odvětví; vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby rozvíjely spolupráci mezi subjekty působícími v oblasti kosmického průmyslu a subjekty z jiných průmyslových odvětví a aby se v rámci partnerství společně podílely na technologickém vývoji, který umožní vznik průkopnických, společensky prospěšných inovací; zdůrazňuje, že je důležité veřejnost lépe informovat o hmatatelných výhodách, které kosmický průmysl může vnést do každodenního života Evropanů;

28.  zdůrazňuje, že zejména hospodářské odvětví služeb v oblasti vesmíru a robotiky otevírá z hlediska trhu četné tržních příležitostí, především pro malé a střední podniky;

29.  zdůrazňuje, že autonomní a inteligentní robotické systémy představují oblast technologií, které mají klíčový význam pro další zkoumání vesmíru; znovu v této souvislosti upozorňuje na potřebu účinného využití evropských finančních prostředků z programu Horizont 2020, především na činnosti, které mají tržní význam;

30.  zdůrazňuje, že odpovídající množství vysoce kvalifikovaných pracovníků je klíčovým předpokladem pro konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu; vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby prohloubily spolupráci mezi univerzitami a průmyslem a podporovaly mladé talenty, a zejména ženy, aby se věnovaly tomuto průmyslovému odvětví, např. zavedením vysokoškolských studijních programů a vzdělávacích programů na úrovni členských států a vytvořením soutěží pro evropské a mimoevropské výzkumné pracovníky; poukazuje také na nezbytnost získávání talentů ze třetích zemí (včetně získávání evropských talentů zpět);

Přístup do vesmíru

31.  podtrhuje, že je důležité, aby všechny členské státy měly přístup do vesmíru, a význam komerčního prodeje pro evropský kosmický průmysl; poukazuje současně na to, že evropský průmysl má i nadále na institucionální trhy třetích zemí částečně uzavřený přístup; podtrhuje význam rovných podmínek pro evropský průmysl na mezinárodní úrovni; vyzývá z tohoto důvodu Komisi, aby v rámci obchodních dohod, např. transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP), podporovala vzájemnost a zajistila rovné příležitosti a spravedlivé podmínky hospodářské soutěže;

32.  zdůrazňuje význam rozvíjení a provozování evropských nosných raket pro nezávislý přístup do vesmíru; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby spolu s ESA dlouhodobě usilovaly o zachování a rozvoj evropského systému nosných raket i služeb zajišťujících jejich start;

33.  je toho názoru, že evropský kosmický průmysl by měl využívat stávající evropské kosmické infrastruktury, která byla částečně financována z veřejných evropských prostředků;

Úloha výzkumu a vývoje

34.  dodatečně vítá skutečnost, že i v novém rámcovém programu pro výzkum (Horizont 2020) je na investice do kosmického výzkumu a inovací vyčleněna částka 1,5 miliardy EUR; dále vyzývá Komisi, aby v rámci programu Horizont 2020 zpřístupnila část rozpočtu na výzkum a vývoj aplikací v oblasti družicové komunikace;

35.  je toho názoru, že zejména v oblasti výzkumné činnosti je nutno posílit koordinaci mezi EU, ESA a členskými státy; vyzývá tyto tři strany k tomu, aby s ohledem na zajištění jistoty plánování pro zúčastněné subjekty, zejména subjekty hospodářské, vypracovaly společný „plán výzkumu“ pro období do roku 2020 a aby stanovily priority a cíle vesmírné politiky, jichž mají společně dosáhnout; zdůrazňuje význam spolupráce se třetími zeměmi v oblasti výzkumu;

36.  zdůrazňuje, že rozvoj aplikací a služeb GNSS je nezbytným předpokladem toho, aby byla plně využita investice do infrastruktury, kterou představuje systém Galileo, a aby byla bezezbytku zužitkována kapacita tohoto systému; zdůrazňuje, že je nutné zajistit odpovídající prostředky na výzkum a vývoj související se systémem GNSS a s jeho prováděním; vyjadřuje politování nad skutečností, že kvůli snížení finančních prostředků přidělených na výzkum a inovace aplikací, které jsou založeny na systému EGNOS a Galileo, se výrazně zpomaluje technologický pokrok a růst průmyslové kapacity v EU i environmentálně účinné provádění, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla opatření, která umožní malým a středním podnikům získat k financování snadnější přístup;

37.  konstatuje, že vlivem nejrůznějších překážek je v Evropě brzděn rozvoj inovativních aplikací; Komisi v této souvislosti připomíná, že existuje dosud nerozvinutý trh pro komerční využití údajů získaných prostřednictvím kosmické techniky v rámci družicových programů a programů pozorování Země; vyzývá Komisi, aby provedla studii s cílem identifikovat tyto překážky (jako jsou např. odpovědnost za škody způsobené kosmickými objekty / kosmickým odpadem, nejistota ohledně použitelnosti služeb, pochybnosti týkající se bezpečnosti a ochrany údajů, nedostatečné povědomí o jejich potenciálu a nedostatečná interoperabilita) a předložit návrhy možných způsobů, jak docílit rozvinutí tohoto trhu;

Družicová komunikace

38.  zdůrazňuje, že družicová komunikace zaujímá v rámci evropského kosmického průmyslu významnou úlohu, protože zakázky z tohoto odvětví zajišťují neustálé vytížení kosmických lodí a nosných raket a přispívají tak k dosažení cíle, jímž je nezávislý přístup EU do kosmického prostoru; poukazuje v této souvislosti rovněž na význam nezávislých kapacit užitečného nákladu (tzv. „hosted payloads“), které při startu komerčních družic vznikají a které lze využít k vesmírnému testování nových produktů a technologií, a přispět tak ke snížení nákladů a ke zkrácení doby nezbytné pro nabídku nových služeb;

39.  zdůrazňuje, že družicová komunikace představuje účinnou možnost, jak zajistit fungování multimediálních služeb využívaných hospodářstvím a společností, jejichž zajištění za pomoci pozemních technologií nebylo dosud možné;

40.  konstatuje, že družicové sítě umožňující úplné pokrytí EU širokopásmovým internetovým připojením, zejména v odlehlých oblastech, přispívají k plnění cílů digitální agendy EU; vyzývá proto Komisi, aby ohledem na technologickou neutralitu zajistila, že družicové připojení k internetu bude řádně zohledněno v souboru technologií určených k rozšíření širokopásmového připojení, například v rámci politiky soudržnosti EU;

41.  konstatuje, že družicová komunikace plní stále důležitější logistickou funkci v krizových situacích, jako jsou například přírodní katastrofy, či v souvislosti se zajišťováním vnitřní bezpečnosti, protože v situacích, kdy veškerá pozemní infrastruktura chybí nebo byla zničena, je družicové datové a komunikační spojení zcela nepostradatelné;

42.  vyzývá proto Komisi, aby provedla analýzu nynější dostupnosti radiových frekvencí pro družicovou komunikaci a jejich budoucí potřeby a aby se na příští Světové radiokomunikační konferenci zasadila o to, aby zájmy EU a zájmy odvětví družicové komunikace, pokud jde o přidělení celosvětových i regionálních radiových frekvencí, byly patřičným způsobem hájeny;

43.  domnívá se, že potenciál pro inovace v oblasti družicové komunikace dosud nebyl zcela využit; upozorňuje, že potenciál nejnovějších technologií, jako jsou terminály pro laserovou komunikaci (Laser Communication Terminals) a vysoce výkonné družice (High Throughput Satellites), uspokojí potřebu stále rostoucí rychlosti přenosu čím dál většího objemu údajů;

44.  zdůrazňuje, že Evropa si svůj technologický náskok v družicové komunikaci může udržet pouze tehdy, bude-li její výzkum v této oblasti pokračovat se stejným úsilím i na evropské úrovni;

Kosmický odpad

45.  poukazuje na to, že pokud by tyto infrastruktury přestaly fungovat, například v důsledku srážky družice a jiných kosmických objektů nebo odpadu, mohla by tím být narušena bezpečnost hospodářských subjektů i občanů; zdůrazňuje, že kosmické infrastruktury jsou páteří nejrůznějších služeb, které ke svému každodennímu životu potřebuje hospodářství i společnost;

46.  konstatuje, že kosmický odpad je čím dál větším problémem; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na vytvoření celosvětové správy vesmíru; zároveň vyzývá Komisi i členské státy, aby pomocí veškerých diplomatických prostředků uspíšily podepsání „kodexu chování ve vesmíru“, který vypracovala EU, třetími zeměmi;

47.  vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni podporovala co nejrychlejší zavedení programu na podporu pozorování a sledování vesmíru, který byl navržen začátkem tohoto roku, a zajistila tak větší nezávislost na institucích v USA, které vydávají varování před možnými srážkami;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 63.
(2) Úř. věst. C 227 E, 6.8.2013, s. 16.
(3) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.
(4) Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.

Poslední aktualizace: 12. července 2016Právní upozornění