Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2006(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0464/2013

Předložené texty :

A7-0464/2013

Rozpravy :

PV 14/01/2014 - 16
CRE 14/01/2014 - 16

Hlasování :

PV 15/01/2014 - 10.16
CRE 15/01/2014 - 10.16

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0032

Přijaté texty
PDF 453kWORD 234k
Středa 15. ledna 2014 - Štrasburk Konečné znění
Nová industrializace Evropy na podporu konkurenceschopnosti a udržitelnosti
P7_TA(2014)0032A7-0464/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost (2013/2006(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 173 hlavy XVII Smlouvy o fungování Evropské unie (bývalý článek 157 Smlouvy o založení Evropského společenství), který se vztahuje na průmyslovou politiku a odvolává se mimo jiné na konkurenceschopnost průmyslu Unie,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 s názvem „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu: Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ (COM(2012)0582),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti(1) ,

—  s ohledem na to, že dne 29. listopadu 2012 předložila Komise návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (COM(2012)0710),

—  s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí dne 30. listopadu 2011, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)0834),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. července 2012 o strategii pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků (COM(2012)0433),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 s názvem „Zelenou malým a středním podnikům: „Small Business Act“ pro Evropu“ (COM(2008)0394),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. listopadu 2008 nazvané „Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě“ (COM(2008)0699),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ (COM(2010)0546),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2011 nazvané „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2012 nazvané „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ (COM(2012)0060),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2012 nazvané „Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost“ (COM(2012)0299),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. června 2012 nazvané „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“ (COM(2012)0341),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2013 nazvané „Zelená kniha – Dlouhodobé financování evropské ekonomiky“ (COM(2013)0150),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2013 nazvané „Zelená kniha – Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ (COM(2013)0169),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise, který doprovází její sdělení ze dne 4. listopadu 2008 s názvem „Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě“ (COM(2008)0699) – (SEC(2008)2741),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. září 2012 nazvaný „Konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví produkujících luxusní zboží“ (SWD(2012)0286),

—  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 10. října 2012, který doprovází sdělení nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu: Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ (SWD(2012)0297),

—  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 10. října 2012 nazvaný „Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy za rok 2012: Využití výhod globalizace“ (SWD(2012)0299),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 11. dubna 2013 nazvaný „Průmyslové vztahy v Evropě v roce 2012“ (SWD(2013)0126),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. června 2013 nazvané „Opatření Komise přijatá v návaznosti na konzultaci TOP 10 malých a středních podniků týkající se regulace na úrovni EU“ (COM(2013)0446),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. dubna 2013 nazvané „Strategie pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků“(2) ,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2013 nazvané „Účast a zapojení zaměstnanců jakožto nosný prvek řádného řízení podniků a vyvážené cesty z krize“(3) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2010 o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET)(4) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství(5) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(6) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace(7) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o účinné evropské strategii v oblasti surovin(8) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 o Evropě účinněji využívající zdroje(9) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu: další kroky k růstu“(10) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o „Malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti“(11) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2012 o dopadech těžby břidlicového plynu a břidličné ropy na životní prostředí(12) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2012 o průmyslových, energetických a ostatních hlediscích břidlicového plynu a ropy(13) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií(14) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 o plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(15) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o současných výzvách a možnostech obnovitelné energie na vnitřním evropském trhu s energií(16) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o regionálních strategiích pro průmyslové oblasti v Evropské unii(17) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(18) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o přispění družstev k překonání krize(19) ,

—  s ohledem na svou rozpravu dne 4. února 2013 o obnově evropského průmyslu s ohledem na současné obtíže (2013/2538(RSP)), která navazovala na prohlášení Komise,

—  s ohledem na závěry 3208. schůze Rady pro konkurenceschopnost ze dne 10. a 11. prosince 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“,

—  s ohledem na zprávu nazvanou „Průmyslová struktura EU v roce 2011 – Tendence a výkon“ vypracovanou v roce 2011 jménem Komise,

—  s ohledem na zprávu vycházející z průzkumu iniciativy EU 2020 nazvaného „Průmyslová politika pro éru globalizace“, který byl proveden v dubnu 2013 jménem Výboru regionů,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. června 2013 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu: Aktualizace sdělení o průmyslové politice“(20) ,

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 11. dubna 2013 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“(21) ,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0464/2013),

A.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl prochází krizí, která v minulosti nemá obdoby, a potýká se s celou řadou nevýhod, které snižují jeho konkurenceschopnost;

B.  vzhledem k tomu, že cílové hodnoty, které navrhuje Komise, jsou ambiciózní, zároveň však podmíněné, protože jsou spjaty s řadou faktorů, které nejsou dosud náležitě určeny;

C.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl hraje hlavní roli a je důležitou součástí řešení této krize;

D.  vzhledem k tomu, že konkurenti Evropy v oblasti průmyslu léta budovali silné průmyslové strategie,

E.  vzhledem k tomu, že EU potřebuje strategii k řešení hospodářské a finanční krize a nastartování nové hospodářské dynamiky;

F.  vzhledem k tomu, že je třeba Evropskou komisi ocenit za to, že prostřednictvím svého sdělení zahájila průmyslovou politiku, jejímž cílem je průmyslový obrat;

G.  vzhledem k tomu, že společná budoucnost Evropy coby průmyslové oblasti spočívá v modernizační ofenzívě, která posílí inovační centra a odstraní nedostatky v rozvoji průmyslově a strukturálně slabých regionů;

H.  vzhledem k tomu, že snížená dostupnost úvěrů omezuje investice, brání inovacím a přijetí nových účinných technologií; vzhledem k tomu, že průmyslová politika v Evropě proto potřebuje stabilní finanční uspořádání podporující investice;

I.  vzhledem k tomu, že finanční podmínky v jižní Evropě jsou přísnější a vyžadují finanční řešení přizpůsobená na míru;

J.  vzhledem k tomu, že členské státy by se měly řídit metodami restrukturalizace průmyslu, které se v Evropě i jinde ve světě prokázaly jako úspěšné;

K.  vzhledem k tomu, že Komise poukázala na to, že průmysl EU by v důsledku očekávaného snížení celosvětových mzdových rozdílů mohl obnovit svou přitažlivost;

L.  vzhledem k tomu, že vytvoření lepších obecných podmínek pro evropskou průmyslovou politiku je spjato s vybudováním a řádným fungováním vnitřního trhu EU v rámci sociálně tržního hospodářství;

M.  vzhledem k tomu, že hlavní prioritou Evropy musí být zajištění výrobní základny a technologických poznatků, které průmyslu pomohou opět získat globální konkurenceschopnost;

N.  vzhledem k tomu, že náklady průmyslu na energii a narůstající rozdíly v cenách energie mezi Evropou a jinými průmyslovými zeměmi (zejména Spojenými státy) budou hrát stále významnější úlohu, nepodaří-li se současné trendy náležitým způsobem řešit;

O.  vzhledem k tomu, že pokud je záměrem evropského průmyslu udržet si konkurenceschopnost i do budoucna, je s ohledem na globální výzvy nezbytné, aby energetická účinnost a účinné využívání zdrojů byly základem evropské průmyslové obnovy;

P.  vzhledem k tomu, že za účelem vyrovnání se s velkými společenskými změnami musí EU zaujmout k průmyslové politice přístup, který kombinuje konkurenceschopnost, udržitelnost a důstojnou práci;

Q.  vzhledem k tomu, že je nutno zajistit soudržnost politiky EU v oblasti energetiky, klimatu, životního prostředí, průmyslu a obchodu, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi cíli politiky v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí a cíli programu RISE;

R.  vzhledem k tomu, že produktivita práce se v posledních desetiletích rozvíjela mnohem rychleji než produktivita zdrojů a že podle odhadů představují náklady na práci méně než 20 % výrobních nákladů, zatímco náklady na zdroje 40 %;

S.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je také domovem obrovské inovační kapacity, kdy se šest jejích členských států nachází v první desítce 50 nejinovativnějších zemí světa;

T.  vzhledem k tomu, že průmyslová politika má významný sociální rozměr, který se dotýká všech vrstev společnosti;

U.  vzhledem k tomu, že evropská průmyslová politika vyžaduje účinnou pracovní sílu, přičemž ale v průměru pouze 7 % pracovníků s nízkou kvalifikací prošlo odbornou přípravou;

Strategie „obnova průmyslu pro udržitelnou Evropu“ (RISE): zásady, cíle a správa

1.  vítá zaměření Komise na průmyslovou politiku, neboť toto zaměření má zásadní význam pro hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost, zajišťuje prosperitu v dlouhodobém horizontu a řeší problém nezaměstnanosti, jelikož průmysl vytváří každé čtvrté pracovní místo a dává zaměstnání téměř 34 milionům lidí; zdůrazňuje, že průmyslová politika musí řešit poměrné slabé stránky hospodářství EU, ať už jde o nedostatečné investice do výzkumu & vývoje, vývoj cen energií, nadměrnou administrativní zátěž nebo obtížně dosažitelné financování; konstatuje, že průmysl pokrývá 80 % výdajů v oblasti výzkumu & vývoje a že téměř 75 % evropského exportu představuje průmyslové zboží; zdůrazňuje, že průmysl má největší podíl na tvorbě hodnot v rámci hospodářství, přičemž každé pracovní místo v průmyslovém odvětví vytváří přibližně dvě další pracovní místa v dodavatelském odvětví a odvětví služeb;

2.  zdůrazňuje, že budoucí silné postavení a význam evropského průmyslu spočívá ve strategii obnovy průmyslu pro udržitelnou Evropu (RISE), která usiluje o technologické, obchodní, finanční, environmentální a sociální inovace s cílem vytvořit podmínky pro třetí průmyslovou revoluci, včetně strategie zaměřené na účinnost vedoucí k reindustrializaci Evropy, posílení postavení evropského průmyslu jako celku a řešení narůstajících sociálních problémů; zastává názor, že strategie RISE může dát vzniknout novým trhům, zaměřeným mimo jiné na nové a inovativní produkty a služby, obchodním modelům a tvůrčím podnikatelům i podnikům, novým pracovním místům a důstojné práci a přinese obnovu průmyslu spolu s hospodářskou dynamikou, důvěrou a konkurenceschopností; je přesvědčen, že jednou z hlavních priorit je zachovat silná výrobní odvětví a know-how a rovněž zajistit, aby se klíčovými pilíři této strategie posilující konkurenceschopnost staly otevřené trhy, dostupnost energie a surovin, inovace a účinné využívání zdrojů a energie; podotýká, že pro dopravu, výrobu a distribuci energie a pro telekomunikace má velký význam spolehlivá infrastruktura zohledňující potřeby budoucnosti;

3.  domnívá se, že strategie RISE musí být součástí ekologického a sociálně-tržního hospodářství v souladu se zásadami podnikání, spravedlivé hospodářské soutěže, dlouhodobého cíle internalizace externalit, řádné finanční politiky a environmentálně uvědomělé správy hospodářského rámce; konstatuje, že průmyslová politika Evropské unie musí být v souladu s koncepcí, která se soustředí na inovace, udržitelnost a konkurenceschopnost, což posílí výrobní odvětví a know-how, jakož i cyklické hospodářství; bere na vědomí klíčovou úlohu, kterou hrají průmysl a podniky pro podporu udržitelnosti, jakož i význam transparentnosti v rámci dodavatelských řetězců;

4.  poukazuje na to, že strategie RISE potřebuje krátkodobý program, který umožní zabezpečit výrobní základnu a technologické znalosti, a řešit tak naléhavé problémy některých odvětví (nadvýrobu, restrukturalizaci a nerovné podmínky hospodářské soutěže), a kromě toho i orientační plán a harmonogram v dlouhodobém rámci založeném na jasných a stabilních cílech, vědecky ověřených ukazatelích a přístupu zohledňujícím životní cyklus a cyklické hospodářství, který umožní a poskytne pobídky pro směřování investic do tvořivosti, schopností, inovací a nových technologií, a podpoří modernizaci, udržitelnost a konkurenceschopnost evropské průmyslové základny prostřednictvím politiky uvědomělé z hlediska hodnotového řetězce, která pokryje podniky nezávisle na jejich velikosti, náležitě zohlední základní odvětví a umožní zachovat výrobní řetězec v Evropě; domnívá se, že tato modernizace by se měla zakládat jak na klíčových odvětvích, tak na nových průmyslových odvětvích, a že je třeba jejím prostřednictvím usilovat o růst v souladu se zásadami udržitelného rozvoje;

5.  zdůrazňuje, že průmyslová politika zahrnuje všechny oblasti politiky, které mají dopad na průmysl; uznává, že průmyslová politika se musí zabývat velkými společenskými a environmentálními výzvami stanovenými ve strategii Evropa 2020 a cíli, které se týkají budoucnosti energetiky, zdrojů, zaměstnanosti, průmyslu i klimatu, a musí být účinně začleněna do procesu evropského semestru a národních programů reforem s cílem vytvořit nezbytné předpoklady pro tvorbu investičních zdrojů a kvalitních pracovních míst, především pro mladé lidi; vyzývá Komisi, aby zlepšila svůj způsob komunikace ohledně svých závazků, pokud jde o opatření na podporu průmyslové politiky, a obnovila tak důvěru investorů, pracovníků a občanů v jednání EU;

6.  konstatuje, že podíl evropského průmyslu na souhrnném evropském hrubém domácím produktu (HDP) poklesl během 15 let z 20 % na 15 %;

7.  je přesvědčen, že strategie RISE musí sledovat ambiciózní a dosažitelné cíle v oblasti průmyslu; konstatuje, že ke splnění hlavního cíle dosáhnout 20 % by bylo nutné ročně vytvořit nejméně 400 000 nových pracovních míst v oblasti průmyslu; jednoznačně podporuje cíl dosáhnout 20 % a navrhuje považovat jej za cíl udávající směr, který je v souladu s cíli EU 20/20/20;

8.  je přesvědčen, že stanovené cíle by měly odrážet nové průmyslové skutečnosti, jako je integrace výroby a služeb či posun k ekonomice založené na datech a výrobě s přidanou hodnotou; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posoudila a doložila svou práci týkající se cílů a znovu uvážila klasifikaci průmyslových odvětví;

9.  zdůrazňuje, že činnost průmyslových odvětví umožňuje odolávat krizím, a to rovněž ekonomikou služeb, kterou vytvářejí v návaznosti na vlastní produkci;

10.  žádá Komisi, aby dostála svému závazku vytvořit ukazatele, které umožní monitorovat a hodnotit proces reindustrializace; zdůrazňuje, že tyto ukazatele musí být nejen kvantitativní, ale i kvalitativní, aby se zajistila udržitelnost tohoto procesu a jeho soulad s ochranou životního prostředí;

11.  vyjadřuje očekávání, že pokud bude správně uplatňována, strategie RISE by mohla oživit průmysl a navrátit výrobu zpět do EU, přičemž by věnovala pozornost řízení dodavatelského řetězce a zvláštním regionálním a místním zvyklostem v oblasti výroby a poptávky, současně by však podporovala i nově vznikající odvětví, která jsou důležitá pro udržitelné hospodářství a společnost;

12.  zdůrazňuje, že strategie RISE bude úspěšná pouze tehdy, bude-li ji doprovázet náležitý, jasný a předvídatelný makroekonomický rámec, jehož jednotlivé politiky si nebudou odporovat, nezbytné rozpočtové zdroje, které budou působit pákovým efektem na veřejné a soukromé investice, a podpora globální konkurenceschopnosti EU; vyjadřuje politování nad tím, že makroekonomická politika, která nyní v Evropské unii převládá, neumožňuje nezbytný přístup ke kapitálu určenému k investicím a inovacím, zejména pro malé a střední podniky, a působí tak způsobem, který brání průmyslové politice; požaduje v této souvislosti vytvoření inteligentní, udržitelné evropské strategie růstu podporující začlenění a vyjadřuje politování nad škrty, které Rada provedla v okruhu 1A víceletého finančního rámce (VFR), zejména v programu Horizont 2020, programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a nástroji pro propojení Evropy; vyzývá členské státy, aby podstatným způsobem posílily finanční možnosti těchto programů;

13.  zdůrazňuje, že vytvoření vlastních zdrojů v evropském rozpočtu by mohlo kladně přispět k reindustrializaci Evropy;

14.  zdůrazňuje, že průmyslová politika EU by měla být jasně definována, neboť v současnosti tuto oblast v rámci EU i v členských státech ovládá velké množství různých postupů a trendů;

15.  vítá průřezový přístup Komise k průmyslové politice a zdůrazňuje význam soudržného a koordinovaného holistického přístupu v oblastech, v nichž veškerá ostatní politická odvětví (např. hospodářská soutěž, obchod, energetika, životní prostředí, inovace, strukturální fondy, jednotný trh atd.) zohledňují cíle strategie RISE; poukazuje v této souvislosti na Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), které dokládá, že úspěšný, integrovaný a inovativní postup v oblasti průmyslové politiky je možný, vytváří růst a zaměstnanost, podporuje integraci a má povahu sociálního partnerství; má za to, že strategie RISE by se měla zakládat spíše na horizontálním než na vertikálním pojetí průmyslové politiky; je přesvědčen – přičemž věnuje náležitou pozornost základním odvětvím – že opatření pro jednotlivá odvětví by měla podporovat hodnotové řetězce a sdružené činnosti s potenciálem vysokého růstu a musí být spojena s odvětvovou specializací podporující vysoce technologicky vyspělé strategie s velkou přidanou hodnotou, inovace, dovednosti, podnikání, zaměstnanost a tvořivost; v této souvislosti bere na vědomí odvětvové strategie v automobilovém (Cars 2020) a ocelářském (akční plán pro ocelářství) průmyslu a vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření pro realizaci těchto strategií; vyzývá členské státy a Komisi, aby se v dostatečné míře rovněž zaměřily na odvětví, která mají osvědčené know-how a vysokou úroveň investic do výzkumu a vývoje i tvorby přidané hodnoty, včetně inovací v oblasti postupů;

16.  doporučuje Komisi, aby se zaměřila na přidanou hodnotu jednotlivých odvětví evropské průmyslové výroby v celosvětových výrobních řetězcích, s cílem určit míru zakotvení jednotlivých průmyslových odvětví v jednotlivých členských státech a vytvořit účinnější společnou strategii na obranu zájmů evropského průmyslu;

17.  zastává názor, že k tomu, aby byla Evropská unie byla schopna vytvořit příznivé podmínky pro vytváření hodnotových řetězců, potřebuje důmyslně vytvořenou skladbu soukromého průmyslu a veřejných institucí;

18.  zdůrazňuje, že budoucí politika soudržnosti bude jednou z hlavních politik EU podporující prostřednictvím inteligentní specializace průmyslové inovace, jejichž účelem je reagovat na výzvy související s udržitelnou energií, změnami klimatu a účinným využíváním materiálních i lidských zdrojů; je tudíž toho názoru, že podpora ze strany budoucí politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů je klíčová pro reindustrializaci EU a jejích regionů, a to pomocí skutečně moderní průmyslové politiky, která musí podporovat sociální začlenění, být udržitelná, energeticky účinná a vysoce konkurenceschopná; požaduje lepší koordinaci a synergie mezi politikou soudržnosti a programem Horizont 2020, aby se vytvořily regionální inkubátory inovací a maximalizovaly inovace na regionální úrovni;

19.  souhlasí s názorem Komise, že průmyslová politika musí mít účinnou a integrovanou strukturu správy, jejíž součástí je monitorování činností; připomíná doporučení EP obsažené v Langeho zprávě o průmyslu zřídit stálou pracovní skupinu pro průmyslovou politiku příslušných generálních ředitelství Komise, která bude brát v úvahu vstupy zúčastněných stran a bude koordinovat a monitorovat provádění; zdůrazňuje, že Parlament by měl být pravidelně informován o vývoji průmyslové politiky, a žádá Komisi, aby každý rok podávala Parlamentu zprávu o pokroku strategie RISE a o rozsahu dosahování vytýčených cílů prostřednictvím dostupných nástrojů; navrhuje, aby pracovní skupiny zabývající se jednotlivými prioritními oblastmi rovněž uveřejňovaly každoročně zprávu; dále žádá Komisi, aby prověřila a určila nadměrnou kapacitu a potřebu restrukturalizace, s nimiž se evropský průmysl a některá odvětví potýkají, s cílem předložit krátkodobá řešení, a vyzývá Komisi, aby sledovala jakékoli přesouvání evropské výroby do zahraničí; zdůrazňuje, že strategie RISE potřebuje spojenectví a partnerství zúčastněných stran z jiných odvětví průmyslu (včetně malých a středních podniků), odborových svazů, akademické obce a občanské společnosti, jako jsou organizace na ochranu spotřebitelů a nevládní organizace; vyzývá Komisi, aby plně využila čl. 173 odst. 2 Smlouvy k dosažení pokroku se strategií RISE a aby účelnějším způsobem uspořádala své prostředky; poukazuje na význam zlepšování způsobu, jakým Unie sděluje svou průmyslovou politiku veřejnosti, zvláště pak mladým lidem, s cílem posílit význam evropském průmyslu, jeho pracovních míst a technologických poznatků;

20.  zastává názor, že strategii RISE je třeba směřovat tak, aby bylo v Evropě vytvořeno atraktivní a konkurenceschopné prostředí, které nastartuje investiční toky napříč EU a jejími regiony, především v jižní Evropě, s cílem oživit růst, zejména prostřednictvím inteligentní specializace a vytváření příslušných uskupení, a to včetně nadnárodních a regionálních, jakož i obdobných obchodních sítí;

21.  vyzdvihuje činnost místopředsedy Tajaniho týkající se užší koordinace průmyslové politiky s Radou pro konkurenceschopnost; uznává, že průmyslová politika pro strategii RISE by měla tvořit společný základ pro celou EU, zdůrazňuje však, že musí zohledňovat různé vnitrostátní a regionální podmínky a být koordinována s průmyslovými politikami členských států; podporuje myšlenku silnější Rady pro konkurenceschopnost, která ve spolupráci s Komisí přispěje k vertikální koordinaci politiky na evropské i regionální úrovni a na úrovni členských států; poznamenává, že nezbytnými předpoklady průmyslového růstu je mimo jiné inteligentní regulace a menší byrokracie;

22.  je přesvědčen, že na stanovování priorit pro průmysl na svém území a jeho potenciálu, jakož i na stimulaci rozvoje malých a středních podniků by se měly plně podílet územní jednotky různé úrovně, jejichž činnost v rámci procesu reindustrializace by měla být koordinována; poukazuje na výhody malých a středních podniků, kterým jejich velikost a schopnost pružně reagovat umožňuje přizpůsobovat se změnám, ale také na to, že byly krizí velmi tvrdě zasaženy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly zvláštní podporu a programy pomoci pro malé a střední podniky, které jim usnadní stát se ve svém oboru nejlepšími průmyslovými podniky; vítá činnost, kterou podnikl Výbor regionů, a rovněž činnost Komise ohledně strategií inteligentní specializace týkajících se efektivnějšího financování cílů strategie Evropa 2020;

23.  vyzývá členské státy, aby při případných změnách Smluv vytvořily společnou průmyslovou politiku s ambicemi a prostředky srovnatelnými se společnou zemědělskou politikou, která by zahrnovala na základě konzultací skutečnou nadnárodní shodu na společné strategii, značné finanční prostředky a nástroje regulace trhů, jimiž disponují jiné velké světové obchodní zóny, například měnový nástroj nebo pravidla státní podpory přizpůsobené potřebám našeho průmyslu, ale zároveň v souladu s mezinárodním právem;

24.  vítá skutečnost, že Komise projevuje zájem také o výrobce, zejména výrobce průmyslové, a nejen o spotřebitele;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu Komise zcela chybí opatření proti mzdovému a sociálnímu dumpingu a opatření týkající se účasti zaměstnanců a restrukturalizace;

Ofenzíva v oblasti inovací, účinnosti a udržitelných technologií

26.  klade důraz na to, že strategie zaměřená na inovace, účinnost a nové technologie, včetně udržitelných technologií, společně s novými hospodářskými modely, tvořivostí a moderní výrobou, má potenciál regenerovat a modernizovat průmyslovou základnu EU a zvýšit její základní konkurenceschopnost na regionální i celosvětové úrovni; je přesvědčen, že inovace je nutné prosazovat tak, aby měly co nejširší záběr a zahrnovaly všechny zúčastněné strany, od provozních a netechnických inovací až po technologicky náročný výzkum a vývoj ve výzkumných laboratořích; v této souvislosti podotýká, že je velmi důležité aktivně zapojovat do procesu inovací zaměstnance v rámci pobídek poskytovaných inovativním podnikům, jež hrají vedoucí úlohu v hospodářské, sociální i environmentální oblasti; zdůrazňuje potřebu vytvořit příznivé prostředí a za zásadní považuje, aby byly zajištěny podmínky, v nichž mohou podniky provozovat svou činnost a být schopny obstát v hospodářské soutěži; považuje za nutné, aby byla posílena evropská znalostní základna, aby byla na základě podpory špičkových výkonů ve vědě a vzdělávání zmírněna její roztříštěnost, aby byly vytvářeny podmínky pro transformaci dobrých myšlenek do podoby produktů uplatnitelných na trhu a aby inovativním podnikům byly zajištěny širší možnosti přístupu ke zdrojům financování, což povede k vytvoření prostředí příznivého pro vznik inovací a na základě veřejného šíření přínosů inovací po celé Evropě též k omezení sociálních a zeměpisných nerovností; v této souvislosti zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat výroční zprávě Komise o inovacích (srovnávací přehled Unie inovací z roku 2013), z něhož je patrné, jaký vliv mají inovace na dosažení větší a trvalejší konkurenceschopnosti, a který přináší srovnávací hodnocení výkonu členských států v oblasti výzkumu a inovací a ukazuje ve vzájemném srovnání silné a slabé stránky jejich systémů výzkumu a inovací;

27.  je přesvědčen, že finanční prostředky EU na výzkum a inovace by měly sloužit jako katalyzátor a měly by se použít v součinnosti s různými evropskými, vnitrostátními a regionálními nástroji i financemi; připomíná 3% cíl týkající se výzkumu a vývoje, kdy dvě třetiny mají pocházet ze soukromého sektoru; podporuje uzavírání partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci programu Horizont 2020 a vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečný pákový efekt pro investice pocházející ze soukromého sektoru;

28.  vítá 4% podíl financování, které bude provedeno pomocí speciálního nástroje zaměřeného na malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020;

29.  vítá zaměření Komise na ekodesign, recyklovatelnost za použití přístupu „od kolébky po kolébku“, nová kritéria udržitelnosti pro stavební výrobky a postupy a účinné využívání zdrojů v rámci koncepce cyklického hospodářství; vyzývá k vypracování legislativních návrhů a studií týkajících se účinného využívání zdrojů, které by umožnily zohledňovat životaschopnost investic na základě kritérií efektivity, ziskovosti a dlouhodobých účinků; vyzývá Komisi, aby i nadále prosazovala uvažování založené na zohledňování „životního cyklu“ a uplatňovala za tím účelem integrovanou výrobkovou politiku (IVP), která bere v úvahu celý životní cyklus výrobku (přístup „od kolébky po kolébku“);

30.  vítá směry činností Komise a možná partnerství veřejného a soukromého sektoru; je však znepokojen tím, že jejich náležitou součástí není vývoj v oblasti hromadných údajů a informačních a komunikačních technologií (IKT); vyzývá Komisi, aby příslušný vývoj řádně začlenila; domnívá se, že širokopásmové služby mají klíčový význam pro rozvoj evropského průmyslu a mohou přispět k hospodářskému růstu a zaměstnanosti v EU a že podpora investic do širokopásmových zařízení za účelem zavádění vysokokapacitních širokopásmových sítí a vláken v přístupových sítích by tudíž měla být i nadále jednou z priorit EU; žádá Komisi, aby podporovala vytváření uskupení napříč směry činností a prosazovala jejich součinnost a jejich vzájemné ovlivňování;

31.  zdůrazňuje klíčovou úlohu IKT v přechodu k udržitelnému hospodářství, a sice v oblastech jako je dematerializace, ekologické monitorování, účinné postupy v dopravě a logistice, elektronické služby a zdravotní péče; vítá novou evropskou průmyslovou strategii v oblasti elektroniky, jejímž cílem je zdvojnásobit evropskou výrobu čipů na 20 % světové produkce; zdůrazňuje nezbytnost další podpory uplatňování IKT v tradičních průmyslových odvětvích a vývoje nových digitálních produktů a služeb, které přispějí k plnění cílů udržitelného rozvoje;

32.  vítá směr činnosti týkající se moderní výroby; je přesvědčen, že by zde byla přínosem partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako je SPIRE; je přesvědčen, že spuštění znalostních a inovačních společenství v oblasti výroby s přidanou hodnotou do roku 2016 je prioritou; žádá Komisi, aby zkušenosti Evropského odborného centra EIB pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC) využila v rámci budoucích partnerství veřejného a soukromého sektoru; vybízí Komisi, aby vytvářela součinnost v oblasti moderní výroby také mezi členskými státy, průmyslem a výzkumnými středisky; žádá Komisi, aby zvážila, do jaké míry by jako vzor mohla posloužit Národní síť pro výrobní inovaci, která funguje ve Spojených státech;

33.  vítá směr činnosti týkající se inteligentních sítí a domnívá se, že by v této souvislosti bylo prospěšné rozšířit její rozsah a přidat další návrhy; doporučuje, aby v rámci této práce byly zohledňovány rovněž Komisí zmiňované potřeby, které se týkají odpovídající energetické infrastruktury, skladování energie a rezervní kapacity, jako je vysoce účinná elektrická rozvodná síť s propojovacím vedením, jež umožní dokončení vnitřního trhu s energií a rozvod elektřiny z obnovitelných zdrojů, například z pobřežních větrných elektráren, nebo infrastruktura využívající špičkových digitálních technologií;

34.  vyzývá Komisi, aby navrhla politiku týkající se uskupení a jejich sítí v podobě spolupráce, zvláště co se týče hodnotových řetězců, mezi propojenými společnostmi, dodavateli, poskytovateli služeb, univerzitami a výzkumnými středisky, což rovněž stimuluje přirozený vznik těchto seskupení „zdola“ a v reakci na potřeby obchodu a/nebo výzkumu; zdůrazňuje, že je důležité zřídit nadnárodní uskupení – zejména s cílem dosáhnout začlenění strukturálně slabších regionů do evropského průmyslového hodnotového řetězce – která budou fungovat na základě hospodářské soutěže v rámci celé Unie a pomohou zapojovat nedostatečně zastoupené země či regiony a zajišťovat předávání technologických znalostí mezi výzkumnými pracovišti ve všech členských státech; je přesvědčen, že se jedná o klíčový aspekt, který by měl být začleněn do regionálních průmyslových politik; konstatuje, že Komise by rovněž měla dostatečnou pozornost věnovat podpoře stávajících uskupení; vybízí Komisi, aby v rámci budoucího zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky zřídila uskupení pro energetickou účinnost;

35.  vítá strategii pro klíčové technologie, ve které má EU díky své rozvinuté výzkumné základně silnou konkurenční výhodu i potenciál k jejímu zvýšení, domnívá se však, že je nutné vynakládat větší úsilí, pokud jde o využívání výsledků, aby bylo možné tuto výhodu reálně využít; podporuje navrhovaná opatření ke zlepšení koordinace a součinnosti mezi politikami a nástroji včetně programu Horizont 2020, EIB, strukturálních fondů EU a dalších veřejných i soukromých fondů; vítá iniciativy posilující opatření pro jednotlivá uskupení týkající se klíčových technologií a větší nadregionální spolupráci; vyzývá Komisi, aby nevytvářela uzavřená obchodní uskupení pro určitá konsorcia či určité společnosti; podotýká, že financování infrastruktury pro výzkum musí být k užitku a ku prospěchu více aktérům;

36.  vyzývá Komisi, aby na základě spolupráce mezi regiony, městy, velkoměsty a místními oblastmi posílila komunikační sítě v rámci projektů „Inteligentní města“, a umožnila tak řídit sdílené služby a efektivní výrobu a spotřebu energie podporou opatření zaměřených na úsporu energie s cílem podnítit například výstavbu energeticky nenáročných budov s využitím špičkových technologií;

37.  poukazuje na to, že Komise se ve svých programech výzkumu a inovací orientuje převážně na stimulaci technologického rozvoje; je přesvědčen, že je obecně zapotřebí posílit opatření a činnosti, které se budou zaměřovat na tržní poptávku a které budou schopny najít pro příslušná řešení uplatnění na trhu;

38.  vyzývá Komisi, aby politické nástroje orientované na stranu dodávky propojovala s nástroji orientovanými na stranu poptávky, a to skrze vytváření inovačních partnerství (jako jsou projekty zaměřené na inteligentní města, aktivní stárnutí či suroviny) a rozvoje „vůdčích trhů“ s cílem podporovat tržní uplatnění nových výrobků a služeb, které vycházejí vstříc potřebám společnosti;

39.  vyzývá Komisi k vypracování strategie, která zajistí, aby Evropa přitahovala zahraniční talenty a současně udržovala styky s nejtalentovanějšími Evropany v zahraničí; zdůrazňuje, že je důležité spojit se s komunitami osob, které opustily EU, a vybídnout je k tomu, aby využily svých znalostí a styků k obchodním příležitostem v EU;

40.  je toho názoru, že podpora udržitelných forem cestovního ruchu zaměřeného na spotřebu místních výrobků může napomoci při obnově zemědělských a řemeslných aktivit a při lokálním rozšiřování mikropodniků a mohla by být důležitým startovním bodem pro hospodářskou obnovu za současného zajištění vhodné správy životního prostředí, ochrany kultur a lidských sídel a zabraňování erozi a sesuvům půdy;

41.  zastává názor, že přírodní vědy představují obor, který má pro Unii strategický význam, a to jednak vzhledem ke svému inovačnímu potenciálu, jednak vzhledem k funkci, kterou plní v rámci evropské průmyslové výroby, a dále též s ohledem na počet přímých i nepřímých pracovních míst, která vytvářejí, a na svůj vývozní potenciál;

42.  je přesvědčen, že v zájmu rozvoje své průmyslové politiky musí Evropská unie provést politická rozhodnutí a zaměřit své úsilí na strategická odvětví tak, aby byla schopna reagovat na problémy společnosti a vycházela přitom z evropských technologických poznatků; vybízí Komisi, aby v souladu s tímto požadavkem a v návaznosti na své sdělení nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu – Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ vypracovala strategickou agendu pro evropské odvětví přírodních věd;

Dokončení vnitřního trhu a otevření vnějších trhů strategii RISE

43.  zdůrazňuje, že evropský jednotný trh hraje ústřední roli jakožto domácí trh pro evropský průmysl a že je pro tento trh třeba vyvinout strategii, která bude podporovat inovace vznikající na základě poptávky´, a napomáhat tak uplatňování nových technologií, což přispěje ke vzniku nových trhů, obchodních modelů a průmyslových odvětví; zdůrazňuje, že taková strategie je obzvláště žádoucí v situaci, kdy je třeba najít co nejširší uplatnění výsledků výzkumu a vývoje na trhu; zdůrazňuje, že tomu, aby podniky měly průběžné vyhlídky, napomůže vnitřní trh se stanovenými předvídatelnými pravidly a normami, jež jsou v členských státech účinným způsobem uplatňovány; vyzývá Komisi a členské státy, aby naléhavě dokončily jednotný trh se zbožím, energií, telekomunikacemi, dopravou, ekologickými výrobky (jak stanovuje Komise ve své iniciativě) a rizikovým kapitálem a aby zaručily volný pohyb výzkumných pracovníků, vědeckých poznatků a technologií; poukazuje na to, že nedokončenost vnitřního trhu představuje překážku bránící růstu, a vyzývá Komisi, aby provedla studii, která posoudí dopad krize na vnitřní trh, a řešila problém rozdílů v nákladech v rámci EU, které mohou vést ke znevýhodnění společností z EU v porovnání s jejich konkurenty ze třetích zemí; varuje, že roztříštěnost vnitřního trhu by mohla vést k narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy v EU; vyzývá EU, aby usilovala o těsnější spolupráci v oblasti pracovního práva a daňových pobídek; naléhavě vyzývá Komisi, aby v zájmu posílení jednotného trhu a výrobků evropského původu prosazovala používání značky „vyrobeno v Evropě“ („Made in Europe“);

44.  vítá záměr Komise vytvořit horizontální akční plán na zvýšení poptávky po inovativním zboží a službách; vyzývá Komisi, aby se i nadále zabývala otázkou životního cyklu výrobků od jejich surovinové až po recyklační fázi s cílem stanovit měřítka účinnosti výrobků, která zohlední poměr nákladů a přínosů i inovační potenciál;

45.  zdůrazňuje, že veřejné zakázky by měly být hnací silou inovací; poukazuje na to, že veřejné zakázky tvoří nedílnou součást průmyslové politiky obchodních partnerů Unie; je přesvědčen, že pokyny pro státní podporu by měly podporovat konkurenceschopnost evropského průmyslu rovněž tím, že zohlední osvědčené postupy a dobré příklady uplatňované obchodními partnery EU, podporovat evropskou spolupráci a být otevřené politickým opatřením na podporu inovací; domnívá se, že při podpoře zavádění nových technologií hrají důležitou roli standardizace, používání ekoznaček a sociální odpovědnost podniků, a to i u dováženého zboží; vyzývá Komisi, aby mezi své priority zařadila činnosti zaměřené na podporu standardizace a interoperability nově zaváděných výrobků, služeb a technologií jakožto pilíře vnitřní evropské hospodářské soutěže a možností mezinárodního obchodu;

46.  uznává, že dozor nad trhem je pilířem klíčovým pro zajištění bezpečnosti a kvality výrobků na vnitřním trhu; vítá Komisí navržený balíček v oblasti bezpečnosti výrobků a balíček v oblasti dozoru nad trhem a podtrhuje důležitou úlohu, kterou může plnit označení původu, a to nejen pro spotřebitele, ale i s ohledem na transparentnější obchodní politiku, a to jak vnitřní, tak vnější; vyzývá Komisi, aby při své činnosti týkající se dozoru nad trhem využila možnosti a efektivity internetu, a umožnila tak lidem zapojit se tím, že poskytnou na základě vlastní zkušenosti zpětnou vazbu k výrobkům; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité, aby v Evropské unii řádným způsobem fungovala ochrana spotřebitele;

47.  zdůrazňuje, že dotvoření jednotného digitálního trhu je důležitou součástí průmyslové strategie EU; opětovně zdůrazňuje význam digitalizace vnitřního trhu a rozvoje elektronického obchodování v jeho rámci pro malé a střední podniky; je přesvědčen, že digitální trhy a trhy s novými informačními technologiemi nabízejí potenciál průmyslového rozvoje, který nebyl dosud plně využit a pro jehož využívání má Evropa dobré předpoklady; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné přizpůsobit politiku standardizace v oblasti informačních a komunikačních technologií EU vývoji trhu a politik, což povede ke splnění cílů evropské politiky vyžadujících interoperabilitu, k nimž patří elektronické podnikání, elektronický obchod, elektronická podpora nákladní dopravy, inteligentní dopravní systémy atd.;

48.  zdůrazňuje, že dotvoření jednotného digitálního trhu by se mělo stát důležitou součástí průmyslové strategie EU; zdůrazňuje, že pro trhy, které jsou online, i pro trhy, které fungují offline, by měl platit shodný regulační rámec, aby byla zjištěna spravedlivá hospodářská soutěž a ochrana spotřebitelů;

49.  vítá skutečnost, že Komise uznává definici vysoce náročných kulturních a tvůrčích odvětví jako sektoru zahrnujícího vysoce náročné segmenty trhů s výrobky a službami, což odráží specifické rysy, jako je kulturní a tvůrčí rozměr určitého výrobku či služby, prestiž výrobku, duševní vlastnictví, výrobní kvalita, výtvarná koncepce a inovace, jakož i způsob, jakým jsou tyto výrobky a služby uváděny na trh a propagovány; vyzývá Komisi, aby uznala svébytnost povolání vyžadujících vysokou úroveň dovedností jako zdejších odvětví, která v Evropě vytvářejí značný počet pracovních míst a která jsou založena na čtyřech kritériích: tvořivosti, vynikající kvalitě práce, znalosti technických postupů a celoživotním učení;

50.  vítá záměr Komise podporovat konkurenceschopnost nejnáročnějších odvětví, která vytvářejí 3 % HDP v EU a více než 1,5 milionu přímých i nepřímých pracovních míst, a vyzývá ji, aby přijala opatření, která budou řešit problém hrozícího úbytku dovedností v těchto odvětvích s cílem uchránit specificky evropské výrobní metody a know-how;

51.  upozorňuje, že evropský ocelářský průmysl v současnosti pracuje na 50 % své kapacity a že evropská ocelářská výroba poklesla od roku 2008 o 25 %;

52.  upozorňuje, že evropskému automobilovému průmyslu, který v roce 2007 vyrobil 16 milionů vozidel, se v roce 2013 nedaří vyrobit ani 12 milionů;

53.  domnívá se, že vzhledem ke stávající finanční, hospodářské a sociální krizi jsou veřejné a soukromé investice zásadní součástí celkové strategie pro udržitelný růst; v tomto kontextu podporuje celkovou reformu režimu státních podpor realizovanou prostřednictvím více sociálně a ekonomicky založeného přístupu a větší flexibility předpisů pro hospodářskou soutěž, jak je stanoveno v článcích 101 a 102 SFEU; znovu opakuje význam většího zohlednění kvality a efektivnosti veřejných výdajů;

54.  zdůrazňuje, že průmyslová politika by s ohledem na vytváření rovných podmínek a podporu konkurenceschopných trhů měla v plné míře využívat nástrojů politiky hospodářské soutěže;

55.  doporučuje Komisi, aby vyhodnotila, do jaké míry je v souladu s evropským právem hospodářské soutěže odmítnutí jedné celosvětově působící skupiny přenechat pracoviště, které se rozhodla uzavřít, jiné skupině, která by měla zájem o jeho převzetí, nebo veřejnému subjektu k dočasnému využití;

56.  bere na vědomí průzkum Komise v oblasti reformy vnitřního trhu s průmyslovými výrobky; žádá Komisi, aby zajistila, že příslušné normy budou slučitelné s trhem;

57.  oceňuje úsilí Komise o inteligentní regulaci, jejímž cílem je snížit byrokratickou zátěž pro průmysl, aniž by došlo k oslabení účinnosti právních předpisů, což zahrnuje posouzení dopadů, zkoušky konkurenceschopnosti, prověření fungování a test MSP, především pro mikropodniky a malé a střední podniky, a uznává, že s ohledem na stimulaci investic je nezbytná regulatorní stabilita; domnívá se, že byrokratická zátěž a navzájem si odporující politiky jsou často překážkou zvyšování konkurenceschopnosti průmyslových podniků a že práce na snižování této zátěže by měla být jedním z hlavních bodů politické agendy, a očekává, že Komise v této věci předloží své konkrétně cílené návrhy; podporuje jednotnost regulace, průřezový přístup k otázkám regulace a určování priorit, jakož i lepší zkoušky konkurenceschopnosti, které by měly být povinné a měly by tvořit nedílnou součást pokynů pro posuzování dopadů; vyzývá členské státy, aby test MSP a lepší zkoušky konkurenceschopnosti používaly také na vnitrostátní úrovni; vítá úsilí, které Komise vyvíjí v oblasti posuzování kumulativního efektu právních předpisů v ocelářském průmyslu, a vyzývá ji, aby tuto metodiku hlouběji propracovala a určila další odvětví, kterým by tento přístup mohl být ku prospěchu;

58.  podporuje další využívání potenciálu, který nabízí oznamovací postup 98/34/ES, a navrhuje, aby členské státy do posouzení dopadu zpracovávaných ve fázi příprav vnitrostátních legislativních předpisů zahrnuly také posouzení z hlediska konkurenceschopnosti, v širším rámci „testu jednotného trhu“, který Parlament požaduje ve svém usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi týkajícími se správy jednotného trhu;

59.  v zájmu podpory evropských malých a středních podniků požaduje co nejrychlejší provedení iniciativy „Small Business Act“; poukazuje na význam sítě „Enterprise Europe Network“ (Evropská podniková síť) pro podporu malých a středních podniků v oblasti přeshraničního obchodu v rámci EU; zdůrazňuje význam podpory malých podniků i napomáhání tomu, aby se staly podniky středními a aby se MSP staly ještě významnějšími aktéry, což zlepší jejich mezinárodní konkurenceschopnost; upozorňuje na hospodářskou prospěšnost toho, jsou-li vytvářena propojení mezi společnostmi v určitých odvětvích, jako je obranný průmysl, s cílem dosáhnout úspor z rozsahu a sdílet společně průmyslové projekty;

60.  považuje lepší, levnější a rychlejší přístup malých a středních podniků k antidumpingovým postupům za klíč k jejich účinnější ochraně před nekalými praktikami obchodních partnerů; vyzývá EU, aby tuto skutečnost zohlednila při reformě nástrojů na ochranu obchodu;

61.  vyzývá EU, aby valorizovala svoji průmyslovou výrobu tím, že bude spotřebitelům poskytovat přesnější informace, zavede povinnost uvádět původ výrobků z Unie a výrobků dovezených ze třetích zemí a zajistí respektování zeměpisných označení evropských potravinových výrobků ve třetích zemích;

62.  zdůrazňuje, že technologický rozvoj je citlivým a zranitelným odvětvím; je přesvědčen, že práva duševního vlastnictví jsou nepostradatelnou součástí znalostní ekonomiky a zdravé průmyslové politiky podporující inovace a výzkum a posilující evropský průmysl; vítá proto vytvoření jednotného evropského patentu a vyzývá členské státy, aby jej bez prodlení uplatňovaly; domnívá se, že postup, který vedl k jeho vytvoření, by měl být vyzdvižen jako příklad osvědčeného postupu v rámci snahy o těsnější integraci průmyslu a vnitřního trhu; je znepokojen skutečností, že stávající režim práv duševního vlastnictví často neplní svůj účel – vést k inovacím; domnívá se, že zvýšená transparentnost a inovativní řízení a postupy udělování licencí mohou přinést rychlejší tržní řešení; vítá práci, kterou v této souvislosti iniciovala Komise; vyzývá Komisi a členské státy, aby rovněž zesílily ochranu práv duševního vlastnictví, zejména s ohledem na potírání padělání a průmyslové špionáže; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby na mezinárodní úrovni vznikly nové struktury správy a fóra pro ochranu práv duševního vlastnictví; vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou strategii na ochranu obchodních tajemství;

63.  zdůrazňuje význam posílení práv duševního vlastnictví ve fyzickém i digitálním prostředí pro růst a tvorbu pracovních míst v evropských průmyslových odvětvích; vítá v tomto ohledu probíhající reformu systému ochranné známky EU, která má potenciál zvýšit ochranu obchodních známek online, offline i v rámci celého vnitřního trhu;

64.  podporuje současnou reformu systému právních předpisů týkajících se ochranné známky, která zvýší ochranu obchodních známek online, offline i v rámci celého vnitřního trhu a mezinárodního obchodu;

65.  vítá uznání problému, kterým jsou „patentové houštiny“ a „patentové pasti“; podporuje změnu regulačního systému s cílem podpořit křížové licence, jež jsou příznivé pro hospodářskou soutěž a ujednání o sdružování patentů;

66.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy právních předpisů, které evropským společnostem umožní vyrábět v EU generické a biologicky podobné léčivé přípravky v době platnosti dodatkového ochranného osvědčení po zániku patentové ochrany tak, aby se po skončení platnosti dodatkového ochranného osvědčení mohly připravit na okamžité zahájení jejich prodeje nebo aby tyto přípravky mohly vyvážet do zemí, ve kterých žádný patent ani dodatkové ochranné osvědčení neplatí; je přesvědčen, že taková ustanovení by mohla napomoci tomu, aby nedocházelo k přesouvání výroby, a přispět k tvorbě pracovních míst v EU, jakož i k vytvoření rovných podmínek soutěže mezi evropskými společnostmi a jejich konkurenty ze třetích zemí;

67.  zdůrazňuje, že vnější vztahy mají důsledky překračující působnost dohod podepsaných pod záštitou Světové obchodní organizace (WTO) a že v souvislosti s utvářením vnější dimenze průmyslové politiky by se EU a její členské státy měly dohodnout na společných postojích, tak aby bylo zajištěno, že budou nastaveny rovné podmínky globální hospodářské soutěže;

68.  poukazuje na skutečnost, že ve svém společném sdělení ze dne 7. února 2013 s názvem „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: otevřený, bezpečný a zajištěný kyberprostor“(22) místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přislíbila vytvoření koncepce na podporu průmyslových a technologických zdrojů pro oblast kybernetické bezpečnosti;

69.  podtrhuje potřebu zvýšit konkurenceschopnost evropských podniků na světovém trhu; poukazuje na důležitost obchodní strategie EU; vyzývá Komisi, aby vzhledem ke zvýšené konkurenci, kterou představují obchodní partneři EU, reorganizovala svou obchodní politiku s cílem zajistit, aby obchodní politika Unie i její politika v oblasti hospodářské soutěže byla kompatibilní s cíli evropské průmyslové politiky a neohrožovala potenciál evropských podniků v oblasti inovací a hospodářské soutěže; žádá Komisi, aby spolu s vysokou představitelkou / místopředsedkyní Komise vytvořila strategii, jak začlenit sekci malých a středních podniků do misí EU; podotýká, že tyto sekce malých a středních podniků by měly přihlížet k práci obchodních komor a měly by uplatňovat ponaučení získaná z tzv. evropských podnikatelských středisek; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily svou spolupráci v oblasti podpory evropských podniků na zahraničních trzích; vyzývá je zejména k tomu, aby mezi své priority zařadily nástroje vytvořené za účelem poskytování pomoci malým a středním podnikům a centralizovaly informace určené pro malé a střední podniky tak, aby byly poskytovány na jednotných kontaktních místech, která by měla být zřizována po celé EU; vyzývá Komisi, aby zdokonalené zkoušky konkurenceschopnosti učinila součástí posouzení dopadů obchodních dohod a jejich kumulativních účinků;

70.  upozorňuje, že environmentální náklady, které musí nést evropský průmysl, vedou evropské průmyslníky k tomu, že investují jinam než do evropského průmyslu;

71.  zdůrazňuje, že významné místo ve dvoustranných obchodních dohodách i mnohostranných obchodních vztazích by s ohledem na vytvoření spravedlivých a rovných podmínek obchodu a celosvětové hospodářské soutěže měly mít environmentální a sociální normy; vyzývá Komisi, aby při podepisování nových obchodních dohod nebo při úpravách dohod stávajících zajistila, aby podmínky pro činnost hospodářských subjektů v rámci EU i za jejími hranicemi byly rovnocenné; zdůrazňuje, že EU by měla podniknout reálné kroky a řešit problematiku konkrétních případů porušování pravidel, kdy dochází k poškozování zájmů evropského průmyslu, a postupně zavést zásadu recipročních obchodních vztahů, především v souvislosti s přístupem na trhy veřejných zakázek, a zlepšit schopnost reagovat, což by mohlo být prospěšné pro otevírání trhů;

72.  připomíná Komisi, že nízká úroveň platů a ochrany životního prostředí zůstává i nadále velmi důležitým prvkem mezinárodní hospodářské soutěže a že je naléhavě nutné usilovat o sladění těchto standardů vzestupným způsobem, aby mohla v EU proběhnout skutečná reindustrializace; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v dohodách o volném obchodu se třetími zeměmi vyjednala povinné závazky v oblasti práv pracovníků a ochrany životního prostředí;

73.  bere na vědomí návrh Komise zaměřený na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu EU, které představují klíčové prvky průmyslové politiky; doufá, že tato modernizace může zvýšit jejich účinnost; žádá proto Komisi, aby tyto nástroje neoslabila v právních předpisech ani v praxi, ale naopak je posílila tak, aby mohly co nejdříve zajišťovat účinnější ochranu evropských podniků – nezávisle na jejich velikosti – před nezákonnými nebo nekalými obchodními postupy;

74.  připomíná, že ve všech případech, kdy to okolnosti vyžadují, je třeba uplatňovat nástroje na ochranu obchodu a používat je vůči zemím, které nedodržují pravidla mezinárodního obchodu nebo podmínky dohod o volném obchodu uzavřených s EU, a žádá, aby malé a střední podniky měly zajištěny jednodušší, rychlejší a méně nákladné možnosti využívání antidumpingových postupů a mohly se tak lépe chránit před nekalými praktikami;

75.  upozorňuje na klíčový význam výzkumu a inovací pro zajištění konkurenceschopnosti evropských podniků na světových trzích a zdůrazňuje, že evropské podniky musí lépe předjímat potřeby na trzích třetích zemí, aby dokázaly reagovat na globální poptávku;

76.  považuje za nezbytné, aby se EU v rámci svého úsilí o znovuoživení vlastního průmyslu vybavila prostředky, které jí umožní:

   uplatňovat aktivnější antidumpingovou politiku a přijímat opatření reagující mimo jiné na nekalé způsoby, jakými některé třetí země financují vývoz,
   provádět skutečnou politiku směnných kurzů, která ochrání evropské obchodní zájmy,
   uplatňovat zásadu „spravedlivého obchodu“ (fair trade), která je založena na vzájemném dodržování sociálních a kulturních norem a norem v oblasti životního prostředí, stejně jako norem vztahujících se k dodržování lidských práv v rámci mezinárodního obchodu;

77.  vyzývá Komisi, aby podstatně zlepšila svůj způsob hodnocení obchodních dohod, zejména pak způsob, jakým provádí posuzování dopadů, a začala za tímto účelem zohledňovat konkurenceschopnost průmyslu a provádět posouzení ex post a analýzy kumulativních účinků všech dohod, které jsou již uzavřeny nebo jsou předmětem jednání; zdůrazňuje význam projektu transatlantického partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) pro uskutečnění cílů reindustrializace Evropy, jejího růstu a zaměstnanosti, který má navíc potenciál zjednodušit vývoz evropských průmyslových výrobků a zvětšit jeho objem, zlepšit zavedením vyšších mezinárodních výrobních norem konkurenceschopnost průmyslu a snížit náklady vznikající výrobním společnostem dovážením surovin a zpracovaných materiálů; podporuje, aby stejně jako je tomu v případě jiných obchodních dohod, byla součástí TTIP kapitola zaměřená na ty záležitosti v oblasti energetiky, které by mohly mít vliv na vnitřní trh; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím rušení celních sazeb umožnila v souvislosti se službami a investicemi lepší přístup na trh, aby posílila spolupráci v oblasti regulace, aby zajistila lepší pravidla zadávání veřejných zakázek a lepší ochranu práv duševního vlastnictví a aby tyto cíle aktivně prosazovala v rámci politiky hospodářské soutěže a ve vztahu k energii a komoditám; podtrhuje potřebu racionalizace právních předpisů a snížení regulační a administrativní zátěže, jež patří k záměrům TTIP a které je třeba provádět s tím, že při tom budou důsledně zohledňovány a chráněny vysoké sociální a environmentální normy a práva zaměstnanců; zdůrazňuje, že definitivní uzavření transatlantického obchodního a investičního partnerství otevře široké pole hospodářských možností, které by mohlo zpětně posílit vztahy EU a několikanásobně zvýšit příliv přímých zahraničních investic do EU;

78.  vyzývá Komisi, aby se inspirovala příkladem USA a umožnila odborovým svazům podávat stížnosti v oblasti obchodu, jelikož porušování obchodních pravidel může mít negativní dopad na průmysl, a tedy i na příslušné pracovníky, a aby navrhla pro EU obdobná pravidla;

79.  zdůrazňuje, že prostřednictvím uzavření nových obchodních dohod, nových investičních dohod a nových dohod o duševním vlastnictví je třeba posílit hodnotový řetězec vznikající v rámci evropského průmyslu, a proto je třeba do něj již při přípravě mandátu začlenit odpovídající strategické nasměrování;

80.  vyzývá Komisi, aby vytvořila evropskou strategii vývozu pro technologie účinně využívající zdroje a energeticky úsporné technologie a odpovídající služby, která bude zahrnovat standardizační diplomacii, jejímž úkolem bude zajišťovat celosvětové prosazování evropských norem;

81.  připomíná, že technické předpisy a normy hrají zásadní roli při zajišťování vedoucího postavení EU v inovativních odvětvích, včetně zelených technologií; vyzývá proto Komisi, aby posílila schopnost EU vytvářet normy a mezinárodní technické předpisy v inovativních odvětvích; vybízí rovněž Komisi, aby zlepšila spolupráci s klíčovými třetími zeměmi, zejména rozvíjejícími se zeměmi, aby byly vytvořeny společné technické předpisy a normy;

Financování renesance průmyslu

82.  bere na vědomí omezení bankovních úvěrů a následný nepříznivý dopad, zejména na malé a střední podniky; vyjadřuje politování nad skutečností, že tato omezení se také nepříznivě projevují na nástrojích financování, které dala EU k dispozici, a domnívá se, že Komise by měla požádat finanční zprostředkovatele odpovědné za správu těchto nástrojů o předložení výročních zpráv; vítá zelenou knihu Komise o dlouhodobém financování; poukazuje na to, že je třeba posílit odolnost a důvěryhodnost bankovního sektoru EU prostřednictvím dohody Basilej III, bankovní unie a Evropského mechanismu stability; zdůrazňuje význam toho, aby naši mezinárodní partneři rovněž uplatňovali pravidla daná dohodou Basilej III; poukazuje na to, že investice do průmyslu jsou investicemi dlouhodobými; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily legislativní a finanční rámec tak, aby byl jasnější a předvídatelnější, a vytvořily tak pro investice do průmyslu příznivé podmínky;

83.  je přesvědčen, že je třeba prozkoumat nové alternativní a kreativní způsoby financování, zejména co se týče soukromého a kapitálového financování; konstatuje, že důležitou úlohu hraje v tomto ohledu podpora finanční gramotnosti a že finanční gramotnost by se měla stát součástí školních osnov;

84.  zdůrazňuje důležitost finančních zdrojů pro začínající a malé a střední podniky, protože podnikatelům poskytují prostředky potřebné k uvádění inovativních myšlenek na trh;

85.  vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je vytvoření společných finančních nástrojů s účastí EIB, a konstatuje, že na svém zasedání v červnu 2013 schválila tuto iniciativu Evropská rada; vítá rovněž skutečnost, že Komise a EIB si naplánovaly představit Evropské radě před jejím zasedáním v říjnu 2013 komplexní zprávu o jejich uplatňování, ve které jsou stanoveny kvantitativní cíle, nástroje a časový rozvrh;

86.  vyzývá Radu, aby v konzultaci s Komisí a Evropskou investiční bankou bezodkladně upřesnila parametry těchto nástrojů s cílem dosáhnout významného pákového efektu; zdůrazňuje, že tyto nástroje je třeba uvést do provozu do konce roku 2013;

87.  vítá navýšení kapitálu EIB a její nedávno zveřejněné zásady pro poskytování úvěrů v souvislosti s novou emisní normou 550 gramů CO2 na kilowatthodinu (g/kWh); je přesvědčen, že EIB by mohla napomoci zmírňování problémů spojených s roztříštěností finančních trhů v EU; vyzývá EIB, aby se i nadále zabývala rozvojem nových úvěrových modelů, které by vyhovovaly potřebám průmyslu; vyzývá Evropskou investiční banku, aby uskutečnila svůj plán zvýšit v letech 2013 až 2015 úvěrovou činnost v EU o více než 50 %;

88.  poukazuje na to, že subsidiarita nechává v celé Evropě otevřené dveře široké škále fiskálních politik a úvěrových i dotačních režimů;

89.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak by bylo možné docílit pákového efektu pro trh s cennými papíry zajištěnými aktivy a alternativních vzorců financování spojeného s řádným obezřetnostním dohledem s cílem usnadnit financování malých a středních podniků; bere na vědomí úlohu, kterou mohou hrát banky podporující rozvoj podniků a infrastrukturu v investování do strukturovaných krytých dluhopisů vydaných bankami, přičemž tyto investice budou kombinovat se zvýšenými cíli v oblasti poskytování půjček malým a středním podnikům; vítá návrh na vytváření úvěrových partnerství mezi soukromými subjekty, v jejichž rámci poskytuje krátkodobé i dlouhodobé půjčky určitá pojišťovna ve spojení s určitou bankou;

90.  je přesvědčen o důležitosti podpory nových modelů inovativního financování malých a středních podniků, především takových, jež mají vysoký potenciál růstu; poukazuje na rozmach iniciativ, k němuž v Evropě došlo v oblasti skupinového financování a elektronických platforem pro poskytování úvěrů, a na finanční i nefinanční přínosy, které má tento způsob financování pro malé a střední podniky a podnikatele, jako například poskytování prostředků do začátku podnikání, ověřování výrobků, zpětná vazba od zákazníků a stabilní a důvěryhodná struktura vlastnictví podílů; žádá Komisi, aby ohledně skupinového financování zveřejnila sdělení; žádá Komisi, aby vytvořila efektivní regulační rámec pro skupinové financování poskytující až 1 milion EUR na projekt, který rovněž řeší problémy týkající se ochrany investorů; vyzývá Komisi, aby zvážila uvolnění určitých omezených prostředků na služby v oblasti skupinového financování, jak již učinily některé členské státy;

91.  vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření místních trhů s dluhopisy pro malé a střední podniky s cílem nabízet odpovídající dlouhodobé financování, zvláště pak v regionech, kde jsou možnosti získat úvěr omezené; domnívá se, že jako jeden z možných vzorů by mohly posloužit místní trhy s dluhopisy, jako je štutgartská burza;

92.  žádá Komisi, aby podpořila rozvoj vnitrostátních investičních bank pro malé a střední podniky a umožnila stávajícím investičním bankám pro malé a střední podniky rozšířit svou činnost v jiných členských státech a zapojit se do projektů financování za vnitrostátními hranicemi na základě vypracování pokynů, které umožní překonat rozsáhlou úvěrovou krizi;

93.  je toho názoru, že opožděné platby jsou pro podniky, zvláště pak pro podniky malé a střední, zdrojem nestability a příčinou ztráty jejich konkurenceschopnosti; chválí členské státy, které plně provedly směrnici o opožděných platbách, a žádá, aby tato směrnice byla provedena v celé EU; je přesvědčen, že dostupné nástroje EU nabízející pomoc a financování nejsou hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům, dostatečně známy; vyzývá ke zřizování jednotných kontaktních míst po celé Unii, která malým a středním podnikům umožní centrální přístup k informacím o dostupných možnostech financování ze strany EU; zdůrazňuje význam vytváření sítí zprostředkovatelských sdružení podnikatelů, neziskově zaměřených, s cílem vyčlenit a poskytovat podporu, vedení a úvěry pro malé a střední podniky v zájmu rozvoje podnikání;

94.  je přesvědčen, že nekalá daňová konkurence mezi členskými státy nepřispívá k rozvoji silné evropské průmyslové politiky;

95.  podporuje větší koordinaci v oblasti zdaňování podniků v Unii prostřednictvím stanovení jednotných daňových základů;

96.  vyzývá Komisi, aby vypracovala nenákladnou studii o faktorech ovlivňujících konkurenceschopnost v různých oborech průmyslové činnosti vykonávané v rámci EU (dodací lhůty, patenty, jakost výrobků, poprodejní servis, kvalita dopravy, energetické sítě a infrastrukturní sítě pro informační a komunikační technologie atd.) ve srovnání s jinými částmi světa; vyzývá Komisi, aby prováděla průběžnou analýzu makroekonomické konkurenceschopnosti EU se zvláštním zaměřením na dopravu, energetiku a infrastrukturní sítě pro informační a komunikační technologie a aby vypracovala studie o dlouhodobém financování nové i stávající infrastruktury, která je nezbytná k zajištění toho, aby si EU uchovala svou konkurenceschopnost;

97.  zdůrazňuje význam rizikového kapitálu a sítí investorů typu „business angels“, zvláště pro ženy; žádá, aby byl urychleně uveden do provozu internetový portál pro ženy podnikatelky; vítá podporu, kterou EU poskytuje zřizování sítí typu „business angels“ a inkubátorů; vítá zejména vytvoření kapitálového nástroje v rámci programu Horizont 2020 a programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), který má podporovat zvyšování nabídky rizikového kapitálu, a to jak po stránce kvantity, tak po stránce kvality; je přesvědčen, že Evropský investiční fond má zásadní úlohu v rozvoji trhů rizikového kapitálu, zejména co se týče zavádění nových technologií; domnívá se, že je třeba odstranit rozlišování mezi kapitálovou investicí a dluhem sloužící pro daňové účely;

98.  vyzývá Komisi, aby prostudovala multiplikační účinky předních konkurenceschopných subjektů s ohledem na jejich výrobu, tvorbu hodnot a sítí pracovních příležitostí v hospodářství jako celku; domnívá se, že přední konkurenceschopné subjekty nejsou nutně definovány svou velikostí, nýbrž splňují určitý počet kritérií, jako je mezinárodní zaměření, určitý minimální podíl na domácím a celosvětovém trhu, intenzívní výzkum, vývoj a spolupráce s rozsáhlou sítí podniků; domnívá se, že taková studie by mohla především upozornit na vzájemnou závislost průmyslových podniků a malých a středních podniků a prokázat tak neplatnost některých stereotypů týkajících se základny zpracovatelského průmyslu;

Získání dovedností a pracovní síly pro renesanci průmyslu

99.  zastává názor, že od začátku krize došlo k restrukturalizaci přibližně v 5 500 evropských průmyslových podnicích a v souvislosti s tím i ke ztrátě přibližně 2,7 milionu pracovních míst;

100.  zdůrazňuje, že strategie RISE je příležitostí pro stabilní zaměstnanost s dobrými pracovními příležitostmi a důstojnou mzdou; poukazuje na nezbytnost uzavírat partnerství se zúčastněnými stranami, zejména se sociálními partnery, komorami a organizacemi mládeže, v souvislosti se začleňováním mladých lidí mezi pracovní sílu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily sociální dialog rovněž s jednotlivými průmyslovými odvětvími a podniky; je přesvědčen, že účast sociálních partnerů v co možná nejranější fázi legislativních postupů by měla veliký přínos; vyzývá také Komisi, aby na své úrovni podporovala úlohu sociálních partnerů a zohledňovala při tom rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními systémy; vyzývá sociální partnery, aby se vždy, kdy je to možné, zapojovali do sociálního dialogu na úrovni EU;

101.  konstatuje, že strategie RISE si vyžádá širší a lepší přístup ke školením, celoživotnímu učení, odbornému a vysokoškolskému vzdělávání připravenému na budoucnost, větší důraz na přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku (obory STEM ), zvláště pak s ohledem na ženy, i podporu podnikání; je zastáncem začlenění těchto témat do školních osnov; podporuje rozvoj systémů přípravy při zaměstnání a učňovských stáží a náležitou síť sociálního zabezpečení spolu s politikou druhých šancí; domnívá se, že v tomto ohledu by měly důležitou úlohu plnit programy a nástroje EU, jako je Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut (EIT);

102.  domnívá se, že podpora kvalifikované pracovní síly dává Evropě velkou výhodu a je významnou hnací silou rozvojových investic do výzkumu a vývoje; žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost podpoře vzdělávání s cílem vytvořit výzkumná střediska, která budou v mezinárodním měřítku na špičkové akademické úrovni;

103.  věří, že inovace na pracovišti, rozvoj schopností, tvůrčí a samostatní pracovníci a týmová práce představují důležitou hodnotu, která se podílí jak na sociální, tak na hospodářské výkonnosti společností; klade důraz na to, že je třeba rozšířit demokratizaci pracovišť včetně aktivní účasti zástupců pracovníků a odborových svazů; vyzývá členské státy či příslušné regionální orgány, aby vytvořily rámec pro stávající odbornou přípravu, ať už ve formě individuálního práva na odbornou přípravu či jiným způsobem, což zajistí, že budou se svými dovednostmi stále v předstihu před rostoucími nároky daného odvětví a že se dokáží přizpůsobovat novému trhu, nebo v případě nadbytečnosti provádět přesuny do jiného průmyslového odvětví; podotýká, že zaměstnavatelé i pracovníci nesou společnou odpovědnost za celoživotní učení; dále poukazuje na to, že informace a konzultace na pracovišti jsou jedním ze základních práv, které stanovuje Smlouva;

104.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy a příslušnými sociálními partnery v jednotlivých odvětvích na návrhu střednědobé a dlouhodobé prognózy týkající se dovedností, které budou potřebné na trhu práce, například vytvořením evropských rad pro průmyslové dovednosti;

105.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly řešením nedostatků v oblasti elektronických dovedností na všech úrovních vzdělávání a prostřednictvím celoživotního učení, neboť rozvoj informačních a komunikačních technologií může mít z dlouhodobého hlediska velký vliv na rozmáhající se průmyslová odvětví v oblastech, jako je energetická účinnost, plány ochrany životního prostředí, bezpečnostní cíle a další využití komunikačních možností (např. účinné a inteligentní dopravní systémy, systémy komunikace mezi lidmi, mezi lidmi a stroji a mezi stroji navzájem);

106.  zdůrazňuje, že silný potenciál inženýrských a informačních technologií zvyšuje odolnost sféry zaměstnanosti; vyzývá členské státy, aby s podporou Komise zvážily možnosti, jak v rámci vnitrostátních cílů zvýšit počet studentů studujících obory STEM; domnívá se, že v souvislosti se stanovováním cílů v oblasti STEM by mohlo být přínosné vytvoření vnitrostátních, regionálních a evropských platforem STEM, které by umožňovaly výměnu osvědčených postupů mezi regiony, univerzitami a průmyslem; domnívá se rovněž, že evropské platformy by v případě svého zřízení mohly mít velký význam pro koordinaci a spolupráci vnitrostátních platforem na evropské úrovni; zdůrazňuje, že ve školách a v rámci programů odborné přípravy by v této souvislosti mělo být podporováno také osvojování základních dovedností v oblasti IKT;

107.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení modelu „College-to-Career Funds“ (C2C) používaného v USA s cílem vytvořit partnerství mezi průmyslem a vysokými školami za účelem odborné přípravy mladých lidí na zaměstnání v odvětvích, která jsou na vzestupu; bere na vědomí plány na zřízení technických vysokých škol („University Technical Colleges“) s partnery z oblasti průmyslu, o kterých se hovořilo ve Spojeném království;

108.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit dobrovolnou mobilitu mezi mladými lidmi pomocí prosazování programu Erasmus pro všechny a odstranění stávajících překážek přeshraniční učňovské přípravy a stáží a prostřednictvím posílení přenositelnosti důchodových nároků, pracovních práv a práv na sociální ochranu po celé EU; zdůrazňuje, že výrazně rozšířen by měl být zejména program Erasmus pro mladé podnikatele;

109.  doporučuje mobilizovat všechny dostupné finanční a normativní nástroje k podpoře přemístění hospodářské činnosti a vyzývá k vytvoření informačních center s cílem zvyšovat povědomí podnikatelů o výhodách zachování nebo přemístění jejich činnosti v Evropě, pokud jde o zkracování dodavatelských řetězců, které může vést k využívání místních zdrojů pro výrobu a k větší efektivitě tohoto odvětví a zároveň zvyšovat počet místních pracovních příležitostí; zdůrazňuje, že je třeba optimalizovat využívání Evropského portálu pracovní mobility EURES, a tak využít kompetencí mladých Evropanů hledajících zaměstnání; vyzývá členské státy, aby zlepšily provádění směrnice o službách a zabránily případům sociálního dumpingu;

110.  zdůrazňuje, že vzdělání je jedním ze základních požadavků a že vzdělávání na všech úrovních, od základních škol až po univerzity, by mělo být otevřené všem;

111.  zdůrazňuje, že je třeba snížit míru předčasného ukončování školní docházky, a poukazuje na to, že osoby, které ji předčasně ukončují, potřebují příležitosti ve formě stáží, jako je například rakouská „záruka odborné přípravy“;

112.  vítá rozhodnutí provádět systém záruk pro mladé lidi i ambice s tím spojené, jakož i ochotu členských států poskytnout finanční prostředky na snižování nezaměstnanosti mezi mladými lidmi; vítá podporu aliance pro učňovskou přípravu; poukazuje na skutečnost, že v některých členských státech není učňovská praxe v dostatečné míře integrální součástí politiky zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby vypracovala společné ukazatele sociálních investic, zejména v souvislosti s problémem nezaměstnanosti mladých lidí; vyzývá průmysl, aby se na úrovni příslušných členských států aktivně podílel na provádění systému záruk pro mladé lidi, aby poskytl kvalitní pracovní místa nebo stáže pro mladé lidi, je-li to možné, a vytvořil kvalitní stáže s důstojnou mzdou; naléhavě vyzývá členské státy, aby se prostřednictvím mnohočetných opatření zasadily o zvýšení přitažlivosti systémů učňovské přípravy pro firmy;

113.  zdůrazňuje, že členské státy se solidním systémem odborné přípravy prokázaly během krize relativně odolné trhy práce; vyzývá všechny členské státy, aby tyto systémy přezkoumaly a zavedly je spolu se sociálními partnery a dalšími zainteresovanými subjekty, jako jsou komory; poukazuje na problém zvýšení srovnatelnosti evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) s evropským systémem přenosu a akumulace kreditů (ECTS); podtrhuje rovněž význam srovnatelnosti a větší slučitelnosti různých vnitrostátních systémů odborné přípravy pro usnadnění mobility pracovníků na trhu práce v rámci příslušných kategorií zaměstnání;

114.  zdůrazňuje, že střední odborné školy technického zaměření a systémy odborné přípravy mají zásadní význam, a podporuje iniciativy Komise na podporu přeshraničních výměn mezi členskými státy;

115.  je přesvědčen, že je třeba zlepšit obraz odborného vzdělávání a přípravy nejen zdůrazňováním jejich vlastní hodnoty, ale také jejich spojením s možným přechodem na vysokou školu nebo na jiný způsob vysokoškolského vzdělávání; konstatuje, že spolu s tím je nezbytné i to, aby členské státy přiznaly kvalifikacím získaným v rámci vysoce kvalitního odborného vzdělávání a odborné přípravy vyšší úroveň klasifikace v národních rámcích kvality; podtrhuje význam zlepšování vzdělávacích dovedností pro zvýšení kvality rozvoje nových výrobních dovedností, a to i prostřednictvím opatření EU, jejichž cílem bude normalizace politiky v oblasti lidských zdrojů počínajíc základní odbornou přípravou;

116.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery vytvořily a realizovaly programy profesního poradenství pro mladé lidi v přírodovědných a technických oborech s cílem podporovat rozvoj životaschopného a udržitelného hospodářství a také opatření ke zvýšení informovanosti a povědomí o ekologických a environmentálních otázkách, a to jak v rámci formálního vzdělávacího systému, tak v rámci opatření místních a regionálních orgánů;

117.  domnívá se, že další rozvoj volného pohybu pracovníků, jenž je zajišťován pomocí nástrojů jako je vzájemné uznávání profesních kvalifikací a celoživotní učení, především pro zranitelné pracovníky, představuje velký potenciál pro zmírnění nedostatku kvalifikované pracovní síly a nastartování růstu podporujícího začlenění;

118.  vyzývá členské státy, aby spustily systém mikropůjček pro mladé lidi s cílem podpořit podnikání;

119.  očekává, že opatření a činnosti zaměřené na podporu podnikání na úrovni EU nebo členských států se budou vztahovat na všechny typy podniků, družstev, řemeslných živností, svobodných povolání a podniků sociální ekonomiky;

120.  zdůrazňuje, že strategie RISE by se měla řídit principem „stejná mzda za stejnou práci“ s cílem zajistit jak rovnost pohlaví na pracovišti, tak rovnost podmínek pro zaměstnance s různými druhy smluv;

121.  poukazuje na to, že v Evropě tvoří každý rok ženy více než polovinu absolventů vysokých škol; zdůrazňuje pozitivní dopad, který mohou mít na podniky dovednosti kvalifikovaných žen, zejména pokud jde o růst, produktivitu a konkurenceschopnost evropského průmyslu; v této souvislosti vyzývá zúčastněné strany v oblasti hospodářství, vzdělávání i v sociální oblasti a Komisi, aby podpořily a posílily úlohu žen v průmyslových odvětvích v Evropě;

122.  zdůrazňuje, že v průmyslu je třeba zabránit tradičně nerovnovážnému postavení žen a mužů; domnívá se, že tuto nerovnováhu je třeba odstranit, aby tak ženy i muži měli plnohodnotné uplatnění na trhu práce, částečně i s ohledem na demografické problémy, před kterými nyní EU stojí;

123.  poukazuje na to, že ženy jako pracovnice mají důležitou úlohu při provádění strategie RISE; zdůrazňuje, že nezohlednění genderové perspektivy v průmyslových politikách prohlubuje rozdíly v postavení žen a mužů; domnívá se, že tuto nerovnováhu je třeba odstranit, aby tak ženy i muži měli plnohodnotné uplatnění na trhu práce, jež se řídí zásadou „stejná mzda za stejnou práci“; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby ženy jako pracovnice nebyly nedostatečně zastoupeny v odborné přípravě, projektech a programech týkajících se ekologické přeměny, či z nich nebyly dokonce vyloučeny, a klade důraz na nutnost začlenit hledisko rovnosti žen a mužů; vyzývá dále členské státy, aby prováděly opatření za účelem sladění pracovního a rodinného života, aby se tak maximalizovaly příležitosti žen k budování trvalé a stabilní profesní dráhy;

124.  konstatuje, že přechod k nízkouhlíkovému hospodářství nepovede pouze k vytvoření nových pracovních míst v nových hospodářských odvětvích, ale mohl by vést také ke ztrátě pracovních míst v méně udržitelných oborech činnosti; doporučuje tedy v této souvislosti vytvořit a posílit nástroje, které umožní včasné předjímání změn, a zaručí tak hladký přechod z jednoho zaměstnání ke druhému;

125.  žádá Komisi, aby vypracovala a prosazovala sadu nástrojů pro udržitelnou podnikovou politiku (která zahrnuje sociální odpovědnost podniků, podávání zpráv o udržitelnosti, opatření na podporu modelů nízkouhlíkové a nízkoodpadové výroby);

126.  podtrhuje důležitost sociální odpovědnosti podniků, která je klíčovým nástrojem politiky společností, jež dbají účinného využívání přírodních zdrojů, sociálních hledisek ve vztazích s komunitou, s pracovníky a s jejich zástupci i hledisek ekonomických, která souvisejí s řádným řízením společnosti;

127.  žádá členské státy, aby v dialogu se sociálními partnery a příslušnými zainteresovanými subjekty zvážily politiky, které by umožnily zavést během hospodářského poklesu pružnější pracovní dobu;

128.  navrhuje, aby na pořadu jednání příští trojstranné sociální vrcholné schůzky o růstu a zaměstnanosti podle článku 152 Smlouvy o fungování Evropské unie byl i bod týkající se toho, aby do nákladové ceny bylo započítáváno i sbližování minimálních sociálních standardů;

Politika v oblasti zdrojů a energie za účelem renesance průmyslu

129.  zdůrazňuje skutečnost, že zdroje a energie jsou základem strategie RISE vzhledem k tomu, že jsou zásadní pro mezinárodní konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že dostupnost surovin je klíčová pro možnosti rozvoje evropského průmyslu, a varuje před tím, že bez některých klíčových surovin nebude možný budoucí rozvoj většiny strategických průmyslových odvětví v Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly aktivní opatření proti nadměrným nákladům v oblasti zdrojů i v energetickém odvětví; zastává k oběma z nich integrovaný přístup na bázi cenové dostupnosti – udržitelnosti – přístupnosti, který spočívá na všech třech uvedených aspektech a jehož cílem je odstranit závislost růstu na využívání většího množství surovin; podtrhuje význam zajištění konkurenceschopného a transparentního trhu s energií, který nebude ovlivňován nerovnováhami mezi členskými státy a který umožní snadný přístup k bezpečné, udržitelné, cenově dostupné a spolehlivé energii; konstatuje, že je zapotřebí strategie, která usnadní integraci evropského trhu s energií a rozvoj energetických infrastruktur;

130.  vítá evropskou iniciativu v oblasti surovin, evropské inovační partnerství v oblasti surovin a jeho strategický prováděcí plán, jakož i plán pro účinné využívání zdrojů; zdůrazňuje, že v případě klíčových zdrojů, jako je voda, je třeba řešit problém jejich nedostatku, a vyzývá Komisi, aby i nadále pracovala na své třípilířové strategii pro oblast surovin založené na mezinárodních partnerstvích a obchodu, dodávkách surovin v EU a účinném využívání zdrojů, opětovném využívání a recyklaci surovin; vyzývá Komisi, aby začlenila cíle politiky v oblasti odpadů do evropského semestru a do doporučení pro jednotlivé země i národních programů reforem; žádá Komisi, aby dále rozvinula odvětvová měřítka účinného využívání zdrojů, zejména pro účely veřejných zakázek; žádá Komisi, aby široce uplatňovala strategii 3R (snížení množství, opětovné použití, recyklace) a důkladně prostudovala návrhy na omezení vývozu důležitých surovin; zdůrazňuje význam systému celosvětové certifikace pro první fázi zpracování nebezpečného odpadu a pro odpadní materiál z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ); poukazuje na to, že v některých členských státech existují příslušné systémy sběru a recyklace odpadu z výstavby; poznamenává, že v evropských odvětvích těžebního průmyslu se dodržují normy, které patří k nejpřísnějším na světě, a vyzývá Komisi, aby ve dvouleté lhůtě zhodnotila návrh na zřízení evropského geologického ústavu; vyzývá Komisi, aby co nejrychleji předložila opatření, která povedou k harmonizaci pravidel a postupů udělování licencí k těžbě surovin v Evropské unii; vyzývá členské státy, průmysl, geologické instituty a Komisi ke spolupráci při mapování nalezišť surovin;

131.  podtrhuje potenciál spočívající v přechodu k hospodářství založenému ve větší míře na využívání biomasy, neboť například surové materiály z lesů mohou plnit významnou úlohu v rámci výroby energie z obnovitelných zdrojů a v rámci udržitelné průmyslové výroby;

132.  vyzývá k okamžitému provedení směrnice o energetické účinnosti a národních akčních plánů a k zavedení náležitých finančních pobídek na jejich podporu; vyzývá ke stanovení blokové výjimky pro všechny systémy energetické účinnosti, které byly Evropské komisi nahlášeny v rámci vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti; je přesvědčen, že členské státy by měly vypracovat ambiciózní strategie, které by se zaměřovaly především na renovaci stávajícího stavebního fondu v souladu se zavedenými společnými normami; zdůrazňuje, že agendu v oblasti zvyšování účinnosti by mohly dále podpořit i finanční nástroje; vyzývá Komisi, aby usilovala o nákladově efektivní podpůrná kritéria pro energii z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že spolehlivé a bezpečné dodávky energie za dostupnou cenu mají zásadní význam pro konkurenceschopnost evropského průmyslu; podtrhuje význam jasně stanovených a dlouhodobých cílů v oblasti klimatu pro to, aby podniky mohly investovat, a to zejména v zelených odvětvích, a naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila návrh stabilního právního rámce střednědobých a dlouhodobých opatření pro evropskou energetickou a klimatickou politiku do roku 2030, který by podpořil investice do snižování emisí uhlíku, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

133.  konstatuje, že Evropská unie jako jediná provozuje systém emisních povolenek a že kromě jejích členských států dosud dodržuje Kjótský protokol méně než půltuctu zemí, které vyprodukují méně než 15 % celosvětových emisí CO2 včetně Evropské unie;

134.  vyzývá Komisi, aby předložila průmyslovou strategii pro energii z obnovitelných zdrojů, která bude zahrnovat výzkumnou činnost v celém jejím rozsahu včetně financování s cílem zajistit, aby si Evropská unie na poli obnovitelných zdrojů energie udržela své vůdčí postavení;

135.  domnívá se, že jak evropský průmysl, tak jednotliví spotřebitelé by mohli mít užitek z modernizované energetické infrastruktury, jako jsou například inteligentní sítě, díky kterým by mohlo být dosaženo maximalizace domácího energetického potenciálu a plného začlenění obnovitelných zdrojů do dodávek energie;

136.  vyzývá Komisi, aby zajistila vytvoření stabilního rámce pro zabezpečení dodávek energie v nadcházejících desetiletích, aby tak byla zaručena bezpečnost investic a umožněna opatření na podporu udržitelné konkurenceschopnosti;

137.  upozorňuje na stávající trendy projevující se v globálních cenách energie, které jsou přímo vázané na nekonvenční zdroje ropy a plynu v USA i vývoj na Blízkém východě, a konstatuje, že vysoké ceny energie jsou důležitým činitelem ovlivňujícím konkurenceschopnost evropského průmyslu; zdůrazňuje, že je třeba provést analýzy faktorů ovlivňujících cenu energie; vyzývá Komisi, aby to vzala v úvahu jako v případě svých provedených hodnocení dopadu i při vytváření budoucích návrhů; zdůrazňuje, že strategie RISE vyžaduje soudržnost průmyslové, energetické a klimatické politiky; konstatuje, že nižší ceny energie v USA umožnily dodatečné průmyslové investice; odkazuje na usnesení Parlamentu o těchto investicích; upozorňuje na velice důležitou úlohu energeticky náročných průmyslových odvětví produkujících nepostradatelné základní materiály; zdůrazňuje, že v těchto průmyslových odvětví hrozí riziko úniku uhlíku, a že je proto nutné přijmout zvláštní předběžná opatření v zájmu zachování jejich konkurenceschopnosti; žádá Komisi, aby předložila doporučení, na jejichž základě by bylo možné riziku úniku uhlíku předejít;

138.  vyslovuje politování nad tím, že Komise nedodržuje zásadu obezřetnosti ve vztahu k odvětvím užívajícím technologie, u kterých nebylo prokázáno, že jsou bezrizikové;

139.  zdůrazňuje, že jihoevropské země platí za plyn nejvyšší ceny v Evropě, takže jejich průmysl, zejména jeho energeticky náročná odvětví, trpí konkurenční nevýhodou a je rovněž ohrožen zvýšeným rizikem úniku uhlíku;

140.  vyzývá Komisi a členské státy, aby znovu přezkoumaly podmínky dlouhodobých energetických smluv a přezkoumaly plynárenské smlouvy založené na indexování podle ceny surové ropy a pokročily k tvorbě cen na základě uzlů a k otevření vnitřního trhu větší hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby se podílela na hledání možností změny smluvních podmínek a usnadnění přechodu k pružnějším alternativám, čímž napomůže dosažení cíle, jímž je lepší přístup k plynu pro všechny členské státy;

Regionální strategie RISE se zvláštním důrazem na jih Evropy

141.  je zastáncem multiregionálního přístupu k průmyslové politice, který obnoví udržitelný růst v upadajících ekonomikách či ekonomikách, které jsou nejvíce vystaveny rizikům spojeným s jejich průmyslovou základnou; poukazuje na to, že je naléhavě zapotřebí provést opatření na podporu průmyslových odvětví, která jsou nejhůře postižena krizí a mezinárodní konkurencí; podporuje strategii s vysokou přidanou hodnotou, pokud jde o integraci regionálních hospodářství – především jižních – do světových hodnotových řetězců; domnívá se, že v této souvislosti mají velký význam strategie inteligentní specializace a že současné silné stránky průmyslu potřebují podporu v podobě rozsáhlejších inovací a větší specializace; je přesvědčen, že současně se strategiemi inteligentní specializace v souvislosti s přístupem k financování je třeba vytvořit investiční strategii pro oblast jihu;

142.  zdůrazňuje, že ve státech postižených krizí je nutno zlepšit podmínky poskytování úvěrů, a domnívá se, že by bylo možné zavést program mikroúvěrů, který by byl financován z prostředků Evropské investiční banky nebo vnitrostátních rozvojových bank a který by malým a středním podnikům umožňoval plnit objednávky;

143.  konstatuje, že určité regiony ovlivňuje jejich periferní umístění a že nedostatek dobře propojené infrastruktury potřebné úrovně má nepříznivý vliv na jejich schopnost obstát v hospodářské soutěži na vnitřním trhu Unie i za jejími hranicemi; konstatuje, že tato podpora je obzvláště důležitá pro některé jižní oblasti Evropy, se zbytkem Unie však musí být lépe propojeny také jiné oblasti, jako je východní a severní Evropa, kde se nachází velký podíl přírodních zdrojů Unie; vyzývá Komisi, aby podpořila plnou evropskou integraci infrastruktur, především v případě jižních ekonomik, zejména v oblasti železniční dopravy, energetiky a IKT, a zdůrazňuje, že je třeba tomu přizpůsobit nástroj pro propojení Evropy; vyzývá evropské orgány a členské státy, aby zaručily financování v potřebné výši a zjednodušily administrativní postupy s cílem dosáhnout intenzivnějšího rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru, financování projektů a projektových dluhopisů; vyjadřuje politování nad tím, že Pyrenejský poloostrov není plně integrovanou součástí evropského železničního trhu a společně s částmi jižní a východní Evropy není ani plně integrován do evropského trhu s energií;

144.  poukazuje na to, že jižní regiony mají velký potenciál rozvoje strategického odvětví energie z obnovitelných zdrojů; žádá, aby byla přijata opatření, která budou trhy v těchto regionech stimulovat, včetně opatření, která budou podněcovat k mikrovýrobě podniky stojící o produkci vlastní elektřiny a o prodej zbytkové energie do sítě;

145.  zdůrazňuje, že větší rozrůzněnost dodávek energie a využívání vlastních zdrojů včetně energie z obnovitelných zdrojů mohou sehrát významnou roli v procesu znovuoživení jižních ekonomik; konstatuje, že jižní země jsou velkou měrou závislé na dovážené energii, v některých případech od jediného dodavatele;

146.  podtrhuje důležitost infrastruktury IKT, zejména co se týče flexibilních a mobilních řešení, která by umožnila rozvoj průmyslu i v okrajových a řídce osídlených oblastech;

147.  zdůrazňuje význam sdílení osvědčených postupů a mechanismů tržní replikace; vítá návrhy na posílení spolupráce, průmyslové symbiózy a vytvoření sítí poradenských služeb v oblasti účinného využívání zdrojů; je přesvědčen, že snaha o průmyslovou symbiózu by mohla přispět k vytváření větších hodnot a k dosažení větší efektivity; poukazuje na britský model průmyslové symbiózy, který by mohl sloužit jako vzor pro další členské státy;

148.  zdůrazňuje, že přeměna kapitálových společností na družstva byla v některých regionech úspěšná a že vedla k efektivnímu zajištění dlouhodobějšího přístupu, k jejich zakotvení v rámci místního hospodářství a k tomu, že získaly zájem na místním udržitelném rozvoji; konstatuje, že družstva jsou v EU významným hospodářským činitelem, o čemž svědčí skutečnost, že existuje více než 160 000 družstevních podniků, které vlastní více než 123 milionů členů a mezi něž patří více než 50 000 družstevních podniků působících v oblasti průmyslu a služeb, jež zaměstnávají více než 1,4 milionu osob a v každém členském státě vytvářejí v průměru asi 5 % HDP; je tudíž přesvědčen, že v úvahu je třeba brát i družstevní obchodní model a že v příslušných politikách EU by měla být specifika družstev zohledňována;

149.  je přesvědčen, že hospodářství zemí jižní Evropy mohou díky své strategické poloze těžit z nových vývozních trhů, především v jižním Středomoří, zatímco země východní Evropy mohou obdobně těžit z nových vývozních trhů v zemích Společenství nezávislých států; vyzývá k podněcování podnikatelského ducha a v případě migrantů z jižní a východní Evropy k vytváření podniků, které budou schopny se na tyto vývozní trhy dostat; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly obchodní vztahy mezi severním a jižním Středomořím; vítá rovněž Misi pro růst místopředsedy Tajaniho; zastává názor, že k větší konkurenceschopnosti ve prospěch strukturálního rozvoje Evropy by mohlo vést větší zaměření na silné stránky regionálního průmyslu a na regionální průmyslová uskupení; žádá, aby v budoucím institucionálním a strukturálním rozvoji Evropy byl tento názor náležitým způsobem zohledňován;

150.  zastává názor, že větší zaměření na silné stránky regionálního průmyslu a na regionální průmyslová uskupení by mohlo vést k větší konkurenceschopnosti ve prospěch strukturálního rozvoje Evropy; žádá, aby v budoucím institucionálním a strukturálním rozvoji Evropy byl tento názor náležitým způsobem zohledňován;

o
o   o

151.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. C 198, 10.7.2013, s. 45.
(3) Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 35.
(4) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 84.
(5) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 6.
(6) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s.31.
(7) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 131.
(8) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 21.
(9) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2012, s. 59.
(10) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 72.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2012)0387.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2012)0443.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2012)0444.
(14) Přijaté texty, P7_TA(2013)0088.
(15) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 75.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2013)0201.
(17) Přijaté texty, P7_TA(2013)0199.
(18) Přijaté texty, P7_TA(2013)0246.
(19) Přijaté texty, P7_TA(2013)0301.
(20) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 82.
(21) Úř. věst. C 139, 17.5.2013, s. 11.
(22) JOIN(2013)0001 - 7.2.2013.

Poslední aktualizace: 30. května 2017Právní upozornění