Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2178(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0121/2014

Předložené texty :

A7-0121/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 26/02/2014 - 7.2

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0133

Přijaté texty
PDF 358kWORD 113k
Středa 26. února 2014 - Štrasburk Konečné znění
Optimalizace rozvoje potenciálu nejvzdálenějších regionů
P7_TA(2014)0133A7-0121/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. února 2014 o optimalizaci rozvoje potenciálu nejvzdálenějších regionů vytvářením synergií mezi strukturálními fondy a ostatními programy Evropské unie 2013/2178(INI)

Evropský parlament

–  s ohledem na článek 349 a na čl. 355 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který přiznává nejvzdálenějším regionům zvláštní status a který stanoví, že se přijímají „konkrétní opatření“ umožňující plné provádění Smluv a společných politik,

–  s ohledem na čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU, který se týká režimu státních podpor určených těmto regionům,

–  s ohledem na článek 174 a následující články SFEU, které stanovují cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti a které definují strukturální finanční nástroje k jejímu dosažení,

–  s ohledem na všechna sdělení Evropské komise týkající se nejvzdálenějších regionů, zejména pak na sdělení ze dne 17. října 2008 nazvané „Nejvzdálenější regiony: přínos pro Evropu“ (COM(2008)0642),

–  s ohledem na všechna svá usnesení týkající se nejvzdálenějších regionů, zejména pak na usnesení ze dne 20. května 2008 o strategii pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti(1) ,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Regiony 2020 – posouzení budoucích výzev pro regiony Unie“ (SEK(2008)2868),

–  s ohledem na poselství ostrova Réunion ze dne 7. července 2008 přijaté v závěru konference „Evropská unie a její zámoří: Strategie boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ a s ohledem na závěry Rady Evropské unie ze dne 25. června 2009 na téma „Hodnocení akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost polovině období a plán strategie EU pro nepůvodní invazní druhy“,

–  s ohledem na společné memorandum nejvzdálenějších regionů ze dne 14. října 2009 na téma „Nejvzdálenější regiony v horizontu roku 2020“,

–  s ohledem na společnou platformu ze dne 6. července 2010, kterou konference evropských poslanců nejvzdálenějších regionů v Evropském parlamentu adresovala předsedovi Evropské komise Josému Manuelovi Durãu Barrosovi,

–  s ohledem na společné memorandum Španělska, Francie, Portugalska a nejvzdálenějších regionů ze dne 7. května 2010 na téma „Nová vize evropské strategie pro nejvzdálenější regiony“,

–  s ohledem na společný příspěvek nejvzdálenějších regionů ze dne 28. ledna 2011 týkající se páté zprávy o ekonomické, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na zprávu člena Evropské komise Michela Barniera ze dne 12. října 2011 s názvem „Nejvzdálenější evropské regiony a jednotný trh: vliv Unie ve světě“, kterou předložil Pedro Solbes Mira,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o úloze politiky soudržnosti v nejvzdálenějších regionech Evropské unie v souvislosti se strategií Evropa 2020(2) ,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2012 nazvané „Nejvzdálenější regiony Evropské unie: Na cestě k partnerství pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2012)0287),

–  s ohledem na zprávu poslance Serge Letchimyho pro předsedu vlády Francouzské republiky, nazvanou „Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie: příspěvek k uplatňování odchylek ve prospěch globálního projektu rozvoje nejvzdálenějších regionů“,

–  s ohledem na společné příspěvky a technickou a politickou dokumentaci Konference předsedů nejvzdálenějších regionů Evropské unie, zejména na závěrečné prohlášení XIX. |Konference předsedů nejvzdálenějších regionů Evropské unie konané ve dnech 17. a 18. října 2013,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0121/2014),

A.  vzhledem k tomu, že přínos, zdroje a potenciál nejvzdálenějších regionů, které uznala Evropská komise ve své strategii z roku 2008 a ve svém sdělení z roku 2012, se týkají oblastí, které jsou z hlediska výzkumu, inovací a růstu pro Evropskou unii klíčové, a že jsou jen velmi nedostatečně podporovány a financovány prostřednictvím evropských fondů a programů;

B.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony se skládají z několika souostroví, ostrovů a z jednoho regionu obklopeného amazonským pralesem, které charakterizují specifická společná omezení, jež je odlišují od jiných zvláštních geografických podmínek v Unii (ostrovní regiony, horské regiony a regiony s nízkou hustotou obyvatelstva);

C.  vzhledem k tomu, že s ohledem na cíle, které si Unie stanovila za účelem realizace strategie Evropa 2020 pro růst, strategie Horizont 2020, strategie Energie 2020, programů LIFE+ a Natura 2000, transevropských sítí pro telekomunikace, dopravu a energetiku, představují nejvzdálenější regiony excelence, které mohou významně přispět k realizaci těchto výzev;

D.  vzhledem k tomu, že je proto důležité prosazovat dlouhodobé investice a podporovat inovační schopnost nejvzdálenějších regionů s cílem posílit trvalý hospodářský a sociální rozmach těchto regionů a zvýšit naděje na úspěch různých strategií Unie;

E.  vzhledem k tomu, že k realizaci těchto strategií musí být strukturální fondy a Evropský investiční fond určené nejvzdálenějším regionům přizpůsobeny nebo doplněny s cílem umožnit těmto regionům, aby se mohly podle svého potenciálu a svých aspirací podílet na řešení hlavních výzev Evropské unie;

F.  vzhledem k tomu, že stávající situace hospodářské a sociální krize má v nevzdálenějších regionech Evropské unie zvlášť závažné dopady, zejména pokud jde o konkurenceschopnost a zaměstnanost, a že v zájmu reakce na potřebu hospodářského růstu a řešení problému nezaměstnanosti musí být během příštího finančního a programového období nalezeny rychlé a přiměřené odpovědi;

G.  vzhledem k tomu, že dalším ustanovením, které je nutno využít jako právní základ umožňující nejvzdálenějším regionům pomocí konkrétních opatření nalézt odpovídající místo v programech Unie, které jim mohou napomoci v rozvoji konkrétních možností, je článek 349;

H.  vzhledem k tomu, že se nejvzdálenější regiony mohou stát pilotními územími a územími excelence, která mohou být přínosem pro celou Unii v takových oblastech, jako je: biologická rozmanitost, životní prostředí, přizpůsobení klimatickým změnám a jejích zmírňování, řízení a pozorování extrémních klimatických jevů, výzkum, inovace, vesmír, letecký a kosmický průmysl, oceány, modrý růst, územní plánování námořních prostor a námořní správa, seismologie, vulkanologie, nově vzniklé choroby, energie z obnovitelných zdrojů, doprava, telekomunikace, schopnost naléhavého humanitárního zásahu ve třetích zemích a kultura;

I.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony se nacházejí v oblastech Karibského moře a Indického a Atlantského oceánu a že Evropská unie má díky nim status světové námořní mocnosti, že jejich geostrategická poloha přispívá ke globální dimenzi Unie a že se tyto regiony vyznačují mimořádným bohatstvím mořských a rybolovných přírodních zdrojů, které představují více než 50 % celosvětové biologické rozmanitosti;

J.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony mají velmi osobitý charakter a vytvářejí společný prostor nacházející se současně uvnitř Evropské unie i mimo ni, který by Evropská komise měla prosazovat a podporovat, a to zejména díky provádění společných politik;

K.  vzhledem k tomu, že aby mohl být v nejvyšší možné míře využit potenciál nejvzdálenějších regionů, musí být co nejvíce vytvářeny synergie mezi všemi nástroji, fondy a programy Unie;

Nové vyhlídky nejvzdálenějších regionů

1.  je přesvědčen, že potenciál, přínos, zdroje a zkušenosti nejvzdálenějších regionů jsou pro Unii a členské státy další příležitostí k řešení výzev, jimž čelí v souvislosti s globalizací, schopností inovace, růstem, sociální soudržností, demografickými tlaky, klimatickými změnami, předcházením významným rizikům přírodních katastrof, energií, udržitelným řízením přírodních zdrojů a ochranou biologické rozmanitosti;

2.  je přesvědčen, že zlepšení přístupu nejvzdálenějších regionů k různým fondům a programům Unie znamená jak krátkodobý tak dlouhodobý přínos pro celou Unii; vyjadřuje politování nad zaměřením prosazovaným na evropské úrovni, aby byla pro financování prakticky veškerých rozvojových projektů v nejvzdálenějších regionech využívána pouze politika soudržnosti;

3.  podporuje Evropskou komisi v jejím záměru provádět politiky zaměřené na posílení autonomie, hospodářské konsolidace a vytváření trvalých pracovních míst v nejvzdálenějších regionech s využitím jejich přínosu a praktických a inovačních opatření vycházejících z článku 349 SFEU i nástrojů ad hoc, zejména v oblasti energetiky, dopravy a IKT, v rámci jednotlivých fondů a programů sledujících cíle, které by mohly zhodnotit přínos nejvzdálenějších regionů pro udržitelný rozvoj;

4.  zdůrazňuje rovněž nutnost a význam, jaký má pro nejvzdálenější regiony příspěvek evropských politik k podpoře a diverzifikaci hospodářské základny ekonomik nejvzdálenějších regionů a k vytváření pracovních míst, mimo jiné pomocí specifických fiskálních a celních nástrojů;

5.  domnívá se, že článek 349 SFEU představuje vhodný právní základ pro přijetí konkrétních opatření pro nejvzdálenější regiony, avšak lituje omezeného využívání tohoto ustanovení smlouvy, jež umožňuje přiznávat na základě postavení nejvzdálenějšího regionu zvláštní režim;

6.  vyzývá Komisi, aby vytvořila kontaktní skupinu složenou z příslušných evropských komisařů, meziútvarové pracovní skupiny, která koordinuje politiky týkající se nejvzdálenějších regionů, a z poslanců Evropského parlamentu za nejvzdálenější regiony, která bude upřesňovat stanovené nebo zahájené programy pro nejvzdálenější regiony;

7.  zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony mohou díky své vzdálenosti od evropského kontinentu zajistit šíření vlivu Evropské unie, která si je vědoma svého globálního rozměru a úlohy, kterou hraje ve světě procházejícím hlubokými změnami;

8.  trvá na tom, aby byla v případě přírodní katastrofy věnována nejvzdálenějším regionům zvláštní pozornost vzhledem k jejich specifické povaze a v souladu s článkem 349, který umožňuje přijetí konkrétních opatření, a připomíná význam koordinace mezi strukturálními fondy a Fondem solidarity Evropské unie;

9.  žádá, aby se investice realizované pomocí služeb obecného hospodářského zájmu v oblasti IKT, dopravy, vodohospodářství a energetiky staly v těchto regionech prioritou, a hájí soudržnější přístup k poskytování státní podpory v nejvzdálenějších regionech při plnění cílů strategie „Evropa 2020“;

10.  je přesvědčen, že existuje úzká souvislost mezi tím, že si Unie uvědomuje svou příležitost hrát významnou úlohu v celosvětovém měřítku, a pozorností, kterou věnuje svým nejvzdálenějším regionům; je přesvědčen, že Unie a členské státy si dostatečně neuvědomují váhu a budoucí dosah svých strategických rozhodnutí týkajících se investic do nejvzdálenějších regionů a že tato situace je ukazatelem toho, že Unie nedoceňuje vlastní globální a mezinárodní rozměr; považuje za nezbytné pro nejvzdálenější regiony zlepšit součinnost nástrojů a programů s cílem podpořit mezinárodní spolupráci těchto regionů ve světě;

11.  připomíná, že pro prosazování vytváření synergií mezi strukturálními fondy a ostatními programy Unie má zásadní význam osvojení makroregionální perspektivy a vypracování strategií pro makroregiony, jež zahrnou nejvzdálenější regiony, s využitím zvláštností a zdrojů těchto regionů;

12.  vyzývá vnitrostátní a regionální orgány, aby kladly důraz na přístup využívající financování z více fondů a aby v rámci možností co nejúčinněji vytvářely styčné body mezi strukturálními fondy a finančními nástroji z jiných programů Evropské unie;

13.  vyzývá Komisi, aby prohloubila evropskou strategii vůči nejvzdálenějším regionům s cílem umožnit zvýšení přínosu těchto regionů a aby zohlednila jejich strukturální a trvalá omezení; v tomto rámci vyzývá Komisi, aby zohlednila návrhy nejvzdálenějších regionů, jež jsou obsaženy zejména v jejich akčních plánech;

Synergie s programem Horizont 2020

14.  domnívá se, že nejvzdálenější regiony mohou dosáhnout špičkové úrovně výzkumu a technologií v oblastech zahrnutých mezi cíle programu Horizont 2020, mezi něž patří vesmír, letecký a kosmický průmysl, biotechnologie, zjišťování přírodních rizik, námořní výzkum, biologická rozmanitost, energie z obnovitelných zdrojů, zdravotnictví, přizpůsobení se klimatickým změnám a inteligentní doprava;

15.  připomíná, že cílem politiky soudržnosti v období 2014–2020 je mimo jiné posílení výzkumu, rozvoje technologií a inovací;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že nejvzdálenější regiony dostatečně nevyužily rámcový program pro výzkum a vývoj na období 2007–2013 a že v důsledku toho vykazují nízkou míru účasti a úspěšnosti a jsou méně zastoupeny v evropských výzkumných sítích vzhledem k tomu, že jejich projekty jsou specifické povahy, a proto jen velmi obtížně splňují požadavky umožňující získat financování z prostředků Společenství; vyzývá proto Komisi, aby jednala s cílem podpořit výzkum v nejvzdálenějších regionech a podpořila dosažení kritického množství;

17.  domnívá se, že EFRR nemůže sám o sobě umožnit nejvzdálenějším regionům, aby reagovaly na cíle politiky soudržnosti a strategií EU 2020 a Horizont 2020; domnívá se, že by Komise v této souvislosti měla přizpůsobit a zaručit přístup nejvzdálenějších regionů k programu Horizont 2020, a to vytvořením zvláštních programů podporujících integrací nejvzdálenějších regionů do evropských a mezinárodních výzkumných a inovačních sítí; připomíná v tomto ohledu, že strategie Horizont 2020 v oddílu věnovaném programu „Šíření excelence a rozšiřování účasti“ zdůrazňuje existenci značných rozdílů, jež byly popsány ve srovnávacím přehledu inovací Unie, a to mezi výkonností v oblasti výzkumu a inovací a konkrétními opatřeními určenými k šíření excelence a rozšíření účasti členských států a regionů, které mají v oblasti výzkumu a inovací zpoždění;

18.  vyzývá ke zhodnocení a strukturálnímu rozvoji univerzit v nejvzdálenějších regionech s cílem přispět v součinnosti s programem Horizont 2020 ke zvyšování evropského i mezinárodního věhlasu univerzit z nejvzdálenějších regionů a jejich výzkumných středisek, vědeckých pracovníků a studentů; připomíná, že programy podporující meziuniverzitní mobilitu studentů, profesorů a úředníků jsou v nejvzdálenějších regionech značně oslabeny vzhledem k vyšším nákladům plynoucím z izolace a vzdálenosti;

19.  připomíná, že programy v oblasti výzkumu a inovací musí být dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobily novým hranicím a novým výzvám v oblasti znalostí, například pokud jde o hlubinné oblasti, jež představují vysoký potenciál;

20.  poukazuje na rostoucí hospodářský zájem o obrovské bohatství mořských zdrojů a na ohromný potenciál nejvzdálenějších regionů v oblasti biogenetiky, nerostů a biotechnologie a na důležitost zohlednění tohoto faktoru v rámci „nové evropské strategie pro nejvzdálenější regiony“, s cílem zajistit rozvoj znalostní ekonomiky založené na moři a vytváření hospodářských činností s vysokou přidanou hodnotou v oblastech, jako je lékařství, farmacie, energetika atd.;

Synergie s vnitřním trhem

21.  vybízí Komisi, aby se řídila závěry vyplývajícími ze Solbesovy zprávy s cílem zvýšit začlenění a uplatnění nejvzdálenějších regionů na vnitřním trhu;

22.  zdůrazňuje, že hospodářská soutěž se v nejvzdálenějších regionech neprojevuje stejně jako ve zbývajícím evropském prostoru, neboť v těchto regionech není fungování volného trhu ve většině oblastí služeb obecného hospodářského zájmu možné, a to z důvodu malé atraktivity pro soukromé investice; zdůrazňuje, že nabídka kvalitních produktů za konkurenční ceny je v nejvzdálenějších regionech možná pouze s odpovídající kompenzací ze strany státu a že poskytování těchto služeb v nejvzdálenějších regionech vyžaduje naléhavé posouzení ze strany Komise, aby byla zajištěna větší flexibilita a lepší přizpůsobení stávajícího legislativního rámce Unie této skutečnosti;

23.  vyzývá Komisi, aby prosazovala lepší dodržování ustanovení týkajících se hospodářské soutěže, s cílem zabránit v těchto regionech vzniku monopolů a kartelů;

24.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila průvodce pro malé a střední podniky v nejvzdálenějších regionech a informaci o jejich přínosu pro vnitřní trh, s ohledem na různé evropské programy a fondy, jež jsou v nejvzdálenějších regionech v platnosti;

25.  vyzývá Komisi, aby se zabývala problémem vysokých životních nákladů v nejvzdálenějších regionech a aby tento problém zohlednila při vytváření evropských politik;

Synergie s programem LIFE+ a strategií Energie 2020

26.  domnívá se, že potenciál nejvzdálenějších regionů v oblasti řízení, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, přizpůsobení se změně klimatu a rozvoje obnovitelných zdrojů energie lze optimalizovat zavedením synergií a dodatečného financování mezi politikou soudržnosti, programem LIFE + a strategií Energie 2020, což současně umožní Unii plnění jejích vlastních cílů;

27.  konstatuje, že cílem programu LIFE+ na období 2014–2020 je spolufinancování inovačních projektů zaměřených na ochranu životního prostředí a na boj proti změně klimatu; zdůrazňuje, že je zásadní vyčlenit synergie s cíli 5 a 6 z politiky soudržnosti 2014–2020 vzhledem k tomu, že je v této souvislosti nezbytné posílit účast nejvzdálenějších regionů v programu LIFE+ ;

28.  lituje, že přípravná akce BEST nebyla změněna ve skutečný program určený nejvzdálenějším regionům a zámořským zemím a územím, což je v rozporu se stanoviskem Evropského parlamentu a se závěry Rady přijatými dne 25. června 2009;

29.  lituje, že stanoviště a druhy zvířat a rostlin, které mají být chráněny na území francouzských nejvzdálenějších regionů, nebyly zapsány do přílohy I směrnice 92/43/EHS o stanovištích, živočiších a rostlinách, což vedlo k tomu, že tato směrnice nemůže být ve francouzských nejvzdálenějších regionech uplatňována a tyto regiony jsou současně vyloučeny z účasti v sítích a programech NATURA 2000;

30.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zvláštní program Natura 2000 určený nejvzdálenějším regionům, a to na základě článku 349 SFEU;

31.  vyzývá Komisi, aby na základě dobrých příkladů a výsledků některých nejvzdálenějších regionů v oblasti obnovitelných zdrojů energie podpořila opatření zaměřená na dosažení energetické soběstačnosti a cílů strategie Energie 2020, a připomíná Komisi svůj návrh, aby byl na základě programů POSEI vytvořen zvláštní program v oblasti energetiky, zaměřený na snížení nákladů na dodávky, infrastrukturu a služby poskytované v nejvzdálenějších regionech s cílem podpořit politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to při dosažení co nejlepší úrovně součinnosti s ostatními osami činnosti Unie;

32.  upozorňuje na nutnost podpořit zhodnocení stávajícího potenciálu v oblasti obnovitelných zdrojů energie na ostrovech, jejichž závislost na fosilních palivech je posílena jejich vzdáleností a zeměpisnou izolací; domnívá se tudíž, že je vhodné zohlednit nutnost vytvořit v rámci evropské energetické politiky nástroje, jež umožní vhodným způsobem čelit problémům, které představují izolované energetické systémy;

Synergie s evropskými programy pro mládež

33.  zdůrazňuje, že cíle 8, 9 a 10 nové politiky soudržnosti se zaměřují na zaměstnanost, sociální začlenění, boj proti chudobě, vzdělávání a odbornou přípravu;

34.  zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony patří mezi evropské regiony s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, zejména u mladých osob; upozorňuje však na obtížné využívání finančních prostředků určených na záruky pro mládež formou spolufinancování; vyjadřuje mimo jiné politování nad tím, že v programech pro zaměstnanost a sociální inovaci chybí specifická ustanovení týkající se nejvzdálenějších regionů, a připomíná, že nejvzdálenější regiony měly potíže s využíváním možností programu „Progress“; vyslovuje se pro rozvoj sociální osy pomocí provádění naléhavého pilotního plánu pro boj proti nezaměstnanosti v nejvzdálenějších regionech; žádá, aby byly v rámci Komise vytvořeny zvláštní akční týmy pro zaměstnanost mladých lidí s cílem provádět záruky pro mladé lidi a uvolnit prostředky z Evropského sociálního fondu a z iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (IEJ);

35.  vyzývá EIB, aby nejvzdálenější regiony začlenila do své iniciativy nazvané „Pracovní místa pro mladé lidi“ a do svého programu s názvem „Investování do dovedností“;

36.  je znepokojen snižováním odborné úrovně, k němuž v nejvzdálenějších regionech dochází z důvodu vysoké nezaměstnanosti a nedostatečné nabídky možností vzdělávání v době, kdy je existence vzdělaných a kvalifikovaných pracovních sil nezbytnou podmínkou pro vytváření trvalého růstu, zejména v oblastech typických pro tyto regiony nebo v tradičních oblastech, avšak také pro dynamizaci rozvoje nových činností a odolávání světové konkurenci;

37.  konstatuje, že cílem nového programu Erasmus je rozvoj společnosti založené na znalostech; zdůrazňuje, že splnění tohoto cíle je nezbytné pro uskutečnění strategie Evropa 2020, podle níž jsou znalosti hlavní hybnou silou evropského hospodářství; poukazuje proto na to, že v nejvzdálenějších regionech musí být vytvářeno více synergií mezi programem Erasmus a ESF, aby byly rozvíjeny lidské zdroje a místní zkušenosti, které jsou významnou hybnou silou růstu;

38.  podporuje rozvoj akademických kapacit v nejvzdálenějších regionech a také nových oborů excelence, které posílí přitažlivost a věhlas univerzit z nejvzdálenějších regionů v Evropě; podporuje rozvoj partnerských vztahů mezi univerzitami, také díky rozšíření na univerzity ve třetích zemích, s nimiž nejvzdálenější regiony udržují přednostní styky; žádá také o to, aby programy ERASMUS+ a „EURES“ pokrývaly vysoké náklady na dopravu související s velkou vzdáleností, aby studenti z nejvzdálenějších regionů mohli využívat evropských výměnných studijních programů a aby univerzity v nejvzdálenějších regionech mohly usilovat o lepší využití programu Erasmus Mundus pro výměny mezi členskými státy a zbytkem světa;

Synergie s transevropskými sítěmi (dopravními, telekomunikačními, energetickými)

39.  poukazuje na Teixeirovu zprávu o úloze politiky soudržnosti v nejvzdálenějších regionech Evropské unie v kontextu strategie Evropa 2020 (2011/2195(INI)), v níž je Komise vyzývána, aby na základě programů POSEI vytvořila zvláštní program v oblasti energetiky, dopravy a informačních a telekomunikačních technologií, a zejména zvláštní rámec pro podporu dopravy v nejvzdálenějších regionech, mimo jiné pro veřejnou dopravu a pro rozvoj námořní dopravy mezi ostrovy;

40.  zdůrazňuje, že v nejvzdálenějších regionech musí být rozvíjeny synergie mezi transevropskými sítěmi, nástrojem pro propojení Evropy, programy Civitas a Horizont 2020 a investičními zdroji z EFRR a Fondu soudržnosti týkajícími se dopravy, telekomunikací a energetiky;

41.  připomíná, že v oblasti rozvoje nejvzdálenějších regionů hraje zásadní úlohu otázka dostupnosti, která je často řešena zavedením složité vnitřní a vnější sítě služeb námořní a letecké dopravy a v důsledku toho vznikají v nejvzdálenějších regionech složité podmínky mobility a dostupnosti, neboť tyto regiony nemají žádnou alternativu letecké či námořní dopravy a navíc musí čelit zvyšování cen dopravy, což má negativní vliv na hospodářskou i sociální oblast;

42.  vítá ochotu Komise začlenit nejvzdálenější regiony do transevropských sítí, avšak lituje vynětí většiny těchto regionů z prioritních koridorů, a tedy z financování z nástroje pro propojení Evropy; vyzývá Komisi, aby toto vynětí přezkoumala v rámci strategie pro nejvzdálenější regiony a aby zaručila investice do dopravy v nejvzdálenějších regionech s cílem kompenzovat jejich izolovanost a ostrovní povahu; vyzývá Komisi, aby pro nejvzdálenější regiony zavedla specifický odvětvový rámec s cílem podpořit dostupnost nejvzdálenějších regionů e jejich spojení s evropským kontinentem;

43.  lituje, že projekty námořních dálnic zatím příliš nepokročily, neboť je dávána přednost spojům na krátkou vzdálenost, což diskriminačním způsobem vylučuje nejvzdálenější regiony; vyzývá Komisi, aby toto vynětí přezkoumala v rámci strategie pro nejvzdálenější regiony;

44.  zdůrazňuje nutnost přezkoumat systém státní podpory v oblasti námořní dopravy s cílem umožnit poskytování veřejné podpory pro spojení mezi nejvzdálenějšími regiony a třetími zeměmi;

45.  trvá na nutnosti uzpůsobit klasifikaci regionálních letišť, neboť ta se v případě nejvzdálenějších regionů nemůže omezovat na otázky toků cestujících a rentability;

46.  domnívá se, že s ohledem na úlohu, kterou hraje digitální ekonomika, je problém digitální propasti mezi nejvzdálenějšími regiony a Evropou brzdou rozvoje a konkurenceschopnosti nejvzdálenějších regionů; konstatuje, že v důsledku zpoždění nejvzdálenějších regionů při zavádění a modernizaci IKT jsou tyto regiony kromě zeměpisné vzdálenosti znevýhodněny i zpožděním v digitální oblasti; navrhuje, aby byl posílen rozvoj informačních a komunikačních technologií rozšířením a modernizací sítí, zaváděním synergií s EFRR a usnadněním přístupu těchto projektů k finančním prostředkům EIB, a kromě toho trvá na nutnosti přiznat těmto regionům prioritní přístup k programům GMES a GALILEO;

Synergie s námořní politikou Unie (SRP, Evropský námořní a rybářský fond EMFF)

47.  připomíná, že nejvzdálenější regiony přispívají k tomu, že Evropská unie má status světové námořní mocnosti;

48.  vyzývá Komisi, aby více zohledňovala celosvětový námořní rozměr, výzvy, které celé Unii přinášejí moře, oceány a „modrý růst“, strategickou polohu jejích nejvzdálenějších regionů, úlohu, kterou mohou tyto regiony hrát při udržitelném využívání moří, oceánů a pobřežních oblastí, v celosvětové námořní správě a v rozvoji znalostní ekonomiky týkající se moře;

49.  konstatuje, že neexistuje součinnost mezi politikou soudržnosti a společnou rybářskou politikou, v níž zatím není dostatečně zohledněn skutečný stav těchto regionů; trvá na tom, že je důležité zachovat program POSEI pro rybolov, a navrhuje rozvinout výzkum a inovace v námořním hospodářství, neboť mají růstový potenciál;

50.  zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony jsou závislé na rybolovných zdrojích svých výlučných ekonomických zón, které jsou z biologického a ekologického hlediska velmi zranitelné, a že je tudíž vhodné přiměřeně a účinně chránit jejich biogeograficky citlivé oblasti, zejména prostřednictvím jejich výlučného přístupu k místním loďstvům, jež provozují rybářská plavidla šetrná k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že je nezbytné v těchto regionech zaručit udržitelné a vyvážené využívání zdrojů, a to při zachování rybolovné činnosti; žádá, aby Unie své budoucí dohody o rybolovu projednávala také při zapojení subjektů z nejvzdálenějších regionů a s ohledem na dlouhodobé zájmy místních obyvatel a aby byla do analýz dopadu systematicky zahrnována kapitola týkající se nejvzdálenějších regionů;

51.  lituje, že program POSEI-rybolov, který zavádí režim kompenzace vysokých nákladů na odbyt některých rybolovných produktů z nejvzdálenějších regionů zvýšených v důsledku jejich polohy, byl nedávno začleněn do Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF), a že tudíž již není samostatným nařízením určeným konkrétně a výlučně pro tyto regiony, což oslabuje význam pozitivní diskriminace, která byla nejvzdálenějším regionům přiznána jakožto právo na základě článku 349 SFEU;

52.  lituje, že v rámci nové společné rybářské politiky nebyly některým nejvzdálenějším regionům vzhledem k jejich poloze povoleny podpory na obnovu jejich loďstva;

Synergie se společnou zemědělskou politikou

53.  konstatuje, že zemědělství je dynamickým odvětvím, které je zdrojem pracovních míst a podporuje rozvoj činností s vysokou přidanou hodnotou; připomíná nicméně zemědělská specifika nejvzdálenějších regionů, jež mají na tuto činnost výrazné dopady, jako je zejména malá obhospodařovaná plocha nebo omezený trh; připomíná, že třetím cílem nové politiky soudržnosti je posílení úlohy malých a středních podniků v odvětví zemědělství;

54.  uvádí, že zemědělství v nejvzdálenějších regionech čelí jednak problémům týkajícím se diverzifikace a konkurenceschopnosti, jednak novým výzvám zejména v souvislosti s globalizací, liberalizací trhů, zabezpečením potravin a udržitelným rozvojem;

55.  zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat program POSEI, který se osvědčil a je přizpůsoben skutečnému stavu nejvzdálenějších regionů, který však trpí chronicky nedostatečným financováním, jež je nezbytné naléhavě řešit; zdůrazňuje, že je proto nutné poskytnout programu POSEI prostředky nezbytné k podpoře producentů z nejvzdálenějších regionů, aby překonali vliv liberalizace předpokládané ve více odvětvích, která souvisí s evropskou politikou a s uzavíráním mezinárodních dohod mimo jiné v odvětví mléka, cukru, rumu, masa a banánů; zdůrazňuje také hospodářský, sociální a environmentální význam veškeré zemědělské produkce nejvzdálenějších regionů; hájí zachování režimu POSEI v samostatném a autonomním rámci;

56.  vybízí k zavádění synergií mezi politikou soudržnosti a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova EZFRV, které umožní zajistit udržitelné řízení vodních zdrojů díky modernizaci a rozšíření zavlažovacích sítí, územnímu plánování, vzdělávání a zhodnocování udržitelného zemědělství a venkovských komunit prostřednictvím cestovního ruchu;

57.  vyzývá Komisi, aby podnítila rozvoj vnitřní zemědělské produkce a drobný prodej, tj. kvalitní místní produkci, která nahradí dovoz;

58.  podporuje zavádění chráněných označení původu a místních označení v nejvzdálenějších regionech a žádá, aby politika v oblasti podpory byla v souladu s potřebami nejvzdálenějších regionů a ochrany chráněných zeměpisných označení;

Synergie s vnější politikou Unie

59.  lituje, že zatím nedošlo k dostatečnému propojení evropských fondů, ERF, EFRR a ETC, zejména v rámci projektů přeshraniční spolupráce, přestože se jedná o zásadní předpoklad splnění cílů, které tyto fondy sledují; připomíná v této souvislosti, že je nezbytné zajistit, aby podmínky plánování v rámci ERF a EFRR byly kompatibilní;

60.  vyzývá Komisi, aby iniciovala součinnost členských států Unie, nejvzdálenějších regionů, zámořských zemí a území a zemí AKT s cílem posílit dialog a podpořit začlenění nejvzdálenějších regionů do jejich geografických území; zdůrazňuje za tímto účelem, že by delegace Unie měly výrazněji hrát vůdčí úlohu za účelem zjednodušení dialogu mezi různými subjekty programování v nejvzdálenějších regionech, zámořských zemích a územích a zemích AKT;

61.  vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost geostrategické poloze, kterou nejvzdálenější regiony mají díky své blízkosti k různým světadílům;

62.  vyzývá Komisi, aby finalizovala akční plán pro širší sousedství, na němž pracuje od roku 1999, a aby určila překážky a řešení, která usnadňují regionální integraci nejvzdálenějších regionů do příslušných geografických oblastí; připomíná v této souvislosti přednostní kulturně-historické vztahy každého nejvzdálenějšího regionu s některými třetími zeměmi, jakož i potenciál v oblasti rozvoje hospodářských a obchodních vztahů a spolupráce s několika světovými regiony;

63.  žádá Komisi, aby ve větší míře zohledňovala dopad obchodních dohod uzavíraných se třetími zeměmi na hospodářství nejvzdálenějších regionů, a zároveň požaduje systematické vypracování předběžné studie dopadu týkající se případné ochrany tzv. citlivých produktů a spravedlivé kompenzace škod způsobených v konkrétních odvětvích; žádá také, aby byl vytvořen mechanismus konzultací s regionálními orgány těchto regionů; doporučuje Komisi, aby u prováděných mezinárodních dohod stanovila periodické studie umožňující hodnotit a zohledňovat zranitelnost trhů v nejvzdálenějších regionech;

64.  lituje, že dohody uzavřené se zeměmi Latinské Ameriky a se zeměmi AKT nebraly v úvahu zájmy nejvzdálenějších regionů a že před projednáváním těchto dohod nebyla vypracována žádná studie dopadu;

65.  vyzývá Komisi, aby do jednání o obchodních dohodách uzavíraných se zeměmi AKT, které sousedí s nejvzdálenějšími regiony, systematicky začleňovala zvláštní bod ve prospěch vytvoření trhu pro nejvzdálenější regiony a země AKT, což nejvzdálenějším regionům umožní lépe se začlenit do jejich zeměpisného prostředí;

66.  připomíná, že v nejvzdálenějších regionech může Unie rozvíjet a prokazovat své možnosti humanitárních zásahů při výskytu přírodních katastrof; vyzývá tudíž k vytvoření evropských civilních bezpečnostních sil;

Synergie s programy zaměřenými na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení

67.  upozorňuje na zásadní problémy, jimž nejvzdálenější regiony čelí, zejména pokud jde o sociální vyloučení; připomíná, že cíl 9 nové politiky soudržnosti se týká podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě a veškerým formám diskriminace, a že EFRR stanoví, že investiční prioritou je podpora nejchudších skupin obyvatelstva;

68.  vítá přijetí Fondu evropské pomoci nejchudším osobám a požaduje, aby byl zvláště účinně uplatňován v nejvzdálenějších regionech;

69.  poukazuje na to, že některé nejvzdálenější regiony čelí vysoké poptávce v oblasti bydlení, která je zejména důsledkem rychlého populačního růstu na některých z těchto území; vybízí k vytvoření investičního rámce pro sociální bydlení a k vytvoření zvláštních nástrojů k tomu, aby podpory, jež povzbudí investice do sociálního bydlení, nebyly považovány za státní podporu; podotýká, že některé nejvzdálenější regiony se potýkají s narůstající dezertifikací, která způsobuje degradaci stanovišť typických pro tyto oblasti, což je jev, kterému je důležité čelit díky podpoře obnovy měst a hospodářských činností uzpůsobených různým lokalitám s cílem přispět k udržení obyvatelstva;

Synergie s programem COSME a s nástrojem mikrofinancování Progress

70.  konstatuje, že prostředí v některých nejvzdálenějších regionech je typické vysokou konkurencí v oblasti průmyslu, a to zejména z důvodu nízké ceny pracovní síly a bohatých surovinových zdrojů v sousedních zemích; připomíná, že cíle 3 a 8 politiky soudržnosti v období 2014–2020 se týkají posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků a podpory udržitelných kvalitních pracovních míst;

71.  poukazuje na to, že navzdory krizi je v nejvzdálenějších regionech nadále zakládáno značné množství velmi malých podniků a malých a středních podniků, které mají stále větší problémy s přístupem k finančním prostředkům, což ohrožuje jejich rozvoj i životaschopnost;

72.  vítá v tomto ohledu cíle budoucího programu COSME, který je určen k podpoře evropských malých a středních podniků, zejména v oblasti financování a pronikání na nové trhy; vítá rozvoj nástroje mikrofinancování Progress; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné provádění těchto programů v nejvzdálenějších regionech, a vítá možnost dialogu s EIB a Evropským investičním fondem ohledně možnosti, jak přispět ke zlepšení přístupu malých a středních podniků z nejvzdálenějších regionů k finančním prostředkům, s cílem vytvořit v nejvzdálenějších regionech místní investiční fondy a rozvinout regionální trhy s rizikovým kapitálem;

73.  zdůrazňuje, že je zapotřebí přizpůsobit hospodářský rozvoj jednotlivých nejvzdálenějších regionů potenciálu daného regionu; konstatuje, že například nedostatečná kapacita v oblasti nakládání s odpady poskytuje určitý prostor pro pokrok v oblasti zaměstnanosti a ochrany životního prostředí;

74.  vítá nedávné zahájení veřejné konzultace na téma „Zelený akční plán pro malé a střední podniky“; vyzývá proto Komisi, aby do svých budoucích závěrů začlenila problémy a kompetence v dané oblasti, které se týkají malých a středních podniků v nejvzdálenějších regionech;

75.  zdůrazňuje, že jednou z hlavních hybných sil hospodářství nejvzdálenějších regionů je cestovní ruch; domnívá se v této souvislosti, že pro podporu diverzifikace a rozvoje nabídky udržitelného cestovního ruchu v nejvzdálenějších regionech je nezbytný rozvoj a modernizace hotelových komplexů v nejvzdálenějších regionech, které budou finančně podpořeny současně z EFRR a z programu COSME;

76.  navrhuje zjednodušit vízové politiky nejen pro členské státy Unie, ale i pro některé třetí státy, což usnadní cestovní ruch a podpoří rozvoj cestovního ruchu zaměřeného na větší počet destinací mezi nejvzdálenějšími regiony a sousedními zeměmi;

Synergie s programem Tvůrčí Evropa

77.  konstatuje, že pro některé nejvzdálenější regiony je typická vysoká míra multikulturalismu, a že je zapotřebí, aby se kulturní zdroje nejvzdálenějších regionů a evropské kulturní zdroje navzájem inspirovaly; vyzývá Komisi, aby umožnila projektům z nejvzdálenějších regionů přístup k programu Tvůrčí Evropa;

78.  vyzývá Komisi, aby definovala strategii rozvoje a šíření kulturního dědictví nejvzdálenějších regionů po vzoru programu Euromed Heritage IV;

o
o   o

79.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s.12.
(2) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s.1.

Poslední aktualizace: 11. července 2017Právní upozornění