(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0044),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0034/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 17. května 2013(1),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. listopadu 2013(2),

—  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle článku 51 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0140/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 166, 12.6.2013, s. 2. (2) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 31.

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Toky špinavých nelegálních peněz prostřednictvím převodu peněžních prostředků mohou poškodit stabilitu a pověst finančního sektoru, a ohrozit vnitřní trh i mezinárodní rozvoj a přímo či nepřímo podrývat důvěru občanů v právní stát. Financování terorismu a organizované trestné činnosti je i nadále závažným problémem, jímž je třeba se zabývat na úrovni Unie. Terorismus a organizovaná trestná činnost poškozují demokratické instituce a otřásají otřásá samotnými základy naší společnosti. Tokům nelegálních peněz rozhodujícím způsobem napomáhají utajované firemní struktury působící v jurisdikcích zajišťujících utajení, často označovaných také jako daňové ráje, a prostřednictvím těchto jurisdikcí. Spolehlivost, integrita a stabilita systému převodu peněžních prostředků a důvěra ve finanční systém jako celek by mohly být jsou vážně ohroženy snahami pachatelů trestné činnosti a jejich společníků buď zastírat původ výnosů z trestné činnosti nebo směrovat finanční prostředky na trestnou činnost nebo teroristické účely. [pozm. návrh 1]

(2)  Ti, kdo perou peníze a financují terorismus, by se využívají k usnadnění své trestné činnosti mohli pokoušet využít volného pohybu kapitálu, který s sebou přináší integrovaný finanční prostor, pokud nebudou na úrovni Unie i na úrovni mezinárodní přijata určitá koordinační opatření. Cílem mezinárodní spolupráce v rámci Finančního akčního výboru (FATF) a celosvětového provádění jeho doporučení je zabraňovat regulačním arbitrážím a narušování hospodářské soutěže. Opatření Unie by mělo svým rozsahem zaručit jednotné provádění zvláštního doporučení FATF č. 16 o bezhotovostních převodech Finančního akčního výboru (FATF) přijatého v roce 2012 v rámci celé Evropské unie a zejména to, aby nedocházelo k rozlišování nebo rozporu mezi vnitrostátními platbami v rámci členského státu a přeshraničními platbami mezi členskými státy. Nekoordinovaný postup jednotlivých členských států v oblasti přeshraničních převodů peněžních prostředků by mohl mít významný dopad na hladké fungování platebních systémů na úrovni Unie, a v důsledku toho poškodit vnitřní trh v oblasti finančních služeb. [pozm. návrh 2]

(2a)  Provádění a prosazování tohoto nařízení včetně doporučení Finančního akčního výboru (FATF) č. 16 by nemělo vést k bezdůvodným nebo nepřiměřeným nákladům pro poskytovatele platebních služeb nebo občany, kteří jejich služeb využívají, a v celé Unii by měl být v plném rozsahu zaručen volný pohyb legálního kapitálu. [pozm. návrh 3]

(3)  Revidovaná strategie Unie pro boj proti financování terorismu ze dne 17. července 2008 poukázala na to, že je třeba nepolevovat v úsilí s cílem zabránit financování terorismu a bránit podezřelým z terorismu ve využívání jejich finančních prostředků. Uznává, že FATF se neustále snaží zlepšovat svá doporučení a pracuje na jednotném výkladu toho, jak by se doporučení měla provádět. Revidovaná strategie Unie konstatuje, že provádění uvedených doporučení všemi členy FATF i členy regionálních subjektů podobných FATF se pravidelně hodnotí a z tohoto úhlu pohledu je společný přístup členských států k jejich provádění důležitý.

(4)  Aby se zabránilo financování terorismu, byla učiněna opatření s cílem zmrazit peněžní prostředky a hospodářské zdroje některých osob, skupin a subjektů, k nimž patří nařízení (ES) č. 2580/2001(4) a nařízení Rady (ES) č. 881/2002(5). Za stejným účelem byla přijata opatření zaměřená na ochranu finančních systémů před směrováním finančních prostředků a jiných hospodářských zdrojů na teroristické účely. Směrnice Evropského parlamentu a Rady .../.../EU(6)(7) obsahuje řadu podobných opatření. Tato opatření však dokonale nebrání přístupu teroristů a dalších pachatelů trestné činnosti k platebním systémům za účelem přesunu jejich peněžních prostředků.

(5)  Pro podporu soudržného přístupu k boji a zefektivnění boje proti praní peněz a financování terorismu na mezinárodní úrovni by další kroky Unie měly zohlednit vývoj na této úrovni, totiž mezinárodní standardy pro boj proti financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, které v roce 2012 přijal FATF, a zejména doporučení č. 16 a revidovanou výkladovou poznámku k jeho provádění. [pozm. návrh 4]

(5a)  Zvláštní pozornost by měla být věnována povinnostem Unie stanoveným v článku 208 Smlouvy o fungování EU, aby se zastavil rostoucí trend, kdy se činnosti spojené s praním peněz přesouvají z rozvinutých zemí s přísnými právními předpisy proti praní peněz do rozvojových zemí, kde předpisy mohou být méně přísné. [pozm. návrh 5]

(6)  Zvlášť důležitým a cenným nástrojem pro předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz nebo financování terorismu může být úplná dohledatelnost převodů peněžních prostředků. Pro zajištění předávání informací v rámci celého platebního řetězce je proto vhodné zavést systém, který ukládá poskytovatelům platebních služeb povinnost doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci a příjemci, jež by měly být přesné a aktualizované. Je proto důležité, aby finanční instituce poskytovaly náležité, přesné a aktuální informace o převodech peněžních prostředků, které pro své klienty provádějí, a umožnily tak příslušným orgánům předcházet praní peněz a financování terorismu efektivněji. [pozm. návrh 6]

(7)  Ustanovení tohoto nařízení se použijí, aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(8). Například osobní údaje shromážděné proto, aby se dodrželo toto nařízení, by se neměly dále zpracovávat způsobem, který se směrnicí 95/46/ES není v souladu. Zejména by mělo být přísně zakázáno další zpracování pro komerční účely. Boj proti praní peněz a financování terorismu uznávají všechny členské státy jako důležitý veřejný zájem. Proto by při uplatňování tohoto nařízení mělo být povoleno předávání osobních údajů do třetí země, která nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu čl. 25 směrnice 95/46/ES, a to podle čl. 26 písm. d) uvedené směrnice. Je důležité, aby poskytovatelům platebních služeb, kteří působí v různých jurisdikcích a jejichž pobočky či dceřiné společnosti se nacházejí na území mimo Unii, nebylo bezdůvodně bráněno v předávání informací o podezřelých transakcích v rámci téže organizace. Tím nejsou dotčeny mezinárodní dohody mezi Unií a třetími zeměmi zaměřené na boj proti praní peněz, ani přiměřené záruky zajištění rovnocenné či odpovídající úrovně ochrany občanů. [pozm. návrh 7]

(8)  Osoby, které pouze převádějí dokumenty v listinné podobě na elektronické údaje a jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, do působnosti tohoto nařízení nespadají; totéž platí pro každou fyzickou nebo právnickou osobu, která poskytuje poskytovateli platebních služeb výhradně informační nebo jiné podpůrné systémy pro převod peněžních prostředků nebo systémy pro clearing a vypořádání.

(9)  Z oblasti působnosti tohoto nařízení je vhodné vyjmout převody peněžních prostředků, které představují malé riziko praní peněz nebo financování terorismu. Tato vynětí by měla zahrnovat kreditní nebo debetní karty, mobilní telefony nebo jiná digitální zařízení či zařízení informačních technologií, výběry z bankomatů, platby daní, pokut a jiných dávek a převody finančních prostředků, kdy jsou plátce i příjemce platby poskytovateli platebních služeb, kteří jednají svým vlastním jménem. Kromě toho mohou členské státy s cílem zohlednit zvláštnosti vnitrostátních platebních systémů vyjmout i elektronické žirové platby, pokud je vždy možné dohledat převod peněžních prostředků zpět k plátci, stejně jako převody peněžních prostředků uskutečněné prostřednictvím šeků v elektronické podobě nebo směnek. Nesmí však být vyňaty případy, kdy se debetní nebo kreditní karta, mobilní telefon nebo jiné digitální zařízení či zařízení informačních technologií, a to předplacené i placené následně, použijí pro převod mezi osobami. Vzhledem k dynamicky se rozvíjejícímu technologickému pokroku je třeba zvážit rozšíření oblasti působnosti této směrnice tak, aby pokrývala elektronické peníze a další nové platební metody. [pozm. návrh 8]

(10)  Poskytovatelé platebních služeb by měli zajistit, aby informace o plátci a příjemci byly k dispozici a aby byly úplné. Aby nedocházelo ke snižování účinnosti platebních systémů, měly by být požadavky na ověřování týkající se převodů peněžních prostředků z účtu odděleny od požadavků týkajících se převodů, které z účtu prováděny nejsou. Aby se vyvážilo riziko přesunu transakcí do šedé zóny v důsledku uplatňování příliš přísných identifikačních požadavků na jedné straně a riziko potenciálních teroristických hrozeb představovaných malými převody finančních prostředků na straně druhé, měla by se povinnost kontrolovat přesnost informací o plátci v případě převodů finančních prostředků, které nejsou prováděny z účtu, ukládat pouze u jednotlivých převodů finančních prostředků přesahujících částku do výše 1 000 EUR omezit pouze na jméno plátce. U převodů peněžních prostředků z účtu by se od poskytovatelů platebních služeb nemělo vyžadovat, aby ověřovali informace o plátci doprovázející každý převod peněžních prostředků, pokud jsou splněny požadavky směrnice .../.../EU(9). [pozm. návrh 9]

(11)  S ohledem na legislativní akty Unie týkající se plateb – nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009(10), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012(11), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES(12) – je dostačující poskytovat k převodům peněžních prostředků v rámci Unie zjednodušené informace o plátci.

(12)  Aby se orgánům, které ve třetích zemích odpovídají za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, umožnilo dohledat zdroj peněžních prostředků používaných k těmto účelům, měly by být převody peněžních prostředků z Unie mimo území Unie doprovázeny úplnými informacemi o plátci a příjemci. Uvedeným orgánům by měl být poskytnut přístup k úplným informacím o plátci pouze za účelem předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz nebo financování terorismu.

(12a)  Orgány, které v členských státech odpovídají za boj proti praní peněz a financování terorismu, a příslušné justiční a donucovací orgány by měly zintenzívnit vzájemnou spolupráci a spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí, včetně daných orgánů v rozvojových zemích, aby tak ještě více posílily transparentnost, předávání informací a osvědčené postupy. Za účelem usnadnění této spolupráce by Unie měla v rozvojových zemích podporovat programy zaměřené na vytváření kapacit. Měly by být zlepšeny systémy shromažďování důkazů a zpřístupňování údajů a informací, které jsou důležité pro vyšetřování trestných činů, aniž by ale zároveň došlo k jakémukoliv porušení zásad subsidiarity nebo proporcionality či základních práv v Unii. [pozm. návrh 10]

(12b)  Poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce a zprostředkující poskytovatelé služeb by měli mít zavedena vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů před jejich náhodnou ztrátou, změnou, neoprávněným zveřejněním nebo přístupem. [pozm. návrh 11]

(13)  Pokud jde o převody peněžních prostředků od jediného plátce několika příjemcům, které jsou zasílány s nízkými náklady hromadným příkazem obsahujícím jednotlivé převody z Unie mimo území Unie, je třeba stanovit, že k těmto jednotlivým převodům lze uvádět pouze číslo účtu plátce nebo jedinečný identifikační kód transakce plátce, pokud úplnou informaci o plátci a příjemci obsahuje hromadný příkaz.

(14)  V zájmu kontroly, zda převody peněžních prostředků doprovázejí požadované informace o plátci a příjemci, a s cílem napomoci zjišťování podezřelých transakcí by poskytovatel platebních služeb příjemce a zprostředkující poskytovatel platebních služeb měli mít k dispozici účinné postupy pro zjišťování, zda chybí informace o plátci a příjemci nebo jsou neúplné, zejména je-li do zlepšování dohledatelnosti převodů finančních prostředků zapojena řada platebních služeb. Efektivní kontroly, zda byly informace k dispozici a zda jsou úplné, mohou snížit časovou náročnost vyšetřování a zvýšit jeho efektivitu, především v případech, kdy se na převodu peněžních prostředků podílí více poskytovatelů platebních služeb, čímž dojde rovněž ke zlepšení dohledatelnosti převodů peněžních prostředků. Příslušné orgány členských států by tedy měly zajistit, aby poskytovatelé platebních služeb v rámci celého platebního řetězce připojovali kýžené informace k bezhotovostnímu převodu nebo je uváděli v doprovodné zprávě. [pozm. návrh 12]

(15)  Vzhledem k možné hrozbě financování terorismu, kterou představují anonymní převody, je vhodné požadovat, aby poskytovatelé platebních služeb vyžadovali informace o plátci a příjemci. V souladu s přístupen založeným na posouzení rizik, který vypracoval FATF, je vhodné určit oblasti s vyšším a nižším rizikem pro lepší zacílení rizik praní peněz a financování terorismu. Poskytovatel platebních služeb příjemce a zprostředkující poskytovatel platebních služeb by tedy měli zavést účinné postupy založené na posouzení rizik pro případy a posuzovat a zvažovat rizika tak, aby se zdroje soustředily přímo do oblastí s vysokým rizikem praní peněz. Tyto účinné postupy založené na posouzení rizik, uplatňované v případech, kdy převod peněžních prostředků nedoprovázejí požadované informace o plátci a příjemci, aby mohli napomohou poskytovatelům platebních služeb, aby mohli efektivněji rozhodnout, zda tento převod peněžních prostředků provést, zamítnout či pozastavit a jaká následná opatření učinit. Pokud je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, měla by být u přeshraničního korespondenčního bankovního vztahu s dotyčným poskytovatelem platebních služeb uplatněna zesílená kontrola klienta v souladu se směrnicí .../.../EU(13). [pozm. návrh 13]

(16)  Poskytovatel platebních služeb příjemce a zprostředkující poskytovatel platebních služeb by měli při zjištění chybějících či neúplných informací o plátci a příjemci postupovat zvláště obezřetně a na základě posouzení rizik a měli by podezřelé transakce oznámit příslušným orgánům v souladu s oznamovací povinností stanovenou ve směrnici .../.../EU(14) a vnitrostátních prováděcích předpisech.

(17)  Ustanovení o převodech peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci či příjemci se použijí, aniž jsou dotčeny povinnosti poskytovatelů platebních služeb a zprostředkujících poskytovatelů platebních služeb pozastavit nebo odmítnout převody peněžních prostředků, které porušují ustanovení občanského, správního nebo trestního práva. Informace o totožnosti plátce nebo příjemce v případě jednotlivců, právnických osob, svěřenských fondů, nadací, vzájemných společností, holdingů a jiných obdobných stávajících či budoucích právních uspořádání jsou klíčovým faktorem při pátrání po pachatelích trestné činnosti, kteří by jinak mohli skrývat svou totožnost za podnikové struktury. [pozm. návrh 14]

(18)  Dokud nebudou odstraněny technické překážky, které mohou zprostředkujícím poskytovatelům platebních služeb bránit v plnění povinnosti předávat všechny obdržené informace o plátci, měli by tito zprostředkující poskytovatelé platebních služeb vést záznamy s těmito informacemi. Tyto technické překážky by měly být odstraněny, jakmile dojde ke zkvalitnění platebních systémů. Aby byla překonána technická omezení, mělo by být u mezibankovních převodů mezi členskými státy a třetími zeměmi podporováno využívání systému bezhotovostních převodů SEPA. [pozm. návrh 15]

(19)  Protože při vyšetřování trestné činnosti lze často identifikovat požadované údaje nebo zúčastněné osoby až po mnoha měsících či dokonce letech po uskutečnění původního převodu peněžních prostředků a aby bylo možné mít v rámci vyšetřování přístup k zásadním důkazům, je vhodné, aby poskytovatelé platebních služeb uchovávali záznamy s informacemi o plátci a příjemci pro účely předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz nebo financování terorismu. Délka této doby by měla být omezena na pět let a po jejím uplynutí by měly být veškeré osobní údaje smazány, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak. Další uchovávání záznamů by mělo být povoleno pouze v případě, že je to s ohledem na předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz a financování terorismu nezbytné, a nemělo by trvat déle než deset let. Poskytovatelé platebních služeb by měli zajistit, aby údaje uchovávané v souladu s tímto nařízením byly použity pouze k účelům popsaným v tomto nařízení. [pozm. návrh 16]

(20)  Aby bylo možné v rámci boje proti terorismu podniknout okamžité kroky, měli by poskytovatelé platebních služeb urychleně reagovat na žádosti o informace o plátci ze strany orgánů odpovědných za boj proti praní peněz nebo financování terorismu v členském státě, v němž jsou usazeni.

(21)  Počet dnů na odpověď na žádost o informace o plátci je určen počtem pracovních dnů v členském státě poskytovatele platebních služeb plátce.

(22)  Aby se podpořilo dodržování požadavků tohoto nařízení a v souladu se sdělením Komise ze dne 9. prosince 2010 s názvem „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“, měla by být posílena pravomoc příslušných orgánů přijímat opatření v rámci dohledu a ukládat sankce. Měly by se stanovit správní sankce a vzhledem k významu boje proti praní peněz a financování terorismu by členské státy měly stanovit sankce účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy by je měly oznámit Komisi a rovněž Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(15), Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010(16) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(17).

(23)  Pro zajištění jednotných podmínek k provádění článků XXX kapitoly V tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(18). [pozm. návrh 17]

(24)  Řada zemí a území, které nejsou součástí území Unie, sdílí s některým členským státem měnovou unii, jsou součástí měnového prostoru některého členského státu nebo podepsaly s Unií zastupovanou některým členským státem měnovou dohodu a mají poskytovatele platebních služeb, kteří se přímo nebo nepřímo podílejí na platebních systémech a systémech vypořádání daného členského státu. S cílem zabránit tomu, aby uplatňování tohoto nařízení na převody peněžních prostředků mezi dotyčnými členskými státy a zmíněnými zeměmi či územími mělo značný negativní dopad na ekonomiku těchto zemí či území, je vhodné umožnit, aby se s takovými převody nakládalo jako s převody peněžních prostředků v rámci dotyčných členských států.

(25)  S ohledem na změny, které by vyžadovalo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků(19), by toto nařízení mělo být v zájmu srozumitelnosti zrušeno.

(26)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu či účinků akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(27)  Toto nařízení ctí základní práva a zachovává zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8) a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47) a zásadu ne bis in idem.

(28)  Aby se zajistilo hladké zavedení nového rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu, je vhodné, aby se den, od kterého se toto nařízení použije, shodoval s koncem lhůty pro provedení směrnice .../.../EU(20),

(28a)  Evropský inspektor ochrany údajů vydal stanovisko dne 4. července 2013(21)

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro informace o plátci a příjemci doprovázející převody peněžních prostředků za účelem předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu při převodech peněžních prostředků.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1)  „financováním terorismu“ se rozumí financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice .../.../EU(22);

2)  „praním peněz“ se rozumí činnosti praní peněz uvedené v čl. 1 odst. 2 nebo 3 směrnice .../.../EU*;

3)  „plátcem“ se rozumí fyzická či právnická osoba, která buď provede převod peněžních prostředků ze svého vlastního účtu, nebo zadá příkaz k převodu peněžních prostředků plátce ve smyslu čl. 4 odst. 7 směrnice 2007/64/ES; [pozm. návrh 18]

4)  „příjemcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným příjemcem převáděných peněžních prostředků příjemce ve smyslu čl. 4 odst. 8 směrnice 2007/64/ES; [pozm. návrh 19]

5)  „poskytovatelem platebních služeb“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která v rámci výkonu své profese poskytuje službu převádění peněžních prostředků poskytovatel platebních služeb ve smyslu v čl. 4 odst. 9 směrnice 2007/64/ES; [pozm. návrh 20]

6)  „zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb“ se rozumí poskytovatel peněžních služeb, který není poskytovatelem plátce ani příjemce a který přijímá a odesílá převod peněžních prostředků jménem poskytovatele platebních služeb plátce či příjemce nebo jiného zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb;

7)  „převodem peněžních prostředků“ se rozumí jakákoli transakce uskutečněná elektronicky jménem plátce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb s cílem zpřístupnit peněžní prostředky prostřednictvím poskytovatele platebních služeb příjemci, zejména „služby poukazování peněz“ a „inkaso“ ve smyslu směrnice 2007/64/ES, bez ohledu na to, zda je plátce a příjemce jedna a tatáž osoba; [pozm. návrh 21]

8)  „převodem hromadným příkazem“ se rozumí soubor několika jednotlivých převodů peněžních prostředků, které jsou zasílány společně;

9)  „jedinečným identifikačním kódem transakce“ se rozumí kombinace písmen nebo symbolů určená poskytovatelem platebních služeb v souladu s protokoly platebních systémů a systémů vypořádání nebo informačních systémů používaných k provedení převodu peněžních prostředků, která umožňuje dohledatelnost transakce k plátci a příjemci;

10)  „převodem peněžních prostředků mezi osobami“ se rozumí transakce mezi dvěma fyzickými osobami jednajícími jakožto spotřebitelé za účelem, který nespadá do jejich obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti. [pozm. návrh 22]

Článek 3

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na převody peněžních prostředků v libovolné měně, které odesílá nebo přijímá poskytovatel platebních služeb usazený v Unii.

2.  Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků uskutečněné prostřednictvím kreditní či debetní karty , debetní či předplacené karty nebo kuponu nebo mobilního telefonu, elektronických peněz či jiného digitálního zařízení nebo zařízení informační technologie ve smyslu směrnice 2014/.../EU [PSD], pokud jsou splněny tyto podmínky: [pozm. návrh 23]

a)  karta nebo zařízení jsou použity k platbě za zboží či služby určité společnosti v rámci její profesní obchodní či podnikatelské činnosti; [pozm. návrh 24]

b)  veškeré převody plynoucí z této transakce doprovází číslo karty nebo zařízení.

Toto nařízení se však použije v případě, kdy se kreditní či debetní , debetní či předplacená karta či kupon, nebo mobilní telefon, elektronické peníze či jiné digitální zařízení nebo zařízení informačních technologií použije pro převod za účelem převodu peněžních prostředků mezi osobami. [pozm. návrh 25]

3.  Toto nařízení se nevztahuje na fyzické nebo právnické osoby, které pouze převádějí dokumenty v listinné podobě na elektronické údaje a jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, ani na takové osoby, které poskytují poskytovatelům platebních služeb výhradně informační nebo jiné podpůrné systémy pro převod peněžních prostředků nebo systémy pro clearing a vypořádání. [pozm. návrh 26]

Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků:

a)  kde převod peněžních prostředků vyžaduje, aby plátce vybral hotovost ze svého vlastního účtu;

b)  pokud se peněžní prostředky převádějí orgánům veřejné správy k platbě daní, pokut nebo jiných odvodů v rámci členského státu;

c)  u nichž jsou plátce i příjemce poskytovateli platebních služeb, kteří jednají svým vlastním jménem.

KAPITOLA II

POVINNOSTI POSKYTOVATELů PLATEBNÍCH SLUŽEB

Oddíl 1

Povinnosti poskytovatele platebních služeb plátce

Článek 4

Informace doprovázející převody peněžních prostředků

1.  Poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely tyto informace o plátci:

a)  jméno plátce;

b)  číslo účtu plátce, je-li takový účet pro zpracování převodu peněžních prostředků použit, nebo jedinečný identifikační kód transakce, pokud k tomuto účelu takový účet použit není;

c)  adresa plátce nebo jeho vnitrostátní identifikační číslo nebo identifikační číslo klienta nebo datum a místo narození. [pozm. návrh 27]

2.  Poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby převody peněžních prostředků doprovázely tyto informace o příjemci:

a)  jméno příjemce;

b)  číslo účtu příjemce, je-li takový účet pro zpracování transakce použit, nebo jedinečný identifikační kód transakce, pokud k tomuto účelu takový účet použit není.

3.  Před převedením finančních prostředků poskytovatel platebních služeb plátce provede opatření k identifikaci klienta v souladu se směrnicí .../.../EU(23) a ověří přesnost a úplnost informací uvedených v odstavci 1 na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje. [pozm. návrh 28]

4.  Pokud jsou peněžní prostředky převáděny z účtu plátce, ověření uvedené v odstavci 3 se považuje za provedené v případě, že:

a)  byla totožnost plátce ověřena při otevření účtu v souladu s článkem 11 směrnice .../.../EU(24) a informace získané při tomto ověření byly uchovány v souladu s článkem 39 uvedené směrnice;

nebo

b)  se na plátce vztahuje čl. 12 odst. 5 směrnice .../.../EU*.

5.  Odchylně od odstavce 3 však v případě převodu peněžních prostředků neprováděného z účtu poskytovatel platebních služeb informace uvedené v odstavci 1 neověřuje, pokud částka nepřesahuje musí ověřit alespoň jméno plátce provádějícího převody peněžních prostředků nepřesahujících částku 1 000 EUR, avšak pokud je transakce rozdělena do několika operací a zdá se, že tyto operace spolu souvisejí, nebo přesahují-li a nezdá se, že je spojena s jinými převody peněžních prostředků, které společně s dotyčným převodem částku 1 000 EUR přesahují., ověří všechny informace týkající se plátce i příjemce, které jsou uvedeny v odstavci 1. [pozm. návrh 29]

Článek 5

Převody finančních prostředků v rámci Unie

1.  Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 se v případech, kdy jsou poskytovatelé peněžních služeb plátce i příjemce usazeni v Unii, při převodu peněžních prostředků poskytuje pouze vyžaduje poskytnout plné jméno klienta a číslo účtu plátce a příjemce nebo specifický identifikační kód transakce, aniž jsou tím dotčeny požadavky na podávání informací stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 260/2012. [pozm. návrh 30]

2.  Bez ohledu na odstavec 1 dá si poskytovatel platebních služeb plátce v případě, že je identifikováno vyšší riziko ve smyslu čl. 16 odst. 2 nebo 3 nebo přílohy III směrnice .../.../EU(25), vyžádá veškeré informace o plátci a příjemci na žádost poskytovatele platebních služeb příjemce nebo zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb dát k dispozici informace o plátci či příjemci v souladu s článkem 4, a to do tří pracovních dnů od obdržení žádosti. [pozm. návrh 31]

Článek 6

Převody finančních prostředků mimo území Unie

1.  V případě převodů hromadným příkazem od jediného plátce, u nichž jsou poskytovatelé platebních služeb příjemců usazeni mimo Unii, se čl. 4 odst. 1 a 2 nevztahují na jednotlivé převody spojené do souboru, pokud hromadný příkaz obsahuje informace uvedené v uvedeném článku a jednotlivé převody jsou doprovázeny číslem účtu plátce nebo specifickým identifikačním kódem transakce.

2.  Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 v případě, kdy je poskytovatel platebních služeb příjemce usazen mimo území Unie, převody peněžních prostředků nepřesahující 1 000 EUR doprovází pouze: [pozm. návrh 32]

a)  jméno plátce;

b)  jméno příjemce;

c)  číslo účtu plátce i příjemce nebo specifický identifikační kód transakce.

Přesnost těchto informací nemusí být ověřena, pokud neexistuje podezření z praní peněz nebo financování terorismu.

Oddíl 2

Povinnosti poskytovatele platebních služeb příjemce

Článek 7

Zjišťování chybějících informací o plátci a příjemci

1.  Poskytovatel platebních služeb příjemce zjišťuje, zda byla v informačním systému nebo v platebním systému a systému vypořádání využitém k uskutečnění převodu peněžních prostředků vyplněna pole týkající se informací o plátci a příjemci za použití znaků nebo vstupů, které jsou v rámci interních postupů proti zneužívání založených na posouzení rizik podle pravidel daného tohoto informačního nebo platebního systému a systému vypořádání přípustné. [pozm. návrh 33]

2.  Poskytovatel platebních služeb příjemce musí mít k dispozici účinné postupy pro zjišťování, zda chybí tyto informace o plátci a příjemci:

a)  pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen v Unii, informace požadované podle článku 5;

b)  pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, informace o plátci a příjemci podle čl. 4 odst. 1 a 2 a v příslušných případech informace požadované podle článku 14;

a

c)  pokud jde o převody hromadným příkazem, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 týkající se převodů hromadným příkazem.

3.  Pokud jde o převody peněžních prostředků přesahující 1 000 EUR, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, ověřuje poskytovatel platebních služeb příjemce totožnost příjemce, pokud jeho totožnost již nebyla ověřena.

4.  Pokud jde o převody peněžních prostředků nepřesahující 1 000 EUR, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, poskytovatel platebních služeb příjemce nemusí informace týkající se příjemce ověřovat, pokud neexistuje podezření z praní peněz nebo financování terorismu.

Členské státy mohou tento limit snížit nebo zrušit, pokud vnitrostátní hodnocení rizik doporučilo, aby kontroly převodů peněžních prostředků z určitého účtu, jež nebyly prováděny, byly intenzivnější. Členské státy, které tuto výjimku využijí, o tom informují Komisi. [pozm. návrh 34]

4a.  Pokud je poskytovatel platebních služeb plátce usazen ve třetí zemi s vyšší mírou rizika, je u přeshraničního korespondenčního bankovního vztahu s dotyčným poskytovatelem platebních služeb uplatněna zesílená kontrola klienta v souladu se směrnicí .../.../EU(26). [pozm. návrh 35]

Článek 8

Převody peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci a příjemci

1.  Poskytovatel platebních služeb příjemce stanoví účinné postupy založené na posouzení rizik, které vycházejí ze zjištěných rizik v souladu s čl. 16 odst. 2 a přílohou III směrnice .../.../EU(27), pro rozhodnutí, kdy provést, zamítnout či pozastavit převod peněžních prostředků, u něhož chybí požadované úplné informace o plátci a příjemci, a pro určení následných opatření. [pozm. návrh 36]

Poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce v každém případě dodržuje platné právní nebo správní předpisy týkající se praní peněz a financování terorismu, zejména nařízení (ES) č. 2580/2001, nařízení (ES) č. 881/2002 a směrnice .../.../EU*. [pozm. návrh 37]

Pokud poskytovatel platebních služeb příjemce při příjmu převodů peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci a příjemci vyžadované podle čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 1 a článku 6 chybějí nebo jsou neúplné nebo nebyly vyplněny za použití znaků nebo vstupů, které jsou podle pravidel daného informačního nebo platebního systému či systému vypořádání přípustné, převod buď odmítne, nebo jej před provedením platební transakce pozastaví a požádá o úplné informace o plátci a příjemci. [pozm. návrh 38]

2.  Nedodává-li poskytovatel platebních služeb pravidelně požadované úplné informace o plátci, poskytovatel platebních služeb příjemce před tím, než odmítne veškeré budoucí převody peněžních prostředků od tohoto poskytovatele platebních služeb nebo než přijme rozhodnutí o tom, zda omezí či ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem platebních služeb či nikoli, učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt. [pozm. návrh 39]

Poskytovatel platebních služeb příjemce oznámí tuto skutečnost orgánům odpovědným za boj proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 9

Hodnocení a oznamování

Poskytovatel platebních služeb příjemce vezme v souladu s postupy poskytovatelů platebních služeb založenými na posouzení rizik chybějící či neúplné informace o plátci a příjemci v úvahu jako jeden z faktorů při hodnocení toho, zda je převod peněžních prostředků či jakákoli související transakce podezřelá a zda se musí oznámit finanční zpravodajské jednotce. Poskytovatel platebních služeb se v rámci svých postupů založených na posouzení rizik zaměří i na další rizikové faktory, které jsou uvedeny v čl. 16 odst. 2 a příloze III směrnice .../.../EU(28), a přijme v tomto směru náležitá opatření. [pozm. návrh 40]

Oddíl 3

Povinnosti zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb

Článek 10

Uchování informací o plátci a příjemci s převodem

Zprostředkující poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby všechny obdržené informace o plátci a příjemci, které doprovázejí převod peněžních prostředků, zůstaly s převodem uchovány.

Článek 11

Zjišťování chybějících informací o plátci a příjemci

1.  Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zjišťuje, zda byla v informačním systému nebo v platebním systému a systému vypořádání využitém k uskutečnění převodu peněžních prostředků vyplněna pole týkající se informací o plátci a příjemci za použití znaků nebo vstupů, které jsou podle pravidel daného systému přípustné.

2.  Zprostředkující poskytovatel platebních služeb musí mít k dispozici účinné postupy pro zjišťování, zda chybí nebo jsou neúplné tyto informace o plátci a příjemci: [pozm. návrh 41]

a)  pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen v Unii, informace požadované podle článku 5;

b)  pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, informace o plátci a příjemci podle čl. 4 odst. 1 a 2, nebo v příslušných případech informace požadované podle článku 14; a

c)  pokud jde o převody hromadným příkazem, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 týkající se převodů hromadným příkazem.

Článek 12

Převody peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci a příjemci

1.  Zprostředkující poskytovatel platebních služeb stanoví účinné postupy založené na posouzení rizik pro rozhodnutí, kdy provést, zamítnout či pozastavit převod peněžních prostředků, u něhož chybí požadované informace o plátci a příjemci, a pro určení následných zda mezi informacemi o plátci a příjemci, které obdržel, některé informace chybí nebo jsou neúplné, a provede odpovídající následná opatření. [pozm. návrh 42]

Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb při příjmu převodů peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci a příjemci vyžadované podle čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 1 a článku 6 chybějí nebo jsou neúplné nebo nebyly vyplněny za použití znaků nebo vstupů, které jsou podle pravidel daného informačního nebo platebního systému či systému vypořádání přípustné, převod buď odmítne, nebo jej pozastaví a požádá o úplné informace o plátci a příjemci před provedením platební transakce. [pozm. návrh 43]

2.  Nedodává-li poskytovatel platebních služeb pravidelně požadované informace o plátci, zprostředkující poskytovatel platebních služeb před tím, než odmítne všechny budoucí převody peněžních prostředků od tohoto poskytovatele platebních služeb nebo než přijme rozhodnutí o tom, zda omezí či ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem platebních služeb či nikoli, učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt.

Zprostředkující poskytovatel platebních služeb oznámí tuto skutečnost orgánům odpovědným za boj proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 13

Hodnocení a oznamování

Zprostředkující poskytovatel platebních služeb vezme chybějící či neúplné informace o plátci a příjemci v úvahu při hodnocení toho, zda je převod peněžních prostředků či jakákoli související transakce podezřelá a zda se musí oznámit finanční zpravodajské jednotce.

Článek 14

Technická omezení

1.  Tento článek se použije v případech, kdy je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo území Unie a zprostředkující poskytovatel platebních služeb je usazen uvnitř Unie.

2.  Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb při přijetí převodu peněžních prostředků nezjistí, že informace o plátci vyžadované podle tohoto nařízení chybějí nebo jsou neúplné, může pro zaslání převodu peněžních prostředků poskytovateli platebních služeb příjemce použít platební systém s technickými omezeními, která brání tomu, aby převod peněžních prostředků doprovázely informace o plátci.

3.  Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb při přijetí převodu peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci vyžadované podle tohoto nařízení chybějí nebo jsou neúplné, použije platební systém s technickými omezeními pouze tehdy, může-li o dané skutečnosti informovat poskytovatele platebních služeb příjemce buď v rámci informačního systému nebo platebního systému a systému vypořádání, který sdělování této skutečnosti umožňuje, nebo jiným postupem, pokud tento způsob komunikace oba poskytovatelé peněžních služeb přijímají nebo pokud se na něm dohodli.

4.  Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb používá platební systém s technickými omezeními, zpřístupní poskytovateli platebních služeb příjemce na jeho žádost všechny informace o plátci, které obdržel, bez ohledu na to, zda jsou úplné, a to do tří pracovních dnů po obdržení takové žádosti.

KAPITOLA III

SPOLUPRÁCE A UCHOVÁVÁNÍ ZÁZNAMŮ

Článek 15

Povinnost spolupracovat a rovnocennost [pozm. návrh 44]

1.  Poskytovatelé platebních služeb a zprostředkující poskytovatelé platebních služeb odpovídají v plném rozsahu a neprodleně, v souladu s procedurálními požadavky stanovenými ve vnitrostátním právu členského státu, ve kterém jsou usazeni, výhradně na dotazy orgánů odpovědných za boj proti praní peněz nebo financování terorismu v dotyčném členském státě, které se týkají informací vyžadovaných podle tohoto nařízení. Je třeba zavést konkrétní záruky, které při těchto výměnách informací zajistí dodržování požadavků na ochranu údajů. Žádné jiné externí orgány nebo subjekty nemají přístup k údajům, jež uchovávají poskytovatelé platebních služeb. [pozm. návrh 45]

1a.  Vzhledem k tomu, že velká část nezákonných finančních toků končí v daňových rájích, měla by Unie zvýšit tlak na tyto země, aby spolupracovaly za účelem boje proti nezákonným finančním tokům a zvýšení transparentnosti. [pozm. návrh 46]

1b.  Poskytovatelé platebních služeb usazení v Unii uplatňují toto nařízení i u svých dceřiných společností a poboček působících ve třetích zemích, které nejsou považovány za rovnocenné.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22a, pokud jde o uznání právního a dohledového rámce jurisdikcí mimo Unii jako rovnocenného požadavkům tohoto nařízení. [pozm. návrh 47]

Článek 15a

Ochrana údajů

1.  Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, plní poskytovatelé platebních služeb své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.

2.  Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby údaje uchovávané v souladu s tímto nařízením byly použity pouze k účelům popsaným v tomto nařízení a aby v žádném případě nebyly využívány ke komerčním účelům.

3.  Orgány na ochranu údajů jsou oprávněny vyšetřovat z moci úřední nebo na základě stížnosti veškerá podání týkající se problémů se zpracováním osobních údajů a mají právo nepřímého přístupu. Tyto pravomoci by měly zahrnovat především přístup k datovému souboru u poskytovatele platební služby a u příslušného vnitrostátního orgánu. [pozm. návrh 48]

Článek 15b

Předávání osobních údajů třetím zemím nebo mezinárodním organizacím

K předání osobních údajů třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, která nezaručuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu článku 25 směrnice 95/46/ES, může dojít pouze v případě, že:

a)  jsou zavedena příslušná opatření a záruky v oblasti ochrany údajů a

b)  orgán dohledu po posouzení těchto opatření a záruk předem udělil povolení k předání. [pozm. návrh 49]

Článek 16

Uchovávání záznamů

Informace o plátci a příjemci nesmí být uchovávány déle, než je nezbytně nutné. Poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce uchovávají záznamy o informacích uvedených v článcích 4, 5, 6 a 7 maximálně po dobu pěti let. V případech uvedených v čl. 14 odst. 2 a 3 musí zprostředkující poskytovatel platebních služeb uchovat záznamy o všech obdržených informacích po dobu pěti let. Po uplynutí této doby musí být osobní údaje smazány, nestanoví-li jinak vnitrostátní právní předpisy, které pak určují, za jakých podmínek poskytovatelé platebních služeb mohou nebo musí údaje dále uchovávat. Členské státy mohou další uchovávání po delší dobu povolit nebo požadovat jen za výjimečných okolností, pokud je to opodstatněné, a jsou proto uvedeny důvody a pouze pokud v případě, že je to nezbytné pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz a financování terorismu Maximální délka uchovávání nepřekročí deset let od provedení převodu peněžních prostředků a uchování osobních údajů probíhá v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES. [pozm. návrh 50]

Poskytovatelé platebních služeb plátce, příjemce a zprostředkující poskytovatelé služeb mají zavedena vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů před jejich náhodným nebo nezákonným zničením nebo náhodnou ztrátou, změnou, neoprávněným zveřejněním nebo přístupem. [pozm. návrh 51]

Informace, které o plátci nebo příjemci shromáždí poskytovatelé služeb plátce, příjemce a zprostředkující poskytovatelé, se vymažou po uplynutí lhůty k jejich uchovávání. [pozm. návrh 52]

Článek 16a

Přístup k informacím a důvěrnost

1.  Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby k informacím shromážděným pro účely tohoto nařízení měly přístup pouze určené osoby nebo osoby, u nichž je to nezbytně nutné pro překonání podstoupeného rizika.

2.  Poskytovatelé platebních služeb zajistí respektování důvěrného charakteru zpracovávaných údajů.

3.  Osoby, které mají přístup k osobním údajům plátce nebo příjemce a které s nimi nakládají, zachovávají při jejich zpracovávání důvěrnost a požadavky na ochranu údajů.

4.  Příslušné orgány zajistí, aby osoby, které pravidelně shromažďují nebo zpracovávají osobní údaje, měly zvláštní školení o ochraně údajů. [pozm. návrh 53]

KAPITOLA IV

SANKCE A SLEDOVÁNÍ

Článek 17

Sankce

1.  Členské státy stanoví pravidla pro ukládání správních opatření a sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Pokud se povinnosti vztahují na poskytovatele platebních služeb, členské státy zajistí, aby se v případě jejich porušení mohly sankce uplatňovat na členy vrcholného vedení a veškeré další osoby, které jsou podle vnitrostátního práva za porušení odpovědné.

3.  Členské státy oznámí pravidla uvedená v odstavci 1 do ...(29) Komisi a Smíšenému výboru orgánů EBA, EIOPA a ESMA. Neprodleně oznámí Komisi a Smíšenému výboru orgánů EBA, EIOPA a ESMA veškeré následné změny těchto pravidel.

4.  Příslušné orgány mají veškeré vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí. Při výkonu pravomoci ukládat sankce příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že sankce či opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

Článek 18

Zvláštní ustanovení

1.  Tento článek se vztahuje na tato porušení:

a)  opakované nedodání požadovaných informací o plátci a příjemci ze strany poskytovatele platebních služeb v rozporu s články 4, 5 a 6; [pozm. návrh 54]

b)  závažné nedodržení povinnosti poskytovatele platebních služeb uchovávat záznamy v souladu s článkem 16;

c)  nezavedení účinných strategií a postupů založených na posouzení rizik, které vyžadují články 8 a 12, poskytovatelem platebních služeb.

ca)  závažné nedodržení povinností zprostředkujících poskytovatelů platebních služeb podle článků 11 a 12; [pozm. návrh 55]

2.  V případech uvedených v odstavci 1 zahrnují správní opatření a sankce, které je možné uplatnit, alespoň tyto možnosti:

a)  veřejné oznámení, které uvádí fyzickou nebo právnickou osobu a povahu daného porušení;

b)  příkaz požadující, aby fyzická nebo právnická osoba jednání ukončila nebo aby takové jednání neopakovala;

c)  v případě poskytovatele platebních služeb odnětí povolení poskytovatele;

d)  dočasný zákaz výkonu funkce u poskytovatele platebních služeb týkající se kteréhokoli člena řídicího orgánu tohoto poskytovatele platebních služeb nebo jakékoli jiné odpovědné fyzické osoby;

e)  v případě právnické osoby správní peněžité sankce ve výši až 10 % celkového ročního obratu uvedené právnické osoby v předchozím hospodářském roce; je-li právnická osoba dceřinou společností mateřské společnosti, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky dané mateřské společnosti v předchozím hospodářském roce;

f)  v případě fyzické osoby správní peněžité sankce ve výši až 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejíž měnou není euro, odpovídající hodnoty ve vnitrostátní měně k ...(30);

g)  správní peněžité sankce ve výši až dvojnásobku zisku, který dotyčná osoba porušením získala, nebo ztráty, které předešla, lze-li jejich výši zjistit.

Článek 19

Zveřejňování sankcí

Správní sankce a opatření uložené v případech uvedených v článku 17 a čl. 18 odst. 1 se zveřejňují příslušné orgány bez zbytečného odkladu včetně informací o druhu a povaze porušení a totožnosti osob za ně odpovědných, je-li to nezbytné a přiměřené, po posouzení v  každém jednotlivém případě, pokud takové zveřejnění vážně neohrozí stabilitu finančních trhů. [pozm. návrh 56]

Pokud by zveřejnění způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu, zveřejní příslušné orgány sankce anonymně.

Uloží-li nebo uplatní-li příslušný orgán členského státu správní sankci nebo jiné opatření v souladu s články 17 a 18, oznámí uvedenou sankci nebo opatření a okolnosti, za kterých byly uloženyy, orgánu EBA. Orgán EBA zařadí toto oznámení do centrální databáze správních sankcí vytvořené v souladu s článkem 69 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(31) a uplatní na ně stejné postupy jako na všechny ostatní zveřejněné sankce. [pozm. návrh 57]

Článek 20

Uplatňování sankcí příslušnými orgány

Při stanovení druhu správních sankcí či opatření a úrovně správních peněžních sankcí zohlední příslušné orgány všechny významné okolnosti včetně:

a)  závažnosti a délky trvání porušení předpisů;

b)  míry odpovědnosti odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

c)  finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou udává celkový roční obrat odpovědné právnické osoby nebo celkový roční příjem odpovědné fyzické osoby;

d)  výše zisků nebo ztrát, které odpovědná fyzická nebo právnická osoba vytvořila nebo kterým předešla, pokud je možné je stanovit;

e)  ztrát třetích osob způsobených porušením předpisů, pokud je možné je stanovit;

f)  míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem;

g)  předchozích porušení ze strany odpovědné fyzické nebo právnické osoby.

Článek 21

Oznamování porušení

1.  Členské státy zavedou účinné mechanismy na podporu oznamování případů, kdy byla porušena ustanovení toto nařízení, příslušným orgánům. Na ochranu údajů před náhodným nebo nezákonným zničením, náhodnou ztrátou, změnou nebo neoprávněným zveřejněním musí být provedena vhodná technická a organizační opatření. [pozm. návrh 58]

2.  Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)  konkrétní postupy pro přijímání oznámení případů porušení a následné kroky;

b)  přiměřenou ochranu pro oznamovatele a osoby, které možné nebo skutečné porušení oznámí; [pozm. návrh 59]

c)  ochranu osobních údajů týkajících se osoby, která porušení ohlásí, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES.

3.  Poskytovatelé platebních služeb ve spolupráci s příslušnými orgány stanoví příslušné interní postupy, které jejich zaměstnancům umožní oznamovat porušení interně prostřednictvím zvláštního zabezpečeného, nezávislého a anonymního komunikačního kanálu. [pozm. návrh 60]

Článek 22

Sledování

1.  Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly dodržování požadavků tohoto nařízení a aby pro tento účel přijaly nezbytná opatření. Orgán EBA může vydat v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 pokyny k postupům pro provádění tohoto nařízení, a to s přihlédnutím k osvědčeným postupům ve členských státech. [pozm. návrh 61]

1a.  Komise koordinuje a pečlivě sleduje uplatňování tohoto nařízení, pokud jde o poskytovatele platebních služeb mimo území Unie, a v případech, kdy je to vhodné, posiluje spolupráci s orgány třetích zemí, které jsou odpovědné za vyšetřování porušování ustanovení článku 18 a za ukládání příslušných sankcí. [pozm. návrh 62]

1b.  Komise do 1. ledna 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování kapitoly IV, zejména s ohledem na přeshraniční případy, poskytovatele platebních služeb ze třetích zemí a na uplatňování vyšetřovacích a sankčních pravomocí ze strany příslušných vnitrostátních orgánů těchto zemí. Pokud by v souvislosti s uchováváním údajů vzniklo riziko porušování platných předpisů, Komise podnikne vhodná a účinná opatření, v jejichž rámci předloží i návrh na změnu tohoto nařízení. [pozm. návrh 63]

Článek 22a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 1a je Komisi svěřena na dobu neurčitou počínaje ...(32).

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 1a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku dnem následujícím po vyhlášení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 1a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 64]

KAPITOLA V

PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI

Článek 23

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro předcházení praní peněz a financování terorismu (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011, za předpokladu, že prováděcí ustanovení přijatá na základě zde uvedeného postupu nemění základní ustanovení tohoto nařízení [pozm. návrh 65].

KAPITOLA VI

ODCHYLKY

Článek 24

Dohody s územími nebo zeměmi uvedenými neuvedenými v článku 355 Smlouvy [pozm. návrh 66]

1.  Aniž je dotčen čl. 15. odst. 1a, může Komise může v případech, kdy je osvědčena rovnocennost, povolit členskému státu, aby uzavřel dohody se zemí či územím, které nejsou součástí území Unie a jsou uvedeny v článku 355 Smlouvy, jež se odchylují od tohoto nařízení, s cílem zacházet s převody peněžních prostředků mezi touto zemí či územím a dotyčným členským státem jako s převody peněžních prostředků v rámci uvedeného členského státu. [pozm. návrh 67]

Takové dohody lze povolit jen tehdy, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)  dotyčná země nebo území sdílí s dotyčným členským státem měnovou unii, je součástí měnového prostoru tohoto členského státu nebo podepsala s Unií zastoupenou členským státem měnovou dohodu;

b)  poskytovatelé platebních služeb v dotyčné zemi nebo na dotyčném území se přímo nebo nepřímo účastní platebních systémů a systémů vypořádání v uvedeném členském státě;

a

c)  dotyčná země nebo území vyžaduje od poskytovatelů platebních služeb ve své jurisdikci uplatňování stejných pravidel, jaká stanoví toto nařízení.

2.  Členský stát, který si přeje uzavřít dohodu uvedenou v odstavci 1, zašle Komisi žádost a poskytne jí veškeré potřebné informace.

Po obdržení žádosti členského státu Komisí se s převody peněžních prostředků mezi tímto členským státem a dotyčnou zemí či územím prozatímně zachází jako s převody peněžních prostředků v rámci uvedeného členského státu, a to až do přijetí rozhodnutí v souladu s postupem stanoveným tímto článkem.

Je-li Komise toho názoru, že nemá všechny potřebné informace, obrátí se do dvou měsíců od obdržení žádosti na dotyčný členský stát a upřesní, jaké další informace požaduje.

Jakmile má Komise všechny informace, které považuje za potřebné k posouzení žádosti, vyrozumí o tom do jednoho měsíce žádající členský stát a postoupí žádost ostatním členským státům.

3.  Do tří měsíců od oznámení uvedeného v odst. 2 čtvrtém pododstavci Komise postupem podle čl. 23 odst. 2 rozhodne, zda dotyčnému členskému státu povolí uzavřít dohodu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se v každém případě přijme do 18 měsíců od obdržení žádosti Komisí.

3a.  Pro již schválená a platná rozhodnutí týkající se závislých či přidružených území musí být zajištěno nepřerušené pokračování jejich platnosti, jmenovitě pro prováděcí rozhodnutí Komise  2012/43/EU(33), rozhodnutí Komise 2010/259/EU(34) a rozhodnutí Komise  2008/982/ES(35). [pozm. návrh 68]

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1781/2006 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od ...(36).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve ... dne

Za Evropský Parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka uvedená v článku 25.

(1) Úř. věst. C 166, 12.6.2013, s. 2. (2) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 31. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014. (4) Nařízení (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70). (5) Nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu (Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9). (6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady .../.../EU o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu (Úř. věst. L …, …, s. ). (7) Číslo, datum and odkaz na úř. věst. směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31). (9) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22). (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1). (13) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (14) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12). (16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48). (17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84). (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (19) Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 1. (20) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (21) Úř. věst. C 32, 4.2.2014, s. 9. (22) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (23) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (24) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (25) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (26) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (27) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (28) Číslo směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025. (29) Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. (30) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338). (32) Dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. (33) Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/43/EU ze dne 25. ledna 2012, kterým se Dánskému království povoluje uzavírat dohody s Grónskem a Faerskými ostrovy o převodu peněžních prostředků mezi Dánskem a každým z uvedených území, aby se s nimi zacházelo jako s převody peněžních prostředků v rámci Dánska, podle nařízení (ES) č. 1781/2006 Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. L 24, 27.1.2012, s. 12). (34) Rozhodnutí Komise 2010/259/EU ze dne 4. května 2010, kterým se Francouzská republika zmocňuje uzavřít s Monackým knížectvím dohodu o tom, aby se s převody peněžních prostředků mezi Francouzskou republikou a Monackým knížectvím zacházelo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 jako s převody peněžních prostředků v rámci Francouzské republiky(Úř. věst. L 112, 5.5.2010, s. 23). (35) Rozhodnutí Komise 2008/982/ES ze dne 8. prosince 2008, kterým se Spojené království zmocňuje k uzavření dohody se správní oblastí Jersey, správní oblastí Guernsey a s ostrovem Man s cílem zacházet s převody peněžních prostředků mezi Spojeným královstvím a každým z uvedených území jako s převody v rámci Spojeného království, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 352, 31.12.2008, s. 34). (36) Datum provedení směrnice přijaté na základě dokumentu COD 2013/0025 ve vnitrostátním právu.