Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0133/2014

Předložené texty :

Rozpravy :

PV 10/03/2014 - 15
CRE 10/03/2014 - 15

Hlasování :

PV 11/03/2014 - 9.24

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0202

Přijaté texty
PDF 448kWORD 140k
Úterý 11. března 2014 - Štrasburk Konečné znění
Revize Evropského systému finančního dohledu
P7_TA(2014)0202A7-0133/2014
Usnesení
 Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 obsahující doporučení Komisi o revizi Evropského systému finančního dohledu (ESFS) (2013/2166(INL))

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika(1) ,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)(2) ,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)(3) ,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)(4) ,

—  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika(5) ,

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)(6) ,

—  s ohledem na své stanovisko ze dne 12. září 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi(7) ,

—  s ohledem na své stanovisko ze dne 12. září 2013, s ohledem na přijetí nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi(8) ,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru ze dne 3. června 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví(9) , a s ohledem na své stanovisko ze dne 22. září 2010 k tomuto návrhu(10) ,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru ze dne 3. června 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění(11) , a s ohledem na své stanovisko ze dne 22. září 2010 k tomuto návrhu(12) ,

—  s ohledem na zprávu svého Hospodářského a měnového výboru ze dne 3. června 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy(13) , a s ohledem na své stanovisko ze dne 22. září 2010 k tomuto návrhu(14) ,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru ze dne 18. května 2010 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy(15) a s ohledem na své stanovisko ze dne 22. září 2010 týkající se tohoto návrhu(16) ,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru ze dne 25. května 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika(17) , s ohledem na své stanovisko ze dne 22. září 2010 týkající se tohoto návrhu(18) ,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru ze dne 25. května 2010 o návrhu nařízení Rady o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropského výboru pro systémová rizika(19) , a s ohledem na své stanovisko ze dne 22. září 2010 týkající se tohoto návrhu(20) ,

—  s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru ze dne 1. března 2013 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro bankovnictví na rozpočtový rok 2011,

—  s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru ze dne 1. března 2013 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění na rozpočtový rok 2011,

—  s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru ze dne 1. března 2013 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy na rozpočtový rok 2011,

—  s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru ze dne 5. září 2013 k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014 – všechny oddíly,

—  s ohledem na základní principy efektivního bankovního dohledu, které schválil Basilejský výbor pro bankovní dohled ve dnech 13. a 14. září 2012(21) ,

—  s ohledem na klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce přijaté Radou pro finanční stabilitu, které byly uveřejněny v říjnu 2011;

—  s ohledem na zásady osvědčené praxe na kolegiích orgánů dohledu, které vydal Basilejský výbor pro bankovní dohled v říjnu 2010(22) ,

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 22. ledna 2014 v případu C-270/12 Spojené království Velké Británie a Severního Irska v. Rada Evropské unie a Evropský parlament ,

—  s ohledem na články 42 a 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0133/2014),

A.  vzhledem k tomu, že finanční krize ukázala, že nevyhovující způsob řízení rizik a neefektivní, nerovnoměrný a roztříštěný dohled nad finančními trhy přispěl k finanční nestabilitě a nedostatečné ochraně spotřebitelů v oblasti finančních služeb;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament jednoznačně podporoval zřízení evropských orgánů dohledu (ESA), zajistil, aby měly více pravomocí při koordinaci a přímém dohledu, je přesvědčen, že tyto orgány jsou klíčovými aktéry v procesu vytváření stabilnějších a bezpečnějších finančních trhů a zlepšení koordinovaného dohledu na úrovni Unie;

C.  vzhledem k tomu, že vytvoření Evropského systému finančního dohledu (ESFS) zvýšilo kvalitu a jednotnost finančního dohledu na vnitřním trhu; vzhledem k tomu, že se jedná o evoluční proces, v němž by se členové dozorčí rady měli zaměřit na hodnoty a zájmy Unie;

D.  vzhledem k tomu, že poté, co byl vytvořen ESFS, vyvíjel se mikroobezřetnostní dohled v Unii rychleji než dohled makroobezřetnostní;

E.  vzhledem k tomu, že pravomoci v oblasti mikroekonomického a makroekonomického dohledu se stále více soustřeďují v rukou Evropské centrální banky (ECB), která musí přijímat vhodná opatření k zamezení střetu zájmů v důsledku plnění svých úkolů v oblasti měnové politiky;

F.  vzhledem k tomu, že orgány ESA by měly bránit fragmentaci finančních trhů v Unii;

G.  vzhledem k tomu, že orgány ESA mají mimo jiné za úkol sbližování dohledu a mají přispívat ke zvyšování kvality jeho každodenního fungování a že je zapotřebí, aby byly vypracovány ukazatele výkonnosti, které se zaměří na regulační výsledky dosahované v rámci každodenního dohledu;

H.  vzhledem k tomu, že evropské orgány dohledu (ESA) plní své poslání, kterým je přispívat k legislativní činnosti a navrhovat technické normy;

I.  vzhledem k tomu, že právní předpisy, na jejichž základě jsou evropské orgány dohledu (ESA) zřízeny, se od sebe sice téměř neliší, velmi rozdílně se však utváří oblast jejich působnosti;

J.  vzhledem k tomu, že pokud jde o regulační technické normy (RTS) a prováděcí technické normy (ITS), je Komise odpovědná za přijetí návrhu těchto norem předloženého některým z evropských orgánů dohledu (ESA), který může případně pozměnit, a měla by podrobně zdůvodnit případy, kdy se od těchto návrhů odchyluje;

K.  vzhledem k tomu, že přímý dohled Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) nad ratingovými agenturami může zvýšit kvalitu dohledu v této oblasti;

L.  vzhledem k tomu, že regulační technické normy jsou přijímány formou aktů v přenesené pravomoci a zaručují zapojení orgánů ESA v oblastech, v nichž mají věší technické znalosti, do přípravy právních předpisů nižší úrovně;

M.  vzhledem k tomu, že v odstavci 2 společného porozumění mezi Parlamentem, Radou a Komisí o aktech v přenesené pravomoci se stanoví, že uvedené tři orgány spolupracují v průběhu celého postupu vedoucího k přijetí aktů v přenesené pravomoci s cílem zajistit hladký výkon přenesené pravomoci a její účinnou kontrolu ze strany Parlamentu a Rady;

N.  vzhledem k tomu, že zřízení jednotného mechanismu dohledu (SSM) bylo dalším důležitým krokem k uplatňování jednotného dohledu nad bankami v eurozóně a dalších účastnických členských státech;

O.  vzhledem k tomu, že zřízení jednotného mechanismu dohledu (SSM) má v Unii vzhledem k pravomocím, jež byly v této oblasti uděleny Evropské centrální bance, velmi významné důsledky pro institucionální rámec mikroobezřetnostního a makroobezřetnostního dohledu;

P.  vzhledem k tomu, že Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) poskytuje užitečná makroekonomická doporučení pro legislativní proces, která v oblasti fondů peněžního trhu, kapitálových požadavků, směrnice o hypotečních úvěrech či přiměřených dlouhodobých záručních opatřeních ve směrnici Solventnost II(23) Komise ani oba zákonodárné orgány braly v úvahu pouze částečně;

Q.  vzhledem k tomu, že není závazně stanovena účast Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) v legislativním procesu, a to ani v otázkách týkajících se makroobezřetnostního dohledu;

R.  vzhledem k tomu, že poradní vědecký výbor sehrál významnou a konstruktivní úlohu v utváření agendy Evropského výboru pro systémová rizika, především v tom smyslu, že podněcoval Evropský výbor pro systémová rizika k tomu, aby se zabýval kontroverzními a základními problémy;

S.  vzhledem k tomu, že některé z návrhů Evropského výboru pro systémová rizika, které byly předloženy v dřívější fázi legislativního procesu, mohly brát spoluzákonodárné orgány či Komise v úvahu;

T.  vzhledem k tomu, že Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) byl zřízen v době krize, aby umožnil předcházení dalším krizím a zachoval finanční stability;

U.  vzhledem k tomu, že ESRB v žádném ze svých prohlášení nezmiňuje systémové riziko, které představuje nepřiměřeně dlouhodobé udržování úrokových sazeb na velmi nízké úrovni;

V.  vzhledem k tomu, že měnová politika může mít významný vliv na úvěrové bubliny a cenové bubliny na trhu s aktivy, a může tak docházet ke střetu zájmů mezi měnovou politikou Evropské centrální banky (ECB) a Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB);

W.  vzhledem k tomu, že Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) měl mít na základě prvních návrhů Komise více než dvojnásobek pracovníků, než jich má v současné době, a vzhledem k tomu, že časté střídání kvalifikovaných pracovníků má neblahé dopady na jeho práci;

X.  vzhledem k tomu, že ESMA nevzal v úvahu prohlášení ESRB k nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR);

Y.  vzhledem k tomu, že ESRB, který nebyl zřízen jako součást ECB, by s ohledem na článek 130 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) nemůže vydávat stanoviska, doporučení či varování týkající se ECB;

Z.  vzhledem k tomu, že struktura ESRB a velikost jeho rozhodovacího orgánu brání rychlému rozhodovacímu procesu;

AA.  vzhledem k tomu, že podle doporučení ESRB č. 2011/3 by měla hlavní role v oblasti makroobezřetnostního dohledu připadat centrálním bankám, jejichž zástupci by proto nutně měli být členy rozhodovacích orgánů ESRB;

AB.  vzhledem k tomu, členství v ESRB je úzce spojeno s prostředím centrálních bank, které sice mají důležitou úlohu, ale také podobné perspektivy;

AC.  vzhledem k tomu, že nejdůležitější části odvětvových právních předpisů, jimiž jsou evropským orgánům dohledu (ESA) svěřeny konkrétní pravomoci, nevstoupily dosud v platnost, v důsledku čehož nemohou tyto ESA plnit své úkoly rovnocenným způsobem;

AD.  vzhledem k tomu, že právní předpisy, které se týkají finančních trhů, finančních služeb a finančních produktů, jsou velmi roztříštěné a množství právních textů způsobuje mezery, duplicitu oznamovacích povinností, spory mezi jednotlivými orgány a překrývání právních předpisů, nezamýšlené důsledky a negativní dopady na reálnou ekonomiku;

AE.  vzhledem k tomu, že Spojené státy americké zřídily federální Úřad pro finanční ochranu spotřebitelů, který má rozsáhlé pravomoci;

AF.  vzhledem k tomu, že důležitým prvkem správného řízení je transparentnost a nezávislost a že je důležité zvýšit transparentnost činnosti ESA a její nezávislost;

AG.  vzhledem k tomu, že ačkoli ESA všeobecně fungují transparentně a poskytují informace na svých webových stránkách, je třeba zlepšit transparentnost jejich práce a dosáhnout pokroku ohledně doporučení a návrhů a zajistit více informací o činnosti tématických či pracovních skupin atd.;

AH.  vzhledem k tomu, že Komise se formálním i neformálním způsobem podílí na činnosti evropských orgánů dohledu (ESA), a její účast dosud není transparentní a její úloha by měla být uvedena v soulad s úlohou Evropského parlamentu a Rady, tak aby nevznikaly pochybnosti ohledně nezávislosti evropských orgánů dohledu;

AI.  vzhledem k tomu, že přínos skupin zúčastněných stran k práci evropských orgánů dohledu byl pravděpodobně omezený;

AJ.  vzhledem k tomu, že pro skupiny zúčastněných stran má zásadní význam zvýšení transparentnosti, aby mohla vzniknout dostatečně projednaná a prakticky proveditelná pravidla pro finanční trhy, a vzhledem k tomu, že spolupráce s účastníky trhu by fungovala mnohem lépe, kdyby tyto skupiny byly transparentnější a byly k dispozici informace o složení skupin a jednotlivých úkolech, které byly dané skupině uloženy;

AK.  vzhledem k tomu, že evropské orgány dohledu (ESA) by měly podporovat činnost Komise a nabízet jí transparentním způsobem své odborné znalosti v oblasti finančních služeb;

AL.  vzhledem k tomu, že orgány ESA by měly být Komisi a spoluzákonodárným orgánům nápomocny tím, že budou hodnotit, do jaké míry odpovídají právní předpisy svým regulačním cílům, a v zájmu transparentnosti by tato hodnocení měly zveřejňovat; ESA by měly vydávat formální stanoviska k navrhované unijní legislativě a posuzovat váhu důkazů a kvalitu analýzy obsažených v posouzení dopadů legislativního návrhu;

AM.  vzhledem k tomu, že v rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v případu C-270/12 se uvádí, že Evropský systém finančního dohledu měl v době, kdy byl vytvořen, podle článku 114 Smlouvy o fungování EU potenciálně větší oblasti působnosti oproti převládajícímu výkladu rozhodnutí v případu C-9/56 Meroni (24) , a proto by Komise měla posoudit jeho potenciální dopady v připravovaném přezkumu ESFS;

AN.  vzhledem k tomu, že dohled Evropské centrální banky nad finančními konglomeráty, které vykonávají bankovní nebo pojišťovací činnost, je omezen právním základem pro SSM;

AO.  vzhledem k tomu, že vytvořením SSM se mění systém dohledu ESFS, který je jeho základem, a vzniká určitá asymetrie mezi různými orgány a rozsahem jeho pravomocí v oblasti dohledu;

AP.  vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby poté, co SSM vstoupil v platnost, nedocházelo k regulatorním arbitrážím, aby byly zajištěny rovné podmínky soutěže a aby bylo zajištěno dobré fungování vnitřního trhu, nedocházelo k tržním deformacích a byly dodržovány základní svobody;

AQ.  vzhledem k tomu, že ECB a ESA mají odlišné standardy a časové intervaly pro výkaznictví a že vytvoření SSM může v případě nedostatečné spolupráce vnitrostátních orgánů s SSM a ESA přinášet závažné riziko zdvojování požadavků na podávání zpráv;

AR.  vzhledem k tomu, že práva na vyšetřování porušení práva Unie a možnosti využít závazné arbitráže bylo využito jen zřídka a že ESA mají jen velmi omezené možnosti zahajovat vyšetřování případů údajného porušování práva ze strany vnitrostátních příslušných orgánů;

AS.  vzhledem k tomu, že pokud jde o případy porušení práva Unie, přijímají rozhodnutí, která mají vliv na kontrolu vnitrostátních orgánů dohledu, vnitrostátní orgány dohledu v radách evropských orgánů dohledu;

AT.  vzhledem k tomu, že vlivem okolnosti, že evropské orgány dohledu mají pravomoci týkající se závazné mediace, se podařilo nalézt množství užitečných řešení mezi vnitrostátními orgány dohledu;

AU.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že pro vnitrostátní zástupce je obtížné oddělit svoji funkci předsedy vnitrostátního příslušného orgánu od rozhodování na evropské úrovni, čímž je ohrožena jejich schopnost fakticky dostát požadavku článku 42 nařízení o ESA, že mají jednat nezávisle a objektivně a ve výlučném zájmu Unie jako celku;

AV.  vzhledem k tomu, že partnerský tlak nefunguje tak, jak se plánovalo v původní koncepci evropských orgánů dohledu (ESA), a je nutné, aby těmto orgánům umožnil podnítit jejich rozvoj;

AW.  vzhledem k tomu, že některé z orgánů ESA mají stále problémy se získáváním náležitě formátovaných informací, které nezbytně potřebují ke své práci, a vzhledem k tomu, že EBA měl provádět zátěžové testy, avšak neměl však nezbytnou pravomoc, která by mu umožňovala shromažďovat údaje potřebné k provádění těchto testů, ani pravomoci k ověřování údajů, které mohly být nepřesné;

AX.  vzhledem k tomu, že se ESA mohou zdržet některých nezbytných žádostí o informace v očekávání, že budou radou orgánů dohledu odmítnuty;

AY.  vzhledem k tomu, že nedávno schválené právní předpisy rozšířily pravomoci evropských orgánů dohledu (ESA), které díky nim mohou vyšetřovat případy údajného porušení či neuplatňování práva Unie a které příslušným orgánům ukládají povinnost poskytovat příslušnému evropskému orgánu dohledu veškeré informace, které jsou považovány za nutné, včetně informací o tom, jakým způsobem jsou příslušné právní předpisy uplatňovány v souladu s právem Unie;

AZ.  vzhledem k tomu, že v průběhu zřizování SSM bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o to, aby byly orgánu EBA poskytnuty pravomoci nezbytné pro přímé shromažďování údajů, nicméně tyto pravomoci by měly mít i ostatní orgány ESA;

BA.  vzhledem k tomu, že užitečným a nezbytným nástrojem k doplnění mezer v právní úpravě, kde pro ESA v rámci odvětvových právních předpisů nebyly stanoveny žádné pravomoci, se ukázaly být pokyny;

BB.  vzhledem k tomu, že orgány ESA jsou sice pověřeny sledováním provádění evropských právních předpisů v jednotlivých členských státech, chybí jim však prostředky, aby mohly posuzovat jejich skutečné uplatňování;

BC.  vzhledem k tomu, že směrnice MiFID I(25) byla provedena ve všech členských státech, některé z nich však odmítají prakticky uplatňovat a prosazovat dodržování pravidel na ochranu spotřebitele;

BD.  vzhledem k tomu, že členství zástupců evropských orgánů dohledu (ESA) v kolegiích orgánů dohledu přispělo k lepšímu fungování těchto kolegií, jen omezeného pokroku se jim však podařilo dosáhnout v oblasti sbližování dohledu;

BE.  vzhledem k tomu, že hlasovací práva v dozorčích radách orgánů ESA nejsou úměrná velikosti příslušných členských států, jako je tomu v ECB a jiných evropských agenturách;

BF.  vzhledem k tomu, že změny v původním hlasovacím systému, které, jak se ukázalo, zajišťují rovné zacházení s členskými státy a vytváření dobré pracovní podmínky pro orgány ESA, byly určitým ústupkem členským státům a vedly k tomu, že rozhodování v radě orgánů dohledu je nyní náročnější a složitější;

BG.  vzhledem k tomu, že při jmenování do funkce předsedů ESA, která by měla být uváděna ve známost po celé Unii, by nemělo docházet k diskriminaci na základě věku či pohlaví;

BH.  vzhledem k tomu, že předseda, výkonný ředitel a členové rady orgánů dohledu a správních rad by měli mít možnost jednat nezávisle a ve výlučném zájmu Unie.

BI.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech měly vnitrostátní orgány dohledu potíže splnit své povinné příspěvky do rozpočtů ESA;

BJ.  vzhledem k tomu, že povinnost členských států platit příspěvky je v rozporu s nezávislostí ESA;

BK.  vzhledem k tomu, že ESA prohlašují, že mají obtíže s náborem pracovníků ve vyšších třídách a že jsou při plnění svých úkolů omezovány nedostatkem zdrojů, protože jejich personální a finanční zajištění neodpovídá rozsahu úkolů, které mají provádět;

BL.  vzhledem k tomu, že současný způsob financování evropských orgánů dohledu, založený na financování z více zdrojů, je nepružný a administrativně komplikovaný a ohrožuje nezávislost těchto agentur;

BM.  vzhledem k tomu, že úkoly v oblasti regulace (vypracovávání prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci) byly pro orgány ESA v počáteční fázi prioritou a tvořily nepřiměřeně vysoký podíl jejich pracovní zátěže ve srovnání s jinými úkoly;

BN.  vzhledem k tomu, že evropské orgány dohledu nebyly dosud schopny věnovat dostatečné množství prostředků na plnění hlavní funkce, jíž je podle ustanovení čl. 8. odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 provádění ekonomických analýz finančních trhů, které jsou ovšem úplným základem tvorby kvalitních předpisů;

BO.  vzhledem k tomu, že společný úkol spočívající ve vytváření zpráv o spotřebitelských trendech vyžaduje, aby všechny členské státy shromažďovaly informace o těchto trendech;

BP.  vzhledem k tomu, že Evropskému orgánu pro bankovnictví stále ještě chybí právní základ, mj. v oblasti platebních služeb a ve směrnici o spotřebitelském úvěru(26) ;

BQ.  vzhledem k tomu, že některé požadavky, které ESA kladou na všechny účastníky trhu, byly některými z účastníků trhu považovány za příliš náročné, nepřiměřené a neúměrné jejich velikosti a obchodnímu modelu, a odvětvové předpisy ne vždy poskytovaly dostatečnou flexibilitu při uplatňování práva Unie;

BR.  vzhledem k tomu, že zatímco Evropská centrální banka (ECB) má právo podílet se na činnosti pracovních skupin Rady, evropské orgány dohledu nemají na formálním rozhodovacím procesu téměř žádnou účast;

BS.  vzhledem k tomu, že v oblasti ochrany spotřebitelů se úsilí, vynaložené prostředky a výsledky jednotlivých ESA lišily a byly značně nízké, pokud jde o EBA;

BT.  vzhledem k tomu, že k současné kriz významně přispěla nevyhovující správa a řízení společností a systém zveřejňování údajů;

BU.  vzhledem k tomu, že mezi novými basilejskými zásadami dohledu jsou i dvě nové zásady týkající se správy a řízení společností a zveřejňování údajů;

BV.  vzhledem k tomu, že klamavé prodejní praktiky, nekalá soutěž a dobývání renty mohou poškozovat spotřebitele;

BW.  vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a EBA neposkytly obsáhlé zprávy o spotřebitelských tendencích;

BX.  vzhledem k tomu, že zpráva ESRB o finanční stabilitě, kterou přislíbil prezident ECB Mario Draghi, stále ještě nebyla zveřejněna;

BY.  vzhledem k tomu, že k přijímání rozhodnutí o otázkách ochrany spotřebitelů je zapotřebí, aby členové orgánů ESA měly srovnatelnou úroveň znalostí, a to navzdory tomu, že nemají ve svých členských státech stejné funkce;

BZ.  vzhledem k tomu, že současné ochranné doložky v čl. 38 odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 omezují možnosti zprostředkování podle jejich článků 18 a 19 a že proto, zejména v případech přeshraničního řešení problémů na úrovni skupiny v rámci [směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank], přísluší pravomoc přijmout konečné rozhodnutí členskému státu, který má fiskální odpovědnost za dotyčné instituce;

1.  Žádá Komisi, aby do 1. července 2014 předložila Parlamentu legislativní návrhy na přezkum nařízení (EU) č. 1092/2010, (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010 a (EU) č. 1096/2010 v návaznosti na podrobná doporučení obsažená v příloze k těmto nařízením, a to na základě zkušeností získaných od založení ESA a na základě hloubkové analýzy právního základu a dostupných alternativ k článku 14 Smlouvy o fungování EU, včetně nedávné judikatury;

2.  potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se základními právy a zásadou subsidiarity;

3.  domnívá se, že finanční dopady vyžádaných návrhů by měly být hrazeny z příslušných rozpočtových prostředků s ohledem na možnost evropských orgánů dohledu vybírat poplatky od subjektů spadajících pod jejich dohled;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.
(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.
(3) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.
(4) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.
(5) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162.
(6) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0371.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0372.
(9) A7-0166/2010.
(10) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 214.
(11) A7-0170/2010.
(12) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 209.
(13) A7-0169/2010.
(14) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 217.
(15) A7-0163/2010.
(16) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 212.
(17) A7-0168/2010.
(18) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 210.
(19) A7-0167/2010.
(20) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 216.
(21) http://www.bis.org/publ/bcbs230.pdf.
(22) http://www.bis.org/publ/bcbs177.pdf.
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(24) Věc 9/56 Meroni v. Vysoký úřad [1957 a 1958] Recueil 133.
(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).
(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).


PŘÍLOHA

PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt nebo akty, jejichž přijetí navrhuje, by měly zajistit následující:

Evropský systém finančního dohledu (ESFS) by měl být více přizpůsoben jednotnému mechanismu dohledu (SSM), a to takto:

–  měl by být posílen mandát všech orgánů ESA v oblasti závazného i nezávazného zprostředkování, zejména s ohledem na ECB;

–  měl by být vyjasněn mandát orgánů ESA, pokud jde o provádění závazného zprostředkování v oblastech, které vyžadují posouzení v rámci dohledu;

–  je třeba poskytnout orgánům ESA možnost, aby tam, kde to umožňují odvětvové právní předpisy, prováděly závazné i nezávazné zprostředkování z podnětu správní rady;

–  je třeba rozšířit pravomoci všech orgánů ESA tak, aby mohly vykonávat zátěžové testy a získaly tak alespoň možnosti srovnatelné s těmi, které získal EBA při zřízení SSM;

–  je třeba zajistit, aby ESA, ESRB, vnitrostátní orgány dohledu a ECB v případě členských států, které se účastní SSM, měly přístup ke stejným informacím v oblasti dohledu, přičemž tyto informace musí být pokud možno poskytovány ve stejných intervalech a v jednotném elektronickém formátu, který stanoví ESA a který s sebou nicméně nenese povinnost předkládat údaje v souladu s mezinárodními standardy, jako je IFRS; při zavedení povinného jednotného formátu by mělo být navíc stanoveno dostatečně dlouhé přechodné období;

–  mělo by být zajištěno, aby se ESRB mohla i nadále rozvíjet jako spolehlivě fungující síť, která je schopna zajistit soustavné monitorování a analytické vyhodnocování systémových rizik vznikajících mezi subjekty odpovědnými za rozhodování a která rozvíjí kulturu dialogu mezi mikroobezřetnostním a makroobezřetnostním dohledem;

–  je třeba vytvořit mechanismus, který zvýší nezávislost ESRB, avšak současně zajistí interakci s ECB;

–  je třeba provést změny ve fungování ESRB, které si vyžádá zřízení SSM; v rámci těchto změn je rovněž třeba stanovit, že ESRB může vydávat varování a doporučení pro ECB a SSM;

–  je třeba vytvořit jednotné místo pro shromažďování údajů, které bude odpovídat za výběr, validaci a předávání statistických údajů;

–  měla by být rozšířena úloha vědeckého výboru ESRB;

–  je třeba jmenovat výkonného předsedu ESRB;

–  je třeba posoudit a vyjasnit mandát a úkoly ESRB, aby nedocházelo ke střetu zájmů mezi mikroobezřetnostním dohledem a jeho příslušnými nástroji a makroobezřetnostním dohledem;

–  je třeba posílit koordinační úlohu řídícího výboru Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) a upravit jeho složení;

–  seznam institucí, jimž mohou být určena varování a doporučení, by měl být rozšířen na ECB (v těch svých funkcích, které má v rámci SSM) a vnitrostátní makroobezřetnostní orgány;

–  doporučení ESRB by měla být zahrnuta do evropského semestru prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země a doporučení pro Unii jako celek;

Tam, kde zkušenosti prokázaly nutnost přezkumu, měly být přijaty nové legislativní akty, které zlepší fungování ESFS, a to těmito kroky:

Předsedové

–  měly by být posíleny pravomoci předsedů všech tří ESA, aby mohli přijímat rozhodnutí o technických a provozních záležitostech a požadovat informace od ostatních orgánů dohledu v souladu s mandátem daného ESA a mělo by být usnadněno přenášení dalších pravomocí z rady orgánů dohledu na předsedu;

–  předsedové by měli mít pravomoc vydávat srovnávací hodnocení podle článku 30 nařízení o ESA;

–  předsedům a výkonným ředitelům by mělo být uděleno právo hlasovat v radě orgánů dohledu;

–  předsedové orgánů ESA by měli mít pravomoc jmenovat předsedy vnitřních výborů a pracovních skupin podle článku 41 nařízení o ESA;

–  je třeba zajistit, aby předsedové ESA a ESRB byli nejméně dvakrát do roka formálně zváni na zasedání Rady ECOFIN, kde by měli informovat o své činnosti a programu práce;

–  v rámci výběrových řízení na funkci ředitele a jeho zástupce musí být zajištěno rovné zastoupení obou pohlaví, tento proces musí být transparentní a musí být plánován tak, aby Parlament mohl vykonávat v těchto řízeních svou úlohu;

–  bez ohledu na dodržování zásady uvedené v předchozím bodě je třeba zajistit, aby předsedové ESA byli vybíráni výhradně na základě zásluh, dovedností, znalosti fungování finančních institucí a trhů a zkušeností souvisejících s finančním dohledem a finanční regulací;

Řízení: organizace, rozhodování, nezávislost a transparentnost

–  je třeba pozměnit článek 45 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 a přeměnit správní rady tří ESA v nezávislé subjekty, v nichž budou působit tři odborníci s evropským mandátem jmenovaní Evropským parlamentem, předseda ESA a výkonní ředitelé; členové správní rady by měli mít v radě orgánů dohledu hlasovací právo, aby byla zajištěna větší nezávislost na vnitrostátních zájmech; funkci předsedy správní rady by měla zastávat táž osoba, která předsedá radě orgánů dohledu, a tato osoba by měla mít v obou orgánech hlasovací právo;

–  měl by být pozměněn článek 40 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 a upraveno složení rady orgánů dohledu, kterou by měli tvořit vedoucí vnitrostátních příslušných orgánů a šest členů správní rady;

–  je třeba přerozdělit úkoly správní rady a rady orgánů dohledu; rada orgánů dohledu by se měla soustředit na vytváření strategických směrnic pro práci příslušného evropského orgánu dohledu, přijímat technické normy, obecné pokyny a doporučení a rozhodovat o dočasných intervencích, zatímco ostatní rozhodnutí by měla přijímat správní rada s tím, že v některých případech bude mít rada orgánů dohledu právo vznášet proti návrhu správní rady námitky;

–  pro orgány ESA bude by měla být vytvořena samostatná rozpočtová položka, jako je tomu v případě evropského inspektora ochrany údajů, který je financován z příspěvků účastníků trhu a rozpočtu Unie;

–  je třeba zvýšit nezávislost orgánů ESA na Komisi, zejména pokud jde o jejich běžný provoz;

–  je třeba zjednodušit rozhodovací postupy v radách orgánů dohledu všech tří ESA;

–  hlasovací mechanismy by měly být zjednodušeny a měla by být opět zavedena stejná pravidla pro hlasování ve všech třech ESA na základě stávajících mechanismů ESMA a EIOPA;

–  je třeba zvýšit a chránit nezávislost orgánů ESA na Evropské komisi; za tím účelem by měly být stanoveny formální postupy a povinnost zveřejňovat obsah komunikace, právní stanoviska a formální či neformální poradenství, které Komise poskytuje ústní formou;

–  v záležitostech týkajících se ochrany spotřebitele by měli být členové rady orgánů dohledu, kteří nemají mandát k ochraně spotřebitelů ve svém členském státě, na příslušných zasedáních rady doprovázeni zástupcem odpovědného vnitrostátního orgánu;

–  měly by být vypracovány rychlé a účinné postupy rozhodování v rámci společného výboru, které umožní pohotovější rozhodování a omezí možnosti vznášení námitek;

–  ESA potřebují více flexibility při náboru odborných pracovníků pro plnění konkrétních úkolů, včetně zaměstnávání na dobu určitou;

–  je třeba zvýšit transparentnost, pokud jde o zapojení zúčastněných stran a možné střety zájmů, a měl by být zpřísněn režim v období po skončení funkce (tzv. cooling-off period); zejména je třeba se snažit oslovit větší počet retailových skupin, zefektivnit konzultace a zvýšit transparentnost procesů;

–  je třeba zrevidovat systém skupin zúčastněných stran a jeho strukturu, složení a zdroje a upravit složení skupin zúčastněných stran tak, aby bylo zajištěno, že budou zohledněny příspěvky spotřebitelů i zúčastněných stran z jiných odvětví;

–  měl by být zřízen hospodářsko-analytický útvar, který by prováděl plně zdokumentované analýzy nákladů a přínosů navržených prováděcích technických norem, regulačních technických norem a pokynů a vytvářel podklady pro stanoviska určená Komisi, Evropskému parlamentu a Radě v souvislosti s přípravou nových právních předpisů a s revizemi platných předpisů;

Jednotná pravidla a jednotný trh

–  měla by být přezkoumána oblast působnosti a seznam odvětvových právních předpisů uvedených v čl. 1 odst.1nařízení o ESA;

–  Komise a případně i ESA by měly včas reagovat na připomínky poslanců Evropského parlamentu k návrhům regulačních technických norem, zejména pokud názory poslanců nejsou zohledněny v regulačních technických normách přijatých Komisí;

–  Komise by v případě, že neschválí návrhy regulačních technických norem či prováděcích technických norem navržených evropskými orgány dohledu, měla své rozhodnutí odůvodnit a toto rozhodnutí by měla dále podložit i plně zdokumentovanou analýzou nákladů a přínosů;

–  je třeba stanovit formální metodu pro komunikaci s generálním ředitelstvím Komise pro hospodářskou soutěž s cílem zajistit, aby právní předpisy týkající se finančních služeb napomáhaly rozvoji spravedlivé a udržitelné hospodářské soutěže v rámci jednotného trhu a zamezovaly případům nerovnováhy plynoucí z právní úpravy, která by narušovala hospodářskou soutěž, a to jak pokud jde o přístup spotřebitelů k retailovým službám a jejich odlišnosti v různých členských státech, tak i s ohledem na profesionální protistrany a velkoobchodní trhy;

–  orgány ESA by měly mít za úkol podávat Komisi zprávy o případech, kdy vnitrostátní právní předpisy či rozdíly mezi nimi brání fungování jednotného trhu;

–  evropské orgány dohledu by měly mít mandát a pravomoci k tomu, aby mohly určovat rozdíly v cenách mezi jednotlivými členskými státy a provádět analýzu jednotlivých trhů, kde se mohou objevovat zřejmé případy dobývání renty;

–  mandát orgánů ESA byl měl být rozšířen tak, aby mohly přispívat k šíření finančních údajů a prosazování tržní kázně, a bude jim za tímto účelem uloženo, aby na svých internetových stránkách uveřejňovaly informace o jednotlivých finančních institucích, které považuje za nezbytné pro zajištění transparentnosti finančních trhů;

–  mělo by být vyjasněno, že pokyny pro zlepšení společných norem pro celý vnitřní trh podle článku 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 mohou být vydány pouze na základě příslušných pravomocí stanovených v odvětvových právních předpisech,a měly být vyjasněny příslušné body odůvodnění, čímž bude zajištěna demokratická legitimita;

–  je třeba vyjasnit, že pokyny podle čl. 9 odst. 1 nařízení o ESA jsou totožné s pokyny podle článku 16 těchto nařízení;

–  je třeba zaručit rovné podmínky pro všechny finanční instituce v Unii a stanovit požadavek, aby ESA při plnění svých úkolů a rozvíjení svých dohledových metod, postupů a příruček, dodržovaly zásadu proporcionality, zejména s ohledem na malé a středně velké účastníky trhu;

–  orgánům ESA by mělo být uloženo, aby prováděly posouzení dopadů navrhovaných opatření na malé podniky a na překážky bránící vstupu do finančního sektoru;

–  je třeba posílit vyšetřovací pravomoci ESA s ohledem na porušení právních předpisů Unie a regulačních technických norem, které tyto orgány navrhly;

–  evropským orgánům dohledu by měl být udělen jednoznačný mandát v oblasti správy a řízení podniků, transparentnosti a poskytování informací s cílem zvýšit srovnatelnost informací v Unii a zlepšit tržní disciplínu, umožnit všem zúčastněným stranám chápat a srovnávat profily rizik a postupy a zvyšovat důvěru veřejnosti.

–  mělo by být zajištěno, aby Parlament měl na projednání aktů v přenesené pravomoci či prováděcích aktů a jejich případné zamítnutí nejméně tři měsíce;

–  ESA a ESRB by měly být povinně zapojeny do raných fází přípravy legislativních procesů, které se týkají jejich oblasti působnosti;

–  je třeba zajistit, aby Parlament a jeho členové mohli těžit z odborných znalostí ESA a ESRB, včetně přípravy a načasování navržených technických norem, a mohli klást těmto orgánům otázky;

Spolupráce a sbližování v oblasti dohledu

–  při výkonu dohledu nad všemi třemi oblastmi musí být dosaženo rovnováhy, a to tím, že se v rámci ESFS posílí úloha ESMA a EIOPA, aby nedošlo k tomu, že by právní předpisy určené pro bankovní sektor byly upraveny a nevhodně uplatňovány v jiných odvětvích při současném zachování rovných podmínek hospodářské soutěže;

–  měl by být zrevidován model srovnávacích hodnocení uplatňovaný orgány ESA a vytvořen model nezávislejšího hodnocení, jakým je například model, který používá Mezinárodní měnový fond (FSAP);

–  měl by být zřízen vhodný mechanismus, který v případech, kdy to bude považováno za nezbytné, bude sloužit k hodnocení postupů členských států v oblasti dohledu, přičemž toto hodnocení bude probíhat v dialogu s příslušnými orgány formou inspekcí přímo v daném místě; ve vhodných případech budou v návaznosti na tato hodnocení vydána doporučení pro zlepšení kvality dohledu;

–  je třeba rozšířit úkoly EBA, pokud jde o vývoj a aktualizaci příručky o dohledu nad finančními institucemi, a stanovit podobné úkoly také pro ESMA a EIOPA, aby se zlepšila jednota dohledu a vznikla společná kultura dohledu v Evropě;

–  je třeba zajistit, aby ESA ve své činnosti v oblasti ochrany spotřebitelů nenarážely na rozdíly mezi svými právními základy, zřizovacími nařízeními a úkoly, které mají podle odvětvových předpisů;

–  musí být vyjasněno, že pravomoc, která orgánům ESA umožňuje urovnávat neshody, je jiná pravomoc než ta, díky níž může vyšetřovat případy možného porušení práva Unie; této pravomoci lze užívat ke zlepšování koordinace při vytváření jednotného dohledu a sbližování postupů v této oblasti bez udílení dalších pravomocí v odvětvových právních předpisech;

–  je třeba rozšířit mandát kolegií orgánů dohledu v oblasti dohledu a posílit úlohu ESA jakožto hlavních vykonavatelů dohledu v rámci těchto kolegií;

–  v případech, kdy je určeným koordinátorem doplňkového dohledu nad finančními konglomeráty jednotný mechanismus dohledu (SSM), je třeba zajistit, aby se na dohledu nad pojišťovnami či skupinami, které jsou součástí těchto konglomerátů, podílel přinejmenším stejný počet orgánů dohledu, které jsou odpovědné za pojišťovny či jejich skupiny;

–  orgány ESA by měly mít povinnost zjišťovat, kde se jejich mandáty překrývají, a podávat doporučení týkající se společných revizí a přezkumu právních předpisů, aby se zvýšila koherentnost a zjednodušit přístup tak, aby byl jednotný v různých odvětvích a v různých právních úpravách, zejména pokud jde o ochranu spotřebitele, s cílem zvýšit koherentnost jednotného souboru pravidel;

–  je třeba posílit úlohu ESA a ESRB jakožto orgánů zastupujících Unii v mezinárodních organizacích a udělit jim stejný členský status jako vnitrostátním orgánům dohledu;

–  ESA by měly společně se smíšeným výborem vypracovat strukturovanou politiku a strategii, která bude uvádět seznam priorit a vymezí úlohy jednotlivých ESA a jejich vztah k vnitrostátním orgánům dohledu, a každoročně vydávat společnou horizontální zprávu o ochraně spotřebitelů;

Rozšířené pravomoci

–  je třeba posílit vyšetřovací pravomoci ESA a navýšit jejich zdroje, aby bylo možné přímo monitorovat řádné provádění pravidel vyplývajících z právních aktů a dodržování dalších rozhodnutí, která byla přijata na základě právního rámce Unie;

–  ESA by měly zavést přímý dohled nad vysoce integrovanými celoevropskými subjekty nebo činnostmi, jehož součástí budou i zátěžové testy, a ESMA a EIOPA by měly mít pravomoc, mandát a zdroje, aby mohly tyto činnosti vykonávat a monitorovat jednotnost příslušných plánu na ozdravení a řešení problémů finančních institucí;

–  EBA by měl mít pravomoci, mandát a prostředky, aby mohl vytvářet opatření, která umožní odhalovat nová rizika pro spotřebitele v bankovním sektoru;

–  měl by být posílen právní základ, o nějž se opírá práce orgánů ESA v oblasti ochrany spotřebitele, a to tím způsobem, že právní předpisy, které obsahují opatření na ochranu spotřebitele, budou zahrnuty od působnosti těchto orgánů; je třeba rozšířit definici finančních institucí, aby se na stejné činnosti vztahovaly stejná pravidla, a aktualizovat odkazy na příslušné orgány pro účely nařízení o ESA;

–  ESA musí mít mandát a pravomoci, aby mohly stanovovat normy pro vyřizování stížností na vnitrostátní úrovni a shromažďování údajů o stížnostech;

ESRB

–  je třeba zajistit, aby ESRB byla zastoupena na schůzích Hospodářského a finančního výboru;

–  ESRB by měla být oprávněna vydávat celoevropsky platné pokyny pro členské státy týkající se makroobezřetnostních nástrojů, jako např. pákový efekt, poměr úvěru k hodnotě a poměr dluhu k příjmu;

–  ESRB by měla být oprávněna vydávat varování a doporučení Evropské centrální bance ve vztahu k její činnosti v oblasti měnové politiky i s ohledem na její funkci vykonavatele jednotného dohledu (SSM);

–  je třeba revidovat a zjednodušit znění článku 15 nařízení o ESRB s cílem zjednodušit způsob, jakým ESRB shromažďuje údaje; přitom je nutné stanovit rychlejší a jednodušší postup rozhodování o žádostech o poskytnutí údajů pro ESRB a zajistit, aby ESRB měla k údajům přístup v reálném čase;

–  měla by být změněna struktura ESRB s cílem umožnit pohotovější rozhodování a zvýšit odpovědnost;

–  ESRB by měla větší měrou přispívat k činnosti mezinárodních fór zabývajících se makroobezřetnostní regulací;

–  je třeba navýšit prostředky, které má sekretariát ESRB k dispozici pro účely analýzy, a poskytnout více prostředků poradnímu vědeckému výboru ESRB;

–  mělo by být zajištěno, aby při vytváření zátěžových zkušebních režimů vedly příslušné orgány, které je vytvářejí, včetně ECB či orgánů ESA, konzultace s ESRB;

–  zástupci ESRB by se měli jako pozorovatelé účastnit schůzí a jednání v rámci ECB, včetně schůzí Výboru pro finanční stabilitu;

–  měl by být změněn článek 18 nařízení o ESRB, který se týká vydávání varování a doporučení, s cílem posílit veřejný profil ESRB a zajistit, aby její varování a doporučení byla respektována;

Než budou tyto legislativní akty přijaty, měly by být důkladně posouzeny následující otázky, s ohledem na to, že ani v nejhorších obdobích finanční krize nebyly členské státy ochotny svěřit orgánům ESA významné kontrolní pravomoci:

–  zda je současný model tří samostatných orgánů dohledu nejlepším řešením k docílení jednotného dohledu;

–  zda Evropská komise nepřekračuje v radách orgánů dohledu ESA svou úlohu pozorovatele;

–  zda silná závislost ESA na Evropské komisi – u vědomí jejich formální nezávislosti – nebrání těmto orgánům v rozvoji a zda by tento vztah neměl být transparentnější;

–  jak se zřízení SSM projeví ve finančním dohledu v Unii jako celku;

–  pokud jde o bankovní dohled, zda vytvoření SSM vyžaduje celkovou revizi úkolů a mandátu EBA;

–  zda velké množství a částečné překrývání předpisů práva Unie v oblasti regulace finančního sektoru nevytváří mezery a rozcházející se definice a zda je možno se s touto skutečností vypořádat s pomocí uceleného evropského finančního kodexu;

–  jakým způsobem je možno docílit toho, aby byly postupy podávání zpráv ESA a vnitrostátním orgánům ze strany účastníků trhu standardizovány, optimalizovány a zjednodušeny;

–  jak by měly být zachovány pravomoci ESA zasáhnout v mimořádných situacích;

–  zda by bylo užitečné, aby orgány ESA mohly dočasně přestat uplatňovat určité pravidlo v případě, že by jeho uplatňování mělo vlivem mimořádného vývoje na trzích nezamýšlené důsledky;

–  zda by sloučení různých oblastí působnosti, tj. převedení působnosti stálých výborů v oblasti ochrany spotřebitele do působnosti smíšeného výboru, zvýšilo účinnost a minimalizovalo duplikaci úkolů;

–  zda je Pojišťovací unie vytvořená po vzoru bankovní unie skutečně nezbytná a jaké funkce by v Pojišťovací unii plnil ESFS;

–  zda by EBA a EIOPA měly obdržet další prostředky na monitoring a podporu sbližování dohledu s ohledem na interní modely kapitálových požadavků;

–  zda by nedávno vytvořený americký Úřad pro finanční ochranu spotřebitelů se svým mandátem, pravomocemi a zdroji nemohl sloužit jako vzor pro ESFS;

–  zda by se zavedení dalších poplatků vybíraných z finančního odvětví nemohlo stát doplňujícím zdrojem příjmů orgánů ESA, například pokud jde o výběr poplatků od ústředních protistran (CCP) ze třetích zemí;

–  zda by ESA mohly účinnějším způsobem přispívat ke zvyšování finanční gramotnosti a provozovat za tímto účelem „evropský finanční program mezinárodního hodnocení (PISA)“ po vzoru hodnocení PISA, které provádí OECD;

–  zda by všechny tři ESA a ESRB neměly vydávat společný informační bulletin.

Poslední aktualizace: 5. září 2017Právní upozornění