Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/0186(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0095/2014

Předložené texty :

A7-0095/2014

Rozpravy :

PV 11/03/2014 - 17
CRE 11/03/2014 - 17

Hlasování :

PV 12/03/2014 - 8.13

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0220

Přijaté texty
PDF 742kWORD 393k
Středa 12. března 2014 - Štrasburk Konečné znění
Provádění jednotného evropského nebe ***I
P7_TA(2014)0220A7-0095/2014
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění jednotného evropského nebe (přepracované znění) (COM(2013)0410 – C7-0171/2013 – 2013/0186(COD)) (Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0410),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0171/2013),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené maltskou poslaneckou sněmovnou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, v němž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2013(1) ,

—  po konzultaci s Výborem regionů,

—  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(2) ,

—  s ohledem na dopis, který dne 28. listopadu 2013 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

—  s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0095/2014),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2014 o provádění  jednotného evropského nebe (přepracované znění)
(Text s významem pro EHP)
P7_TC1-COD(2013)0186

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu  o fungování Evropské unie, a zejména na čl.100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1) ,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(2) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení)(3) , nařízení (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb)(4) , nařízení (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru)(5) a nařízení (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě)(6) byla podstatně změněna. Vzhledem k novým změnám by uvedená nařízení měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

(2)  Provádění společné dopravní politiky vyžaduje účinný systém letecké dopravy, který umožňuje bezpečný a pravidelný provoz letových provozních služeb, a tím usnadňuje volný pohyb zboží, osob a služeb . [pozm. návrh 1]

(3)  Přijetím prvního balíčku právních předpisů o jednotném evropském nebi Evropským parlamentem a Radou, totiž nařízení (ES) č. 549/2004, nařízení (ES) č. 550/2004, nařízení (ES) č. 551/2004 a nařízení (ES) č. 552/2004, byl stanoven pevný právní základ pro hladký a bezporuchový, interoperabilní a bezpečný systém uspořádání letového provozu (ATM). Přijetím druhého balíčku, tj. nařízení (ES) č. 1070/2009, byla iniciativa jednotného evropského nebe dále posílena zavedením koncepce systému sledování výkonnosti a manažera struktury vzdušného prostoru, aby se výkonnost evropského systému uspořádání letového provozu ještě zvýšila.

(4)  V článku 1 chicagské Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 smluvní státy uznávají, že „každý stát má úplnou a výlučnou svrchovanost nad vzdušným prostorem nad svým územím“. V rámci této svrchovanosti a v souladu s použitelnými mezinárodními smlouvami vykonávají členské státy Unie při řízení letového provozu výsadu veřejné moci.

(5)  Provádění společné dopravní politiky vyžaduje účinný systém letecké dopravy, který by umožňoval bezpečný, pravidelný a udržitelný provoz služeb letecké dopravy, optimalizoval využívání kapacity a usnadňoval volný pohyb zboží, osob a služeb.

(5a)  Aby se zabránilo tomu, že očekávaný nárůst letového provozu způsobí či zhorší přetížení evropského vzdušného prostoru, a to se všemi souvisejícími hospodářskými, environmentálními a bezpečnostními náklady, je zapotřebí napravit roztříštěnost tohoto prostoru, a co nejrychleji začít uplatňovat toto nařízení. [pozm. návrh 2]

(5b)  Zavedení jednotného evropského nebe by mělo mít pozitivní vliv na růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost v Evropě, zejména prostřednictvím oživení poptávky po kvalifikovaných pracovních místech. [pozm. návrh 3]

(6)  Souběžné dosahování cíle zvýšení bezpečnostních standardů v letovém provozu a zlepšení celkové výkonnosti ATM a ANS v běžném letovém provozu v Evropě vyžaduje, aby byl zohledněn lidský faktor. Proto by měly členské státy uvažovat o  kromě zavedení zásad „spravedlivého posuzování“ („just culture“) měly být do systému sledování výkonnosti jednotného evropského nebe začleněny relevantní ukazatele výkonnosti . [pozm. návrh 4]

(7)  Členské státy přijaly obecné prohlášení k vojenským otázkám vztahujícím se k jednotnému evropskému nebi(7) . Podle tohoto prohlášení mají členské státy především rozšiřovat civilně-vojenskou spolupráci a usnadňovat spolupráci mezi vojenskými silami členských států ve všech záležitostech uspořádání letového provozu, pokud a nakolik je považována dotčenými členskými státy za potřebnou, s cílem usnadnit pružné využívání vzdušného prostoru . [pozm. návrh 5]

(8)  Rozhodnutí vztahující se k obsahu, rozsahu nebo provádění vojenských operací a výcviku nespadají  podle čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie  do působnosti Unie.

(9)  Členské státy v různé míře reorganizovaly své vnitrostátní poskytovatele letových navigačních služeb tím, že zvýšily jejich úroveň samostatnosti a svobody při poskytování služeb. Je nezbytné zajistit, aby  existoval dobře fungující společný trh těch služeb, které lze poskytovat za tržních podmínek, a aby u těch služeb, které jsou za současného stavu technologie považovány za přirozené monopoly,  byly uspokojovány minimální požadavky veřejného zájmu.

(10)  Aby byl zajištěn stálý, a kvalitní a nezávislý dozor nad poskytováním služeb v celé Evropě, měla měly by být zajištěna dostatečná nezávislost a zajištěny dostatečné financování finanční a lidské zdroje vnitrostátních dozorových orgánů leteckých úřadů . Tato nezávislost by neměla těmto orgánům bránit v plnění jejich správních úkolů. [pozm. návrh 6]

(11)  Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady mají v provádění jednotného evropského nebe klíčovou úlohu, a Komise a Evropská agentura pro letectví (EAA) by proto měla měly usnadnit jejich vzájemnou spolupráci s cílem umožnit výměnu osvědčených postupů a vytvořit společný přístup poskytnutím společné platformy pro takové výměny , a to i prostřednictvím posílené spolupráce na regionální úrovni. Tato spolupráce by měla být pravidelná. [pozm. návrh 7]

(12)  Pokud jde o zavádění jednotného evropského nebe, měli by být sociální partneři by měli být lépe informováni a konzultováni v souvislosti se všemi opatřeními, která mají dalekosáhlé sociální důsledky. Na úrovni  Unie  by měl být konzultován i výbor pro kolektivní vyjednávání zřízený rozhodnutím Komise 98/500/ES(8) . [pozm. návrh 8]

(13)  Poskytování spojovacích, navigačních a přehledových služeb, služeb navrhování vzdušného prostoru a rovněž  meteorologických a  leteckých informačních služeb společně se službami formátování a poskytování údajů všeobecnému letovému provozu mohlo by mělo být organizováno za tržních podmínek, přičemž by měly být brány v úvahu zvláštnosti těchto služeb, a zachování vysoké úrovně měla by být zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti a mělo by dojít ke zmírnění dopadu na klima . [pozm. návrh 9]

(14)  Při poskytování rovnocenných letových navigačních služeb by nemělo docházet k diskriminaci uživatelů vzdušného prostoru.

(15)  Koncepce společných projektů, jejichž cílem je pomoci uživatelům vzdušného prostoru nebo poskytovatelům letových navigačních služeb zdokonalovat sdílenou leteckou navigační infrastrukturu, zdokonalovat letové navigační služby a lépe využívat vzdušný prostor, zejména těch projektů, které mohou být vyžadovány k provádění hlavního plánu ATM,  schváleného rozhodnutím Rady 2009/320/ES(9) v souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) Rady č. 219/2007 , by neměla ohrozit již existující projekty, o nichž rozhodl jeden nebo více členských států s podobnými cíli. Ustanoveními o financování zavádění společných projektů by neměl být dotčen způsob, jakým jsou tyto společné projekty vytvářeny. Komise může navrhnout, aby na podporu společných projektů bylo v rámci víceletého finančního rámce možné využívat finančních prostředků, jako jsou prostředky transevropské sítě nástroje pro propojení Evropy, programu Horizont 2020 či Evropské investiční banky, a to zejména s cílem urychlit zřízení programu SESAR. Aniž je dotčen přístup k těmto finančním prostředkům, měly by mít členské státy možnost samy rozhodnout o tom, jakým způsobem naloží s příjmy z dražeb povolenek pro odvětví letecké dopravy v rámci systému obchodování s emisemi, a zvážit v tomto ohledu, zda by část těchto příjmů nemohla být využita k financování společných projektů na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru. Tam, kde to připadá v úvahu, by měly být společné projekty zaměřeny na to, aby ve všech členských státech mohl existovat soubor základních interoperabilních kapacit. [pozm. návrh 10]

(15a)  Nebudou-li zavedeny zvláštní mechanismy, mohly by pozemní a vzdušné investiční projekty týkající se hlavního plánu ATM probíhat nekoordinovaně, což by mohlo opozdit účinné zavedení technologií v rámci projektu SESAR. [pozm. návrh 11]

(16)  Koncepce manažera struktury vzdušného prostoru má zásadní význam při zlepšování výkonnosti uspořádání letového provozu na úrovni struktury vzdušného prostoru (dále jen „síť“), neboť centralizuje poskytování některých služeb, které lze nejlépe provádět na úrovni sítě. Aby se usnadnilo řešení krize v letectví, měl by manažer struktury vzdušného prostoru tuto krizi koordinovat opatření zaměřená na prevenci takové krize a na reakci na ni . V této souvislosti by měla za to, aby mezi poskytováním centralizovaných služeb a úlohou orgánu pro kontrolu výkonnosti nedocházelo ke střetům zájmů, odpovídat Komise . [pozm. návrh 12]

(17)  Komise je přesvědčena, že vzdušný prostor lze bezpečně a účinně využívat jen prostřednictvím úzké spolupráce jeho civilních a vojenských uživatelů, zejména na základě koncepce pružného užívání vzdušného prostoru a efektivní civilně-vojenské koordinace stanovené organizací ICAO, a což zdůrazňuje důležitost posilování civilně-vojenské spolupráce mezi civilními a vojenskými uživateli vzdušného prostoru s cílem umožnit pružné využívání vzdušného prostoru . [pozm. návrh 13]

(18)  Přesnost informací o stavu vzdušného prostoru a o konkrétních situacích v letovém provozu a včasné předání těchto informací civilním a vojenským řídícím letového provozu má přímý dopad na bezpečnost a účinnost provozu a mělo by zlepšit předvídatelnost . Včasný přístup k aktuálním informacím o stavu vzdušného prostoru má zásadní význam pro všechny strany, které chtějí využít dostupných struktur vzdušného prostoru, když předkládají nebo znovu předkládají svůj letový plán. [pozm. návrh 14]

(19)  Zajištění moderních, úplných, kvalitních a včasných leteckých informací má významný dopad na bezpečnost a usnadnění přístupu ke vzdušnému prostoru  Unie  a svobody pohybu v něm.  Unie  by měla vzít v úvahu hlavní plán ATM a ve spolupráci s  manažerem struktury vzdušného prostoru  se zasadit o modernizaci tohoto odvětví a zajistit, aby uživatelé měli k těmto údajům přístup prostřednictvím jednotného veřejného přístupového bodu nabízejícího ověřené a integrované informace moderní a uživatelsky přístupnou formou.

(20)  S cílem zohlednit změny zavedené v nařízeních (ES) č. 1108/2009 a (ES) č. 1070/2009 je v souladu s článkem 65a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví(10) nezbytné uvést obsah tohoto nařízení do souladu s obsahem nařízení (ES) č. 216/2008.

(21)  Kromě toho by měly být aktualizovány technické údaje nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 schválené v letech 2004 a 2009 a provedeny technické opravy zohledňující dosažený pokrok.

(22)  Územní působnost tohoto nařízení v rámci oblasti ICAO NAT by měla být změněna tak, aby zohledňovala stávající a plánovaná ujednání o poskytování služeb a nutnost zajistit soulad při uplatňování pravidel na poskytovatele letových navigačních služeb a uživatele vzdušného prostoru, kteří v této oblasti působí. [pozm. návrh 15]

(23)  Funkce manažera struktury vzdušného prostoru by se v souladu s jeho úlohou provozní organizace a s probíhající reformou Eurocontrolu měla nadále vyvíjet v průmyslové partnerství.

(24)  Koncepce funkčních bloků vzdušného prostoru, jež mají zlepšit spolupráci mezi poskytovateli letových provozních služeb, je důležitým nástrojem pro zlepšování výkonnosti evropského systému ATM. Za účelem dalšího zlepšení tohoto nástroje by funkční bloky vzdušného prostoru měly být více orientovány na výkonnost a založeny na průmyslových partnerstvích a odvětví by měla být dána větší volnost upravovat je tak, aby bylo možné dosáhnout výkonnostních cílů, a pokud možno tyto cíle překročit .Poskytovatelé letových navigačních služeb by za účelem doplnění tohoto nástroje měli moci uzavírat průmyslová partnerství orientovaná na výkonnost, jež se mohou překrývat s vytvořenými funkčními bloky vzdušného prostoru. [pozm. návrh 16]

(25)  Funkční bloky vzdušného prostoru by měly fungovat pružně tak, aby sdružovaly poskytovatele služeb v celé Evropě, kteří by využívali svých silných stránek ke vzájemnému prospěchu. Tato pružnost by měla umožnit součinnost mezi poskytovateli bez ohledu na jejich zeměpisnou polohu nebo státní příslušnost a variabilní způsoby poskytování služeb v úsilí o zlepšení výkonnosti.

(26)  Aby se posílila orientace poskytovatelů letových navigačních služeb na zákazníka a zvýšila možnost uživatelů vzdušného prostoru ovlivňovat rozhodnutí, která se jich týkají, měla by se zefektivnit konzultace se zúčastněnými stranami a jejich zapojení d o důležitých provozních rozhodnutí poskytovatelů letových navigačních služeb. [pozm. návrh 17]

(27)  Systém sledování výkonnosti je klíčovým nástrojem hospodářské regulace ATM, takže by měla být zachována, a pokud možno zlepšena kvalita a nezávislost jeho procesu rozhodování.

(28)  Aby byl zohledněn vývoj v technické nebo provozní oblasti, zejména změnou příloh nebo doplněním ustanovení o uspořádání sítě a systému sledování výkonnosti, výběrem subjektu odpovědného za provádění hlavního plánu ATM (manažer pro realizaci) a definováním jeho povinností, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Obsah a rozsah každého přenesení pravomoci jsou podrobně stanoveny v příslušných článcích. Zejména je důležité, aby Komise během přípravné práce uskutečnila vhodné konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby příslušné dokumenty byly souběžně, včas a odpovídajícím způsobem předány Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 18]

(29)  Při rozšiřování seznamu služeb uspořádání sítě by Komise měla uskutečnit řádnou konzultaci se zúčastněnými stranami a se sociálními partnery . [pozm. návrh 19]

(30)  Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o výkon pravomocí vnitrostátních dozorových orgánů leteckých úřadů , výlučné poskytování podpůrných služeb poskytovatelem služeb nebo sdruženími těchto poskytovatelů, nápravná opatření k zajištění souladu s výkonnostními cíli na úrovni Unie a místními výkonnostními cíli, přezkum souladu v souvislosti se systémem poplatků, řízení a přijímání společných projektů pro funkce sítě, funkční bloky vzdušného prostoru, způsoby zapojení zúčastněných stran do důležitých provozních rozhodnutí poskytovatelů letových navigačních služeb, přístup k údajům a ochranu údajů, letecké informace v elektronické podobě a o technický rozvoj a interoperabilitu uspořádání letového provozu, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(11) . [pozm. návrh 20]

(31)  V souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 by měl být pro přijímání prováděcích aktů s obecnou působností podle tohoto nařízení použit přezkumný postup.

(32)  Pro příjímání prováděcích aktů s individuální působností by měl být použit poradní postup.

(33)  Sankce stanovené za porušení tohoto nařízení by měly být účinné, přiměřené a odrazující, aniž by snižovaly bezpečnost.

(34)  Zakázky na podpůrné služby by měly být v příslušných případech zadávány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby(12) , popřípadě se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb(13) . Případně by měly být zohledněny také pokyny stanovené v interpretačním sdělení Komise o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek(14) . [pozm. návrh 21]

(35)  Prohlášení ministrů o letišti v Gibraltaru dohodnuté během prvního ministerského zasedání fóra pro dialog o Gibraltaru, které se konalo dne 18. září 2006 v Córdobě („prohlášení ministrů“), nahradí Podmínky užší spolupráce týkající se užívání letiště v Gibraltaru byly mezi Španělským královstvím a Spojeným královstvím dohodnuty v Londýně dne 2. prosince 1987 ve společném společné prohlášení o tomto letišti učiněné dne 2. prosince 1987 v Londýně a úplné dodržování uvedeného prohlášení bude považováno za dodržování prohlášení z roku 1987 .ministrů zahraničí obou zemí . Tyto podmínky nejsou dosud uplatňovány. [pozm. návrh 22]

(36)  Toto nařízení se v souvislosti s prohlášením ministrů a na jeho základě použije v plném rozsahu na letiště v Gibraltaru. Aniž je prohlášení ministrů dotčeno, je použití tohoto nařízení a všech souvisejících prováděcích opatření na letiště v Gibraltaru v plném souladu s uvedeným prohlášením a se všemi ujednáními, která jsou v něm obsažena . [pozm. návrh 23]

(37)  Protože cílů tohoto nařízení, totiž  provádění  jednotného evropského nebe, nemůže být vzhledem k nadnárodnímu rozsahu opatření dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni  Unie  , může  Unie  přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví pravidla pro vytvoření a řádné fungování jednotného evropského nebe  s cílem zachovat stávající normy bezpečnosti leteckého provozu, přispět k udržitelnému rozvoji systému letecké dopravy, např. snížením dopadu na klima, a zlepšit celkovou výkonnost systému uspořádání letového provozu (ATM) a letových navigačních služeb (ANS) pro všeobecný letový provoz v Evropě tak, aby byly splněny požadavky všech uživatelů vzdušného prostoru. Jednotné evropské nebe zahrnuje ucelenou celoevropskou síť tratí v celé Evropě a s výhradou specifických ujednání se sousedními zeměmi síť tratí ve třetích zemích ,  integrovaný provozní vzdušný prostor,  systémy uspořádání struktury vzdušného prostoru (dále jen „síť“) a uspořádání letového provozu, které jsou založeny výhradně na bezpečnosti, účinnosti a   interoperabilitě, ku prospěchu všech uživatelů vzdušného prostoru. [pozm. návrh 24]

2.  Uplatňováním tohoto nařízení není dotčena svrchovanost členských států nad jejich vzdušným prostorem a požadavky členských států, které se vztahují k veřejnému pořádku, veřejné bezpečnosti a záležitostem obrany podle článku 35. Toto nařízení se nevztahuje  na vojenské operace a výcvik.

3.  Uplatňováním tohoto nařízení nejsou dotčena práva a povinnosti členských států vyplývající z chicagské Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 („Chicagská úmluva“). V této souvislosti se toto nařízení  snaží napomáhat v oblasti své působnosti členským státům v plnění jejich závazků podle Chicagské úmluvy tím, že stanoví základ pro společný výklad a jednotné provádění ustanovení uvedené úmluvy a že zajišťuje, aby tato ustanovení byla řádně zohledněna v tomto nařízení a v jeho prováděcích pravidlech.

4.  Toto nařízení se vztahuje na vzdušný prostor v oblastech ICAO EUR a AFI a NAT , ve kterém členské státy zajišťují poskytování letových provozních služeb v souladu s  tímto  nařízením. Členské státy mohou toto nařízení rovněž uplatňovat na vzdušný prostor spadající pod jejich pravomoc i v rámci jiných oblastí ICAO za podmínky, že o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy. [pozm. návrh 25]

5.  Toto nařízení se použije na letiště v Gibraltaru, aniž by byly dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ve sporech o suverenitu nad územím, kde se toto letiště nachází. [pozm. návrh 26]

5a.  Uplatňování tohoto nařízení na letiště v Gibraltaru se pozastavuje do doby, než bude uplatňován režim podle společného prohlášení ministrů zahraničí Španělského království a Spojeného království ze dne 2. prosince 1987. Vlády Španělska a Spojeného království v tomto smyslu informují o zmíněném datu Radu. [pozm. návrh 27]

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1.  „službou řízení letového provozu (ATC)“ se rozumí služba poskytovaná za účelem:

a)  zabraňování srážkám:

—  mezi letadly a

—  mezi letadly a překážkami na provozní ploše a

b)  udržování rychlého a spořádaného toku letového provozu;

2.  „letištní službou řízení“ se rozumí služba řízení letového provozu pro letištní provoz;

3.  „leteckou informační službou“ se rozumí služba zřízená v rámci určené oblasti pokrytí za účelem poskytování leteckých informací a údajů nezbytných pro bezpečnost, pravidelnost a účinnost letového provozu;

4.  „letovými navigačními službami“ se rozumějí letové provozní služby , spojovací, navigační a přehledové služby , meteorologické služby pro letový provoz a letecké informační služby;

5.  „poskytovateli letových navigačních služeb“ se rozumějí veškeré veřejné nebo soukromé subjekty, které poskytují letové navigační služby pro všeobecný letový provoz;

6.  „blokem vzdušného prostoru“ se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů v prostoru a čase, v jehož rámci jsou poskytovány letové navigační služby;

7.  „uspořádáním vzdušného prostoru“ se rozumí plánovací služba , jejímž prvořadým cílem je maximalizace využití dostupného vzdušného prostoru dynamickým sdílením času a někdy na základě krátkodobých potřeb rovněž rozdělováním vzdušného prostoru pro různé kategorie uživatelů vzdušného prostoru, a strategická funkce související s navrhováním vzdušného prostoru ; [pozm. návrh 28]

8.  „uživateli vzdušného prostoru“ se rozumí provozovatelé letadel provozovaných v rámci všeobecného letového provozu;

9.  „uspořádáním toku letového provozu“ se rozumí  služba  zřízená s cílem přispívat k bezpečnému, spořádanému a rychlému toku letového provozu tím, že zajistí, aby kapacita řízení letového provozu byla využita v maximální možné míře a aby objem provozu byl slučitelný s kapacitami vyhlášenými příslušnými poskytovateli letových provozních služeb;

10.  „uspořádáním letového provozu (ATM)“ se rozumí soubor palubních a pozemních služeb (letových provozních služeb, uspořádání vzdušného prostoru a uspořádání toku letového provozu) vyžadovaných pro zajištění bezpečného a účinného pohybu letadel během všech fází jejich provozu;

11.  „letovými provozními službami“ se rozumějí různé letové informační služby, pohotovostní služby, letové poradní služby a služby řízení letového provozu (oblastní, přibližovací a letištní služba řízení );

12.  „oblastní službou řízení“ se rozumí služba řízení letového provozu pro řízené lety v bloku vzdušného prostoru určité oblasti řízení ; [pozm. návrh 29]

13.  „přibližovací službou řízení“ se rozumí služba řízení letového provozu pro řízené lety přilétávajících nebo odlétávajících letadel;

14.  „hlavním plánem ATM“ se rozumí plán schválený rozhodnutím Rady 2009/320/ES(15) v souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR)(16) ;

15.  „krizí v letectví“ se rozumí okolnosti, za nichž je kapacita vzdušného prostoru neobvykle snížena v důsledku významných nepříznivých meteorologických podmínek či nedostupnosti rozsáhlých částí vzdušného prostoru buď z přírodních, zdravotních, bezpečnostních, vojenských nebo politických důvodů; [pozm. návrh 30]

16.  „souborem služeb“ se rozumějí dvě nebo více letových navigačních služeb poskytovaných týmž subjektem ; [pozm. návrh 31]

17.  „osvědčením“ se rozumí doklad vydaný Evropskou agenturou pro letectví (EAA) nebo vnitrostátním dozorovým orgánem leteckým úřadem v jakékoliv podobě v souladu s vnitrostátním příslušným právem, který potvrzuje, že poskytovatel letové navigační služby splňuje požadavky na poskytování zajišťování specifické služby činnosti ; [pozm. návrh 32]

18.  „spojovacími službami“ se rozumějí letecké pevné a pohyblivé služby, které umožňují spojení země-země, letadlo-země a letadlo-letadlo pro účely řízení letového provozu;

18a.  „evropskou sítí uspořádání letového provozu“ (EATMN) se rozumí celoevropská síť systémů a složek a dále plány nezbytných provozních a technických změn popsaných v hlavním plánu ATM, které síti umožňují poskytovat v rámci Unie plně interoperabilní letové navigační služby, včetně rozhraní na hranicích se třetími zeměmi, s cílem dosáhnout výkonnostních cílů stanovených tímto nařízením; [pozm. návrh 33]

19.  „složkami“ se rozumějí hmotné věci, např. technické vybavení, a nehmotné věci, např. programové vybavení, na kterých závisí interoperabilita Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN); [pozm. návrh 34]

19a.  „manažerem pro realizaci“ se rozumí skupina zúčastněných stran zapojených do provozu, jež byly vybrány Komisí na základě výzvy k podávání návrhů, která je odpovědná na úrovni řízení za provádění hlavního plánu ATM. [pozm. návrh 35]

20.  „prohlášením“ se pro účely ATM/ANS rozumí jakékoli písemné prohlášení:

—  o shodě systémů a složek nebo o jejich vhodnosti k používání, vydané organizací, která se zabývá projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek pro ATM/ANS;

—  o souladu služby nebo systému, který má být uveden do provozu, s platnými požadavky, vydané poskytovatelem služeb;

—  o způsobilosti a prostředcích k plnění povinností spojených s určitými letovými informačními službami;

21.  „pružným užíváním vzdušného prostoru“ se rozumí koncepce uspořádání vzdušného prostoru uplatňovaná v oblasti Evropské konference civilního letectví na základě „Příručky uspořádání vzdušného prostoru pro uplatnění koncepce pružného užívání vzdušného prostoru“, kterou vydala  Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu  (Eurocontrol)(17) ;

22.  „letovou informační službou“ se rozumí služba poskytovaná za účelem podávání rad a informací užitečných k bezpečnému a účinnému provádění letů;

23.  „pohotovostní službou“ se rozumí služba poskytovaná za účelem vyrozumívání příslušných organizací o letadlech, kterým se má poskytnout pátrací a záchranná služba, a asistence těmto organizacím podle potřeby;

24.  „funkčním blokem vzdušného prostoru“ se rozumí blok vzdušného prostoru stanovený na základě provozních požadavků a  zřízený bez ohledu na státní hranice, v němž je poskytování letových navigačních služeb a souvisejících funkcí založeno na výkonnosti a optimalizováno tak, aby v každém funkčním bloku vzdušného prostoru byla zajištěna rozšířená pomocí rozšířené spolupráce mezi poskytovateli letových navigačních služeb nebo byl případně zajištěn jednotný poskytovatel pomocí jednotného poskytovatele ; [pozm. návrh 36]

25.  „všeobecným letovým provozem“ se rozumí veškerý pohyb civilních letadel, jakož i veškerý pohyb státních letadel (včetně vojenských, celních a policejních letadel), je-li tento pohyb prováděn ve shodě s postupy  Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), zřízené chicagskou Úmluvou o mezinárodním civilním letectví z roku 1944;

25a.  „lidským faktorem“ se rozumějí sociální, kulturní a personální podmínky v rámci uspořádání letového provozu; [pozm. návrh 37]

26.  „interoperabilitou“ se rozumí soubor funkčních, technických a provozních vlastností, které jsou předepsány pro systémy a složky Evropské sítě uspořádání letového provozu a pro postupy jejího provozování s cílem umožnit její bezpečný, plynulý a účinný provoz. Interoperability je dosaženo zajištěním souladu systémů a složek se základními požadavky;

27.  „meteorologickými službami“ se rozumějí zařízení a služby, které poskytují letadlům meteorologické předpovědi, hlášení a pozorování, jakož i  další meteorologické informace a údaje, které státy poskytují pro využití v letectví;

28.  „navigačními službami“ se rozumějí zařízení a služby, které poskytují letadlům informace k určování polohy a času;

29.  „provozními údaji“ se rozumějí informace o všech fázích letu, které jsou nezbytné k přijetí provozních rozhodnutí poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, provozovatelů letišť a ostatních dotčených subjektů;

30.  „uvedením do provozu“ se rozumí první provozní použití po počáteční instalaci nebo modernizaci systému;

31.  „sítí leteckých tratí“ se rozumí síť specifických tratí pro usměrňování toku všeobecného letového provozu podle potřeb co nejúčinnějšího poskytování služeb řízení letového provozu; [pozm. návrh 38]

32.  „přehledovými službami “ se rozumějí zařízení a služby používané k určení polohy letadel s cílem umožnit jejich bezpečný rozstup;

33.  „systémem“ se rozumí soubor palubních a  anebo pozemních složek, jakož i příp.  zařízení v kosmickém prostoru, který zajišťuje podporu letových navigačních služeb pro všechny fáze letu; [pozm. návrh 39]

34.  „modernizací“ se rozumí každá úprava, která mění provozní vlastnosti systému;

35.  „přeshraničními službami“ se rozumí jakákoliv situace, kdy jsou letové navigační služby v jednom členském státě zajišťovány poskytovatelem služeb, který získal osvědčení v jiném členském státě;

36.  „vnitrostátním dozorovým orgánem leteckým úřadem “ se rozumí vnitrostátní orgán nebo orgány pověřené akreditovaný agenturou EAA a pověřený členským státem úkoly v oblasti dozoru v souladu s tímto nařízením a příslušné vnitrostátní orgány pověřené úkoly stanovenými v tomto nařízení a článku 8b nařízení (ES) č. 216/2008; [pozm. návrh 40]

37.  „podpůrnými službami“ se rozumějí jiné letové komunikační, navigační a dozorové služby, než letové provozní meteorologické služby, a poskytování leteckých informací jakož i jiné služby a činnosti, které jsou spojeny s poskytováním nebo podporují poskytování letových navigačních služeb; [pozm. návrh 41]

38.  „místními výkonnostními cíli“ se rozumějí výkonnostní cíle stanovené členskými státy na místní úrovni, tj. na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru, vnitrostátní úrovni, úrovni oblasti zpoplatnění nebo úrovni letiště.

38a.  „průmyslovým partnerstvím“ se rozumí ujednání o spolupráci v rámci smlouvy uzavřené s cílem zlepšit uspořádání letového provozu mezi různými poskytovateli letových navigačních služeb, včetně manažera struktury vzdušného prostoru, uživatelů vzdušného prostoru, letišť či jiných srovnatelných hospodářských subjektů; [pozm. návrh 42]

38b.  „integrovaným provozním vzdušným prostorem“ se rozumí řízený vzdušný prostor stanovených rozměrů, který zahrnuje vzdušný prostor evropských zemí a s výhradou specifických ujednání vzdušný prostor sousedních třetích zemí, v němž je využívána dynamická alokační struktura a sdílení času, řídící zdroje s lepší výkonností, plně interoperabilní letové navigační služby a kombinovaná řešení s cílem zaměřit se na optimální, předvídatelné a bezpečné užívání vzdušného prostoru pro uskutečnění iniciativy jednotného evropského nebe; [pozm. návrh 43]

38c.  „místními plány výkonnosti“ se rozumějí plány stanovené jedním či několika letovými úřady na místní úrovni, tj. na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru, na regionální nebo celostátní úrovni; [pozm. návrh 44]

38d.  „kvalifikovaným subjektem“ se rozumí subjekt, jemuž může agentura nebo vnitrostátní letecký úřad svěřit konkrétní certifikační nebo dozorový úkol, a to pod svým dohledem a v rámci své odpovědnosti; [pozm. návrh 45]

KAPITOLA II

VNITROSTÁTNÍ ORGÁNY

Článek 3

Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady [pozm. návrh 46]

1.  Členské státy společně nebo samostatně buď jmenují, nebo zřídí jeden či více orgánů letecký úřad jako svůj vnitrostátní dozorový letecký orgán, který převezme úkoly jemu svěřené podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 216/2008 . [pozm. návrh 47]

2.  Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady jsou  právně odlišné a nezávislé zejména z organizačního, hierarchického a rozhodovacího hlediska na jakýchkoliv poskytovatelích letových navigačních služeb nebo na jakémkoli soukromém či veřejném subjektu, který má i z hlediska samostatného přidělování ročních rozpočtových prostředků na jakékoli společnosti, organizaci, veřejném nebo soukromém subjektu nebo zaměstnancích, kteří spadají do oblasti činnosti úřadu podle tohoto nařízení a podle článku 1 nařízení (ES) č. 216/2008 nebo kteří mají na činnosti těchto poskytovatelů subjektů zájem. [pozm. návrh 48]

3.  Aniž je dotčen odstavec 2, lze vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady organizačně propojit s jinými regulačními subjekty nebo bezpečnostními orgány.

4.  Vnitrostátní dozorové orgány, které nejsou letecké úřady zajistí ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost právně odlišné od některého poskytovatele letových navigačních služeb nebo některého soukromého či veřejného subjektu, který má na činnosti těchto poskytovatelů zájem, jak je stanoveno v odstavci 2, musí tento požadavek splnit nejpozději do 1. ledna 2020. či nejpozději do 1. ledna 2017 dodržování ustanovení tohoto článku . [pozm. návrh 50]

5.  Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady vykonávají své pravomoci nestranně, nezávisle a transparentně. Zejména jsou organizovány, obsazeny personálem, řízeny a financovány tak, aby tímto způsobem mohly vykonávat své pravomoci. [pozm. návrh 51]

6.  Zaměstnanci vnitrostátních dozorových orgánů leteckých úřadů : [pozm. návrh 52]

a)  jsou přijímáni na základě jasných a transparentních pravidel a kritérií , která zaručují jejich nezávislost, přičemž osoby odpovědné za strategická rozhodnutí jsou jmenovány vládou státu či radou ministrů nebo jiným veřejným orgánem, který přímo nekontroluje poskytovatele letových navigačních služeb ani z těchto služeb nemá prospěch; [pozm. návrh 53]

b)  jsou vybíráni prostřednictvím transparentního řízení na základě svých příslušné kvalifikace , včetně odpovídající odborné způsobilosti a relevantní praxe mimo jiné v oblasti auditu, letových navigačních služeb a systémů ; [pozm. návrh 54]

ba)  nemají být vysíláni poskytovateli letových navigačních služeb nebo společnostmi, jež jsou pod kontrolou těchto poskytovatelů; [pozm. návrh 55]

c)  jednají nezávisle, zejména na jakémkoli zájmu spojeném s poskytovateli letových navigačních služeb a při výkonu funkcí vnitrostátního dozorového orgánu leteckého úřadu nevyhledávají ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiných veřejných či soukromých subjektů, aniž by tím byla dotčena úzká spolupráce jiných příslušných orgánů členských států ; [pozm. návrh 56]

d)  jsou-li osobami odpovědnými za strategická rozhodnutí, činí každoročně závazné prohlášení a prohlášení o zájmech, v němž uvedou veškeré přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za zájmy ohrožující jejich nezávislost a které by mohly ovlivňovat výkon jejich funkcí, a

e)  jsou-li osobami, odpovědnými které jsou po dobu více než šesti měsíců odpovědné za strategická rozhodnutí, audity nebo jiné funkce, které přímo souvisejí s dohledem nad výkonnostními cíli poskytovatelů letových navigačních služeb, nezastávají po skončení pracovního úvazku ve vnitrostátním dozorovém orgánu nejméně po dobu jednoho roku leteckém úřadu žádnou odbornou ani odpovědnou funkci u žádného poskytovatele letových navigačních služeb po dobu : [pozm. návrh 57]

i)  nejméně dvanácti měsíců v případě zaměstnanců na vedoucích pozicích; [pozm. návrh 58]

ii)  nejméně šesti měsíců v případě zaměstnanců na jiných než vedoucích pozicích; [pozm. návrh 59]

ea)  členové vrcholového vedení orgánu jsou jmenováni na pevně stanovenou dobu tří až sedmi let, kterou je možné jednou prodloužit, přičemž z funkce je možné je během jejich funkčního období odvolat, pouze pokud již neplní podmínky stanovené v tomto článku nebo pokud se dopustili pochybení podle vnitrostátního práva. [pozm. návrh 60]

7.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady měly k účinnému a včasnému plnění úkolů, které jim toto nařízení přiděluje, potřebné zdroje a schopnosti. Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady mají veškerou pravomoc v oblasti náboru a řízení svých zaměstnanců s využitím vlastních prostředků pocházejících mimo jiné z poplatků za traťové navigační služby, které se stanoví v přiměřeném poměru k úkolům, jež mají tyto orgány plnit v souladu s článkem 4. [pozm. návrh 61]

8.  Členské státy oznámí Komisi název a adresu vnitrostátního dozorového orgánu leteckého úřadu včetně změn v těchto údajích, jakož i opatření přijatá k zajištění souladu s  tímto článkem. [pozm. návrh 62]

9.  Komise vytvoří podrobná pravidla, kterými pro účely odst. 6 písm. a) a b) stanoví postupy pro výběr a nábor zaměstnanců. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3 a stanovují : [pozm. návrh 63]

a)  míru oddělení od jakékoli společnosti, organizace, veřejného nebo soukromého subjektu nebo od zaměstnanců, kteří spadají do oblasti činnosti úřadu podle článku 1 nařízení (ES) č. 216/2008 nebo mají na činnosti takových subjektů zájem, požadovanou orgánem oprávněným ke jmenování s cílem zachovat rovnováhu mezi předcházením střetu zájmů a správní efektivitou; [pozm. návrh 64]

b)  příslušnou odbornou způsobilost pracovníků podílejících se na auditech. [pozm. návrh 65]

Článek 4

Úkoly vnitrostátních dozorových orgánů leteckým úřadů [pozm. návrh 66]

1.  Vnitrostátní dozorové orgány uvedené v článku 3 letecké úřady jsou pověřeny zejména těmito úkoly: [pozm. návrh 67]

a)  zajišťují dozor nad uplatňováním tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 216/2008 , zejména s ohledem na bezpečnou a účinnou činnost poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří poskytují služby vztahující se k vzdušnému prostoru, který spadá pod pravomoc členského státu, jenž tento příslušný orgán jmenoval nebo zřídil; [pozm. návrh 68]

b)  udělují osvědčení poskytovatelům letových navigačních služeb v souladu s článkem 8b plní nebo delegují všechny nebo část úkolů uvedených v článcích 8b, 8c a 10 nařízení (ES) č. 216/2008 a dohlížejí na uplatňování podmínek, za kterých byla udělena; a plní úkol spočívající v zajištění dohledu nad uplatňováním tohoto nařízení, zejména s ohledem na bezpečnou a účinnou činnost poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří poskytují služby vztahující se k vzdušnému prostoru, za nějž nesou zodpovědnost členské státy ; [pozm. návrh 69]

c)  vydávají průkazy způsobilosti, kvalifikace, doložky a osvědčení řídícím letového provozu v souladu s článkem 8c nařízení (ES) č. 216/2008 a dohlížejí na uplatňování podmínek, za kterých byly vydány; [pozm. návrh 70]

d)  vypracovávají plány výkonnosti a sledují jejich provádění v souladu s článkem 11;

e)  sledují zavádění systému poplatků v souladu s články 12 a 13, včetně ustanovení o vzájemném dotování podle čl. 13 odst. 7 ; [pozm. návrh 71]

f)  schvalují podmínky přístupu k provozním údajům v souladu s článkem 22 a

g)  dohlížejí na prohlášení a uvádění systémů do provozu.

ga)  každoročně podávají příslušným orgánům členského státu, Evropské agentuře pro letectví a Komisi zprávu o činnosti a plnění svých úkolů. Tato zpráva obsahuje přijatá opatření a dosažené výsledky ve vztahu k jednotlivým úkolům uvedeným v tomto článku. [pozm. návrh 72]

2.  Každý vnitrostátní dozorový orgán letecký úřad provádí řádné inspekce a šetření, aby ověřil soulad s požadavky tohoto nařízení. Tuto činnost mu usnadňuje dotčený poskytovatel letových navigačních služeb a příslušný členský stát mu poskytne veškerou podporu nezbytnou k zajištění účinného sledování dodržování právních předpisů. [pozm. návrh 73]

Článek 5

Spolupráce vnitrostátních dozorových orgánů leteckých úřadů [pozm. návrh 74]

1.  Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady si vyměňují informace o své činnosti a zásadách rozhodování, postupech a řízeních, jakož i o uplatňování práva Unie. Spolupracují za účelem koordinace svého rozhodování v celé Unii. Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady jsou účastníky sítě, která se schází v pravidelných intervalech, a to nejméně jednou za rok, a v rámci této sítě spolupracují. Členy této sítě jsou i Komise a Agentura Evropské unie pro letectví (dále jen „EAA“), kteří činnost sítě koordinují a podporují a případně síti vydávají doporučení . Komise a agentura EAA usnadňují aktivní spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů leteckých úřadů a vzájemnou výměnu a využívání služeb zaměstnanců těchto orgánů na základě společné skupiny odborníků, kterou zřídí agentura EAA v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 216/2008. úřadů .

Uvedená síť může mimo jiné:

a)  vytvářet a šířit jednoduché postupy a pokyny pro provádění úkolů orgánu uvedených na seznamu v článku 4;

b)  poskytovat jednotlivým vnitrostátním leteckým úřadům podporu v otázkách regulace;

c)  poskytovat Komisi a agentuře EEA stanoviska k vytváření předpisů a certifikaci;

d)  poskytovat stanoviska, pokyny a doporučení týkající se usnadňování přeshraničního poskytování služeb;

e)  vypracovávat společná řešení, která mají být uplatněna ve dvou nebo více státech v zájmu splnění cílů hlavního plánu ATM nebo Chicagské úmluvy. [pozm. návrh 75]

S výhradou pravidel o ochraně údajů stanovených v článku 22 tohoto nařízení a v nařízení (ES) č. 45/2001 Komise podporuje poskytne platformu pro výměnu takových informací uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce mezi členy sítě, pokud možno pomocí elektronických nástrojů, přičemž respektuje důvěrnost obchodních tajemství poskytovatelů letových navigačních služeb. zúčastněných společností, organizací nebo subjektů . [pozm. návrh 76]

2.  Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady úzce spolupracují, mimo jiné prostřednictvím pracovních ujednání, s cílem poskytovat si vzájemnou pomoc při plnění svých úkolů v oblasti sledování trhu a v oblasti inspekcí a šetření. [pozm. návrh 77]

3.  S ohledem na funkční bloky vzdušného prostoru, které přesahují vzdušný prostor spadající pod pravomoc jednoho členského státu , uzavřou dotčené členské státy , jejž tento článek stanoví , s ohledem na poskytovatele letových navigačních služeb poskytující služby, jež se vztahují k těmto blokům , dohodu o dozoru podle článku 4 . Aby dotčené vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady uvedly tuto dohodu v platnost, vytvoří plán upřesňující způsob své spolupráce. [pozm. návrh 78]

4.  Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady úzce spolupracují za účelem zajištění dostatečného dozoru nad poskytovateli letových navigačních služeb, kteří jsou držiteli platného osvědčení některého z členských států a kteří rovněž poskytují služby vztahující se ke vzdušnému prostoru spadajícímu pod pravomoc jiného členského státu. Tato spolupráce zahrnuje ujednání o vyřizování případů nesouladu  s tímto nařízením a s  platnými společnými požadavky  přijatými  v  souladu s  čl.  8b odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008. [pozm. návrh 79]

5.  V případě poskytování letových navigačních služeb  ve vzdušném prostoru spadajícím pod pravomoc jiného členského státu  zahrnují ujednání  uvedená v odstavcích 2, 3 a 4  dohodu o vzájemném uznávání úkolů v oblasti dozoru stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2 a výsledků těchto úkolů. Toto vzájemné uznávání se rovněž uplatňuje, pokud se ujednání o uznávání mezi vnitrostátními dozorovými orgány vztahují na vydávání osvědčení poskytovatelům služeb. [pozm. návrh 80]

6.  Pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy, a s ohledem na regionální spolupráci mohou vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady rovněž uzavřít dohody o rozdělení povinností týkajících se úkolů v oblasti dozoru. [pozm. návrh 81]

Článek 6

Kvalifikované subjekty

1.  Agentura EAA a vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady mohou rozhodnout, aby byly prováděním inspekcí, a  šetření uvedených v čl. 4 odst. 2 a jiných úkolů stanovených v tomto nařízení úplně nebo částečně pověřeny kvalifikované subjekty, které splňují požadavky stanovené v příloze I. [pozm. návrh 82]

2.  Toto pověření udělené vnitrostátním dozorovým orgánem platí v   Unii  po dobu tří let, přičemž lze tuto dobu obnovit. Agentura EAA a vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady mohou dát pokyn k provedení inspekcí a šetření kterémukoliv z kvalifikovaných subjektů se sídlem v Unii. [pozm. návrh 83]

3.  Agentura EAA a vnitrostátní letecké úřady Členské státy oznámí Komisi, agentuře EAA a  ostatním členským státům,  a případně EAA kvalifikované  subjekty, které pověřily úkoly v souladu odstavcem 1, přičemž uvedou oblast působnosti každého subjektu a jeho identifikační číslo a veškeré změny, k nimž v tomto ohledu došlo. Komise zveřejní seznam  kvalifikovaných subjektů, jejich identifikační čísla a oblasti působnosti v Úředním věstníku Evropské unie a tento seznam průběžně aktualizuje. [pozm. návrh 84]

4.  Pokud kvalifikovaný  subjekt přestane splňovat  požadavky stanovené v příloze I, členské státy agentura EAA a vnitrostátní letecké úřady pověření zruší. Neprodleně o tom uvědomí Komisi, agenturu EAA   a ostatní členské státy. [pozm. návrh 85]

5.  Subjekty jmenované před vstupem tohoto nařízení v platnost jako oznámené subjekty v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 552/2004 se pro účely tohoto článku považují za kvalifikované subjekty.

Článek 7

Konzultace se zúčastněnými stranami

1.  Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady jednající v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vytvoří konzultační mechanismus pro vhodné zapojení zúčastněných stran, včetně organizací profesního zastoupení zaměstnanců zřízených pro účely výkonu jejich úkolů, do zavádění jednotného evropského nebe. [pozm. návrh 86]

2.  Zúčastněnými stranami mohou být:

—  poskytovatelé letových navigačních služeb,

—  provozovatelé letišť,

—  příslušní uživatelé vzdušného prostoru nebo příslušné skupiny zastupující uživatele vzdušného prostoru,

—  vojenské orgány,

—  výrobní průmysl,

—  organizace profesního zastoupení zaměstnanců.

KAPITOLA III

POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

Článek 8

Vydávání osvědčení poskytovatelům letových navigačních služeb

1.  Poskytování všech letových navigačních služeb v Unii podléhá v souladu s článkem 8b nařízení (ES) č. 216/2008 osvědčení, které je vydáváno vnitrostátními dozorovými orgány leteckými úřady či agenturou EAA, nebo prohlášení, které se předkládá těmto orgánům a této agentuře. [pozm. návrh 87]

2.  Při vydávání osvědčení se rovněž zajistí, že žadatelé mohou prokázat dostatečné finanční zajištění a že získali odpovědnost a pojistné krytí, pokud to není zaručeno dotčeným členským státem.

3.  Osvědčení stanoví zákaz diskriminace uživatelů vzdušného prostoru v jejich přístupu k službám, přičemž zvláštní ohled se klade na bezpečnost. Vydání osvědčení je vázáno na podmínky stanovené v příloze II.

4.  Vydané osvědčení zajišťuje poskytovatelům letových navigačních služeb možnost nabízet své služby členským státům kterémukoli členskému státu , jiným poskytovatelům letových navigačních služeb, uživatelům vzdušného prostoru a letištím v Unii a sousedním třetím zemím, příp. v rámci funkčního bloku vzdušného prostoru, s výhradou vzájemné dohody zúčastněných stran . V případě podpůrných služeb podléhá tato možnost splnění požadavku uvedeného v čl. 10 odst. 2.   [pozm. návrh 88]

Článek 9

Určení poskytovatelů letových provozních služeb

1.  Členské státy zajistí výlučné poskytování letových provozních služeb v rámci jednotlivých bloků vzdušného prostoru vztahujících se ke vzdušnému prostoru, který spadá pod jejich pravomoc. Za tímto účelem členské státy určí poskytovatele letových provozních služeb, který je držitelem osvědčení  nebo prohlášení  platného v Unii.

2.  Pokud jde o poskytování přeshraničních služeb, členské státy zajistí, aby dodržování tohoto článku a čl. 18 odst. 3 nebylo v rozporu s jejich vnitrostátním právním systémem vyžadujícím, aby poskytovatelé letových provozních služeb poskytující služby ve vzdušném prostoru spadajícím pod pravomoc daného členského státu splňovali jednu z následujících podmínek:

a)  byli vlastněni přímo nebo formou většinového podílu drženého tímto členským státem nebo jeho státními příslušníky;

b)  měli hlavní místo podnikání nebo sídlo na území daného členského státu;

c)  využívali výhradně zařízení v daném členském státě.

3.  Členské státy vymezí práva a povinnosti určených poskytovatelů letových provozních služeb. Tyto povinnosti mohou zahrnovat podmínky včasného poskytnutí relevantních informací umožňujících identifikaci všech pohybů letadel ve vzdušném prostoru spadajícím pod jejich pravomoc.

4.  Členské státy mohou volně uvážit, koho vyberou za poskytovatele letových provozních služeb, pokud tento poskytovatel získal osvědčení nebo předložil prohlášení v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008.

5.  Ve vztahu k funkčním blokům vzdušného prostoru stanoveným v souladu s článkem 16, které přesahují vzdušný prostor spadající pod pravomoc jednoho členského státu , určí dotčené členské státy v souladu s odstavcem 1 tohoto článku alespoň jeden měsíc před zřízením bloku vzdušného prostoru společně jednoho nebo více poskytovatelů letových provozních služeb. [pozm. návrh 89]

6.  Členské státy neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy o všech rozhodnutích přijatých na základě tohoto článku, která se týkají určení poskytovatelů letových provozních služeb v konkrétních vzdušných blocích s ohledem na vzdušný prostor spadající pod jejich pravomoc.

Článek 10

Poskytování podpůrných služeb

1.  Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že v souladu s tímto článkem se poskytovatelé neexistují pro poskytovatele podpůrných služeb mohou za účelem poskytování těchto služeb zákonné překážky, které by omezily jejich schopnost účastnit hospodářské soutěže v rámci Unie na základě spravedlivých, nediskriminačních a transparentních podmínek.

Požadavek uvedený v tomto článku musí být splněn do 1. ledna 2020.

2.  Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že poskytování poskytovatelé letových provozních navigačních služeb je odděleno od poskytování podpůrných služeb. Toto oddělení zahrnuje požadavek, aby letové provozní služby a podpůrné služby poskytovaly samostatné podniky v rámci vypracovávání svých obchodních plánů vyzvou k předkládání nabídek od různých poskytovatelů podpůrných služeb, aby tak byl vybrán finančně i kvalitativně nejvýhodnější poskytovatel . Orgán pro kontrolu výkonnosti stanovený v čl. 11 odst. 2 sleduje při hodnocení plánů výkonnosti, nakolik jsou dodržována ustanovení tohoto odstavce.

3.  Při výběru externího poskytovatele podpůrných služeb zohlední zadavatel jsou dodržována ustanovení směrnice 2004/18/ES . Závaznými výběrovými kritérii pro zadavatele těchto služeb je zejména jejich nákladovou efektivitu , celkovou kvalitu rentabilita a energetická účinnost, celková kvalita služeb, interoperabilita a bezpečnost služeb a také transparentnost postupu při zadávání zakázek .

4.  Poskytovatel podpůrných služeb může být vybrán pro poskytování služeb ve vzdušném prostoru některého členského státu, pouze pokud:

a)  je držitelem osvědčení podle článku 8b nařízení (ES) č. 216/2008;

b)  se jeho hlavní provozovna nachází na území některého členského státu;

c)  členské státy nebo státní příslušníci členských států vlastní více než 50 % poskytovatele služeb a skutečně jej přímo či nepřímo kontrolují prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, s výhradou ustanovení dohody se třetí zemí, jíž je Unie stranou, a

d)  poskytovatel služeb splňuje vnitrostátní požadavky týkající se národní bezpečnosti a obrany.

5.  Podpůrné služby související s provozem EATMN může poskytovat centralizovaně manažer struktury vzdušného prostoru tak, že se tyto služby v souladu s čl. 17 odst. 3 přidají ke službám uvedeným v čl. 17 odst. 2. Může je rovněž výhradně poskytovat poskytovatel letových navigačních služeb nebo skupina takových poskytovatelů, zejména pokud se jedná o služby související s poskytováním infrastruktury ATM. Komise upřesní postupy pro výběr poskytovatelů nebo skupiny poskytovatelů, založené na odborné způsobilosti a schopnosti zajistit služby nestranně a nákladově efektivním způsobem, a vypracuje celkové posouzení odhadovaných nákladů a přínosů plynoucích z poskytování podpůrných služeb centralizovaným způsobem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3. Komise určí poskytovatele či skupinu poskytovatelů v souladu s těmito prováděcími akty.

5a.  Komise stanoví podrobné podmínky výběru služeb, na něž se vztahuje tento článek. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3.

5b.  Komise vypracuje komplexní studii o provozních, hospodářských, bezpečnostních a sociálních dopadech zavedení tržních principů do poskytování podpůrných služeb a předloží ji do 1. ledna 2016 Evropskému parlamentu a Radě. Tato studie zohlední provádění hlavního plánu ATM a dopad technologií v rámci projektu SESAR na odvětví podpůrných služeb. [pozm. návrh 90]

Článek 11

Systém sledování výkonnosti

1.  Za účelem zlepšení výkonnosti letových navigačních služeb a služeb  sítě v rámci jednotného evropského nebe se zřídí systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a služeb sítě. Součástí systému jsou:

a)  výkonnostní cíle na úrovni Unie a související místní výkonnostní cíle v klíčových oblastech zahrnujících bezpečnost, životní prostředí, kapacitu a efektivitu nákladů, a to v souladu s cíli hlavního plánu ATM na vysoké úrovni stanovenými pro celé referenční období ; [pozm. návrh 91]

b)  vnitrostátní plány nebo místní plány pro funkční bloky vzdušného prostoru výkonnosti , včetně výkonnostních cílů, zajišťující soulad s výkonnostními cíli na úrovni Unie a souvisejícími místními výkonnostními cíli; a [pozm. návrh 92]

c)  pravidelná kontrola, sledování a měření výkonnosti letových navigačních služeb a služeb sítě.

2.  Komise určí nezávislý, nestranný a odborně způsobilý orgán, který bude působit jako orgán pro kontrolu výkonnosti (dále jen "orgán"). Tento orgán bude s účinností od 1. července 2015 vytvořen jakožto evropský hospodářský regulátor pod dohledem Komise. Úkolem orgánu pro kontrolu výkonnosti je pomáhat ve spolupráci s vnitrostátními dozorovými orgány leteckými úřady Komisi a na základě jejich žádosti i  vnitrostátním dozorovým orgánům leteckým úřadům pomáhat při  uplatňování systému sledování výkonnosti uvedeného v odstavci 1 a sledovat jejich práci . Orgán pro kontrolu výkonnosti je na státní i celoevropské úrovni funkčně a právně oddělen od poskytovatele služeb . Odbornou pomoc a orgánu pro kontrolu výkonnosti může poskytovat agentura EAA, manažer struktury vzdušného prostoru, organizace Eurocontrol či jiný příslušný subjekt. [pozm. návrh 93]

3.  Vnitrostátní Místní plány či plány pro funkční bloky vzdušného prostoru výkonnosti uvedené v odst. 1 písm. b) vypracují vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady a přijme členský stát nebo státy. Tyto plány zahrnou závazné místní  cíle a vhodný systém pobídek přijatý členským státem nebo státy. Plány se vypracují po konzultaci s Komisí, orgánem pro kontrolu výkonnosti, poskytovateli letových navigačních služeb, zástupci uživatelů vzdušného prostoru a případně také s provozovateli a koordinátory letišť. [pozm. návrh 94]

4.  Soulad vnitrostátních  plánů  nebo  místních plánů pro funkční bloky vzdušného prostoru výkonnosti a místních  cílů s výkonnostními cíli na úrovni Unie  posoudí Komise  ve spolupráci s orgánem pro kontrolu výkonnosti. [pozm. návrh 95]

V případě, že Komise shledá zjistí , že vnitrostátní plány či místní plány pro funkční bloky vzdušného prostoru výkonnosti nebo místní cíle nejsou v souladu s cíli na úrovni Unie, může dotčené členské státy požádat, aby přijaly nezbytná nápravná opatření. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 27 odst. 2. [pozm. návrh 96]

5.  Referenční období pro systém sledování výkonnosti, uvedený v odstavci 1, činí nejméně tři roky a nejvýše pět let. Pokud nejsou  místní cíle během této doby splněny, dotčené členské státy stanoví a uplatní opatření určená k nápravě této situace.Pokud Komise shledá, že tato opatření nejsou k nápravě situace dostatečná, může rozhodnout, že dotčené členské státy přijmou nezbytná nápravná opatření nebo uloží sankce. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 27 odst. 2.

6.  Komise a agentura EAA spolu s orgánem pro kontrolu výkonnosti plnění výkonnostních cílů  na úrovni Unie a souvisejících místních výkonnostních cílů  pravidelně hodnotí. [pozm. návrh 97]

7.  Systém sledování výkonnosti uvedený v odstavci 1  se zakládá na  :

a)  shromažďování, uznávání, prověřování, hodnocení a šíření relevantních údajů souvisejících s  výkonností letových navigačních služeb a  služeb  sítě a pocházejících od všech zúčastněných stran, včetně poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, provozovatelů letišť, agentury EAA, vnitrostátních dozorových orgánů leteckých úřadů , členských států a Eurocontrolu; [pozm. návrh 98]

b)  výběru vhodných klíčových oblastí výkonnosti na základě dokumentu ICAO č. 9854 „Provozní koncepce celosvětového uspořádání letového provozu“ odpovídajících oblastem uvedeným ve výkonnostním rámci hlavního plánu ATM, včetně otázek bezpečnosti, životního prostředí, kapacity a efektivity nákladů, a upravených v případě potřeby tak, aby zohledňovaly specifické potřeby jednotného evropského nebe a příslušné cíle pro tyto oblasti, a stanovení omezeného počtu klíčových ukazatelů výkonnosti pro měření výkonnosti, zvláštní pozornost je věnována ukazatelům výkonnosti v oblasti bezpečnosti ; [pozm. návrh 99]

c)  stanovení a revizi výkonnostních cílů na úrovni Unie a souvisejících místních výkonnostních cílů, které zohlední příslušné údaje získané na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru; výkonnostní cíle na úrovni Unie se stanoví za účelem zajištění toho, aby si každý funkční blok vzdušného prostoru zachoval dostatečnou flexibilitu nutnou pro dosahování nejlepších výsledků ; [pozm. návrh 100]

d)  kritériích, podle kterých vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady stanovují vnitrostátní plány výkonnosti nebo místní plány výkonnosti pro funkční bloky vzdušného prostoru , které obsahují místní výkonnostní cíle a systémy pobídek. Tyto plány výkonnosti: [pozm. návrh 101]

i)  vycházejí z obchodních plánů poskytovatelů letových provozních služeb, které naopak přihlížejí k provádění hlavního plánu ATM ; [pozm. návrh 102]

ii)  řeší všechny nákladové položky vnitrostátního nákladového základu nebo nákladového základu funkčních bloků vzdušného prostoru;

iii)  zahrnují závazné místní výkonnostní cíle odpovídající výkonnostním cílům na úrovni Unie;

e)  hodnocení místních výkonnostních cílů na základě vnitrostátního plánu nebo místního plánu pro funkční bloky vzdušného prostoru výkonnosti ; [pozm. návrh 103]

f)  sledování vnitrostátních plánů výkonnosti nebo místních plánů výkonnosti pro funkční bloky vzdušného prostoru , včetně příslušných varovných mechanismů; [pozm. návrh 104]

g)  kritériích pro udělení sankcí a mechanismů náhrad za nesoulad s výkonnostními cíli na úrovni Unie a souvisejícími místními výkonnostními cíli v daném referenčním období a pro podporu varovných systémů; [pozm. návrh 105]

h)  obecné zásady pro vytváření systému pobídek ze strany členských států;

i)  zásadách pro uplatňování přechodného mechanismu nezbytného pro přizpůsobení se fungování systému sledování výkonnosti, které nesmí přesáhnout dobu dvanácti měsíců od přijetí  aktu v přenesené pravomoci uvedeného v tomto odstavci  .

j)  přiměřených  referenčních obdobích a časových intervalech, ve kterých bude prováděno hodnocení plnění výkonnostních cílů a stanovování nových cílů ;

k)  nezbytných souvisejících  harmonogramech .

Komise je oprávněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, v nichž stanoví výkonnostní cíle na úrovni Unie a podrobná pravidla pro řádné fungování systému sledování výkonnosti v souladu s body uvedenými v tomto odstavci. [pozm. návrh 106]

8.  Při vytváření systému sledování výkonnosti je třeba vzít v úvahu, že traťové navigační služby, letištní a přibližovací služby a služby sítě jsou odlišné, a pro účely měření výkonnosti je nutné k nim také tak přistupovat.

8a.  Komise vypracuje studii o možných dopadech chování subjektů, které nejsou poskytovateli letových navigačních služeb v rámci systému ATM, například provozovatelů letišť, koordinátorů letišť a provozovatelů letecké dopravy, na účinné fungování evropské sítě ATM.

Do rámce studie spadá mimo jiné:

a)  zjištění, které subjekty, jež nejsou poskytovateli letových navigačních služeb v rámci systému ATM, mohou mít vliv na výkonnost sítě;

b)  účinky, které má chování těchto subjektů na výkonnost letových navigačních služeb, pokud jde o klíčové oblasti bezpečnosti, životního prostředí a kapacity;

c)  možnost vytvoření ukazatelů výkonnosti a klíčových ukazatelů výkonnosti pro tyto subjekty;

d)  veškerý přínos, který může mít pro evropskou síť ATM zavedení dodatečných ukazatelů výkonnosti a klíčových ukazatelů výkonnosti, a jakékoli překážky bránící dosažení optimální výkonnosti.

Práce na studii byla měla být zahájena nejpozději 12 měsíců od zveřejnění tohoto nařízení a skončit nejpozději do 12 měsíců od zahájení; výsledek této studie zohlední následně Komise a členské státy s cílem rozšířit působnost systému sledování výkonnosti, tak aby v souladu s ustanoveními tohoto článku zahrnoval veškeré dodatečné ukazatele výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti pro budoucí referenční období. [pozm. návrh 107]

Článek 12

Obecná ustanovení pro systém poplatků

V souladu s požadavky článků 13 a 14 přispívá systém poplatků za letové navigační služby k větší transparentnosti při stanovování a ukládání poplatků uživatelům vzdušného prostoru a při vymáhání těchto poplatků, přispívá k efektivitě nákladů na poskytování letových navigačních služeb a k  účinnosti letů a zároveň zajišťuje optimální úroveň bezpečnosti. Systém je rovněž v souladu s článkem 15 chicagské Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 a se systémem poplatků za traťové navigační služby, který používá Eurocontrol.

Článek 13

Zásady pro systém poplatků

1.  Systém poplatků je založen na zúčtování nákladů na letové navigační služby vynaložených poskytovateli služeb při jejich činnosti ve prospěch uživatelů vzdušného prostoru. Systém tyto náklady rozděluje mezi kategorie uživatelů.

2.  Při určování nákladového základu pro poplatky se použijí zásady stanovené v odstavcích 3 až 8.

3.  Náklady, jež mají sdílet uživatelé vzdušného prostoru, tvoří stanovené náklady na poskytování letových navigačních služeb včetně příslušných úroků z kapitálových investic, odpisů majetku a nákladů na údržbu, provoz, řízení a správu, včetně nákladů, jež vynaložila EAA na příslušné úkoly spojené se správou. Stanovené náklady znamenají náklady stanovené členským státem na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru, a to buď na začátku referenčního období pro každý kalendářní rok referenčního období podle čl. 11 odst. 5 , nebo v průběhu referenčního období poté, co byly provedeny příslušné úpravy při uplatnění varovných mechanismů uvedených v článku 11 .

4.  Náklady, jež je v této souvislosti třeba zohlednit, zahrnují náklady stanovené na zařízení a služby poskytované a uskutečňované podle Evropského oblastního navigačního plánu ICAO. Zahrnují i náklady, které vzniknou vnitrostátním dozorovým orgánům leteckým úřadům nebo kvalifikovaným subjektům, a další náklady, jež vzniknou příslušnému členskému státu a poskytovateli služeb v souvislosti s poskytováním letových navigačních služeb. Nezahrnují náklady na sankce uložené členskými státy  uvedené v článku 33 ani náklady na nápravná opatření  nebo sankce uvedené v čl. 11  odst. 5. [pozm. návrh 108]

5.  Členské státy vyvinou v souvislosti s funkčními bloky vzdušného prostoru a v rámci svých příslušných rámcových dohod přiměřené úsilí, aby se dohodly na společných zásadách režimu poplatků, s cílem dosáhnout jednotného poplatku, a to v souladu s příslušnými plány výkonnosti členských států . [pozm. návrh 109]

6.  Náklady na různé druhy letových navigačních služeb jsou určovány samostatně, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 3.

7.  Není povoleno vzájemné dotování mezi traťovými navigačními službami a letištními a přibližovacími službami. Náklady, které se týkají jak letištních a přibližovacích služeb , tak traťových navigačních služeb, se na základě transparentní metody rozdělí poměrným způsobem mezi traťové navigační služby na straně jedné a letištní a přibližovací služby na straně druhé. V obou těchto kategoriích je povoleno vzájemné dotování mezi různými letovými provozními službami, pouze pokud k tomu existují objektivní důvody, které jsou jasně vymezeny.  Vzájemné dotování mezi letovými provozními službami a podpůrnými službami není povoleno.

8.  Musí být zaručena transparentnost nákladového základu pro poplatky. Přijmou se prováděcí pravidla pro poskytování informací ze strany poskytovatelů služeb, aby bylo možné přezkoumat prognózy, skutečné náklady a příjmy poskytovatele. Vnitrostátní dozorové orgány, poskytovatelé služeb, uživatelé vzdušného prostoru, Komise a Eurocontrol si vzájemně pravidelně vyměňují informace.

9.  Členské státy dodržují při stanovení poplatků v souladu s odstavci 3 až 8 tyto zásady:

a)  poplatky za dostupnost letových navigačních služeb jsou stanoveny v souladu se zásadou zákazu diskriminace; jestliže jsou různým uživatelům vzdušného prostoru ukládány poplatky za užití stejné služby, nesmí být činěn rozdíl s ohledem na státní příslušnost nebo kategorii uživatele;

b)  pro určité uživatele může být povolena výjimka, zejména pro lehké letouny a státní letadla, za předpokladu, že náklady na tyto výjimky nejsou přeneseny na ostatní uživatele;

c)  poplatky se stanoví za kalendářní rok na základě stanovených nákladů ;

d)  letové navigační služby mohou vytvářet dostatečné příjmy, které zajišťují přiměřenou návratnost aktiv a přispívají k nezbytnému zhodnocení kapitálu;

e)  poplatky odrážejí náklady letových navigačních služeb a zařízení, které jsou dávány k dispozici uživatelům vzdušného prostoru,  včetně nákladů, jež vynaložila EAA na příslušné úkoly spojené se správou, přičemž je třeba brát ohled na relativní výkonnostní charakteristiky různých typů dotčených letadel;

f)  poplatky podporují bezpečné, účinné, efektivní a udržitelné poskytování letových navigačních služeb s ohledem na dosažení vysoké úrovně bezpečnosti a efektivity nákladů a plnění výkonnostních cílů, motivují k integrovanému poskytování služeb a snižují dopady letectví na životní prostředí. Pro účely tohoto písmene f) a ve vztahu k vnitrostátním plánům výkonnosti nebo místním plánům výkonnosti pro funkční bloky vzdušného prostoru mohou vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady zavést mechanismy, včetně pobídek spočívajících ve finančním zvýhodnění či znevýhodnění, s cílem přimět poskytovatele letových navigačních služeb nebo uživatele vzdušného prostoru k tomu, aby podporovali zlepšení v poskytování letových navigačních služeb, např. zvyšováním kapacity, zkracováním doby zpoždění a udržitelným rozvojem, a zároveň zachovávali optimální úroveň bezpečnosti. [pozm. návrh 110]

10.  Komise přijme opatření stanovující podrobnosti postupu, podle něhož se mají použít odstavce 1 až 9. Komise může navrhnout finanční mechanismus pro zlepšení synchronizace kapitálových výdajů na palubě letadel i na zemi v souvislosti se zaváděním technologií v rámci programu SESAR. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3. [pozm. návrh 111]

Článek 14

Přezkum souladu s články 12 a 13

1.  Komise zajišťuje průběžný přezkum dodržování zásad a pravidel uvedených v článcích 12 a 13, přičemž jedná ve spolupráci s členskými státy. Komise usiluje o vytvoření nezbytných mechanismů pro využívání odborných znalostí Eurocontrolu a výsledky přezkumu sdílí s členskými státy, Eurocontrolem a zástupci uživatelů vzdušného prostoru.

2.  Komise na žádost jednoho nebo více členských států nebo z vlastní iniciativy  přezkoumá konkrétní opatření přijatá vnitrostátními orgány ohledně používání článků 12 a 13, která se týkají stanovení nákladů a poplatků. Aniž je dotčen čl. 32 odst. 1, sdělí Komise výsledky svého šetření členským státům, Eurocontrolu a zástupcům uživatelů vzdušného prostoru. Do dvou měsíců po obdržení žádosti a po vyslyšení dotčených členských států  Komise rozhodne, zda bylo dosaženo souladu s články 12 a 13, a opatření se tak může nadále používat. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 27 odst. 2.

Článek 14a

Provádění hlavního plánu ATM

Provádění hlavního plánu ATM koordinuje Komise. K provádění hlavního plánu ATM v souladu s ustanoveními tohoto nařízení přispívá manažer struktury vzdušného prostoru, orgán pro kontrolu výkonnosti a manažer pro realizaci. [pozm. návrh 112]

Článek 14b

Komise přijme opatření, jež upraví řádné provádění hlavního plánu ATM, včetně vymezení a výběru subjektu odpovědného na úrovni řízení (manažera pro realizaci). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3. [pozm. návrh 113]

Článek 14c

Manažer pro realizaci doporučí Komisi závazné realizační lhůty a vhodná nápravná opatření týkající se opožděné realizace plánu. [pozm. návrh 114]

Článek 15

Společné projekty

1.  Provádění hlavního plánu ATM  může být podporováno společnými projekty. Tyto projekty podporují cíle tohoto nařízení, jež spočívají ve zlepšení výkonnosti evropského leteckého systému v klíčových oblastech, jako jsou kapacita, účinnost letů a efektivita nákladů a také udržitelnost životního prostředí, a to v rámci vyšších cílů zajištění bezpečnosti. Cílem společných projektů je včas, koordinovaně a synchronizovaně zavádět funkce ATM, aby se dosáhlo zásadních provozních změn určených v hlavním plánu ATM, včetně identifikace nejvhodnějšího územního rozměru, struktury projektu založené na výkonnosti a přístupu při poskytování služeb, který má manažer pro realizaci uplatňovat . Tam, kde to připadá v úvahu, bude navrhování a provádění společných projektů zaměřeno na to, aby ve všech členských státech mohl existovat soubor základních interoperabilních kapacit. [pozm. návrh 115]

2.  Komise může přijmout opatření, kterými se vytváří řízení společných projektů a určují se pobídky pro jejich zavádění. Orgánem, který řídí realizaci společných projektů, je orgán, který je pověřen prováděním hlavního plánu ATM. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným  postupem podle čl. 27 odst. 3. Těmito opatřeními nejsou dotčeny Tato opatření doplňují mechanismy pro zavádění projektů týkajících se funkčních bloků vzdušného prostoru sjednaných stranami příslušných bloků. [pozm. návrh 116]

3.  Komise může  schválit společné projekty pro funkce spojené se sítí, které mají zvláštní význam pro zlepšení celkové výkonnosti uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb v Evropě, a určit funkce ATM, které jsou připravené k zavedení, společně s harmonogramem a zeměpisnou působností zavedení. Tyto prováděcí akty se přijímají  přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3. Společné projekty lze považovat za způsobilé pro poskytnutí finančních prostředků  Unie v rámci víceletého finančního rámce. Za tímto účelem, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států rozhodovat o využití svých finančních zdrojů, provede Komise nezávislou analýzu nákladů a přínosů, vede konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami podle článku 28 a přezkoumá všechny vhodné prostředky k financování realizace společných projektů. Způsobilé náklady na realizaci společných projektů jsou propláceny v souladu se zásadami transparentnosti a zákazu diskriminace.

3a.  Společné projekty jsou nástrojem koordinovaného a včasného zavádění provozních zlepšení, jež byla vyvinuta v rámci projektu SESAR. Rozhodujícím způsobem tak přispějí k dosažení cílů na úrovni Unie. [pozm. návrh 117]

Článek 16

Funkční bloky vzdušného prostoru

1.  Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby zřídily a prováděly provozní funkční bloky vzdušného prostoru  založené na integrovaném poskytování letových provozních navigačních služeb s cílem dosáhnout požadované kapacity a účinnosti sítě uspořádání letového provozu v rámci jednotného evropského nebe, udržet vysokou úroveň bezpečnosti a přispět tak k celkové výkonnosti systému letecké dopravy a snížení jejích dopadů na životní prostředí. [pozm. návrh 118]

2.  Funkční bloky vzdušného prostoru se pokud možno zřizují na základě průmyslových partnerství pro spolupráci mezi poskytovateli letových navigačních služeb, zejména v souvislosti s poskytováním podpůrných služeb v souladu s článkem 10. Průmyslová partnerství mohou podpořit jeden nebo více funkčních bloků vzdušného prostoru nebo jejich část, aby maximalizovaly jejich výkonnost . [pozm. návrh 119]

3.  Členské státy, stejně jako vnitrostátní letecké úřady a poskytovatelé letových provozních navigačních služeb mezi sebou v co nejvyšší míře spolupracují, aby zajistily soulad s tímto článkem. Případně se na spolupráci mohou podílet vnitrostátní letecké úřady a  poskytovatelé letových provozních navigačních služeb ze  třetích zemí, jež se funkčních bloků vzdušného prostoru účastní. [pozm. návrh 120]

4.  Pro funkční bloky vzdušného prostoru platí zejména tato kritéria:

a)  jsou zakládány z důvodů bezpečnosti;

b)  jsou koncipovány tak, aby co nejvíce využívaly synergií průmyslových partnerství, a mohly tak splnit a pokud možno překročit výkonnostní cíle stanovené v souladu s článkem 11; [pozm. návrh 121]

c)  umožňují optimální a pružné využití vzdušného prostoru s ohledem na plynulost toků letového provozu; [pozm. návrh 122]

d)  zajišťují soulad s evropskou sítí leteckých tratí vytvořenou v souladu s článkem 17 ;

e)  jsou odůvodněny svou celkovou přidanou hodnotou, včetně optimálního využívání technických a lidských zdrojů na základě analýzy nákladů a přínosů;

f)  případně  zajišťují hladké a pružné převzetí odpovědnosti za řízení letového provozu mezi stanovišti letových provozních služeb;

g)  zajišťují slučitelnost různých uspořádání vzdušného prostoru ;

h)  splňují podmínky vyplývající z regionálních dohod uzavřených v rámci ICAO;

i)  dodržují regionální dohody uzavřené ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost, zejména dohody s evropskými třetími zeměmi;

ia)  sjednocují zadávání zakázek na infrastrukturu ATM a zaměřují se na zvýšení interoperability stávajícího vybavení; [pozm. návrh 123]

ib)  usnadňují dosažení souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii. [pozm. návrh 124]

Požadavky odst. 4 písm. c), d) a g) musí být splněny v souladu s optimalizací navrhování vzdušného prostoru prováděnou manažerem struktury vzdušného prostoru, jak je upřesněno v článku 17.

5.  Požadavky stanovené v tomto článku mohou být splněny tím, že se poskytovatelé letových navigačních služeb účastní jednoho nebo více funkčních bloků vzdušného prostoru.

6.  Provozní funkční blok vzdušného prostoru, který přesahuje vzdušný prostor spadající pod pravomoc jednoho členského státu , se zřizuje společným určením , na němž se podílejí všechny členské mezi členskými státy, a případně i třetí země třetími zeměmi , pod jejichž pravomoc některá část vzdušného prostoru uvnitř funkčního bloku vzdušného prostoru spadá. [pozm. návrh 126]

Ve společném určení, kterým se funkční blok vzdušného prostoru zřizuje, se uvedou nezbytná ustanovení ohledně způsobu, jak blok změnit a jak může členský stát nebo případně třetí země z bloku vystoupit, včetně přechodných ustanovení.

7.  Členské státy oznámí zřízení funkčního bloku vzdušného prostoru Komisi.  Před oznámením zřízení funkčního bloku vzdušného prostoru Komisi poskytne dotčený členský stát nebo státy Komisi, ostatním členským státům a dalším zainteresovaným stranám odpovídající informace a dá/dají jim možnost k vyjádření svých připomínek.

8.  Jestliže mezi dvěma nebo více členskými státy vyvstanou problémy ohledně přeshraničního funkčního bloku vzdušného prostoru, který zasahuje do vzdušného prostoru spadajícího pod jejich pravomoc, mohou dotčené členské státy tuto záležitost společně předložit výboru pro jednotné nebe, který vydá stanovisko. Toto stanovisko je určeno dotyčným členským státům. Aniž je dotčen odstavec 6, členské státy toto stanovisko zohlední při hledání řešení.

9.  Poté, co Komise obdrží oznámení členských států uvedených v odstavcích 6 a 7, posoudí, do jaké míry jednotlivé funkční bloky vzdušného prostoru splňují požadavky stanovené v odstavci 4, a předá svá zjištění  členským státům k debatě. Pokud Komise zjistí, že jeden nebo více funkčních bloků vzdušného prostoru požadavky nesplňují, zahájí s dotčenými členskými státy dialog s cílem dosáhnout shody na opatřeních nezbytných k nápravě situace.

10.  Komise může přijmout podrobná opatření týkající se společného určení poskytovatelů letových provozních služeb uvedeného v odstavci 6, která určují způsoby výběru poskytovatelů služeb, dobu určení, ujednání o dozoru, dostupnost služeb, jež mají být poskytovány, a ujednání o odpovědnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným  postupem podle čl. 27 odst. 3 .

11.  Komise může  přijmout opatření týkající se informací, které mají poskytnout členské státy uvedené v odstavci 6. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3. Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčena žádná ujednání o funkčních blocích vzdušného prostoru existující k datu vstupu tohoto nařízení v platnost, jestliže tato ujednání splňují a případně překračují výkonnostní cíle stanovené podle článku 11. [pozm. návrh 127]

Článek 16a

Průmyslová partnerství

1.  Poskytovatelé letových navigačních služeb mohou spolupracovat na vytváření průmyslových partnerství, zejména v souvislosti s poskytováním podpůrných služeb v souladu s článkem 10. Průmyslová partnerství mohou podpořit jeden nebo více funkčních bloků vzdušného prostoru nebo jejich část, aby se maximalizovala jejich výkonnost.

2.  Komise a členské státy vynaloží veškeré úsilí na zajištění toho, aby byly vyloučeny veškeré překážky partnerství mezi poskytovateli letových navigačních služeb, především s ohledem na otázky odpovědnosti, modely stanovování poplatků a překážky bránící dosažení interoperability. [pozm. návrh 128]

Článek 17

Navrhování a uspořádání sítě

1.  Služby sítě uspořádání letového provozu (ATM) umožňují optimální a pružné využívání vzdušného prostoru a zajišťují, aby uživatelé vzdušného prostoru mohli užívat upřednostňované tratě při současném zajištění co největšího přístupu ke vzdušnému prostoru a letovým navigačním službám. Účelem těchto služeb je podpora iniciativ na vnitrostátní úrovni a na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, přičemž  tyto služby by se měly vykonávat tak, aby byla dodržena zásada oddělení regulatorních a provozních úkolů. [pozm. návrh 129]

2.  Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavci 1, a aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ve vztahu k vnitrostátním tratím a strukturám vzdušného prostoru, zajišťuje Komise, provádění těchto služeb, za které odpovídá aby manažer struktury vzdušného prostoru koordinoval tyto funkce a služby :[pozm. návrh 130]

a)  navrhování evropské sítě leteckých tratí ;

b)  koordinace omezených zdrojů v rámci kmitočtových pásem pro letectví využívaných ve všeobecném letovém provozu, zejména radiových kmitočtů, a koordinace kódů radarových odpovídačů;

c)  základní funkce pro uspořádání toku letového provozu;

d)  zajištění portálu leteckých informací v souladu s článkem 23;

e)  optimalizace navrhování vzdušného prostoru, včetně sektorů a struktur vzdušného prostoru v oblasti traťových navigačních služeb a letištních a přibližovacích služeb, ve spolupráci s poskytovateli letových navigačních služeb a funkčními bloky vzdušného prostoru uvedenými v článku 16; [pozm. návrh 131]

f)  centrální funkce pro koordinaci při krizi v letectví.

Funkce a služby uvedené v tomto odstavci nezahrnují přijímání závazných opatření s obecnou působností ani výkon politického rozhodování. Zohledňují návrhy vypracované na vnitrostátní úrovni a na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru. Jsou vykonávány ve spolupráci s vojenskými orgány v souladu se schválenými postupy týkajícími se pružného užívání vzdušného prostoru. [pozm. návrh 132]

Komise může v souladu s prováděcími pravidly podle odstavce 4 určit Eurocontrol nebo jiný nezávislý a odborně způsobilý subjekt , aby vykonával   úkoly manažera struktury vzdušného prostoru. Tyto úkoly jsou plněny nestranně a hospodárně a jsou prováděny jménem Unie, členských států a zúčastněných stran. Podléhají řádnému řízení, jež uznává oddělení odpovědností za poskytování služeb a regulaci, s přihlédnutím k potřebám celé sítě ATM a za plného zapojení uživatelů vzdušného prostoru a poskytovatelů letových navigačních služeb. Do 1. ledna 2020 2016 určí Komise manažera struktury vzdušného prostoru jako samostatného poskytovatele služeb, který je pokud možno zřízen jako průmyslové partnerství. [pozm. návrh 133]

3.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými přidává na seznam služeb stanovených v odstavci 2 další služby, aby jej přizpůsobila technickému a provoznímu pokroku s ohledem na poskytování podpůrných služeb centralizovaným způsobem.

4.  Komise přijme podrobná pravidla ohledně:

a)  koordinace a harmonizace procesů a postupů s cílem zlepšit výkonnost správy leteckých kmitočtů včetně stanovení zásad a kritérií;

b)  centrální funkce pro koordinaci včasné identifikace a řešení potřeb, pokud jde o kmitočty v pásmech přidělených evropskému všeobecnému letovému provozu, s cílem podpořit navrhování a provoz evropské letecké sítě;

c)  dalších služeb sítě definovaných v hlavním plánu ATM;

d)  podrobných ujednání o rozhodování založeném na spolupráci mezi členskými státy, poskytovateli letových navigačních služeb a funkcí uspořádání sítě v případě úkolů uvedených v odstavci 2;

e)  podrobných ujednání pro správu manažera struktury vzdušného prostoru za účasti všech dotčených zúčastněných stran zapojených do provozu;

f)  ujednání o konzultacích s příslušnými zúčastněnými stranami v rámci rozhodovacího procesu na vnitrostátní i evropské úrovni a

g)  v rámci rádiového spektra, jež bylo všeobecnému letovému provozu přiděleno Mezinárodní telekomunikační unií, rozdělení úkolů a povinností mezi funkci uspořádání sítě a správce kmitočtů jednotlivých států, přičemž musí být zajištěno, aby služby vnitrostátní správy kmitočtů i nadále rozdělovaly kmitočty, které nemají žádný dopad na síť. V záležitostech, které mají dopad na síť, spolupracují správci kmitočtů jednotlivých států se subjekty odpovědnými za funkci uspořádání sítě s cílem zajistit optimální využívání kmitočtů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3.

5.  Jiná hlediska navrhování vzdušného prostoru než ta, jež jsou uvedena v odstavci 2  a odst. 4 písm. c), se řeší na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru. Proces navrhování zohlední požadavky provozu a jeho složitost, vnitrostátní plány výkonnosti či místní plány výkonnosti pro funkční bloky vzdušného prostoru a jeho součástí bude úplná konzultace s příslušnými uživateli vzdušného prostoru či příslušnými skupinami, které je zastupují, a případně s vojenskými orgány. [pozm. návrh 134]

Článek 18

Vztahy mezi poskytovateli služeb

1.  Poskytovatelé letových navigačních služeb mohou využívat služeb ostatních poskytovatelů služeb, kterým bylo vydáno osvědčení nebo kteří předložili prohlášení  v Unii.

2.  Poskytovatelé letových navigačních služeb formalizují své pracovní vztahy písemnými dohodami nebo obdobnými právními ujednáními, ve kterých jsou stanoveny jednotlivé povinnosti a funkce převzaté každým poskytovatelem a které umožňují výměnu provozních údajů mezi všemi poskytovateli služeb, pokud se jedná o všeobecný letový provoz. Tyto dohody nebo ujednání se oznamují příslušnému vnitrostátnímu dozorovému orgánu .

3.  V případech, ve kterých jde o poskytování letových provozních služeb, je vyžadován souhlas dotčených členských států.

Článek 19

Vztahy se zúčastněnými stranami

Poskytovatelé letových navigačních služeb stanoví mechanismy konzultací s příslušnými skupinami uživatelů vzdušného prostoru a provozovatelů letišť o všech závažných otázkách týkajících se poskytovaných služeb strategických investičních plánů, zejména pokud jde o aspekty vyžadující synchronizované zavedení palubního a pozemního zařízení, nebo o významných změnách v uspořádání vzdušného prostoru. Uživatelé vzdušného prostoru se rovněž zapojí do procesu schvalování strategických investičních plánů . Komise přijme opatření podrobně uvádějící způsoby konzultace s uživateli vzdušného prostoru a jejich zapojení do schvalování navrhování strategických investičních plánů s cílem zajistit jejich soulad s hlavním plánem ATM a společnými projekty uvedenými v článku 15 . Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3. [pozm. návrh 135]

Aniž je dotčena úloha Výboru pro jednotné nebe, vytvoří Komise poradní skupinu odborníků pro lidský faktor, do níž budou patřit sociální partneři evropského ATM a další odborníci z organizací profesního zastoupení zaměstnanců. Úlohou této skupiny je radit Komisi v otázkách vzájemného vztahu operací a lidského faktoru v rámci odvětví ATM. [pozm. návrh 136]

Článek 20

Vztah k vojenským orgánům

Členské státy přijmou v rámci společné dopravní politiky nezbytná opatření k zajištění toho, aby ohledně uspořádání konkrétních bloků vzdušného prostoru byly mezi příslušnými civilními a vojenskými orgány uzavřeny či obnoveny písemné dohody nebo obdobná právní ujednání.

Článek 21

Transparentnost účetních výkazů

1.  Bez ohledu na své vlastnické vztahy nebo právní formu sestavují poskytovatelé letových navigačních služeb své účetní výkazy, předávají je k auditu a zveřejňují. Tyto účetní výkazy musí být v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými v Unii. Jestliže vzhledem k právnímu postavení poskytovatele služby není plný soulad s mezinárodními účetními standardy možný, musí se poskytovatel snažit dosáhnout tohoto souladu v maximální míře .

Členské státy přijmout veškeré nezbytné kroky, kterými zajistí, aby poskytovatelé letových navigačních služeb splňovali ustanovení tohoto článku do 1. července 2017. [pozm. návrh 137]

2.  Ve všech případech poskytovatelé letových navigačních služeb zveřejňují výroční zprávu a pravidelně se podrobují nezávislému auditu.

3.  Jestliže poskytovatelé letových navigačních služeb poskytují soubor služeb, uvádějí a zveřejňují náklady a příjmy spojené s letovými navigačními službami členěné v souladu se systémem poplatků za letové navigační služby podle článku 12 a případně vedou konsolidované účetnictví o ostatních službách, jež nejsou letovými navigačními službami, jak by je byli povinni vést, kdyby dané služby poskytovaly samostatné podniky.

4.  Členské státy určí příslušné orgány, které jsou oprávněné k nahlédnutí do účetních výkazů poskytovatelů služeb, kteří poskytují služby ve vzdušném prostoru spadajícím pod pravomoc dotčených členských států.

5.  Členské státy mohou na poskytovatele letových navigačních služeb, kteří spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení použít přechodná ustanovení článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (18) . [pozm. návrh 138]

Článek 22

Přístup k údajům a ochrana údajů

1.  Co se týče všeobecného letového provozu, jsou mezi všemi poskytovateli letových navigačních služeb, uživateli vzdušného prostoru a letišti významné provozní údaje, které usnadňují jejich provozní potřeby, vyměňovány v reálném čase. Údaje smějí být využívány jen pro provozní účely.

2.  Přístup k významným provozním údajům je umožněn příslušným orgánům, poskytovatelům letových navigačních služeb, kteří získali osvědčení  nebo předložili prohlášení  , uživatelům vzdušného prostoru a letištím v souladu se zásadou zákazu diskriminace.

3.  Poskytovatelé služeb, kteří získali osvědčení  nebo předložili prohlášení, uživatelé vzdušného prostoru a letiště stanoví standardní podmínky přístupu ke svým jiným významným provozním údajům, než které jsou uvedeny v odstavci 1. Tyto standardní podmínky schvalují vnitrostátní dozorové orgány. Komise může stanovit opatření týkající se postupů, jež je třeba dodržovat při výměně údajů, a typů dotčených údajů ve vztahu k těmto podmínkám přístupu a jejich schvalování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným  postupem podle čl. 27 odst. 3.

KAPITOLA IV

VZDUŠNÝ PROSTOR

Článek 23

Letecké informace v elektronické podobě

1.  Aniž je dotčeno zveřejňování leteckých informací členskými státy, Komise způsobem, který tomuto zveřejňování odpovídá, ve spolupráci s manažerem struktury vzdušného prostoru zajistí dostupnost vysoce kvalitních leteckých informací v elektronické podobě, prezentovaných harmonizovaným způsobem a vyhovujících požadavkům všech příslušných uživatelů na jejich kvalitu a včasnost.

2.  Pro účely odstavce 1 Komise zajistí vytvoření infrastruktury leteckých informací pro celou Unii v podobě elektronického integrovaného zpravodajského portálu s neomezeným přístupem pro zúčastněné strany. Tato infrastruktura integruje přístup k požadovaným údajům a poskytování těchto údajů, které zahrnují, ale neomezují se na letecké informace, informace ohlašovny letových provozních služeb (ARO), meteorologické informace a informace o uspořádání toku provozu.

3.  Komise přijme opatření k  vytvoření a zavedení elektronického integrovaného zpravodajského portálu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3.

Článek 24

Technologický vývoj a interoperabilita uspořádání letového provozu

1.  Komise přijme podrobná pravidla ohledně podpory technologického vývoje a interoperability uspořádání letového provozu související s vypracováním a prováděním hlavního plánu ATM. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 3.

2.  Na pravidla uvedená v odstavci 1 se použije čl. 17 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 216/2008. Kde to bude vhodné, požádá Komise agenturu EAA, aby tato pravidla zahrnula do ročního pracovního programu, na nějž se vztahuje článek 56 uvedeného nařízení.

KAPITOLA V

závěrečná ustanovení

Článek 25

Přizpůsobení  příloh

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými doplní nebo změní požadavky na kvalifikované subjekty uvedené na seznamu v příloze I a podmínky spojené s osvědčeními, která se udělují poskytovatelům letových navigačních služeb, uvedené v příloze II, aby se zohlednily zkušenosti, které vnitrostátní dozorové orgány získaly při uplatňování těchto požadavků a podmínek, nebo vývoj systému uspořádání letového provozu, pokud jde o interoperabilitu a integrované poskytování letových navigačních služeb.

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11 odst. 7, čl. 17 odst. 3 a článku 25 je svěřena Komisi na dobu neurčitou sedmi let .

Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 139]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 7, čl. 17 odst. 3 a článku 25 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 11 odst. 7, čl. 17 odst. 3 a článku 25 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro jednotné nebe (dále jen „výbor“). Výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011 .

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 28

Konzultace Komise se zúčastněnými stranami

1.  Komise vytvoří konzultační mechanismus na úrovni Unie, s jehož pomocí bude ve vhodných případech konzultovat záležitosti související s prováděním tohoto nařízení. Konzultace se zúčastní konkrétní výbor pro kolektivní vyjednávání zřízený na základě rozhodnutí  Komise 98/500/ES.

2.  Zúčastněnými stranami mohou být:

—  poskytovatelé letových navigačních služeb,

—  provozovatelé letišť,

—  příslušní uživatelé vzdušného prostoru nebo příslušné skupiny zastupující uživatele vzdušného prostoru,

—  vojenské orgány,

—  výrobní průmysl a

—  organizace profesního zastoupení zaměstnanců.

Článek 29

Poradní orgán odvětví

Aniž je dotčena úloha výboru a Eurocontrolu, zřídí Komise „poradní orgán odvětví“, složený z poskytovatelů letových navigačních služeb, sdružení uživatelů vzdušného prostoru, provozovatelů letišť, zástupců výrobců a orgánů profesního zastoupení zaměstnanců. Úlohou tohoto orgánu je pouze poskytovat Komisi poradenství při provádění jednotného evropského nebe.

Článek 30

Vztahy s třetími zeměmi

Unie a  její členské státy se zaměří na rozšíření a podporuje rozšíření jednotného evropského nebe na země, které nejsou členy Evropské unie. Za tímto účelem členské státy usilují buď v rámci dohod uzavřených se sousedními třetími zeměmi, nebo v kontextu  společných určení funkčních bloků vzdušného prostoru nebo dohod o službách sítě  o rozšíření  cílů  tohoto nařízení i na tyto země.

Článek 31

Podpora od vnějších subjektů

Komise může  při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení požádat o podporu vnější orgán.

Článek 32

Důvěrnost

1.  Vnitrostátní dozorové orgány letecké úřady jednající v souladu s vnitrostátními právními předpisy ani Komise nezveřejňují informace důvěrné povahy, zejména informace o poskytovatelích letových navigačních služeb, jejich obchodních vztazích nebo jejich nákladových položkách. [pozm. návrh 140]

2.  Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena práva vnitrostátních dozorových orgánů leteckých úřadů ani Komise na zveřejňování informací v případech, kdy je to nezbytné k plnění jejich povinností; tehdy musí být zveřejnění informací přiměřené a zohledňovat oprávněné zájmy poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, letišť a jiných příslušných zúčastněných stran na ochraně jejich obchodního tajemství. [pozm. návrh 141]

3.  Informace a údaje poskytované v souladu se systémem poplatků uvedeným v článku 12 se zveřejňují.

Článek 33

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce a mechanismy náhrad za porušení tohoto nařízení, kterého se dopustí zejména uživatelé vzdušného prostoru a poskytovatelé služeb, a přijmou veškerá nezbytná opatření, kterými zajistí jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. [pozm. návrh 142]

Článek 34

Přezkum  a metody posuzování dopadů

1.  Komise pravidelně posuzuje uplatňování tohoto nařízení a na konci každého referenčního období uvedeného v čl. 11 odst. 5 písm. d) podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Je-li to odůvodněné, může Komise za tímto účelem požádat členské státy o informace ohledně provádění tohoto nařízení.

2.  S ohledem na původní cíle a budoucí potřeby obsahují zprávy hodnocení výsledků, jichž bylo dosaženo pomocí opatření uskutečněných podle tohoto nařízení, včetně příslušných informací o vývoji odvětví, zejména informací týkajících se hledisek hospodářských a sociálních, environmentálních, zaměstnaneckých a technologických, jakož i kvality služeb.

Článek 35

Bezpečnostní opatření

Toto nařízení nebrání členskému státu, aby uplatňoval opatření do té míry,  v níž  jsou potřebná pro zajištění základních bezpečnostních nebo obranných zájmů. Jde zejména o opatření, která jsou nezbytná:

a)  pro přehled o provozu ve vzdušném prostoru spadajícím pod pravomoc dotčeného členského státu podle dohod ICAO o oblastní letové navigaci včetně možnosti zjištění, identifikace a vyhodnocení všech letadel, která užívají tento vzdušný prostor, s ohledem na zajištění bezpečnosti letů a přijetí opatření k zajištění bezpečnostních a obranných potřeb;

b)  v případě závažných vnitřních nepokojů, které ohrožují veřejný pořádek;

c)  v případě války nebo závažného mezinárodního napětí, které představuje válečnou hrozbu;

d)  pro plnění mezinárodních závazků členského státu týkajících se zachování míru a mezinárodní bezpečnosti;

e)  pro provádění vojenských operací a výcviku včetně nezbytných možností pro cvičení.

Článek 36

Agentura  Evropské unie  pro letectví (EAA)

Při provádění tohoto nařízení členské státy a Komise v souladu se svými úkoly stanovenými v tomto nařízení vhodným způsobem koordinují činnost s  agenturou EAA  .

Článek 37

Zrušení

Nařízení (ES) č. 549/2004, 550/2004, 551/2004  a 552/2004  se zrušují .

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 38

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

Předseda nebo předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA KVALIFIKOVANÉ SUBJEKTY

1.  Kvalifikovaný subjekt:

—  musí prokázat rozsáhlou zkušenost v oblasti hodnocení veřejných a soukromých subjektů v odvětvích letecké dopravy, zejména poskytovatelů letových navigačních služeb, a v jiných souvisejících odvětvích v jedné nebo více oblastech, na které se vztahuje toto nařízení;

—  musí mít zavedena komplexní pravidla a předpisy pro pravidelná šetření ve výše uvedených subjektech, která jsou zveřejňována, soustavně doplňována a zlepšována na základě výzkumných a vývojových programů;

—  nesmí být kontrolován poskytovateli letových navigačních služeb, řídícími orgány letiště nebo ostatními subjekty podnikajícími v poskytování letových navigačních služeb nebo ve službách letecké dopravy;

—  musí být vybaven početným technickým, řídícím, podpůrným a výzkumným personálem odpovídajícím úkolům, které mají být vykonávány.

—  musí uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu, pokud za něj odpovědnost nepřevzal členský stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud za kontroly nenese odpovědnost přímo samotný členský stát.

Kvalifikovaný subjekt, jeho ředitel a zaměstnanci odpovědní za provádění kontrol se nemohou účastnit přímo nebo ve funkci zplnomocněných zástupců navrhování složek či systémů, jejich výroby, uvádění na trh, údržby nebo jejich užívání. Tím se však nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobcem nebo konstruktérem .

Kvalifikovaný subjekt  musí provádět kontroly z odborného hlediska co nejpoctivěji a s maximální možnou technickou kvalifikací a nesmí podléhat žádným tlakům ani podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jeho úsudek nebo výsledky jeho kontroly, zejména ze strany osob nebo skupin osob, kterých se týkají výsledky kontrol.

2.  Zaměstnanci  kvalifikovaného subjektu musí :

—  mít odpovídající technické a odborné vzdělání,

—  mít uspokojivé znalosti požadavků na kontroly, které provádějí, a přiměřenou zkušenost s těmito činnostmi,

—  mít schopnosti nezbytné pro vypracování prohlášení, záznamů a zpráv, které dokládají provedení kontrol.

—  být zaručeně  nestranní. Odměna zaměstnanců nesmí záviset na počtu provedených kontrol nebo na výsledcích těchto kontrol.

PŘÍLOHA II

PODMÍNKY SPOJENÉ S OSVĚDČENÍM

1.  V osvědčení musí být uveden:

a)  vnitrostátní dozorový orgán letecký úřad vydávající osvědčení; [pozm. návrh 143]

b)  žadatel (jméno a adresa);

c)  služby, pro které je osvědčení vydáno;

d)  prohlášení, že žadatel dodržuje společné požadavky podle článku   8b  nařízení  (ES) č. 216/2008  ;

e)  den vydání a doba platnosti osvědčení.

2.  Dodatečné podmínky připojené k osvědčení se mohou podle potřeby týkat:

a)  nediskriminujícího přístupu uživatelů vzdušného prostoru k službám a požadované úrovně výkonnosti těchto služeb včetně úrovně bezpečnosti a interoperability ;

b)  provozních specifikací pro určité služby;

c)  lhůty, ve které má být služba poskytnuta;

d)  různého provozního vybavení používaného v rámci určitých služeb;

e)  oddělení nebo omezení provozování služeb, které se nevztahují k poskytování letových navigačních služeb;

f)  smluv, dohod nebo jiných ujednání mezi poskytovatelem služeb a třetí osobou, které se týkají poskytnutých služeb;

g)  poskytování informací, které jsou důvodně požadovány pro ověření toho, zda jsou služby v souladu se společnými požadavky, včetně plánů, finančních a provozních údajů a hlavních změn v typu nebo rozsahu poskytovaných letových navigačních služeb;

h)  veškerých jiných právních podmínek, které nejsou specifické pro letové navigační služby, například podmínek vztahujících se k pozastavení nebo odebrání osvědčení.

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 549/2004

Nařízení (ES) č. 550/2004

Nařízení (ES) č. 551/2004

Nařízení (ES) č. 552/2004

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1 až 3

Čl. 1 odst. 1 až 3

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 4

Čl. 1 odst. 4

Čl. 1 odst. 5

Článek 1

--------------

Čl. 1 odst. 1, 2 a 4

--------------

Článek 1

--------------

Čl. 2 body 1 až 35

Čl. 2 body 1 až 35

Čl. 2 body 36 až 38

Čl. 2 body 17, 18, 23, 24, 32, 35, 36

---------------

Článek 3

---------------

Čl. 4 odst. 1 a 2

Čl. 3 odst. 1 a 2

Čl. 3 odst. 3 a 4

Čl. 4 odst. 3

Čl. 3 odst. 5

Čl. 3 odst. 6

Čl. 3 odst. 4 až 5

Čl. 3 odst. 7 a 8

Čl. 3 odst. 9

Čl. 2 odst. 1

Čl. 4 odst. 1 písm. a)

Čl. 4 odst. 1 písm. b) až g)

Čl. 2 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 5 odst. 1 a 2

Čl. 2 odst. 3 až 6

Čl. 5 odst. 3 až 6

Čl. 3 odst. 1 a 2

Čl. 6 odst. 1 a 2

Čl. 8 odst. 1 a 3

Čl. 6 odst. 3 a 4

Čl. 6 odst. 5

Čl. 8 odst. 2 a 4

-------------

Článek 6

----------- -

Čl. 10 odst. 1

Čl. 7 odst. 1

Čl. 7 odst. 2

Čl. 7 odst. 1

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 7 odst. 4 a 6

Čl. 8 odst. 3 a 4

Čl. 7 odst. 2, 3, 5, 7 až 9

-------------

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 9

-------------

Článek 11

Článek 11

Článek 14

Článek 12

Článek 15

Článek 13

Článek 16

Článek 14

Článek 15a

Článek 15

Čl. 9a odst. 1

Čl. 16 odst. 1 a 3

Čl. 16 odst. 2

Čl. 9a odst. 2 bod i)

------------

Čl. 9a odst. 2

Čl. 16 odst. 4

Čl. 16 odst. 5

Čl. 9a odst. 3 až 9

Čl. 16 odst. 6 až 12

Článek 9b

--------------

Čl. 6 odst. 1 až 2b

Čl. 17 odst. 1 a 2b

Čl. 17 odst. 2 písm. c) až e)

Čl. 6 odst. 3 až 4 písm. d)

Čl. 17 odst. 3 až 4 písm. d)

Čl. 17 odst. 4 písm. e)

Čl. 6 odst. 4 písm. e) až f)

Čl. 17 odst. 4 písm. f) a g)

Čl. 6 odst. 5 a 7

Čl. 17 odst. 5 a 6

Čl. 6 odst. 8 a 9

-------------

Článek 10

Článek 18

Článek 19

Článek 11

Článek 20

Článek 12

Článek 21

Článek 13

Článek 22

Článek 3

---------------

Článek 3a

Článek 23

Článek 4

---------- ----

Článek 7

---------- ----

Článek 8

---------- ----

Čl. 24 odst. 1 a 2

Čl. 3 odst. 3

---------- ----

Čl. 2 až čl. 3 odst. 2

-------------

Čl. 3 odst. 4 až 7

-------------

Čl. 17 odst. 1

Článek 25

Článek 26

Čl. 5 odst. 1 až 3

Čl. 27 odst. 1 až 3

Čl. 5 odst. 4 a 5

-------------

Čl. 10 odst. 2 a 3

Čl. 28 odst. 1 a 2

Článek 6

Článek 29

Článek 7

Článek 30

Článek 8

Článek 31

Článek 4

-------------

Článek 9

-------------

Článek 18

Článek 32

Článek 9

Článek 33

Čl. 12 odst. 2 až 4

Čl. 34 odst. 1 až 3

Čl. 12 odst. 1

-------------

Článek 18a

---- --------

Článek 10

----- -------

Článek 13

Článek 35

Článek 13a

Článek 36

Článek 10

-------------

Článek 11

Článek 37

Čl. 19 odst. 1

Článek 38

Čl. 19 odst. 2

-------------

Příloha I

Příloha V

Příloha I

Příloha I

-----------

Příloha II

Příloha II

Příloha II

----------

Příloha III

Příloha III

----------

Příloha IV

-----------

(1)Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014.
(3)Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.
(4)Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10.
(5)Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.
(6)Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.
(7) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 9.
(8)Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 27.
(9)Úř. věst. L 95, 9.4.2009, s. 41.
(10)Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.
(11)Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(12)Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.
(13)Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.
(14)Úř. věst. C 179, 1.8.2006, s. 2.
(15)Úř. věst. L 95, 9.4.2009, s. 41.
(16)Úř. věst. L 64, 2.3.2007, s. 1.
(17)Eurocontrol byl zřízen Mezinárodní úmluvou o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letové navigace ze dne 13. prosince 1960, pozměněnou protokolem ze dne 12. února 1981 a revidovanou protokolem ze dne 27. června 1997.
(18)Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

Poslední aktualizace: 21. listopadu 2017Právní upozornění