Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Arktidě, z nichž poslední bylo přijato v lednu 2011,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 nazvané „Vývoj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti: pokrok od roku 2008 a další kroky“ (JOIN(2012)0019) a na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2008 nazvané „Evropská unie a arktická oblast“ (COM(2008)0763),

–  s ohledem na přípravnou akci „Strategické hodnocení vlivu rozvoje arktické oblasti na životní prostředí“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského sociálního a hospodářského výboru k politice EU pro arktickou oblast,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o námořním právu,

–  s ohledem na program Arktické rady na období 2013–2015 za kanadského předsednictví,

–  s ohledem na prohlášení Arktické rady z Kiruny ze dne 15. května 2013,

–  s ohledem na partnerství mezi EU a Grónskem na období 2007–2013 a na dohodu o partnerství v oblasti rybolovu mezi EU a Grónskem,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 5. února 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé(1),

–  s ohledem na rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020, jenž byl přijat pro období 2014–2020,

–  s ohledem na prohlášení k 20. výročí spolupráce v euro-arktické oblasti Barentsova moře vydané v Kirkenes ve dnech 3.–4. června 2013,

–  s ohledem na vnitrostátní strategie a politické dokumenty týkající se arktické oblasti, které vypracovaly Finsko, Švédsko, Dánsko a Grónsko, Norsko, Rusko, Spojené státy, Kanada a Spojené království,

–  s ohledem na prohlášení, která přijalo parlamentní fórum Severní dimenze v září 2009 v Bruselu, v únoru 2011 v Tromsø, a v listopadu 2013 v Archandělsku;

–  s ohledem na společné prohlášení třetího zasedání ministrů obnovené Severní dimenze, které se konalo dne 18. února 2013 v Bruselu,

–  s ohledem na priority Barentsovy evropsko-arktické rady na období 2013–2015 za finského předsednictví,

–  s ohledem na prohlášení z 9. konference poslanců parlamentů z arktické oblasti, jež se konala ve dnech 13.–15. září 2010 v Bruselu, na prohlášení z 10. konference poslanců parlamentů z arktické oblasti, jež se konala ve dnech 5.–7. září 2012 v Akureyri, a na prohlášení stálého výboru poslanců parlamentů z arktické oblasti (SCPAR), které bylo vydáno dne 19. září 2013 v Murmansku a které se týkalo EU a jejího statusu pozorovatele v Arktické radě,

–  s ohledem na doporučení Severské rady z roku 2012,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 s názvem „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 k rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(4),

–  s ohledem na zprávu Smíšeného parlamentního výboru EHP ze dne 28. října 2013 o politice pro Arktidu,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. října 2013 ve věci C-583/11P a ze dne 25. dubna 2013 ve věci T-526/10 týkající se návrhu na zrušení nařízení Komise (EU) č. 737/2010 ze dne 10. srpna 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů(5);

–  s ohledem na zprávu panelu Světové obchodní organizace (WTO) ze dne 25. listopadu 2013 s názvem „Evropská společenství – opatření zakazující dovoz produktů z tuleňů a uvádění těchto produktů na trh“, kapitolu 1.3.5 (stanovující rozhodnutí o předběžné otázce vydané dne 29. ledna 2013) a na oznámení EU o odvolání k odvolacímu orgánu WTO ze dne 29. ledna 2014,

–  s ohledem na druhou zprávu výzkumného ústavu Nordregio za rok 2009: („Silné, specifické a slibné – k vizi pro severní řídce osídlené oblasti v roce 2020“),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU se v arktické oblasti angažuje na základě svých práv a povinností podle mezinárodního práva, svého závazku k environmentálním, klimatickým a dalším politikám, svých aktivit v oblasti financování a výzkumu a svých ekonomických zájmů;

B.  vzhledem k tomu, že Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku vydaly v červnu 2012 společné sdělení nazvané „Vývoj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti: pokrok od roku 2008 a další kroky“;

C.  vzhledem k tomu, že Rada dosud nezveřejnila své závěry o společném sdělení Komise/ESVČ z léta 2012;

D.  vzhledem k tomu, že se Parlament aktivně podílí na činnosti SCPAR prostřednictvím své delegace pro vztahy se Švýcarskem, Islandem a Norskem a rovněž na činnosti konference poslanců parlamentů z arktické oblasti;

E.  vzhledem k tomu, že Dánsko, Finsko a Švédsko jsou arktickými zeměmi; vzhledem k tomu, že jediné původní obyvatelstvo EU, Sámové, žije v polárních oblastech ve Finsku a Švédsku a rovněž v Norsku a Rusku;

F.  vzhledem k tomu, že Francie, Německo, Spojené království, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Itálie, které jsou pozorovatelskými zeměmi v Arktické radě, se v arktické oblasti významně angažují a mají značný zájem na tom, aby i v budoucnu probíhal dialog a spolupráce s Arktickou radou;

G.  vzhledem k tomu, že Island a Norsko jsou coby angažovaní a spolehliví partneři přidruženi k EU prostřednictvím dohody o EHP a Schengenské dohody;

H.  vzhledem k tomu, že Arktida je oblastí obydlenou svrchovanými státy; vzhledem k tomu, že součástí evropské arktické oblasti jsou moderní průmyslové společnosti, venkovské oblasti a původní komunity; vzhledem k tomu, že aktivní zapojení těchto regionů do rozvoje politiky EU pro arktickou oblast má zásadní význam pro zajištění legitimity, společného porozumění a místní podpory pro angažovanost EU v oblasti Arktidy;

I.  vzhledem k tomu, že EU se v oblasti Arktidy již dlouho angažuje, a to prostřednictvím své spolupráce s Ruskem, Norskem a Islandem v rámci politiky Severní dimenze, spolupráce v oblasti Barentsova moře, a zejména prostřednictvím Barentsovy evropsko-arktické rady a Regionální rady Barentsova moře, strategických partnerství s Kanadou, Spojenými státy a Ruskem a v posledních letech také prostřednictvím své účasti v pozici aktivního pozorovatele ad hoc v Arktické radě;

J.  vzhledem k tomu, že Arktická rada dne 15. května 2013 v Kiruně rozhodla, že „kladně přijme“ žádost EU o status trvalého pozorovatele; vzhledem k tomu, že toto kladné rozhodnutí bylo vydáno pod podmínkou, že EU a Kanada vyřeší otázku zákazu produktů z tuleňů; vzhledem k tomu, že EU a Kanada tuto záležitost právě řeší; vzhledem k tomu, že EU jako stálý pozorovatel v Arktické radě již působí;

K.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy významně přispívají k výzkumu v oblasti Arktidy; vzhledem k tomu, že programy EU včetně nového rámcového programu Horizont 2020 a evropské strukturální a investiční fondy podporují důležité výzkumné projekty v této oblasti, z čehož mimo jiné těží obyvatelé arktických zemí a jejich hospodářství;

L.  vzhledem k tomu, že do roku 2050 může být vyčerpáno pouze 20 % celosvětových rezerv fosilních paliv, má-li být průměrný nárůst teploty udržen pod dvěma stupni Celsia;

M.  vzhledem k tomu, že podle odhadů se v arktické oblasti nachází přibližně pětina neobjevených světových zdrojů uhlovodíku, avšak musí být ještě proveden rozsáhlejší výzkum;

N.  vzhledem k tomu, že rostoucí zájem o arktickou oblast, který projevují nearktičtí aktéři, např. Čína, Japonsko, Indie a další země, vyčleňování finančních prostředků na polární výzkum ze strany těchto zemí a v neposlední řadě potvrzení Jižní Koreje, Číny, Japonska, Indie a Singapuru coby pozorovatelů v Arktické radě svědčí o rostoucím globálním geopolitickém zájmu o Arktidu;

O.  vzhledem k tomu, že k zaručení udržitelného rozvoje arktické oblasti je třeba doplnit hospodářské investice a rozvoj o výzkum a vývoj, posouzení dopadů a ochranu ekosystému;

P.  vzhledem k tomu, že sladění potenciálních ekonomických příležitostí a zájmů se sociálně-kulturními, ekologickými a environmentálními hledisky prostřednictvím udržitelného rozvoje zůstává hlavní prioritou, která se odráží i ve vnitrostátních arktických strategiích států arktické oblasti;

1.  vítá společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 jakožto významný stavební prvek k zajištění trvalého rozvoje politiky EU pro arktickou oblast;

2.  připomíná svou výzvu k provádění jednotné politiky EU pro arktickou oblast a také ucelené strategie a upřesněného akčního plánu pro zapojení EU v arktické oblasti se zaměřením na socioekonomické a environmentální otázky; je přesvědčen, že tato strategická volba je zásadní pro zajištění legitimity a místní podpory pro činnost EU v arktické oblasti;

3.  zdůrazňuje, že stále rozsáhlejší využívání přírodních zdrojů v arktické oblasti musí probíhat s ohledem na místní, původní i nepůvodní obyvatele a v jejich prospěch, s plnou odpovědností za křehké životní prostředí arktické oblasti;

4.  zdůrazňuje hospodářské příležitosti a rozmanitost odvětví v arktických a subarktických oblastech, jako je cestovní ruch, námořní odvětví a doprava, obnovitelné zdroje energie, environmentální a čisté technologie, plyn a ropa, pobřežní průmysl, lesnictví a dřevozpracující průmysl, těžební průmysl, dopravní a komunikační služby, informační technologie a elektronická řešení, rybolov a akvakultura, zemědělství a tradiční způsoby obživy, jako je chov sobů; uvědomuje si jejich vliv a význam jak pro tento region, tak pro Evropu jako celek a zdůrazňuje účast evropských aktérů z oblasti obchodu, výzkumu a vývoje;

5.  bere na vědomí prohlášení Arktické rady z Kiruny z května 2013 a její rozhodnutí udělit EU a dalším státním subjektům status trvalého pozorovatele; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala nevyřešenou otázkou zákazu produktů z tuleňů s Kanadou a aby o tomto procesu řádně informovala Evropský parlament; vyjadřuje politování nad tím, jaké dopady mělo nařízení EU týkající se zákazu obchodování s produkty z tuleňů na některé části obyvatel a zejména na původní kulturu a způsob života;

6.  připomíná, že EU a její členské státy jsou rovněž aktivními členy dalších struktur týkajících se arktické oblasti, jako je Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD); zdůrazňuje, že je třeba, aby se orgány a instituce EU při své činnosti začaly opět soustředit na oblasti, které mají význam pro politické, environmentální nebo hospodářské zájmy EU a jejích členských států; zejména zdůrazňuje, že zájmy EU a evropských arktických států a regionů je třeba mít na paměti při uplatňování, pozměňování či vývoji programů a politik EU, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat arktickou oblast, tak, aby mohly sloužit arktické oblasti jako celku;

7.  považuje Barentsovu evropsko-arktickou radu (BEAC) za důležitý uzel pro spolupráci mezi Dánskem, Finskem, Norskem, Ruskem, Švédskem a Komisí; bere na vědomí činnost této rady v oblasti zdravotnictví a sociálních otázek, vzdělávání a výzkumu, energetiky, kultury a cestovního ruchu; bere na vědomí poradní úlohu pracovní skupiny původních obyvatel (WGIP) v rámci Barentsovy evropské-arktické rady;

8.  rozhodně se staví za svobodu výzkumu v Arktidě a vybízí k rozsáhlé spolupráci mezi státy, které jsou aktivní na poli multidisciplinárního výzkumu Arktidy a budují infrastrukturu pro výzkum;

9.  připomíná, že EU přispívá k výzkumu a k vývoji v arktické oblasti a že evropští hospodářští aktéři se v této oblasti významně angažují;

10.  zdůrazňuje, že spolehlivé, informační sítě a digitální služby s velkou kapacitou jsou zásadně důležité pro oživení hospodářských aktivit a blahobytu obyvatel Arktidy;

11.  žádá Komisi, aby předložila návrhy, jak by mohl být rozvíjen program Galileo nebo projekty, jako je globální sledování životního prostředí a bezpečnosti, které by mohly mít dopad na arktickou oblast, aby se zajistila bezpečnější a rychlejší námořní doprava v arktických vodách, čímž by se zároveň investovalo do bezpečnosti a přístupnosti zejména severovýchodní cesty, a to s cílem přispět k lepší předvídatelnosti pohybu ledových ker, lepšímu zmapování dna Severního ledového oceánu a porozumění hlavním geodynamickým procesům v této oblasti;

12.  zdůrazňuje nutnost spolehlivého monitorování a monitorovacích systémů, které by umožnily sledovat měnící se podmínky v Arktidě;

13.  zdůrazňuje, že je třeba, aby střediska kompetence zajistila bezpečnost, připravenost na naléhavé situace a záchranné prostředky; doporučuje, aby EU aktivně přispěla k rozvoji těchto středisek kompetence;

14.  vítá určení ekologicky a biologicky významných oblastí v Arktidě v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti jakožto významný proces při zajišťování účinné ochrany arktické biologické rozmanitosti a zdůrazňuje, že v pobřežních, námořních a pozemních oblastech Arktidy je důležité uplatňovat řízení založené na ekosystémovém přístupu, jak to zdůraznila odborná skupina Arktické rady pro řízení založené na ekosystémovém přístupu;

15.  připomíná, že je třeba věnovat zvláštní pozornost vážným environmentálním otázkám týkajícím se arktických vod, aby se zajistila ochrana životního prostředí v Arktidě ve vztahu k jakékoli činnosti spojené s těžbou ropy a plynu na moři, přičemž je třeba současně zohlednit riziko závažných nehod a potřebu na ně účinně reagovat, jak stanoví směrnice 2013/30/EU; vyzývá členské státy EU a EHS, aby při posuzování finanční způsobilosti provozovatelů, kteří působí v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, v souladu s článkem 4 směrnice 2013/30/EU, posoudily finanční způsobilost žadatelů nést veškerou odpovědnost, která potenciálně vyplývá z příslušných činností v oblasti ropy a zemního plynu na moři v Arktidě, včetně odpovědnosti za škody na životním prostředí v rozsahu směrnice o odpovědnosti za životní prostředí (2004/35/ES);

16.  vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly a aktivně prosazovaly nejvyšší standardy s ohledem na environmentální bezpečnost v arktických vodách;

17.  vítá skutečnost, že členové Arktické rady provádějí dohodu o spolupráci při pátrání a záchraně a dohodu o reakci na únik ropy; pokládá za politováníhodné, že tato dohoda neobsahuje konkrétní závazné společné normy;

18.  zdůrazňuje, že je třeba přijmout závazný nástroj pro předcházení znečištění;

19.  zdůrazňuje, že je třeba, aby se EU aktivně účastnila činností všech příslušných pracovních skupin Arktické rady;

20.  bere na vědomí iniciativu islandské vlády ukončit jednání o členství v EU; vyzývá Komisi a ESVČ, aby si s Islandem zachovaly dobré vztahy a rozvíjely užší spolupráci v oblasti společných zájmů, jako je rozvoj námořní dopravy, rybolov, geotermální energie a životní prostředí, a využily přitom stávajících nástrojů a podporovaly arktickou spolupráci mezi islandskými subjekty a subjekty se sídlem v EU a zajistily, aby evropské zájmy nebyly v tomto strategicky významném regionu opomíjeny;

21.  vítá přípravy Arktické hospodářské rady, která by měla působit v rámci Arktické rady jakožto poradní orgán a zdůrazňuje, že evropské podniky a instituce se z velké části podílejí na příspěvcích a investicích směřovaných do arktické oblasti, což svědčí nejen o účinném zapojení obchodních aktérů ze tří arktických členských států EU, ale také z dalších (pozorovatelských) států, přičemž je třeba vzít v potaz, že mnohé podniky mají globální povahu;

22.  zdůrazňuje, že je třeba investovat způsobem, který je odpovědný z hlediska životního prostředí i ze sociálního hlediska;

23.  vítá činnost na iniciativách vycházejících zdola nahoru, které mohou zajistit vyváženou a dlouhodobou angažovanost evropských a mimoevropských podniků, a žádá Komisi, aby předložila návrhy na to, jak zapojit evropské podniky do udržitelného a dlouhodobého vyváženého socio-ekonomického rozvoje v arktické oblasti;

24.  zdůrazňuje, že EU musí zohlednit nutnost toho, aby činnosti související s nerostnými surovinami přinášely užitek a byly akceptovány na místní úrovni; je si vědom stávajícího rozdílu mezi schopností těžit a zpracovávat nerostné suroviny a budoucími potřebami v rámci dalšího rozvoje tohoto regionu; je toho názoru, že díky účasti na společných projektech na evropské úrovni, jako je inovační partnerství v oblasti surovin, si mohou arktičtí aktéři vyměňovat informace a schopnosti napříč různými oblastmi;

25.  žádá Komisi, aby s ohledem na velký počet vědeckých, hospodářských a občanských činností, především v evropské části Arktidy, v oblasti Barentsova moře i mimo tyto oblasti, rozvíjela postupy zaměřené na účinnější využívání prostředků poskytovaných EU a na zajištění patřičné rovnováhy mezi ochranou a rozvojem arktické oblasti při přidělování prostředků EU do této oblasti;

26.  zdůrazňuje zásadní význam regionální politiky a politiky soudržnosti EU s ohledem na meziregionální a přeshraniční spolupráci;

27.  dále vyzývá k tomu, aby byly efektivněji sladěny stávající programy, např. Interreg IV, Program pro severní periferní oblasti, program Kolarctic, program pro Pobaltí a strategie modrého růstu, a aby byly vyčleněny prostředky pro financování partnerství Severní dimenze, jako je partnerství Severní dimenze pro životní prostředí a partnerství Severní dimenze pro dopravu a logistiku, nebo jiné prostředky evropského nástroje sousedství a partnerství, aby bylo umožněno účinné přidělení prostředků a také jasné vymezení investičních priorit pro činnosti v arktické oblasti; naléhavě žádá Komisi a ESVČ, aby spolupracovaly na konzistentním přidělování finančních prostředků pro arktickou oblast, a tím co nejvíce zefektivnily interakci mezi vnitřními a vnějšími programy a projekty EU, který se týkají arktických a subarktických oblastí;

28.  zdůrazňuje, že strategie EU pro arktickou oblast vyžaduje, aby fungovala odpovídající rozpočtová podpora;

29.  zastává názor, že politika Severní dimenze založená na regionální spolupráci a pragmatických přátelstvích je úspěšným modelem stability, společné odpovědnosti a závazků, do něhož jsou zapojeny EU, Island, Norsko a Rusko;

30.  zdůrazňuje v tomto ohledu význam arktických priorit, jako je dobře fungující infrastruktura a logistika, rozvoj arktické oblasti, podpora investic do odborných znalostí o chladném klimatu a relevantních technologií šetrných k životnímu prostředí a podpora regionálního a venkovského podnikání, a zejména malých a středních podniků; vyzývá EU, aby více usilovala o začlenění takovýchto arktických priorit do své strategie pro růst Evropa 2020 a do programů, jako je Horizont 2020 a Unie inovací, i do dalších výzkumných programů Unie;

31.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pracovala na zřízení informačního střediska EU pro arktickou oblast jakožto sítě se stálou kanceláří v Rovaniemi, s ohledem na přípravnou akci, která se týká strategického posouzení dopadů rozvoje v arktické oblasti na životní prostředí, kterou ve svém společném sdělení z roku 2012 podpořily Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a kterou provádí arktické středisko na Laponské univerzitě spolu se sítí evropských center excelence pro arktickou oblast, s cílem dosáhnout účinného přístupu k informacím týkajícím se arktické oblasti, dialogů na všech úrovních a komunikace za účelem využití informací a znalostí pro udržitelnost v arktické oblasti, a znovu potvrzuje svoji podporu tomuto projektu;

32.  očekává v tomto ohledu výsledky 18 měsíců trvající přípravné akce týkající se strategického posouzení dopadů rozvoje v arktické oblasti na životní prostředí, které mají být zveřejněny letos na jaře; vyzývá EU, aby poté urychleně přistoupila ke zřízení informačního střediska EU pro arktickou oblast;

33.  zdůrazňuje potřebu zachování zvláštní spolupráce, pokud jde o Arktidu, s cílem vytvořit v Bruselu otevřenou platformu, která je napříč politickým spektrem a není tematicky vyhraněná, která rozvíjí porozumění mezi širokou škálou příslušných aktérů jak v Arktidě, tak v EU a propojuje oblasti tvorby politik, vědy, občanské společnosti a podnikání;

34.  doporučuje posílení pravidelné výměny a konzultace s regionálními, místními a původními zúčastněnými stranami evropské Arktidy o tématech souvisejících s touto oblastí, které by přispěly ke vzájemnému porozumění, zejména během procesu tvorby politiky týkající se vztahů mezi EU a Arktidou; zdůrazňuje nezbytnost těchto konzultací pro čerpání zkušeností a odborných znalostí týkajících se této oblasti, jež mají její obyvatelé, a pro zaručení základní legitimity dalšího zapojení se EU coby arktického aktéra;

35.  navrhuje zlepšení koordinace v rámci orgánů EU mezi Komisí a ESVČ, zejména s ohledem na přesah arktických otázek do různých oblastí;

36.  uznává, že vody kolem severního pólu jsou většinou mezinárodními vodami;

37.  upozorňuje na skutečnost, že bezpečnost dodávek energie je úzce propojena se změnou klimatu; domnívá se, že bezpečnost dodávek energie je třeba zlepšit omezením závislosti EU na fosilních palivech; zdůrazňuje, že transformace Arktidy představuje jeden ze zásadních dopadů změny klimatu na bezpečnost EU; zdůrazňuje, že tento multiplikátor rizik je třeba řešit prostřednictvím posílené strategie EU pro Arktidu a prostřednictvím rozšířené politiky zaměřené na produkci obnovitelné energie v EU a na energetickou účinnost, která výrazně sníží závislost Unie na vnějších zdrojích a posílí tím její bezpečnostní pozici;

38.  podporuje iniciativu pěti pobřežních států Arktidy ohledně dohody o dočasných předběžných opatřeních s cílem zabránit jakémukoli budoucímu rybolovu ve volném moři Arktidy, aniž by předtím byly vytvořeny vhodné regulační a ochranné mechanismy, a podporuje vytvoření sítě chráněných oblastí Arktidy, a zejména ochranu oblasti mezinárodních vod kolem severního pólu, která leží vně hospodářských zón pobřežních států;

39.  vyzývá členské státy a státy EHP, aby podpořily mezinárodní závazek v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti chránit 10 % každé pobřežní a mořské oblasti;

40.  vyzývá EU, aby vyvinula veškeré možné úsilí k zajištění udržitelné rovnováhy mezi ekonomickými aktivitami a realistickou socioekologickou a environmentální ochranou a rozvojem, aby byly v Arktidě zajištěny kvalitní životní podmínky;

41.  zdůrazňuje, že zachování rozvinutých a udržitelných komunit v Arktidě s vysokou životní úrovní je nanejvýš důležité a že EU může v tomto směru sehrát klíčovou roli; vyzývá v tomto ohledu EU, aby zintenzivnila svou činnost v oblasti řízení založeného na ekosystému, mnohostranné spolupráce, rozhodování na základě znalostí a úzké spolupráce s místními obyvateli a původním obyvatelstvem;

42.  uznává přání obyvatel a vlád arktické oblasti se svrchovanými právy a odpovědnostmi pokračovat i nadále v udržitelném ekonomickém rozvoji a současně chránit tradiční zdroje obživy původních obyvatel a velmi citlivé arktické ekosystémy;

43.  uznává zásadní význam pokynů pro regionální podporu, které umožňují regionům v nejsevernějších oblastech, které mají zvláštní rysy a problémy, dál využívat příslušné mechanismy na podporu inovací a udržitelného růstu;

44.  potvrzuje svá předchozí prohlášení o právech původního obyvatelstva obecně a zejména Sámů, kteří jsou jedinými původními obyvateli EU;

45.  podporuje setkání, která Komise uspořádala se šesti sdruženími cirkumpolárních původních obyvatel, která jsou uznána za stálé účastníky Arktické rady; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak by bylo možné zajistit, aby byly jejich názory zohledněny v rámci diskusí EU, možnost poskytnutí finančních prostředků těmto sdružením, ;

46.  uznává, že politiky EU, které posilují vysokoškolské vzdělávání a výzkumná střediska v této oblasti, jsou zásadně důležité pro podporu inovativního prostředí a mechanismů pro přenos technologií; zdůrazňuje význam toho, aby byl podpořen rozvoj sítí pro spolupráci mezi institucemi vyššího vzdělávání v tomto regionu i mimo něj a aby existovaly příležitosti k financování výzkumu, zejména v oblastech, v nichž má tento region zkušenosti, aby tak bylo dosaženo udržitelného hospodářského rozvoje v arktických oblastech;

47.  podtrhuje velký význam bezpečnosti a zabezpečení nových světových obchodních tras na moři v arktické oblasti, a to zejména pro EU a ekonomiky jejích členských států, které kontrolují 40 % světové obchodní lodní dopravy;

48.  vítá práci Mezinárodní námořní organizace na dokončování povinného polárního kodexu pro lodní dopravu; podporuje spolupráci při výzkumu i investicích s cílem rozvíjet odolnou a bezpečnou infrastrukturu pro trasy v arktických mořích a zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly aktivně prosazovat zásady volné plavby a práva na volný a pokojný průjezd;

49.  zdůrazňuje, že Evropská agentura pro námořní bezpečnost musí mít dostatečné prostředky pro monitorování a prevenci znečištění z námořní dopravy i ze zařízení na těžbu ropy a zemního plynu v arktické oblasti;

50.  vyzývá státy v této oblasti, aby zajistily, že současné dopravní trasy – i ty, které mohou vzniknout v budoucnosti – byly otevřené pro mezinárodní lodní dopravu, a aby nezaváděly jakékoli svévolné jednostranné překážky, ať již finanční nebo administrativní, které by mohly ztěžovat lodní dopravu v Arktidě, kromě mezinárodně dohodnutých opatření zaměřených na zvýšení bezpečnosti nebo ochranu životního prostředí;

51.  upozorňuje na význam rozvoje infrastruktury propojující arktickou oblast se zbytkem Evropy;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na dopravní koridory, jako jsou cesty, železnice a lodní doprava, s cílem udržovat a podporovat přeshraniční vazby v evropské arktické oblastí a uvádět zboží z Arktidy na evropské trhy; zastává názor, že jelikož EU dále rozvíjí svou dopravní infrastrukturu (nástroj pro propojení Evropy, TEN-T), je nutné zlepšit propojení s arktickou oblastí i uvnitř této oblasti;

53.  znovu připomíná právo obyvatel Arktidy určovat si vlastní způsob života a uznává jejich přání udržitelného rozvoje tohoto regionu; žádá Komisi, aby podala zprávu o tom, které programy EU by mohly být využity na podporu tohoto dlouhodobého a vyváženého udržitelného rozvoje, a aby připravila opatření s cílem konkrétněji přispět k naplnění tohoto přání;

54.  bere na vědomí nedávné průzkumné činnosti v evropské Arktidě a v Barentsově moři a klade důraz na dvoustrannou spolupráci mezi Norskem a Ruskem, jejímž cílem je uplatňování nejvyšších možných technických standardů v oblasti ochrany životního prostředí při hledání ložisek ropy a zemního plynu v Barentsově moři; upozorňuje zejména na význam neustálého vývoje nových technologií zvláště vyvinutých pro prostředí Arktidy, jako jsou technologie instalované pod mořské dno;

55.  připomíná postavení EU jakožto hlavního odběratele arktického zemního plynu a podtrhuje roli zemního plynu z bezpečného zdroje těženého v souladu s nejvyššími možnými standardy jako významného přemostění v rámci přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v budoucnosti; podporuje postupný a opatrný přístup v rámci rozvoje zdrojů energie v Arktidě, přičemž uznává, že se jednotlivé oblasti Arktidy podstatně liší;

56.  zdůrazňuje silné vazby mezi EU a Grónskem a geostrategický význam tohoto území; bere na vědomí priority grónské vlády s opětovným zaměřením na hospodářský rozvoj a těžbu surovin; vyzývá Komisi a ESVČ, aby prozkoumaly, jak by EU a aktéři z oblasti vědy, technologií a obchodu se sídlem v EU mohli přispět a napomoci k udržitelnému rozvoji Grónska tak, aby byly zohledněny jak zájmy v oblasti životního prostředí, tak i potřeby hospodářského růstu; v této souvislosti vyjadřuje své znepokojení ohledně skromných výsledků prohlášení o záměru, které s Grónskem podepsal místopředseda Komise;

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům států arktické oblasti.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0075. (2) Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66. (3) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 99. (4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0094. (5) Úř. věst. L 216, 17.8.2010, s. 1.