Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2176(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0101/2014

Předložené texty :

A7-0101/2014

Rozpravy :

PV 14/04/2014 - 21
CRE 14/04/2014 - 21

Hlasování :

PV 15/04/2014 - 17.16

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0394

Přijaté texty
PDF 459kWORD 157k
Úterý 15. dubna 2014 - Štrasburk Konečné znění
Vstřícné prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst
P7_TA(2014)0394A7-0101/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst (2013/2176(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na Small Business Act (COM(2008)0394),

—  s ohledem na činnost skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže v rámci Komise,

—  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ COM(2011)0803),

—  s ohledem na sdělení Komise o účelnosti právních předpisů EU (COM(2013)0685),

—  s ohledem na Akční plán podnikání 2020 vypracovaný Komisí,

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(1) ,

—  s ohledem na směrnici o postupu proti opožděným platbám (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES),

—  s ohledem na průzkum, který provedla Rada evropských zaměstnavatelů kovoprůmyslu, strojírenského průmyslu a technologií (CEEMET) a jejž nazvala „Flexibilní pracovní smlouvy jako reakce na měnící se situaci na trhu a na potřeby zaměstnanců“(2) ,

—  s ohledem na nový program pro zaměstnanost a sociální inovace, který mimo jiné rozšíří podporu nabízenou v rámci stávajícího evropského nástroje mikrofinancování Progress poskytovatelům mikroúvěrů,

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z ledna 2013 nazvanou „Globální charakter: potenciál tvorby pracovních míst v nových mezinárodních podnicích“ (Born global: The potential of job creation in new international businesses),

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2013 nazvanou „Veřejná politika a podpora restrukturalizace malých a středních podniků“ (Public policy and support for restructuring in SMEs),

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2010 nazvanou „Opatření pro tvorbu pracovních míst“ (Job creation measures),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0101/2014),

A.  vzhledem k tomu, že doba potřebná k založení podniku se mezi členskými státy liší a pohybuje se mezi 4 a 40 dny, což může mít dopad na vytváření pracovních míst;

B.  vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že v některých členských státech mají negativní dopad na vytváření pracovních míst nejrůznější činitele, včetně nepružnosti trhu práce, a kombinace pružnosti pracovních míst a jistoty zaměstnání může poskytnout příznivější rámec;

C.  vzhledem k tomu, že jednotný trh a evropský potenciál lidských zdrojů mohou sehrát klíčovou roli při plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti;

D.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou základem hospodářství EU a mají velký potenciál pro vytváření pracovních míst, neboť již nyní mají zásluhu na 85 % nově vytvořených pracovních míst;

E.  vzhledem k tomu, že 20,7 milionu malých a středních podniků tvoří více než 67 % pracovních míst v soukromém sektoru EU, přičemž mikropodniky tvoří 30 %;

F.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mohou mít v přepočtu na jednoho zaměstnance až desetkrát vyšší náklady na splnění zákonných povinností než velké podniky (COM(2011)0803);

G.  vzhledem k tomu, že vlivem finanční krize a zamrznutí úvěrového trhu, k němuž v jejím důsledku došlo, se malé a střední podniky potýkají s problémem mimořádně vysokých nákladů na úvěry a jejich omezenou dostupností; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodního finančního institutu (IIF) platí menší podniky v okrajových členských státech za bankovní půjčky o přinejmenším 4 až 6 procent více než odpovídající podniky v centrálních částech Evropy, což pro ně znamená značnou nevýhodu a pro daný region horší vyhlídky hospodářského oživení a čistého nárůstu pracovních míst;

H.  vzhledem k tomu, že evropské trhy s dluhopisy podniků a akciové a sekuritizační trhy zůstávají ve srovnání s jinými ekonomikami poměrně nerozvinuté a nebankovní financování pro malé a střední podniky z velké části nedostupné, což oslabuje potenciál růstu a tvorby pracovních míst;

I.  vzhledem k tomu, že účinné poskytování služeb má zásadní význam pro budoucí růst, vytváření pracovních míst a inovace;

J.  vzhledem k tomu, že máme sice nejvzdělanější mladou generaci v celé evropské historii a členské státy investují obrovské sumy peněz do vzdělávání a odborné přípravy, je však odříznuta od trhu práce a dovednosti mladých lidí, bojujících o získání dočasných a špatně placených pracovních míst, zůstávají nevyužité;

K.  vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond hraje důležitou úlohu, pokud jde o pomáhání členským státům při poskytování odborné přípravy pro nezaměstnané a při zajišťování dalších způsobů, jak jim umožnit návrat na trh práce;

L.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých Evropanů ve věku 15–24 let dosahuje neúnosných 23 % a v členských státech, které krize postihla nejhůře, přesahuje 50 %; vzhledem k tomu, že tato masivní nezaměstnanost mladých lidí vede k rozsáhlému odlivu mozků a významným způsobem oslabuje naši schopnost docílit v budoucnu udržitelného růstu;

M.  vzhledem k tomu, že EU je ohrožena vyhlídkou „růstu bez pracovních míst“, který ještě více naruší sociální a hospodářskou strukturu našich společností, jakož i dlouhodobé vyhlídky EU, pokud jde o její schopnost účastnit se jako rovnocenný partner hospodářské soutěže v rámci globalizované znalostní ekonomiky;

Vytváření pracovních míst

1.  je znepokojen tím, jaké náklady, složité postupy a lhůty, jenž mohou mít negativní dopad na budoucí vytváření pracovních míst, jsou v některých částech Evropské unie spojeny se zakládáním podniku; je přesvědčen, že má-li EU znovu nabýt konkurenceschopnosti, musí členské státy usilovat o zjednodušení a urychlení tohoto procesu a rovněž o snížení s ním spojených nákladů;

2.  konstatuje, že jako slibný přínos pro hospodářství se jeví nové podniky, které se byly po svém založení schopny rychle a důrazně prosadit v mezinárodním měřítku a které dokážou samy vytvářet inovace a podporovat je i v jiných společnostech, působit v mezinárodních dodavatelských řetězcích a vytvářet trvalá a kvalitní pracovní místa; zdůrazňuje nicméně, že tyto společnosti se v počáteční fázi svého podnikání potýkají se značnými obtížemi, které musí rychle zvládnout, a zároveň disponují malým množstvím kapitálu, a proto by jim pomohlo, kdyby postupy spojené se zahájením podnikání byly levné, jednoduché a rychlé;

3.  konstatuje, že celosvětové tendence vytváří pro podniky konkurenční tlak a rovněž příležitosti; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy zavedly vhodné regulační a fiskální rámce, jež by podnítily vytváření pracovních míst a zároveň zajistily bezpečné pracovní prostředí;

4.  domnívá se, že v zájmu vytvoření příznivějšího prostředí pro vytváření pracovních míst musí členské státy za případné podpory Unie zavést reformy nezbytné pro řešení následujících činitelů: dovednosti, úrovně kvalifikace, podnikání, dopady demografické změny, přístup na trh, financování, pracovní trh, práva při práci, administrativní náklady a účinnější právní předpisy;

5.  zdůrazňuje význam výzkumu a inovací pro zvyšování potenciálu evropských malých a středních podniků v oblasti konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelnosti a tvorby pracovních míst a bere na vědomí zvláštní důraz, který program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut (EIT) klade na zakládání a podporu inovativních malých a středních podniků s vysokým potenciálem růstu;

6.  upozorňuje na potenciál ekologického hospodářství k tvorbě pracovních míst, díky němuž by za předpokladu, že budou uplatňovány odvážné energetické politiky a politiky týkající se klimatu, mohlo být podle odhadů Komise do roku 2020 vytvořeno až 5 milionů pracovních míst, a to pouze v odvětvích obnovitelné energie a energetické účinnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou úroveň investic do těchto odvětví, aby předvídaly budoucí schopnosti pracovníků a aby zajistily kvalitu „zelených pracovních míst“;

7.  poukazuje na důležitou úlohu, kterou v souvislosti s vytvářením a udržováním potřebného množství investic a pracovních míst v členských státech EU plní dohody EU o volném obchodu;

8.  zdůrazňuje, že trvalý rozvoj a prohlubování vnitřního trhu EU vytvářejí značné množství nových a významných příležitostí pro podniky všech velikostí, přičemž je zřejmé, že je třeba vytvořit flexibilní rámec, který bude podporovat podnikání a samostatně výdělečnou činnost, jejich řádné fungování však zároveň předpokládá určité minimální regulační normy, zvláště pak v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti při práci, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí;

Dovednosti

9.  je přesvědčen, že EU se v některých regionech a odvětvích potýká s vážným nedostatkem pracovníků s určitou kvalifikací a s nesouladem mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi, což brzdí hospodářský růst a plnění cílů strategie EU 2020; konstatuje, že v EU je více než 1,85 milionu neobsazených pracovních míst; je znepokojen nejnovějšími výsledky průzkumu gramotnosti dospělých (PIAAC), který za podpory GŘ Komise pro vzdělávání a kulturu provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a který ukazuje, že 20 % obyvatel EU v produktivním věku má nízkou gramotnost a slabé početní schopnosti a že 25 % dospělých není schopno účinně využívat IKT;

10.  bere na vědomí tendenci směřující k pracovním místům s vysokými požadavky na dovednosti, neboť se očekává, že do roku 2020 bude téměř 90 % vytvořených nebo uvolněných pracovních míst vyžadovat střední nebo vysokou kvalifikaci;

11.  domnívá se, že aktivní politika podpory stáží a dalšího školení pracovníků, trvalého vzdělávání, partnerství škol a podniků a učňovské přípravy by mohla napomoci přizpůsobování dovedností požadovaných ze strany podniků;

12.  s ohledem na nedostatek pracovníků s určitou kvalifikací uznává přínos, který může mít celoživotní učení a volný pohyb pracovníků v EU při uspokojování poptávky na trhu práce;

13.  zdůrazňuje, že zatímco excelence, inovace a lidské zdroje jsou tím, co představuje komparativní výhodu Unie, klesající investice do výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy ve spojení zejména s vysokou mírou nezaměstnanosti v jednotlivých členských státech a v eurozóně nutí mnohé Evropany hledat zaměstnání na jiných trzích práce; zdůrazňuje, že „odliv mozků“ je významnou překážkou růstu a větší konkurenceschopnosti Unie a brání opatřením na podporu podnikání;

14.  je přesvědčen, že systémy vzdělávání a odborné přípravy by v některých členských státech měly být, co se týče dovedností, lépe přizpůsobeny a vycházet vstříc potřebám budoucích podniků; se znepokojením konstatuje, že podle odhadů míra nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU do roku 2015 vzroste na 384 až 700 tisíc a že v nejbližších letech nabídka dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) nepokryje rostoucí požadavky podniků, aniž by přitom byla věnována pozornost problému klesajícího podílu žen, které v těchto oblastech působí; zastává názor, že členské státy by měly být motivovány k zavádění systémů duálního vzdělávání v oborech označovaných zkratkou STEM a podporovat rekvalifikaci a další školení pracovníků, zejména pracovníků s nedostatečnými nebo zastaralými dovednostmi;

15.  podtrhuje význam systému duálního vzdělávání, zejména v oborech označovaných zkratkou STEM, neboť umožňuje prakticky zaměřené vzdělávání na odborné škole spolu s učením se v rámci podniku a z hlediska přechodu ze školy na trh práce dosahuje prokazatelně nejlepších výsledků;

16.  vítá sdělení Komise o otevření systémů vzdělávání, které si klade za cíl zajistit, aby mladí lidé byli vybaveni digitálními dovednostmi;

17.  domnívá se, že je nezbytné do základních vzdělávacích systémů zařadit výuku podnikatelských dovedností a programy o fungování a interakci trhu, ekonomiky a finančního systému; domnívá se, že prvním krokem k lepšímu přístupu k finančním prostředkům a životaschopnosti podniku je dobře připravený podnikatelský plán; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzdělávacích programů zařadily finanční vzdělávání a poradenství v oblasti zakládání podniků a aby považovaly investice do výuky podnikání za určitý zdroj; podporuje v této souvislosti program „Erasmus pro mladé podnikatele“, jehož cílem je prosazovat kulturu podnikání a rozvíjet jednotný trh a konkurenceschopnost;

18.  zdůrazňuje, že je třeba uspíšit přechod ze školy do zaměstnání a umožnit tak mladým lidem co nejrychlejší vstup na trh práce, aby se předešlo riziku, že budou bez zaměstnání, ale i mimo proces vzdělávání či odborné přípravy (NEET);

19.  zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční (ESI) fondy poskytují podporu úřadům a zúčastněným subjektům na místní, regionální a celostátní úrovni, mimo jiné za účelem podpory vzdělávání založeného na pracovní činnosti, výzkumu, vývoje a inovací a pro zlepšení konkurenceschopnosti mikropodniků (především individuálních podnikatelů) i malých a středních podniků, na základě spolupráce s vědeckými a výzkumnými institucemi, čímž se napomůže řešení současných hospodářských a sociálních výzev, především vysoké míry nezaměstnanosti;

20.  zdůrazňuje, že úsilí o podporu růstu, inovací a vytváření pracovních míst v udržitelném hospodářství by mělo zaručit bezpečnostní a zdravotní normy a zajistit rovnováhu mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními požadavky, a zároveň podporovat mj. inteligentní specializaci a respektovat ekosystém, a poskytnout tak dobře placená pracovní místa na úrovni ve všech regionech EU; v této souvislosti zdůrazňuje význam podniků a odvětví vzdělávání na základě přeshraničních projektů, spolupráce mezi univerzitami a jinými vysoce kvalitními vzdělávacími institucemi a také vytváření inovativních uskupení; vyzývá k usnadnění využívání místních a regionálních programů financování učňovského školství;

21.  domnívá se, že dokončení jednotného digitálního trhu napomůže podpoře a rozvoji malých a středních podniků; považuje za nezbytné zajistit, aby byli k dispozici nezbytní kvalifikovaní pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií a aby evropská veřejnost měla dovednosti potřebné k používání těchto technologií;

22.  zdůrazňuje, že v zájmu řešení nynějšího nedostatku dovedností v Evropě je třeba naléhavě jednat a urychlit přístup žen k vědeckému a technickému vzdělávání a zaměstnání, zejména v odvětví nových informačních a komunikačních technologií;

23.  vyzývá k iniciativám, které podpoří partnerství mezi podniky, výzkumnými středisky a univerzitami a zajistí evropským občanům dovednosti nezbytné k získání zaměstnání v oblastech IKT, energetiky a výroby využívající špičkových technologií;

Podnikání

24.  je znepokojen tím, že počet občanů EU, kteří by se chtěli stát samostatně výdělečně činnými, v uplynulých třech letech klesl ze 45 % na 37 % s tím, že téměř polovina se obává vyhlášení úpadku a více než 50 % tvrdí, že získat dostatečné informace o tom, jak začít podnikat, je obtížné; domnívá se, že růst malých a středních podniků je vázán na podnikatelské schopnosti; zdůrazňuje, že zakládání nových podniků a samostatná výdělečná činnost vytvářejí pracovní příležitosti a pomáhají budovat silná průmyslová odvětví a odvětví služeb, a proto zastává názor, že by členské státy měly podporovat podnikatelského ducha a dovednosti na různých úrovních vzdělávání a zavádět na univerzitách, vyšších odborných školách a obchodních akademiích poradenství zaměřené na problematiku zakládání podniků; se znepokojením konstatuje, že ženy představují pouhých 30 % všech podnikatelů v Evropě; zdůrazňuje, že podnikání žen je třeba podporovat usnadňováním přístupu k sítím technické, vědecké a obchodní podpory a rozvojem programů osobního poradenství a mentorství pro podnikající ženy;

25.  vzhledem k tomu, že „riziko“ spojené se samostatně výdělečnou činností a nepříznivými důsledky nedávné hospodářské krize projevující se ve stávajících podmínkách úvěrů odrazuje od tohoto způsobu podnikatelských iniciativ; navrhuje proto, aby členské státy zvážily možnost přijetí opatření, která posílí systém sociálního zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, aniž by tím byla omezena flexibilita, kterou s sebou tento konkrétní způsob zaměstnání nese;

26.  se znepokojením konstatuje, že finanční krize a následná recese tvrdě dopadly na velké množství evropských malých a středních podniků a že značnému počtu z těchto podniků se nepodařilo obnovit svou činnost a skončily v likvidaci; zdůrazňuje význam příznivého regulačního rámce pro podporu ozdravné restrukturalizace a tedy zachování pracovních míst; vítá Akční plán Komise pro podnikání, který podporuje úsilí členských států o to, aby zdravé podniky mohly jednodušeji přežít a aby poctiví podnikatelé získali druhou příležitost, neboť to bude mít pozitivní dopad na vytváření pracovních míst; naléhavě vyzývá Komisi k tomu, aby předložila přehled opatření, která byla přijata jednotlivými členskými státy za účelem zlepšování podnikatelského prostředí; důrazně poukazuje na odpovědnost členských států za maximální využívání podpory na zlepšení klimatu ve prospěch podnikatelů, kterou nabízí Evropská komise; vítá snahu Komise poskytovat občanům a podnikům informace o možnostech financování prostřednictvím publikací, jako jsou „Přehled finančních předpisů“ a „Možnosti financování v období 2007–2013“;

27.  vítá program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a nástroj pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020; lituje však skutečnosti, že rozpočet programu COSME a malých a středních podniků v programu Horizont 2020 je v rámci víceletého finančního rámce omezený;

28.  vítá zejména konkrétní opatření stanovená v rámci programu COSME, která byla vypracována s cílem zlepšit rámcové podmínky pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, usnadnit přístup k finančním prostředkům a k trhům a podporovat podnikání a podnikatelskou kulturu; zdůrazňuje, že pro podporu rozvoje podnikání v Evropě je zásadní předvídatelné a jasné právní prostředí; očekává, že kroky a opatření na podporu podnikání na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni se budou vztahovat na všechny druhy podnikatelských modelů, včetně družstev, řemesel, podnikání, svobodných povolání a sociálních podniků; vítá zejména trvalou podporu kapitálového i úvěrového financování v rámci programu Horizont 2020 a programu COSME;

29.  domnívá se, že mladí podnikatelé představují nezbytný předpoklad inovací a tvorby pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba vytvářet spojení mezi zkušenými mentory a ambiciózními mladými podnikateli a usnadňovat budování podpůrných struktur v oblasti inovativního zakládání podniků; vítá programy, jako je Erasmus pro mladé podnikatele, jejichž cílem je pomoci začínajícím podnikatelům získat potřebné dovednosti pro řízení podniku, a věří, že tyto programy je nutné dále podporovat, a pomoci tak více podnikatelům rozvíjet a vytvářet pracovní místa; vyzývá členské státy, aby propagovaly praktické stránky podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy v programech, jako jsou školní projekty řízení firmy a odborné stáže; vyzývá Komisi a členské státy, aby k tomu přihlížely při provádění programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME); vítá v této souvislosti posílení činnosti Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) s jasným cílem předat do roku 2020 podnikatelské a inovační dovednosti 10 000 studentům magisterského a 10 000 studentům doktorského studia;

30.  vyzývá k podpoře programů mobility pro podnikatele v EU, jako je program Erasmus pro mladé podnikatele, a k zahrnutí vzdělávání v oblasti podnikání do školních osnov prostřednictvím výměny osvědčených postupů;

31.  poukazuje na význam zřizování a podpory podnikatelských inkubátorů s cílem poskytnout mladým podnikatelům příležitost vyzkoušet si své nápady, seznámit se s obchodními sítěmi a pomoci jim navázat kontakty s možnými partnery, klienty a investory; domnívá se, že zásadní úlohu může sehrát financování z prostředků EU a zdůrazňuje úspěšnost projektů, které financuje EU, jako je birminghamská síť pro dovednosti v oblasti podnikání a zaměstnatelnosti (BSEEN) ve Spojeném království, a které podporují podnikání a podnikatelské dovednosti tím, že poskytují poradenství, intenzivní podporu začínajícím podnikům a podnikatelské inkubátory pro nové podniky, a mají tak klíčový význam pro tvorbu pracovních míst v budoucnosti;

32.  upozorňuje na to, že pracovníci mnoha evropských podniků, kterým hrozí uzavření, mohou v těchto podnicích převzít vlastnický podíl formou družstevní společnosti; žádá, aby byly zváženy nové možnosti podpory podniků tohoto druhu, které působí v klíčových odvětvích vymezených strategií Evropa 2020, z prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a Evropské investiční banky;

33.  je znepokojen narůstajícím fenoménem nepravé samostatně výdělečné činnosti v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní opatření, která tomuto fenoménu zabrání, jako je dostatečné množství pracovních příležitostí nebo provádění důkladnějších pracovních inspekcí;

34.  vyzývá členské státy, aby za pomoci informací, prezentace osvědčených postupů a zajištěním platformy pro výměnu informací podporovaly kulturu internacionalizace; naléhavě je žádá, aby dbaly o rozvoj dovedností na poli podnikání s důrazem na mezinárodní činnost, podporovaly transparentnost, pokud jde o dostupné podpůrné nástroje pro začínající podniky, podporovaly vytváření kontaktů a výměnné programy, které propojí mladé podnikatele s potenciálními investory a obchodními partnery, aby poskytovaly provozní poradenství a podporu i po počáteční fázi, a tím aby pomáhaly začínajícím podnikům překlenout kritické první roky a poskytovaly pobídky pro tvorbu pracovních míst;

35.  zdůrazňuje význam poskytování podnikatelského vzdělávání mladým Evropanům a podpory podnikatelského přístupu; v této souvislosti upozorňuje na význačnou úlohu, kterou má Evropský inovační a technologický institut (EIT) při podpoře podnikatelské kultury pomocí vzdělávání, odborné přípravy a praxe; upozorňuje na to, že všechna znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu aktivně podporují podnikání ve svých příslušných oborech tím, že vytvářejí osnovy, které propojují špičkovou vědu a inovace s podnikatelskými dovednostmi a zkušenostmi, čímž připravují budoucí podnikatele a vnášejí do stávajících podniků inovativní a podnikatelské myšlení;

36.  zdůrazňuje nesmírný význam sociální soudržnosti EU při řešení vysoké míry nezaměstnanosti v EU, především mezi mladými lidmi a mezi dalšími ohroženými skupinami, prostřednictvím posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti na regionální úrovni a podnícením podnikatelského ducha; vyzývá proto členské státy, aby se při využívání evropských strukturálních a investičních fondů zaměřily na vytváření udržitelných pracovních míst a příležitostí k podnikání tím, že zajistí příznivé prostředí a správný regulační rámec pro mikropodniky, malé podniky a střední podniky, společnosti a začínající podniky;

37.  klade důraz na to, že fondy ESI hrají důležitou úlohu při podpoře zaměstnanosti a konkrétních projektů zaměřených na posílení podnikatelských, podnikových a kreativních dovedností, a to i v případě mladých lidí; zdůrazňuje potřebu, aby všechny členské státy a regiony plně využily této příležitosti k řešení nezaměstnanosti mladých; zdůrazňuje, že místní i regionální orgány by měly prostřednictvím fondů ESI věnovat zvláštní pozornost propagaci podnikání na místní a regionální úrovni, včetně začínajících podniků mladých lidí;

38.  vítá skutečnost, že v posledních letech došlo k rozvoji sociální ekonomiky, která představuje novou formu podnikání v Evropské unii, zejména pro mladé lidi; vyzývá členské státy k rozvoji strategií a programů na podporu sociální ekonomiky;

Demografie

39.  je přesvědčen, že vzhledem ke stárnutí obyvatelstva je třeba členské státy podněcovat k tomu, aby mimo jiné v souvislosti s mezigenerační solidaritou prostřednictvím oceňování zkušeností podporovaly setrvávání starších pracovníků (mužů i žen) na pracovním trhu; zdůrazňuje, že pracovní síla ve vyšším věku a delší pracovní život mohou pozitivně přispět k obnově a budoucímu růstu; vyzdvihuje proto význam celoživotního učení, zejména pro starší pracovníky; a zdůrazňuje konečně také to, že starší osoby jsou nepostradatelné i s ohledem na předávání znalostí a zkušeností mladším generacím;

40.  je přesvědčen o významu podpory podnikání seniorů jako prostředku k zapojení seniorské populace se značnými podnikatelskými zkušenostmi do procesu inovace, čímž se prodlužuje pracovní život a zachovávají se dovednosti, které jsou na pracovním trhu nezbytné;

41.  vyzývá členské státy, aby účinným způsobem provedly právní předpisy EU zakazující diskriminaci na pracovišti na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace nebo náboženského vyznání či přesvědčení;

42.  uznává, že je důležité zohledňovat situaci osob, které musí sladit pracovní a rodinný život;

Přístup na trh

43.  zdůrazňuje, že možnosti přímo nabízené jednotným trhem EU je nutné využít k oživení evropských hospodářství, a to otevřením hranic, odstraněním existujících překážek, které brání pracovní mobilitě, a vytvořením nových obchodních a pracovních příležitostí;

44.  žádá, aby byly odstraněny přetrvávající překážky, které brání přeshraničnímu poskytování služeb, s cílem vytvářet v rámci těchto služeb více pracovních míst;

45.  zdůrazňuje význam velikosti malých a středních podniků a skutečnost, že větší rozsah umožňuje těmto podnikům snadněji překonávat cyklické změny hospodářství, budovat si hlubší odbornou základnu, nacházet nové zákazníky a cesty na nové trhy, včleňovat se do globálních dodavatelských řetězců, získat jednodušší přístup k financování prostřednictvím bankovních úvěrů, rozšiřovat zdroje svých prostředků a vytvářet tak větší množství pracovních míst; domnívá se, že Komise a členské státy by měly motivovat majitele malých a středních podniků, kteří chtějí rozšiřovat svou obchodní činnost, ke vzdělávání v oblasti řízení a podnikové strategie; podtrhuje důležitost podpory poskytované malým a středním podnikům za účelem navazování a rozvíjení styků s dosud opomíjenými zahraničními trhy prostřednictvím změny orientace stávajících veřejných agentur na takto zaměřenou spolupráci s bankami a sdruženími malých a středních podniků;

46.  zdůrazňuje, že zavedení příznivých a flexibilních rámcových opatření v oblasti jednotného trhu na podporu malých a středních podniků, které jsou hospodářskou páteří Unie, nesmí za žádných okolností vést ke zhoršení minimálních evropských pracovněprávních norem a základních pracovních práv;

47.  konstatuje, že zcela zásadní význam má podpora malých a středních podniků, jejichž cílem je prosadit se v mezinárodním měřítku, poskytovaná formou střednědobých a dlouhodobých půjček či kapitálových investic a vzdělávání malých a středních podniků ohledně možností získání přístupu k prostředkům financování obchodu;

48.  poukazuje na význam, který má pro tvorbu pracovních míst digitální ekonomika, zvláště v oblastech, v nichž má Evropa tradičně silné postavení, jako jsou tvůrčí odvětví, kulturní dědictví a cestovní ruch;

49.  zdůrazňuje, že zásadní význam pro podporu růstu a inovací, a tím i pro zvýšení zaměstnanosti v Unii, má volná a spravedlivá hospodářská soutěž na jednotném trhu podporovaná společnými sociálními normami;

Financování

50.  konstatuje, že bankovní půjčky jsou v Evropě stále nejčastějším zdrojem financování; domnívá se však, že nové formy financování prostřednictvím inovativních programů a nebankovních způsobů financování, jako je skupinové financování, neformální investoři do malých a středních podniků (SME angels), systémy vzájemných půjček (peer to peer), mikroúvěry, snadno přístupné mikroúvěrové agentury a další nástroje, jsou skutečným přínosem a mohou začínajícím podnikům a malým a středním podnikům poskytnout klíčové investice do růstu a vytváření pracovních míst; je přesvědčen, že nové formy financování mohou být přínosem pro mladé, dynamické podniky, které mají kvůli své „novosti“ potíže se získáním přístupu k tradičním zdrojům financování; zdůrazňuje, že tyto nové formy financování by se neměly omezovat na počáteční fázi a fázi růstu a že v zájmu dosažení pozitivních výsledků jak pro společnosti, tak pro zaměstnance, například v případech restrukturalizace, by byla přínosná rovněž podpora alternativních kapitálových trhů;

51.  považuje za krajně důležité, aby členské státy provedly směrnici 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, podle níž, pokud jde o transakce mezi podniky a orgány veřejné moci, nesmí smluvní doba splatnosti překročit lhůty stanovené v čl. 4 odst. 3, není-li ve smlouvě výslovně stanoveno jinak a je-li to objektivně odůvodněné s ohledem na zvláštní povahu nebo rysy smlouvy, a lhůty v žádném případě nepřesahují 60 kalendářních dnů;

52.  zdůrazňuje, že neinovativní a zavedené malé a střední podniky, které se snaží expandovat na nové trhy nebo převést své vlastnictví, rovněž často potřebují podporu orgánů státní správy za účelem zajištění nezbytného financování;

53.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti na období 2014–2020 je důležitým a účinným nástrojem k vytvoření inteligentního udržitelného růstu podporujícího začlenění, k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a k podpoře a rozvoji nově založených malých a středních podniků, včetně mikropodniků, neboť jsou hnací silou ve vytváření pracovních míst v EU, a to prostřednictvím široké škály opatření a inovativních finančních nástrojů;

54.  vítá iniciativy, jejichž cílem je usnadnit občanům, organizacím a podnikům, zejména malým a středním podnikům, přístup k podpoře EU skrze jednotný vícejazyčný portál s informacemi o strukturálních fondech, včetně Evropského sociálního fondu, programu Horizont 2020 a programu COSME; rovněž vítá úsilí, které v této oblasti vyvíjí síť Enterprise Europe Network; domnívá se, že i přesto je třeba učinit více pro to, aby mezi stávajícími a potenciálními podnikateli byly prostřednictvím jednotných kontaktních míst v každém regionu šířeny srozumitelné a komplexní informace o možnostech financování a aby finanční zprostředkovatelé byli motivováni k většímu využívání dostupných nástrojů financování;

55.  žádá, aby byla zajištěna lepší koordinace evropských mechanismů financování včetně strukturálních fondů, Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), programu Horizont 2020 a investic Evropské investiční banky (EIB), zvláště pokud jde o financování inovativních malých a středních podniků, a žádá, aby byly posouzeny stávající překážky plynoucí ze skutečnosti, že v některých členských státech banky nejsou schopny převádět prostředky a úvěrové záruky ve prospěch malých a středních podniků a reálné ekonomiky;

56.  podtrhuje význam výzkumu a inovací pro zvyšování potenciálu evropských malých a středních podniků v oblasti konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelnosti a tvorby pracovních míst a bere na vědomí zvláštní důraz, který program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut (EIT) kladou na zakládání a podporu inovativních malých a středních podniků s vysokým potenciálem růstu;

57.  vítá vytvoření nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020, který těmto podnikům umožňuje přístup k finanční i nefinanční podpoře za účelem zavádění inovativních myšlenek; vyzývá Komisi, aby do roku 2014 zavedla tento nástroj tak, aby fungoval způsobem, který je co nejvstřícnější k malým a středním podnikům, např. prostřednictvím jediné příslušné agentury, a aby umožňoval skutečný přístup „zdola nahoru“ při předkládání projektů a podporu všech druhů inovací, včetně netechnologických inovací a sociálních inovací;

58.  poukazuje na to, že podniky však často čelí problémům se získáváním peněz na financování svého výzkumu, na vývoj nových produktů nebo na přístup na nové trhy;

59.  podporuje iniciativy EU, které pomáhají malým a středním podnikům snáze získat více finančních prostředků tím, že usnadňují a urychlují přístup mladých a inovativních společností k financování, povzbuzují členské státy k přijetí mechanismů na podporu inovací (např. mechanismů zápočtu daně na financování výzkumu a inovací) a odstraňují nerovnosti mezi členskými státy; podporuje iniciativy, jejichž cílem je povzbudit zkrachovalé podnikatele, nabídnout jim tak druhou šanci a neodrazovat je od podstupování rizika;

60.  vítá zjednodušení způsobů úhrady, které tvoří součást návrhu nařízení o společných ustanoveních týkajících se strukturálních fondů předloženého Komisí, a to vzhledem k významné úloze, kterou tyto nástroje mají pro mnohé regiony, pokud jde o podporu podnikání a dovedností; žádá Komisi, aby sledovala přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům Společenství a následně v této věci informovala Parlament;

61.  je toho názoru, že zásadní význam mají státní podpora a veřejné investice poskytované pro účely zakládání podniků a jejich trvalého fungování; domnívá se, že členské státy by od společností zakládaných v jednotlivých členských státech a přijímajících veřejnou podporu měly požadovat záruky a jistoty; a to s cílem zachovat pracovní místa;

Trh práce

62.  je pevně přesvědčen o tom, že by podniky mohly vytvářet více pracovních míst, budou-li k tomu vhodné podmínky, k nimž patří dostupnost kvalifikované pracovní síly s vysokou úrovní dovedností, soulad mezi pracovním a soukromým životem, přiměřené náklady a daně a minimální administrativní a regulační zátěž;

63.  poukazuje na důležitost flexikurity na pracovišti – na jedné straně je zaměstnancům poskytována přiměřená jistota a na druhé straně je hospodářským podnikům umožněno pružně reagovat na vývoj trhu;

64.  za důležitý krok považuje zřizování funkce tzv. kouče pro mladé lidi v personálních agenturách, které by mělo vést k tomu, že v době přechodu bude ze školy i z trhu práce odcházet co nejméně mladých lidí;

65.  domnívá se, že členské státy musí lépe reagovat na potřeby trhu práce, především tím, že zajistí pevné vazby mezi světem vzdělávání a světem práce, že zajistí, aby mladí lidé měli patřičné informace a mohli využívat poradenství a doporučení, jež jim umožní správnou volbu povolání, a že budou podporovat učňovskou přípravu založenou na pracovní činnosti, rekvalifikaci zaměstnanců a nabízení možností celoživotního vzdělávání;

66.  je toho názoru, že existuje velký prostor pro posilování účasti sociálních partnerů a dotčených orgánů na vytváření dlouhodobé strategie pro malé a střední podniky, což je jediný způsob, jak lze odhalovat špatně fungující prvky systému, připravovat inteligentní a flexibilní právní předpisy, bránit roztříštěnosti trhu práce a podporovat vytváření a rozvoj udržitelných a kvalitních pracovních míst;

67.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily systémy pro přechod z vyššího či učňovského vzdělávání na trh práce, zvláště pak pro začínající mladé odborníky;

68.  vyzývá členské státy, aby nadále přijímaly politická opatření společně s hospodářskými a regulačními pobídkovými mechanismy, které formují kulturní a vzdělávací systémy, a to prostřednictvím vytváření partnerství a výměnných sítí mezi různými stupni vzdělávání a společnostmi s cílem překlenout stávající mezery mezi akademickou obcí a trhem a usnadnit výzkumným pracovníkům pohyb mezi univerzitami a společnostmi, a tím podporovat inovace;

Malé a střední podniky a mikropodniky

69.  domnívá se, že malé a střední podniky jsou hnací silou inovací a hospodářského růstu v EU a hrají zásadní úlohu při nalézání práce pro osoby všech věkových kategorií, jak pro ženy, tak pro muže; lituje skutečnosti, že jsou v mnoha členských státech vyloučeny ze státní politiky výzkumu, inovací a vývoje;

70.  zdůrazňuje význam malých a středních podniků nejen pro vytváření, ale i pro zachovávání pracovních míst;

71.  poukazuje na to, že 20 milionů malých a středních podniků v EU představuje 99 % podniků a že malé a střední podniky jsou hnací silou hospodářského růstu, inovací, zaměstnanosti a sociálního začlenění;

72.  domnívá se, že opatření veřejné politiky hrají důležitou úlohu, pokud jde o podporu a stimulaci zakládání a rozvoje malých a středních podniků (těmito opatřeními jsou např. dostupné půjčky, poradenské služby v oblasti veřejných iniciativ a tvorby právních předpisů, inkubátory a akcelerátory, klastry, střediska předávání technologií, školicí a poradenské programy atd.); v tomto ohledu považuje za důležité získávání kontaktů („networking“) a výměnu osvědčených postupů; domnívá se, že nehmotné a nefinanční formy podpory, jako je přístup ke znalostem a informacím, vzdělávání v oblasti financí a obchodní kontakty, jsou důležité pro to, aby noví podnikatelé a malé a střední podniky mohli rozvíjet své podnikání; domnívá se, že za účelem podpory vnitřního trhu a obchodu mezi malými podniky je mimořádně důležité zajistit vzájemné uznávání profesních kvalifikací a interoperabilitu různých obchodních regulačních systémů;

73.  je přesvědčen, že inovace v malých a středních podnicích jsou významnou cestou k vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že mají-li se malé a střední podniky úspěšně účastnit v inovačním systému, je důležité, aby samy řídily své inovační činnosti a aby podpora byla lépe přizpůsobena jejich skutečným potřebám;

74.  zdůrazňuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“; uznává přínos přeshraničního elektronického obchodu, pokud jde o zajišťování nových příležitostí pro malé a střední podniky v oblasti přístupu na jednotný trh, vytváření pracovních příležitostí, snižování nákladů a konkurence v celosvětovém měřítku;

75.  podtrhuje možnosti, které představují informační a komunikační technologie (IKT), pokud jde o zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že je třeba uvolnit potenciál jednotného digitálního trhu, a poukazuje na to, že náklady na vytvoření inovativního podniku působícího v oblasti informačních a komunikačních technologií se za posledních deset let snížily o faktor 100, hlavně v důsledku technologií, jako je ultrarychlé a všudypřítomné širokopásmové pokrytí, cloud computing, software z otevřeného zdroje, volně přístupná data a zpřístupnění informací veřejného sektoru;

76.  vyzdvihuje skutečnost, že elektronická veřejná správa je přínosná zejména pro podnikatele (především pro malé a střední podniky, které se často potýkají s nepřekonatelnými překážkami při přeshraničním působení v rámci EU), neboť snižuje administrativní zátěž a náklady, zvyšuje produktivitu, účinnost, konkurenceschopnost, transparentnost a otevřenost, posiluje účinnost politických opatření a zajišťuje lepší přístup k postupům a jejich zefektivnění;

77.  domnívá se, že nedostatečná ochrana malých a středních podniků může tyto podniky v mnoha případech poškozovat a brzdit hospodářský růst a může rovněž podnikatele odrazovat od využívání příležitostí, které se jim naskýtají, což bude mít dopad na jejich schopnost růst a vytvářet pracovní místa;

78.  konstatuje, že k hlavním překážkám, na něž naráží začínající podniky a které brzdí rozvoj rychle rostoucích malých a středních podniků, patří přístup k finančním prostředkům, náklady na financování, zatěžující regulace, nedostatečná znalost právních předpisů, nepřímé náklady, omezený přístup k vývozním trhům, průměrné platební lhůty a nedostatek pracovníků s určitou kvalifikací;

79.  vítá zavedení testu malých a středních podniků a závazek Komise, že předloží návrh na vytvoření méně zatěžujících režimů regulace malých a středních podniků, včetně jednotlivě uplatňovaných výjimek pro mikropodniky, aniž by tím došlo k uvolnění zdravotních, bezpečnostních a pracovních norem; domnívá se, že v celé řadě legislativních návrhů je nutné zavést zmírňující opatření, jako např. prodloužení doby provádění, účelné a účinné kontroly nebo pokyny pro zjednodušení podnikové administrativy, aniž by však současně vznikl dvoustupňový trh práce;

80.  vítá iniciativy, jako je projekt CREATE, který se zaměřuje na překážky stojící v cestě růstu, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti malých a středních podniků ve venkovských oblastech;

81.  domnívá se, že členské státy je nutné podněcovat – například prostřednictvím evropské sítě zmocněnců pro malé a střední podniky – ke sdílení osvědčených postupů v uplatňování inovativních opatření zaměřených na vytváření pracovních míst pomocí omezování byrokracie a administrativní zátěže, a to především u malých a středních podniků a mikropodniků;

82.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pomohly místním orgánům a sdružením malých a středních podniků podporovat místní výrobu a kvalitu výrobků, například prostřednictvím vytvoření obchodních klastrů pro společné projekty v oblasti výzkumu a vývoje;

83.  domnívá se, že ke sdílení přeshraničních osvědčených postupů týkajících se inovativních způsobů omezování byrokracie a administrativní zátěže by měly být rovněž podněcovány organizace zastupující malé a střední podniky;

84.  vyjadřuje politování nad tím, že úpravy pracovněprávních podmínek, k nimž došlo v řadě členských států, vedly k tomu, že velký počet pracujících, a to zejména v malých a středních podnicích, není již nadále chráněn kolektivními smlouvami; je toho názoru, že jakékoli zvyšování flexibility pracovní síly by mělo být doprovázeno zajištěním odpovídající ochrany pracovníků;

85.  domnívá se, že by měl být zdokonalen rámec pro účast malých a středních podniků na zadávání veřejných zakázek;

86.  poznamenává, že v mnoha členských státech chybí dostatečná podpora a/nebo dostatečný regulační rámec pro zajištění náležitých podmínek pro mladé a inovativní společnosti a začínající podniky, a zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat různé evropské, celostátní, regionální a místní politiky a nástroje týkající se malých a středních podniků;

87.  zdůrazňuje potřebu zpřísnit předpisy EU týkající se vysledovatelnosti výrobků, a bojovat tak proti padělání, a vytvořit účinný prostředek na podporu rozvoje malých a středních podniků;

Lepší regulace

88.  zdůrazňuje, že je nezbytná účinnější regulace a jasněji formulované právní předpisy, které lze jednoduše provádět, jež mohou všem aktérům, včetně podnikatelů a podnikatelek, pomoci vykonávat činnost v mezích právního státu a díky nimž budou podnikatelé i zaměstnanci moci využívat příležitostí a ochrany, již nabízí právní předpisy v oblasti zaměstnanosti, zdraví a bezpečnosti;

89.  zdůrazňuje nutnost větší míry začlenění politik Unie ve prospěch malých a středních podniků, pokud jde o inovaci, růst, konkurenceschopnost, internacionalizaci, podnikatelskou činnost, produktivitu zdrojů, omezení byrokracie, kvalitu lidských zdrojů, odpovědnost za životní prostředí a sociální odpovědnost;

90.  uznává opatření, jež Komise přijala v reakci na výsledky přezkumu „prvních deseti“ nejvíce zatěžujících právních předpisů týkajících se malých a středních podniků a která pomohou podnikům vytvářet více pracovních příležitostí; domnívá se, že Komise by měla zařadit zdokonalování těchto předpisů mezi své priority, a to způsobem, který bude řešit výhrady malých a středních podniků; domnívá se, že je nutné zajistit, aby EU a členské státy v procesu tvorby politik zohledňovaly specifické potřeby podniků, především malých a středních podniků a mikropodniků, a zvážily možnosti přijetí opatření na jejich podporu;

91.  poukazuje na to, že mladé podniky, které se po počáteční fázi dokázaly rychle a důrazně prosadit v mezinárodním měřítku jsou užitečným přispěním pro hospodářství, neboť vytvářejí inovace, podporují inovace v jiných společnostech, zapojují se do mezinárodních dodavatelských řetězců a vytvářejí udržitelná a kvalitní pracovní místa; konstatuje však, že jelikož se tyto společnosti v počáteční fázi potýkají se značnými obtížemi v důsledku nízké kapitálové úrovně, byly by pro ně prospěšné levné, jednoduché a rychlé postupy zahájení podnikání;

92.  zdůrazňuje, že předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ochraně pracovníků nesmějí být považovány za zatěžující; žádá Komisi, aby zjednodušila nadměrnou administrativní zátěž a zároveň aby byla stále zajištěna bezpečnost a zdraví při práci a bylo zaručeno, že malé a střední podniky disponují dostatečnými znalostmi a zdroji, které jim umožní správné řízení pracovních podmínek zaměstnanců;

93.  bere na vědomí novou strategii v oblasti zdraví a bezpečnosti; doufá, že se tato strategie zaměří na prevenci, využitelnost, vyjasnění, zjednodušení a lepší provádění stávajících právních předpisů s cílem zajistit zdraví a bezpečnost pracovníků;

94.  vítá snížení registračních poplatků souvisejících s REACH pro malé a střední podniky, přestože poplatky představují zlomek celkových nákladů na dodržování předpisů; má však velké obavy, že počáteční odhady nákladů, pokud jde o REACH, byly podceněny, neboť tento rozdíl již dosahuje více než 1 miliardy EUR a bude se dále zvyšovat;

95.  zdůrazňuje nutnost zlepšit celkovou efektivitu podnikání pomocí projektů a nástrojů, které umožní čelit výzvě využití energie s cílem podporovat snížené náklady na energie;

96.  zdůrazňuje, že ustanovení obsažená v nařízeních pro novou etapu politiky soudržnosti na období 2014–2020 jsou cílená na snížení administrativní zátěže pro mikropodniky i malé a střední podniky, zejména v případě, že zaměstnají nezaměstnané osoby, a přispějí tak k lepším podmínkám pro vytváření pracovních míst; vyzývá členské státy, aby odstranily překážky, jež brání lepšímu uplatňování fondů ESI ve prospěch mikropodniků i malých a středních podniků;

Doporučení

97.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rychle a rázně usilovaly o snížení regulační zátěže malých a středních podniků a současně zajistily, že veškerá navrhovaná řešení budou fakticky podložená a budou v souladu se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví a článkem 9 SFEU;

98.  vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly potenciál tvorby pracovních míst v zelené ekonomice a rozvíjely za tímto účelem strategii obnovy průmyslu pro udržitelnou Evropu (RISE), která usiluje o technologické, obchodní a sociální inovace směřující ke třetí průmyslové revoluci, jejíž součástí je nízkouhlíková modernizační ofenziva; zastává názor, že strategie RISE dá vzniknout novým trhům, obchodním modelům a novým pracovním místům, poskytne důstojnou práci, vytvoří prostor pro tvůrčí podnikatele a přinese obnovu průmyslu spolu s hospodářskou dynamikou, důvěrou a konkurenceschopností; je přesvědčen, že hlavními pilíři této strategie jsou energetická účinnost a účinné využívání zdrojů;

99.  domnívá se, že vhodným přístupem by mohl být návrh Komise vyloučit mikropodniky z působnosti budoucích navrhovaných právních předpisů, dokud nebude nutné, aby se na mikropodniky rovněž vztahovaly;

100.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní organizace malých a středních podniků budou součástí nově vzniklé sítě vnitrostátních zmocněnců pro malé a střední podniky a setkání malých a středních podniků a budou dostávat náležité informace o iniciativách a návrzích politik EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že stejně významnou úlohu mají i evropská informační střediska, která ovšem nebyla doposud schopna poskytovat služby, jež by odpovídaly očekáváním a potřebám evropských podniků;

101.  vyzývá členské státy, aby u zaměstnanců malých a středních podniků a mikropodniků podporovaly v rámci celoživotního učení (odborného vzdělávání) jazykové vzdělávání, neboť se jedná o prostředek, jak zlepšit přístup těchto podniků na jednotný trh a jejich působení na tomto trhu;

102.  žádá Komisi, aby malým a středním podnikům usnadnila přístup ke strukturálním fondům, konkrétně tím, že zmírní požadavky pro předběžně financované projekty, omezí požadavky pro spolufinancování, více se zaměří na jednotlivé typy malých a středních podniků, vyřeší finanční rozdíly mezi cykly výzev a podpoří tvorbu možností pro financování malých a středních podniků;

103.  doporučuje poslancům EP, aby ke kontrole nákladů, přínosů a jiných důsledků předložených návrhů právních předpisů, které se týkají malých a středních podniků, tedy především vytváření pracovních míst, v plné míře využívali činnosti Ředitelství pro posuzování dopadů a evropskou přidanou hodnotu;

104.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přísněji posuzovaly dopad budoucích i stávajících právních předpisů na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost obecně;

105.  připomíná členským státům závazek přijatý v rámci Small Business Act, že vytvoří podmínky, které umožní zahájit podnikání nejvýše do 48 hodin; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby na dosažení tohoto cíle vynaložily veškeré úsilí za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti;

106.  vyzývá Komisi, aby se zabývala jakýmikoli zjištěnými negativními dopady právních předpisů EU na podniky a jejich schopnost vytvářet pracovní místa, především z hlediska nedostatku znalostí těchto právních předpisů, jejich celkového vnímání a chybějící podpory potřebné k jejich uplatňování v praxi; vyzývá Komisi, aby zlepšila úroveň poskytování informací malým a středním podnikům;

107.  vyzývá Komisi, aby v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) prověřila, že veškeré právní předpisy plní svůj účel, a aby určila, ve kterých oblastech se vyskytují nesrovnalosti nebo neúčinná opatření týkající se pracovních příležitostí;

108.  zdůrazňuje, že společnosti mají v poslední době tendenci přesouvat výrobu a služby zpět do Evropy, což poskytuje příležitosti k vytváření pracovních míst; je přesvědčen, že hospodářství EU mají jedinečnou příležitost tento trend přesouvání pracovních míst zpět do EU urychlit, a vyzývá členské státy a Komisi, aby společně zvážily poskytování podpory, která by zahrnovala i možnost zřízení jednotných kontaktních míst, s cílem pomoci podnikům využít příležitostí, které přesun zpět do EU nabízí

109.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly samostatnou výdělečnou činnost, případně v přeshraničním měřítku a obzvláště mezi ženami a mladými lidmi, vytvořením prostředí a systému vzdělávání a sociální ochrany, který by podněcoval podnikatele k zakládání a rozvíjení podniků a vytváření nových pracovních míst, např. propagací podnikání v rámci vzdělávání a zaměstnání;

110.  vyjadřuje naději, že v nadcházejících letech bude téma podnikání více v popředí; konstatuje, že této skutečnosti bude nutné věnovat pozornost, zejména s ohledem na provádění Akčního plánu pro podnikání 2020; domnívá se, že udržitelná cesta vpřed, pokud jde o tvorbu pracovních míst, více začínajících podniků a obchodní inovace, spočívá v rozvoji podnikatelského ducha a dovedností; uvítal by, pokud by Komise vyhlásila rok 2017 „Evropským rokem podnikání;

111.  vyzývá sociální partnery, aby začali využívat nástrojů inteligentní regulace, aby při svých jednáních ve větší míře uplatňovali posuzování dopadů a aby dohody obsahující návrh legislativních opatření postupovali Výboru pro posouzení dopadů;

112.  zdůrazňuje, že nařízení o ochraně údajů by mělo vycházet z vyváženého přístupu, který umožní zajistit ochranu osobních údajů a zároveň stimulovat digitální ekonomiku, tvorbu pracovních míst a růst;

113.  vyzývá EU, aby ve spolupráci s členskými státy, vysokými školami, výzkumnými ústavy a podniky umožnila koordinovaným a maximálním možným způsobem využívat zdroje financování EU, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, program COSME, program Horizont 2020 a program Erasmus+, a to s cílem podporovat podnikatelskou kulturu, zejména mezi ženami a mladými lidmi, rozvíjet a zvyšovat kvalifikace a dovednosti, které jsou potřebné na trhu práce, a podporovat zakládání nových podniků;

114.  vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly na začleňování podnikatelských dovedností do školních osnov na všech stupních vzdělávání;

115.  vyzývá EU, aby spolupracovala s členskými státy, školami a univerzitami na zavádění vzdělávání založeného na otevřených technologiích;

o
o   o

116.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.
(2) http://www.ceemet.org/en/News/News/CEEMET-Survey-Flexible-employment-contracts-responding-to-changing-market-circumstances-and-meeting-employee-needs.htm

Poslední aktualizace: 5. září 2018Právní upozornění