Index 
 Előző 
 Következő 
 Teljes szöveg 
Eljárás : 2006/2132(INI)
A dokumentum állapota a plenáris ülésen
Válasszon egy dokumentumot : A6-0033/2007

Előterjesztett szövegek :

A6-0033/2007

Viták :

PV 12/03/2007 - 19
CRE 12/03/2007 - 19

Szavazatok :

PV 13/03/2007 - 8.6
CRE 13/03/2007 - 8.6
A szavazatok indokolása

Elfogadott szövegek :

P6_TA(2007)0063

Viták
2007. március 12., hétfő - Strasbourg Lektorált változat

19. A nők és férfiak közötti egyenlőségre vonatkozó ütemterv 2006–2010 (vita)
PV
MPphoto
 
 

  Przewodniczący. Kolejnym punktem porządku dziennego jest sprawozdanie sporządzone przez Amalię Sartori w imieniu Komisji Praw Kobiet i Równouprawnienia w sprawie planu działania na rzecz równości kobiet i mężczyzn 2006 - 2010 (2006/2132 (INI)) (A6-0033/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Amalia Sartori (PPE-DE), relatrice. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, sono particolarmente soddisfatta che questa sera possiamo affrontare il dibattito conclusivo sulla tabella di marcia per l'uguaglianza di genere, che ha visto la commissione per i diritti della donna impegnata, in questi ultimi mesi, ad analizzare un documento di grande interesse consegnatoci dalla Commissione. E' stato rilevante il fatto che il lavoro legato alla tabella di marcia sia stato portato avanti anche dal Commissario Špidla, anche perché questo è uno di quei temi che non sono mai superati una volta per tutte.

Nell'approfondire ancora una volta e nell'analizzare tutte le tematiche che ci sono state sottoposte, abbiamo avuto la possibilità di portare la nostra attenzione soprattutto su alcune questioni fondamentali. Siamo partiti dal principio alla base di tutto il nostro comportamento, secondo cui la promozione dei diritti della persona deve essere privilegiata in tutte le politiche e quindi, per naturale conseguenza, deve esserci una tolleranza zero a livello europeo.

(L'oratrice è interrotta dal Presidente)

In questa tabella di marcia, noi siamo partiti stabilendo soprattutto che la promozione dei diritti della persona sta alla base…

(L'oratrice è interrotta nuovamente)

Riprendo. Il nostro punto di partenza è stato quello della promozione dei diritti della persona e, come naturale conseguenza, arriviamo alla conclusione che, mettendo al centro la promozione dei diritti, dobbiamo anche stabilire una tolleranza zero nei confronti del mancato rispetto di tali diritti.

Purtroppo sappiamo che il tema della violenza si applica a tutt'oggi all'Europa, in modo importante e significativo: dai dati a nostra disposizione si evince infatti che una donna su tre subisce violenza nell'arco della sua vita. Sappiamo anche che il 52 per cento della popolazione europea è composto da donne, il che ci porta a ritenere che ancora oggi, nella nostra Europa, ci sia una percentuale elevatissima di persone che subiscono violenza nell'arco della loro vita. Su questo aspetto si chiede un'attenzione particolare da parte dell'Unione.

L'altro punto che abbiamo preso in considerazione è stato il tema della povertà. Anche in questo caso, moltissime relazioni, anche precedenti, mettono in evidenza come il rischio povertà colpisca soprattutto le donne, tenendo conto che l'85 per cento delle famiglie monoparentali hanno come capofamiglia una donna e che questa mediamente è considerata come la condizione nella quale è più facile avvicinarsi al livello di povertà. Anche rispetto a ciò, si è ritenuto che una delle azioni principali che possiamo portare avanti a livello di Unione europea consista nel potenziare tutte quelle politiche in grado di garantire alle donne un'indipendenza economica, vale a dire le politiche che facilitano l'accesso al mondo del lavoro.

Resta a tutt'oggi importante – certamente con situazioni variabili da paese a paese – la differenza di occupazione fra uomini e donne. Quando le donne sono occupate, si è rilevato che mediamente le donne percepiscono, a parità di lavoro, una retribuzione inferiore del 15 per cento rispetto agli uomini. Pertanto, anche rispetto a questa realtà, si chiedono delle politiche e una vigilanza perché tutto ciò non accada più.

La terza questione, anch'essa consequenziale, che stata presa in considerazione è stata l'esigenza di conciliare la vita familiare con la vita lavorativa. Quindi, per rendere possibile la conciliazione tra la vita familiare e la vita lavorativa, è stata evidenziata una serie di politiche che potrebbero – da un lato a livello europeo, ma anche con indirizzi da dare agli Stati membri – apportare un enorme contributo in questo campo, toccando il tema dei costi della maternità e della paternità, che debbono essere a carico dell'intera collettività, in un'Europa dove nascono sempre meno bambini, per arrivare al tema storico, ma ancora irrisolto, della necessità di avere maggiori servizi, più accessibili, più flessibili e destinati non soltanto alla custodia dei bambini, ma anche dei disabili, degli ammalati gravi e degli anziani.

Per fare questo riteniamo indispensabile integrare la politica di genere nel bilancio dell'Unione e nei programmi comunitari, come i Fondi strutturali, il Settimo programma quadro e quant'altro, portando avanti anche delle politiche rivolte verso l'esterno, ritenendo che tutte le politiche di adesione ma anche la politica di vicinato, la politica estera e di sviluppo non possano prescindere da quelle per il rispetto dei diritti della donna, e affrontando da ultimo, ma non perché meno importanti, tutti i problemi legati all'immigrazione, rispetto ai quali – dai casi di riduzione in schiavitù, a quelli della poligamia e delle mutilazioni dei genitali – ci deve essere, da parte dell'Unione, un rigore che, come dicevo all'inizio, deve arrivare alla tolleranza zero.

 
  
  

PRESIDENZA DELL'ON. LUISA MORGANTINI
Vicepresidente

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych poděkoval Evropskému parlamentu, zvláště Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a zpravodajce paní Sartoriové, jakož i ostatním výborům Parlamentu, které vydaly stanovisko ke zprávě o plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů. Tato pluralita a rozmanitost názorů odráží záměr plánu, který se týká všech politik Evropské unie, vnitřních i vnějších. Tato pluralita rovněž vyjadřuje skutečnost, podle níž se otázky rovnosti žen a mužů dotýkají nás všech, a není to zdaleka záležitost pouze žen.

Zpráva Parlamentu je projevem našeho společného závazku pracovat ve prospěch větší rovnosti žen a mužů a to díky nástrojům, které nám dává Smlouva. Pomocí plánu znovu potvrzujeme nutnost rozvíjet strategický a víceletý přístup k otázkám rovnosti. Rovněž znovu potvrzujeme nutnost přístupu, který v sobě splňuje zvláštní opatření a podporu zohlednění rovnosti žen a mužů ve všech oblastech. Komise si všímá sbližování názorů na mnoho otázek mezi institucemi a vítá je, jak to dosvědčuje vaše zpráva. Dovolte mi, abych na některé upozornil.

Rovnost žen a mužů je především otázka práv a postavení žen ve společnosti. Rovnost je v první řadě požadavek a bezpodmínečné právo. Právní předpisy jsou předpokladem, pokud chceme stanovit základy a podmínky skutečné rovnosti. V tomto rozvinutém prostředí má Společenství v dané oblasti takový právní rámec, který je řadí mezi nejpokročilejší oblasti na světě. Je však ještě zapotřebí, aby se v praxi tyto právní předpisy odrazily ve snížení nerovnosti a ve skutečném zlepšení postavení žen.

Existence právních předpisů a práv neznamená automaticky plné uplatňování těchto práv pro naše občany a občanky. Je třeba zvýšit naše úsilí s cílem zajistit uskutečňování těchto práv v každodenním životě. Plán a zpráva Parlamentu ukazují, že Komise a Evropský parlament budou v tomto ohledu nadále spojenci a jsem tomu rád. Tento právní rámec musí také odrážet momentální úkoly a potřeby a reagovat na ně a případně se přizpůsobit. Komise se proto v plánu zavázala k přezkumu části právních předpisů, která nebyla předmětem přepracování za účelem jejich modernizace, bude-li to nutné. Udělali jsme první důležitý krok, pokud jde o směrnice k ochraně mateřství a rodičovské dovolené a v říjnu loňského roku jsme zahájili první etapu formálních konzultací se sociálními partnery. V současné době rovněž posuzujeme uplatňování směrnice 86613 o samostatně výdělečně činných ženách a ženách, které k výkonu této činnosti přispívají, jakož i směrnice 797 o rovném zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení, abychom mohli rozhodnout, je-li nutné navrhnout případné změny.

Vedle otázky práv je zde ovšem otázka ekonomická, protože velmi důležitá je ekonomická nezávislost žen po celý jejich život. Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost stanoví rámec a cíle, které se týkají zlepšení postavení žen na trhu práce. I když jsme byli v poslední době svědky velmi významného zvýšení účasti žen na trhu práce, přesto i nadále čelí ženy rozdílům a nevýhodám jen proto, že jsou ženami. Např. v oblasti odměňování jsou i přes existenci příslušných právních předpisů ženy nadále méně placeny za stejnou práci a to v průměru o 15%. Otázku stejné odměny za stejnou práci již Komise začala řešit a hodlá v tomto směru pokračovat. V příštích měsících budeme pracovat na sdělení o rozdílu mezd. Cílem je zahájit odstraňování příčin, které způsobují přetrvávání tohoto rozdílu vzdor již roky platící legislativě, a navrhnout změny a směry činnosti v této oblasti. K ekonomické nezávislosti však bude možné dojít pouze rozvojem skutečných politik týkajících se sladění pracovního, soukromého a rodinného života, nejen v případě žen, ale také mužů. Víme, že jedna z hlavních překážek, které brání ženám naplánovat si v klidu zahájení pracovní kariéry nebo její pokračování, souvisí s obtížemi sladit rodinný a pracovní život, zvláště když víme, že ženy nadále vykonávají velkou část rodinných a domácích povinností. Proto Komise konzultovala sociální partnery, aby se dozvěděla, je-li v tomto ohledu nutné modernizovat právní předpisy. Návrhy sociálních partnerů budou důležité pro případný další vývoj. Jsme přesvědčeni, že se jedná o oblast, kde může být dosaženo podstatného pokroku.

K tomu je třeba dodat, že máme kvantifikované cíle pro služby péče o děti a to barcelonské cíle. Rok 2010 se blíží, a proto je třeba zvýšit úsilí včetně toho, že prostřednictvím možností jež nabízejí strukturální fondy budeme podporovat členské státy, aby rozvíjely struktury péče o děti. Napříště to spadá do rámce činností způsobilých pro financování z Evropského sociálního fondu. Pokud jde o rozhodování, jest zřejmé, že ženy stále chybí ve správních radách nebo na vysoce odpovědných místech ať už na politické nebo ekonomické úrovni. Věřím hodně v důležitost vzorových rolí a jsem přesvědčen o významu neformálních sítí v pracovní kariéře. Jednou z priorit bude vytvořit sítě pro ženy v oblasti ekonomického a politického rozhodování a shromažďování a šíření údajů o účasti žen prostřednictvím naší databáze.

Zpráva se rovněž týká velmi důležitého aspektu, tzv. gender budgetingu. Musíme být schopni znát prostředky přidělené pro naše priority a ujistit se, že na podporu těchto priorit jsou přiděleny nezbytné finanční zdroje. Gender budgeting je vynikající nástroj, jelikož by nám mohl umožnit využívat tyto údaje. Z hlediska metodického pokroku je proto třeba zdokonalit dostupnost a shromažďování těchto údajů a výměna osvědčených postupů. Jsme si toho vědomi a proto doporučujeme v této oblasti pragmatický přístup. Zahájíme studii, jejímž předmětem bude posouzení možnosti začlenit do rozpočtového procesu hledisko rovnosti žen a mužů.

Dovolte, abych vás ujistil o závazku Komise podporovat uskutečňování politických cílů v oblasti rovnosti žen a mužů tím, že budou dány k dispozici odpovídající finanční prostředky. Mnoho programů nebo podpor se již vztahuje na opatření v oblasti rovnosti žen a mužů. Uvádím samozřejmě Evropský sociální fond, jehož cílem je mimo jiné podporovat opatření ve prospěch rovnosti mužů a žen, ale také další programy menšího rozsahu, které mají za cíl podporovat rozvoj veřejných politik týkajících se rovnosti, jako je nový integrovaný program PROGRESS, a jsem si jist, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů bude hrát v příštích letech hlavní úlohu, co se týče zvýšení povědomí o těchto otázkách, zejména shromažďování a poskytování údajů o situaci a postavení žen. Na této úrovni jde o zajištění komplementarity všech těchto finančních prostředků na podporu jediného cíle.

Sdílím s vámi názor, že rostoucí rozmanitost naší společnosti, např. z etnického hlediska, před nás staví nové úkoly. Musíme lépe prostudovat otázku různých forem diskriminace, jimž jsou migrující ženy vystaveny. Evropský rok rovných příležitostí nám poskytne platformu k výměně názorů na toto téma, neboť jedním z problémů, na které se zaměřuje, je vícenásobná diskriminace.

Bojovat proti násilí na ženách a obchodu se ženami je rovněž prioritou Unie. Rozpracovali jsme soubor opatření hlavně v rámci programu DAPHNÉ, který se týká boje proti všem formám násilí na ženách v Evropě, jako jsou sexuální vykořisťování, mrzačení ženských genitálií nebo obchod s ženami. Podpora rovnosti v rozvojových politikách a vnější politice je také velmi důležitá, neboť Evropská unie je hlavním světovým dárcem. Hodnoty, jimiž se řídí naše akce v rámci Unie musejí být hodnotami, které hájíme vůči třetím zemím. Musíme lépe využívat naše finance, např. pro posilování schopnosti a působnosti sdružení, která bojují za práva žen na světě.

Jak jistě víte, tato otázka je ústředním tématem sdělení o rovnosti žen a mužů a rozvojové politice, které Komise přijala 8. března, jímž oslavila Mezinárodní den žen. Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů stanoví mechanismy kontroly, které mají podobu ročního pracovního programu, hodnocení situace v polovině období a závěrečné hodnocení. Těmto mechanismům přikládám velkou důležitost, jelikož představují důležité nástroje pro dobrou zprávu. Prostřednictvím takových nástrojů mohou evropští občané a evropské občanky kontrolovat plnění našich závazků v oblasti rovnosti žen a mužů.

 
  
MPphoto
 
 

  Presidente. La ringrazio molto Commissario Spidla per aver dato valore a un vecchio detto popolare, secondo cui "tra il dire e il fare c'è di mezzo il mare" ma, indubbiamente, come lei ha detto, il Parlamento e la Commissione collaboreranno per colmare questo divario.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Valenciano Martínez-Orozco (PSE), Ponente de opinión de la Comisión de Desarrollo. – Señora Presidenta, como usted muy bien sabe, desde la Comisión de Desarrollo siempre hemos prestado mucha atención a la situación de las mujeres en estos países. El Plan de trabajo para la igualdad entre las mujeres y los hombres 2006-2010 vuelve a hacer énfasis en los problemas de discriminación que venimos denunciando: la lucha contra la violencia, contra la discriminación laboral y salarial, la falta de espacio público en el que las mujeres puedan hacer oír su voz, etc.

Felicitamos a la Comisión por abordar todos estos problemas en el nuevo plan de trabajo, aunque debemos insistir en su aplicación eficaz y para ello hacer balance de planes anteriores y entablar una discusión pública sobre los resultados que no siempre han sido todo lo positivos que cabía esperar.

En esta ocasión, además, se ha contemplado la dimensión exterior. Desde la Unión Europea tenemos la obligación de integrar la dimensión de género en todas las políticas y programas en materia de cooperación, desarrollo y ayuda humanitaria, y hacerlo, desde su gestación, con la programación financiera.

Los objetivos de desarrollo del milenio, aprobados en el año 2000 por todos los países miembros de Naciones Unidas, sitúan a la mujer en su centro. Es por tanto ineludible promover la igualdad entre los géneros.

Me gustaría pedir a la Comisión que los derechos de las mujeres estén en el orden del día de las reuniones que mantienen en el marco del diálogo político con terceros países, especialmente con aquellos que son nuestros vecinos.

 
  
MPphoto
 
 

  Inger Segelström (PSE), föredragande av yttrande från utskottet för medborgerliga fri- och rättigheter samt rättsliga och inrikes frågor. – Fru talman! Jag vill tacka kommissionär Špidla och Sartori för ett utmärkt arbete. Europas kvinnor utgör 52 procent av alla medborgare och kvinnorna förväntar sig att jämställdhet skall stå högst upp på den politiska dagordningen inom hela EU, liksom rätt till heltid och lika lön. Idag arbetar alla EU:s kvinnor gratis i åtta veckor, dvs får 15 procent lägre lön än alla män. Kvinnor vill ha jobb och familj. Då krävs barnomsorg och äldreomsorg – om vi vill ha fler barn i EU.

Vi svenska socialdemokratiska kvinnor startade på internationella kvinnodagen ett upprop om fri abort. Aborträtten är hotad igen. Vi måste halvera antal kvinnor och barn i människohandel och prostitution inom tio år, uppnå varannan kvinna i EU och i nästa val 2009 och få till stånd ett bättre samarbete med de goda och de schyssta männen. Färdplanen måste utvärderas regelbundet om den skall vara en politisk kraft här, i rådet och i kommissionen. Europas kvinnor tar nu nästa steg för jämställdhet och jag tror att det blir bra.

 
  
MPphoto
 
 

  Gabriele Zimmer (GUE/NGL), Verfasserin der Stellungnahme des mitberatenden Ausschusses für Beschäftigung und soziale Angelegenheiten. –Frau Präsidentin, meine Damen und Herren! Heute kommt nun endlich der von der Kommission unterbreitete Fahrplan zur Gleichstellung von Frauen und Männern 2006-2010 zur Debatte ins Plenum.

Als Verfasserin der Stellungnahme des Ausschusses für Beschäftigung und soziale Angelegenheiten bleibt mir allerdings unverständlich, warum von der Ersteinbringung und der Behandlung im Beschäftigungsausschuss bis zur heutigen Behandlung im Plenum ein so langer Zeitraum verstreichen musste.

Gerade angesichts dessen, dass von der EU sehr viele Initiativen zur Gleichstellung von Frauen und Männern ausgehen, die in den Mitgliedstaaten möglicherweise sonst nicht so weit vorangeschritten wäre, sollten wir hier auch darauf achten, dass wir bei der parlamentarischen Behandlung, die sich nun fast über neun Monate hinzieht, nicht so viel Zeit verlieren. Im Ausschuss waren wir uns einig, dass Frauen trotz großer Fortschritte immer noch sehr stark diskriminiert werden. Ganz besonders trifft es gerade Frauen im Zusammenhang mit den Auswirkungen der Globalisierung und des demographischen Wandels.

Ich möchte auf zwei Aspekte aufmerksam machen. Wenn mehr als 40% der Beschäftigungsverhältnisse in der EU so genannte atypische Beschäftigungsverhältnisse sind, dann sind es vorwiegend Frauen, die davon betroffen sind. Ich begrüße es sehr, dass Kommissar Špidla darauf hingewiesen hat, dass insbesondere bei Selbständigen noch einmal geprüft werden soll, inwieweit hier die Bedingungen auch für Frauen verändert werden können.

Ferner möchte ich darauf aufmerksam machen, dass die Vorschläge zur Vereinbarkeit von Familie und Beruf, die in dem Bericht enthalten sind, von uns im Ausschuss voll und ganz unterstützt werden.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská, za skupinu PPE-DE. – Som rada, že dnes na plenárnej schôdzi diskutujeme o pláne uplatňovania rovnosti žien a mužov 2006 – 2010.

Táto správa je výsledkom spoločnej práce všetkých členov výboru FEMM napriek ich rôznym politickým názorom. Oceňujem najmä prácu spravodajkyne, pani Amalie Sartori.

Tento rok je symbolický z viacerých pohľadov. Pri príležitosti osláv narodenín Európskeho spoločenstva slávime aj Európsky rok rovnosti príležitostí pre všetkých a zároveň schvaľujeme plán uplatňovania rovnosti. Symbolický je aj čas. Len pred niekoľkými dňami sme oslavovali Medzinárodný deň žien. Pri tejto príležitosti by som chcela upriamiť Vašu pozornosť na niekoľko bodov.

Plán uplatňovania rovnosti stratí svoj zmysel, ak nebudeme hovoriť o dopĺňaní sa žien a mužov a o zosúladení ich aktivít. Žiaden európsky ani národný plán uplatňovania rovnosti nebude mať úspech, ak sa najchudobnejšie a najohrozenejšie ženy nestanú našimi partnermi. Snaha o zlepšenie finančnej a sociálnej situácie žien nebude úspešná, ak oficiálne neuznáme prínos žien v neformálnej ekonomike, ak nebudú uznané aktivity žien, ktoré animujú siete solidarity medzi generáciami.

Ďalej chcem zdôrazniť úlohu mimovládnych organizácií. Ich iniciatívy sú veľmi dôležité na národnej aj európskej úrovni. Žiadam Európsku komisiu, aby hľadala konkrétne využitie jednotlivých rozpočtových kapitol pre všetky ženské organizácie. Na záver chcem zdôrazniť, že agenda rovnosti príležitostí sa netýka len žien, majú sa ne nej aktívne podieľať aj muži.

 
  
MPphoto
 
 

  Pia Elda Locatelli, a nome del gruppo PSE. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, desidero ringraziare Amalia Sartori per l'ottimo lavoro svolto. Per una fortunata coincidenza temporale ci troviamo ad approvare la tabella di marcia proprio a ridosso dell'8 marzo, come ha detto la Presidente Záborská. L'8 marzo, Giornata internazionale della donna, celebrata in tanti paesi nel mondo ma non in tutti. L'altro anno avevamo avuto notizie di cariche della polizia in Turchia; quest'anno abbiamo saputo che a Teheran giovani donne, che si apprestavano a celebrare l'8 marzo, sono state arrestate.

Come la Festa del Lavoro, anche la Giornata internazionale delle donne nasce dal Movimento socialista e nasce internazionale. L'8 marzo 1908 era stato il giorno del pane e delle rose. Quindicimila donne di New York avevano marciato per chiedere pane, cioè salario e lavoro, ma anche rose, cioè diritto di voto, tempo libero, diritti per l'infanzia, dignità e rispetto. Due anni dopo, a Copenaghen, l'Internazionale socialista donne proporrà una giornata internazionale sancita definitivamente nel calendario, in ricordo di New York.

A distanza di cento anni, se analizziamo i sei ambiti di azione della tabella, riscontriamo una coincidenza notevole tra di essi e la rivendicazione delle donne che marciavano all'insegna dello slogan "pane e rose". Loro chiedevano pane, per dire lavoro e salario, noi chiediamo una pari indipendenza economica; loro chiedeva diritto di voto, noi chiediamo presenza equilibrata nei luoghi della rappresentanza; loro chiedevano rispetto dei minori, noi chiediamo servizi all'infanzia; loro chiedevano rose, cioè qualità della vita, noi chiediamo l'eradicazione di ogni forma di violenza per dare qualità e dignità alla vita.

Allora, però, non si parlava di eliminazione degli stereotipi sessisti. Oggi io penso che una delle ragioni per le quali ancora abbiamo bisogno di chiedere "pane e rose" sia dovuta alla persistenza degli stereotipi sessisti nella quotidianità della vita. Alla lotta agli stereotipi credo vada data priorità. Conseguire questo obiettivo renderà più facile, o forse soltanto meno difficile, promuovere la parità tra uomini e donne in ogni ambito.

 
  
MPphoto
 
 

  Anneli Jäätteenmäki, ALDE-ryhmän puolesta. – Arvoisa puhemies, viime keväänä brittiläinen talouslehti The Economist julisti naisten voiman olevan maailmantalouden tärkein veturi. Me haluamme tehdä Euroopan taloudesta entistä kilpailukykyisemmän ja innovatiivisemman. Näin ollen ei riitä, että naisia tulee työmarkkinoille sankoin joukoin, vaan naisten pitää myös päästä julkisen ja yksityisen sektorin johtotehtäviin, jolloin naisten osaamisesta saadaan täysi hyöty.

Tutkimusten mukaan yritykset, joiden ylimmissä johtotehtävissä on paljon naisia, ovat kannattavampia kuin ne, joissa naisjohtajia on vähän. Määrätietoinen naisten asemaa edistävä strategia antaisi Euroopan taloudelle uutta potkua ja parantaisi sen asemaa kilpailussa Yhdysvaltoja ja Aasian maita vastaan. Tätä määrätietoisuutta edellytän ja toivon EU:lta.

Länsi-Euroopassa naiset ovat jo aikoja sitten ohittaneet miehet koulutuksen tasossa. Akateemiset saavutukset eivät ole kuitenkaan lisänneet naisten määrää yhteiskunnan ja yrityselämän johtotehtävissä. Eurooppalaisten yritysten hallituksissa naisten osuus on edelleen yksinumeroinen.

Koulutettujen naisten uralla etenemisen esteet Euroopassa pohjautuvat varsinaisen syrjinnän sijaan yrityskulttuuriin, asenteisiin, ennakkoluuloihin ja stereotypioihin. On myös esteitä, joita voidaan vähentää poliittisin päätöksin. Esimerkkeinä voidaan mainita työ- ja perhe-elämän yhteensovittaminen ja vanhemmuuden kustannusten tasapuolinen jakaminen.

Minun on valittaen todettava, että EU:n teot tasa-arvon tiellä eivät ole olleet riittäviä, eivätkä ne ole vakuuttavia. Sanoja on paljon, on pyrkimyksiä, on puhetta, mutta täytäntöönpano ja poliittinen tahto ovat valitettavasti vielä puuttuneet.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastiano (Nello) Musumeci, a nome del gruppo UEN. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, nel congratularmi con la collega Sartori per la qualità della sua relazione, ritengo che, in linea di principio, il rispetto dei diritti delle donne sia da considerarsi come una conditio sine qua non per valutare favorevolmente o meno l'adesione di un paese candidato all'Unione europea. Direi che fra i criteri di Copenaghen bisognerebbe esplicitamente far riferimento al rispetto dei diritti delle donne. Lo abbiamo ribadito il mese scorso in quest'Aula, parlando della condizione delle donne in Turchia.

All'alba del Terzo millennio la donna in Europa deve ancora lottare per il diritto all'alfabetizzazione, alla pari retribuzione, all'accesso alle alte cariche pubbliche, alla partecipazione politica e all'integrità fisica. A tale proposito, sostengo pienamente l'invito rivolto agli Stati membri affinché condannino severamente i medici che, per meri interessi economici oppure in virtù di un pericoloso e deviante principio del rispetto delle culture altrui, si prestino a dolorose e umilianti pratiche tribali, quali appunto quella della mutilazione genitale femminile.

Quanto alla tratta delle donne da parte di organizzazioni criminali per sfruttamento della prostituzione, sostengo con convinzione la richiesta affinché gli Stati membri che non l'abbiano ancora fatto, ratifichino il protocollo addizionale per combattere il traffico di migranti al cosiddetto protocollo di Palermo. A tale riguardo, già nel 2004 ho suggerito al Consiglio e alla Commissione, l'istituzione di un osservatorio sul fenomeno della criminalità organizzata mafiosa nell'Unione europea, proprio per approfondire l'analisi delle dimensioni e le cause delle reti criminali in Europa e proporre misure da adottare per combatterle.

E' infatti inutile nascondere, signora Presidente, che tra le attività più redditizie delle varie mafie, c'è appunto quella finalizzata alla tratta di esseri umani. Da allora sono trascorsi tre anni ma l'Europa, su questo fronte, piuttosto che passare ai fatti, si è fermata ai buoni propositi. Spero che almeno la tabella di marcia per l'uguaglianza abbia una sorte migliore.

 
  
MPphoto
 
 

  Hiltrud Breyer, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Frau Präsidentin, liebe Kolleginnen und Kollegen! In diesem Monat feiert die Europäische Union ihr fünfzigjähriges Bestehen. Während die Europäische Union in der Vergangenheit Meilensteine für die Gleichstellung gesetzt hat, hat sie mit der Gender Roadmap in den Leerlauf geschaltet. Die Bezeichnung „Aktionsfahrplan“ kann nicht darüber hinwegtäuschen, dass von diesem Sammelsurium an Allgemeinplätzen keine Fortschritte für Europas Frauen zu erwarten sind. Auf die drängenden Fragen der Lohnungleichheit, der Diskriminierung von Frauen in den Sozial- und Rentensystemen sowie der mangelnden Repräsentanz von Frauen in Entscheidungsebenen hat die EU-Kommission keine Antwort. Statt ambitionierter Vorschläge für weitere Gesetzesinitiativen gibt es nur reine Lyrik. Wir im Parlament wollen aber nicht nur Lyrik und hehre Worte, sondern wirklich Gesetzesinitiativen. Es kann nicht sein, dass die Europäische Kommission in der Gleichstellungspolitik eine Pause macht. Wir dürfen es nicht einfach hinnehmen, dass trotz umfangreicher europäischer Gesetzgebung Frauen in Europa im Schnitt 15 % weniger verdienen als ihre männlichen Kollegen. In Deutschland gibt es sogar ein Lohngefälle von 26 %. Hier müsste die Europäische Union endlich sagen, wie sie diese Lohnungleichheit beseitigen will, was sie tun wird.

Wir brauchen auch Rückenwind aus Europa für die Vereinbarkeit von Familie und Beruf. Das ist längst überfällig. Die EU-Kommission hat keinen Vorschlag dazu gemacht, wie sie die Frauen und ihre Familien aktiv unterstützen will. Wir bräuchten eine europäische Rahmenrichtlinie zur besseren Vereinbarkeit von Familie und Beruf. Es reicht nicht, nur über Familie, über Frauen zu reden. Wir brauchen Taten statt leerer Worte.

 
  
MPphoto
 
 

  Eva-Britt Svensson, för GUE/NGL-gruppen. – Fru talman! Tack till Sartori för ett bra arbete. Kommissionens meddelande om färdplanen berör olika prioriterade områden för jämställdheten, bl.a. att främja kvinnors och mäns jämställda deltagande i beslutsfattandet. Kommissionen bedömer alltså det som viktigt. Men kommissionens intresse när det gäller att själva medverka till att främja kvinnors deltagande i beslutsfattandet är under all kritik, vågar jag påstå.

Detta med anledning av att kommissionens ordförande så sent som den 6 mars i år utsåg en rådgivningsgrupp i de viktiga frågorna angående energi och klimatfrågor. Gruppen består av 11 personer, varav en är kvinna. Så mycket betyder alltså prioriteringarna. Så länge EU:s institutioner agerar på detta sätt saknas tyvärr trovärdigheten. Alla färdplaner, resolutioner, uttalanden m.m. blir då bara pappersprodukter.

Jämställdhetsarbetet och kvinnors rättigheter måste bli föremål för konkreta åtgärder, vi är många kvinnor som har tröttnat på de vackra orden om lika rättigheter. Vi kräver inte ord, vi kräver handling. Jag har länge hävdat att vi skulle ta steg framåt för jämställdheten om vi hade en kommissionär som enbart hade ansvar för jämställdhetsfrågorna och såg till att beslut och resolutioner också verkställdes. Jag tror fortfarande att det skulle vara ett konkret steg framåt. (Applåder)

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Krupa, w imieniu grupy IND/DEM. – Pani Przewodnicząca! Można tony papieru napisać na temat praw człowieka i godności oraz wiele opinii i sprawozdań o równości i równouprawnieniu kobiet i mężczyzn. Nie poprawi to jednak sytuacji dopóki nie będziemy dbać o wychowanie każdego człowieka w duchu poszanowania zasad etycznych.

Bez przestrzegania norm moralnych i zdrowego systemu wartości nie może być ładu moralnego, ani indywidualnego, ani społecznego. Słuszna walka kobiet o równość i równouprawnienie nie powinna prowadzić do „maskulinizacji” kobiet, które upodobniając się do mężczyzn tracą swoją wartość, godność i właściwe im piękno, co przebiega jeszcze pod obłudnymi i upokarzającymi hasłami zdrowia seksualnego, reprodukcyjnego, samorealizacji i równych praw.

Narastające tendencje deprecjonowania instytucji rodziny, małżeństwa, prokreacji, mentalność antykoncepcyjna i aborcyjna, nieograniczona samowola, skrajny indywidualizm, konfliktowanie rodziców z dzieckiem oraz wydłużanie wieku emerytalnego kobiet, sprzyjają ich uprzedmiotowieniu i obciążeniu ponad miarę prowadząc także do destrukcji ich zdrowia psychofizycznego wraz z poszerzaniem patologii społecznej, której ofiarami często padają kobiety.

Nawiązując do niedawno obchodzonego święta kobiet chciałam złożyć hołd Ojcu Świętemu Janowi Pawłowi II zmarłemu 2 lata temu i wyrazić wdzięczność za jego encyklikę „Mulieris Dignitatem” o godności i powołaniu kobiety, w której tak pięknie mówi o tajemnicy i kobiecym geniuszu.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Niebler (PPE-DE). – Frau Präsidentin, sehr geehrter Herr Kommissar, verehrte Kolleginnen, verehrte Kollegen! Seit nahezu 50 Jahren wird auf europäischer Ebene Gleichstellungspolitik geschrieben. Dennoch ist es uns trotz aller politischen Bemühungen zur Gleichstellung sowohl auf europäischer Ebene als auch in den Mitgliedstaaten – es ist ja von vielen Rednerinnen und Rednern auch angesprochen worden – bis heute nicht gelungen, die Benachteiligung von Frauen zu reduzieren.

So ist es auch richtig, dass die Europäische Union nicht aufhört, den Finger in die Wunde zu legen. Gewalt gegen Frauen, geringere Bezahlung der Frauen für gleiche Arbeit, das Problem der Frauenarmut, die Benachteiligung von Frauen bei der Rente usw. – alles Themen, die in meinen Augen immer wieder angesprochen und aufgegriffen werden müssen. Insofern begrüße ich auch den Fahrplan der Kommission zur Gleichstellung der Geschlechter und möchte mich bei unserer Berichterstatterin, Frau Sartori, für ihren guten Initiativbericht bedanken.

Ich möchte aber auch nicht verhehlen, dass ich dem Bericht nicht in allen Einzelheiten zustimmen kann. Es wird zum einen in dem Bericht kritisiert, dass die Europäische Kommission keinen neuen Gesetzesvorschlag vorgelegt hat. Ich gestehe, dass ich ganz froh bin, dass die Kommission hier nicht aktiv geworden ist. Sie hat ja angekündigt, dass sie das bestehende Gesetzeswerk überprüfen, modernisieren und gegebenenfalls überarbeiten wird. Aber es steht der Kommission gut an, auch die Kompetenzverteilung zwischen den Mitgliedstaaten und der Europäischen Union gerade auch in diesem Bereich zu berücksichtigen und nicht gleich in ihrem Fahrplan mit neuen Vorschlägen auf den Markt zu kommen. Ich begrüße das sehr und kann mich insoweit auch nicht der Kritik der Kollegin Breyer abschließen.

Der Bericht fordert ferner die Einführung von Quoten, zum Beispiel auch in der Forschung. Das lehne ich ebenfalls ab. In der Forschung darf meiner Meinung nach nur das Kriterium der Exzellenz gelten und nichts anderes. Insofern kann ich mich dieser Forderung nicht anschließen. Es gibt auch noch weitere Bestimmungen, auf die ich mangels Zeit jetzt nicht eingehen kann, in denen aber auch in die Kompetenzen der Mitgliedstaaten eingegriffen wird, zum Beispiel, wenn europaweit ein obligatorischer Vaterschaftsurlaub gefordert wird. Das ist etwas, was ich nicht gut finde.

Ich hoffe, dass morgen bei der Abstimmung über den Bericht der eine oder andere Antrag abgelehnt wird, so dass ich am Ende des Tages diesem Bericht meine Zustimmung geben kann.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Hedh (PSE). – Fru talman! Det är glädjande att vi nu skall anta detta betänkande om en färdplan för ett jämställt Europa. Betänkandet tar upp många viktiga områden som lika lön för lika arbete, mäns våld mot kvinnor, pappaledighet m.m. – frågor där jämställdheten verkligen måste konkretiseras och stärkas. Här har alla medlemsländer ett stort ansvar att se till att dokumentet inte bara stoppas i skrivbordslådan och glöms bort, utan att man verkligen jobbar för ett mer jämställt Europa. Men jag skulle också vilja vända mig speciellt till alla män, för utan männens deltagande i detta viktiga arbete så kommer vi aldrig att bli jämställda i Europa.

I torsdags förra veckan firades Internationella kvinnodagen. I de svenska tidningarna skrev man sida upp och sida ner om jämställdhet, och förmodligen såg det likadant ut i hela Europa. Det som gör mig upprörd är att man är sämre på att lyfta denna fråga resterande dagar under året. Ta bara detta med lönegapet mellan kvinnor och män, där lönen fortfarande skiljer 15 procent till männens fördel i Europa. Detta trots att man redan i Romfördraget skrev om rätten till lika lön. Det är anmärkningsvärt att vi inte har kommit längre i denna fråga på 50 år. Jag har stora förhoppningar på kommissionens meddelande i denna viktiga fråga och på jämställdhetsplanen för Europa.

 
  
MPphoto
 
 

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – Džiugu, kad šiandien Parlamente svarstome Moterų ir vyrų lygybės gaires 2006–2010 metams. Šių gairių, kurios nubrėžė 6 prioritetus, įgyvendinimui būtinos priemonės, kurių poveikis būtų tvarus.

Iš prioritetinių sričių, kurios visos yra svarbios, noriu išskirti vienodos moterų ir vyrų ekonominės nepriklausomybės sritį.

Moterų diskriminaciją darbo užmokesčio požiūriu rodo skaičiai. ES moterų darbo užmokestis 15 procentų mažesnis nei vyrų. Kai kuriose valstybėse šie skaičiai žymiai didesni, ypač valstybės sektoriuje.

Jau prieš trisdešimt Europos Bendrija parengė teisės aktus dėl vienodo užmokesčio. Tačiau šie teisės aktai realiai nėra įgyvendinami.

Tai kokiu būdu gali atsirasti lyčių, ypač moterų ekonominė nepriklausomybė, kuri leistų moterims išvengti skurdo, ypač nepilnose šeimose, vienoms auginančioms vaikus, išvengti smurto šeimose?

Ar komisija yra pateikusi bent vieną ieškinį valstybėms dėl vienodo darbo užmokesčio direktyvų ir tuo pačiu Europos Bendrijos sutarties 119 straipsnio neįgyvendinimo?

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – Senhora Presidente, sabemos como é longo este caminho que estamos a percorrer na luta pela igualdade de direitos e oportunidades. Para as mulheres portuguesas houve um facto positivo importante no 8 de Março deste ano: foi finalmente aprovada a lei de despenalização da interrupção voluntária da gravidez, se realizada por opção da mulher nas primeiras 10 semanas de gravidez num estabelecimento de saúde legalmente autorizado. Mas subsistem muitas desigualdades entre mulheres e homens, seja na área social, designadamente no acesso ao trabalho, nas promoções profissionais e nas remunerações salariais, seja na vida política e na própria vida familiar.

É preciso que a Comissão não se limite a um enunciado de princípios gerais na área da igualdade que será sempre posta em causa enquanto prosseguirem políticas liberais com as liberalizações e privatizações contidas na dita Estratégia de Lisboa, a que agora se junta a flexisegurança para facilitar despedimentos sem justa causa. Assim continuarão as discriminações das mulheres.

É preciso que a maternidade e a paternidade, que são valores sociais fundamentais sejam protegidos pelo Estado, que deve tomar as medidas necessárias para erradicar comportamentos discriminatórios no seio das empresas, como ainda acontece em Portugal. E por isso, tal como aconteceu em 2 de Março em Lisboa, as mulheres vão continuar a lutar por mais emprego com direitos, contra o encerramento de maternidades, por mais creches e infantários. É preciso responder-lhes positivamente.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – Ženy svojou nezastupiteľnou úlohou v spoločnosti majú významný vplyv na neustále sa meniacu tvár sveta. Sú matky, manželky, majiteľky rodinných podnikov, profesionálky v práci, riadia veľké firmy. Sú úspešné političky, umelkyne aj športovkyne. Posúvajú svet dopredu, robia ho lepším a hodnotenejším.

Napriek tomu, že ženy majú chvályhodné manažérske schopnosti a v podnikateľskej oblasti zaznamenávajú výrazné úspechy, napr. v regióne strednej Európy sa muži stávajú podnikateľmi dvakrát častejšie ako ženy. Tento stav spôsobuje v značnej miere skutočnosť, že ženy na vedúcich pozíciách sú nútené čeliť mnohým dodatočným prekážkam súvisiacim najmä s ich úlohou v rodine. Európa na splnenie lisabonských cieľov potrebuje zvýšiť zamestnanosť žien vytvorením dobrých pracovných podmienok, ale zároveň, aby obstála v globalizovanom svete, musí podporovať demografickú obnovu prostredníctvom rodinných politík.

Základným predpokladom stability a prosperity Európy je stabilná rodina, v ktorej žena zastáva jedinečnú úlohu darkyne života. Ako vyplýva z nedávno zverejnených štatistických údajov, v posledných rokoch dochádza k nevídanému poklesu pôrodnosti. To si vyžaduje analyzovať situáciu a hľadať riešenia a východiská zo súčasnej negatívnej demografickej situácie.

Spomínala som argumenty, ktoré potvrdzujú dôležitosť tejto rozpravy k iniciatívnej správe pani spravodajkyne Sartori, ktorej by som chcela zablahoželať a poďakovať za jej prácu. Správa však obsahuje aj niektoré problematické a citlivé body týkajúce sa zavádzania kvót alebo pohľadu na reprodukčné zdravie. Ak nenájdeme odvahu a silu chrániť ľudský život, podporovať usporiadaný rodinný život a chrániť rodiny s deťmi, o pár rokov sa ocitneme v neriešiteľnej situácii.

Nemyslím si, žeby ženy potrebovali kvóty, ktoré by ich do politiky, vedy alebo podnikania tlačili. Potrebujú, aby sme im vytvorili priestor, v ktorom by mali vyhovujúce podmienky pre vstup na trh práce a tiež na to, aby sa na ňom udržali. Je potrebné zrušiť všetky pretrvávajúce formy diskriminácie, akými sú platové rozdiely a nerovné zavádzanie dôchodkových režimov. Som presvedčená, že iba takto zacielený plán uplatňovania rovnosti žien a mužov zabezpečí prosperitu....

 
  
MPphoto
 
 

  Маруся Иванова Любчева (PSE). – Уважаема г-жо Председател, уважаеми г-н Комисар, уважаеми колеги, изказвам удовлетворението си от факта, че Европейският парламент приема важен доклад, който има отношение към балансираното устойчиво развитие на обществото. Моите поздравления към докладчика и към Комисията по правата на жените и равнопоставеността.

От справката, която си направих, между 50% и 60% от анкетираните групи считат, че в страните на Европейския съюз има равнопоставеност между половете. В моята страна този процент е по-висок от средния. Това, според мен, е формално и се дължи на няколко причини. Равнопоставеността стои на вниманието на обществото и то има волята въпросът да се реши за използване на потенциала на жените и на мъжете. В много области жените са добре представени, но за съжаление с по-ниски заплащания, което някои считат за равнопоставеност.

Не се познават детайлите на политиките на равнопоставеността, участието при вземането на решения, насилието, неравното заплащане, трафикът, проституцията. Обществото няма достатъчно информация и считам, че пътната карта ще бъде документ, който ще даде тласък за работа по стратегии и планове за действие. Трябва да подредим дневния си ред, да решим законодателните пропуски, да намерим инструментариума за прилагане на законите и контрола за изпълнението. Да бъдем заедно в отговорността с мъжете за възпитанието на децата, бъдещето на нашата нация, на нашите европейски народи.

 
  
MPphoto
 
 

  Pál Schmitt (PPE-DE). – Tudom, sokan idegenkednek a nemek közötti egyenlőség pozitív diszkriminációval történő megoldásától. De ha nincs más megoldás, akkor ezt is meg kell vizsgálni.

Engedjék meg, hogy mint a Nemzetközi Olimpiai Bizottság tagja, felhívjam a figyelmüket arra, hogy az olimpiai programon már a résztvevőknek 40%-a nő, de az olimpiai mozgalom irányításában a részvételük egészen elhanyagolható volt. A helyzet megoldására a NOB a ’90-es évek végén szigorú kvótarendszert dolgozott ki, és azt mondta, hogy 10 év alatt 20%-os arányt kell elérni a döntéshozó folyamatokban a nők számára. Nem nagy szám, de mégis örömmel tájékoztatom Önöket, hogy ez az erőfeszítés már szép eredményeket hozott.

A jelentésre konkrétan rátérve, engedjék meg, hogy az iskolai testnevelés és sport területén a nemek közötti esélyegyenlőségi kérdésről beszéljek. Az európai országok iskolai tanulói demográfiailag igen sokrétű, multikulturális közösségeket alkotnak, amelyekben különböző etnikai és vallási kisebbségek találhatók. A muszlim lányok esetében nehéz megoldani a testnevelésben való részvételüket. Egyrészt a nemek közötti egyenlőségért való küzdelem, a lányok és nők egyenlő joga a testneveléshez, másrészt a kulturális sokféleség tiszteletben tartása jelentkezik, vagyis az etnikai csoportok joga a nemi szegregációs gyakorlatok fenntartásához. Mégis azt tartom, hogy nagyon fontos, hogy a muszlim lányok részt vegyenek az iskolai testnevelésben, még akkor is, ha olyan fontos szempontok felmerülnek, amelyek ezt hátráltatják, mint például a különleges öltözködési szabályok; az általánosan elterjedt, koedukált iskolák; korlátozott testmozgási lehetőségek a ramadán időszaka alatt; közös öltözködési és tisztálkodási feltételek biztosítása; az úszásoktatás, a táncoktatás és egyéb iskolán kívüli tevékenységek és kulturális elvárások.

Javaslom elméleti és gyakorlati esettanulmányozás végzését, a helyes gyakorlat átvételét, akkor is, ha az ügy érzékeny, mert felmerülnek emberjogi, vallási és kulturális kérdések.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – Pani Przewodnicząca! Polityka równouprawnienia płci powinna być traktowana jako podstawowy wymóg związany z poszanowaniem praw jednostki. Tymczasem opracowany przez Komisję nowy plan działania na rzecz równouprawnienia kobiet i mężczyzn nie zawiera ani jednego nowego wniosku legislacyjnego, czy też środków finansowych przeznaczonych na wdrażanie znajdujących się w nim niezmiernie ważnych zaleceń, takich jak szybkie wprowadzenie krajowych regulacji ułatwiających kobietom zaistnienie na rynku pracy na równych prawach i zgodnie z zasadą takiej samej płacy za taką samą pracę, oraz wdrożenie konkretnych strategii dla wzmocnienia przedsiębiorczości kobiet.

W tej kwestii Komisja Europejska powinna dokonać priorytetowego przeglądu dyrektywy Rady w sprawie zbliżenia prawodawstwa państw członkowskich, dotyczącego stosowania zasady równości wynagrodzeń dla mężczyzn i kobiet, a w szczególności przepisów dotyczących inspekcji pracy i środków odwoławczych dostępnych w przypadku dyskryminacji kobiet.

Aby polityka równouprawnienia mogła być z sukcesem wdrażana w życie, państwa członkowskie powinny wyznaczyć na poziomie krajowym właściwy organ dla spraw równouprawnienia płci, który byłby odpowiedzialny za pomoc w opracowywaniu i rewizji planów krajowych, a także za kontrolę ich wdrażania.

Priorytetowo należy potraktować także politykę godzenia życia rodzinnego z zawodowym oraz zwiększenie dostępności usług związanych z opieką nad osobami, które nie są samowystarczalne. Ponadto Komisja powinna zaangażować się w prowadzenie badań dotyczących przemocy wobec kobiet oraz przedstawić odpowiedni projekt dyrektywy.

Poszanowanie praw kobiet musi być także zasadniczym warunkiem polityki sąsiedztwa, polityki zagranicznej i polityki rozwoju prowadzonej przez Unię Europejską z krajami trzecimi. Mając na uwadze rolę, jaką w świadomości obywateli odgrywają media, rozpowszechnianie na przykład w ramach programu Media 2007 pozytywnych przykładów roli osiągnięć kobiet w różnych dziedzinach, może stanowić skuteczne narzędzie do walki z ciągle powszechnymi, negatywnymi stereotypami.

Gratuluję pani Sartori doskonałego sprawozdania.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. Dámy a pánové, děkuji za diskuzi, která jasně ukazuje, že problematika rovnosti příležitostí zůstává jedním z nejdůležitějším témat Evropské unie.

Velmi mě potěšilo, že v podstatě veškeré návrhy, které byly předneseny, jsou nějakým způsobem obsaženy v plánu pro podporu rovnosti příležitostí mužů a žen. Konstatuji také, že je plně oprávněné zjištění, že vzdor třiceti letům trvající směrnici o rovnosti odměňování stále ještě rovnost odměňování není. Rovnost odměňování je složitější problém než problém jedné směrnice. Je to problém předsudků, je to problém vzdělání, je to problém segregace pracovního trhu. Proto se Evropská komise rozhodla udělat z rovnosti odměňování jedno ze svých hlavních témat. Proto jsme nechali zpracovat studie, proto navrhneme sdělení, které se pokusí zasáhnout nebo působit v tomto problému skutečně tak, abychom docílili hmatatelných výsledků. Ty dosavadní příliš dobré nejsou.

Také velmi oceňuji, že byla silně zdůrazněna linie sladění rodinného a pracovního života. Konstatoval jsem, že už jsme zahájili první kroky a je zřejmé, že sladění není pouhým technickým uspořádáním pracovního prostředí, že je širším problémem a že obecně je to debata o spravedlivém rozložení životních povinností mezi muže a ženy. Na této cestě musíme ještě velmi mnoho udělat. Konstatuji, že například barcelonská strategie zdaleka není plněná tak silně, jak se předpokládalo.

Bylo také zdůrazněno posílení pozice žen ve vedoucích postaveních. Ano, i toto je velmi podstatné. Komise byla na jedné straně kritizována za to, že ve skupině pro klimatické změny a energetiku je velmi málo žen. Chci pouze konstatovat, že současná Komise má osm komisařek a generální tajemnice Komise je žena. Tyto komisařky mají ve svých rukách významná portfolia, čili nelze hovořit o tom, že se nedosahuje pokroku. Byla také zdůrazněna situace žen v Turecku. Chci obecně zdůraznit, že se angažuji velmi silně v tom, aby rovnost příležitostí, která je součástí kodaňských kritérií, byla brána tak vážně, jak jenom může být. To znamená, že země, která nedosáhne rovnosti příležitostí, podle mého názoru nemůže vstoupit z tohoto důvodu do Evropské unie.

K debatě o kulturních odlišenostech, k debatě o sexuálních mutilacích a k debatě o jednotlivých kulturních okruzích chci zdůraznit, že lidská práva a rovnost příležitostí po mém soudu mají přednost před jakýmkoli folklórním nebo kulturním přístupem. A je na nás, abychom citlivými metodami zajistili, aby tato práva byla naplněna.

Pokud jde o afirmativní akce, za prvé si myslím, že je evropské právo umožňuje, za druhé se domnívám, že není vhodné je formulovat jako pozitivní diskriminaci. Protože podpůrná, afirmativní akce pouze snímá nespravedlivé břemeno a vyrovnává příležitosti, a nikoli zvýhodňuje. Mnoho se hovořilo o kvótách a já znám znám mnoho případů, kdy žena nebyla přijata do určitého postavení právě proto, že je žena. Ačkoliv jinak splňovala veškeré podmínky. Proto si myslím, že i otázka afirmativních akcí je otázka, která má být sledována a otevřena.

Dámy a pánové, dovolte mi ještě, abych ještě jednou poděkoval paní zpravodajce Sartoriové. Protože tato zpráva z vlastního podnětu, je zpráva, která obsahuje celou řadu důležitých prvků, které nepochybně využijeme ve společném úsilí o co největší prosazení rovnosti mužů a žen. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Presidente. Grazie all'onorevole Sartori, a tutte le colleghe e al Commissario per questa interessante discussione, a cui ho partecipato con molta passione, giacché credo davvero che "il pane e le rose" siano indispensabili per tutti noi, uomini e donne.

La discussione è chiusa.

La votazione si svolgerà martedì alle 12.00.

 
Utolsó frissítés: 2007. május 15.Jogi nyilatkozat