Kazalo 
 Prejšnje 
 Naslednje 
 Celotno besedilo 
Postopek : 2005/0042A(COD)
Potek postopka na zasedanju
Potek postopka za dokument :

Predložena besedila :

A6-0184/2007

Razprave :

PV 09/07/2007 - 16
CRE 09/07/2007 - 16

Glasovanja :

PV 10/07/2007 - 8.30
Obrazložitev glasovanja

Sprejeta besedila :

P6_TA(2007)0318

Dobesedni zapisi razprav
Ponedeljek, 9. julij 2007 - Strasbourg Pregledana izdaja

16. Drugi program ukrepov Skupnosti na področju zdravja (2007-2013) - Ukrepi za obvladovanje bolezni srca in ožilja (razprava)
PV
MPphoto
 
 

  Przewodniczący. Kolejnym punktem porządku dziennego jest

- zalecenie do drugiego czytania sporządzone w imieniu Komisji Ochrony Środowiska Naturalnego, Zdrowia Publicznego i Bezpieczeństwa Żywności w sprawie wspólnego stanowiska Rady mającego na celu przyjęcie decyzji Parlamentu Europejskiego i Rady ustanawiającej drugi wspólnotowy program działań w dziedzinie zdrowia na lata 2007-2013 (16369/2/2006 - C6-0100/2007 - 2005/0042(COD)) Sprawozdawca: Antonios Trakatellis (A6-0184/2007), oraz

- debata nad pytaniem ustnym do Komisji dotyczącym przeciwdziałania chorobom układu krążenia skierowanym przez Miroslava Ouzký w imieniu Komisji Ochrony Środowiska Naturalnego, Zdrowia Publicznego i Bezpieczeństwa Żywności (O-0033/2007 - B6-0134/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Αντώνιος Τρακατέλλης (PPE-DE), Εισηγητής. – Κύριε Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε, σας καλώ να δώσουμε τη δέουσα προσοχή στο ζήτημα της προαγωγής της υγείας που πρέπει να ειδωθεί όχι μόνο ως αγαθό και δείκτης κοινωνικής ευημερίας αλλά και ως παράμετρος παραγωγικής επένδυσης.

Η προσέγγιση αυτή γίνεται ιδιαίτερα προφανής στον τομέα της πρόληψης όπου επικεντρώνεται κυρίως το υπό συζήτηση πρόγραμμα, γιατί πρόληψη σημαίνει περιορισμός της νοσηρότητας, συνεπώς μείωση του κόστους της θεραπευτικής αγωγής και της νοσοκομειακής φροντίδας. Δεν χρειάζεται να αναλυθούν τα ευεργετικά αποτελέσματα μιας τέτοιας εξέλιξης για τους ασφαλιστικούς οργανισμούς και κατ’ επέκταση τα δημόσια οικονομικά.

Η βελτίωση της υγείας του πληθυσμού αναμφισβήτητα δίνει ώθηση στην πρόοδο, ενισχύει τους πολίτες εξασφαλίζοντάς τους μακροβιότερη, καλύτερη και παραγωγικότερη ζωή και αποτελεί προϋπόθεση για την οικονομική ευημερία. Η πρόληψη οδηγεί εκ του αποτελέσματος στον περιορισμό της απώλειας εργατοωρών καθώς και στην αύξηση της παραγωγικότητας και της απασχολησιμότητας των εργαζομένων, δύο δεικτών που συνάδουν με τη διαδικασία της Λισαβόνας.

Αποτελεί λοιπόν η πρόληψη το ζήτημα κλειδί για μια αναθεωρημένη, με στόχο την αποτελεσματικότητα, πολιτική για την υγεία και ένα προνομιακό χώρο δράσης για ένα πρόγραμμα της Ένωσης. Να γιατί χρειάζεται η Ευρωπαϊκή Ένωση το δεύτερό της πρόγραμμα για τη δημόσια υγεία: διότι πρέπει να αμυνθούμε από κοινού στις απειλές κατά της υγείας όπως αυτές εμφανίσθηκαν με δραματικό τρόπο με την ενδεχόμενη πανδημία γρίπης και με την επιδημία της γρίπης των πτηνών, και αυτό αποτελεί έναν από τους σκοπούς του προγράμματος.

Πρέπει να προωθήσουμε από κοινού έναν υγιεινότερο τρόπο ζωής για τα παιδιά μας με σωστές συνθήκες διατροφής σε μια κοινωνία ελεύθερη από τον καπνό, από το στρες και γενικότερα με σωστές κοινωνικοοικονομικές συνθήκες που επηρεάζουν σοβαρά την υγεία, και αυτό αποτελεί ένα από τους σκοπούς του προγράμματος.

Πρέπει να αγωνισθούμε από κοινού για να μειώσουμε τη νοσηρότητα και θνησιμότητα των σοβαρών ασθενειών που καταστρέφουν το σώμα και το νου, και αυτό αποτελεί έναν από τους σκοπούς του προγράμματος.

Πρέπει να συστήσουμε να γίνει κτήμα όλων, τόσο αυτών που απασχολούνται στα επαγγέλματα υγείας όσο και των απλών πολιτών, η καλύτερη ιατρική πρακτική η οποία όχι μόνο αποτελεί το αποτελεσματικότερο τρόπο αντιμετώπισης των ασθενειών αλλά περιορίζει και περαιτέρω απώλειες στην υγεία μας, και αυτό αποτελεί στόχο του προγράμματος.

Ιδιαίτερη σημασία αποδίδεται στη συλλογή δεδομένων για την αντοχή των μικροβίων στα αντιβιοτικά, που αποτελεί σήμερα μάστιγα των νοσοκομείων της Ευρώπης. Ακόμη αποδίδεται ιδιαίτερη σημασία στην επίδραση των περιβαλλοντικών παραγόντων στην υγεία και επιπλέον είναι εξαιρετικά σημαντική η συλλογή δεδομένων και η ανάπτυξη στρατηγικών για την κινητικότητα των ασθενών.

Θα μπορούσα να συνεχίσω περιγράφοντας έναν προς έναν όλους τους στόχους του προγράμματος. Νομίζω όμως ότι δεν χρειάζεται, διότι όλοι έχουμε πεισθεί ότι πρέπει να ενεργήσουμε από κοινού και σε ευρωπαϊκό επίπεδο δίνοντας συγχρόνως στα κράτη μέλη τη δυνατότητα να αυξήσουν τη δική τους αποτελεσματικότητα στα θέματα υγείας. Αυτό είναι το δεύτερο πρόγραμμα, που θα ισχύσει τα έτη 2008-2013. Είναι καλύτερο, πληρέστερο, είναι φιλόδοξο και χαρακτηρίζεται από μια ολοκληρωμένη αντίληψη τόσο για την υγεία όσο και για τα μέσα, τους μηχανισμούς και τις πρακτικές αντιμετώπισης των προβλημάτων της.

Θα βοηθήσει τη σύγκλιση και την ολοκλήρωση της Ευρωπαϊκής Ένωσης, την οποία πρέπει να βλέπουμε όχι μόνον με όρους οικονομικούς ή όρους εξωτερικής πολιτικής αλλά και με όρους που αφορούν τη σύγκλιση στους τομείς της παιδείας και της υγείας, διότι τότε πραγματικά θα συνυφανθεί ο ιστός της σταθερότητας και της ευημερίας της ευρωπαϊκής κοινωνίας.

Ένα τέτοιο φιλόδοξο σχέδιο που συγχρόνως είναι και εξαιρετικά ευεργετικό όχι μόνο για την υγεία αλλά και για την οικονομία της Ευρωπαϊκής Ένωσης απαιτεί μία χρηματοδοτική επένδυση η οποία θα αποδώσει πολλαπλά διότι θα ελαττώσει σημαντικά το επαχθές κόστος των υπηρεσιών υγείας των κρατών μελών.

Δυστυχώς, το Συμβούλιο το Δεκέμβριο έκανε πολύ μεγάλες περικοπές στον προϋπολογισμό της Ευρωπαϊκής Ένωσης που για ορισμένα προγράμματα, όπως είναι το υπό συζήτηση, ήταν εξαιρετικά οδυνηρές. Και διερωτάται κανείς πώς είναι δυνατόν να προχωρήσουμε στο δύσκολο δρόμο της ολοκλήρωσης της Ευρώπης, όταν τα προγράμματα που χτίζουν ουσιαστικά και δημιουργούν την ευρωπαϊκή κοινωνία του μέλλοντος υφίστανται σημαντικές περικοπές.

Το ευχάριστο είναι ότι η ανάγκη επαρκούς χρηματοδότησης του προγράμματος υγείας έχει γίνει αντιληπτή και από το Συμβούλιο και από την Επιτροπή και από το Κοινοβούλιο και πιστεύω ότι η διευθέτηση στην οποία καταλήξαμε με ανεπίσημες διαβουλεύσεις δίνει τη δυνατότητα επαρκούς χρηματοδότησης μέσα στα πλαίσια πάντοτε των κανόνων του κοινοτικού προϋπολογισμού.

Καλώ τους συναδέλφους να υπερψηφίσουν τις συναινετικές τροπολογίες στις οποίες καταλήξαμε με ανεπίσημες διαβουλεύσεις.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Ouzký (PPE-DE), Autor. – Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych se chtěl svými slovy připojit k tomu, co zde řekl můj drahý kolega pan profesor Trakatellis, a to v jedné partikulární věci, která se týká kardiovaskulárních onemocnění. Já jsem ve své otázce směřované na Komisi zdůraznil věci, které jsou všeobecně známy: závažnost kardiovaskulárních onemocnění, která zabijí jenom v Evropské unii ročně téměř dva miliony lidí, je známá a nezpochybnitelná, na tom se jistě všichni shodneme. Víme, že i Rada již v roce 2004 uznala nutnost kardiovaskulární onemocnění razantním způsobem řešit. My víme, že medicína v této oblasti učinila za posledních 10 až 15 let nemalý pokrok. Problémem ale je jednak obrovský nárůst nákladů v této oblasti – já vždy uvádím i při debatě s občany v České republice pro jejich představu a zdůrazním i zde, že léčení infarktu myokardu před patnácti lety tehdejšími metodami stálo asi 20 eur na den, po zavedení streptokynázi stálo 1 000 eur za kúru a dnes v době stentů a akutních katetrizací stojí 10 000 eur za jeden výkon – takže vidíme, že nárůst finančních prostředků je značný. Na druhé straně přináší obrovský potenciál a obrovské řešení pro nepřeberné množství pacientů, kteří dříve trpěli, umírali a dnes pacient s akutním infarktem myokardu, pakliže je urgentně a řádně ošetřen, může ten den odejít domů a během několika dnů se může vrátit do práce. Vidíme, že vynaložené prostředky se mohou v následné době opět vrátit.

Dalším problémem je rozdílná úroveň nejenom v jednotlivých členských zemích, ale v rámci jednotlivých zemí. Jedna studie provedená v mé zemi ukazuje, že úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění stoupá se vzdáleností, s tím, jak daleko od specializovaného centra dotyčný pacient žije. Takže víme, že Evropská unie je v této záležitosti velmi nehomogenní a tady se skutečně nabízí cesta k systémovému řešení. Aniž bych chtěl tímto jakkoli porušovat subsidiaritu a stoupat do hájemství jednotlivých národních vlád, táži se, jakým způsobem chce Komise řešit výměnu informací a zkušeností, protože na to jistě prostředky máme a to je jedna z cest, jak můžeme danou věc výrazně zlepšit? Jaké kroky chce Komise přijmout ke snížení hospodářské zátěže a dopadu kardiovaskulárních chorob na hospodářství jednotlivých členských zemí a jaké jsou možnosti financování, které jsou v moci Komise a které lze doporučit? V jednom z pozměňovacích návrhů, který jsem dnes podepsal, také apeluji na zvážení možnosti masivního zavedení defibrilátorů pro veřejnost. Víme, že se velmi osvědčilo v Japonsku, ale viděl jsem i v několika zemích, i ve Spojených státech, dostupnost defibrilátorů na veřejných místech. Vím, že je to věc finančně velmi náročná, odpůrci tohoto paušálního přístupu argumentují tím, že použití tohoto přístroje vyžaduje jistou erudici, na druhou stranu víme, že tento přístroj dokáže v mnoha případech zachránit život před příjezdem rychlé zdravotnické pomoci. Proto by mě zajímala odpověď Komise i na tuto dodatečnou otázku.

 
  
MPphoto
 
 

  Μάρκος Κυπριανού, Μέλος της Επιτροπής. Κύριε Πρόεδρε, θα ήθελα κατ’ αρχήν να ευχαριστήσω θερμά όλους τους αξιότιμους βουλευτές για το ενδιαφέρον που έδειξαν σχετικά με την πρόταση της Επιτροπής για τη θέσπιση του δεύτερου κοινοτικού προγράμματος για την υγεία.

Θα ήθελα ιδιαίτερα να ευχαριστήσω τον εισηγητή, κ.Τρακατέλλη, και τους σκιώδεις εισηγητές για τις προσπάθειες που κατέβαλαν, οι οποίες θα μας επιτρέψουν – είμαι βέβαιος γι’ αυτό – να καταλήξουμε σε συμφωνία σε δεύτερη ανάγνωση.

Σήμερα έχουμε μπροστά μας ένα συνολικό συμβιβασμό που αποτελεί το αποτέλεσμα αριθμού πολύ θετικών ανεπίσημων επαφών μεταξύ των τριών θεσμικών οργάνων. Οι συμβιβαστικές τροπολογίες ενισχύουν το κείμενο σε πολλούς τομείς που έχουν ιδιαίτερη σημασία για το Κοινοβούλιο, όπως η συνέχεια που θα δοθεί στις κοινοτικές πρωτοβουλίες για τον καρκίνο και η πιο ακριβής διατύπωση σε σχέση με τις ενέργειες για το περιβάλλον και την υγεία.

Όσον αφορά τον προϋπολογισμό – είχαμε την ευκαιρία να το συζητήσουμε και στο παρελθόν – δυστυχώς το περιθώριο ελιγμών ήταν πολύ περιορισμένο και η Επιτροπή δεσμεύεται αυστηρά από το συμφωνημένο χρηματοδοτικό πλαίσιο.

Ωστόσο, σύμφωνα με το κείμενο της τριμερούς δήλωσης, οι ειδικές ανάγκες του προγράμματος θα λαμβάνονται υπόψη κατά την ετήσια διαδικασία του προϋπολογισμού. Επιπλέον, το σημερινό κείμενο θα προσφέρει τη νομική βάση, η οποία θα εξασφαλίζει την αποτελεσματικότερη διάθεση των πόρων για την επίτευξη των στόχων του προγράμματος.

Δεν νομίζω να μπορεί να αμφισβητήσει κανείς ότι το Κοινοβούλιο, το Συμβούλιο και η Επιτροπή κατέβαλαν σημαντικές προσπάθειες για να καταλήξουν σε έναν αποδεκτό συμβιβασμό. Ειλικρινά ελπίζω ότι η ψηφοφορία που θα ακολουθήσει θα εκφράσει αυτή τη θετική και εποικοδομητική στάση, για να μπορέσει να μας δώσει τη δυνατότητα να αρχίσουμε να χρηματοδοτούμε σχέδια που αφορούν σημαντικούς νέους τομείς της δημόσιας υγείας από την 1η Ιανουαρίου του 2008.

Θα ήθελα τώρα να στραφώ, και με βάση την ερώτηση του κ. Ouzký, σε έναν πιο συγκεκριμένο τομέα της δημόσιας υγείας, ένα από τα σοβαρότερα προβλήματα, αυτό των καρδιαγγειακών παθήσεων, που σίγουρα αποτελούν μια από τις κυριότερες αιτίες πρόωρου θανάτου και αναπηρίας για τους πολίτες της Ευρωπαϊκής Ένωσης.

Οι αιτίες καθώς και οι παράγοντες κινδύνου είναι πολύ γνωστοί, μεταξύ αυτών το κάπνισμα, οι κακές διατροφικές συνήθειες και η παχυσαρκία, η έλλειψη φυσικής άσκησης και η επιβλαβής κατανάλωση αλκοόλ.

Γνωρίζω το έντονο ενδιαφέρον του Κοινοβουλίου για τον τομέα αυτό καθώς και το ψήφισμα για τις καρδιαγγειακές παθήσεις που υποβάλλει η Επιτροπή Περιβάλλοντος στην ολομέλεια.

Όπως ξέρετε, ιδιαίτερη έμφαση δίνει η Επιτροπή στην πρόληψη. Μέσα στους περιορισμένους πόρους που έχουμε και μέσα από την ισορροπία των αρμοδιοτήτων με βάση τη Συνθήκη δίνουμε ιδιαίτερη έμφαση και καταβάλλουμε ιδιαίτερη προσπάθεια για την πρόληψη. Αυτό κάνουμε και στο θέμα του καπνίσματος, και γνωρίζετε καλά την εκστρατεία "Help", η οποία έχει φιλοξενηθεί και στη Βουλή, τις διάφορες νομοθεσίες που υπάρχουν αλλά και την Πράσινη Βίβλο που έχουμε υιοθετήσει σχετικά με την απαγόρευση του καπνίσματος σε δημόσιους χώρους, και πραγματικά περιμένω με ανυπομονησία τη γνώμη και την άποψη του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου.

Στον τομέα της διατροφής εκδώσαμε πρόσφατα, μόλις το Μάιο, Λευκή Βίβλο για τη διατροφή και παχυσαρκία και, όπως ξέρετε, έχουμε ήδη προχωρήσει στην εφαρμογή και στην υλοποίηση της στρατηγικής για το αλκοόλ, αρχίζοντας με το Φόρουμ για το Αλκοόλ και την Υγεία σε συνεργασία με μη κυβερνητικούς οργανισμούς και επιχειρήσεις του ιδιωτικού τομέα με στόχο την αντιμετώπιση αυτού του νέου προβλήματος.

Μέσω των προγραμμάτων δημόσιας υγείας η Επιτροπή υποστηρίζει δραστηριότητες και δίκτυα που σχετίζονται με τις καρδιαγγειακές παθήσεις μεταξύ των οποίων ένας εκτεταμένος κατάλογος δεδομένων για τις καρδιαγγειακές παθήσεις στα κράτη μέλη και την ανάπτυξη δεικτών για την παρακολούθηση των καρδιαγγειακών παθήσεων.

Η δημιουργία κέντρων αναφοράς, η ανταλλαγή καλύτερων πρακτικών, η αντιμετώπιση των ανισοτήτων που δυστυχώς υπάρχουν στην Ευρωπαϊκή Ένωση και όχι μόνο από ένα κράτος σε άλλο αλλά και μέσα στα ίδια τα κράτη μέλη αποτελούν τους στόχους που θα αντιμετωπίσουμε ακριβώς με το νέο πρόγραμμα.

Αλλά πρέπει να τονίσω χάριν ακριβείας ότι εμείς απλώς προσφέρουμε τις δυνατότητες. Αυτές θα πρέπει να αξιοποιηθούν από τα κράτη μέλη που έχουν και την αρμοδιότητα παροχής των υπηρεσιών υγείας.

Όσον αφορά την έρευνα (γιατί η ερώτηση αναφέρεται και στην έρευνα), η Ευρωπαϊκή Ένωση έχει διαθέσει περισσότερο από 100 εκατομμύρια ευρώ στην έρευνα για τις καρδιαγγειακές παθήσεις μέσω του 6ου προγράμματος πλαισίου για την έρευνα, και αποτελούν αυτές οι παθήσεις ακόμη μία από τις προτεραιότητες της έρευνας για την υγεία στο πλαίσιο και του 7ου προγράμματος πλαισίου για την έρευνα που ξεκίνησε φέτος· υπάρχει επομένως δυνατότητα συνέχισης της έρευνας σ’ αυτό τον τομέα και με το 7ο πρόγραμμα πλαίσιο.

Δεν θα αναφερθώ με λεπτομέρειες στην Ευρωπαϊκή Χάρτα για την Καρδιαγγειακή Υγεία, διότι εδώ στο Κοινοβούλιο έγινε σχετική εκδήλωση και συζήτηση και όλοι θυμόμαστε την εκδήλωση παρουσίασης στις Βρυξέλλες τον περασμένο μήνα. Όμως έχει σημασία αυτό το συνεκτικό έγγραφο, διότι ενώνει όλους τους φορείς που μπορούν να συμβάλουν στην αντιμετώπιση αυτού του προβλήματος. Και βεβαίως εξασφαλίζεται από το πρόγραμμα για τη δημόσια υγεία.

Περισσότερες ενέργειες για την αντιμετώπιση των καθοριστικών παραγόντων στους οποίους οφείλονται οι καρδιαγγειακές παθήσεις καθώς και των ανισοτήτων στην υγεία θα περιληφθούν στη νέα στρατηγική για την υγεία της Ευρωπαϊκής Ένωσης, η οποία, ελπίζω και είμαι βέβαιος, θα υιοθετηθεί αργότερα, πριν το τέλος αυτού του χρόνου.

Όσον αφορά δε το οικονομικό σκέλος - γιατί και αυτό είναι σημαντικό - υπάρχει και το Ευρωπαϊκό Ταμείο Ανάπτυξης για τις αναπτυσσόμενες χώρες. Εκεί η Επιτροπή ανταποκρίνεται στις προτεραιότητες που καθορίζουν οι ίδιες οι χώρες μέσα από ένα διάλογο αλλά βεβαίως ο τομέας της υγείας είναι μέσα στις προτεραιότητες.

Το ίδιο ισχύει και για τα διαρθρωτικά ταμεία που υπάρχουν στην Ευρωπαϊκή Ένωση για τα κράτη μέλη· υπάρχει η δυνατότητα αξιοποίησής τους για την υγεία και μάλιστα πιο διευρυμένη σ’ αυτή την περίοδο από ό,τι στην προηγούμενη αλλά παραμένει η ανάγκη να αποτελέσει η υγεία ζήτημα προτεραιότητας στην αξιοποίηση των ταμείων από τα ίδια τα κράτη μέλη.

Δίνουμε τη δυνατότητα – εξηγούμαι, δεν παραλείπω να εγείρω το θέμα στους συναδέλφους υπουργούς υγείας κάθε φορά που έχουμε συνάντηση – αλλά στο τέλος της ημέρας η απόφαση θα ληφθεί συλλογικά από τις κυβερνήσεις των κρατών μελών. Εγώ συμβουλεύω και παροτρύνω τα κράτη μέλη να αξιοποιήσουν στον τομέα της υγείας τα διαρθρωτικά ταμεία αλλά θα έλεγα ότι υπάρχει ακόμη πολύ περιθώριο για βελτίωση.

Όμως είναι και δική μας προτεραιότητα η ενίσχυση των εθνικών συστημάτων υγείας που δίνουν τη δυνατότητα για διαχείριση των προτεραιοτήτων της δημόσιας υγείας, οι οποίες δεν καλύπτουν μόνο τις μεταδοτικές ασθένειες, που είναι βεβαίως η πρώτη και εμφανής απειλή, αλλά και τις μη μεταδοτικές, και σ’ αυτό ευελπιστώ ότι θα έχω την υποστήριξη και τη συνεργασία του Κοινοβουλίου.

 
  
MPphoto
 
 

  John Bowis, on behalf of the PPE-DE Group. – Mr President, there is no wealth without health. That is the theme of this debate and the sub-plot is that we have both to care and cure, but also to prevent ill-health and promote wellbeing. The Commissioner recognises this and has come forward with an ambitious programme, as our rapporteur has said, but the budget was savaged by two-thirds. So it is clear we must do better on budgets in the future; it is clear we must use our limited resources now wisely; it is clear we must target the non-communicable diseases that cause 86% of deaths in Europe and devastate lives and families – cardiovascular disease, cancer, mental illness, diabetes, respiratory and musculoskeletal conditions. That of course links into the resolution that you have before you: 42% of deaths in the EU come from CVD problems.

Our emphasis must be on lifestyle. Some 80% of heart attacks, stroke and diabetes, and some 40% of cancers could be avoided by changing lifestyle and cutting out the risks that come from a bad lifestyle. We will sometimes need education or legislation on smoking, drugs, alcohol, salt, saturated and trans fats, lack of exercise, as well as things like stress management and all the causes of hypertension. We need partnerships between people, governments, health services and employers. And we need ideas such as the one on the defibrillator that my colleague referred to.

I could end by saying the road to hell is often said to be paved with good intentions, but the health promotion case studies show that, as in North Karelia, if good intentions are translated into action, then the road can lead not to hell but to health.

 
  
MPphoto
 
 

  Linda McAvan, on behalf of the PSE Group. – Mr President, my first thanks go to Mr Trakatellis for his excellent work on getting agreement today on a package of amendments on the public health programme.

It has not been easy: we have had lots of meetings over the course of the last few months, but we finally have a package that the Socialist Group welcomes. We welcome the very clear commitment to tackling health inequalities which is contained in the package. We welcome, as Mr Bowis said, the action on major diseases which are the biggest killers in Europe.

We want to see better use made of the centres of reference across Europe and we are also pleased that NGOs and patients’ organisations will have better access to funding thanks to this programme that will see emphasis placed on the wider environmental determinants of heath. We all know that health suffers because of environmental issues and we want to see that tackled.

Like the other speakers, I think it is regrettable that we have a lower budget than we had thought in the first place but, as the Commission has said on many occasions, there are other framework programmes where health can be investigated so this is not the only money made available for health research in the EU.

I want to draw your attention to Amendment 19, which the Socialist Group has tabled separately from the package. In recital 14 we talk about increasing healthy life years, and we want to delete the words ‘also called disability-free life expectancy indicator’. We have had many approaches from disability organisations, which make the point that you can have a disability and be healthy and that, therefore, this terminology seems to suggest that if you are a disabled person you are automatically somebody who is unhealthy. Therefore, we would like the Commission and the Council to look at that when they look at the final wording for the document.

Finally, I want to put on record my thanks as well to the German Presidency negotiating team who helped us to reach agreement today and took on board so many of our parliamentary amendments from first reading. I look forward to getting the programme up and running on time next year. That is what everybody wants at this stage and that is why we have been prepared to compromise on the budget, but we are very pleased with the content.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis, on behalf of the ALDE Group. – Mr President, I should like to express my congratulations to the rapporteur for his excellent report. Professor Trakatellis has spent many years dealing with health issues, both as a clinician and as a politician; therefore, he knows the subject matter of this report very well and it is thus not surprising that he has tackled the issue with efficiency and wisdom. Most of us share the rapporteur’s views on the main issues brought up in this report. One of the most important of these is the problem of health inequalities. Such inequalities occur not just from one Member State to another but also within Member States. They can be very substantial indeed and, in many cases, such differences exist right across the whole range of healthcare, from prevention and diagnosis to treatment. It is well known, not just amongst medical professionals but also amongst ordinary citizens, that such discepancies more often than not make the difference between life or death.

The right to life should be accompanied by the right to health – equal health, not one health for the rich and another for the poor. In a fair and humanistic society such as the one we aspire to achieve in the EU Member States, all citizens should be equal in terms of healthcare. I agree entirely with the rapporteur that this issue should become a very major aim of the health programme and I am sure that the Commissioner also agrees with this.

A second area referred to by the rapporteur on which I would like to offer some brief comments is that of cancer. Cancer is the second commonest cause of death in Europe and the world in general, yet it is absolutely unthinkable why in this day and age no proper Community system for cooperation between centres of reference is fully functioning unhindered. And it is shameful that shortcomings exist in the establishment of a Europe-wide register for those cancers which are covered by the Council recommendation on cancer screening. The rapporteur addresses both of these issues and many others adequately and proposes appropriate amendments which we fully support.

 
  
MPphoto
 
 

  Αδάμος Αδάμου, εξ ονόματος της ομάδας GUE/NGL. – Κύριε Επίτροπε, πρέπει να συγχαρούμε πραγματικά τον εισηγητή, καθηγητή κ. Τρακατέλλη, για την επίτευξη του σημερινού συμβιβασμού. Εγώ θα σταθώ όμως στο οικονομικό πρόβλημα γιατί η μεγάλη διαφωνία, όπως όλοι ξέρουμε, μεταξύ του Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου ήταν από την αρχή ο προϋπολογισμός για τη στήριξη αυτής της πολιτικής.

Ο συμβιβασμός των κρατών μελών το Δεκέμβριο του 2005 για το νέο δημοσιονομικό πλαίσιο για την περίοδο 2007-2013 άφησε τη χρηματοδότηση πολλών τομέων πολιτικής πολύ κάτω από τα επίπεδα που είχε προτείνει αρχικά η Επιτροπή. Ένας από τους τομείς πολιτικής που υπέστη τις μεγαλύτερες περικοπές ήταν η δημόσια υγεία και το μεγαλύτερο θύμα ήταν το πρόγραμμα για την υγεία.

Οι συνέπειες της διαπραγμάτευσης μεταξύ Επιτροπής και Συμβουλίου ήταν πολύ δυσμενείς για την οικονομική στήριξη του προγράμματος δράσης. Ο προϋπολογισμός μειώθηκε ακριβώς στα 365,6 εκατ. ευρώ, ποσόν πολύ μικρό για ένα τόσο φιλόδοξο πρόγραμμα.

Ωστόσο ο εισηγητής με την υποστήριξη των σκιωδών εισηγητών διερεύνησε όλες τις δυνατότητες για να βελτιωθεί η κατάσταση. Δεδομένης όμως της κάθετης στάσης του Συμβουλίου αποδέχθηκε ότι το περιθώριο ελιγμών όσον αφορά τον προϋπολογισμό ήταν περιορισμένο και δέχθηκε το συμβιβασμό του Συμβουλίου και της Επιτροπής.

Παρ’ όλο που ο περιορισμένος προϋπολογισμός του προγράμματος δεν μας βρίσκει φυσικά σύμφωνους, επικροτούμε τις προσπάθειες του εισηγητή με τις οποίες κατάφερε να κρατήσει ανέπαφες πληθώρα εισηγήσεις και τροποποιήσεις του Κοινοβουλίου καθώς επίσης και να αποφύγει τη διαδικασία της συνδιαλλαγής.

Με μεγάλη ανακούφιση παρατηρούμε ότι ο συμβιβασμός του εισηγητή συμπεριλαμβάνει αναφορά στην ανάγκη μείωσης των ανισοτήτων στην υγεία καθώς επίσης και αναφορά στην εναλλακτική ιατρική. Δεν παραλείπονται επίσης η ενίσχυση της διασυνοριακής περίθαλψης και της κινητικότητας των ασθενών καθώς και η καλύτερη πρόσβαση των πολιτών σε πληροφορίες, πράγμα που θα τους καταστήσει ικανότερους να λαμβάνουν αποφάσεις που να ανταποκρίνονται στα συμφέροντά τους.

Αξίζει να σημειώσουμε ότι μεγάλο ποσοστό του προϋπολογισμού πηγαίνει σε μη κυβερνητικούς φορείς, οι οποίοι είναι μη κερδοσκοπικοί και ανεξάρτητοι από τη βιομηχανία, το εμπόριο και τις επιχειρήσεις και ειδικεύονται στην προώθηση της υγείας και στους στόχους του προγράμματος.

Ας ελπίσουμε ότι οι φιλόδοξες ενέργειες και οι προσδοκίες που έχουμε όλοι από το εν λόγω πρόγραμμα, το οποίο τελικά θα τεθεί σε ισχύ από το 2008, θα μπορέσουν να πραγματοποιηθούν παρά το μειωμένο προϋπολογισμό.

Κύριε Επίτροπε, στο σημείο αυτό, θα ήθελα να τονίσω – πράγμα που έχουν υποδείξει οι συνάδελφοι και οι προηγούμενοι ομιλητές – τη σημασία της πρόληψης και της έγκαιρης διάγνωσης. Πρέπει να επενδύσουμε στον τομέα αυτό. Δεν μπορείτε να φαντασθείτε όχι μόνο τις ζωές που θα γλυτώσουμε αλλά και τα χρήματα που θα εξοικονομήσουν τα κράτη μέλη εφαρμόζοντας προγράμματα που θα απευθύνονται σ’ αυτόν τον τομέα ειδικά και για τα καρδιολογικά και για τους καρκίνους. Αναφέρετε τον καρκίνο ως δεύτερη αιτία θανάτου. Σας λέω με μαθηματική ακρίβεια, σε λίγα χρόνια ο καρκίνος θα είναι η πρώτη αιτία θανάτου εξαιτίας και της προόδου που παρατηρείται στις καρδιαγγειακές παθήσεις.

Κύριε Επίτροπε, θα είμαστε μαζί σας, θα σας στηρίξουμε για την εφαρμογή του προγράμματος.

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Krupa, w imieniu grupy IND/DEM. – Panie Przewodniczący! Wspólnotowy program działań w dziedzinie zdrowia na lata 2007-2013, który miał na celu ustanowienie kierunku dla europejskiej służby zdrowia od początku wzbudzał kontrowersje, nie tylko z powodu nieprecyzyjnych zapisów dotyczących finansowania.

Przyznawane fundusze mają dotyczyć tylko międzynarodowych organizacji pozarządowych, podczas gdy inne programy zostały z nich wyeliminowane. Zgodnie z dokumentem znaczące kwoty, do 60%, a w wyjątkowych przypadkach nawet do 80% wkładu członkowskiego, mają zostać przyznane organizacjom pozarządowym na szczeblu międzynarodowym, które często w swoim programie mają politykę proaborcyjną, a czasem są odgałęzieniami koncernów farmaceutycznych.

Nie mniejsze wątpliwości budzi finansowanie laboratoriów prowadzących prace bez doprecyzowania, o jakiego typu badania chodzi. Program niestety pobieżnie zajmuje się dostępem do usług zdrowotnych, opieką nad osobami starszymi, brakuje w nim opieki nad rodziną, walki z chorobami cywilizacyjnymi, a także dostępności porad wysokospecjalistycznych.

Program zajmuje się natomiast zdrową żywnością, zdrowym stylem życia. Powraca kwestia transgranicznych usług zdrowotnych wraz z negatywnymi skutkami dla niektórych systemów opieki zdrowotnej. Wydaje się, że tak okrojony finansowo program nie obejmuje całokształtu problemów europejskiej służby zdrowia.

 
  
MPphoto
 
 

  Irena Belohorská (NI). – V rámci danej správy sa aj ja stotožňujem so všetkými pripomienkami spravodajcu.

Komisia z pôvodného rozpočtu 969 miliónov eur znížila rozpočet na zdravie na 365 miliónov eur. Urobila tak napriek tomu, že Parlament ani sumu 969 miliónov eur nepovažoval za dostačujúcu a navýšil ju na 1,5 miliardy eur. Tento takmer 60 % škrt považujem za veľmi nezodpovedný. Je to zarážajúce hlavne teraz, keď štáty východnej Európy majú oslabené zdravotnícke systémy vzhľadom na to, že veľké množstvo lekárov a sestier odišlo pracovať do krajín starej pätnástky. Pri stave, keď ostatné programy zaznamenali škrty len okolo 2 až 5 %, keď každý tretí občan v Európe ochorie na rakovinu, považujem tento postoj Komisie priam za výsmech a ignoráciu, ignoráciu vo vzťahu k pacientom, občanom Európskej únie. Je teda nevyhnutné podporiť spravodajcu v jeho snahe navýšiť tento malý rozpočet aspoň o 10 %, na sumu 402 miliónov eur a udržať maximálne 5 % strop odchýlok.

Zároveň je potrebné v programe explicitne povedať, že aj štrukturálne fondy, ako ste to spomenuli, pán komisár, sa dajú použiť na financovanie zdravotníckych projektov, ak si členské štáty stanovia zdravotníctvo ako prioritu vo svojich národných programoch. Tieto fondy sa doteraz vo väčšine prípadov použili na environmentálne projekty alebo na budovanie infraštruktúry a len malé percento občanov vedelo o možnosti financovať aj modernizáciu nemocníc, nákup prístrojov a zaškoľovanie zdravotníckych pracovníkov.

Veľmi vítam založenie Európskeho registra vážnych chorôb, a to hlavne rakovinových ochorení, ktorý napomôže zozbieraniu dát, a tým ešte viac poukáže nato, že v Európe sú medzi členskými štátmi až 30 % rozdiely v prežívaní na niektoré druhy rakoviny. Verím, že aj na základe týchto štatistík Komisia prehodnotí priority v oblasti zdravotníctva a pridelí rozpočet, ktorý je náležitý.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE-DE). – Herr Präsident, Herr Kommissar, meine sehr verehrten Kolleginnen und Kollegen! Die Themen Gesundheitsprogramm und Herz-Kreislauf-Prävention sind sehr eng miteinander verbunden. Zunächst meinen herzlichen Glückwunsch an den Kollegen Trakatellis für seinen unermüdlichen Kampf für dieses Programm! Prävention kommt vor Behandlung. Prävention heißt längeres Leben, besseres Leben, bessere Lebensqualität, weniger Pflege, weniger Krankheit, weniger Krankheitskosten.

Wir hätten uns sicher mehr Mittel gewünscht als 20 Cent pro Jahr und Einwohner. Aber wir sind trotzdem bescheiden und setzen viele Aktionen für wenig Geld um. Wir können allerdings nur Schwerpunkte setzen, wobei ich eindeutig betonen muss, dass es sich hier um Prävention, um aufklärende Maßnahmen handelt und nicht um Behandlung, die letzten Endes subsidiär und von den Nationalstaaten zu leisten ist. Prävention heißt Vorbeugung und Verhinderung von Krankheiten, speziell im Bereich der Herz-Kreislauf-Erkrankungen, wo es um Infarkte und Apoplexien geht, im Bereich der Tumorkrankheiten und ihrer Ursachen wie im Fall von Lungenkrebs und Rauchen, im Bereich ungesunder Lebensweisen wie falscher Ernährung oder auch Doping beim Sport, im Bereich von Unfällen und ihrer Verhütung sowie im Bereich der Forschung und der Statistik, wo es darum geht, Krankheiten besser zu erkennen und besser zu verstehen, um daraus Behandlungsleitlinien abzuleiten.

Lassen Sie mich noch auf die mündliche Anfrage von Herrn Ouzký eingehen, dem ich hier auch meinen Dank ausspreche. Im Bereich der Prävention von Herz-Kreislauf-Erkrankungen kann man viel erreichen, indem man seinen Lebensstil ändert: Bewegung, Gesundheit, Sport, ausgewogene Ernährung und letzten Endes auch die Vermeidung von Transfettsäuren. Wir brauchen auch für die Herz-Kreislauf-Prävention ein knackiges Motto, damit unsere Bürger wissen, worum es geht. So könnten wir sagen: „Save your heart, save your life“ oder zu Deutsch „Herzlos kannst du nicht leben“.

Prävention für 325 Millionen Euro in fünf Jahren ist nicht viel. Ich habe heute Morgen eine deutsche Herzklinik besucht. Dort wurden in nur einem Jahr 200 Millionen investiert!

 
  
MPphoto
 
 

  Glenis Willmott (PSE). – Mr President, as my group’s shadow on the motion for a resolution on action to tackle cardiovascular disease, I would like wholeheartedly to endorse this worthy initiative and thank Mr Ouzký, Mr Andrejevs and Mr Bowis for all their hard work. I feel I can but reiterate the content of the resolution and add my voice to the call for action and other points raised in the oral question.

I find it shocking that nearly half of all deaths in Europe are caused by cardiovascular disease and that it is the main cause of death for women in all European countries. I welcome the specific mention of cardiovascular disease in the 2008-2013 health programme, but I am somewhat disappointed at the vastly reduced budget allocation given the fact that cardiovascular disease costs the European Union’s countries EUR 169 billion each year.

The EU has so much to offer in terms of added value which would surely repay many times any money spent on combating it. Nevertheless, I fully support the compromise reached and recognise that it is necessary to have this funding in place as soon as possible. Any further delay in adopting the programme would not be desirable.

There is much action at EU level where value can be added and it is for this reason that we need a tangible European strategy on cardiovascular disease which can help Member States to improve and coordinate their prevention strategies, identify those who are at high risk, raise awareness, inform the public and promote exchange of best practice. A set of clear political guidelines should form part of this strategy.

I would like to conclude by reiterating my support for the motion for a resolution and I urge the Commission to bring forward without delay a comprehensive and coherent EU-wide strategy on cardiovascular disease incorporating the European Parliament’s suggestions.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL). – I já chci poblahopřát a poděkovat kolegovi Trakatellisovi za jeho zprávu a za jeho návrhy. Dovolte mi několik poznámek. Nechci se zabývat finančními podrobnostmi, protože už to tady bylo uděláno, pouze bych chtěl jako lékař konstatovat, že snížením finančních prostředků zřejmě dosáhneme toho, že společný program, který projednáváme, bude mít prostě nižší účinnost. Moje hluboké přesvědčení je, že podpora zdraví nemůže být rozpočtově zbytkovým sektorem.

Rád bych podpořil pozměňovací návrh číslo 1 směrem k Radě, ve kterém se zmiňujeme o realizačních nástrojích, které bychom měli mít. Myslím si, že je to věc velice potřebná, protože jsme zde mnohokrát projednávali dokumenty, které se týkaly ochrany zdraví nebo boje s civilizačními chorobami, ovšem chyběly nám k tomu účinné nástroje. Druhý pozměňovací návrh, který bych rád zmínil a podpořil, se týká informovanosti pacientů. Ano, potřebujeme informovaného pacienta, ale nejde jen o lepší přístup k informacím, ale soudím, že jde i o přístup k lepším a kvalitním informacím. Takové informace mohou pomoct našim občanům nejen ke zvýšení zájmu o vlastní zdraví, o péči o své zdraví, ale také mohou pomoct našim občanům odolávat reklamě. Když už jsem u reklamy, myslím, že budeme mít jedinečnou příležitost ukázat jak poctivě a upřímně to myslíme ohledně boje s takovými věcmi, jako je alkoholismus, když budeme projednávat návrhy opatření, tedy zprávu našeho kolegy Foglietty, která se týká boje s alkoholismem. I zde budeme mít zcela jistě pozměňovací návrhy, které se týkají reklamy na alkoholické výrobky.

Dovolte mi, abych také podpořil a přivítal iniciativu kolegy Ouzkého, která se týká jeho otázek ohledně kardiovaskulárních chorob. Soudím, že jako dosud aktivní lékař kardiolog o této problematice vím poměrně hodně. Chtěl bych říci, že dnes kardiologie ví mnoho o příčinách a je připravená pacientům velice účinně pomoci a vrátit je do normálního, tedy i pracovního života. Problém je, jaká je ochota investovat do těchto programů, zejména do prevence. Zatím narážíme na nepochopení, že tyto prostředky jsou velice dobře návratné. Česká republika je v tomto ohledu myslím velice dobrým příkladem. Soudím, že nelze vyžadovat jen srovnatelné podmínky pro ekonomický sektor, ale že máme jako poslanci i povinnost požadovat i srovnatelnost ve zdravotnickém sektoru, a to se týká i určité finanční solidarity mezi členskými státy Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Mr President, yesterday’s media revealed the shocking results of a study of children in a large area of England. One in every 58 children has a form of autism. How could a seriously debilitating condition have increased from 1 in 2000 to 1 in 58 children in 17 years?

Mr Trakatellis’s work on the programme of Community action in the field of health 2007-2013 comes at a time when the need for some joined-up, collaborative thinking about Europe’s major health threats is urgently needed. One of the most important contributions Europe can make to health is statistical research and investigation, establishing the true situation of disease threats – contagious or not, chronic or acute – because, in comparing disease treatment in the Member States, we get the overall picture that helps us develop a standard of best practice and clues to both treatments and even cures.

The Commission, I am glad to say, has made a start by funding the European Autism Information System project to establish an effective method to be used by Member State health authorities to gather the essential information on the autism epidemic in Europe. However, we are very late in this. The USA has been tracking this epidemic for a decade now. On foot of the figures, the US Congress has passed 16 pieces of legislation channelling billions of dollars, but Europe has done nothing yet.

I urge the Commission to find a way to foster the highest quality healthcare in the Member States, a system that will never again allow an epidemic like autism to go unchecked as it ravishes children, robbing them of their normal development.

 
  
MPphoto
 
 

  Christofer Fjellner (PPE-DE). – EU:s roll och ansvar inom hälsoområdet är och skall förbli begränsat. Men den kanske viktigaste insatsen EU kan göra är att möjliggöra för medborgare att söka sjukvård i andra EU-länder. För många sjuka kan sjukvård i ett annat EU-land vara en fråga om liv eller död. Därför är det obegripligt att så många medlemsstater gör allt de kan för att begränsa just den möjligheten. Europas sjukvårdskonsumenter borde ha tillgång till hela Europas sjukvårdsutbud, men det kräver kunskap och information. Här skulle hälsoprogrammet kunna spela en ovärderlig roll för att sprida information om hälsa och hälsovård till alla patienter runtom i Europa.

Jag och många med mig tycker därför att det är tråkigt att just detta i många delar verkar ha fått stryka på foten när kommissionen av budgetskäl reviderade sitt förslag till nytt hälsoprogram. Jag har dock förstått att motståndet mot detta har varit väldigt stort. Men vad är det egentligen som är så känsligt med att öka transparensen mellan olika sjukvårdssystem i medlemsländerna? Varför vill man inte fokusera på att mäta utfallen i sjukvården – hur många som faktiskt får hjälp att bli bättre snarare än tillgängliga resurser såsom sängplatser och sjukhusdagar? Den enda förklaring som jag kan se är att man vill hålla patienterna oinformerade och maktlösa.

Lika obegripligt är det att Europas medlemsstater kompromissen med vår föredragande Antonios Trakatellis har krävt att bl.a. de skrivningar som jag har fått med för att just stärka patienterna skall strykas. Varför vill man t.ex. inte bekräfta att patienterna har rättigheter även i egenskap av sjukvårdskonsumenter. De har strukit just den meningen. Det tycker jag är pinsamt.

I enlighet med subsidiaritetsprincipen skall beslut om hälsa fattas på lägsta möjliga nivå. För mig är det patienterna, oavsett vad politiker och byråkrater i medlemsstaterna säger. Därför bör vi genom Europasamarbetet stärka patienternas ställning och ge dem mer kunskap och mer makt. Kort och gott låta patienterna ta makten över sin egen sjukdom.

 
  
MPphoto
 
 

  Dorette Corbey (PSE). – Voorzitter, allereerst mijn complimenten aan collega Trakatellis en aan onze schaduwrapporteur Linda McAvan. Gezondheid is een groot goed en een belangrijk politiek thema. In de eerste plaats is gezondheid een nationale bevoegdheid, maar ze is voor Europa een duidelijke en belangrijke toegevoegde waarde.

De burgers van Europa hebben nu een zeer ongelijke toegang tot adequate behandeling. Kankerpatiënten hebben in sommige landen aanzienlijk meer kans om te overleven dan in andere landen. Behandelingsmethoden verschillen en de toegang tot de gezondheidszorg is ongelijk. De kennis van patiënten over hun ziekte verschilt per land en preventie heeft niet in alle landen de aandacht die ze verdient.

Daarom, collega's, is actie nodig. We moeten kennis bij elkaar brengen. Lidstaten, ziekenhuizen, patiëntenverenigingen en huisartsen kunnen van elkaar leren. Breng kennis over preventie en behandeling bij elkaar voor de belangrijkste ziektes, zoals kanker, reuma, diabetes, longaandoeningen en natuurlijk hart- en vaatziekten, en leer dan van andere landen waar verbeteringen mogelijk zijn. Richt voor de belangrijkste ziektes kenniscentra en netwerken op die een belangrijke bron van informatie voor doktoren en patiënten kunnen zijn.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – Je dokázané, že najlepšie investované peniaze sú peniaze investované do zdravia ľudí. Sú investíciou s najvyššou návratnosťou. Aj preto som veľmi rád, že nebol prijatý pôvodný návrh Komisie vytvoriť spoločný program pre oblasť zdravotníctva, ale aj ochrany spotrebiteľa na obdobie do roku 2013.

Parlament správne navýšil prostriedky na zdravotníctvo až na 1,5 miliardy eur z pôvodne alokovaných 969 miliónov eur, a tým vydal jasný signál a jasnú správu Rade i Komisii. Rozpočty nových viacročných programov vo všetkých politických oblastiach boli medzitým súčasťou rokovaní o novom finančnom rámci 2007 – 2013, a v tejto súvislosti, milé kolegyne a kolegovia, musím vyjadriť veľkú nespokojnosť, že mnohé z programov vrátane zdravotníctva boli ponechané na dramaticky nižšej úrovni financovania než Komisia pôvodne navrhovala.

Aj keď Európsky parlament následne dokázal čiastočne situáciu napraviť na jar 2006, výsledky, čo sa týka niektorých programov aj zdravotníctva, sú úplne nepostačujúce. Mám na mysli verejné zdravotníctvo, kde sa navýšený rozpočet znížil až na neuveriteľných 365,5 miliónov eur. Je dobré, že politická dohoda pre oblasť zdravotníctva prijala v novembri 2006 revidovaný návrh Komisie vrátane rozpočtu.

Verím, že konkrétne programy pre ľudí, pacientov, ako je screening rakovinových ochorení, kardiovaskulárnych ochorení, diabetu a mnohých ďalších, ale ani potrebná spolupráca Spoločenstva medzi odbornými strediskami a vytvorenie celoeurópskeho registra takých ochorení nebudú ohrozené.

Plne podporujem prístup pána spravodajcu Trakatellisa a verím, že Parlament opäť múdro rozhodne.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – Sveikinu pranešėją, kuriam teko sunki užduotis – derinti ženkliai sumažėjusį septynerių metų sveikatos srities biudžetą su augančiais ES piliečių lūkesčiais. O juk koordinuoti Bendrijos veiksmai šioje srityje žymiai padidintų panaudojamų lėšų efektyvumą. Dabar reikia kuo greičiau patvirtinti programą, kad būtų spėta įsisavinti bent 2008 metų lėšas.

Išsiplėtusioje Europos Sąjungoje išryškėjo medicininio aptarnavimo skirtumai įvairiose šalyse. Aptariama programa privalėtų padėti juos sumažinti. Kiekvienas ES pilietis bet kurioje Sąjungos šalyje turi teisę gauti kokybišką medicininį aptarnavimą. Ypač svarbus naujųjų ES šalių dalyvavimas europiniuose projektuose.

Taip pat pabrėžčiau dėmesį prevenciniams projektams, kurie mažina rizikos faktorių įtaką ir gerina visuomenės sveikatą. Užkirsti kelią ligai visada pigiau negu ją gydyti, ypač šiuo atveju, kai resursai mažėja, o poreikiai auga.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, milé kolegyně a kolegové, akční program stanovuje priority pro projekty z evropských i národních peněz podle toho, na co se v Evropě nejčastěji umírá. Tedy na kardiovaskulární, neuropsychické choroby, rakovinu, nemoci zažívacího či dýchacího aparátu a další. Je logické, že na něco umřít musíme, podstatné však je v jakém věku. Vysoká kvalita evropské medicíny spolu se zlepšováním životního prostředí, a zejména ekonomické bohatství lidí, vedou k prodlužování věku Evropanů. To také před nás staví nové výzvy. Jednou z nich je starost, jak zdravotní a sociální systémy v Evropě do budoucnosti financovat z veřejných zdrojů a druhou starostí je, jak efektivněji léčit polymorbiditu, která narůstá s prodlužováním věku a je zásadní pro kvalitu života v pokročilém stáří. Obojí je společný problém všech členských států, a přesto ani jeden nepatří takto komplexně pojatý mezi hlavní cíle akčního plánu Unie v oblasti zdraví. Tak snad tedy příště.

Řešení té první ekonomické starosti volá mimo jiné po přehodnocení priorit uvnitř společnosti. A to jak ve vládních programech, tak také v osobním životě občanů. Mé profesní zkušenosti mne vedou k přesvědčení, že klíčem je podstatné zvýšení osobní odpovědnosti občanů za své zdraví a prevenci nemocí. Pacienti nejsou hloupí a dokáží se rozhodovat. Potřebují k tomu však dostatek vhodně formulovaných informací. A proto vřele podporuji návrhy ve druhém čtení. Například č. 2, který se týká toho, že program by měl občanům poskytovat lepší přístup k informacím, či návrh č. 9, který se týká politiky zaměřené na zdravější způsob života. Co se druhé starosti týče, chci věřit, že členské státy aktivněji podpoří koordinaci vědeckých aktivit zaměřených na komplexní léčbu sdružených chorob, a to bez ohledu či právě navzdory politováníhodnému významnému snížení evropského rozpočtu na akční program podporující zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  Markos Kyprianou, Member of the Commission. Mr President, I should like to thank the Members once again for a very interesting debate and for the support expressed.

I do not want to repeat what has already been said and what I said in my introductory remarks, but I shall make some clarifications. On the issue of cancer, I should like to clarify that cancer remains one of the Commission's top priorities and is part of the health programme. I referred specifically to cardiovascular diseases because that was in a question tabled by the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety, but through research and other programmes we support many initiatives regarding cancer. We had an opportunity to discuss this issue in this House quite recently.

I should like to correct one mistake. Mrs Belohorská is not here and I think that she did not follow the debate closely on how the financial perspectives were adopted and how it was decided who took the decision. It was not the Commission who reduced the budget – we are not that suicidal. As you know, it was the Council who decided unanimously that there should be a reduction, and the areas that suffered most, unfortunately, were health and education and culture. I have to say that it is regrettable and I have had the opportunity to express this on many occasions in discussions here and I understand the frustration of Mr Trakatellis when he had to deal with this issue.

However, at the end of the day we want to take action, we want to help our citizens and we want to move forward, and therefore we have to make do with what we have and make the best possible use of our limited funds and resources. That is why I agree with many of you, and it is our priority, that prevention is one of the main targets because it has added value and a multiplying effect so that we can make better use of the funds by concentrating on prevention. That is one of my main arguments. I have been trying repeatedly to convince Member States that spending on health is not a cost but an investment. It has to be viewed as such. We will benefit in the long run, and that is a disincentive for taking measures when benefits will appear sometime in the future.

Nevertheless, I think that the time has come when we cannot expect to solve the problems only through reforms of the health systems or through patient mobility or through increasing the insurance costs but we have to invest in prevention and on health and this is one of the main priorities. I am looking forward to working with you all in the next period.

Perhaps I could refer to just one specific amendment, that raised by Mrs McAvan. We have no objection to agreeing to the deletion of that sentence. You realise that for us it is a big achievement to have the healthy life years included as an indicator and this was the purpose. It was just a way of expressing it differently, but we see the point so we do not object to removing it, especially because it is the wording that is the problem and not actually the validity of the indicator.

Regarding the point raised by Mr Fjellner on the issue of patients’ rights, we had the opportunity to discuss this issue in this House and we are looking into it through the healthcare initiative which should be adopted towards the end of the year. There are different systems in different Member States so we do not always agree on a common approach, but at least the first step will be taken and many issues like information for patients and other aspects of patients’ rights will be tackled through the healthcare initiative.

I should like to conclude by thanking you all, in particular the Environment Committee, as well as Mr Trakatellis for being patient and persistent. I am looking forward to working with all of you in the implementation of the programme.

 
  
  

PRZEWODNICZY: ADAM BIELAN
Wiceprzewodniczący

 
  
MPphoto
 
 

  Przewodniczący. Otrzymałem jeden projekt rezolucji(1)złożony zgodnie z art. 108 ust. 5 Regulaminu.

Zamykam debatę.

Głosowanie odbędzie się we wtorek 10 lipca 2007 r.

 
  

(1)Patrz protokół.

Pravno obvestilo - Varstvo osebnih podatkov