Index 
 Înapoi 
 Înainte 
 Text integral 
Procedură : 2007/2597(RSP)
Stadiile documentului în şedinţă
Stadii ale documentelor :

Texte depuse :

B6-0322/2007

Dezbateri :

PV 03/09/2007 - 18
CRE 03/09/2007 - 18

Voturi :

PV 05/09/2007 - 7.6
Explicaţii privind voturile

Texte adoptate :

P6_TA(2007)0376

Dezbateri
Luni, 3 septembrie 2007 - Strasbourg Ediţie revizuită

18. Raportul de activitate EURES 2004-2005: Spre o piaţă unică europeană a muncii (dezbatere)
PV
MPphoto
 
 

  Przewodniczący. Kolejnym punktem porządku dziennego jest debata nad pytaniem ustnym do Komisji dotyczącym sprawozdania z działalności Europejskich Służb ds. Zatrudnienia w latach 2004-2005: w kierunku jednolitego europejskiego rynku pracy, skierowanym przez Jana Anderssona w imieniu Komisji Zatrudnienia i Spraw Socjalnych ( - B6-0136/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson (PSE), författare. – Herr talman! Vi har tidigare talat om rörlighetens betydelse för tillväxt och sysselsättning i Europa. Då pratar vi om rörlighet för löntagare som vidareutbildar sig, söker nya yrken inom sitt land, byter yrke genom vidareutbildning och om geografisk rörlighet inom länder men också om gränsöverskridande geografisk rörlighet. Om vi tittar runt i Europa så ser vi att det har betydelse för tillväxten. Några av de länder som har den största rörligheten har också den största tillväxten och rörligheten i Europa. Det har stor betydelse.

Hur är då läget i Europa? Jo, läget är sådant att det skiljer sig ganska mycket mellan olika länder, men samtidigt ser vi förbättringar. Vi har sett förbättringar under senare år. Jag kommer själv från en gränsregion mellan två nordiska länder där rörligheten inte var så omfattande till att börja med men har ökat högst markant under senare år. Det har betydelse för tillväxt och sysselsättning att människor på en sida av landsgränsen kan röra sig över den till den andra sidan av landsgränsen. De kanske inte har fått jobb från början men får ett jobb på den andra sidan landsgränsen. Det ökar tillväxten i hela regionen och är bra på sikt.

Vi har åtskilliga hinder också. Det har jag sett i detta arbete. Hindren finns i skilda system för socialförsäkringar, skatter och annat samt bristande information. När det gäller informationen kring detta så har vi vårt samarbete kring arbetsförmedlingarna, Eures-samarbetet. Eures-samarbetet har utvecklats under de senare åren. Dels vid de speciella gränserna men kanske framför allt genom deras portal, som enskilda medborgare kan söka sig till för att få information om var jobben finns men också information om hur det ser ut när det gäller socialförsäkringar. Hur ser det ut när det gäller skatter? Vad behöver jag företa mig om jag skall flytta över en landsgräns?

Vid den senaste budgeten drev vi i Europaparlamentet igenom en ökning med 2 miljoner euro när det gäller Eures-samarbetet. Det är med anledning därav som vi ställer den muntliga frågan och resolutionen. Vi ser ett antal behov som finns för att ytterligare öka rörligheten. I vår muntliga fråga lyfter vi fram tredjelandsmedborgarna. Det är för framtiden. Vi vet att Europa behöver ytterligare arbetskraft och inte minst tredjelandsmedborgare. De finns redan i dag och vi borde utöka samarbetet – inte minst vid grannskapsländerna, de vi har ett grannskapsamarbete med – och utöka möjligheterna för att de också skall få motsvarande information om sysselsättningssituation, om socialförsäkringssystem och skatter.

Den andra delen handlar om säsongsarbetare. Det har under lång tid funnits säsongsarbete inom unionen och också säsongsarbetarna behöver få bättre information om läget, sociala förmåner, vad det är som gäller. Det kan lyftas fram på portalen i Eures.

Till slut skulle jag också vilja lyfta fram frågan om huruvida kommissionen har idéer om att förbättra rörligheten i övrigt. Vi hade en stor diskussion när det gällde övergångsreglerna och rörligheten mellan nya medlemsländer och gamla medlemsländer. Fortfarande är det ett antal länder inom EU som tillämpar övergångsreglerna. Jag hoppas att denna period skall bli så kort som möjligt och att vi snart fullt ut kan tillämpa den fria rörligheten, så att alla övergångsbestämmelser försvinner. Men det är också viktigt att vi försöker se oss omkring och se hur det blev med den ökade rörligheten för de länder som inte tillämpade några övergångsregler, för rörligheten är ju inte särskilt omfattande. Den är inte omfattande och det finns nog skäl överhuvudtaget att förbättra informationen. Om nu övergångsbestämmelserna förhoppningsvis försvinner så måste vi också förbättra informationen för enskilda löntagare kring var lediga arbeten finns och vad som fordras, vilka insatser som fordras när det gäller socialförsäkringar, skatter och liknande.

Det är dessa frågor vi har ställt till kommissionen. Jag vet att kommissionen har samma ambitioner som Europaparlamentet, men vad planerar kommissionen att göra?

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, předtím než zodpovím každou z položených otázek, rád bych připomněl, co je systém EURES.

Je to systém, jedinečný systém, jehož přednost spočívá v kombinaci sítě sestávající z více než osmi set kvalifikovaných poradců a účinného portálu umožňujícího snadný přístup k informacím a jejich interaktivní výměnu.

Portál EURES nabízí od roku 2006 přístup k veškerým nabídkám zaměstnání v Evropské unii i k vnitrostátním veřejným službám zaměstnanosti členských zemí Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, a to v 25 evropských jazycích. Tento portál zpřístupňuje průměrně více než milion dvě stě tisíc nabídek. Poradci EURES současně poskytují pomoc pracovníkům a jejich rodinám, kteří plánují využít možností mobility.

Nyní mi dovolte abych odpovídal postupně na vaše položené otázky.

Nejprve k vaší první otázce týkající se rozšíření portálu EURES v zájmu potřeb občanů třetích zemí.

Jak víte, EURES byl původně zaveden pro občany Evropského hospodářského prostoru, pomáhal najít práci v jiné zemi než v jejich vlastní, a tím posílil mobilitu. V současnosti Komise plánuje zpřístupnit systém EURES i pracovníkům z dalších zemí, a tím současně vyjít vstříc jejich očekáváním a jednat v zájmu Unie. Vzhledem ke stárnutí populace a demografickému úbytku v Evropě je totiž nutné v blízké budoucnosti očekávat nedostatek evropských pracovních sil v odvětvích, která jsou klíčová pro naše hospodářství a pro náš životní styl. Systém EURES by navíc mohl pomoci globálněji řešit migraci ze třetích zemí.

V důsledku toho bylo v obecných zásadách pro EURES pro období 2007–2010 zavedeno nové zaměření, které stanoví možnost rozšířit téma informací nabízených prostřednictvím sítě EURES pro potřeby pracovníků pocházejících ze třetích zemí.

V návaznosti na akční plán Komise týkající se legální migrace chceme podrobněji prozkoumat možnosti rozšíření služeb systému EURES tímto směrem. V první řadě by se mohlo jednat o doplnění stávajících informací v sekcích týkajících se „Životních a pracovních podmínek“ o informace konkrétně potřebné pro osoby ze třetích zemí, které hodlají vstoupit na evropský trh a pochopitelně i v jazycích těchto třetích zemí.

Vaše druhá otázka se týká zahrnutí nabídek sezónní nebo krátkodobé dočasné práce do systému EURES. Je pravda, že v prvních analýzách, které jsme měli pro systém EURES k dispozici, se tyto potřeby a míra poptávky po krátkodobé práci v zahraničí neprojevily. Dostupné statistiky pokrývaly pouze minimální období jednoho roku a k poptávkám po sezónní práci nebo stážích v podnicích se nepřihlíželo.

V návaznosti na doporučení Evropského parlamentu v souvislosti se zvýšením rozpočtu EURES pro rok 2007 byl ale v rámci tohoto systému proveden průzkum, aby se posoudila potřeba a možnost zavedení takové služby. Reakce řady zemí byly příznivé. Někteří partneři již dokonce s tímto typem nabídky nabyli zkušenosti v odvětvích turistického ruchu, stavebnictví a zemědělského trhu. V budoucnosti se bude při vypracovávání plánů rozvoje systému EURES systematicky uvažovat i o rozšíření této služby.

K vaší třetí otázce: i Komise je přesvědčena o tom, že profesní a geografická mobilita pracovníků může přispět ke zlepšení fungování trhu práce v Evropě a že je proto důležité tuto mobilitu i nadále podporovat a propagovat.

Komise za tímto účelem rozvíjí akční plán, který se opírá o výsledky Evropského roku mobility pracovníků roku 2006 a jehož cílem je napomoci mobilitě v rámci evropského trhu práce a odstranit hlavní překážky v jejím rozvoji.

Jedna část tohoto akčního plánu navrhne posílit úlohu systému EURES a učinit z něj tak hlavní nástroj podpory a propagace mobility pracovníků v rámci Evropské unie. Budou sledovány tři základní směry s cílem:

1. zlepšit strategický rozměr systému EURES prostřednictvím podpory zpřístupňování informací užitečných pro analýzu toků mobility a změn, které ovlivňují evropské trhy práce;

2. zvýšit kvalitu služeb EURES tím, že mobilním pracovníkům a jejich rodinám nabídneme ucelenější službu ;

3. zvýšit počet těch, kdo systém EURES využívají, a to tak, že budeme rozvíjet vazby s dalšími poskytovateli podobných služeb – případně se soukromými organizacemi – a postupně systém zpřístupňovat pracovníkům ze třetích zemí, jak jsem již vysvětlil v odpovědi na vaši první otázku.

Vaše čtvrtá a poslední otázka se týká přeshraničních projektů EURES a pomoci, kterou mohou tyto projekty poskytnout v souvislosti se zrušením přechodných opatření členskými státy.

V systému EURES byla vždy přikládána velká váha řešení konkrétních problémů vzniklých v rámci přeshraničních vztahů. Dnes máme již dvacet projektů přeshraniční spolupráce, z nichž nejnovější je projekt mezi Českou republikou a Německem a další mezi Slovenskem a Maďarskem. Kromě toho se momentálně realizuje čtrnáct studií proveditelnosti s cílem najít nové projekty a služby, ať již mezi novými členskými státy nebo mezi „starými“ a „novými“ členskými státy.

I když, dámy a pánové, myslím si, že by bylo již na místě opustit myšlenku „starých“ a „nových“, protože nepochybně Španělsko v jistém slova smyslu je novým státem, stejně tak Řecko a tak bych mohl pokračovat. Nevím, jak dlouho ještě budeme používat tento rozdíl mezi rovnoprávnými členy Evropské unie.

Ale v každém případě realizuje se 14 studií proveditelnosti s cílem najít nové projekty. Toto jsou tedy praktické projekty s cílem pomoci občanům, zaměstnavatelům či přeshraničním pracovníkům v jejich každodenním životě. Partnerem mohou být odbory, organizace zaměstnavatelů, veřejné služby zaměstnanosti nebo kterýkoli jiný účastník působící na lokální či regionální úrovni. Prostřednictvím těchto projektů chceme usnadnit výměny pracovníků mezi partnerskými zeměmi a přispět ke zrychlení provádění nezbytných kroků v rámci přechodných opatření.

Dámy a pánové, na závěr bych chtěl ještě zdůraznit jeden významný prvek v činnosti EURES, a to je omezování možnosti pro sociální dumping. Protože je zřejmé, že lidé, kteří přicházejí do druhé země dobře informování, jsou v daleko silnější pozici než když tyto informace nemají. I z tohoto hlediska je EURES unikátním a velmi účinným nástrojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bushill-Matthews, on behalf of the PPE-DE Group. – Mr President, may I start by saying that I agree substantially with the comments from my colleague, Mr Andersson, on the opposite side of the House, but I would ask that this would not be regarded as a precedent for future occasions. It is worth recording that there was substantial support for this resolution in committee. We, as a group, are not tabling any amendments to this resolution and I hope that colleagues from all political parties and all nationalities will support something that is worthy of support, which is the principle that the EU is about people and about providing more opportunities for more people, and EURES has a particular role to play in fulfilling this concept.

However, I have two subsidiary questions which the Commissioner could either answer in his follow-up remarks or by letter. They are two small points, but hopefully not insignificant.

One concerns the actual use of the portal. If you key in ‘job mobility in Europe’ you go straight to the EURES portal, which is a very good portal and easy to navigate. However, in order to get there you must have the key works ‘job mobility’. If you simply key in ‘jobs in Europe’, you get a whole list of other portals, such as Eurojobs, Jobpilot, Topjobs, Careers in Europe, etc. They may be very worthy, but the key is to connect into EURES. Therefore, my question is: can anything more be done to make certain that the EURES portal is more widely available to those individuals who do not necessarily go through job search centres, but just want to access the net themselves.

My second point is that I see that one of the aspects of EURES – which I also applaud – is the subportal about life-long learning and there is a portal within that called PLOTEUS. I was intrigued to hear about PLOTEUS because this, for the benefit of colleagues who may, like me, have been ignorant until today, is the portal on learning opportunities throughout space. Wow, this is really a big endeavour, not just in Europe but throughout space! I was looking at this because, whilst a lot of the mobility issues are to do with giving opportunities to our friends and colleagues in Eastern and Central Europe to move west, I also believe more attention should be paid to opportunities from the west to move to Eastern and Central Europe. One of the blockages – and I speak clearly as an Englishman – is language learning and adaptability to languages, and anything that the PLOTEUS project can do to encourage language learning is, and I hope the Commissioner will agree, a very important part of job mobility.

What I am saying in both these points about PLOTEUS and access to the net is: by all means think about opportunities in space, but bring this portal down to earth so that it connects with real people on more occasions.

 
  
MPphoto
 
 

  Stephen Hughes, on behalf of the PSE Group. – Mr President, EURES has tremendous potential, but much of that potential has yet to be realised. It still has a number of limitations. Our question says that the portal should become a one-stop-shop for workers’ geographic and occupational mobility, but we should be honest in accepting that it has a long way to go before it could become such a thing. It should, however, be possible to build such a one-stop-shop in this advanced electronic age.

Workers planning a move across the EU in pursuit of work need access to detailed and localised knowledge to give them the confidence to move with their families – detailed information right down to the level, for example, of schools to be found in a particular locality, the performance of those schools, student numbers and vacancies. The same applies to healthcare, housing and a host of other issues.

The portal includes information under these headings, but it is of a very general nature and gives only a brief national snapshot. It might seem like a huge task to build detailed and localised information into the portal, but that is not necessarily the case. A lot of this detailed information already exists on the websites of local authorities, health authorities, local education authorities and government departments. Web links to these sites can be embedded in the portal to take users requiring more detailed information to those sites.

Increasingly, information being made available at local level is also held in a range of languages. In my own area, for example, we have everything from information on how to register to vote to finding accommodation available in Polish and a range of other languages.

Finally, that information is often held in a range of languages of third countries, which ties in with the point addressed by the Commissioner. Inward migration from third countries cannot solve the difficulties demographic change poses for the EU, but it can help. I have therefore been pleased to hear what he said about the plans to equip EURES to play an important part in that process.

 
  
MPphoto
 
 

  Danutė Budreikaitė, ALDE frakcijos vardu. – Laisvas asmenų darbo jėgos judėjimas yra viena iš keturių ES bendrosios rinkos egzistavimo ir sėkmingos veiklos sąlygų. Bendroji darbo rinka, kuri iki šiol nėra sukurta, leistų darbo ieškantiems žmonėms įgyti naujų įgūdžių bei patirties, suteiktų galimybę pasirinkti darbą ir realizuoti savo gebėjimus, o darbdaviams – didesnį darbuotojų pasirinkimą, apsirūpinimą trūkstamais specialistais. EURES yra instrumentas, Europos užimtumo tarnybų tinklas, kurio uždavinys kurti bendrąją darbo rinką palengvinant darbuotojų judėjimą ES, Europos ekonominės erdvės šalyse ir Šveicarijoje, čia nekalbėsiu apie trečiąsias šalis. Tinkle bendradarbiauja valstybinės užimtumo tarnybos, profesinės sąjungos, darbdavių organizacijos, bei regioninės ir vietinės valdžios institucijos. Veiklą koordinuoja Europos Komisija. EURES tinklas informuoja, konsultuoja, pataria potencialiai mobiliems darbuotojams apie įsidarbinimo galimybes užsienyje, gyvenimo, darbo ir mokymosi sąlygas Europos ekonominės erdvės šalyse, padeda darbdaviams, norintiems įdarbinti kitų valstybių darbuotojus.

2006 m. atidarytas EURES portalas, kuriame siūlomas vienas milijonas laisvų darbo vietų visoje Europoje. Šiuo metu jame užsiregistravę 8 000 darbdavių ir 184 000 darbo ieškotojų. Nors teisė laisvai judėti siekiant gyventi ir dirbti užsienyje yra viena pagrindinių Europos piliečių teisių, įtvirtinta Romos sutartyje, daugelis senųjų valstybių narių vis dar taiko pereinamuosius laikotarpius 2004-aisiais ir 2007-aisiais metais įstojusioms šalims. Vokietija planuoja pereinamąjį darbo rinkos atvėrimo laikotarpį pratęsti iki 2011-ųjų metų motyvuodama dideliu nedarbu šalyje. Iš vienų šaltinių girdime apie darbo jėgos trūkumą ES, iš kitų – apie didelį nedarbą. EURES portale vienas milijonas darbo vietų ir tuo pačiu metu ribojamas darbo jėgos judėjimas. Koks EURES veiklos efektyvumas ? Paminėsiu savo šalies Lietuvos pavyzdį. Per ketverius metus iš Lietuvos pagal oficialią statistiką išvyko 34 000 darbuotojų, o per du su puse metų pagal EURES paslaugas tik 405 žmonės. Žiniasklaida pastoviai paviešina šiurpios informacijos apie migrantų vergovę Italijoje, Ispanijoje, Jungtinėje Karalystėje, į kurias atvyksta darbuotojai iš naujų valstybių ir patenka į nežmoniškas darbo ir gyvenimo sąlygas. Ar tai ne EURES sistemos trūkumas? Žmonės neturi pakankamai informacijos apie darbo ir gyvenimo sąlygas, nežino kur kreiptis iškilus įvairioms problemoms. 2006 - ųjų metų veikla parodė, kad atsirado naujos kliūtys laisvam darbo jėgos judėjimui – tai praktinės problemos, būstas, kalba, partnerio ar sutuoktinio darbas ir psichologiniai sunkumai prisitaikant šalyje ir numatant grįžimo namo galimybes. Džiugu, kad Komisija 2007 - aisiais metais pradės įgyvendinti judumo veiksmų planą, kuris padės išspręsti iškilusias problemas. Prie to taip pat prisidėtų vieno langelio principu veikianti informacijos apie geografinį ir profesinį mobilumą sistema.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki, w imieniu grupy UEN. – Panie Przewodniczący! Obiecuję, że nie będę mówił o cyberprzestrzeni i szansach wynikających z surfowania po niej dla mieszkańców Europy Środkowo-Wschodniej, jak uczynił to mój przedmówca - pan poseł Bushill-Matthews.

W projekcie rezolucji czytamy pochwały dotyczące Europejskich Służb ds. Zatrudnienia EURES. Miejmy jednak świadomość, że dla niektórych obserwatorów EURES to przykład przerostu eurobiurokracji. Przed chwilą moja koleżanka z Litwy mówiła, że zaledwie 8% Litwinów wyjeżdżających poza granice tego kraju do pracy korzystało z instrumentów proponowanych przez EURES. To naprawdę bardzo mało.

Być może nie jest to przerost biurokracji, ale sprawa byłaby bardziej oczywista, gdyby w końcu otwarto całkowicie europejski rynek pracy. Wówczas w naturalny sposób Europejczycy znajdowaliby pracę, niekoniecznie korzystając z pośrednictwa EURES.

Jasne, że warto wspierać wszelkie formy, także instytucjonalnego informowania o wolnych miejscach pracy dla pracowników sezonowych lub czasowych. Dotyczyć to powinno jednak w pierwszej kolejności obywateli państw członkowskich Unii, a dopiero w drugiej kolejności państw trzecich, w tym krajów współpracujących z Unią w ramach polityki sąsiedztwa Unii Europejskiej.

Przed dwoma laty i dwoma miesiącami, przyjmując wytyczne dla polityki zatrudnienia w państwach członkowskich podkreśliliśmy, że należy „znieść przeszkody dla przepływu pracowników na terytorium Europy w ramach traktatów”. Szkoda, że tego wezwania nie posłuchały Niemcy, Austria i niektóre inne państwa członkowskie, które dalej stosują – wbrew fundamentalnym swobodom tworzącym Wspólnoty Europejskie, o których mówiła moja koleżanka – bariery w zakresie dostępu do rynku pracy. W końcu to nastąpi, ale szkoda straconego czasu. Mówmy więc hic et nunc o rozwiązaniach generalnych, a nie o półśrodkach.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Schroedter, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Herr Präsident! Es stimmt, was die Kollegen und Kolleginnen sagen: EURES schreibt europäische Erfolgsgeschichte. Ohne das Netzwerk an EURES-Beratungsstellen wäre geografische und berufliche Mobilität in Europa nicht in dem Maße möglich wie heute, und zwar von Arbeitnehmern und Arbeitnehmerinnen, die ihre Rechte kennen und sie deshalb auch in Anspruch nehmen. Die vierte Freiheit der Europäischen Union wäre graue Theorie, gäbe es EURES nicht.

Deshalb verstehe ich nicht, Herr Kommissar, warum Sie nicht mehr Engagement zeigen, um EURES zu verbessern, d. h. mehr Stellen zu schaffen und die Qualität zu verbessern, z. B. durch best-practice-Modelle in den Grenzregionen. Die müssten doch eigentlich wie Pilze aus dem Boden schießen, um Ihre Ziele im Mobilitätsjahr auch weiter zu verfolgen und die geografische Mobilität in Europa zu steigern. Da ist wirklich mehr Engagement nötig. Gerade Regionen, die vom Fachkräftemangel betroffen sind, würden davon profitieren, wenn die Mobilität in Europa erleichtert wird. Aber natürlich sind es vor allem die Mitgliedstaaten — und der Rat glänzt wieder durch Abwesenheit —, die hier auf die Bremse treten.

Die gegenseitige Anerkennung der sozialen Sicherungssysteme hat längst nicht das notwendige Niveau erreicht, damit die Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer eine Arbeit in einem anderen Mitgliedsland aufnehmen können, ohne soziale Sicherheit einzubüßen. Noch schwieriger ist es für ArbeitnehmerInnen in Mitgliedstaaten, die immer noch auf die zeitweilige Einschränkung der Freizügigkeit bestehen, wie mein eigenes Land. Dort findet Freizügigkeit in der Illegalität und in fragilen Arbeitsverhältnissen statt. Dort bestimmt der Schwarzmarkt den Lohn und die Sicherheit. Der Kampf gegen Sozialdumping kann aber nur bei legaler Freizügigkeit stattfinden.

Ich verstehe es deshalb nicht, dass Regierungen wie die deutsche einerseits den Fachkräftemangel zum Topthema machen und andererseits nicht den Mut haben, die Freizügigkeit für die Menschen aus osteuropäischen Ländern herzustellen und so die teilweise absurde Situation an den Grenzen endlich zu entschärfen. Hier gilt auch mein Appell an die Partner des Sozialdialogs, sich mehr für die Freizügigkeit in den Ländern einzusetzen und mit öffentlicher Kontrolle die schwarzen Schafe öffentlich zu machen, damit sie nicht am Sozialdumping verdienen.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark, on behalf of the IND/DEM Group. – Mr President, Europe comprises a widely diverse geography, terrain and climate, giving rise to a wide variety of lifestyles and economies. In particular, there has always been a variety of working practices, and labour laws have developed differently. Different people work in different ways. Variety is the spice of life. You tamper with this at your peril, for it is at the heart of full employment and of labour laws.

The Employment Committee is properly known as the Employment and Social Affairs Committee, and surely the greatest social benefit of all both for the individual and for society is for people to have jobs. In April 2005, Germany had 10% unemployment, while the UK figure was 4.5%, but then the UK has taken less of the EU’s labour laws. Many Eastern European countries have high unemployment rates. They have made progress, they have improved somewhat, but the last thing they want is to exchange the Soviet command economy run by the unelected commissars for the centralised rulings of the unelected EU Commissioners.

Europe does not need the EU to impose a common set of labour laws on all. A straitjacket like that can only result in rising unemployment, leading to the kind of social unrest we have seen before. I hope none of us wants to see that again.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Őry (PPE-DE). – Többen is szóltak róla, hogy a földrajzi és szakmai mobilitás növelése az Unión belül kulcsfontosságú feladat mind a munkanélküliség csökkentése, mind a gazdaság versenyképességének növelése szempontjából.

A 27 tagú Unió igen jelentős munkaerő-tartalékokkal rendelkezik, ugyanakkor az állásajánlatok egyenlőtlen regionális eloszlása következtében nem képes munkalehetőséget biztosítani a pályakezdők és az 50 évnél idősebb munkavállalók jelentős hányada számára. Ennek következtében számos tagállamban a harmadik országból érkező munkavállalók bevándorlásának felgyorsítása került napirendre, jóllehet az Unión belül is rendelkezésre áll megfelelő, szakképzett munkaerő.

Az EURES hálózat kiemelkedő szerepet játszik a kínálati és a keresleti oldal összekapcsolásában, sajnálatos azonban, hogy mind a mai napig nem részesül megfelelő támogatásban, már ami a fejlesztési célra rendelkezésre álló uniós forrásokat illeti. Könnyű belátni – én 700 EURES tanácsadóról hallottam, Špidla biztos úr 800-at mondott – ha ezt összevetjük azzal, hogy 20 millió polgár nem talál állást a 27 tagállamban, akkor ahhoz képest ez nyilvánvalóan igen csekély. Mintegy 25-26 tanácsadó jut 1-1 országra, ez valóban csepp a tengerben. Semmiféleképpen nem elegendő a feladatok ellátására.

További problémának látom, hogy a portálon elsősorban a munkát keresők információi hozzáférhetőek, és sokkal kisebb mértékben jelennek meg a munkalehetőséget biztosító cégek. A legfrissebb adatok szerint mindössze 11.000 cég képviselteti magát az EURES portálon, jóval nagyobb mértékű információs kampányra lenne tehát szükség annak érdekében, hogy a gazdasági szereplők a jelenlegi mértéknél jobban részt vegyenek ebben. Úgy látom tehát, hogy az EURES hálózat és a portál fejlesztése, további ösztönzése közös európai érdek, ezért javaslom a benyújtott javaslatnak az elfogadását.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (PSE). – Mr President, there is no doubt that the EURES programme is very important and is working well, but it needs to be improved.

I want to deal with a specific issue relating to mobility, which we all agree is necessary and is good for Europe. The problem I refer to specifically is that of EU citizens who come to Ireland and have a spouse who is not originally from an EU country.

In the last number of weeks, the Irish Government has issued deportation orders for 120 such spouses. I know that many more have been informed by the Irish authorities that their application for residency has been suspended pending the outcome of a court case, which is not likely to happen until 2009. This is clearly an obstacle to mobility in Europe for those European Union citizens who want to move to Ireland to take up the work that is available there, and who find they are restricted because they are married to non-EU citizens.

It seems to me that this is unfair to those who might want to move, but it is doubly unfair to those who have already moved and are living – in some cases for a long time – in Ireland with their spouses and who are now being deported. I would urge the Commissioner to make contact as a matter of urgency with the Irish Minister and urge him to withdraw the deportation orders and to allocate interim residency to the families concerned and to end the uncertainty that they currently face with regard to their future.

If we are serious about mobility in Europe, then these kinds of issues should not arise. I am convinced that the current Irish law that is operating in this regard is in breach of the European Union Directive of 2004 on mobility and on residency and also in breach of European Union anti-discrimination laws, because this is being applied only to the spouses of non-Irish EU citizens. These are two serious issues, and I would urge the Commissioner to make immediate and urgent representations to the Irish authorities, specifically Minister Brian Lenihan, to have this matter resolved without delay.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – Panie Przewodniczący! W tej debacie chciałbym zwrócić uwagę na dwie kwestie. Po pierwsze, potrzebna jest pełna realizacja jednej z podstawowych swobód, na jakich oparty jest europejski wspólny rynek, a mianowicie swobodny przepływ siły roboczej. W odniesieniu do pracowników pochodzących z nowych państw członkowskich jest on poważnie ograniczony, choćby przez Niemcy czy Austrię, co w oczywisty sposób osłabia mobilność pracowników na terytorium Unii Europejskiej.

Po drugie, potrzebne jest znaczące wsparcie, szczególnie dla nowych państw członkowskich, umożliwiające podnoszenie stopy zatrudnienia w tych krajach. Na przykład w moim kraju - w Polsce - stopa ta wynosi 51 % dla mężczyzn i zaledwie 46 % dla kobiet, podczas gdy na przykład w Stanach Zjednoczonych czy krajach skandynawskich te wskaźniki przekraczają już 70 %.

 
  
MPphoto
 
 

  Gunnar Hökmark (PPE-DE). – Mr President, I think there is widespread understanding of the importance of increased mobility and all the experiences are extremely good regarding workers, researchers – you can look everywhere. The success is very much in the mobility and European cooperation and we know it is important for the quality of employment, for the efficiency of labour markets, we know it is truly a European idea and we also know it is of utmost importance for the opportunities of the individual. But, having said that, we are still facing a number of obstacles.

It is important to support EURES and to ensure that it can do a good job. But at the same time we must ensure that the obstacles, for example the transition rules, are removed as soon as possible, because it is a paradox that one side tries to increase mobility and the other side accepts that mobility is hindered.

The second thing that I think is important to say in this respect is that even when we remove these obstacles we still have too little mobility. That goes for our domestic labour market as well as across borders. I think that EURES could be used not only in order to inform and improve the security for those who would like to move to another country and another labour market, as Mr Andersson pointed out here earlier today, but it could also be used in order to inform all the decision-making institutions of the remaining obstacles we have in the European labour markets because the gap between vision and theory on the one hand and the reality is quite big. And I think EURES could have an information role in two ways: to those who are trying to move to other labour markets but also to all of us and the Member States in order to make it much easier in reality to move. That is the challenge that we could discuss further here tonight.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. Dámy a pánové, myslím, že debata jasně prokázala, že EURES je dobrý nástroj, který má svou kapacitu, a je účelný a skutečně pomáhá volnému pohybu pracovních sil, mobilitě, pomáhá lidem v orientaci na trhu páce v rozsahu Evropské unie, v orientaci v jejich právech.

Na druhé straně, to z diskuze také bylo jasné, nedosáhli jsme stále ještě nějakého absolutního stavu a je nutné EURES rozvíjet a postupovat v jeho dalším vývoji.

V debatě zazněly myšlenky, ke kterým nebudu teď zaujímat jednotlivá stanoviska, protože jsou to myšlenky, které mají organizační a vysloveně konkrétní charakter. A myslím si, že jedna každá z nich potřebuje expertní posouzení v jakém směru je uplatnitelná jako inspirace či nikoliv.

Přesto je ale zřejmé, že v debatě se ukazuje, že základní představa Komise o rozvíjení tohoto portálu a základní představa Evropského parlamentu o funkci a rozvíjení tohoto portálu jsou víceméně shodné a dávají nám možnost pro skutečně účinnou a dobrou dlouhodobou spolupráci a vzájemnou inspiraci.

Chtěl bych dále zdůraznit, že v debatě zazněla celá řada otázek, které přesáhly rámec této parlamentní otázky, tj. například problematika zákonů jednotlivých zemí, a to jsou otázky, které jsem v každém případě zaznamenal a budu se jimi i dále zabývat.

 
Ultima actualizare: 5 februarie 2008Notă juridică