Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2620(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B6-0341/2007

Rozpravy :

PV 06/09/2007 - 10.2
CRE 06/09/2007 - 10.2

Hlasování :

PV 06/09/2007 - 11.2
CRE 06/09/2007 - 11.2

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0385

Rozpravy
Čtvrtek, 6. září 2007 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

10.2. Bangladéš
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Nasledujícím bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Bangladéši(1).

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Evans (PSE), autor. – Pane předsedající, Bangladéš je země, kterou jsem navštívil mnohokrát a kterou mám velmi rád. Samozřejmě, v Londýně mám mnoho přátel bangladéšského původu a tamní politickou situaci sleduji velmi pozorně.

V usnesení se potvrzuje, že situace se v posledních měsících výrazně zhoršila, takže jsou tam nyní reálné obavy o zákonnost a pořádek, lidská práva a, samozřejmě, samotné přežití demokracie v zemi, na kterou se toto usnesení zaměřuje.

Když byl v lednu pozastaven volební proces, myslím, že většina z nás doufala, že to bude jen otázka týdnů, než se volby budou moci uskutečnit. Ale z týdnů se staly měsíce a z měsíců se nyní staly roky, než bude moci vzniknout demokraticky zvolená vláda.

Mezitím máme neústavní a neuspokojivou situaci dočasné civilní vlády s podporou armády, která se snaží udržovat zákonnost a pořádek v ovzduší rostoucí beznaděje a násilí. Dva bývalí premiéři jsou ve vězení. Na univerzitě proběhly nepokoje. Výsledkem jsou stovky uvězněných, včetně členů akademické obce, a obvinění z násilností a mučení.

Toto nemůže byt cesta vpřed! Jak jasně uvádí odstavec 11, jsem si jist, že my, v Evropském parlamentu, jsme připraveni pomoci a asistovat při návratu demokracie do Bangladéše v co nejkratší době.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis (ALDE), autor. – Pane předsedající, Bangladéš je rozlohou přibližně stejně velký jako Řecko, ale má téměř dvakrát více obyvatel než Německo. Samostatným státem se stal až v roce 1971 po letech občanské války, do které byly zapojeny sousední bývalé britské kolonie, Pákistán a Indie. Bangladéš trpěl 15 let pod vojenskou diktaturou, a i když byla v roce 1990 nastolena civilní vláda, země je daleko od toho, aby měla skutečnou demokracii.

Dnes tento velmi chudý národ sužuje všeobecně rozšířená korupce, zásahy armády do politiky, závažné porušování lidských práv, zákazy politických aktivit, diskriminace žen, náboženský extremismus a dlouhý seznam dalších nešvarů, z nichž některé jsou zmíněny i v usnesení. Navzdory tomu, že je jasně uvedeno v bodě odůvodnění N: „EU a Bangladéš mají dobré dlouhodobé vztahy a jsou významnými hospodářskými partnery“. To je pravda, ale jen pokud jde o výběr našich přátel a partnerů a pokud jde o úspěšnou pomoc takovým spřáteleným státům zlepšit stav jejich prosperity, úroveň demokracie a zákonnost.

Upřímně řečeno, EU se snažila zlepšit situaci v Bangladéši, ale snažila se dostatečně? Byla pomoc poskytovaná Bangladéši směřována správně ke zlepšení výrobní infrastruktury země, nebo byla přesměrována do kapes zkorumpovaných úředníků? Byl vyvíjený tlak na armádu, aby přestala zasahovat do politického života země, dostatečně silný a rozhodný, nebo byl slabý a neefektivní?

Každý si může odpovědět na tyto otázky sám. Můj názor je však takový, že jsme daleko od toho, abychom dělali to, co je třeba. Naléhavě potřebujeme přehodnotit svou politiku vůči Bangladéši, včetně zavedení sankcí a jistě včetně striktního upozornění sousednímu Pákistánu a Indii, aby odolaly pokušení vměšovat se do vnitřních záležitostí Bangladéše.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Tannock (PPE-DE), autor. – Pane předsedající, podobně jako můj kolega, pan Robert Evans, i já zastupuji v Londýně náš region, víc než 150 000 voličů bangladéšského původu.

Bangladéš je velkou a strategickou jihoasijskou zemí a opět se jednou, bohužel, ocitl ve zprávách kvůli srpnovým studentským demonstracím a zatčení tří bývalých předsedů vlád v rámci procesu boje proti korupci, ale v nešťastné a zvrácené podobě pokusu o potlačení demokratických, i když hluboce rozdělených, politických tříd.

Dočasná vláda ubezpečila EU a USA, že přistoupí k demokratickým volbám koncem roku 2008, jen co bude proces volební registrace ukončen a dostatečně chráněn před volebními podvody. Časový rozvrh se však zdá být příliš dlouhý a existuje podezření, že armáda, která se nedávno politicky profilovala, touží radikálně změnit politický vzhled země tím, že odstraní z oběhu dvě protagonistky, bývalé předsedkyně vlád, paní Sheikh Hasinovou a paní Khaleda Ziaovou. Je těžké pochopit, proč je až do procesu nepropustili na kauci, a navíc, proč počáteční zatčení byla tak melodramatická a bez řádného postupu v rámci mimořádných pravomocí – jejichž zrušení správně toto usnesení žádá. Vzpomínané usnesení též požaduje přítomnost diplomatických pozorovatelů EU během procesů s oběma dámami.

Západní poskytovatelé pomoci, samozřejmě, Bangladéš velmi pozorně sledují. Jsou znepokojeni zhoršováním situace v oblasti lidských práv v posledních letech a též nárůstem islamistické radikalizace společnosti i odklonem, což je velmi smutné, od původního kurzu sekulární demokracie s více stranami – model, který by pro tuto zemi měla EU dál pevně podporovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Marcin Libicki (UEN), autor. – (PL) Vážený pane předsedající, další zemí, o které budeme dnes odpoledne vést rozpravu, je Bangladéš, kde se též často porušují základní práva. Po vyslechnutí všech těchto jednotlivých případů se musíme divit, jak může taková situace existovat ve světě, který je stále víc vystaven takzvané globalizaci, který je propojen hospodářskými organizacemi a ještě více politickými organizacemi, ve světě, který zažil vznik Organizace spojených národů a Evropské unie na našem vlastním kontinentu, ve světě, kde existuje tolik organizací, požadujících úctu k lidským bytostem. Mohli bychom si položit otázku, proč nenastává globalizace základních humanitních principů.

Vypadá to jako problém, který postihuje naši dobu a naše organizace. Každého zajímá politika a hospodářství, ale když dojde na lidský rozměr politiky a hospodářství, aby skromní obyčejní lidé netrpěli, ukazuje se, že jsme bezmocní.

Komisařka Redingová před chvílí při diskusi o Barmě řekla, že nám opět hrozí bezmocnost a selhání  při reakci na tuto nespravedlnost. Musíme však pochopit, že je potřebné podniknout určité kroky a že existuje nerovnováha mezi rozsahem našich politických a hospodářských aktivit a mírou souladu se standardními základními právy.

Rád bych též upozornil na jinou otázku. V prohlášení je narážka na výskyt pronásledování, mimo jiné z náboženských důvodů. Rád bych upozornil, že náboženské pronásledování je všeobecně, i když ne vždy, namířeno proti křesťanům, hlavně proti katolíkům. Na globální úrovni jsou katolíci momentálně skupina, jejíž členy nejčastěji pronásledují a zabíjejí kvůli jejich víře. Měli bychom se držet faktů.  Když mluvíme o pronásledování, měli bychom pamatovat, kdo koho pronásleduje.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Schlyter (Verts/ALE), autor. (SV) Vážený pane předsedající, myslím si, že Bangladéš byl zemí velkých nadějí. Má náboženskou svobodu, ženy ve venkovských oblastech mají přístup k mikropůjčkám a mohli jsme vidět počínající rozvoj místního hospodářství.

Tyto pozitivní trendy se však rychle otočily, protože v zemi se šíří strach. Zatýkáni jsou novináři, právníci, političtí činitelé a studentští aktivisté, podle vlády s cílem zastavit korupci. Pokud to mohu tak říci, posadit každého do vězení je, bez zveličování, špatný způsob boje proti korupci. Slibujeme, že pomůžeme Bangladéši na jeho cestě k demokracii, ale k tomu musí být i vůle na straně vlády.

Než skončím, chci připomenout něco, co je v usnesení, ale o čem bude zřejmě málokdo mluvit. Podle mě je to však důležité, neboť jsem strávil velmi mnoho času s lidmi ve slumech. Za starého režimu to byli lidé z vládnoucí třídy, kteří získali půdu. Když se vláda pokoušela získat tuto půdu zpět, miliony chudých lidí, chudých rolníků a lidí ve slumech, byly násilně vystěhovány z domovů, z posledního kousku naděje na přežití, kterou měli v podobě malých kousků půdy. Když bojujeme za demokracii v Bangladéši, musíme myslet i na tyto lidi, protože oni mají nejslabší hlas ze všech. Oni mají ze všech nejmenší moc.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Sonik, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Vážený pane předsedající, situace v Bangladéši je skutečně znepokojující. Je potřebné podniknout kroky s cílem uskutečnit volby ve stanoveném termínu. Existují však obavy, že pracovní program volební komise, představený v červenci 2007, nebude včas splněn. Měli bychom připomenout, že pozorovatelská mise Evropské unie skončila 22. ledna, kdy svou pomoc stáhla i OSN.

Nemůžeme Bangladéš v tomto stádiu opustit. Musíme tam vyslat pozorovatele s širokou působností. Pozorovatelé by měli též monitorovat probíhající výkony trestů a věznění obyčejných občanů. Mimořádně důležité je vyvíjet nátlak na úřady, aby zajistily svobodu studentům zatčeným během protestů 28. srpna 2007. Měli bychom reagovat rychle a poskytnout rozsáhlou pomoc. Pokud to nedokážeme, nemůžeme očekávat, že se volby budou konat ve stanoveném termínu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny PSE. – (PL) Vážený pane předsedající, uplynul téměř rok od posledního usnesení Evropského parlamentu o Bangladéši. Navzdory našim vysokým očekáváním se situace v zemi zhoršila. Volby plánované na leden tohoto roku se neuskutečnily a byly odložené na konec roku 2008. Dočasná vláda vyhlásila s podporou armády výjimečný stav.

Současné vedení otevřeně potlačuje všechny politické aktivity, jakož i svobodu tisku a dalších médií. Mezi uvězněnými jsou i dvě bývalé předsedkyně vlády, 160 špičkových politiků a víc než 100 000 dalších občanů. Brutální potlačení studentských protestů proti armádě na univerzitě v Dháce v srpnu tohoto roku vzbudilo vážné znepokojení na mezinárodní úrovni.

Ve světle uvedených událostí by Rada a Evropská komise měly situaci pozorně sledovat. Především by měly tlačit na to, aby režim povolil nezávislým institucím a politickým stranám vykonávat své aktivity. Je nutné vyslat tam další pozorovatelskou misi a poskytnout technickou pomoc jako pozitivní příspěvek k přípravě svobodných demokratických voleb. Situaci v Bangladéši bude možné účinně stabilizovat, jen pokud se na tom budou společně podílet všechny zainteresované strany.

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen, jménem skupiny ITS. – (NL) Vážený pane předsedající, je jistě dobře, že se situace v oblasti lidských práv v Bangladéši odhaluje zde, na severní polokouli. Konec konců, viděli jsme, jak se současný režim pokouší umlčet legitimní politické protesty studentů a novinářů jejich svévolným zatýkáním a vězněním. Jakmile se nová vláda v lednu 2007 dostala k moci, uvězněných bylo už víc než 250 000. Od vyhlášení výjimečného stavu je armáda zodpovědná za nespočetné případy mučení a vražd.

Rád bych však otevřel další problém, který je v tomto státě endemický a  vyskytuje se bez ohledu na změny vlády. Jde o věc, kterou často přehlížejí všechny druhy organizací zabývající se lidskými právy, protože jde zjevně o něco, o čem se jednoduše nemá mluvit. Hovořím o masovém a systematickém znásilňování gangy, které se odehrává v Bangladéši. Násilí vůči ženám a mladým děvčatům je jedním z nejohavnějších porušování lidských práv v tomto islámském státě. Tento druh násilí zahrnuje sexuální a domácí násilí, znásilňování gangy, polévání žen kyselinou a vraždy ze cti. Ať už to lidé chtějí slyšet, nebo ne, je nepopiratelné, že prostřednictvím těchto ukrutností mají extrémističtí muslimové v úmyslu očistit Bangladéš od náboženských menšin, aby zemi přeměnili na monolitní islámský stát. Žádná z bangladéšských vlád nedokázala zasáhnout, a to je opravdu ostudné. Bangladéš v roce 1984 ratifikoval Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen. Je nejvyšší čas, aby Parlament bangladéšské vládě vyslal velmi jasný signál a připomněl jí zodpovědnost za tento stav.

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Mikko (PSE). – (ET) Dámy a pánové, ani pro Evropskou unii, ani pro OSN není lehké přerušit volební pozorovatelskou misi. Žel, v Bangladéši jsme to museli udělat. V lednu byly s pomocí armády pozastaveny demokratické aktivity v zemi, kde obě hlavní strany vedou ženy, což je jediný případ svého druhu na světě.

Připouštím, že boj proti násilí a korupci je důležitý pro efektivní fungování hospodářství a politiky, ale k tomuto účelu se nesmějí používat špinavé metody, jako potlačování demonstrací, umlčování tisku a podkopávání spravedlnosti soudních jednání. Téměř 25 roků směřoval Bangladéš k evropskému modelu. Sekularismus, ruku v ruce s náboženskou tolerancí, lidskými právy a svobodou projevu jsou hodnoty, které náš Parlament podporuje všemi možnými prostředky.

Proto bychom měli udělat vše, co se dá, aby se Bangladéš vrátil na cestu demokracie. Technická pomoc při organizaci voleb a skupiny, pracující na bázi bipartity, to je to nejmenší, co může Evropská unie udělat. Požadujeme okamžité zrušení výjimečného stavu a zásahů armády.

 
  
MPphoto
 
 

  Viviane Reding, členka Komise. − Pane předsedající, Evropská komise sdílí znepokojení nad situací v oblasti lidských práv v Bangladéši, vyjádřené v návrzích parlamentních usnesení. Mimochodem, Evropská unie má chvályhodnou historii konstruktivního zápasu o lidská práva a demokracii v Bangladéši a příkladem této angažovanosti je rozhodnutí vyslat pozorovatelskou misi k sledování voleb v roce 2007 a zrušit tuto misi v důsledku bojkotu ze strany Ligy Awami a přesvědčivých důkazů o pokusech zmanipulovat volby.

Bezprostředně po zformování dočasné vlády podporované armádou a po vyhlášení výjimečného stavu v lednu 2007 hledala EU rovnováhu mezi výraznou podporou návratu k demokracii v roce 2008 a přísným monitorováním situace v oblasti lidských práv. To se odráží v záměru Evropské komise, společně s osmi dalšími mezinárodními partnery, rozšířit značnou podporu o přípravu voličského seznamu s fotografiemi. Parlament si vzpomene, že vážné pochybnosti o seznamu připraveném pro volby v roce 2007 byly hlavním důvodem odkladu voleb.

Delegace EK v Dháce pozorně sleduje pilotní projekt voličského seznamu a poskytuje vysoce pozitivní zpětnou vazbu tohoto procesu. EU však konzistentně vysvětlila, že pokrok v technických přípravách voleb musí být doprovázen pokrokem v politických reformách. Jak trojka EU zdůraznila během své návštěvy Dháky v červnu, politické strany musí být co nejdříve zapojeny do procesu reforem.

Bangladéšská volební komise nyní jako povzbudivý krok zveřejnila rozpis konzultací s 15 hlavními stranami v zemi.

EU učinila důrazné prohlášení směrem k bangladéšské vládě a armádě o potřebě zabezpečit respekt k lidským právům a řádnému procesu, naposledy během místní demarše trojky EU poradcům pro zahraniční záležitosti dne 8. srpna. Tato demarše poskytla i příležitost připomenout sedm konkrétních případů porušování lidských práv.

Vláda poskytla podrobné odpovědi k některým z těchto případů. Vedení mise EU bude i nadále předkládat otázky lidských práv úřadům s cílem, aby ti, kteří páchali násilí, byli spravedlivě potrestáni a ostatní propuštěni. Co se týká konkrétního případu zvláštní zpravodajky OSN, paní Sigma Hudové, vedoucí delegace EK v Dháce vyjádřil ministerstvu zahraničních věcí obavy o její zdravotní stav a léčbu. Jsem informovaná, že paní Hudová se odvolává proti rozhodnutí soudu a EK bude tento případ sledovat velmi pozorně.

Podpora lidských práv a řádné správy tvoří též jednu ze tří priorit pro finanční pomoc EK Bangladéši podle strategického dokumentu země pro léta 2007–2013, spolu s humanitním a sociálním rozvojem a rozvojem obchodu a hospodářství. Pro období let 2007 až 2010 bylo na aktivity v rámci této priority vyčleněno 55 milionů EUR.

Na závěr chci říci, že Evropská komise stále optimisticky věří, že Bangladéš je na cestě k důvěryhodným parlamentním volbám v roce 2008. Na dosažení tohoto cíle rozšiřujeme už i tak značnou politickou a finanční podporu tomuto cíli, přičemž – a to bych ráda zdůraznila – zůstáváme nadále velmi vnímaví k lidským právům a dalším záležitostem.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Rozprava byla ukončena.

Hlasování se uskuteční na konci této odpolední rozpravy.

 
  

(1) Viz zápis.

Poslední aktualizace: 22. července 2008Právní upozornění