Показалец 
 Назад 
 Напред 
 Пълен текст 
Процедура : 2007/2113(INI)
Етапи на разглеждане в заседание
Етапи на разглеждане на документа : A6-0326/2007

Внесени текстове :

A6-0326/2007

Разисквания :

PV 26/09/2007 - 17
CRE 26/09/2007 - 17

Гласувания :

PV 27/09/2007 - 9.2
Обяснение на вота

Приети текстове :

P6_TA(2007)0417

Разисквания
сряда, 26 септември 2007 г. - Страсбург Редактирана версия

17. Eфикасност и равнопоставеност на европейските системи за образование и обучение (разискване)
PV
MPphoto
 
 

  President. The next item is the report by Tomáš Zatloukal, on behalf of the Committee on Culture and Education, on efficiency and equity in European education and training systems (2007/2113(INI)) (A6-0326/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Tomáš Zatloukal (PPE-DE), Zpravodaj. – Vážený pane předsedo, vážený pane komisaři, kolegyně, kolegové, Evropská unie čelí vzájemně souvisejícím socioekonomickým výzvám: nástupu vysoce konkurenceschopných zemí, stárnutí obyvatelstva, migraci, rychlým změnám ve struktuře pracovního trhu, boomu informačních a komunikačních technologií. Každý ze zmíněných procesů má vliv na zajištění kvalitního vzdělání. Lidé s nízkou kvalifikací čelí zvyšujícím se rizikům nezaměstnanosti a sociálního vyloučení.

Spravedlivé systémy zaručují, že výsledky vzdělávání a odborné přípravy jsou nezávislé na sociálně ekonomickém zázemí a dalších faktorech, které jednotlivce znevýhodňují.

Úkolem je podpořit zapojení žáků, studentů a dospělých ze všech sociálních skupin, protože současný stav je právě v této oblasti neuspokojivý.

Zpráva, kterou právě předkládám Evropskému parlamentu, doporučuje členským zemím cíleně intervenovat do předškolního vzdělávání tak, aby mohla být zajištěna sociální rozmanitost tříd a školských zařízení s kvalitními vzdělávacími programy. Dovednosti, které jsou vrozené nebo získané v ranném věku, jsou základem, na kterém se staví následné učení. Investice v tomto období mají nejlepší míru návratnosti, protože plody této investice vydrží na celý život. Na úrovni základního vzdělávání zdůrazňuji negativní dopady časné kategorizace žáků. Naopak za důležité považuji přizpůsobení učebního plánu různým skupinám dětí založených na schopnostech uvnitř jedné školy.

Na úrovni středoškolského vzdělávání je diferenciace škol a možnost flexibilního výběru studijních směrů naopak velmi efektivní. V rámci odborného vzdělávání doporučuji zlepšit přístup k terciálnímu vzdělávání a rozvinout možnosti v rámci celoživotního vzdělávání.

Vysokoškolské vzdělávání je klíčové pro úspěch hospodářství založeného na znalostech. Mělo by mít prospěch z vyšší úrovně financování, než v současné době přijímá. Zpráva konstatuje, že bezplatné studium na vysokých školách nutně nezaručuje spravedlnost a žádá o analýzu možností finančních pobídek a pomocí, které mohou významně omezit nespravedlnost z hlediska přístupu k univerzitnímu vzdělání.

Vzdělávání ovlivňuje ekonomický růst vzrůstem jeho lidského kapitálu, jeho inovační síly a umožňuje rozšiřování technologií. Každý další rok průměrné školní docházky zvyšuje produktivitu v průměrné zemi Evropské unie nárazově o 6,2 % a dlouhodobě o dalších 3,1 % díky svému příspěvku k rychlejšímu technologickému vývoji. Zvýšení účinnosti vzdělání a odborné přípravy přinese návratnost investice jednotlivcům a společnosti až kolem 8 % ročně. Dalším pozitivem je snížení nezaměstnanosti. V dnešní Evropské unii je její průměrná míra 12,6 % u obyvatel s nižším než středoškolským vzděláním proti 5 % u obyvatel se vzděláním terciálním. Navíc podle nedávného sdělení Komise má 75 milionů obyvatel Evropské unie nedostatečné vzdělání – tj. 32 % pracovní síly. V roce 2010 bude k dispozici pouze 15 % nových pracovních míst pro tuto skupinu obyvatel. Většina z nich navíc patří do sociálně znevýhodněných skupin.

Politiky vzdělávání a odborné přípravy mohou mít značný pozitivní dopad na hospodářské a sociální výsledky, udržitelný rozvoj a sociální soudržnost, naopak malá účinnost a spravedlnost má obrovské náklady – daňové ztráty, nezaměstnanost, zvýšenou potřebu zdravotní péče a podpory z veřejných zdrojů, jakož i náklady spojené s vyšší mírou sociálně patologického chování. Vzdělání a odborná příprava jsou základními faktory pro dlouhodobý evropský ekonomický růst, pro konkurenceschopnost a společenskou soudržnost.

Dovolte mi na závěr, abych poděkoval všem kolegům, kteří spolupracovali se mnou na přípravě této zprávy.

 
  
  

IN THE CHAIR: Diana WALLIS
Vice-President

 
  
MPphoto
 
 

  Ján Figeľ, Member of the Commission. Madam President, I really welcome this initiative of the Parliament to take further the message of our communication, which we adopted on this topic last year.

I read your report with a lot of interest and I also listened now to Mr Zatloukal, whom I want to congratulate cordially because I think and I feel we are partners on this issue, in this debate and in efforts to improve the situation.

We could listen now to a description of socioeconomic challenges that we are facing individually, collectively, together, but also of the importance of investment – better investment, more investment – in education and training policies. I think that education and training policy lies at the centre of our efforts to create a more prosperous and a more cohesive European society.

All European education systems are marked by educational inequities that reflect socioeconomic inequalities. The paradoxical role of education and training in relation to these inequalities is that they very often contribute to their perpetuation. But they are sometimes the only vehicle by which inequalities can be ameliorated.

Across Europe, the process of modernising education and training systems is largely driven by the search for greater efficiency in terms of cost-effectiveness. I think this is really desirable, of course, but it is frequently, and wrongly, assumed that efficiency and equity are mutually exclusive.

As part of our commitment to helping Member States improve their education and training systems, the Commission’s communication showed that efficiency and equity do not have to come at the expense of each other, at the expense of quality. Efficiency and equity are, in effect, mutually enforcing. I think this is the most important message from the whole communication.

Your report stresses strongly the need for European education and training systems to be both efficient and equitable if they are to help us to achieve not only economic growth but social cohesion.

I am especially pleased to see your emphasis on the need to develop efficient and equitable policies for the whole life-long learning continuum and on the need to invest in education early, as investing in quality early-childhood and pre-primary education and care is shown to be the most effective way of breaking the cycle of disadvantage.

I am also pleased to notice that you confirm our message that early tracking of pupils has detrimental effects on efficiency and equity. And, of course, you place a lot of emphasis on the need to develop a culture of evaluation in order to develop effective long-term policies and create policies based on solid evidence.

Your initiative will bring us closer to the development of life-long learning strategies that foster equality, inclusion, integration, and social cohesion. We will take full account of it in our forthcoming initiatives in the field of education and training, especially in the proposal for the 2008 Joint Report on the implementation of our work programme and our reflections for the future, and in the Green Paper on the links between education and migration, in which inequalities will be a central issue. We hope to present this communication next spring.

 
  
MPphoto
 
 

  Christa Prets (PSE), Verfasserin der Stellungnahme des mitberatenden Ausschusses für die Rechte der Frau und die Gleichstellung der Geschlechter. – Frau Präsidentin! Es stellt sich die Frage: Warum reden wir von Gleichheit oder Ungleichheit, wenn mehr Frauen Hochschulabsolventinnen sind als Männer? Das heißt, wir haben die gleichen Chancen, wir nutzen sie auch, nur bei dem, was danach kommt, ist die Chancengleichheit nicht mehr gewährleistet. In der Weiterbildung, in der Ausnutzung des erworbenen Wissens sind die Frauen nach wie vor benachteiligt, und daher gibt es auch noch keine Gleichheit in den Bildungs-, Ausbildungs- und Weiterbildungssystemen.

Daher ist es auch notwendig, dass wir Rücksicht auf Frauen nehmen, die zum Beispiel während ihres Studiums schon Mütter sind, dass wir hier besondere Flexibilität einfordern, dass wir Frauen in ländlichen abgelegenen Regionen und Frauen aus besonders gefährdeten Gruppen wie zum Beispiel Migrantinnen oder Angehörige ethnischer Minderheiten besonders unterstützen und fördern, denn hier gibt es große Ungereimtheiten und Ungleichheiten. Das muss bereits im Vorschul- und im Schulalter beginnen und sich dann fortsetzen bis zur Berufsausbildung.

Alles Weitere darf ich Ihnen dann nachher nach einer kurzen Unterbrechung sagen.

 
  
MPphoto
 
 

  Pál Schmitt, a PPE-DE képviselőcsoport nevében. – Köszönöm, tisztelt elnök asszony! Magyarul fogok beszélni. Tisztelt biztos úr, a Kulturális és Oktatási Bizottság képviseletében múlt héten részt vettem Lisszabonban egy „Young Voices – sokszínűség az oktatásban” című konferencián, amit a portugál elnökség rendezett.

Megrázó élmény volt, ahogyan a különböző testi és szellemi fogyatékossággal élő gyerekek beszámoltak iskolai tapasztalataikról. E történetben volt egy közös pont: elmondták, hogy mindegyikük úgy érezte, hogyha ép társaikkal együtt vehetnek részt az iskolai foglalkozásokon, akkor őket nem fogyatékosságuk, hanem tehetségük és egyéniségük szerint ítélik meg.

A fogyatékkal élő gyerekek iskolai integrálása ép társaik közé azért nélkülözhetetlen, hogy őket felnőtt korban is elfogadja és könnyebben befogadja a társadalom. Ha a gyermekek fiatal korban megszokják, hogy ilyen vagy olyan fogyatékossággal rendelkező társaik velük együtt élnek, őket ugyanolyan módon tisztelni kell, adott esetben segíteni nekik, jó esély van rá, hogy felnőtt életükben is nagyobb megértést, több empátiát tanúsítanak majd a hátrányos helyzetűek irányában.

A most előttünk fekvő jelentésben sok szó esik a társadalmi különbségből adódó integrációs kérdésekről. Meggyőződésem, hogy a fenti elmondott példa analógiájára a szociálisan hátrányos helyzetű gyerekek számára is fontos, hogy a többi gyerekkel együtt inkluzív módon vegyenek részt az oktatás különböző fázisaiban.

Mindezek teljesítéséhez két dolognak kell megvalósulnia. Az egyik a technikai fejlesztések, az akadálymentesítés. Ebből a szempontból óriási lemaradásban vannak a közép- és kelet-európai tagállamok, ahol az iskolák, azok környéke, a közlekedési eszközök, vagy ha tetszik a kórházak, más intézmények, közintézmények elérhetetlenek például a kerekesszékesek számára. Másrészt, és ez több időt vesz majd igénybe, szemléletváltozásra van szükség a döntéshozók részéről, hogy elfogadják, az inkluzív oktatás a társadalmi befogadáshoz és beilleszkedéshez vezető folyamat első fontos fázisa.

Végezetül hadd emlékeztessek arra, hogy a sport is a nevelés és társadalmi kiegyenlítődés fontos eszköze, hiszen a sportban eltűnnek a szociális vagy társadalmi különbségek, csak a tehetség, az akaraterő, és a szorgalom számít. Az iskolai testnevelés és a sport nagymértékben elősegíti olyan fontos társadalmi értékek megerősítését, mint a szolidaritás vagy egymás méltóságának tiszteletben tartása.

Épp ezért fontosnak tartom, hogy amikor a Tisztelt Ház az oktatás és képzés minőségéről, hatékonyságáról és igazságosságáról tárgyal, történjen utalás a testi nevelés fontosságára is, annak minőségére, hatékonyságára és igazságosságára. A befogadó, vagyis inkluzív oktatásnak e téren is jelentős szerepet kell biztosítani. Gratulálok a jelentéstevőnek, köszönöm a figyelmüket.

 
  
MPphoto
 
 

  Christa Prets, im Namen der PSE-Fraktion. – Frau Präsidentin! Das Recht auf uneingeschränkte Bildung, das heißt das Recht auf Zugang zu Bildung, ist in der Grundrechtecharta verankert und ist trotzdem nicht realisiert und mangelhaft.

Beträchtliche Leistungsunterschiede zwischen Bildungssystemen innerhalb der Europäischen Union führen auch zu unterschiedlicher wirtschaftlicher und sozialer Entwicklung. Die Bildungssysteme müssen effizient, gerecht und vor allen Dingen allen frei zugänglich sein. Die Effizienz muss bereits in der Vorschule, in der Schule und auch im Berufsschulsystem gefördert und hervorgehoben werden.

Es ist ganz wichtig, dass sich auch die Hochschulen an eine gewisse Flexibilität gewöhnen, um ganz schnell auf wirtschaftliche und soziale Veränderungen reagieren zu können, denn nur so kann auch ein Wettbewerbsvorteil geschaffen werden. Vielseitigkeit, Qualität und Kooperation mit der Privatwirtschaft und die Förderung von Forschung und Entwicklung sind notwendig. Aber es kann auch nicht sein, dass wir nur ausbilden, um für die Wirtschaft gut qualifizierte Menschen zu haben. Bildung ist eine persönliche Bereicherung und die Voraussetzung dafür, dass wir in einem sozialen Zusammenhalt leben können. Sie bedeutet eine Steigerung der Persönlichkeit und des persönlichen Wertgefühls. Das ist mindestens ebenso wichtig wie die fachliche, berufliche und die wirtschaftliche Ausbildung.

Worauf wir hinarbeiten müssen, ist, dass die Lehrerinnen und Lehrer wie alle Ausbildenden eine qualitativ hochwertige Ausbildung bekommen und vor allen Dingen auch Aufstiegschancen und Veränderungsmöglichkeiten haben, denn auch hier fährt man jahrzehntelang auf einem Gleis. Das kann es nicht sein!

Es wäre zu einfach, zu sagen, dass Bildungspolitik nur Sache der Mitgliedstaaten sein sollte. Das stimmt nur zum Teil. Ein europäischer Bildungsraum, der ein gemeinsames Ziel hat, nämlich das Lissabon-Ziel zu verfolgen, braucht auch ein gemeinsames Vorgehen, um Effizienz und Gleichheit zu erreichen.

 
  
MPphoto
 
 

  Jolanta Dičkutė, ALDE frakcijos vardu. – Gerbiami kolegos, mokymasis yra neatskiriama Europos socialinės dimensijos dalis, kadangi būtent taip yra perteikiama solidarumo, lygių galimybių ir socialinio dalyvavimo reikšmė. Visi piliečiai turi įgyti ir nuolat atnaujinti žinias ir įgūdžius. Be to, reikia atsižvelgti į asmenų, kuriems gresia socialinė atskirtis, specialiuosius poreikius.

Europos Sąjunga tiesiogiai nereguliuoja nacionalinių švietimo sistemų vystymosi, tačiau ji turi didelės įtakos jų plėtrai. Visų pirma, per formuluojamus bendrus Europos Sąjungos siekius. Antra, per nustatytų Europos gairių stebėseną ir šalių teikiamas švietimo pažangos ataskaitas. Trečia, per Europos Sąjungos finansuojamas švietimo ir mokslo programas.

Teigiamai vertinu Europos Komisijos rekomendaciją struktūrinių fondų prioritetu iškelti investicijas į žmogiškuosius išteklius. Europos Sąjunga kiekvienai valstybei narei, siekiančiai kurti bei plėtoti veiksmingą ir teisingą europinę švietimo ir mokymo sistemą, turi sudaryti sąlygas veiksmingai spręsti problemas, kurios būdingos tik tai šaliai. Pavyzdžiui, Lietuvoje šiandien viena skaudžiausių problemų – smurtas mokyklose. Kovai su juo jau pradėtos įgyvendinti nacionalinio lygmens prevencijos programos. Kita tema – ieškome būdų, kaip pagerinti aukštojo mokslo kokybę, kad mūsų šalyje universitetuose įgyjamas išsilavinimas atitiktų studijų geriausiuose vakarų universitetuose lygį.

Problemų švietimo srityje Lietuvoje yra ir daugiau – maži visų sričių pedagogų atlyginimai, dėl ko vis labiau juntamas mokytojų bei dėstytojų stygius. Trūksta lėšų sporto salių, aikštynų remontui, tuo tarpu, manau, jog sporto infrastruktūros gerinimas yra svarbus ne tik skatinant moksleivius sportuoti, bet ir vykdant narkomanijos, alkoholizmo ir rūkymo prevenciją. Dar viena labai aktuali problema – grįžtančių jaunųjų emigrantų vaikų karta, reikalaujanti papildomų lėšų, pastangų ir mokytojų išlyginamosioms klasėms ir specialioms programoms.

Tai tik keletas problemų, su kuriomis, esu tikra, susiduriama ir kitose naujosiose Europos Sąjungos šalyse. Aš labai palaikau pranešėjo nuomonę, kai jis pasakė, jog dabartinė padėtis nėra patenkinama. Šiandieninis Europos Sąjungos uždavinys yra, vadovaujantis bendrais Europos tikslais ir standartais, realiai vertinti ir aktyviai remti atskiras švietimo sistemas.

 
  
MPphoto
 
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański, w imieniu grupy UEN. – Pani Przewodnicząca! W Polsce popularne jest powiedzenie: „czego Jaś się nie nauczy, tego Jan nie będzie umiał”. W powiedzeniu tym zawarta jest mądrość przypominająca o tym, że najbardziej efektywne jest nauczanie dzieci. Słusznie więc sprawozdawca proponuje zwiększenie środków na kształcenie przedszkolne, bo właśnie w okresie przedszkolnym rozpoczyna się integracja społeczności, służąca rozwojowi człowieka i przygotowaniu go do wypełnienia swojej misji. Tę integrację należy umacniać również w okresie późniejszym. Słusznie więc sprawozdawca dostrzega problem podziału na kategorie i potrzebę różnicowania dopiero na szczeblu szkół średnich i wydłużania okresu nauki w szkole.

Dobrze też stało się, że w projekcie rezolucji wyraźnie zaznaczono konieczność powiązania polityki kształcenia i szkolenia zawodowego z polityką dotyczącą zatrudnienia, gospodarki, integracji społecznej oraz poprawy konkurencyjności szkolnictwa wyższego i umożliwienia wszystkim dostępu na równych zasadach.

Najlepszym argumentem przypominającym i przemawiającym za przyjęciem takiego układu kształcenia jest fakt, że 75 milionów mieszkańców Unii Europejskiej, czyli 32% siły roboczej, ma niedostateczne wykształcenie, co dotkliwie odbija się na efektywności pracy, wynikach gospodarczych i sytuacji społecznej. Ten stan trzeba zmienić.

 
  
MPphoto
 
 

  Věra Flasarová, za skupinu GUE/NGL. – Dámy a pánové, spravedlivý a účinný systém by měl zaručit, aby vzdělávání bylo přístupné všem.

Zpravodaj uvádí, že je potřeba, aby se zlepšila situace v předškolní výchově, v níž se formují návyky a způsobilosti pro následné vzdělávání. Vyzývá členské státy, aby posílily investice do předškolního vzdělávání. Avšak jaká je skutečnost?

Prakticky ve všech zemích Unie došlo v posledních letech k rušení předškolních zařízení. A to nejen v důsledku nepříznivého populačního vývoje. To konstatoval i Výbor pro práva žen. Nejinak je tomu i v České republice. Došlo k rušení předškolních zařízení, protože jsou finančně náročná. Obce a města se tak snaží udržet jejich podstatnou část ze svých rozpočtů. Podniková zařízení tohoto typu již prakticky neexistují. Čekací doba na umístění dítěte do těchto zařízení se začíná prodlužovat. Objevují se například soukromé školky s vysokým standardem – výukou v cizím jazyce a dalšími vymoženostmi, které jsou finančně dostupné však pouze dobře situovaným rodinám. Předškolní vzdělávání bylo a je v České republice na dobré úrovni, ale i zde se již zakládá určitá nerovnost.

Nemohu dále souhlasit s jedenadvacátým bodem zprávy, že bezplatné studium na vysokých školách nutně nezaručuje spravedlnost. Řešení, aby si studenti brali půjčky na studium a posléze je však spláceli, znamená, že to opět bude mít větší dopad na chudší než na bohaté a může to ovlivnit psychiku mladých lidí, kteří do života vstupují s dluhem.

Evropa zažívá vlnu přistěhovalectví. Mezi těmi, kdo k nám přicházejí, je i řada dětí a studentů. V těchto mladých lidech je značný potenciál, který může pomoci Unii v jejím dalším rozvoji. I tito lidé stojí na pomyslné startovací čáře a měli bychom jim vytvořit podmínky pro úspěšné zařazení do systému vzdělávání. Jak si mám ale vysvětlit situaci, že v České republice platí od ledna roku 2005 školský zákon, podle kterého se nyní mohou vzdělávat pouze cizinci s povolením k trvalému pobytu, s dlouhodobým či krátkodobým vízem, azylanti či žadatelé o azyl nebo osoby s dočasnou ochranou. Hranice mezi dětmi, které do školy chodit musejí a dětmi, které naopak do školy chodit nesmějí, tak tvoří jedno úřední rozhodnutí. Záleží na tom, jak rychle je dotčené osobě udělen příslušný statut. Jejich vstup do života je už tak hodně dramatický. Udělejme v Unii co možná nejvíce, abychom jim usnadnili vstup do našeho Společenství. Nechceme přece, aby mladí lidé byli vtaženi do různých nežádoucích společenských jevů a aktivit.

 
  
MPphoto
 
 

  Ovidiu Victor Ganţ (PPE-DE). – Domnule Preşedinte, domnule Comisar, stimaţi colegi, îl felicit pe dl Zatloukal pentru raport, pe care îl consider foarte bun, deoarece se referă la unul dintre cele mai importante şi sensibile capitole din viaţa noastră, şi anume educaţia.

În continuare, doresc să mă refer la trei aspecte din raport: am solicitat o susţinere sporită pentru programele de excelenţă din universităţi, atât la nivelul statelor membre, cât şi al Uniunii Europene, în măsura competenţelor sale. Dacă ne dorim o reuşită a Agendei Lisabona şi o reducere a decalajelor în raport cu alţi actori globali, acest lucru este esenţial. Lipsa de specialişti de înaltă calificare în Europa se resimte peste tot şi într-un mod extrem de acut în noile state membre datorită fenomenului de brain drain.

Sunt convins, totodată, că sporirea eficienţei procesului educaţional se află în strânsă legătură cu multilingvismul. În contextul liberei circulaţii a cetăţenilor Uniunii Europene, adaptarea la cerinţele pieţei muncii impune cunoaşterea de limbi străine. Totodată, schimburile de elevi şi studenţi ar fi facilitate de către educaţia multilingvă.

În ceea ce priveşte echitatea sistemelor de educaţie şi formare, sunt de părere că statele membre trebuie să găsească mijloacele necesare pentru a spori gradul de acces la educaţie şi formare al copiilor, tinerilor şi adulţilor. Locurile subvenţionate trebuie să vină în sprijinul categoriilor sociale defavorizate, în sensul reducerii analfabetismului, al reconversiei sociale, pentru mai buna adaptare la cerinţele pieţei muncii şi diminuarea şomajului. În acest fel, necesarul de forţă de muncă din ţări terţe va fi redus. Există resurse umane suficiente, care însă nu sunt formate şi gestionate în mod eficient.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Badia i Cutchet (PSE). – Señora Presidenta, la revisión de los objetivos de Lisboa que llevamos a cabo en 2005 puso de nuevo sobre la mesa la importancia de colocar la educación y la formación de las personas en el centro de la estrategia de la Unión para los próximos años.

Es una evidencia ?y los datos de Eurostat así lo demuestran? que distamos de los ambiciosos objetivos que nos hemos propuesto en el ámbito de la enseñanza superior para 2015: inversión en I+D, modernización de universidades, reducción de la tasa de fracaso y abandono escolar prematuro, incremento de la participación de los adultos en lifelong learning y aumento de la población con estudios secundarios completados.

Este retraso nos aleja de nuestros socios a nivel mundial ?los Estados Unidos, la India o Japón?, y a ello hay que añadir la gran disparidad de situaciones que se registran entre países europeos.

Avanzar en eficiencia y en eficacia de los sistemas educativos de nuestros Estados miembros no es sólo importante en términos de competitividad internacional o de crecimiento económico sino que también es esencial para avanzar en la cohesión social de nuestras sociedades.

Invertir en la educación preescolar, en la primaria y secundaria, es fundamental para minimizar el riesgo de exclusión social y para garantizar mayores porcentajes de ocupación y mejores salarios.

Los recursos financieros destinados a la enseñanza, tanto públicos como privados, deben incrementarse y los Estados deben plantearse seriamente la necesidad de avanzar en los procesos de Bolonia y Copenhague.

Conviene también adaptar los estudios universitarios a las necesidades económicas y sociales cada vez más hetereogéneas de nuestras sociedades, sin olvidar que la educación es también la base para formar ciudadanos libres y capacitados para participar activamente en la sociedad.

Finalmente, es urgente actualizar y mejorar la enseñanza de la formación profesional y adecuarla a los nuevos retos que plantea la prolongación de la vida activa de nuestros ciudadanos, que aumenta las expectativas socioeconómicas y educativas en los adultos, todo ello sin olvidar ?en todos y en cada uno de los niveles educativos? la formación para la no discriminación por razones de género.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN). – Przypominając zalecenie Parlamentu Europejskiego i Rady z 2006 r. podkreślające potrzebę rozwijania uczenia się przez całe życie, ze szczególnym uwzględnieniem osób bezrobotnych, oraz znaczenie przystosowywania się do zmian gospodarczych wpływających na funkcjonowanie rynku pracy, chciałabym zwrócić uwagę na znaczenie edukacji dla większej mobilności na rynku pracy, co oznacza szansę na obniżanie bezrobocia strukturalnego.

Pozwolę sobie podkreślić znaczenie europejskich ram kwalifikacyjnych dla wzrostu mobilności pracowników. Równy dostęp do edukacji, tak istotny czynnik wyrównywania szans życiowych dzieci i młodzieży, wiąże się z finansowaniem edukacji w krajach Unii. Różnice środków finansowych przeznaczanych na cele edukacyjne, kwalifikacje i płace nauczycieli wpływają istotnie na możliwość realizacji tego celu strategii lizbońskiej.

Sprawozdanie na temat postępów w realizacji celów lizbońskich w zakresie edukacji i szkolenia, przyjęte przez Komisję w 2005 roku, wskazuje wyraźnie, że postępy w tym obszarze nie są wystarczające, aby w 2010 roku osiągnąć zamierzony poziom. Dlatego tak ważne jest pochylenie się nad poprawą jakości kształcenia, zapobiegającego społecznemu wykluczeniu i zwiększającego konkurencyjność gospodarki. Gratuluję panu Tomášowi Zatloukalowi jego świetnego sprawozdania!

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – Uma das áreas da educação que continua muito deficitária em alguns países da União Europeia, designadamente em Portugal, é a educação pré-escolar. Por isso, parece-me importante sublinhar o apelo aos Estados-Membros para que reforcem fortemente o investimento numa rede pública de jardins de infância dotada de educadores com formação de qualidade, capaz de abranger a generalidade das crianças, o que constitui um dos instrumentos mais eficazes para desenvolver as suas capacidades intelectuais, lançar as bases dos níveis seguintes de ensino, aumentar o nível geral de competências, melhorar significativamente a equidade do sistema educativo e combater as desigualdades sociais.

De igual forma é importante apostar na qualidade do ensino público básico e secundário, o qual deve ser universal, obrigatório e gratuito, com o objectivo de proporcionar a educação de base e as competências fundamentais contribuindo para a realização de valores sociais e cívicos solidários de educação para a paz e para a igualdade reforçando a coesão e a inclusão social. Quanto ao ensino superior, importa reconhecer que é um sector fundamental das sociedades desenvolvidas, pelo que se impõe combater o insucesso e o abandono escolar precoces, como ainda acontece em Portugal, onde lamentavelmente cerca de 40% dos alunos nem sequer acaba o ensino secundário.

Os cortes orçamentais na educação pública, os custos cada vez mais elevados do ensino superior e a situação social difícil de uma percentagem elevada de famílias e jovens impedem que Portugal melhore rapidamente a formação superior da sua população, mantendo os piores índices da União Europeia. Ora, sabendo-se que há estudos a considerar que, por cada ano suplementar de frequência escolar média, a produtividade aumenta selectivamente 6,2% num país médio da União Europeia, pode-se entender melhor as dificuldades dos países que não asseguram uma educação pública de elevada qualidade à sua população.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolf Berend (PPE-DE). – Frau Präsidentin, Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Bildung hatte und hat eine Schlüsselrolle bei der Entwicklung der europäischen Wirtschaft und der Persönlichkeitsbildung junger Menschen. Mit diesen und vielen anderen Aussagen des Berichts stimme ich voll überein und sage dem Berichterstatter Worte des Dankes und der Anerkennung.

Ebenso richtig ist, dass Bildungssysteme dann effektiv sind, wenn die eingesetzten Mittel zu bestmöglichen Ergebnissen führen. Diese Ziele verfolgen doch eigentlich alle EU-Staaten, jedoch lassen vergleichende Studien im Ergebnis derselben oft aufmerken. Daher sind Hinweise und Appelle an die Mitgliedstaaten, wie sie im Bericht formuliert sind, aus europäischer Sicht mehr als gerechtfertigt, wohl wissend, dass wir hinsichtlich Inhalten und Struktur in der Bildung keine unmittelbaren Befugnisse haben. Ursachen solcher unterschiedlichen Ergebnisse sind in der Verschiedenheit der Unterrichtsqualität und Unterrichtsintensität zu suchen, die unterschiedliche Leistungsniveaus zur Folge haben und damit auch die Lebenschancen junger Menschen ungleich verteilen.

Dringend muss aus meiner Sicht immer wieder deutlich gemacht werden, dass die heutige Schülergeneration nach ihrem Ausbildungsabschluss in einem internationalen Wettbewerb um Ausbildungsplätze steht. Die Chancengerechtigkeit für alle ist daher eine Forderung an die Mitgliedstaaten, um jungen Menschen bei der Vermittlung des geistigen Rüstzeugs die beste denkbare Bildung angedeihen zu lassen.

Chancengerechtigkeit hat jedoch auch immer etwas mit Qualität und Leistung zu tun. Dies wiederum macht erforderlich, den Begriffen Qualität und Leistung im Ausbildungssystem mehr Beachtung zu schenken. Dabei sollte es nicht schlechthin um gleiche Bildung für alle gehen, sondern um gleiche Startchancen für jeden, und dann um bestmögliche Ausbildung unter Berücksichtigung individueller Begabungen und Verschiedenheiten hinsichtlich körperlicher und geistiger Anlagen.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – Doamnă Preşedintă, domnule Comisar, Uniunea Europeană şi-a propus ca, până în 2010, rata abandonului şcolar la tinerii între 18 şi 24 de ani să nu depăşească 10% şi peste 85% din tinerii peste 18 ani să urmeze cursuri postliceale.

9,7% din copiii Uniunii Europene, cu vârste între 0 şi 17 ani fac parte dintr-o familie fără niciun venit. Mulţi dintre copiii din familiile sărace sau din mediul rural nu urmează o formă de învăţământ postliceal din motive financiare. Consider că, într-o Europă socială, bursele pentru elevi şi studenţi trebuie să fie accesibile tuturor celor care doresc să înveţe. Copiii cu dizabilităţi trebuie şi ei să aibă acces la educaţie.

Statele membre şi Comisia trebuie să aibă ca prioritate încadrarea a cel puţin 90% din copiii sub 7 ani în creşe sau grădiniţe. Astfel, tinerele mame vor putea concilia viaţa de familie cu activitatea profesională.

Solicit, de asemenea, ca, pentru eficientizarea educaţiei, să asigurăm formarea şi motivarea profesorilor.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – Pani Przewodnicząca! Chciałbym zwrócić uwagę na kilka spraw.

Po pierwsze, zgadzam się z poglądem sprawozdawcy, że najbardziej opłacalne są nakłady na kształcenie przedszkolne, gdyż tam inwestycje przynoszą największe rezultaty. Z drugiej strony, istotne jest wsparcie modernizacji uniwersytetów, nacisk na równy dostęp do szkolnictwa wyższego i zwiększenie jego konkurencyjności.

Po drugie, z równego dostępu do edukacji płynie wiele korzyści. Mamy do czynienia z rozwojem społecznym, wzrostem gospodarczym, wzrostem innowacyjności, rozwojem potencjału ludzkiego, nowych technologii, a także ze spadkiem bezrobocia.

Po trzecie, choć zwrot inwestycji w edukację następuje dopiero po długim czasie i wymaga długoterminowego planowania, należy pamiętać, iż inwestycje te są sprawą kluczową.

Po czwarte, podzielam pogląd, że istotne jest powiązanie polityki kształcenia i szkolenia zawodowego z polityką zatrudnienia, polityką gospodarczą i z integracją społeczną.

Po piąte, istnieje potrzeba inwestowania w naszą młodzież, bo młode pokolenie to przyszłość Unii Europejskiej. Niezmiernie ważne jest, aby zapobiegać przedwczesnemu opuszczaniu szkoły.

Po szóste, Pani Przewodnicząca, stoimy przed problemem demograficznym, jakim jest starzenie się obywateli Europy. Dlatego należy promować kształcenie dorosłych przez całe ich życie.

Po siódme, edukacja, edukacja i jeszcze raz edukacja.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (PSE). – Madam President, in general I am concerned by the uncritical acceptance by the Commission that Member States are cutting funding for education. In Ireland it is particularly glaring, with the growth in our population and, indeed, as a result, overcrowded classrooms. I have long been an advocate of pre-school and primary education as essential for the personal development of every child. All the evidence shows that the better the education, the better one’s life chances are. It is even linked to a longer and healthier life.

I believe the Commission and Member States must put as much emphasis on quality as on efficiency and equity. The quality of the school environment and teaching are prerequisites to efficiency. Children need good teachers with a curriculum that gives a holistic education, one geared to teaching students how to make rational decisions, how to cope with diversity and change, how to communicate with others and, indeed, provide a broad ethical basis for the values they can choose to live their lives by. These are skills they need to make the most of themselves and their society.

But there is even a more urgent and basic issue – that of hungry children in our schools. Thousands of children go to school hungry in Ireland and I am sure we are not unique. It matters not how efficient or equitable the access is, these children cannot do well, and the long-term consequences of that dwarf the savings a state makes by not providing a healthy breakfast for these children.

 
  
MPphoto
 
 

  Ján Figeľ, člen Komisie. Chcem poďakovať za konvergujúcu diskusiu, pretože potvrdzuje nielen správu alebo oznámenie Európskej komisie v tejto téme, ale aj postoj členských štátov, ktorý sa prejavil na zasadnutí ministrov v novembri a následne v tomto polroku 2007, kde Rada prijala závery, ktoré tiež potvrdzujú základné body z oznámenia Komisie.

Len pár poznámok na okraj: som presvedčený, že podporovať aj spravodlivosť, ale aj účinnosť vo vzdelávaní, je aj morálna povinnosť, ale aj základný, taký hrubý finančno-ekonomický záujem. Je to logika, ktorá hovorí o tom, že nám treba investovať do vzdelania lepšie a viac. Najprv lepšie, lebo každé euro, každá koruna, každý pound sa dá využiť pri efektívnejšom spôsobe účinnejšie.

Viacerí sa zmienili, že rozhodujúcimi pre budúce postavenie či už jednotlivcov alebo sociálnych skupín sú kvalifikácie, kvalita vzdelania, odbornej prípravy, a to si vyžaduje neustále zlepšovanie. Prvými, ktorí to môžu zlepšovať, sú napríklad učitelia, investície do kvality prípravy učiteľov sú jedným z najúčinnejších faktorov celkového zlepšenia, oni sú multiplikátormi týchto efektov. Čo je potrebné systémovo z hľadiska zlepšenia, je napr. kvalita evaluácie ako základný nástroj, nie ako výnimka, nie ako čosi mimoriadne, ale ako pravidlo, kde sa hodnotí vstup, výstup a to všetko medzi tým a kvalita sa oceňuje a odmeňuje.

Chcem povedať, že Komisia, tak ako je očakávané aj zo správy, sa bude zaoberať touto témou naďalej. My chceme venovať problematike spravodlivosti a účinnosti vzdelania priestor napr. pri budúcoročnej téme o vzdelávaní a migrácii. Teraz prebieha konzultačné obdobie, ktoré sa venuje škole 21. storočia, t. z. čo je očakávané od školstva v tomto novom období, a chceme tento proces samozrejme zavŕšiť aktuálnym pohľadom na postavenie školy v spoločnosti v dnešnej Európe. A ďalšou témou, ktorú sme nedávno ponúkli, bola v auguste prijatá správa resp. oznámenie o kvalite prípravy učiteľov, veľmi dôležité závery, ktoré z toho vyplývajú.

No a úplne na záver, som presvedčený, že procesy, ktoré boli spomínané, ako je bolonský a kodanský proces, záležitosti okolo vzdelávania dospelých, vzdelávania predškolského, celoživotného - všetky sa musia schádzať pri téme dostupnosti a kvality ako základných faktorov pre naozaj spravodlivé vzdelávanie, ktoré potrebujeme aj dnes, aj zajtra.

 
  
MPphoto
 
 

  President. The debate is closed.

The vote will take place on Thursday, 27 September 2007.

Written statements (Rule 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Mikko (PSE), kirjalikult. – Aeg ei oota. On selge, et 2010. aastal ei ole Euroopa maailma kõige konkurentsivõimelisem majandus. Sobiv ning hästi korraldatud haridussüsteem tooks selle eesmärgi aga käeulatusse.

Võimatu on mitte märgata üksikute eliitülikoolide teaduslikku ning rahalist taset. Erinevatel andmetel asub 20–30 maailma 50st eliitülikoolist Ühendriikides. Veel 5–6 olla Ühendkuningriigis. "Muu Euroopa" on 4–5 kooliga kolmandal kohal, Kanada ja Austraalia on kohe kannul.

Edulugu ahvatleb end matkima. Paraku võlgneb see edulugu oma olemasolu eeskätt asjaolule, et ingliskeelne haridusturg hõlvab miljardeid võimalikke kliente. Mõõtkavaefekt teeb ülejäänu. Nii ongi Harvard kümneid kordi rikkam ja kuulsam kui lähim konkurent.

Ivy League'i ja Oxbridge'i elitaarse süsteemi matkimine mandri-Euroopas on riskantne projekt. Ma nimetaksin seda isegi umbteeks. Nii Ühendriikides kui Ühendkuningriigis hinnatakse enneolematult paljude tavakodanike kirja- ning arvutusoskusi puudulikuks.

Edu, veel enam kiiret edu soovides oleks mõistlikum panustada hoopis meie tugevustele, mida me tunneme. Euroopa Liidu vaieldamatult edukaim haridusmaa on Soome, mille rahvuslik strateegia sisaldab üldrahvalikku ligipääsu võrdse kõrge tasemega haridusele kõikjal.

Haridus on oma iseloomult strateegiline ala. Otsuste ja tegude tagajärjed saavad ilmsiks alles kümnendite jooksul. Niisiis ei oleks võrdsuse ohverdamisest kõrgemate tippude nimel veel veerand sajandit erilist kasu. Isegi kui see oleks õige tee.

Ühtlane kõrge tase jääb Euroopa parimaks trumbiks rahvusvahelises konkurentsis.

 
Последно осъвременяване: 9 октомври 2007 г.Правна информация