Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise o boji proti nárůstu extremismu v Evropě.

  Franco Frattini, člen Komise. − (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych vyjádřil silné osobní znepokojení nad tím, že v Evropě narůstá počet aktivit přisuzovaných násilnickým a extremistickým skupinám a organizacím.

Domnívám se, že dnešní rozprava je mimořádně důležitá, protože základem terorismu není jen extremismus, o němž jsme v této sněmovně hovořili již mnohokrát – ale také aktivity a jevy, které jsou jasněji identifikovatelné, jako rasismus, antisemitismus, xenofobie, nacionální extremismus, islamofobie, všechny formy nesnášenlivosti, které se znepokojivě šíří v celé Evropě, a jsou naprosto neslučitelné s hodnotami Evropské listiny základních práv, kterou jsme dnes ráno vyhlásili. Nemůže být pochyb, že extremismus svou podstatou vede k rozvracení společnosti a násilí.

Podle mého názoru se proto musíme zaměřit nejprve na politický cíl. Mluvíme-li o politickém cíli, není možné se nezmínit o bezpečnostních a policejních opatřeních; avšak tváří v tvář problému extremismu a jeho kořenům musíme znovu vyjádřit podporu Evropské unii, která se stále více přibližuje svým občanům, a je tudíž schopna lépe předávat poselství tolerance, solidarity a úcty k listině, která je ode dneška jedním ze základních nástrojů závazných pro členské státy i pro občany.

Domnívám se, že pro extremismus nemůže nikdy existovat žádné ospravedlnění; tato slova zde mnohokrát zazněla v souvislosti s terorismem, ale totéž je nutno říci i o rasismu a xenofobii. Důležité je však také zkoumat hluboké kořeny extremismu a násilí. Je to naše povinnost, protože naším úkolem je zavádět opatření evropské politiky, která nám nejen pomohou postavit se na odpor extremismu, ale také předcházet, případně potlačovat jeho projevy.

Chtěl bych uvést několik příkladů, které podle mého názoru ukazují, že evropská politika může být skutečně účinná, účinnější než politika výlučně národní. Z hlediska účasti občanů na politickém životě Evropy je velmi důležité, aby v uvedeném programu – a není náhodou, že Evropská komise financuje program týkající se základních práv a občanství – byly obsaženy zásady politiky a opatření, která podpoří občany k aktivnější účasti v politickém životě, na práci institucí, a událostech jako jsou evropské volby. Rok 2009 nám nabízí jedinečnou příležitost k diskusi, která povede k velké účasti ve volbách, v nichž se odrazí vysoký podíl občanů na práci institucí.

Dalším opatřením evropské politiky, které Evropa hodlá prosazovat, je opatření týkající se vzdělávání, zejména mladší generace. Podle mého názoru je velmi důležitá politika, která nabádá občany, aby nezapomínali na tragedie minulosti, a umožňuje šířit jejich vzpomínky mezi mladší a nejmladší generace. Mám na mysli řadu programů, které čerpají ze živých vzpomínek obětí diktátorských a totalitních režimů, jež v minulosti sužovaly Evropu, programů, které mají a nadále budou mít naši podporu, protože mohou sloužit jako nástroj v boji proti extremismu a rasismu; historie koncentračních táborů slouží jako memento pro mladou generaci, jejímž úkolem je zajistit, aby se podobné tragedie již nikdy neopakovaly, nejen v Evropě, ale v kterékoli části světa.

Dále se chci zmínit ještě o jednom typu opatření politiky, na který bychom neměli zapomínat: mám na mysli opatření, která na obecnějším základě podporují toleranci a dialog mezi různými kulturami a různými regiony. Již v tomto roce, který byl prohlášen Evropským rokem rovných příležitostí, budeme mít významnou příležitost k dialogu mezi rozdílnými kulturami a civilizacemi – a samozřejmě plánujeme přezkoumat všechny iniciativy, které se během tohoto roku uskuteční – a další významná příležitost se nabízí v příštím roce 2008, který bude prohlášen Evropským rokem mezikulturního dialogu. Domnívám se, že programy a iniciativy uskutečněné v těchto dvou letech poskytnou jedinečnou příležitost, zejména příslušníkům mladé generace, lépe si uvědomit sílu dialogu, který obohacuje a přispívá ke společnému růstu.

Je nepochybně důležité veřejnosti neustále připomínat význam podpory práv a potlačování projevů extremismu, násilí a nesnášenlivosti. Tato sněmovna silně podporovala myšlenku, aby významnou roli v tomto ohledu sehrála Evropská agentura pro základní práva; tak, jako v minulosti Evropské monitorovací centrum rasismu a xenofobie a antisemitismu ve Vídni sloužilo jako nástroj velmi významného boje proti anti-semitismu, tak se také Evropská agentura pro základní práva stane nástrojem boje proti extremismu. Jako hlavní protagonista tohoto boje, bude plnit významnou úlohu. Jak asi víte, v úzké spolupráci s panem Cashmanem připravujeme víceletý rámec, a jsme toho názoru, že víceletý rámec, který agentura vytvoří pro oblast plánování, nám poskytne užitečné nástroje pro naše společná opatření v rámci prevence extremismu.

Ze všeho nejvíce ale musíme být připraveni reagovat: vše, o čem jsem zatím hovořil, jsou důležitá opatření v rámci politiky prevence, my ale musíme reagovat. Osobně jsem se zasazoval, i v Radě ministrů, o evropský zákon – a v dubnu minulého roku jsme se na něm shodli – na jehož základě mohou být trestány činy motivované rasistickými nebo xenofobními pohnutkami, a osoby, které tyto činy páchají, mohou být stejným způsobem trestány v kterékoli zemi Evropské unie.

Nejde jen o fyzický akt, ale o konkrétní podněcování, šíření nenávisti, o jasné signály, které si nelze plést s nedotknutelným právem na svobodu vyjadřování, mám na mysli konkrétní podněcování k páchání násilí. Zmiňované rámcové rozhodnutí bylo schváleno členskými státy vloni v dubnu. Vzpomeňme si na otřesné projevy rasismu: při sportovních utkáních, během fotbalových zápasů, kdy jsou provolávána neonacistická hesla, toto jsou činy, které budou na základě uvedeného rámcového rozhodnutí – které jsme skutečně chtěli, a němž jsme se shodli s německým předsednictvím – potrestány. Říkám budou potrestány, používám budoucí čas, protože naneštěstí, a tím apeluji na váš rozum, výhrady vnitrostátních parlamentů některých členských států dosud nebyly staženy, čímž byl postup vedoucí k uvedení v platnost tohoto evropského zákona o potrestání rasismu a xenofobie zablokován.

Říkám tato slova s nepochybnou úctou k vnitrostátním parlamentům; protože ale vláda, zastávající funkci předsedajícího v Radě ministrů vyjádřila svůj souhlas, věřím, že učiní příslušné kroky, aby parlament její země co nejdříve stáhl svou výhradu, a my mohli zajistit, že po zdlouhavých jednáních, které trvaly tři a půl roku, rámcové rozhodnutí konečně vstoupí v platnost.

Závěrem mi, dámy a pánové, dovolte říci, že v jiných resortech již existují právní předpisy umožňující trestat projevy diskriminace na základě rasových nebo etnických pohnutek, a tyto předpisy budou nepochybně dodržovány pod dohledem Evropské komise, mohu-li to tak říci, která je odpovědná za zajištění dodržování evropského práva. Chtěl bych upozornit, kupříkladu, na směrnici o audiovizuálních službách „bez hranic“, v níž je velmi jasně stanoveno, že ode dne vstupu směrnice v platnost, nesmějí audiovizuální služby obsahovat žádnou formu podněcování k nenávisti založené na sexuální orientaci, rasovém původu, náboženství nebo národnosti.

K dosažení všech těchto cílů nám ale nepostačí jen policejní opatření nebo trestní právo, či žaloby: potřebujeme hluboce zakořeněnou kulturu práv jednotlivce a humanistických hodnot! Tato slova zde dnes ráno zazněla při oslavách přijetí Listiny základních práv! Domnívám se, že se jedná o jednu z oblastí politiky, kterou přijímáme v době příprav na ratifikaci Lisabonské smlouvy, a jejímž prostřednictvím může Evropa světu nabídnout možné způsoby, jak zabránit dalšímu páchání těchto ohavných zločinů proti lidskosti.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ
Místopředseda

  Manfred Weber, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové. Lze tomu jen stěží uvěřit. Před čtyřmi nebo pěti týdny jsem byl pozván k účasti na demonstraci, která se konala na protest proti jiné demonstraci, kterou zorganizovali příslušníci krajní pravice v mém regionu. Demonstrace se zúčastnilo jen asi 30 extremistů, zatímco na protest proti této demonstraci se shromáždilo více než tisíc lidí. V takové situaci, stojíte-li tváří v tvář oněm pravicovým extremistům, vás napadne, že: „Tomu se dá jen stěží uvěřit.“ Po takovém století, jaké Evropa zažila, je nepochopitelné, že se někdo může znovu uchýlit k praktikám extremismu, znovu se pln nenávisti a arogance naparovat a štvát proti druhým?

Rozprava, kterou dnes vedeme, je vítaná a důležitá. Extremismus je rakovinou naší společnosti. Znovu a znovu jako politici apelujeme na morální odvahu lidí a očekáváme, že se proti extremismu postaví a vyjádří svůj protest. Domnívám se také, že nastal čas, abychom si s vděčností uvědomili, že tato morální odvaha existuje, a mnozí lidé ji ve svých protestech hojně projevují. Co je extremismus? Dovolte mi zdůraznit, že hovoříme-li o zákazu politických stran, o zákazu veřejného vyjadřování názorů a stanovisek, je naprosto jednoznačné, že taková opatření nesmějí být založena na politických úsudcích. Musejí být založena na objektivním kritériu. Toto objektivní kritérium jsme dnes definovali v Listině základních práv, která vymezuje podstatu našich základních hodnot. Dojde-li k napadení těchto hodnot politickými stranami nebo politiky, pak jsou to soudy, které musejí rozhodnout, zda byl jejich postup nezákonný, a pokud ano, uložit zákaz.

Co by se mělo stát, pokud budou kandidáti extremistických stran zvoleni, pokud tyto strany získají křesla? V prvé řadě, s nimi nesmí být navázána spolupráce, a já oceňuji přístup socialistických poslanců, kteří ze svého středu vyloučili Slovenskou národní stranu za spolupráci s extremisty. Zadruhé, nesmíme přehlížet fakt, že podobné volební úspěchy jsou důsledkem veřejné nespokojenosti, a my na ně nesmíme reagovat očerňováním voličů, ale řešením zásadních otázek. Zatřetí bych chtěl zdůraznit, že extremismus se mnohdy začíná projevovat nenápadně, drobnými kroky na stranické půdě, a na to nesmíme zapomínat. Můj vzkaz je proto jasný „Nedovolme extremismu zapustit kořeny!“

Politický extremismus existuje na levici i na pravici, a vždy je špatný. A to je nutno zdůraznit. Evropa zažila extremismus, Evropa trpěla extremismem. Boj proti extremismu však zaznamenal určitý pokrok. Je to boj, který stojí za to vést. A je to boj, který nakonec vyhrajeme.

  Kristian Vigenin (PSE) – (BG) Pane předsedající, pane komisaři Frattini, děkuji vám za pochopení a za představení záměrů Komise. Považuji za symbolické, že právě dnes, kdy byla podepsána Listina základních práv, projednáváme téma, které se jí bezprostředně dotýká. Protože rostoucí extremismus, rostoucí vliv krajně pravicových stran a organizací, je přímou hrozbou pro samotnou existenci Evropské unie.

Možná to bude znít poněkud nadsazeně, ale naše Unie je založena na jasných principech, a její existence je možná díky faktu, že před 50 lety zvítězily v Evropě mír, solidarita, tolerance, vzájemný respekt mezi etnickými a náboženskými komunitami a mírové soužití mezi národy. A krajní pravice dnes právě napadá tyto zásady, které jsou srdcem Evropské unie. A bez srdce by Evropská unie pravděpodobně nemohla existovat. Naše Unie ale není abstraktní vizí; není jen další úrovní správy věcí veřejných. Je unií, jejímž posláním je obhajovat a chránit hodnoty, které tvoří základ celého světa.

Dobrovolně či nedobrovolně, připraveni či nepřipraveni, musíme vzít na vědomí fakt, že ve všech částech světa žijí lidé, kteří jsou zbavováni základních práv a stávají se oběťmi politických represálií, útlaku nedemokratických režimů nebo diskriminace založené na rasovém či etnickém původu a náboženském vyznání. A ve všech částech světa lidé doufají, že Evropská unie je podpoří, a že duch tolerance, zaručená občanská práva a sociální bezpečnost vstoupí i do jejich země. Můžeme být mocnou a přesvědčivou silou vůči vnějšímu světu, pokud se nedokážeme vypořádat s našimi vlastními problémy? Jak vysvětlíme lidem, kteří k nám upínají své poslední naděje, že přistěhovalci umírají jen díky svému původu, že etnické menšiny jsou systematicky diskriminovány, že díky fanatickým ideologiím je zpochybňována rovnost žen nebo homosexualita označována za nemoc? Jak jim vysvětlíme, že se nám daří zapomínat na nejtemnější stránky našich dějin, že mladí lidé uctívají Hitlera, a z antisemitismu se stává módní vlna? Ani já, ani mí kolegové ze socialistické skupiny, nemůžeme tento fakt přijmout.

Jsem přesvědčen, že v tomto Parlamentu není politická skupina, která by byla lhostejná vůči faktu, že pravicový extremismus, rasismus a xenofobie nabývají na nové síle. Cožpak jsme dnes nebyli svědky zneuctění historického mezníku ve vývoji Evropské unie vulgární a hlasitou menšinou, která by se v roce 2009 mohla vrátit zpět, vyzbrojena větší silou, agresivitou a lepší organizovaností? Pod pokryteckým požadavkem referenda její příslušníci vyjadřovali odmítnutí nejen Listiny základních práv, ale základních práv jako takových. Podobným chováním, které není ničím nezvyklým ani v mnoha vnitrostátních parlamentech, jsou extremisté povzbuzováni k případným dalším násilným činům, k nimž by se, inspirováni tímto politickým cirkusem, mohli uchýlit již třeba zítra. Problémy musí být pojmenovány pravými jmény a řešení musí být výsledkem společného úsilí. Proto budeme tuto otázku zařazovat na pořad jednání Parlamentu znovu a znovu. Protože extremismus je celoevropskou výzvou, která vyžaduje koordinované úsilí na evropské, národní, regionální i místní úrovni.

Je-li Evropská komise strážcem smluv EU, pak Evropský parlament je strážcem hodnot, a já věřím, že společně budeme schopni se postavit této sílící vlně, která je nám tak povědomá z nedávné minulosti. A že ji zastavíme, aniž bychom porušili základní práva, jako je svoboda projevu, právo sdružovat se, svoboda médií. Protože bojovat za demokracii je možné pouze podle demokratických pravidel. Porušení těchto pravidel by znamenalo, že extremismus zvítězil. Děkuji.

  Ignasi Guardans Cambó, jménem skupiny ALDE. – (ES) Pane předsedající, před několika týdny zemřel v madridském metru mladý muž jménem Carlos Palomino. Podlehl bodným ranám, které mu zasadili pravicoví extrémisté. Krátce předtím byl v barcelonském metru kontrolními kamerami zachycen šílený násilník, který napadl mladou ženu pouze proto, že – jak sama uvedla –šlo o přistěhovalkyni s odlišnou barvou pleti. Muž nevěděl, že je natáčen kamerami, a nevěděl, že jeho činy budou odvysílány po celém světě.

Tyto a jiné podobné případy jsou opakovaně páchány v různých částech Evropy. Nejen my, ale i všichni ostatní politici, kteří se tímto fenoménem zabýváme, jsme často, v důsledku pocitu někdy až přehnané odpovědnosti, vedeni snahou minimalizovat význam těchto útoků: nesmíme se znepokojovat, říkáme; vždyť jsou to jen ojedinělé případy, tolik šílených násilníků kolem nás přece není, nesmíme přehánět, není to tak závažný problém.

Tyto útoky označujeme za méně významné, protože se bojíme přiznat, že se při nejlepší vůli nejedná o nevýznamný problém. Důvodem je mimo jiné to, a dočteme se o tom i v usnesení, o kterém budeme zítra hlasovat, že mnoho těchto neonacistických a krajně pravicových organizací využívá pocitu strachu, který v naší společnosti již existuje, a který nedokážeme skrývat.

Odsoudit tyto útoky tedy nestačí. Musíme otevřít oči a zodpovědně se postavit tomuto problému, který rozhodně není ojedinělý; aniž bychom chtěli vyvolávat obavy, musíme si přiznat skutečný rozměr a rozsah tohoto fenoménu. V den, kdy jsme podepsali Listinu základních práv, se sluší si připomenout, že Evropská unie má v této oblasti svou roli a svou odpovědnost.

Zapomeňme na subsidiaritu, jde-li o obranu lidské důstojnosti nebo odsouzení rasismu, xenofobie a netolerance. Nyní jsou nutná opatření na evropské úrovni, nejprve na straně Komise a Agentury pro základní práva, aby bylo možné prozkoumat sítě a vazby mezi různými krajně pravicovými hnutími, která za těmito zločiny stojí, a aby bylo možné uplatňovat právní předpisy, podporovat politiku vzdělávání a činnost výchovných a vzdělávacích pracovníků, kteří učí o rozmanitosti, a případně veřejně pranýřovat politiky, vedoucí činitele, sportovce, apod. kteří se pasivně nebo aktivně na těchto činech podílejí.

  Bogusław Rogalski, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, rostoucí extremismus v Evropě je skutečností, a my o ní musíme mluvit. Pan komisař zde hovořil o mnoha věcech, ale mluvil obecně, a o záležitostech sekundárního významu, jako jsou projevy rasismu na fotbalových zápasech. My musíme mluvit o faktech, politickém extremismu, jehož jsme v současné době v Evropské unii svědky.

Včera vystoupil v německé veřejnoprávní televizi ARD předseda neofašistické strany NPD s požadavkem, aby Polsko neprodleně vrátilo Německu Pomořansko a Slezsko. Prohlašoval, že Kaliningrad, Gdaňsk a Wrocław jsou německá města a dožadoval se německé jurisdikce na tomto území. Požadoval také, aby tato města a území, která jsou součástí Polska, byla okamžitě navrácena Německu.

Mluvím o událostech, které se odehrávají v Německu, jedné z nejsilnějších zemí v Evropské unii. Již několik let němečtí fašisté v NPD požadují revizi hranic, odmítají mezinárodní smlouvy o ukončení druhé světové války, a požadují vrácení hranic do stavu před válkou. Toto je, pane komisaři, nepřípustné; a my musíme reagovat. Nelze připustit, aby veřejnoprávní televize kterékoli země, v tomto případě Německa, umožňovala neofašistům a nacistům veřejně hlásat revizionistické názory a vyzývat k další válce.

Toto není okrajový problém, dámy a pánové. Je velmi skutečný. Dotyčná strana má zástupce v sedmi regionálních parlamentech. V dnešní Evropě toto nelze tolerovat, a stejně tak nelze tolerovat porušování demokratických zásad, práva se odlišovat a svobody projevu, tak jak jsme toho dnes byli svědky v příspěvcích pánů Cohna-Bendita a Watsona, kteří v souvislosti s odlišnými názory na Listinu základních práv – nebo spíše na Reformní smlouvu EU – nazvali poslance, kteří jejich názor nesdíleli, idioty. Toto nesmíme připustit. Toto není postoj k demokracii a současné Evropské unii, který bychom měli předávat mladé generaci. Buďme jednotni v naší rozdílnosti.

  Jean Lambert, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, myslím, že při řešení problému, kterým se nyní zabýváme, si musíme položit otázku: jakým způsobem bojujeme proti fenoménu, který nazýváme extremismem, proti strachu jednoho z druhého, proti touze chránit vlastní kulturu, jako kdyby byla jediná, neměnná, jako kdyby život neprocházel žádným vývojem? A přesto se stačí ohlédnout 50 až 60 let zpět, abychom si uvědomili obrovské změny, které se za tu dobu udály, byť jen na našem kontinentu.

Myslím, že touha chránit vychází často z pocitu strachu, že vy a vaše představy o vás samém se jednou tak či onak rozplynou, a proto chcete promítat svou sílu do nenávisti vůči druhým a upírat jim právo na existenci.

Myslím, že my všichni v této sněmovně jsme hrdi na to, kým jsme, odkud pocházíme, z jaké země či regionu, a na dědictví, které nám naše země zanechala. Ale většina z nás neočekává, že se toto dědictví bude předávat z generace na generaci pouze pokrevním poutem nebo hlubokým sepětím se zemí, ale i prostřednictvím hodnot, které sdílíme, jako je občanství, právo a svoboda jednotlivce.

A jak zde již řekli jiní, dnešní podpis Listiny základních práv je mimořádně významným symbolem, který se obzvláště váže k tématu této rozpravy.

Když se ale zamyslíme nad důvody, které vedou ke zvolení extremistických stran, podle nichž je pravda pouze jedna – ta jejich – pak se domnívám, že jsme svědky legitimizace násilí, nenávistných projevů a činů namířených proti druhým, vůči nimž se tyto strany vymezují.

Vzpomínám si na dobu před mnoha lety, kdy jsme se dozvěděli o zvolení jednoho člena Britské národní strany do místní rady v Londýně. V té oblasti tehdy zesílila vlna rasistického násilí.

(Výkřiky „Bravo!“)

To ale není důvod k provolávání „Bravo!“ Vždyť je to hanebné! Jak můžete něco takového říkat a sedět v této sněmovně, kde se prohlašujete za demokraty?

Rasistické násilí musí být odsouzeno. A mluvíme-li o extremismu, myslím, že bychom si měli uvědomit, že jsme se dosud nevypořádali se sexismem a mysogýnií.

Ale se zvolením takových stran roste strach, a proto je nutné zvažovat příslušné reakce na tuto situaci. Naše reakce musí být, mimo jiné, v souladu s lidskými právy a hodnotami, které zastáváme. Musíme být ostražití, abychom neschvalovali zákony pouze na základě jednoho izolovaného případu extremismu, protože takové zákony pak ve skutečnosti nahrávají těmto stranám, nebo naplňují strachem příslušníky jiných komunit.

Doporučuji, aby sněmovna dnes tento společný návrh přijala, a děkuji všem kolegům, kteří na něm usilovně pracovali.

  Giusto Catania, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat panu místopředsedovi Frattinimu a všem kolegům poslancům a navrhovatelům, kteří se mnou spolupracovali na přípravě tohoto usnesení.

Jak potvrzují zprávy Evropského monitorovacího centra rasismu a xenofobie, projevy rasismu a xenofobie v posledních letech zesílily. Jednou z hlavních příčin je rostoucí vliv a pronikání extremistických sil do politických struktur v Evropě. Tyto síly vykládají problémy související s přistěhovalectvím odlišným způsobem, často se zaštiťují slogany obhajujícími rasu a identitu, a rozdmychávají nálady apelující na pud sebezáchovy vůči novým členům vstupujícím do Evropy, kteří bývají označování za hrozbu terorismu, zločince či dokonce horšími nepřijatelnými antropologickými výrazy a xenofobními a rasistickými slogany.

Strany a hnutí vyznačující se v posledních letech silnými protievropskými tendencemi a rasistickou rétorikou, jsou na vzestupu. Jejich politická propaganda čerpá ze sociální nejistoty a snaží se vkládat další kamínky do mozaiky obrazu války civilizací. Tato propaganda dnes tvoří hlavní proud politické a institucionální diskuse a někdy se dokonce zdá, že je zprávou vyslanou z vládních kruhů, nebo důsledkem činnosti vlád.

Zítra budeme hlasovat o usnesení o extremismu, jehož název je možná až příliš vágní. Lenin prohlásil, že extremismus je dětskou nemocí komunismu; mohli bychom Lenina parafrázovat a prohlásit, že extremismus je dětskou nemocí snad všech politických, náboženských, ekonomických a ideologických programů. Pan Weber má pravdu: existuje levicový a pravicový extremismus, ale nejen to, existuje také neo-liberální extremismus, katolický extremismus, muslimský extremismus, ekologický extremismus a anarchistický extremismus.

Problémem v Evropě je ale především narůstající pravicový extremismus, včetně příčin, které způsobují jeho šíření. Není to tak dávno, co v Evropě vznikaly neonacistické a neofašistické politické síly a hnutí, jejichž základním politickým mottem se stal boj proti evropské integraci – známe je z Itálie, Francie, Rakouska, Nizozemska, Belgie, Spojeného království, Německa, Dánska a Švýcarska; odrážejí krizi, která vedla intelektuály, jako je Alfio Mastropaolo, k označení této ofenzivy nového práva za šílenou krávu demokracie.

Demokratická legitimizace některých politických sil napomohla pronikání nebezpečných idejí do organizmu evropské společnosti a šíření reakcionářských tendencí. Máme co do činění s nebezpečnou, někdy i podceňovanou chorobou, jejíž šíření je podporováno etnocentrickými tendencemi, často zatajovanými a skrytými, v některých případech maskovanými zdánlivě demokratickými a legitimními činy. Proto si musíme klást otázku, zda naše rozhodnutí a politické iniciativy byly správné.

Zvýšený důraz je dnes kladen na potřebu vytvářet a upevňovat společnou evropskou kulturu a identitu. Domnívám se, že evropskou identitu a kulturu musíme budovat na základě dialogu a kontaktu s jinými kulturami, než s těmi, které v posledních letech podporovaly a razily cestu šíření a rozvoji evropské myšlenky, evropské kultury.

Čeká nás velká, ale potřebná kulturní bitva, a to je závěr, k němuž jsem dospěl. Policejní nebo bezpečnostní opatření nestačí; potřebujeme rozsáhlé kulturní úsilí, protože jedině tak jsme schopni zajistit, že rok 2008 bude skutečně Evropským rokem mezikulturního dialogu, neboť Evropa musí být založena na mezikulturních zásadách.

  Ignasi Guardans Cambó (ALDE). - (ES) Pane předsedající, byl bych vám vděčný, kdybyste zakročil z titulu funkce předsedajícího tomuto zasedání, a vyzval k pořádku skupinu poslanců, kteří se pravděpodobně domnívají, že jsou v cirkusu, a ne v Parlamentu, a svým vtipkováním a pokřikováním narušují průběh této rozpravy.

  Předsedající. − Blíží se konec roku, a není neobvyklé si k jídlu dát nějakou tu sklenku navíc. V takové situaci je však lepší zvolit odpočinek, a nerušit svou přítomností rozpravu, při níž by za všech okolností měla převládat úcta k řečníkovi.

Děkuji za vaše upozornění, ale jak jsem řekl, každému, kdo si k jídlu dá nějakou tu sklenku navíc, bych vřele doporučoval, aby po takovém obědě raději zvolil siestu, než návštěvu rozpravy, při níž svým nevhodným vyrušováním prokazuje pouze neznalost základních pravidel slušného chování, která zde v Parlamentu ctíme.

  Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, vůči extremismu cítím stejný odpor jako kdokoli jiný. Britové to také tak cítí – proti extremismu bojujeme celá staletí.

Chcete-li bojovat proti rostoucímu extremismu v Evropě, předtím, než unáhleně přijmete další omezující předpisy, které spolehlivě plodí extremismus, zamyslete se nad jeho příčinami. Podívejme se na vrcholné období evropského extremismu, fašismus třicátých let minulého století. V Británii byly pochody sira Oswalda Mosleyho chráněny zákonem, a lidé odmítli takto na světlo vytaženou zatuchlou nenávistnou politiku. V Evropě byli fašističtí vůdci terčem znevažování a obstrukcí. I Hitler byl vsazen do vězení – a tak se, stejně jako ostatní, dostal k moci.

Dnes ráno jsme byli svědky nárůstu extremismu v této sněmovně při podpisu Listiny základních práv, která je součástí evropské ústavy, jejíž podepsání je plánováno na zítřek, a k níž bylo přislíbeno vnitrostátní referendum v sedmi zemích. Dvě řekly ano, dvě řekly ne – na což však nebyl brán zřetel – zatímco ostatní vyčkávají. Naše vláda ve Spojeném království dala písemný příslib, který nyní popřela. Tak tolik asi k poznámkám členů této sněmovny o naslouchání druhým!

Protože dnešními extremisty jsou představitelé EU, kteří se snaží prosadit svou vůli prostřednictvím tohoto zkresleného dokumentu. Byl záměrně sepsán tak, aby jej, s výjimkou zkušených právníků, nebyl nikdo schopen přečíst. Paragrafované znění bylo vytvořeno z článků původních a stávajících smluv, články si však vzájemně neodpovídají. Číslování bude změněno před podpisem, a po podpisu bude změněno znovu, aby jistota, že národy Evropy nové ústavě neporozumí, byla ještě větší.

A tento pseudodemokratický paskvil má být podstrčen britskému lidu! Ne, díky – my už svá práva máme, jsou zakotvena v nesmrtelné a obdivuhodné Magna Chartě, Velké listině práv a svobod z roku 1215, doplněné Zákonem o právech (Bill of Rights) z roku 1689. Kdo si myslíte, že jste, že chcete zpochybnit platnost těchto demokratických opatření, která byla sepsána pro nás, ale jimiž se svobodně může řídit každý?

Historie přehlížená se stává historií opakovanou. Po celá staletí jste přehlíželi dobrý příklad, který jsme vám dávali, a doplatili jste na to! Uděláte-li to znovu, jste na cestě do záhuby.

(Potlesk z jeho skupiny)

  Bruno Gollnisch (NI) . – (FR) Pane předsedající, toto musí být již bůhvíkolikátá zpráva o takzvaném nárůstu extremismu v Evropě. Rada, Komise a politické skupiny vyrukovaly se svou troškou do mlýna, a jejich rétorika je, jako obvykle, rozumově zaostalá, politicky nedůstojná a morálně zvrhlá.

Rozumově zaostalá proto, že každá nová myšlenka, která se kdy objevila – v náboženství, včetně křesťanství, o němž někteří z vás poněkud směle prohlašují, že jsou jeho zastánci; v politice, ať už to byl liberalismus nebo socialismus; ve vědě, včetně teorií, které dnes považujeme za samozřejmé, jako že země je kulatá a otáčí se kolem slunce – byla vždy považována za extremistickou, kacířskou, podvratnou a nepřijatelnou. Názor nemůžete znevážit jen tím, že jej budete démonizovat: musíte vysvětlit, co je na něm špatného.

Politická nedůstojnost je výlučně vaší provenience – mluvím o vás, kdo máte v rukou moc, a kdo namísto řešení problémů usilujete jen o odrážení útoků opozice. Tím však jen zdůrazňujete vlastní neschopnost řešit problémy, jako je přistěhovalectví – invaze, na které jste se vědomě nebo ze zbabělosti, předem domluvili. Přiznáváte tím, že jste selhali – na hospodářské, sociální, kulturní, morální a dokonce výchovně-vzdělávací frontě – a že namísto změny katastrofální politiky je vaším jediným zájmem snaha zbavit se protivníků, kteří s vámi nesouhlasí nebo vás kritizují.

Hluboký rozpor ve vašich postojích je však otázkou morálky. Mylně stavíte násilí a terorismus na stejnou úroveň jako legitimní reakci evropských národů na pokus o zničení jejich identity. To není nic jiného než pokrytectví! Chcete tyto národy umlčet a zbavit je jejich politické reprezentace: jste farizeové demokracie! Podle bible jste jen „obílenými hroby“; jinými slovy, vaše upřímnost je slabší než vaše kůže! Hovoříte o lidských právech a svobodě projevu, o evropských hodnotách a toleranci, ale pod líbivou slupkou se skrývá shnilé jádro. Ta práva, o nichž tu stále vykládáte, byste upřeli každému, kdo by přemýšlel jen trochu jinak než vy. Je to nechutné, kdyby to nebylo tak tragikomické. Budoucí generace nad vámi vynesou soud tak, jako barbaři nad Římem. Doufám jen, že od barbarů dostanete, co si zasloužíte!

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). - (RO) Dámy a pánové, téma, které dnes odpoledne projednáváme, má zásadní význam pro budoucnost Evropské unie a bezpečnost občanů a našich hodnot.

V uplynulých letech se extremismus objevoval ve veřejném životě v evropských zemích stále častěji, a vyvolával silné znepokojení i řadu otázek ohledně boje proti tomuto fenoménu. Ačkoli k jeho šíření docházelo z různých příčin, chtěla bych se zastavit u jednoho podstatného aspektu této rozpravy o extremismu, jmenovitě u otázky přistěhovalectví.

Extremistické skupiny označují přistěhovalectví za nejhorší zlo v evropských zemích, a tímto tématem také zdůvodňují veškeré nechtěné změny v jejich společnosti. Nicméně, přistěhovalectví je, jak všichni víme, podstatnou součástí ekonomik evropských zemí a pozitivně ovlivňuje hospodářský růst. Nežádoucí účinky přistěhovalectví, plynoucí z nepřizpůsobivosti přistěhovalců životu ve společnosti, která je přijímá, by měly být řešeny postupy, které jsou charakteristické pro Evropskou unii. Jinak budou ohroženy nejzákladnější hodnoty budování společné Evropy.

Proto nesmíme připustit, aby extremistické strany měnily programy tradičních stran.

Pokud bychom se uchýlili k takové strategii ve snaze snížit rizika a ohrožení, představovaná těmito skupinami, a zabránit jim v získávání hlasů našich voličů, pak bychom defakto poskytli legitimitu jejich názorům a metodám. Nesmíme připustit pronikání extremistických idejí do zákonů členských států. Takový postup by znamenal zničení vize multikulturní a multietnické Evropy.

Krize vzniklá v důsledku problému Romů a extremistických projevů v Itálii nesmí vytvořit nebezpečný precedens ohrožující základní principy Evropské unie týkající se volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Musíme našim občanům vysvětlit, že takový postoj by byl škodlivý nejen pro jejich společnost, ale pro Evropskou unii jako celek.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Rumunsku by mohly být v tomto směru dobrým příkladem. Žádná extremistická strana nepřekročila spodní práh volitelnosti, tudíž žádný z jejich zástupců nemůže být vyslán do Evropského parlamentu.

  Bárbara Dührkop Dührkop (PSE). - (ES) Pane předsedající, dovolte, abych obětovala několik sekund z přiděleného času a adresovala zadním řadám vpravo jedno staré kastilské rčení: „A palabras necias, oídos sordos – hloupým slovům bude nastaveno neslyšící ucho“. Nyní budu pokračovat ve svém projevu v angličtině.

Dnes, v den, kdy jsme s hrdostí podepsali Listinu základních práv Evropské unie, uplynulo více než půl století od doby, kdy se Evropa podílela na holocaustu, nejhanebnějším zločinu motivovaném xenofobií a rasismem.

Miliony lidí zemřely kvůli svému náboženskému vyznání, etnickému původu a politickým názorům. Proto je více než kdykoli předtím nezbytné, abychom v našem současném životě, i v přípravách na budoucnost nezapomínali na minulost.

Musíme být bdělí a ostražití; dávat si pozor na hadí vejce, jak nás učil Ingmar Bergmann. Komisař Frattini dnes potvrdil, že v našich členských státech dochází k nárůstu násilných činů motivovaných rasismem a xenofobií.

Co mě ale snad ještě více zaráží, je stále větší počet mladých lidí, kteří tyto činy páchají. Proto považuji za naprosto nezbytné zaměřit se na vzdělávání mládeže v oblasti občanských práv a povinností, a informovanost o původu a příčinách rasismu.

Stále více krajně pravicových stran, jejichž ideologie a politické postupy jsou založeny na nesnášenlivosti a vyloučení, je voleno do vnitrostátních parlamentů, které jsou pro ně ideální platformou k hlásání politických názorů založených na nenávisti. Měli bychom si tuto skutečnost uvědomit a pokusit se podniknout protiopatření.

Rasismus a xenofobie představují nejpřímější formy porušování principů svobody a demokracie a našich základních práv. Proto je povinností evropských institucí, i nás, členů Parlamentu, abychom opětovně potvrdili naši odhodlanost podporovat základní svobody a právními prostředky bojovat proti rasismu a xenofobii a odsuzovat veškeré projevy těchto zločinných ideologií.

V rámci boje proti rasismu a xenofobii je nyní více než kdy předtím nezbytná nulová tolerance. Více než kdy předtím musíme důrazněji hájit naše hodnoty pomocí nástrojů, které mají Evropská unie a její členské státy k dispozici.

Žádný občan by už nikdy neměl být pronásledován z důvodu rasy, náboženského vyznání, pohlaví, sociálního postavení, jazyka, národnosti nebo sexuální orientace. Potlačení rasismu a xenofobie a záruka práva na život v míru je morální výzvou pro všechny demokraty, stejně jako obrana občanských práv.

  Viktória Mohácsi (ALDE). - (HU) Velice vám děkuji pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové. Včera jsme diskutovali téměř dvě hodiny o boji proti nárůstu extremismu a o konečném znění usnesení, které se opírá o liberální iniciativy, ale samozřejmě jsme podrobně prostudovali a zohlednili také návrhy a žádosti všech skupin. Jsem optimistka a věřím, že dosáhneme společného stanoviska k tomuto bolavému, ale velmi důležitému tématu.

Osobně je mi velmi líto, že ještě v roce 2007, který je rokem rovných příležitostí, musíme stále bojovat se stíny poražených diktátorských režimů 20. století, které se čas od času vkrádají do našich životů. Víme, že žádný členský stát není výjimkou. Jen namátkou uvedu několik jmen: Pospolitost na Slovensku, Mladí nacionalisté v České republice, Nové právo v Rumunsku, německá Národně demokratická strana a Národní aliance v Itálii, různé organizace v různých zemích, ale v zásadě stejný extremismus.

Co se týče mé země, považuji za nepřijatelné, že každý den vycházejí prohlášení extremistických stran a organizací, jako je Hnutí za lepší Maďarsko nebo Maďarská garda, v nichž vysvětlují koncepčně absurdní kriminalitu Romů genetickými důvody, a namísto integrace Romů do společnosti požadují segregaci a ghetta a organizují pochody v černých uniformách v obci Tatárszentgyörgy a v pátek v Kerepesi. V této souvislosti bych znovu chtěla své kolegy poslance upozornit, že dokonce i dnes je mnoho romských osad v Evropě stále terčem extremistických útoků.

A závěrem mi dovolte ještě několik nových informací. Maďarský ombudsman, president republiky a maďarská vláda oficiálně odsoudili Maďarskou gardu a Hnutí za lepší Maďarsko. Chtěli bychom, aby se všechny odpovědné evropské vlády zachovaly stejně vůči vlastnímu extremismu. Předtím, než k tomu dojde, je ale rozhodně nezbytné, aby co nejvíce mých kolegů poslanců zítra hlasovalo pro přijetí stanoviska Parlamentu k boji proti narůstajícímu extremismu. Děkuji.

  Eoin Ryan (UEN). - Pane předsedající, dnes jsme byli svědky vyhlášení Listiny základních práv, a nyní projednáváme otázku nárůstu extremismu v Evropě. Podle mého názoru, existuje mezi oběma skutečnostmi jasná vazba. Agentura Evropské unie pro základní práva byla donedávna známá jako Evropské monitorovací centrum rasismu a xenofobie. Nemůžeme bojovat proti extremismu, pokud se nebudeme zabývat otázkami rasismu a xenofobie, které jsou v dnešní Evropě tak aktuální. Extremismus plodí extremismus, a Evropa se vystavuje riziku uvíznutí v začarovaném kruhu, pokud pohotově nezareaguje a nevymýtí některé hlavní příčiny jeho vzniku.

Poslouchal jsem dnes projev pana Gollnische, který nazval nejen členy této sněmovny barbary. Nepřišel s jediným věrohodným nebo pozitivním návrhem řešení tohoto problému v Evropě, vyjma svých obvyklých slovních výpadů. On a jeho vůdce, pan Le Pen, chtějí přijet do Irska v souvislosti se Smlouvou. Jednou věcí jsem si naprosto jist: v mé zemi by nebyly a nebudou takové extrémní názory tolerovány. Pěkně děkuji. Jen přijeďte, a my si pak můžeme být jisti, že Smlouva bude schválena, až zazní názory podobné těm vašim, a ozve se hlas takové kontinentální Evropy, kterou si vy přejete rozvíjet. Ukázalo, že postoje, které vyvolaly ochotu dělníků podporovat...

(Přerušení panem Gollnischem)

My víme, o co vám jde, pane Gollnischi, a již mnohokrát jsme vás a vašeho vůdce slyšeli.

Ukázalo se, že postoje, které vyvolaly ochotu dělníků podporovat pravicový populismus, jsou založeny na předsudcích vůči přistěhovalcům, idejích nacionalismu, autoritářství, sociální dominanci, a politické nevyzrálosti, přičemž předsudek vůči přistěhovalcům je z těchto faktorů nejvýznamnější. V zemích, kde fungují příslušné ohlašovací mechanismy, je nejčastěji uváděným důvodem diskriminace region. Budeme-li se zabývat možnostmi potlačení tohoto předsudku a diskriminace, podaří se nám učinit významný krok kupředu v boji proti extremismu.

Vyzývám proto všechny poslance, aby podpořili diskusi a výměnu názorů o otázkách sociální nerovnosti, původu, rasy, náboženství a dopadu sociálních a hospodářských změn na místní, vnitrostátní a evropské úrovni, a nepoužívali emotivních výrazů, a nenazývali lidi barbary. Proto také vítám fakt, že v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu Evropský parlament pozval k návštěvě papeže Benedikta, předsedu Africké unie, dalajlamu, generálního tajemníka OSN, hlavního rabína Spojeného království a velkého muftího z Damašku, a požádal je, aby během roku 2008 v Parlamentu vystoupili. Tento druh iniciativ skutečně vítám.

(Předsedající řečníka přerušil)

  Koenraad Dillen (NI). - (NL) Při vší úctě, pane předsedající, bych od vás rád slyšel, proč poslancům z vaší skupiny a osobám, které očividně reprezentují myšlenkový směr blízký vašemu, poskytujete tolik mimořádného časového prostoru k vyjádření bez přerušení, zatímco osoby, s kterými jednoznačně nesouhlasíte, jsou přerušovány po pouhých deseti vteřinách. Uplatňujete dvojí metr, a to je nepřijatelné.

  Předsedající. − Především se, pane Dillene, domnívám, že předsedající řídí rozpravu podle svých vlastních kritérií, a nikoli podle kritérií poslance, který sedí na sedadle číslo 777.

Nemám pro vás žádné vysvětlení. Všem řečníkům, včetně těch, kteří hovořili mezi sebou, byl poskytnut časový prostor nad rámec stanoveného limitu.

V každém případě bych ale chtěl požádat všechny poslance, aby se ve svých příspěvcích obraceli k předsedajícímu a sněmovně, nikoli ke svým kolegům poslancům, abychom předešli nemístným poznámkám a následnému přerušování.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL). - (SV) Pane předsedající, všichni jsme zaznamenali nárůst extremismu v EU. Myslím, že bychom si měli položit otázku, proč tomu tak je. Proč jsou xenofobní a další extremistické postoje na vzestupu? Jsem přesvědčena, že vyloučení a nedostatečná účast na životě společnosti jsou živnou půdou extremismu a xenofobie. Základní hodnotou každé civilizované společnosti je vzájemná rovnost všech lidských bytostí, a proto úkolem nás všech je pomáhat v boji proti xenofobním silám, které diskriminují osoby odlišného etnického původu, pohlaví, odlišné sexuální orientace nebo osoby se zdravotním postižením.

Tyto skupiny používají násilí a vyhrožování. V mé zemi jsme dokonce byli svědky zavraždění osob, které bránily lidská práva. Dozvídáme se o vraždách mladých lidí odlišného etnického původu, kteří přišli o život pouze kvůli svému původu. Tyto hrůzy se již nikdy nesmí opakovat.

My, kteří podporujeme rovnost všech lidských bytostí, nesmíme být nikdy umlčeni. Víme ale, že to nestačí. Xenofobní a extremistické skupiny využívají mladé lidi trpící sociálním a ekonomickým vyloučením k vyvolávání ještě většího strachu, nepokojů a nenávisti vůči ostatním skupinám. Boj proti extremismu musí být proto kombinován s budováním spravedlivé společnosti založené na solidaritě.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). - Pane předsedající, usnesení, které máme před sebou, je jen dalším příkladem ignorantství a pokrytectví. Dočteme se v něm, mimo jiné, že některé politické strany a některá hnutí, včetně těch, které jsou dnes u moci v řadě zemí, nebo mají své zastoupení na místní, národní nebo evropské úrovni, záměrně zařadily netoleranci a násilí založené na rase, etnickém původu nebo národnosti jako významný bod do svého programu.

Dočteme se v něm také, že tento Parlament ostře odsuzuje veškeré rasistické a nenávistné útoky, a vyzývá všechny orgány, aby učinily co je v jejich silách a potrestaly všechny zodpovědné osoby.

V této sněmovně, v níž přijímáme taková usnesení, použil jeden náš kolega hrubý a urážlivý jazyk lživé propagandy – jazyk plný nadávek, který často používají extremisté, a který lze kvalifikovat jako nenávistný útok. Naznačil, že bych mohl opakovat Dachau. Dovolte, abych mu objasnil jedno: zaprvé, Dachau byl německý tábor smrti, zadruhé, Dachau je v Německu a já nejsem Němec. Tvrdil dokonce, že po čtyřdenní návštěvě Polska zná mou zemi lépe než já a že já nejsem součástí Polska – ale Dachau očividně je.

Podobné nenávistné projevy jsou až příliš často citovány a příliš často opakovaně pronášeny příliš mnoha politiky. Tito politici nás chtějí učit demokracii, ačkoli sami k demokracii a k rovnému zacházení v rámci zákona stěží chovají úctu. Zdá se, že v dnešní Evropě – přesně, jak to před lety napsal George Orwell – jsou si některá prasata rovnější. Někteří se mohou schovávat za výsadu imunity, někteří se mohou vyhýbat spravedlnosti a dokonce i evropským zatykačům. S komunistickými zločinci se jaksi zachází lépe než s běžnými občany, a zatímco zde odsuzujeme chování extremistických skupin, někteří němečtí politici otevřeně podporují historicky revizionistická politická hnutí. Mí drazí kolegové, Evropa z našich usnesení je velmi odlišná od Evropy skutečné.

  Jana Bobošíková (NI). - (CS) Dámy a pánové, opět se uklidňujeme v podstatě tím, že nárůst extremismu odráží zhoršující se ekonomickou situaci a nezaměstnanost. Obávám se ale, že toto hodnocení dnes už prostě neplatí. Ekonomika řady zemí Evropské unie roste, nezaměstnanost klesá, ale problémy s extremismem nemizí, naopak narůstají. Roste počet rasově motivovaných trestných činů, vznikají nacionalistické národní gardy, po některých státech Unie pochodují veteráni vojsk SS, glorifikují se politici, kteří se o Židech a Rómech vyjadřují jako o vředech společnosti. Do politiky i do ozbrojených sil pronikají neonacisté a rasisté. V České republice, ze které pocházím, máme premiéra, který z nacistické rétoriky učinil součást svého slovníku. V neposlední řadě hraje roli i fakt, že Unie je cílem téměř výhradně migrace chudých a nikdo si s tím neví rady.

Dámy a pánové, žádné usnesení a žádná slova nevyhladí nedávno vyřezaný hákový kříž na boku sedmnáctileté dívky v německém Mittweidu. Ve dne, za lhostejného přihlížení občanů, jí ho vyřezali neonacisté v Sasku, protože se zastala malé ruské holčičky. Jsem přesvědčena, že extremismu mohou zabránit jedině každodenní občanské činy, veřejně deklarovaný odpor politických elit, otevřený a obsáhlý výklad dějin především 20. století, a zejména policie a soudy, které nebudou nad rasisty, xenofoby a neonacisty přivírat oči, ale neprodleně jejich jednání ztrestají.

  Péter Olajos (PPE-DE). - (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Promluvím nyní jako jeden z autorů písemného prohlášení č. 93. Prohlášení, které jsem předložil spolu se svými kolegy poslanci Tabajdim, Szent-Iványim, Vigeninem a Amezagou, odsuzuje operace polovojenských extremistických skupin uvnitř Unie, které jsou jednou z nejviditelnějších forem extremismu.

Ze své zkušenosti vím, že ačkoli řada lidí cítí morální a politickou povinnost postavit se šíření extremistických idejí, mnozí z nich se náhle zaleknou toho, že by písemným prohlášením nebo jinak měli tyto ideje konkrétně odsoudit. Existuje proto mnoho důvodů. Jedním z nich, kupříkladu, je, že když se pokoušíme sestavit a zveřejnit seznam těchto idejí, není nikdy kompletní a přesný. To mnoho lidí odradí, a postaví se za něj. Musíme si však uvědomit jednu věc, ten seznam nikdy nebude kompletní, a termíny a definice nebudou nikdy přesné. Z tohoto prostého důvodu musíme tedy usilovat o vymýcení extremismu a extremistických idejí od samých kořenů.

Dnešní den je ve sněmovně dnem oslav, ale ani podpis Listiny základních práv neproběhl za klidných okolností. Tato listina obsahuje v 50 článcích souhrn všech hodnot a práv, kterých si vážíme a která chceme v rámci Unie chránit. Tato listina je chartou antidiskriminace, chartou svobody projevu, svobody náboženského vyznání a svobody shromažďování, chartou rovnosti a chartou ochrany osob, údajů, mládeže a starších občanů. Nemůžeme si z ní podle vlastní vůle vybrat jen to, co se nám hodí, nemůžeme stavět některé lidi před ostatní, ani ji nemůžeme zneužít ke krátkodobým vnitřně-politickým cílům. Každému se musí dostat stejné úcty a ochrany, protože jen tak lze zaručit lidskou důstojnost, a k tomu jsme se, jako členové tohoto Parlamentu, svou přísahou zavázali Odpůrce myšlenek a práv, obsažených v této listině, nelze nazvat jinak, než extremistou, bez ohledu na věk, pohlaví, náboženské vyznání nebo národnost dotyčné osoby. V tomto duchu bych chtěl požádat své kolegy poslance, aby podpořili písemné prohlášení číslo 93. Děkuji.

  Martine Roure (PSE) . – (FR) Pane předsedající, zaznamenali jsme nárůst činnosti rasistických skupin a organizací i počtu rasistických zločinů v Evropě. Romové, migranti a všichni, kteří jsou „odlišní“, se stále potýkají s diskriminací v mnoha podobách, v zaměstnání, vzdělávání a bydlení.

Nemůžeme dostatečně často opakovat, že naším cílem je Evropská unie založená na humanistických hodnotách tolerance a ochrany základních práv. Proto považuji rámcové rozhodnutí – přijaté 29. listopadu podstatnou většinou v této sněmovně – o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva za skutečně nezbytné. Umožní nám přijímat v celé Evropské unii shodná opatření proti rasistickým názorům a projevům nenávisti.

Extremistické strany využívají strachu lidí z ostatních, a z cizinců, aby tak mohly nabídnout jednoduchou odpověď na otázku globalizace. Avšak ti, kteří vítají zavedení národních preferencí jako všelék, se chovají nezodpovědně. Skutečnou odpovědí na výzvy globalizace je pochopení celého rozsahu dnešních výzev lidské existence. A neměli bychom se bát přiznat, nahlas a jasně, že bude-li naší odpovědí uzavření se do sebe, pak kráčíme vstříc katastrofě.

  Vălean, Adina-Ioana (ALDE). - Pane předsedající, v Evropě jsme svědky vytrvalého nárůstu extremistických, nacionalistických a populistických hnutí, která ohrožují demokratický systém.

V ideálním světě je demokracie vládou lidu, kterému vládnou lidé pro lidi. Ve skutečnosti je demokracie stále tím „nejméně špatným“ politickým systémem, pokud je vyvážená a má řádné kontrolní mechanismy. Paradoxem demokracie však je, že si díky populistickým a extremistickým názorům, které umožňuje svobodně hlásat, a které nahlodávají demokratický systém zevnitř, může přivodit vlastní smrt.

V mnoha evropských zemích existují strany, kterým se díky populistické a demagogické rétorice podařilo se úspěšně etablovat v centru politického života. V evropských dějinách existují příklady, kdy extremistické strany v demokratickém hávu svrhly demokracii prostřednictvím populistické a nacionalistické propagandy, a nastolily diktátorský režim.

Nejlepším způsobem boje proti netoleranci je zpříma se jí postavit a hájit demokratické hodnoty a instituce, hájit práva jednotlivce, spravedlnost, rovné příležitosti a rozmanitost, ale také trestat jakékoli projevy podněcující nenávist, segregaci nebo diskriminaci.

Jak řekl Robert Kennedy, „to co je na extremistech zavrženíhodné, není ani tak jejich extremismus, jako intolerance a bezohlednost vůči ostatním. Špatné není to, co říkají o své věci, ale to, co říkají o svých odpůrcích.“

Zdravá demokracie potřebuje aktivní občany. Demokracie může být funkční pouze tehdy, jsou-li občané uvědomělí, a vykonávají-li svá práva i povinnosti. Potřebujeme znovu objevit hodnoty občanství. Potřebujeme nové metody poznání demokracie. Potřebujeme zajistit, aby naše vzdělávací systémy podporovaly rozvoj aktivního, kritického a angažovaného občanství. V globálním světě nezbytně potřebujeme občanství, které prosazuje rozmanitost, porozumění a toleranci.

  Wojciech Roszkowski (UEN). - (PL) Pane předsedající, nevím, zda je politický extremismus na vzestupu či nikoli. Vím jen, že je třeba se mu postavit a odsoudit jej, pro jeho ideologii i metody. Listina základních práv, kterou jsme dnes s velkou slávou přivítali, však není odpovědí na tento problém, naopak, může vyvolat problémy nové.

Článek 21 listiny zakazuje diskriminaci z důvodu politického nebo jiného názoru – opakuji, jakéhokoli jiného názoru – a těmi názory tudíž mohou být i extremistické názory, jaké jsme kupříkladu slyšeli nedávno v německé veřejnoprávní televizi od vůdce NPD, který vyzýval ke změnám hranic s Polskem.

Otřepané fráze se obvykle bolestivě vymstí tomu, kdo je používá. Chtěl bych se proto zeptat zastánců Listiny základních práv, jak hodlají bojovat proti politickému extremismu, když jej zároveň hájí.

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). - (EL) Pane předsedající, považoval bych za chybu, kdybych na začátku svého projevu nevyjádřil znepokojení nad poněkud obecným používáním výrazu „extremismus“, bez jakékoli definice a bez konkrétního odsouzení extremistických činů, jinými slovy, jakékoli extrémní formy nezákonného použití násilí. Bylo by také chybou nezmínit se o pokusech „vyburcovat“ občany k ostražitosti vůči nebezpečí radikalizace, a zároveň vytvářet proměnné kategorie pro případné pachatele.

Chtěl bych vám připomenout, že v moderních dějinách existovala období, kdy svobody a práva byly potlačovány ve jménu bezpečnosti, ochrany a přísné kontroly, a kdy bylo povoleno pronásledování založené na stereotypech, kdy se stupňoval ideologický fanatismus a xenofobie a byly páchány zločiny nevýslovné krutosti. Podobné přehmaty by dnes mohly vyústit v zákaz politických stran a odborových svazů, což by byla skutečná rána pro demokracii, právní stát a občanské svobody. Musíme proto zajistit, aby se demokracie nestala pouhou kouřovou clonou pro přijímání kárných opatření; zároveň musíme zaměřit naše úsilí na zmírňování skutečných příčin násilných extremistických činů, které výslovně ničí lidskou důstojnost tím, že a priori překračují hranice svobody projevu.

Je naší povinností pustit se do boje proti chudobě, nezaměstnanosti, strádání, vykořisťování pracujících a sociální marginalizaci, a zajistit, aby se budoucí generace, prostřednictvím řádné výchovy a vzdělání, distancovaly od agresivních nacionalistických a fašistických organizací, které považují extremismus za prostředek vyjadřování.

  Irena Belohorská (NI). - (SK) Děkuji vám, pane předsedající, dámy a pánové. Považuji za velmi důležité přijmout společné rozhodnutí v otázce boje proti extremismu, který se v poslední době velmi rozšířil. Za symbolický pokládám fakt, že se tato rozprava koná právě dnes, kdy předsedové Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské rady svými podpisy stvrdili právní závazek Evropské unie v Listině základních lidských práv.

Nemůžeme připustit, aby jednotlivci, případně extremistické organizace, napadali občany, jejichž práva musí být ve slušné společnosti zaručena. Dějiny Evropy nám ukázaly, do jaké podoby může extremismus, militantní nacionalismus a ideologický radikalismus přerůst. Naší povinností je, abychom v rámci evropského prostoru důsledně monitorovali aktivity těchto skupin, případně jednotlivců, a rázně proti nim zakročili.

Se smutkem musím dodat, že jsme svědky nárůstu extremismu v celé Evropě, zejména u mladších věkových skupin, který je možná odrazem selhání některých politiků. V této souvislosti je nutno podotknout, že mnozí politici z důvodu nedostatku pozitivních a odborných témat hledají svůj politický background a kapitál právě v provokacích mnohdy nezkušené a málo informované veřejnosti. Je proto věcí a povinností nás všech přijmout přísnější právní předpisy a rázná opatření, dokud je ještě čas.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO
Místopředseda

  Pilar del Castillo Vera (PPE-DE). - (ES) Pane předsedající, pane komisaři, v této fázi rozpravy již bylo řečeno téměř vše, co k tomuto tématu mohlo být řečeno. Přesto bych se chtěla zastavit u apelu, kterým nás pan komisař vyzval k zamyšlení nad hlavními příčinami extremismu.

Zdá se mi, že problém extremismu nespočívá v existenci několika skupin, které páchají násilné činy. Je to problém, jehož řešení je možné pouze právní cestou a trestním stíháním osob apod. Tento problém vzniká opakovaným použitím násilí a zločinných úmyslů, které vede k zasažení širokých vrstev nebo určitých skupin obyvatelstva. Ze společenského a politického hlediska tento problém vzniká ve chvíli, kdy násilí vyvolává znepokojení. Pokud jde o způsob, jak tomuto problému předcházet, domnívám se, že je nutné vzít v úvahu tři základní faktory.

Zaprvé, pan komisař zde zmínil znalost historie – sama jsem přesvědčena, že je velmi důležité, abychom nezapomínali na tragédie, na úspěchy, a v neposlední řadě sami na sebe jako na lidské bytosti. Musíme však být obezřetní, abychom historii nepoužívali jako zbraň vůči ostatním, za účelem krátkodobého politického zisku – jako se to nyní děje v některých zemích, včetně mé země, Španělska.

Zadruhé si myslím, že jsou tu ještě dva základní aspekty, které jsou v současné době silně podceňovány.

Zaprvé je to vzdělávání. Ztratili jsme, ztrácíme nebo v lepším případě znevažujeme hodnoty, jako je práce, kázeň, samostatnost, zkrátka všechny hodnoty, které z člověka v dospělosti utvářejí zodpovědného občana.

A poslední důležitou věcí je, abychom v kontextu Evropské unie neničili prostředí, v němž se my, Evropané, můžeme společně vzepřít sítím vytvářeným v důsledku globalizace. Musíme se zbavit značné dávky nejistoty, beznaděje, bezúčelnosti, která z nás vyzařuje, a vyzařovala i v dřívějších etapách evropské historie 20. století, a naopak, musíme našim občanům poskytovat naději, jasné vyhlídky do budoucnosti a silné vedení, aby se každý cítil být součástí Evropské unie.

  Józef Pinior (PSE). - (PL) Pane předsedající, celý evropský kontinent, země Evropské unie, jsou územím, kde se střetáváme s případy xenofobie, extrémního nacionalismu, antisemitismu, rasismu a islámofobie. V dnešní Evropě chybí liberálně-demokratický konsensus o období, které následovalo po skončení druhé světové války. Evropští politikové nemají skutečnou politickou vůli se těmito problémy zabývat.

Povinnost zabývat se nárůstem rasismu, islámofobie, antisemitismu a xenofobie je společná pro evropské vzdělávací instituce, sdělovací prostředky, církevní organizace, sportovní aktivisty, a především politiky. Často se proti uvedeným extrémním formám politické aktivity cítíme bezbranní. Horší však je, že mnozí politici a politické strany využívají extremistická nebo populistická hnutí ke svým vlastním cílům.

Já nechci využívat této rozpravy k získávání politických bodů v Evropském parlamentu, ale mohl bych jmenovat mnoho takových případů. Nyní je z hlediska boje proti extremismu důležité především dosažení shody na společné evropské politice – zejména v oblasti vzdělávání, ale i v oblasti sportu, kultury a politiky.

  Sarah Ludford (ALDE). - Pane předsedající, před osmi lety se v Rakousku stala součástí koaliční vlády strana Jörga Haidera známá svou nenávistnou politikou vůči přistěhovalcům. Vlády zemí EU neměly představu, jak se zachovat. Tento zmatek vyústil v přijetí článku 7, který byl vložen do Smlouvy o Evropské unii. Nikdy nebyl použit, a je zřejmé, že vzájemná kritika představuje pro členské státy kulturní problém. My ale musíme uplatňovat proaktivnější politiku nezávislých vzájemných hodnocení, kdy se členské státy budou vzájemně volat k odpovědnosti, protože vstoupí-li extremistické a netolerantní strany do vlády v jedné členské zemi, stává se tento problém problémem celé Evropské unie.

Trestní právo plní významnou funkci v otázce trestu za podněcování k nenávisti a projevy diskriminace. Zákon může pomáhat měnit postoje i chování. Společnost však vykazuje určitá omezení v otázce přijatelnosti trestních postihů nebo zákazů. Proto jsem byla tolik zklamána přístupem Komise, která očividně shledala opatření italské vlády k deportaci rumunských přistěhovalců, převážně Romů, a doprovodnou rétoriku, za slučitelné se zákony EU o volném pohybu a proti rasismu. Já osobně nikoli.

Ale dál už zákon nemůže a ani by neměl jít. Uvedu jako příklad otázku trestní postižitelnosti popírání holocaustu, která je v Evropě považována za kontroverzní. Podle mého názoru je správné, že v nedávno schváleném zákonu EU, který zakazuje podněcování k rasové a náboženské nenávisti, je tato otázka ponechána na rozhodnutí jednotlivých zemí. Na základě dlouholetých tradic v mé zemi necháváme lidi, jako je David Irving, aby se odsoudili sami díky absurditě svých, z dějinných souvislostí vytržených názorů, které jsou jim vyvraceny v živé diskusi.

Jako členové tradičních politických stran se nenecháme zastrašit zločinci a násilníky z krajní pravice či levice, ani fundamentalisty jakéhokoli druhu. Liberální demokraté – mám teď na mysli liberální s malým „l“ – ze všech demokratických stran jsou stejně vášnivě zapáleni do budování prosperující otevřené Evropy jako do boje proti hrubé netoleranci. A toto mějme neustále na paměti.

  Leopold Józef Rutowicz (UEN). - (PL) Pane předsedající, extremismus je fenomén podporovaný politiky, kteří využívají rasismus, nacionalismus a xenofobii ke svým vlastním cílům. Extremismus často využívá terorismus k uskutečňování vlastních cílů.

Extremismus nesjednocuje, ale rozděluje lidi a sociální skupiny. Je nepřítelem demokratické společnosti. Staví se proti základním hodnotám Evropské unie – společenství lidí odmítajících nenávist a válku, kterou ve 20. století v Evropě rozpoutali fašisté a nacionalisté, a v níž desítky milionů lidí přišlo o život.

Největší teroristická organizace Al Kájda, založená na extremismu a využívání terorismu k politickým účelům, je nyní schopna zničit slabé demokracie a získat politickou moc.

Podporuji usnesení, které usiluje o mobilizaci evropských orgánů k přijetí dalších opatření proti terorismu a extremismu.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL). - (EL) Pane předsedající, stupňování aktivit krajně pravicových rasistických skupin a organizací v Evropě není náhoda. Je to důsledek protilidové, reakcionářské, imperialistické politiky Evropské unie. Tato politika, jejíž jedinou hlavní zásadou je maximalizace zisku pro evropské monopoly prostřednictvím akumulace obrovského kapitálu získaného nelidským vykořisťováním dělnické třídy, přináší chudobu, nerovnoprávnost, marginalizaci, a drasticky zhoršuje postavení pracujících a vyhrocuje problémy dělnické třídy.

Za těchto podmínek – v prostředí skupin vytlačovaných na okraj společnosti, nebo společenských vrstev s nízkou úrovní politické uvědomělosti a zkušenosti – mohou snadno zakořenit krajně pravicové a fašistické myšlenky propagované populistickými a demagogickými hesly. Dnešní doba poskytuje ještě úrodnější půdu pro růst podobných hnutí díky protikomunistické hysterii, pokusu o přepsání dějin, ostudné snaze o vymazání významného podílu SSSR na vítězství nad fašismem a přirovnávání komunismu k nacismu a fašismu. Jako příklad mohu uvést fakt, že vlády pobaltských zemí uznaly a legitimizovaly činnost místních fašistických skupin, které během druhé světové války spolupracovaly s SS a nacisty umístěnými v těchto zemích.

Fašismus, rasismus a xenofobie jsou strany jedné mince. Zrodily se a rozvíjejí v kapitalistickém systému, který vytváří, podporuje a podněcuje činnost těchto fašistických skupin. A právě z tohoto důvodu považujeme všechny údajné obavy z nárůstu krajně pravicových a polovojenských organizací v Evropě za pokrytecké, a odmítáme každý pokus o srovnávání třídního boje, boje pracujících a lidového hnutí a komunistické ideologie s extremistickými ideologiemi, jako nepřijatelnou snahu o rozdmýchávání strachu.

  Nickolay Mladenov (PPE-DE). - (BG) Pane předsedo, vážení kolegové, dnešní den je důkazem toho, že Evropský parlament zaručuje práva nejen většině, ale také těm, kdo zastávají odlišný názor. Protože pokud by se nacionalistům sedícím v této sněmovně podařilo dosáhnout jejich cílů, nikdo z nás by neměl právo vyjádřit odlišný názor, tak jako jej oni dnes vyjadřují. Netoleranci a extremismus porazíme argumenty, nikoli emocemi, fakty nikoli hřmotnými hesly. Bohužel, když mluvíme o faktech, zdá se, že není nikdo, kdo by jim naslouchal. A to je politováníhodné.

Přesto doufám, že naši příznivci, naši voliči v členských státech budou velmi pozorně naslouchat tomu, co zde zdůraznil také komisař Frattini. Kořeny netolerance a extremismu tkví v prvé řadě v zapomnění minulosti. Na minulost, která je spojena, mimo jiné, se dvěma krutými diktátorskými režimy, které sužovaly Evropu, ale zapomenout nesmíme. Proto apeluji na Komisi a na nás všechny: nezapomínejme na minulost Evropy a dejme více příležitostí programům Evropské komise, z nichž se financují projekty na uchování naší paměti. Zadruhé, nesmíme zapomínat a spoluúčast občanů v politickém procesu.

Vážení kolegové, i my neseme částečnou vinu za šíření nacionalismu a xenofobie v Evropě. Mnozí z nás se začali vyjadřovat jako byrokrati, ne jako politici. Zapomněli jazyk, kterému rozumí voliči, a namísto něj mluví jazykem institucí. Nechť nám dnešní rozprava poskytne dostatek sil k překonání tohoto problému, který existuje především v nových členských státech. Nebojme se pojmenovat problémy a řešit je přímo, když se objeví. Politické strany totiž velice často vyhrávají volby díky svým slibům, které vzápětí neplní, a pak jsou překvapeny rostoucím extremismem a počtem nespokojených lidí. Společnou odpovědností nás všech v Evropském parlamentu je také čelit narůstajícím projevům extremismu a netolerance na východ od hranic Evropské unie, které představují nebezpečí pro nás pro všechny. Děkuji vám.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). - (HU) Pane předsedající, bojovat s extremismem zpravidla nestačí. Každý z nás se musí postavit nacionalistickým a extremistickým tendencím ve své zemi. Každý z nás by měl v prvé řadě odsoudit extrémní nacionalisty ve své zemi a distancovat se od nich. Tento požadavek je velmi důležitý a dnešní rozprava také ukazuje, že proti extremismu je nutno bojovat přímými i nepřímými prostředky současně.

Přímé nástroje musí být použity k potrestání projevů, které podněcují k nenávisti. Někteří v této souvislosti odkazují na svobodu projevu a tvrdí, že tyto činy nelze odsoudit prostřednictvím nástrojů trestního práva, ale já mám pocit, že jsme ještě nedosáhli správné rovnováhy. Demokratické síly musejí jít příkladem, zejména pravicovým silám, a demokratická pravice nese velkou odpovědnost za to, aby se sama distancovala od krajně pravicových sil, které vyvolávají nepokoje v Evropě.

Někteří mí kolegové poslanci zároveň hovořili o nutnosti použít také nepřímé nástroje, protože důvodem vedoucím k mnoha extremistických činů je sociální nejistota nebo nejistota národní identity. Dnešní rozprava je velmi důležitá, a domnívám se, že komisař Frattini, Agentura pro základní práva a Evropský parlament musejí důkladně monitorovat všechny případy s extremistickým podtextem. Děkuji vám za pozornost.

  Sophia in 't Veld (ALDE). - (NL) Pane předsedající, extremisté jsou na všech stranách, ale v posledních letech určují tón a obsah politických programů Tradiční demokratické strany se od extremistů distancují příliš pomalu, protože se obávají ztráty hlasů, a výsledkem je plíživá politická akceptace extremismu a netolerance.

A je tu ještě něco. Kromě rasismu a nacionalismu existuje také extremismus zaměřený proti ženám a homosexuálům – tímto jevem jsme se dnes ještě nezabývali – a ten bývá často založen na náboženském přesvědčení. Děsím se okamžiku, kdy uvidím ve vládě strany, vybavené rozhodovacími pravomocemi, nebo strany zastoupené v parlamentu – i v mé vlastní zemi – v jejichž programech je obsažena podpora diskriminace žen, homosexuálů a lidí jiného přesvědčení.

Závěrem mi dovolte, pane předsedající, jedno či dvě slova, která mohou vyznít kontroverzně. Se vší úctou k tomu, co zde pronesl pan Ryan, musím konstatovat, že osobně se nepřikláním k výzvě oslovit vůdce významných světových náboženství s pozváním, aby pronesli projevy před plénem našeho Parlamentu, dokud nebudou připraveni se zříci svých diskriminačních názorů na ženy a homosexuály.

  Jan Tadeusz Masiel (UEN). - (PL) Pane předsedající, jednou z možných cest boje proti extremismu a snižování počtu voličů extremistických stran je pozorněji naslouchat občanům v záležitostech, které pro ně mají velký význam, a analyzovat hlavní příčiny extremismu.

Pokud občané Evropy volí extremistické strany, svědčí to, mimo jiné, o pocitu zklamání značné části společnosti z nedostatku pozornosti, s jakou jim představitelé moci naslouchají. Neobhajuji extremismus, ale vím, že nevzniká samoúčelně. Ve Francii to prezident Nicholas Sarkozy pochopil. Čestným a odvážným přístupem k otázkám přistěhovalectví a přistoupení Turecka se mu podařilo oslabit extremistické strany. Doporučoval bych Evropské komisi, aby následovala příkladu Francie.

  Adrian Severin (PSE). - Pane předsedající, starosta proklíná přistěhovalce s tvrzením, že přistěhovalectví je zdrojem nejistoty, jiný starosta prohlašuje své město za očištěné od cizinců; hlava státu hovoří o Parlamentu jako o bandě zločinců, podněcuje lidi ke vzpouře proti zákonodárcům a oslavuje demokracii bez opozice a bez politických stran.

Skupina poslanců zde dnes neomaleným způsobem požadovala zavedení přímé, takzvané „lidové demokracie“, která by nahradila volby referendy. Významný lidový vůdce vyjadřuje podporu násilnickým skupinám, které zaútočily na budovu parlamentu demokratického státu a požadovaly revizi mírových smluv.

Řada novinářů denně vyjadřuje – i když někdy politicky korektním jazykem – xenofobní, protiparlamentaristické, antipluralitní, protiromské, protiislámské, exkluzivistické, netolerantní, diskriminační a šovinistické názory.

Ministr požádal Evropskou komisi, aby uvolnila peníze na umístění určité nežádoucí etnické komunity do nejchudších zemí Unie.

Tato fakta pocházejí z Evropské unie a mají je na svědomí lidé, kteří jsou pokládáni za demokratické členy tradičních politických stran. V dnešní rozpravě odsuzujeme extremistické strany a jejich organizaci. Činíme tak proto, že jsou propagátory nesnášenlivosti a nesnášenlivost by neměla být tolerována. Ale co s jejich napomáhači? S populisty přestrojenými za demokraty, kteří oslabováním demokratických institucí a relativizováním demokratických zásad vytvářejí to nejpříznivější prostředí pro extremisty?

Budeme-li stále jen mluvit o symptomech a pachatelích, a zároveň tolerovat nebo pasivně přehlížet příčiny a napomáhače, ohrozíme naše hodnoty. A to nesmíme dopustit.

  Inger Segelström (PSE). - (SV) Pane předsedající, dovolte mi začít poděkováním všem stranám za toto usnesení. Žádná země Evropské unie dnes není ušetřena pravicového extremismu, dokonce ani má země, Švédsko. V posledních volbách do místních zastupitelstev v roce 2006 získala strana Sverigedemokraterna (Švédští demokraté) křesla ve dvou třetinách obcí. Můžeme se jen domnívat, že jejich příštím cílem budou volby do Evropského parlamentu v roce 2009 a švédské parlamentní volby v roce 2010. Jako stoupenci parlamentní demokracie potřebujeme pomoci, abychom jim cestu k tomuto cíli ztížili, stejně jako ostatní potřebují pomoc ve svých zemích, aby zastavili šíření pravicového extremismu, jehož nárůstu jsme nyní svědky v celé Evropě.

Evropa potřebuje demokratické strany, jejichž programy oslovují všechny, ne pouze někoho. Heslem švédských sociálních demokratů ve volbách 2006 bylo „Počítáme s každým“, a v dnešní rozpravě nabývá tento slogan ještě většího významu, protože strany a skupiny, s nimiž zde diskutujeme, mají programy, které nerespektují základní hodnoty EU ani hodnotu rovnosti všech lidských bytostí. Pro mě, jako členku Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, je otázka přístupu k azylové a uprchlické politice tou nejzásadnější. Pravicové extremistické strany se staví proti otevřenější Evropě, i proti rozvoji EU.

Namísto toho obhajují národy s uzavřenými hranicemi. Je to hrozba, která se šíří nejen ve Švédsku, ale jak spolu s vámi sleduji, také v celé Evropě. Ještě mi dovolte jednu poznámku k usnesení. Propaganda, kterou dnes extremistické skupiny šíří mezi dětmi a mladými lidmi má formu takzvané „white power music“. Za nástroj k jejímu šíření slouží sdělovací a komunikační prostředky. Proniká do škol, do rodin, vyšších vzdělávacích institucí a do našich politických hodnot. Je velmi důležité, abychom jako volení zástupci převzali řízení této diskuse. Musíme tak učinit nyní a pokračovat až do voleb do Evropského parlamentu v roce 2009. Zatleskejme tomuto usnesení.

(Potlesk)

  Kostas Botopoulos (PSE). - (EL) Pane předsedající, demokracie v Evropě je ohrožena, a nejsem si jist, zda si všichni uvědomujeme význam této hrozby. Nespočívá pouze v šíření krajně pravicových názorů, ale v přechodu od názorů k metodám krajní pravice. Jinými slovy, ke schvalování hrubé síly, jak vidíme z činnosti polovojenských krajně pravicových organizací.

Proto je nutné zásadně rozlišovat dvě věci: na jedné straně bojujeme proti názorům, s nimiž nesouhlasíme. Názorům, které podporují nacionalismus v Evropě, a rasismus, xenofobii, útlak žen, útlak menšin. Bojujeme proti těmto názorům našimi vlastními názory a snahou odstraňovat příčiny, politické příčiny, které spočívají především v problému různorodosti – evropští občané totiž v zásadě nesouhlasí s různorodostí, nesouhlasí s politikou, která různorodost podporuje, a nesouhlasí s Evropou jako takovou.

Na druhé straně ale vedeme jinou bitvu proti šíření těchto názorů, a to dokonce nezákonnými prostředky, prostřednictvím opatření, která vedou k násilí. Proto považuji toto vyvážené společné usnesení všech demokratických stran v Parlamentu za další významný politický okamžik pro náš Parlament – zejména po tom, co se dnes odehrálo – a jsem velmi hrdý, že vzešlo právě z naší, Socialistické skupiny.

  Ana Maria Gomes (PSE). - (PT) Dne 6. září došlo na židovském hřbitově v Lisabonu k znesvěcení asi dvaceti hrobů malbami svastik na náhrobcích. Oba pachatelé byli zatčeni. Jde o členy Frente Nacional neboli Národní fronty, krajně pravicové organizace portugalských skinheadů, kteří otevřeně obhajují rasovou válku a násilné akce k zajištění nadřazenosti bílé rasy. Tento a další případy, zejména vlna anti-muslimské hysterie v různých evropských zemích a nedávno rozpoutané rasistické násilí proti romské komunitě v Itálii, jsou dokladem existence xenofobie a násilného rasismu v Evropě, a my si nemůžeme dovolit zlehčovat riziko, které představují.

Ve shora uvedeném případě, který se stal v Portugalsku, se orgány zpočátku snažily událost bagatelizovat a prohlašovaly, že antisemitismus je v rozporu se zdánlivě tolerantní povahou portugalské společnosti. Avšak přítomnost ministrů spravedlnosti a vnitřní správy na židovském hřbitově při slavnostním očištění hrobů, a publicita, jaké se tomuto symbolickému aktu solidarity dostalo v portugalských médiích, jsou ponaučením pro případ výskytu podobných událostí v Portugalsku i jinde. Proti extremismu v Evropě lze účinně bojovat pouze tehdy, chopí-li se politici a média své odpovědnosti, a zviditelní tyto zločiny a otevřeně je označí za přímé útoky na podstatu demokracie, Evropy a lidskosti.

  Pierre Schapira (PSE) . – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, nárůst extremismu v Evropě je jistě velmi znepokojující, a všechny evropské instituce musejí usilovat o zastavení růstu těchto krajně pravicových hnutí, která se stávají stále větší hrozbou nejen proto, že propagují pochybné hodnoty, ale také proto, že se na základě své rasistické ideologie stále častěji uchylují k útokům na lidská práva. Tento nebezpečný trend v Evropské unii je nepřijatelný!

Podle mého názoru, Komise musí na tuto situaci reagovat dvěma směry v souladu s myšlenkami obsaženými v písemném prohlášení a v usnesení PSE k tomuto tématu: na jedné straně musí postupovat koordinovaně s členskými státy při hledání vhodných politických a právních prostředků k odsouzení porušování lidských práv, a na druhé straně musí hledat prostředky k zabraňování vzniku extremismu, především mezi mladými lidmi, tím, že bude zvyšovat jejich povědomí o základních hodnotách Unie. Dále musíme zabránit zneužívání evropských fondů institucemi nebo organizacemi, které propagují hodnoty, nebo hlásají ideje podněcující ke xenofobnímu, rasistickému násilí.

Chtěl bych zde připomenout případ Rádia Maria v Polsku, které, ač notoricky známé propagací názorů potlačujících lidská práva, požádalo o finanční podporu z evropských fondů. Proto využívám této příležitosti, abych v přítomnosti zástupce Komise znovu naléhavě upozornil na nutnost zabránit jakékoli evropské finanční podpoře sdělovacích prostředků, které slouží jako platforma rasistických názorů s širokým, a potenciálně velmi nebezpečným dopadem na veřejnost.

  Franco Frattini, člen Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, považuji dnešní rozpravu za mimořádně zajímavou – a na vysoké politické úrovni – a proto bych chtěl poděkovat všem řečníkům, i těm, kteří zde vyslovili názory, s nimiž se nemohu ztotožnit. Někteří z nich vyjádřili pochybnost o nezbytnosti či důležitosti projednávání podobných otázek v této sněmovně; já jsem ale přesvědčen o nesporném významu této rozpravy.

Během jednání byla vznesena politicky významná otázka: dosažení rovnováhy mezi právem na svobodné myšlení, tj. jedním z práv, která jsou uznána v Listině základních práv, a dalšími základními právy, jako je zachování lidské důstojnosti, rovnosti a nediskriminace. Dovolím si říci, že ti, kteří tuto otázku nastolili s přesvědčením, že svoboda myšlení může být důvodem ke zločinu a rozdmýchávání nálad popírajících základní práva člověka, zkreslili skutečný význam pojmu svoboda myšlení.

Vždy říkám, co si myslím, dokonce i tehdy, když jsou mé názory v rozporu s názory předřečníků. Někdo řekl: „pokud v referendu občané vyjádří svůj nesouhlas s Listinou základních práv, bude to vyjádřením svobody“. S tím nesouhlasím, protože vyzývat k referendu proti Listině základních práv znamená vyzývat k referendu proti občanům, a přitom jsou to právě občané, kteří jsou držiteli a protagonisty základních práv, které musíme nyní chránit. Důvodem mého nesouhlasu není potřeba vyvracet tuto zásadu, ale dát najevo, že ti, kteří brání základní práva, nejsou extremisté, extremisté jsou ti, kdo tato práva porušují a vyvracejí, ti, kdo si přejí potvrdit právo na podněcování gangů nebo skupin násilníků k ničení židovských hrobů. Toto není svoboda projevu, toto je násilí, které je nutno vymýtit prostřednictvím politiky, a potrestat prostřednictvím právních nástrojů. A o zavedení těchto dvou opatření musí Evropa neustále usilovat.

Význam těchto činů nesmíme bagatelizovat. Nesmíme si myslet, že osamocený čin lze brát na lehkou váhu právě proto, že se jedná o osamocený čin, ale pokud tento osamocený čin vykazuje příznaky rasismu a netolerance, hlubokého opovržení lidskými hodnotami, musíme se znepokojovat i takovýmto osamoceným činem, osamoceným aktem násilí!

Mnozí z nás zde nastolili jinou, velmi důležitou otázku: může být propagace rasistické ideologie politickými silami tolerována ve jménu svobodného vyjádření politického smýšlení? Právě proto, že jsou voleni občany, musejí mít političtí činitelé zvláštní odpovědnost, respektive smysl pro osobní zodpovědnost, a nesmějí podněcovat zločinecké skupiny proti ostatním občanům nebo jiným lidem.

Upřímně řečeno, podle mého názoru je velmi obtížné použít právní nástroje, policejní nebo tajné služby k zahájení rozsáhlého vyšetřování té či oné strany. Když ale ta či ona strana veřejně prohlašuje, že jejím záměrem je obnovit rasovou nadřazenost, pak se nejedná o projev svobodného smýšlení, ale o útok na pevné základy Evropy. Tyto důvody jsou dostatečným ospravedlněním represivních opatření, a nemůže zde být řeč o žádném odsuzování nebo porušování svobody projevu.

Budu vždy hájit právo těch, kteří se mnou nesouhlasí, na svobodné vyjadřování vlastních názorů, ale nemohu hájit právo těch, kteří se mnou nesouhlasí, na podněcování k útokům, ohrožování zdraví a zabíjení. To není v žádném případě projev svobodného smýšlení!

Proto je dnešní téma tématem klíčovým, a já předložím podobné argumenty i při rozpravě o hrozivé formě extremismu představované terorismem, protože pochopitelně od sebe nemůžeme oddělit ideologii rasové nenávisti a ideologii osob, které považují zabíjení lidí v teroristických útocích za možnou odpověď na problémy společnosti. Oběma uvedenými problémy se musíme zabývat na evropské úrovni prostřednictvím vzdělávání a prevence, podpory tolerance a používání právních a donucovacích nástrojů. Spokojeni můžeme být teprve tehdy, až si budeme jisti, že v Evropě není místo pro rasisty, náboženské fanatiky a teroristy.

  Předsedající. − Obdržel jsem pět návrhů usnesení⁽¹⁾ podle čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 13. prosince 2007.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Glyn Ford (PSE), písemně. – Budu hlasovat pro toto usnesení s určitým zdráháním. Zabývá se závažným tématem, na kterém jsem pracoval v této sněmovně od svého prvního zvolení v roce 1984, kdy jsem měl tu čest předsedat parlamentnímu výboru pro zkoumání růstu rasismu a fašismu v Evropě.

Mám však obavu, že toto usnesení je tak slabé, že by jej dnes byli schopni podepsat a podpořit svým hlasem i osoby, které v osmdesátých letech minulého století byly členy neofašistických stran, jako je Movimento Sociale Italiano. Proto musí být nevyhnutelně špatné.

  Lívia Járóka (PPE-DE), písemně. – (HU) Extremistická hnutí, jejichž vliv sílí v celé Evropě, v nás vyvolávají silné znepokojení, protože jejich politická činnost je založena na podněcování nenávisti vůči nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva a veřejné propagaci netolerance a sociálního vyloučení. Takové myšlenky jsou neslučitelné s evropskými hodnotami, lidskou důstojností, rovností práv a základními svobodami zakotvenými v zakládajících smlouvách Unie, nebo se základními principy formulovanými v Listině základních práv, která byla vyhlášena právě v tento den. Tato hnutí a názory, které propagují, jsou schopny vyvolávat strach mezi menšinami i mezi demokratickou většinou občanů, kteří dodržují zákony. Z důvodu zvýšeného zájmu médií o extremistické skupiny se nyní v daleko větší míře objevují nepravdivá zobecnění a zkreslené polopravdy, které jsou nejen nepřijatelné, ale mimořádně nebezpečné, protože posilují projevy zaujatosti a negativní diskriminace, a dále ztěžují vyřešení sociálních problémů.

Chtěla bych samostatně upozornit také na stále častější výskyt incidentů zaměřených proti Romům. V Evropě žije více než deset milionů Romů, tvoří tedy největší a zároveň nejzranitelnější a nejbezbrannější etnickou menšinu v Evropě. Jejich situace se v posledních letech nejen nezlepšila, ale v mnoha oblastech se nepochybně ještě zhoršila. Evropská unie a občanské organizace nesou společnou odpovědnost za nalezení řešení problémů nezaměstnanosti a nejhorší chudoby, a skoncování se segregací Romů v oblasti bydlení a vzdělávání. Vyřešení těchto problémů je nyní nejnaléhavějším úkolem pro Evropskou unii v oblasti menšinové politiky.

  Magda Kósáné Kovács (PSE), písemně. – (HU) Extremistické strany, které získávají křesla v mnoha členských státech Unie a krátkodobě dokonce i v Evropském parlamentu, se nemohou stát přijatelnými v evropské politice. Jejich zákaz je věcí celé společnosti v Evropském společenství, i když víme, že každodenní projevy rasismu a xenofobie jsou umně skrývány osobami, které jinak hlásají demokracii a lidská práva.

Zvláště ohroženi jsou mladí lidé, pro které je nejen holocaust, ale i pád berlínské zdi historií. Evropa bez hranic přeceňuje vědomí sounáležitosti k národu, a proto není obtížné lidem vštěpovat i scestné názory. Evropská legislativa až dosud vyplývala z vnitrostátních opatření: nepřekračovala jejich rámec a neukazovala cestu. Řešení tohoto problému však vyžaduje nejen politickou nebo právní odezvu, tzn. že akce by se měla stát součástí nejen našich cílů, ale měla by být i součástí odezvy občanských organizací a církví, které vyznávají evropské hodnoty a hrají významnou roli ve veřejném životě.

Papež Jan Pavel II. se mnohokrát otevřeně vyslovil proti rasismu a xenofobii, a ve službě pravdě, míru mezi lidmi, odpuštění, životu a lásce spatřoval poslání náboženství: jinými slovy, ve všech hodnotách, které tyto radikální skupiny nereprezentují, nebo pouze v extrémní podobě.

Chtěla bych požádat předsedu Evropského parlamentu a členy Komise, aby v průběhu plánovaného dialogu s církvemi vyzvali církve k přijetí opatření proti extremistům a k odmítnutí jakéhokoli náznaku podpory.

  Katalin Lévai (PSE), písemně. – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, extremistické názory a organizace se staly alarmujícím fenoménem v našich každodenních životech, a setkáváme se s nimi, téměř bez výjimky, všude. Základní koncepcí otců evropské integrace byla svoboda smýšlení a názoru. Dnes patří k našim základním hodnotám. Skutečná demokracie zaručuje také svobodu projevu , která však nesmí vést k narušování nebo zpochybňování míru, života a existence; ano, až tam jsme se dnes dostali. Nesmíme rovněž připustit, aby se myšlenky, které se v minulosti staly podnětem k holocaustu a nenávisti mezi národy, mohly svobodně šířit, a aby na jejich základě vznikaly organizace. Krajní pravice hledá a nalézá na mnoha místech inspirační zdroj pro svá řešení sociálních problémů v segregaci a podněcování nenávisti, namísto v sociálním usmíření a integraci. Evropská unie, jako skutečná ochránkyně lidských práv a humanitární pomoci, musí udělat vše proto, aby tyto ideje a organizace zmizely z našeho každodenního života, bude-li to vyžadovat jimi propagovaná agrese, která narušuje zdravý život společnosti.

Doporučuji také, aby Unie měla v rámci svých komunikačních aktivit více prostoru pro poskytování informací. Bohužel, především díky ignoranci jsou stále početnější vrstvy obyvatelstva náchylné k extremistickým a populistickým projevům. Ohrožena je zejména mladá generace, protože neměla možnost získat příslušné historické zkušenosti, které by jí ukázaly správný směr. Naším úkolem je jí v tom pomoci. Vzdáme-li to, pak se naše budoucnost otřese v základech.

  Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) Evropská unie musí bojovat proti každé formě extremismu, protože extremismus je v rozporu se zásadami svobody, demokracie a dodržování lidských práv, které tvoří základ Unie. Z toho důvodu by protiextremistické a protiteroristické akce na evropské úrovni neměly zasahovat do základních práv občanů. Extremistická hnutí složená z polovojenských skupin, ultranacionalismus, xenofobie, výzvy k násilí a místním etnickým a náboženským konfliktům ohrožují stabilitu Evropské unie, pro níž je charakteristická tradičně bohatá kulturní rozmanitost členských států. Členské státy se musejí sjednotit v boji proti extremismu a odhalovat podněcovatele a organizátory extremistických akcí. Také Evropská agentura pro základní práva bude hrát významnou roli v oblasti prevence rasismu a xenofobie, a zajišťovat ovzduší bezpečnosti na území celé Unie.

Dialog, vzdělávání a veřejná informovanost o tématech souvisejících s podporou tolerance a bojem proti rasismu jsou důležitými prvky, které přispívají k šíření zásady svobody a demokracie. Členské státy by měly také vzájemně spolupracovat a vyvíjet úsilí o integraci marginalizovaných sociálních a etnicko-kulturních kategorií tak, aby boj proti diskriminaci a podněcování k násilí zajišťoval etnický a politický soulad uvnitř Evropské unie.