Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0501/2007) pana Graefa zu Baringdorfa jménem Výboru pro zemědělsví a rozvoj venkova o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 21/2004, pokud jde o datum zavedení elektronické identifikace ovcí a koz (KOM(2007)0710 – C6-0448/2007 – 2007/0244(CNS)).

  Markos Kyprianou, člen Komise. − Pane předsedající, jak víme, sledovatelnost je klíčovým prvkem pro zajištění vysokých norem zdraví zvířat a bezpečnosti potravin.

V Evropské unii máme zkušenosti s některými nemocemi, jako jsou slintavka a kulhavka a katarální horečka ovcí, které znovu prokázaly význam účinných systémů identifikace. Individuální identifikace nemůže řádně fungovat bez elektronické identifikace.

Komise byla v této zprávě požádána o potvrzení nebo změnu datumu zavedení elektronické identifikace, aniž by se zabývala zásadami nařízení. Proto je zpráva technického rázu o různých metodách a užívané technologii.

Zpráva Komise se soustředí pouze na nejlepší způsob provádění elektronické identifikace. Nicméně, abychom mohli vypracovat zprávu, potřebovali jsme údaje a informace z členských států, zejména z těch, které již na systému pracují. Studie a pokusy nezbytné pro přípravu zprávy trvaly mnohem déle, než jsme předpokládali, což vysvětluje zpoždění zprávy.

Velmi oceňujeme a děkujeme Parlamentu za svolení pokládat tuto záležitost z  naléhavou. To zabrání stavu právní nejistoty v lednu 2008.

Zpráva vyvozuje, že technické podmínky pro elektronickou identifikaci ovcí a koz byly splněny, ale členské státy potřebují rozumný časový rámec na přípravu zavedení elektronické identifikace.

Souhlasíme a přijímáme postoj Parlamentu, který chce mít pevné datum pro zavedení systému. Na druhou stranu nemůžeme přijmout ostatní navrhované změny, které by zpochybnily samotné principy nařízení, vzhledem k tomu, že momentální otázkou je, jaké bude datum zavedení.

Znovu bych rád poděkoval panu zpravodaji za rychlou práci a Parlamentu za umožnění označit tuto záležitost za naléhavou.

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, pane komisaři Kyprianoue, vyhověli jsme žádosti zvládnout tuto záležitost rychle. Zabýváme se zde naléhavou věcí, což je důvod, proč jsme zde i teď v tuto pozdní hodinu.

Otázka samozřejmě zní, jak tato naléhavá situace vznikla. Vy jste o tom již něco řekl. Procházel jsem dokumentaci a narazil jsem na samotné nařízení, které dnes chceme změnit. Pochází ze 17. prosince 2003. Toto nařízení předepisuje, že s platností od 1. ledna 2008 „je elektronická identifikace v souladu s hlavními směry uvedenými v odstavci 1 […] povinná pro všechna zvířata“. Jsou zde jedna nebo dvě doložky o osvobození, které vynechám, a pak se tu píše: „Do 30. června 2006 předloží Komise Radě zprávu o používání elektronického identifikačního systému, spolu s vhodnými návrhy, o nichž Rada rozhodne kvalifikovanou většinou.“

Ve zkratce, počátek této věci leží daleko v minulosti. Zpráva Komise pro Radu zjevně nebyla nikdy předložena a Rada se k tomu již nevrátila. Signalizujete něco? Pokud jste zprávu předložili, tím lépe, ale tím pádem zde nebyla žádná odezva od členských států. A tak jsme se dostali do této kaše a uvědomili si, že konečný termín se nedá stihnout. Všechno bylo špatně, ale pak jste navrhli, že místo stanovení nového termínu bychom to měli nechat stanovení datumu na postupu projednávání ve výborech. Jinými slovy, stanovení termínu by bylo vaše rozhodnutí. Pak bychom podstoupily všechny tyto nesnáze pro nic, a tak výbor rozhodl, že zajištění povinného elektronického značkování vstoupí v platnost dne 31. prosince 2009 a bude platit od 1. ledna 2010, o dva roky později, než bylo předepsáno v původním nařízení. Ať je to jak chce, důležité je, že máme datum. Výbor také řekl, že by o této záležitosti měla být předložena zpráva.

Problém s vaším návrhem je samozřejmě ten, že vtahujete stále více rozhodování do říše projednávání ve výborech, stejně jako v případě starého nařízení ze dne 17. prosince 2003, v němž podmínky a řešení žádostí vztahující se k režimu elektronické identifikace byly prostřednictvím postupu projednávání ve výborech odkázány Komisi. V té době také měla být připravena zpráva pro Radu, ale žádná pro Parlament. Následkem této praxe předkládat vše k projednání výborům Parlament přišel o svá práva vydávání rozhodnutí a kontrolní pravomoci, a tak pouze se zpožděním zjišťujeme, že podmínky nebyly splněny.

Kdybyste nepřišli s těmito pozměňovacími návrhy a žádali naléhavé jednání, protože jste pod tlakem termínu, mysleli bychom si, že je vše v pořádku. Ale nic v pořádku nebylo! To musí být varování pro nás v Parlamentu, abychom nepověřovali příliš mnoha věcmi Komisi, ale nadále uplatňovali své kontrolní pravomoci.

Bylo zde několik pozměňovacích návrhů. Vy říkáte, že jste je nemohli přijmout. Výbor určil, že pravidla by měla být závazná. To je stanoveno i v základním nařízení, které, jak víme, nerušíme, ale pouze opravujeme. Pak jsou tu pozměňovací návrhy předložené vámi, pane Stevensone, jeden z nich společně s paní McGuinnessovou, které navrhují, aby byl systém dobrovolný. Pokud jej stanovíme jako dobrovolný, můžeme na něj úplně zapomenout. Co bychom pak stanovovali? Mohli bychom se smířit s tím, že všechny kočky jsou potmě šedé. Proto se domnívám, že musíme trvat na povinných pravidlech a ty musí zahrnovat datum a zprávu pro Evropský parlament.

Bude to pro nás lekce, že tato zpráva nás více méně náhodou přivedla k tomuto skutečně neobvyklému postupu ze strany Komise a Rady.

Doufám, pane Kyprianoue, že nejsem ve své kritice příliš ostrý, ale umíte si představit, když jsem navrhoval zprávu a připravoval se na tento večer a konzultoval příslušnou dokumentaci, že jsem nevěřil vlastním očím, když jsem viděl, co vše se může stát v našich evropských institucích. Jak Parlament, tak Komise – a my jako jedinci také, pokud jde o mě – nepochybně mají zájem na zajištění, aby se taková věc neopakovala a nestala se zvykem.

  Struan Stevenson, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, dovolte mi začít odpovědí na otázkou, kterou mi položil pan Graefe zu Baringdorf. Ptal se mě, proč v  svých pozměňovacích návrzích prosazuji, aby byl tento systém dobrovolný. Mohu to panu Graefeovi zu Baringdorfovi v rychlosti povědět.

Minulý týden v mém volebním obvodě ve Skotsku se vyřazené bahnice – pro lidi ve sněmovně, kteří nejsou zběhlí v zemědělství (ve sněmovně není mnoho lidí), jsou to staré ovce-samice – prodávaly po 2 librách za kus. Před rokem se prodávaly po 60 librách za kus; letos 2 libry za kus. Ptám se pana zpravodaje: jak má zemědělec, který dostává pouhé dvě libry za jednu ovci, zavádět mikročipy a kupovat drahé skenery a čtečky, které vyhoví povinnému elektronickému identifikačnímu systému? Je to ekonomický problém.

Původní návrh Komise byl naprosto správný, protože se prosazoval konzultaci se zúčastněnými stranami a analýzu hospodářských dopadů a nákladů a výnosů. Neviděl jsem všechny údaje. Nevím, jaký by byl záměr pro chovatele ovcí v mém volebním obvodě. Musím připomenout poslancům, že Spojené království má největší počet ovcí v celé Evropě. Důsledek tohoto opatření by byl při současné situaci katastrofální. Ve skutečnosti by to znamenalo – pokud se stane povinným a budeme se řídit daty stanovenými Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova v jeho pondělním hlasování a určíme 31. prosinec 2009 datem povinného zavedení – pak celá skupina chovatelů ovcí v Británii zkrachuje. Horské oblasti a kopce, které vyhledávali chovatelé ovcí a ovce se na nich celá staletí pásly, zarostou a pak si veřejnost uvědomí, jaká škoda byla spáchána.

Zatímco budeme způsobovat tuto škodu na stádu, které již má nejlepší sledovatelnost v Evropě – ve Spojeném království máme naprosto zaručenou sledovatelnost a chovatelé ovcí nechápou, proč jim chceme vnucovat nový systém elektronické identifikace, když už mají vysoce kvalitní sledovatelnost – budeme dovážet do EU skopové maso ze zemí, které nerespektují naše normy hygieny a péče a nekompromisní nařízení, která uvalujeme na naše chovatele ovcí.

Takže buďme trochu ohleduplní. Doufám, že až zítra přistoupíme k hlasování, poslanci pochopí důvod, proč žádáme dobrovolný systém, a nechceme zatím stanovit povinné datum pro zavedení elektronické identifikace.

  Rosa Miguélez Ramos, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, vždycky když hovoří pan Stevenson, pozorně mu naslouchám a naslouchám mu už několik let, ale tato řeč mě překvapuje, protože ta by měla být pronesena spíš v roce 2003, a ne 2007, vlastně skoro 2008.

Pan Graefe zu Baringdorf to řekl velmi dobře: toto je nařízení z roku 2004, diskutovali jsme o něm v Parlamentu v roce 2003 a nařízení stanoví, že datum, kdy má vstoupit v platnost systém elektronické identifikace ovcí a koz, je 1. leden 2008.

Takže, pane Stevensone – nikterak nepochybuji, že máte ve svém volebním obvodu ovce, stejně jako já – pět členských států s největšími stády ovcí a koz, jsou kromě vašeho a mého ještě Francie, Itálie a Řecko. Tyto čtyři členské státy se ujaly úkolu, který se vám příčí, přesvědčit své zemědělce označit ovce a kozy, protože nám bylo řečeno, že podle nařízení bude od 1. ledna povinná elektronická identifikace.

Já jako poslanec tohoto Parlamentu tomu naprosto rozumím. Také chápu, že jsou členské státy – jako je ten váš, proto jsem vás právě poslouchal – které nesplnily své povinnosti, a s ohledem na to jsem dobrovolně navrhl datum – které navíc přijal Výbor pro zemědělství – které tento časový limit mírně rozšiřuje, ale, jak víte, zatímco ve vašem volebním obvodu platí dvě libry za kus, v mém platí pouze jednu libru.

V této době, kdy jsou problémy s nemocemi zvířat v Evropě běžné, se domnívám, že takovýto systém poskytuje záruku a způsob zvyšování hodnoty produktů našich zemědělců. Je to identifikační systém, který nám umožňuje zjistit místo původu kteréhokoli zvířete přepravovaného přes území Společenství a ujistit se, že je v dobrém zdravotním stavu; je to záruka pro spotřebitele a to musí být dobré i pro zemědělce, protože pak dostane za své maso víc.

Pokud nedostanou víc za maso, bude to stejné jako nyní s katarální horečkou ovcí, slintavkou a kulhavkou a virem chikungunya. Pokud k tomu dojde, pak už nám nic nepomůže. Takže, prosím, dejme se do práce, přečtěme si a prozkoumejme nařízení, o němž se zmiňoval pan Graefe zu Baringdorf – které je, opakuji, z roku 2004 – přečtěme si jej pozorně, zjistíme, že obsahuje několik výjimek, ale není to zcela volná záležitost, protože datum nemůže být dobrovolné. Nemůže být dobrovolné, protože my, Komise a Rada, jsme rozhodli, že je povinné.

Jinými slovy, nemohu vrátit čas o tři roky zpět a říci svým zemědělcům, že veškerá jejich snaha byla naprosto zbytečná, protože Britové zapomněli požádat své zemědělce, aby udělali totéž. Rozumíte mi?

Žádám vás o pečlivé pročtení mého pozměňovacího návrhu. Má skupina rozhodně nehodlá zpochybňovat povinnou povahu systému, protože to by vytvořilo nezákonnou diskriminaci mezi členskými státy a v rámci samotné Evropské unie, i když by mě nepřekvapilo – a nyní nemám na mysli vás, pane Stevensone – že někdo, kdo si dovolil dnes ve sněmovně odmítnout Listinu základních práv, by mohl projevit stejnou nestoudnost a odmítnout identifikaci ovcí a koz.

Takže: myslím, že máme nařízení, Komise nám předložila rozumný návrh, my jsme předložili rozumný návrh Komisi, tak se pokusme tuto věc dokončit bez velkých škod na obou stranách.

  Neil Parish (PPE-DE). - Pane předsedající, chci podpořit to, co právě řekl pan Stevenson, a také podporuji to, o co se snaží Komise. Domnívám se, že si musíme uvědomit velikost chovů ovcí a počet zahrnutých zvířat. Hovoříte zde o 25 milionech ovcí ve Spojeném království, 8,5 milionu ve Francii, 3 miliony v Irsku a významných číslech ve Španělsku a dalších zemích. Systém musí být správný. Pokud hodláme zavést elektronický systém, musí být praktický a rentabilní a zemědělci musí být schopni jej prakticky používat. Jak docela správně řekl pan Stevenson, ovce je zvíře, které nemá velkou cenu, takže to vše nebudou vykonávat veterináři. Spoustu úkonů si budou muset zemědělci dělat sami, a když chtějí přečíst označení, musí to být možné udělat i na horském svahu ve vlhku a podobně.

Viděl jsem spoustu takových elektronických systémů, které fungují v hotelových pokojích, když procházíte s lidmi různými dveřmi a oni tvrdí, že mezi různými označeními nedochází k žádným kolizím. Také chcete systém, který, když přijede nákladní auto plné ovcí, za ideálních podmínek dokáže zkontrolovat každou ovci v  voze. To je ideální systém. Já tvrdím, že nemá smysl pokračovat v elektronickém značení, dokud nemáme praktický systém, rentabilní a připravený k použití. Proto si myslím, že máte naprostou pravdu, když říkáte: „Vraťme se na konci roku 2009 a uvidíme, jak na tom jsme.“ Jak řekl pan Stevenskon, používejme tento systém dobrovolně, až budou členské státy připraveny, až zde bude častý pohyb ovcí a až budeme mít systém, který funguje. Prosím, nezavádějme jej příliš rychle, dokud nejsme připraveni.

  James Nicholson (PPE-DE). - Pane předsedající, znovu jsme zde a diskutujeme o značkování ovcí. Mohu říci jen to, že je obrovská škoda, že nás Komise dříve neposlouchala, když jsme pochybovali o jejích návrzích a radili jí. Řekl bych paní Miguéleze Ramosové: Ano, my jsme pronášeli tyto projevy dříve na začátku, když se diskutovalo o značkování ovcí. Ale bohužel, naše názory nikdo neposlouchal, přestože jsme říkali, že to bude neproveditelné.

Takže my jsme vás varovali a vy jste neposlouchali. Skutečnost je taková, že chovatelé ovcí by si nikdy nemohli dovolit platit náklady na elektronické značení, protože nyní za své ovce dostávají méně než před 20 lety! Jmenujte mi jinou část jiného odvětví, po které se žádá vynaložit ohromné náklady a dostat méně za své produkty, než dostávali před 20 lety. Vím z osobní zkušenosti, že to tak skutečně je.

Současný systém je dostačující. Odložme proto tento systém do budoucnosti. Mohl bych souhlasit s návrhem vrátit se v roce 2009 a zvážit jej. Možná v tu dobu technologie značení, která je v současnosti příliš drahá, bude jako mnohé oblasti technologie dostupnější v kombinaci s nižšími náklady a lepší návratností pro chovatele ovcí. Pak bychom to mohli znovu prozkoumat.

Velkou výzvou pro produkci ovcí je dosažení ziskovosti, a až k tomu dojde, pak můžeme jít s důvěrou dál. Musím říci, že jsem si s velkým zájmem vyslechl výměnu názorů paní Miguélez Ramosové a pana Stevensona ohledně ovcí, protože obvykle si vyměňují názory ohledně ryb, což je něco úplně jiného! Kvůli rybám se hádají zřejmě ještě více než dnes kvůli ovcím.

Ale co se týče chovatelů ovcí, dostávat tak malou odměnu za těžkou práci, jak naznačil pan Parish, činí z jejich práce velmi náročné zaměstnání. Na vrcholcích hor jsou celé léto tisíce ovcí. Musíte je chytit, musíte je označkovat, musíte je sledovat. Musím panu komisaři říci: Líbilo by se mi, kdybyste vyslal některé své úředníky, kteří navrhli některé takové plány, do těchto oblastí, aby viděli, co musí snášet chovatelé ovcí a čím musí procházet. Pak byste možná pochopil, proč zastáváme takové názory.

Ano, zaveďme dobrovolnou identifikaci. Zaveďme ji, až budeme připraveni. Postupujme příhodným tempem a rychlostí, kterou si můžeme dovolit.

  Markos Kyprianou, člen Komise. − Pane předsedající, budu velmi stručný, protože je pozdě. Rád bych připomněl váženým poslancům, že dnes zde diskutujeme o datu zavedení systému. Bylo přijato rozhodnutí o zavedení systému, ale datum zůstalo otevřené, nebo spíše bylo stanoveno, ale rozhodlo se, že bychom ho měli následně opravit, nebo potvrdit.

Údaje z několika členských států ukázaly dvě věci. Předně to, že provedení je uskutečnitelné jak technicky, tak ekonomicky – jak uvádí zpráva – a také to, že členské státy budou na zavedení systému potřebovat více času, což znamená, že je třeba najít realističtější termín.

Pravdou je, že Komise navrhla stanovit toto datum na pozdější dobu. Mohu vás ujistit, že zde nebyl žádný záměr obejít Parlament, a právě proto jsme zvolili tento postup – uspořádat tuto rozpravu místo vložení článku do nařízení, což by nám umožnilo rozhodnout jen společně s Radou.

Komise nikdy neměla v úmyslu nezahrnout Parlament do těchto rozhodování. Stanovení data bylo považováno za technickou otázku. Vzhledem k tomu, že pravidlo již bylo přijato, domnívali jsme se, že tato technická otázka by mohla být přijata postupem projednávání ve výborech, a opakuji, že nemáme problém přijmout pozměňovací návrh, který stanovuje konkrétní datum, které podle mého názoru poskytuje členským státům dostatek času – dva roky – na přípravu.

Nicméně váhali bychom se souhlasem s dobrovolnými systémy, protože nařízení se zabývá sledovatelností, a ta musí být účinná a uplatňována rovnoměrně ve všech členských státech. Je to také určitý odraz situace v oblasti zdraví zvířat v Evropské unii. Je možné dívat se na přímé náklady na systém, ale pokud vezmete v úvahu dlouhodobé výhody úspor z omezení ztrát a nemocí zvířat, jsme přesvědčeni, že nakonec bude z ekonomického hlediska výhodný.

Nicméně jsme připraveni přijmout pozměňovací návrh Parlamentu, který, jak doufáme, přijme příští týden také Rada.

  Předsedající. − Pan Graefe zu Baringdorf přednese námitku.

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, zpravodaj. − (DE) Dovolte, abych se zeptal pana komisaře ještě na jednu otázku. Pane komisaři Kyprianoue, předložil jsem pozměňovací návrh stanovující určité výjimky, které nemají být prováděny na dobrovolném základu, a originální nástroj také umožňuje odchylky, aktualizace, pokud je uplatňován v souladu s čl. 9 odst. 4. Za jistých okolností – a ty nesmí zahrnovat dobrovolný režim, který by celý proces znehodnotil – by bylo možné zvážit způsoby, kterými by se mohly vyřešit obavy, které zde vyjádřili kolegové poslanci. To je myšleno pouze jako návrh a otázka, k níž byste se mohl chtít vyjádřit.

  Předsedající. − To nebyla námitka, ale chce pan komisař odpovědět na otázku?

  Markos Kyprianou, člen Komise. − Pane předsedající, jak jsem řekl, těžko mohu přijímat pozměňovací návrhy, které ovlivní hlavní zásady a aspekty nařízení.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 13. prosince 2007.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. – Nevěřím, že byl poskytnut dostatek informací o dostatečnosti a účinnosti elektronické identifikace (EID) pro ovce a kozy. Navíc se domnívám, že ekonomické zhodnocení, zejména analýza nákladů a zisků vlivu na chovatele je nezbytné před stanovením data pro zavedení EID.

Nevěřím, že existuje nějaké odůvodnění pro stanovení data zavedení tohoto schématu, dokud nebyl zhodnocen dopad EID, zejména ve vztahu k sledovatelnosti a kontrole nemocí.

V Irsku se odvětví chovu ovcí rozpadá, mnoho zemědělců opouští obor, a proto uložení těchto opatření a nákladů v tomto odvětví není v tuto chvíli vítáno.

Pokud existuje legitimní odůvodnění pro EID v tomto odvětví, majitelé stád budou pozorní a sami se budou snažit ji zavést na dobrovolné bázi. Pokud a když bude systém EID zaveden, pak by se tak mělo stát na dobrovolné bázi, nikoli povinně.

Navíc, pokud by měla být EID zavedena, měla by se vztahovat pouze na zvířata narozená po konkrétním datu, a nikoli na stávající zvířata.