Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2146(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0518/2007

Předložené texty :

A6-0518/2007

Rozpravy :

PV 15/01/2008 - 5
CRE 15/01/2008 - 5

Hlasování :

PV 15/01/2008 - 10.2
CRE 15/01/2008 - 10.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0009

Rozpravy
Úterý 15. ledna 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

5. Strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající – (EL) Na programu rozpravy máme zprávu paní Glenis Willmottové podanou jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, jež se týká strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 (2007/2146(ΙΝΙ)) (A6-0518/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Glenis Willmott , zpravodajka. − Paní předsedající, bezpečnost a ochrana zdraví při práci zahrnuje obrovskou řadu problémů. Na základní úrovni jde o omezení úrazů při práci a nemocí z povolání. U člověka jde o jeho fyzickou integritu, důstojnost a blahobyt. U podniků jde o snížení nákladů spojených s nemocností, nemocenskými dávkami a snížením produktivity. Ve společnosti jako celku dosáhly náklady spojené se zdravotními problémy a bezpečností při práci astronomických 3,8 % hrubého národního produktu.

Listina základních práv, která byla minulý měsíc podepsána právě v této sněmovně – navzdory ostudným výlevům některých poslanců z britské strany za nezávislost UKIP a britské Konzervativní strany – uvádí v článku 31, že každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost. Stanoví rovněž, že každý pracovník má právo na vymezení maximální přípustné pracovní doby.

Podle odhadů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zemře každoročně v EU 140 000 osob na nemoci z povolání a téměř 9 000 zemře na následky pracovních úrazů. Tyto údaje znamenají, že v Evropské unii umírá každé tři a půl minuty člověk z důvodů spojených s prací. To znamená, že za tu krátkou dobu, co zde hovořím, možná někdo zemřel, a než tato rozprava skončí, zemře pravděpodobně 20 lidí.

Někteří kolegové mohou protestovat proti základnímu právu na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ale jsem si jistá, že nikdo z nich nebude zpochybňovat právo na život. Strategie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by měla zajišťovat správné provádění a vymáhání existujících pravidel. Současný stav je z velké části velmi dobrý, ale musí se důsledně uplatňovat v celé Unii. To však neznamená, že když stávající právní předpisy zjevně nedostačují, neměli bychom je aktualizovat, aby fungovaly správně a poskytly co nejvyšší úroveň ochrany. Rovněž to neznamená, že bychom na připomínky týkající se legislativních nástrojů měli reagovat jako upír na česnek, jako to činí někteří v této sněmovně.

Nikdo pochopitelně nebude diskutovat o tom, že legislativní cesta je vždy ta nejlepší. Jsou však případy, kdy je nutné přijmout závazné předpisy, aby se zajistilo, že se všechny členské státy budou novému nebo vznikajícímu riziku řádně a důsledně věnovat. Sdělení Komise musíme přivítat a musíme mu zatleskat, protože jeho cílem je snížit pracovní úrazy a protože se významným způsobem zaměřuje na malé a střední podniky. Potřebujeme se však také zaměřit na nemoci z povolání, které představují obrovské náklady jak ohledně zdraví pracovníků, tak pokud se týká firem a jejich produktivity a společnosti jako celku, která s tím má spojené velké náklady na sociální zabezpečení a zdravotní péči.

Ve zprávě se toto odráží a vyzývá se v ní Komise, aby zajistila, že budou nemoci z povolání řádně rozpoznávány a vyléčeny, se zvláštním zaměřením na případy rakoviny v důsledku povolání, a to s ohledem na stanovení cílů k jejich snížení. Potřebujeme také podrobný akční plán s finančními a časovými závazky. Kromě cílů na omezení úrazů o 25 % se objevuje několik cest, kde by se měl monitorovat a měřit dosažený pokrok. Priority akce, které jsem ve své zprávě uvedla, zahrnují přístup cukru a biče vedoucí k prosazování stávajících právních předpisů. Byla bych ráda, kdyby členské státy odměňovaly podniky, které mají dobré zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, slevami na daních a upřednostňováním ve výběrových řízeních a zavedením systému malusů a bonusů v pojišťovnách a dalšími finančními pobídkami. Přivítala bych také přísnější sankce pro ty ničemné zaměstnavatele, kteří zanedbávají zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců, a přísnější postihy pro členské státy, které nedostatečně zavádějí a vyžadují stávající právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

Veškerá strategie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví se musí přirozeně zaměřit na ty, kdo jsou vystaveni největšímu riziku. Tyto zranitelné skupiny zahrnují sezonní pracovníky, kteří jsou často vykořisťováni, mladé a staré pracovníky, kteří vyžadují zvláštní pozornost, a dále zdravotně postižené osoby. Je nezbytně nutné, aby byla rámcová směrnice z roku 1989 při vypracovávání a zavádění strategií přísně uplatňována vůči skupinám a dalším pracovníkům, kteří jsou často přehlížení, jako jsou zaměstnanci v zemědělství a zdravotnictví. Členské státy musí brát na tyto skupiny plný ohled. Potřebujeme rámcovou směrnici týkající se poranění svalstev a kostry, jež bude řešit problémy s bolestmi ve spodní části zad jako jsou opakovaná namožená záda a se zraněními bederní páteře.

Ráda bych přednesla mnoho dalších otázek, ale již jsme vyčerpali čas, takže se těším, co řeknou další kolegové i zástupce Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Vážená paní předsedající, vážení členové Evropského parlamentu, rád bych nejprve ze všeho poděkoval paní Willmottové za její vynikající zprávu, kterou připravila ke strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Komise přikládá bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vysokou prioritu a v mnoha doporučeních s vámi souhlasí.

Chtěl bych opravdu zdůraznit, že musí jít o strategii Společenství, a nejen o strategii Komise. Existuje opravdu jen jeden způsob, jak dosáhnout základního ambiciózního cíle, kterým je trvalé a udržitelné snížení pracovních úrazů a chorob. Jedním z našich nejpřednějších úkolů však bude, aby se do věci zapojilo co nejvíc jednotlivých stran na politické, provozní i institucionální úrovni.

Strategický cíl Komise dosáhnout v období 2007–2012 25% snížení pracovních úrazů v Evropské unii vyžaduje skutečně aktivní účast a závazky nejen ze strany státní správy, ale také sociálních partnerů, jež jsou na úrovni pracoviště odpovědní za zajištění prevence úrazů.

je nesmírně důležité zdůraznit závazek, které členské státy přijaly v rámci usnesení Rady ze dne 25. června 2007: společně se sociálními partnery rozvíjet a uplatňovat strategie pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přizpůsobené vnitrostátním podmínkám, a také stanovovat vnitrostátní měřitelné cíle na snížení nehod při práci a výskyt nemocí z povolání, zejména v těch oblastech, kde je jejich míra nad průměrem.

Komise velmi vítá reakci Parlamentu na její Sdělení a podporu hlavním prioritám a směrům činnosti stanoveným v tomto Sdělení.

Povšiml jsem si obav Parlamentu týkajících se potřeby adekvátního plánování a rozdělování zdrojů a hodnocení pokroku a předkládání zpráv o dosaženém pokroku, zejména s ohledem na strategické cíle.

Komise v přehledu agendy Společenství předloží podrobnosti a přesný plán zvláštních opatření, která je nutné přijmout na úrovni Společenství. Zajistíme také účast Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rámci třístranné výměny informací o obsahu národních strategií, cílech, podniknutých akcích a sledování dosaženého pokroku. Parlament bude o výsledku tohoto postupu neprodleně informován.

Pokud jde o váš požadavek na přezkoumání směrnice Rady 91/383, bych rád vážené členy Evropského parlamentu informoval, že útvary Komise v současnosti analyzují situaci v různých členských státech, a to na základě studie, kterou připravil externí poradce. V roce 2008 bude vypracována věcná zpráva a Komise rozhodne, jak v této oblasti s ohledem na závěry této zprávy dále postupovat.

Pokud jde o požadavek na přezkoumání směrnice Rady 92/85, chci vás také informovat, že útvary Komise projednaly s evropskými sociálními partnery možnosti novelizace této směrnice a nyní provádějí posouzení jejího dopadu, aby bylo možné stanovit důsledky určitých změn směrnice. Pokud se Komise na základě posouzení dopadu rozhodne předložit příslušný návrh, panují lehké pochyby, zda tento návrh Komise v roce 2008 schválí.

Sdílím s vámi váš názor, že je nutné v rámci nadcházejícího období zlepšit prosazování právních předpisů Společenství týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví, zejména u malých a středních podniků. Je nutné přijmout kombinaci opatření, která rovnoměrně zdůrazní odpovědnost zaměstnavatele i součinnost zaměstnance.

Pokud jde o nemoci z povolání, očekávám, že nová strategie bude dalším krokem k vytvoření zdravějšího pracovního prostředí v rámci EU, kde budou uspokojeny požadavky stárnoucí populace a budou plně ochráněny nejzranitelnější skupiny. Komise zintenzivní své úsilí směrem k vytvoření vhodné definice zdravotních ukazatelů a dalších statistických měřítek, aby se zajistilo řádné monitorování zdravotních rizik na pracovišti.

Jsme přesvědčeni, že priority stanovené ve strategii Společenství na období 2007–2012 a priority stanovené ve zprávě, kterou dnes schválíte, otevřou cestu k bezpečnějším a zdravějším pracovištím v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Edit Bauer, autorka návrhu stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. − Paní předsedající, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví na jedné straně se svém stanovisku zdůrazňuje, že nejzávažnější zdravotní problémy, se kterými se ženy v souvislosti s prací setkávají, jsou poruchy pohybového aparátu a psychologické problémy. A na druhé straně výbor zdůrazňuje, že nutnost analyzovat rizika, kterým jsou ženy a muži vystaveni, a přijetí vhodných opatření neznamená, že by musely být znovu zavedeny ochranné politiky vyloučení nebo vytvářena rozdílná pracovní místa pro ženy a pro muže.

Třebaže je rámec směrnice Společenství o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve svém přístupu k otázce rovnosti žen a mužů neutrální, není to dostatečný důvod k tomu, aby se podceňovala a opomíjela rizika, kterým je vystaveno zdraví a bezpečnost žen při práci ve srovnání s riziky pro zdraví a bezpečnost mužů, a to jak při prevenci, tak při výzkumu.

Pracující muži i ženy jsou v celé Evropské unii vystaveni na svých pracovištích různým rizikům: chemickým, biologickým a fyzickým činitelům, nepříznivým ergonomickým podmínkám, komplexní kombinaci nebezpečí úrazu a bezpečnostních rizik, společně s různými psychosociálními rizikovými faktory. Muži a ženy však nevytváří homogenní skupinu. V důsledku toho musí být strategie a opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví specificky upraveny pro každé pracoviště, s ohledem na to, že některé faktory mohou ženy a muže ovlivnit různě.

Stanovisko rovněž vyzdvihuje nové rizikové faktory, jako je obtěžování, násilí a šikanování na pracovišti ze strany zákazníků, a to zejména v odvětvích veřejných služeb, které zaměstnávají většinou ženy. A konečně zdůrazňuje, že je nutné zvážit zavádění koncepcí týkajících se nebezpečí, rizik a prevence do školních osnov a vzdělávacích systémů obecně, jakožto účinných prostředků k vybudování silné a udržitelné kultury preventivní bezpečnosti a zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, dovolte mi, abych poděkoval paní Willmottové za poctivou a konstruktivní spolupráci ve výboru. Zpráva odráží vysokou prioritu, která je ve 27 členských zemích Evropské unie přisuzována bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Důraz je kladen na základní zabezpečení. Náklady na prevenci úrazů a bezpečnost jsou vysoké, ale rád bych jasně zdůraznil, že dobré zdraví je nedocenitelné. Důležité je, že předpisy lze přenést a uplatnit ve všech členských zemích a že Evropská unie musí členským zemím pomoci pravidla přenést a musí jim radit, spíše než aby je trestala.

Myslím, že zvláštní pozornost je nutno zaměřit na malé a střední podniky, které v této oblasti potřebují pomoc, aby si udržely konkurenceschopnost. V tomto ohledu vyzýváme Komisi, aby vytvořila vhodné základní podmínky pro malé a střední podniky pro případy, kdy tyto podmínky neexistují, a aby zlepšovala podmínky tam, kde již existují. Ochrana zaměstnanců nesmí záviset na zemi, kde pracují, nebo na velikosti podniku.

V krátkém čase, který mám k dispozici, chci pouze vyjmenovat několik důležitých bodů jako je lepší ochrana proti žloutence a AIDS a trvalé a systematické odstraňování azbestu z pracovišť, bez ohledu na to, jak to může být složité a nákladné. Jsem přesvědčen, že se musíme zaměřit na žloutenku typu B a speciálně na osoby, které podstupují v zaměstnání vysoké riziko infekce viry žloutenky, to znamená lékaře, zdravotníky, pracovníky pečovatelské služby a první pomoci.

V oblasti první pomoci musí naše snaha pokrýt i osoby, které v mnoha členských zemích vedle svého běžného zaměstnání pracují bezplatně jako dobrovolníci na pohotovosti a u záchranářů. Jsem přesvědčen, že je velmi důležité, že se zpráva pevně drží tématu a vyvarovala se toho, že by citovala příklady, které mohou u mnoha otázek způsobit to, že lidé je odsoudí předem.

Děkuji vám za vaši plodnou spolupráci. Skupina PPE-DE zprávu podporuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Pier Antonio Panzeri, jménem skupiny PSE.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, 6. prosince 2007 zavinila nehoda v turínské továrně ThyssenKrupp úmrtí sedmi osob. Tato nesmírně závažná nehoda ukázala, že problém bezpečnosti není ještě zdaleka vyřešen.

Turínská tragédie ukázala i na jinou otázku, nad kterou by se měla tato Sněmovna zamyslet. Očekávali jsme od tohoto mnohonárodnostního shromáždění seriózní jednání, ale to se nestalo. Italské noviny včera přinesly zprávu, že v důvěrném dokumentu, který sepsal jeden řídící pracovník ThyssenKrupp po tragickém požáru ocelárny a který zabavil policejní soud, byli ti, co neštěstí přežili a kteří byli vyslýcháni, popsáni jako pracovníci, jež se cítí jako hrdinové nebo televizní hvězdy. Toto tvrzení nelze popsat jinak než ostudné.

Bylo by důležité, kdyby tento Parlament i komisař bez ohledu na všechny formality mohli a chtěli vyjádřit své rozhořčení nad ThyssenKrupp. To, co se stalo v Turíně, se v určité míře děje kdekoliv a i na základě této vynikající zprávy Willmott to ukazuje, jak je důležité opravdu reálně snížit počet pracovních úrazů a úmrtí.

 
  
MPphoto
 
 

  Elizabeth Lynne, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, toto je velice dobrá zpráva a ráda bych paní zpravodajce za její spolupráci poděkovala.

Těší mě, že zpráva hovoří o lepším uplatňování aktuálních směrnic. Vítám i požadavek lepších inspekcí. Nemá smysl v členských státech podporovat zavádění směrnic jen na oko, jako se to často v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví děje, a potom volat po větším počtu zákonů i u případů, které z vědeckého a lékařského pohledu nepředstavují riziko.

Oblast, která zákony vyžaduje – a my se o to snažíme již od roku 2005 – je prevence před více než milionem případů zranění o injekční jehly, ke kterým každoročně dochází mezi zdravotnickým personálem po celé EU. Představte si tu hrůzu, když se náhodně píchnete o jehlu a máte před sebou to strašné čekání, zda jste si nezpůsobil nějakou vážnou infekci jako je HIV nebo žloutenka typu B!

Komise musí naše volání vyslechnout a předložit novelu směrnice o biologických činitelích z roku 2000. V některých oblastech pravděpodobně dostačuje výměna osvědčených postupů, a proto mám radost, že výbor přijal moje pozměňovací návrhy týkající se infekcí získaných ve zdravotnictví. Infekce jako MRSA je vážná nejen pro pacienty v nemocnici, ale i pro zaměstnance, kteří zde pracují. Míra infekce se mezi členskými státy velmi liší. Například míra infekce ve Spojeném království je desetkrát vyšší než v Nizozemsku. Potřebujeme vědět proč a jak se můžeme dozvědět o osvědčených postupech. Proto jsem v jednom z návrhů, které výbor přijal, žádala, aby EU přijala kodex osvědčených postupů u infekcí souvisejících se zdravotní péčí a aby se v celé EU podporovalo provádění kontrol zaměstnanců ve zdravotnictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Sepp Kusstatscher, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážená paní předsedající, dovolte mi, abych nejprve poděkoval zpravodajce paní Willmottové za její vynikající práci a především za její ochotu ke kompromisům. Každý rok je v EU více než 160 000 osob zabito a přibližně 300 000 se dostane do pracovní neschopnosti kvůli pracovním úrazům a nemocem z povolání. To je příliš mnoho. V naší společnosti, kdy se na jedince často pohlíží jako na pouhý výrobní faktor, je u tohoto problému kladen příliš malý důraz kladen na jeho lidský aspekt. Stát, čímž myslím zákonodárné a vládní orgány, musí zajistit, aby hospodářské subjekty, které se řídí čistě ziskem, na sebe vzaly i sociální náklady. To je jediný způsob, jak zajistit, aby byla bezpečnosti a ochraně zdraví při práci dána nutná přednost.

Veřejné mínění má sklon si více všímat pracovních úrazů než velice rozmanitých nemocí z povolání. Tuto rovnováhu je nutné extenzivnějším a důraznějším úsilím obnovit. Zlepšení nelze dosáhnout bez důkladného zkoumání, tedy inspekcí a analýz, a stanovování přesných cílů na snížení výskytu nemocí z povolání, včetně nových nemocí, které postihují ty, kdo pracují v takových oblastech jako jsou třeba nanotechnologie.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, přijetí této zprávy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci by přidalo ještě více byrokracie a papírování, a to zrovna ve chvíli, když jsem se domníval, že se Komise snaží je omezit!

Zaměstnanci ztrácející čas nemocemi a úrazy zvyšují náklady příslušných podniků, a tudíž i jejich ceny. V EU s volným pohybem zboží a služeb je vyšší konkurenceschopnost, takže ten, kdo se nestará o svou pracovní sílu, ztrácí. Lidé vyřazení kvůli nemoci z práce také zvyšují náklady na sociální dávky, což rovněž přispívá k nárůstu cen. Je proto v nejlepším zájmu firem udržet pracovní sílu v dobrém zdraví.

Dobré nápady se vždycky roznesou, takže by to nemělo být tak těžké. Závisí to pochopitelně na existenci volného trhu, ale pochopitelně, pokud si jako někteří členové Výboru pro zaměstnanost a sociální věci myslíte, že to povede k zákonům džungle, musíte se vypořádat ještě s jednou závažnou chorobou. Členské státy, které podporují volný trh, jsou očividně zralé pro psychiatra.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Claude Martinez (NI). (FR) Paní předsedající, když vidíme sebevraždy zaměstnanců společností Renault a Peugeot ve Francii a tisíce případů rakoviny plic u dělníků pracujících s azbestem, je jasné, že ochrana zdraví při práci je problém.

V reakci nato přichází Evropská komise se sdělením povýšeným na status „zdravotní strategie“, ale ve skutečnosti si člověk při jeho čtení připadá jako kdyby četl usnesení Walta Disneye, které sepsala Sněhurka pro sedm trpaslíků. Skutečně je to moc roztomilé. V bodu 35 usnesení se nám například sděluje, že při práci musíme zachovávat zdravý způsob života; v bodu 29, že jsou nutné lékařské prohlídky; v bodu 54 nás vybízí k instalaci samočinných hasicích zařízení; v bodu 49 se dozvíme, že stres není pro zdraví dobrý a bodu odůvodnění D) zjistíme, že ve stavebnictví kupodivu dochází k více smrtelným zraněním než ve vysoké funkci v evropské státní správě.

Ještěže nám naštěstí zpravodaj Výboru pro průmysl předkládá řešení, podle kterého je nutné pro každých 500 zaměstnanců zaměstnat psychologa a kaplana.

Ve skutečnosti se ale nedozvíme nic o příčinách nemocí z povolání – ty jsou tři. Za prvé je to ideologie odbourávání ochrany hranic, kvůli které se naši pracující dostávají do nekalé konkurence s otrockými asijskými pracovníky. Abychom obstáli, jde o honbu za produktivitou, za cenu zdraví.

Druhým problémem je hloupá politika silného eura, která nás zbavuje měnové konkurenceschopnosti. Jedinou proměnnou, kterou lze přizpůsobovat, je produktivita, za níž je nutné se ještě víc honit, přičemž je naše zdraví opět v ohrožení.

A konečně je tu třetí důvod a tím je ona neurotická filozofie konkurenceschopnosti, jíž je ekonomická válka mezi Evropou, Asií nebo Latinskou Amerikou. Jenže ve válce jsou zranění a mrtví, v tomto případě oběti nemocí z povolání a pracovních úrazů. Jinými slovy, evropský pracovník je v celosvětové ekonomické aréně jako vystresovaný a krvácející býk, který si zahrává se zdravím. Řešením je vyvést naše zaměstnance z této nekalé celosvětové arény, a to bude vyžadovat novou celní technologii odečitatelného cla.

 
  
MPphoto
 
 

  Romano Maria La Russa, autor stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych rozebral klíčové body této strategie a pohovořil o doporučeních, které jsou v mém stanovisku obsažené. Nutnost zajistit stejné sociální pokrytí všech pracovníků bez ohledu na formu jejich smlouvy, urychlit byrokratické postupy pro malé a střední podniky a poskytnout pobídky, včetně finančních, na vzdělávání je otázka vysoké důležitosti.

Diskutovat pouze o těchto aspektech problému by však bylo přece jen malicherné vůči těm, kdo právem volají po objasnění a spravedlnosti u strašlivých tragédií jako byla ta, jež se před několika dny odehrála v Turíně a o které před chvílí referoval pan Panzeri. V noci ze 6. na 7. prosince zabil oheň, který zachvátil továrnu Thyssen Krupp, sedm lidí; samočinná hasicí zařízení nefungovala. A až pozdě se zjistilo, že továrna nesplňovala bezpečnostní pravidla! Evropský parlament i já musíme mít toto neštěstí na paměti.

Nemám určitě v úmyslu zcela odsoudit chování německého nadnárodní společnosti, nebo se snad domnívat, že továrna, jakkoliv nese vinu, neplnila bezpečnostní požadavky ve zlém úmyslu a vědomě, aby ušetřila peníze. Nebudu obhajovat ideologické argumenty některých italských levicových odborářů, kteří, když se v červnu loňského roku dozvěděli o zavření továrny, ze sebe udělali bojovníky za bezpečnost a prohlásili, že jsou odpovědní za bezpečnost továrny a berou si ji na starost. Není však doba na to, dělat ukvapené závěry.

I když respektuji v této věci vnitrostátní kompetence, domnívám se, že Evropská unie musí urychleně zajistit, aby zde byly v plném rozsahu uplatněny zákony, především posílením inspekcí Agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a upevnit koordinaci mezi jednotlivými vnitrostátními agenturami tím, že se zlepší fungování evropského Výboru vrchních inspektorů práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, není pochyb o tom, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci přispívají ke kvalitnímu řízení, hospodářské výkonnosti a konkurenceschopnosti, a že napomáhají rozvoji hospodářství a dosahování rozpočtových cílů včetně rozpočtů na systémy sociálního zabezpečení. Za těmito technickými otázkami jsou pochopitelně lidské důvody, kvůli kterým je nejen nutné, ale také prvořadé chránit zdraví zaměstnanců a zajistit jim bezpečné pracoviště.

Strategie na období 2002–2006 přinesla pozitivní výsledky a výhled na rok 2007 je také pozitivní, pokud všichni přispějeme – nejen v rámci evropského plánování, ale také na odpovídající národní úrovni – k monitorování a plánování bezpečnosti a ochrany zdraví, zejména u zranitelných kategorií jako jsou mladí nebo naopak starší zaměstnanci – které vyzýváme k tomu, aby déle zůstávali v produktivním věku – a také ženy, které jsou podobně vyzývány, aby se zapojily do aktivního pracovního života. Aktivního života s novými nároky, roztříštěnými do mnoho různých druhů smluv, samostatného podnikání a malých a středních podniků, kterým chybí schopnost velkých podniků prosadit vlastní pracovní a bezpečnostní podmínky. Musí však být naším společným zájmem, aby se národní i evropské zdroje správně spravovaly, jak navrhuje zpráva paní Willmottové, aby bylo možné dosáhnout požadovaných výsledků.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Matsouka (PSE). – (EL) Paní předsedající, ráda bych nejprve pogratulovala kolegyni Willmottové, protože její zpráva má široký rozsah a pokrývá závažné mezery ve sdělení Komise.

Důstojnost v práci znamená bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Znamená to provedení studií o prevenci nemocí z povolání a znamená to, že zaměstnavatelé budou zajišťovat pravidelné lékařské prohlídky. Znamená to celoživotní vzdělávání, odborné vzdělávání a odbornou přípravu. Znamená to, že bezpečnost a ochrana zdraví budou základními kritérii pro obchodní dohody s třetími zeměmi. Pokud ale mají mít tyto návrhy jakýkoliv význam, je pochopitelně základním požadavkem trvalý sociální dialog, ale především potřebujeme vyřešit základní hrozby, které oblast pracovních vztahů zastiňují.

Narážím především na šíření chudoby mezi zaměstnanci, rychlý nárůst neoficiálních forem pracovních poměrů a navyšování pracovní doby. Pokud se neuplatní politika zaměřená na lidi, která bude schopná zvrátit tuto novou pracovní „dobu temna“, nebude možné se sociálním konfliktům vyhnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Adamos Adamou (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, opatření, která Evropská komise navrhuje pro strategii do roku 2012, jsou z velké většiny povrchní a zaměřená na to, aby neměla vliv na konkurenceschopnost.

Cíl dosáhnout do konce strategického období snížení úrazů o 25 % může vypadat působivě, ale ve skutečnosti je zcela nepřiměřený. Cílem musí být položit základy a posílit institucionální zásahy státu, aby se tragický počet tisíců obětí ročně – a podobný počet tvoří osoby se závažnými zdravotními problémy způsobenými kvalitou jejich pracovního prostředí – podařilo brzy odstranit. Zpravodajka se zaměřuje spíše na vykořisťování určitých zaměstnanců – lidí pracujících v rizikových povoláních, žen, sezonních dělníků, přistěhovalců, starších osob – a navrhuje přísná opatření proti zaměstnavatelům a zajištění dozoru.

Jedním z nejdůležitějších příspěvků zprávy je asi zjištění, že podmínkou boje proti úrazům a nemocem z povolání je trvalý pracovní poměr.

Mimo úrazů by navíc měla být věnována větší pozornost důvodům propuknutí duševních onemocnění, závislostí a psychologickým rizikům na pracovišti.

Potřebujeme všestranný přístup ke všem faktorům, jež ovlivňují bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka, jménem skupiny GUE/NGL. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím říci, že když jsem si přečetl strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012, kterou v únoru minulého roku předložila Evropská komise, byl jsem v mnoha směrech zklamán. Přestože si Komise v této strategii stanovila poměrně ambiciózní cíl snížit počet pracovních úrazů o 25 %, obsahuje jen velmi málo konkrétních iniciativ a doporučení, jak tohoto cíle dosáhnout. Navíc opět se zaměřuje hlavně na pracovní úrazy, což je samozřejmě pouze část zdravotních problémů souvisejících s prací. Nemoci z povolání jsou jaksi stranou, což podle mého názoru je krokem zpátky.

Na druhou stranu chci a musím poděkovat a pogratulovat kolegyni Willmott k její zprávě o této strategii. Zpráva na rozdíl od dokumentu Komise obsahuje mnoho konkrétních návrhů a doporučení, jak dosáhnout lepších výsledků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jsem rád, že zpravodajka zdůrazňuje i nutnost správně určit a vyčíslit rakovinu jako nemoc z povolání pro stanovení cílů ke snížení tohoto závažného onemocnění. Do této doby pouze 5 % případů onemocnění rakovinou, které bylo způsobeno výkonem pracovní činnosti, bylo označeno jako nemoc z povolání.

Velmi jsem přivítal, že do zprávy byl zahrnut i můj pozměňovací návrh, který jsem předložil ve Výboru pro zaměstnanost, o nutnosti zajištění bezplatného přístupu k technickým normám široké veřejnosti. Toto je problém, se kterým se zaměstnanci mnoha členských zemí stále potýkají a je třeba ho napravit.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Paní předsedající, pokud chceme snížit počet pracovních úrazů, musíme vědět, jak k nim dochází. Nemůžeme zkoumat všechny úrazy a všechny případy, kdy se jim uniklo jen o vlásek, ale ráda bych se zmínila o případu 19letého irského chlapce, který zahynul na stavbě, protože jeho lehčí japonský buldozer měl těžkou evropskou lopatu. Jeho smrt byla zaregistrovaná jako pracovní úraz s následkem smrti, ale irský úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví s tím nic dalšího neudělal. Jak potom můžeme zabránit tomu, aby se nic nestalo další osobě, která řídí traktor s nevhodnou výbavou? Protože o tom nevíme.

Nemůžeme vyšetřit všechno, ale můžeme se podívat na všechny fatální úrazy a úrazy způsobující postižení, zejména v nejvíce nebezpečných odvětvích jako je zemědělství, rybářství, stavebnictví a doprava. Musíme je analyzovat a připravit praktická opatření. Mimo riziková povolání máme ale další velmi zranitelné skupiny zaměstnanců – lidi vyššího věku, postižené osoby a pracovníky, kteří nemluví jazykem, jímž se hovoří na jejich pracovišti.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych rád vyjádřil soustrast s tragédií, která postihla zaměstnance turínské továrny; myslím, že je neoddiskutovatelné, že v Itálii dochází k příliš mnoha úmrtím z důvodu úrazů na pracovišti, protože se dělá velmi málo pro jejich prevenci a pro splnění norem.

Odpovědnost v tomto směru sdílí firmy, odbory a inspekční subjekty. Máme firmy, které využívají nelegální zaměstnance, zejména ze zemí mimo EU, nebo továrny, jako je ThyssenKrupp, s jejich průmyslovou arogancí starého stylu; ti, kdo by měli hájit zájmy pracovníků, na to často rezignují, nebo situaci mlčky schvalují, místo aby byli bdělí a rychle na nedostatky upozorňovali ty, kdo to mají na starost; a nakonec tu máme zaměstnance inspektorátů a jiných organizací pověřených kontrolou a monitorováním, jež často žádnou iniciativu nevyvíjejí.

Musíme podporovat bezpečnost na pracovištích v EU a k tomu nám lépe poslouží zpráva paní Willmottové než návrh Komise. Domnívám se, že když mluvíme o práci a průmyslu, nesmíme debatu omezovat jen na zajištění volné konkurence a konkurenceschopnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Iles Braghetto (PPE-DE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, stále ještě umírají lidé na pracovištích. V místě, kde by měl člověk být schopen ukázat svou schopnost zacházet za použití síly a kreativity s hmotou, rozvíjet své schopnosti a znalosti a vydělávat si, se příliš často setkáváme se smrtí a ohrožením zdraví.

Proto je v italském veřejném mínění tolik hněvu a ohromení kvůli oněm sedmi dělníkům, kteří zahynuli v prosinci loňského roku při požáru v továrně ThyssenKrupp, a proto se musíme ptát, co v této továrně nefungovalo, abychom se takových neštěstí vyvarovali. Jsme odpovědni za podobné nedostatky na všech místech, kde se pracuje.

V Evropě máme dnes legislativu na vysoké úrovni, jejímž cílem je podpořit vhodnou preventivní politiku, definovat povinnosti firem a podniků a čelit novým nemocem z povolání. Chybí nám však adekvátní kontroly, inspekce, které zajistí kontrolu dodržování zákonů, zaměstnanci i finanční zdroje. Stále nemáme kulturu, která ocení význam přísných preventivních opatření, která se na prevenci bude dívat jako na trvalý dialog, a nikoliv na jednorázovou povinnost, která nastolí trvalý dialog mezi zainteresovanými stranami s cílem účinně vyvíjet normy bezpečnosti na vysoké úrovni a která odhalí, když se objeví nové nemoci z povolání.

Závěrem se také domnívám, že se musíme vrátit k obsahu zelené knihy o podnikové sociální odpovědnosti, která přináší soudržný a inovativní pohled, potřebný při snaze omezit úrazy a nemoci z povolání.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Falbr (PSE). – V úvodu bych chtěl poděkovat kolegyni Willmottové za velmi pečlivě připravenou zprávu. Konstatuje se, že cílem Komise je snížení počtu pracovních úrazů o 25 %. Nevěřím, že se to podaří. Je tu nedostatečný počet inspektorů práce a mají k dispozici nedostatečné nástroje ke zjednání nápravy. Dochází neustále ke snižování vlivu odborů, které se již nezúčastňují v mnoha zemích vyšetřování příčin pracovních úrazů a odstraňovaní následků. Za další je tu existující džungle, kterou je zaměstnávání zaměstnanců agenturami, a pak je tu tlak o neustálé prohlubování tzv. flexibility v čerpání pracovní doby, což vede k tomu, že zaměstnanci pracují mnoho hodin a zvyšuje se riziko úrazu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Paní předsedající, návrh usnesení zdůrazňuje sociální odpovědnost podniků za bezpečnost a ochranu zdraví při práci a současně věnuje pozornost otázce čestné konkurence. Bere v úvahu velký význam dialogu mezi sociálními partnery, zejména úlohu odborů při zlepšování bezpečnosti na pracovišti.

Upozorňuje i na potřebu zvláštního zacházení s malými a středními podniky ve strategii zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví a potřebu trvalého vzdělávání zaměstnanců. Většina úrazů se týká osob, které právě nastoupily do práce, kterým chybí zkušenost, a osob, které mají příliš málo času na odpočinek po práci.

Obsahuje důležité poznámky týkající se rehabilitace a integrace osob vracejících se do práce po úrazu a požadavky týkající se nediskriminace lidí s rakovinovým onemocněním při přístupu k práci. Ráda bych zpravodajce pogratulovala.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacek Protasiewicz (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, v této sněmovně se o evropské strategii trhu práce diskutuje již roky. Pokud jde o směr, kterým by se naše aktivity měly ubírat, máme na to mnoho různých názorů. Někteří upřednostňují důkladnou harmonizaci zákoníků práce, jiní obhajují názor, že přirozená rozmanitost na evropských trzích práce je pro hospodářství EU výhodná.

Jak víte, já v tomto ohledu zastávám druhé stanovisko, s jednou zásadní výjimkou. Tato výjimka se týká regulace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Domnívám se, že v této oblasti je aktivní zapojení institucí EU oprávněné a současně i potřebné.

Po nejnovějším rozšíření EU se setkáváme s ještě větší rozmanitostí pracovních podmínek. Tato rozmanitost má územní i environmentální charakter, zatímco většina pracovních úrazů a nemocí z povolání postihuje bez ohledu na zemi skupiny jako jsou přistěhovalci, mladí lidé nebo lidé pracující ve starším věku. Nechci tím tvrdit, že tyto skupiny jsou předmětem cílené a vědomé diskriminace. Je to spíše důsledek nedostatečného vzdělání a chybějící zkušenosti. O to více důvodů zajistit těmto lidem vhodnou práci a bezpečné podmínky.

Chtěl bych také zdůraznit, že bez ohledu na členském státu se s většími problémy při plnění nejvyšších bezpečnostních norem setkáváme v takových odvětvích jako je stavebnictví, zemědělství a doprava. V těchto odvětvích více než jinde fungují především malé a střední firmy, jejichž finanční, organizační a právní možnosti nejsou tak dobré, aby mohly snadno splňovat náročné normy na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Právě tyto firmy potřebují podporu Evropské unie, institucí EU a vlád členských států, a tato podpora musí být poskytnuta velmi rychle. Není to jen otázka sankcí a větší kontroly. Tyto nástroje jsou pochopitelně zásadní, ale musí je provázet investice do vzdělávání zaměstnanců i zaměstnavatelů a finanční pomoc pro lepší a bezpečnější vybavení pracovišť.

 
  
MPphoto
 
 

  Gabriela Creţu (PSE). – (RO) Dobré úmysly Komise vítáme, ale máme pochyby ohledně jejich efektivnosti.

K maximalizaci dopadu politik a ochrany zaměstnanců se vyžadují přesné statistiky týkající se nemocí z povolání. Stávající údaje jsou nekompletní, jevy buď nedoceňují nebo ignorují realitu. Hlavními oběťmi těchto nedostatků jsou ženy, v prvé řadě protože se více podílejí na neoficiální, „šedé“ ekonomice.

V tomto odvětví se vliv pracovních podmínek na zdraví nezaznamenává vůbec. Existující právní rámec si zachovává přístup, který klade důraz na nehody a rizika v takzvaných „těžkých“ odvětvích hospodářství, kde převládají muži.

Žádáme Komisi, aby věnovala větší pozornost specifickým rozdílům mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi a aby zhodnotila dostupnost údajů rozdělených podle pohlaví a údajů týkajících se dlouhodobých účinků a psychologických důsledků práce.

Ke zdůvodnění našeho požadavku bych vás ráda pozvala na prohlídku jedné textilní továrny. Může zde docházet k závažnému poškození zraku a sluchu a jsou zde velmi rozšířeny choroby krevního oběhu. Statistiky tuto situaci ignorují. Existuje tu takzvaný „lehký“ průmysl, kde pracují především ženy a i mzdy jsou zde nízké, protože zde prý neexistují rizika. Současné statistiky si tak zachovávají historickou nerovnoměrnost mezi muži a ženami včetně rozdílů v platech.

 
  
MPphoto
 
 

  Harald Ettl (PSE). – (DE) Paní předsedající, strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci je naprosto zásadní. Zatímco technická opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví se rychle vylepšují, tempo změn ve světě práce s sebou přináší nová rizika. Problémy a rizika v práci s novými chemickými látkami jsou zcela evidentní.

Zvyšující se tlak na výkonnost, který je pro dnešní pracoviště charakteristický, však především vytváří nejen fyzické, ale i psychické problémy. Nejistá práce a strach lidí z toho, že ztratí obživu, vede k psychosociálním problémům. Vytváří se nový potenciál pro agresi, nové stresující faktory vedou k psychickému násilí a běžně se vyskytuje mobbing.

K takovýmto současným jevům jsou náchylné zvláště malé a střední podniky, pokud je neomezí prostředky jako jsou protiopatření, informace, kontroly a školení. Proto je toto usnesení důležitější, než se patrně uznává. Zpravodajce gratuluji.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, ochrana zdraví při práci musí být prioritou. Naše parlamentní budovy v Bruselu a Štrasburku jsou jedny z míst, kde se pro to musí udělat víc. Vezměte si jen teplotu v této místnosti, která hraničí se zdravotním rizikem. Věřím také v sílu dobrého příkladu.

Před několika měsíci jsem uvázl v hotelu v Řecku, když všude kolem řádil oheň, a musím říct, že hotel, což byl typický malý a střední podnik, byl na tuto eventualitu připraven tím nejlepším způsobem. Pokud by nebyla všechna bezpečnostní opatření dokonale připravena, zorganizována a dokonale secvičena, mnoho lidí by pravděpodobně přišlo o život. Proto se domnívám, že vzdělávání, o kterém hovořil pan Ettl, školení a příprava na nouzové situace jsou velmi důležité. Užitečný by měl být i systém pobídek; například pojišťovny by mohly nabídnout vhodné slevy na pojistném pro společnosti, které své zaměstnance školí. Výcvikové kurzy a školení by mohly nabízet také systémy sociálního pojištění.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – Jako poslanec a lékař vítám plán Komise snížit pracovní úrazy v rámci Evropské unie v průměru o 25 % a uvědomuji si potřebu implementace účinnějších opatření ve všech členských státech, mezi nimiž existují až propastné rozdíly.

Kromě odvětví jako je obrábění kovů, stavebnictví, práce s elektřinou či lesnictví, chci poukázat i na velkou rizikovost práce lékařů a zdravotnických pracovníků, kteří jsou při výkonu svého povolání vystavení obrovskému riziku infekce a onemocnění AIDS, tuberkulózou, hepatitidou a mnohými dalšími infekcemi. Jsem zároveň znepokojený, že snížení počtu pracovních úrazů a hlavně nemocí z povolání se netýkalo např. migrujících pracovníků, pracovníků s nejistými smlouvami, pracovníků s nízkou kvalifikací, žen v určitých podnicích, jako jsou malé a střední podniky.

Chtěl bych vyzdvihnout opatření některých států, které úspěšně implementují komplexní rehabilitaci po úraze jako podmínku úspěšnosti znovuzačlenění do pracovního procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Jako zpravodajka ITRE k tomuto dokumentu jsem žádala o aktivní podporu zapojení evropských odborů a žádala jsem Komisi, aby navrhla zákonný rámec, jenž by sociální partnery podpořil k přeshraničnímu jednání.

Evropská komise a členské státy by mohly financovat školení zástupců pracovníků, jež by chránili a podporovali práva zaměstnanců na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.

Požádali jsme i všechny členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu OSN o ochraně migrujících pracovníků a jejich rodin a aby koordinovaly zlepšování přístupu ke kurzům, zejména pro pracovníky na částečný úvazek a na dohodu o provedení práce, což by jim umožnilo zajistit si stabilnější zaměstnání.

Domnívám se, že by členské státy měly prosazovat opatření, nutná k tomu, aby byla uznána práce v obtížných a nebezpečných podmínkách, a aby se to odrazilo v sociální ochraně osob jak v době aktivního zaměstnání, tak po odchodu do důchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Evropská strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci je vítanou iniciativou ze strany Evropské komise. Domnívám se však, že je ještě nutné provést analýzu dalších aspektů. Jak jeden z mých předřečníků velmi správně zdůraznil, měli bychom vzít v úvahu i to, že na evropském trhu práce existuje zvláštní situace týkající se přistěhovalců.

Nedávná studie Evropské komise ukázala, že přistěhovalci jsou vystaveni vyšším stupňům rizika, pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Je to dáno rozšířením nelegální práce a dalšími faktory, jako jsou například: nedostatečné povědomí o sociálních podporách a nárocích na penzi v členských zemích a problémy s přeshraničním využitím zdravotního pojištění.

Tyto otázky patří do pravomoci Společenství a Komise by měla lépe sledovat uplatňování evropského práva, aby se dosáhlo zlepšení svízelné situace přistěhovalců.

Kromě toho by se měly využít evropské fondy k proškolování dalších inspektorů bezpečnosti práce, kteří by měli odhalovat nedostatky v dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Stephen Hughes (PSE). – Paní předsedající, rád bych pohovořil o zraněních způsobených injekčními jehlami, protože jsem měl na starost zprávu 2006, která se těmito otázkami zabývala. Rád bych věděl, zda se mnou Komise souhlasí v tom, že když se objeví riziko, musí se řešit na evropské úrovni, a navíc je nutné, aby Komise reagovala urychleně.

Pokud se mnou Komise souhlasí, rád bych věděl, jak vysvětlí, proč jí trvalo rok, než provedla a zhodnotila první kolo konzultací se sociálními partnery v otázce poranění způsobených injekčními jehlami, a to i když dostala v rámci této konzultace jen 10 odpovědí.

Rád bych věděl, zda nám také může zajistit, že bude v tomto roce práce na této otázce pokračovat rychleji. Každý rok se o injekční jehly zraní milion pracovníků. To znamená, že než Parlament dokončí zprávu, budeme mít jeden a půl milionů zasažených osob. Mohla by prosím Komise v budoucnosti jednat poněkud rychleji?

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Paní předsedající, děkuji všem řečníkům za jejich velmi pozitivní příspěvky.

Každý pracovní úraz, každé zranění, každá smrt, jako ty, ke kterým došlo v prosinci v italském Turíně, nám vskutku připomínají, že se musíme víc snažit, abychom ochránili pracující muže a ženy po celé Evropě. Připomíná nám to, že je nutné udělat mnoho proto, abychom dosáhli našeho konečného cíle, kterým je to, aby bylo z Evropy bezpečné místo k práci.

Nová strategie je zacílená právě na snížení dnešní nepřijatelné úrovně pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Rád bych zdůraznil, že s ohledem na dostupné lidské zdroje by se řeklo, že současné rozdělení personálu útvarům Komise umožní vykonávat své úkoly v této oblasti řádně. V rámci celkového rozmístění lidských zdrojů určených pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí bude Komise pravidelně hodnotit pracovní vytížení v jednotlivých specializovaných oblastech a podle toho tam přidělovat personál.

Rád bych také zmínil, že pokud jde o problém injekčních jehel, připravujeme příslušný návrh k novelizaci směrnice, který bychom měli předložit v roce 2008.

Ještě jednou bych rád poděkoval této sněmovně za rozpravu a za schválení zprávy paní Willmottové.

Viděli jsme další důkaz silné podpory politice Evropské unie týkající se principu zachování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jenž je v popředí programu naší práce – což přinese zisk pro hospodářství a také záruku toho, že se pracovníci vrátí z práce ke svým blízkým nezranění a zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  Glenis Willmott , zpravodajka. − Paní předsedající, rád bych kolegům poděkovala za jejich komentáře a rád bych podotkla jen několik věcí.

Za prvé jde o otázku rakoviny, tam je nutné revidovat směrnici o karcinogenních látkách, aby odrážela technický pokrok a změny ve vědeckých poznatcích, kterých bylo dosaženo. Je důležité, abychom měli účinná závazná omezení, pokud jde o karcinogenní, mutagenní látky a látky toxické pro reprodukci. Mezní hodnoty by se měly opírat o vědecké důkazy a chtěl bych požádat Vědecký výbor EU, aby mezi prvními posoudil krystalický křemen. Ráda bych požádala kolegy, aby nevyškrtli příslušný odkaz a aby zamítli pozměňovací návrh č. 6.

Za druhé se ve zprávě požaduje monitorování nanotechnologií a zhodnocení případných zdravotních rizik. Ráda bych pořádala kolegy, aby zamítli pozměňovací návrh č. 5, podle kterého by se tento požadavek vypustil. Plně uznávám potenciální výhody plynoucí z nanotechnologií. Rychlý nárůst těchto technologií je však rychlejší než to, co víme o potenciálních zdravotních rizicích: zaměstnanci mohou být vystaveni nanočásticím prostřednictvím vdechnutí, kontaktu s kůží a pozřením a my nemůžeme strkat hlavu do písku a odmítat provést výzkum a zhodnotit, zda je zde nějaké riziko.

Za třetí bych jen rád zopakoval svou žádost, aby Komise předložila legislativní novelu Směrnice o rizicích způsobených biologickými činiteli, abychom se mohli zabývat problémem poranění způsobených injekčními jehlami. Tato otázka byla se měla vyřešit velmi urgentně.

Jak jsem již uvedl, zdraví a bezpečnost je základním právem, které je zahrnuto v Listině. Potřebujeme silnou strategii EU, aby zajistila tomuto základnímu právu podporu a aby byli pracovníci v celé EU dostatečně chráněni. Každý úraz a každá nemoc z povolání představuje porušení základních práv zaměstnanců.

Všichni víme, že pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci máme výrazné ekonomické argumenty a dobré obchodní důvody, ale nejsilnějším argumentem musí být cena lidského zdraví a životy, které lze zachránit. Jeden život každé tři a půl minuty – kdo o tom chce diskutovat?

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – (EL) Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční dnes, v úterý 15. ledna 2008, ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) V prvé řadě bych chtěl poblahopřát Evropské komisi k její strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 a k práci, kterou vykonal náš parlamentní výbor. Každoročně téměř 500 000 osob kvůli práci zemře nebo skončí s trvalou invaliditou, a musíme proto uvítat cíl Evropské komise snížit v Unii pracovní úrazy průměrně o 25 %. Podporuji myšlenku zlepšení činnosti Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci založené v Bilbau (Španělsko). V této věci a obecněji v rozvoji sociální Evropy lituji, že se ani ve zprávě, ani ve sdělení Evropské komise neuvádí, že je především nutné podpořit sociální partnery, kteří, a to je nutné neustále opakovat, mají podle současných smluv, článku 137 a následujících Smlouvy o založení Evropského společenství (a bylo to potvrzeno i v Lisabonské smlouvě, jejíž ratifikace právě probíhá) k dispozici právní nástroje k usnadnění rozvoje evropského sociálního práva.

 
Poslední aktualizace: 8. října 2008Právní upozornění