Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/0209(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0053/2008

Rozpravy :

PV 10/03/2008 - 22
CRE 10/03/2008 - 22

Hlasování :

PV 11/03/2008 - 10.12
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0085

Rozpravy
Úterý, 11. března 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

12. Vysvětlení hlasování
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Paolo Costa (A6-0049/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Hubert Pirker (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, na začátku jsem vám nerozuměl. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože toto nové nařízení vytváří správnou rovnováhu mezi citlivými protiteroristickými opatřeními na jedné straně a právy cestujících na druhé straně.

Rád bych se však zaměřil na záležitost, která nebyla dostatečně vyřešená, a jsou to pravidla na přepravu tekutin. Víme, že by se měly zabezpečit kontroly na ochranu před terorismem, ale tyto kontroly vyvolávají hněv u cestujících z důvodu různých interpretací ze strany jednotlivých letišť. Ještě stále není jasné, zda jde o efektivní nástroj. Velmi silně o tom pochybuji, protože terorismus dlouho vyvíjel různé strategie a hledal jiné způsoby.

Očekávám, že se uskuteční následné hodnocení: buď se kontrolní postupy standardizují a zdokonalí, anebo se tato opatření ukončí s cílem nezatěžovat cestující nařízeními, která v žádném případě nemohou být efektivní.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM).(PL) Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy Costa. Už uplynulo šest roků, co bylo schváleno nařízení (ES) č. 2320/2002. Uplynulo dva a půl roku, co vstoupilo v platnost. Záležitost týkající se bezpečnosti na letištích a na palubě letadel je i nadále velmi aktuálním tématem. Ochrana civilního letectví způsobuje dramatický nárůst leteckých nákladů a pokles pohodlí při cestovaní. Další záležitostí jsou náklady na ochranu, tyto náklady by měly být co nejtransparentnější. Spotřebitelé potřebují vědět, k jakým účelům a jak jsou použity peníze, které zaplatili za letenku. Poplatky vybírané za účelem ochrany by se měly používat jedině a výlučně na pokrytí nákladů souvisejících s ochranou. Peníze získané k tomuto účelu se nesmí používat k jiným účelům.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE-DE). – Pane předsedající, zdržel jsem se hlasování o návrhu nařízení o společných pravidlech, protože v něm spatřuji slabá místa. Za nejzávažnější považuji způsob ověřování spolehlivosti leteckého personálu, který není upraven v samotném nařízení, ale bude potom upraven samostatným předpisem. Ze schváleného textu plyne, že prováděcí předpis se nabytím účinnosti dostane do režimu utajovaných dokumentů Unie a informace v něm obsažené nebudou nadále veřejně přístupné. Může se tedy stát, že k dokumentu nebudou mít přístup ani ti, kterým jsou jeho prostřednictvím ukládány povinnosti. To by bylo v rozporu s principem právní jistoty. S tím souvisí i činnost poradní skupiny, kterou Komise ustaví vedle výboru. Tato poradní skupina bude složena z evropských organizací zabývajících se přímo ochranou letectví před protiprávními činy. Není v pořádku, aby dotčené subjekty byly pouze informovány výborem, aniž by měly přístup k utajovaným skutečnostem. Vyzývám proto k řešení, které bude vyhovovat požadavkům otevřenosti a transparentnosti.

 
  
  

- Zpráva: Reino Paasilinna (A6-0041/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Domnívám se, že nový institut, který má být zřízen, má své opodstatnění a význam, protože má stanovené cíle, a proto podporuji zprávu a zřízení tohoto institutu.

Evropská unie – a proto i my – musíme tvrdě pracovat, abychom dokázali úspěšně udržovat to, co nám je vlastní v technologické a hospodářské soutěži s jinými ekonomickými oblastmi – a nyní přicházím k rozhodujícímu bodu –, rád bych požádal ještě jednou Komisi, aby prověřila 32 agentur v souvislosti s jejich účelem a účinností, aby uskutečnila jistý druh zdravotní kontroly agentur a zavřela ty agentury, které už nesplňují svůj účel a nepracují účinně v zájmu daňových poplatníků.

Doufám – a je to požadavek Komise, která je tu přítomná dnešní odpoledne a má toto téma ve svém programu –, že Komise dnes konečně dosáhne shody v souvislosti s vykonáním zdravotní kontroly agentur.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – Vítám, že jsem po třech letech vypustili do života Evropský technologický inovační institut. Jsem ráda, že institut nebude „superuniverzitou“, ale má vytvářet inovační komunity, aby byl výzkum ve větší míře využíván v průmyslu a i ve zdravotnictví. Toto propojení má také podstatně zvýšit investice do vědy z podnikatelské sféry. To, zda se nám to podaří, poznáme, až začne růst počet evropských patentů a my se přiblížíme Americe a Japonsku. Sídlo institutu by mělo být v nové členské zemi. Nejlépe připravena je Česká republika, která je už dnes vyhledávaným konferenčním centrem pro komunikaci vědců a podnikatelů. Navíc Univerzita Karlova je symbolem společných vzdělanostních kořenů staré a nové Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Tomáš Zatloukal (PPE-DE). – Hlasoval jsem pro založení Evropského technologického institutu. Jsem přesvědčen, že přispěje ke zlepšení konkurenceschopné základní členských států tím, že zapojí partnerské organizace do integrovaných činností v oblasti inovací, výzkumu a vzdělávání na nejvyšší mezinárodní úrovni. Očekávám, že ETI se stane referenčním bodem pro řízení inovací tak, že bude podporovat nové formy spolupráce mezi partnerskými organizacemi, které jsou zapojeny do trojúhelníku znalostí tvořeného výzkumnou sférou, univerzitami a soukromým sektorem. Předpokládám, že si ETI vybuduje celosvětovou pověst a zajistí přitažlivé prostředí pro nejlepší talenty z celého světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, v první řadě chci poděkovat zpravodaji, panu Paasilinnovi, který odvedl skvělou práci.

Hlasoval jsem pro tento návrh. Ještě když byl tento návrh předmětem diskusí, měl jsem několik možností o něm hovořit s předsedou Komise a ještě stále si myslím, že je důležité, aby základní prioritou bylo posílení postavení existujících univerzit a jejich možností pro vytváření sítí. Instituty by se neměly zřizovat kvůli jejich vlastnímu zájmu. Je velmi důležité zabezpečit, aby institut byl koordinačním orgánem a aby se rozpočtové prostředky na výzkum neodebíraly existujícím univerzitám a výzkumným institutům, které odvedly výbornou práci.

Nový institut by měl koordinovat evropské inovace a technologie, a tím vytvářet novou přidanou hodnotu. Institut je potřebný, ale jak jsem řekl, jádro záležitosti musí tvořit jeho podstata, a ne organizace. Věřím, že vhodné prostory jsou dostupné v Polsku a také na jiných místech, ale je zapotřebí nezapomínat na samotnou podstatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, zastupuji Londýn, největší město na světě, hlavní město největší země na světě. V našem městě máme řadu inovačních univerzit, a tak si možná budete myslet, že jsem hlasoval pro tuto zprávu, ale ve skutečnosti jsem byl proti. Rád bych vysvětlil důvod.

Thomas Dolby, lyrik, jednu zpíval: „Oslepila mě vědou.“ Skupina 2 Unlimited jednou řekla: „Digitální revoluce, technická řešení přinášejí jen stále víc a víc zmatku.“ Ať je jakákoli podstata lyriky, myslím, že se vztahuje na smýšlení související s EIT. Komise má pravdu, že Evropa má úspěch ve výzkumu, ale chybějí jí inovace. Ale jak docílíte inovací?

Nepodaří se vám dosáhnout inovací prostřednictvím mnoha struktur, cihel a malty. Nedosáhnete jich ani tím, že zdvojnásobíte současné úsilí. Co vidíme před sebou, je EIT, která se snaží napodobit úspěch Masachusettského technologického institutu ve Spojených státech, aniž by se dozvěděla víc o úspěšném obchodním modelu MIT. Proto jsem hlasoval proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, v první řadě bych rád připomněl historické souvislosti týkající se EIT. Prvně jsem slyšel o EIT, když jsme se hovořili o tom, co udělat s touto konkrétní budovou, protože Parlament má dvě sídla, a na co by se využívala budova v Štrasburku, kdybychom ji uvolnili? Existovala myšlenka zřídit v Štrasburku prvotřídní univerzitu.

Naneštěstí už má Štrasburk výbornou univerzitu a tato myšlenka neměla velký úspěch. Štrasburk nechtěl ztratit tuto instituci. Vedli jsme mnoho rozhovorů na toto téma, i když reálně Parlament by měl rozhodnout o svém sídle.

Ale tato myšlenka se zrodila a my jsme dostali obrovský rozpočet stovek milionů eur, které se teď chystáme utratit, zdvojnásobíme práci, kterou jsme už začali. Možná jste překvapení, o čem to tu hovořím. Snaží se Evropa chopit něčeho, co nepotřebuje, protože už to má? Potřebuje tuto evropskou značku na odbornou znalost? Jdeme utrácet množství peněz na cihly a maltu na místě, kde bychom mohli působit mnohem koordinovaněji a kde nám jako skvělý příklad může posloužit Oxford, Cambridge a další dobré univerzity na evropském kontinentu?

 
  
  

- Zpráva: Reimer Böge (A6-0065/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – Děkuji, pane předsedající, já sice nereprezentuji Velkou Británii, ale podpořila jsem dnes také uvolnění 162 milionů EUR pro pomoc po záplavách ve Velké Británii, kde škody dosáhly 4,6 miliardy EUR.

Mám však dvě výhrady. Jednak o tom rozhodujeme po devíti měsících a dále v pořadí jsou další evropské země s nataženou rukou, např. Řecko, v souladu s pravidly. Myslím, že bychom měli vytvořit dva fondy. Jeden pro Evropskou unii a druhý pro ostatní země, aby se nestalo, že nám pro pomoc v chudých zemích nezbudou peníze na účtu. A za druhé, pravidla pro čerpání preferují velké katastrofy a my bychom měli umět pomáhat i v malých regionech. Solidarita nezná velikost. Kolegové, volám po revizi pravidel.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE). – Pane předsedající, jsem rád, že Parlament uvolní 162 milionů EUR z Fondu solidarity Evropské unie na pomoc po povodňových katastrofách z minulého léta v mém a dalších regionech.

Samozřejmě, jak dobře víme, tyto peníze jsou určené na projekty v oblasti infrastruktury, na opravu silnic, mostů, železnic, nemocnic a jiných institucí, ale zároveň umožní vládě ve Spojeném království uvolnit peníze, které by jinak musela utratit jinými způsoby. Stále ještě tisíce lidí mají jen dočasné ubytování a mnoho obchodů a továren je zavřených.

Jsem rád, že se uvolnily peníze z Fondu solidarity Evropské unie, a doufejme, že lidé z Gloucestershire a okolí z toho budou mít prospěch.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Mám v úmyslu uskutečnit vysvětlení hlasování písemně, jménem lidu z Yorkshiru a Humberu, v stejném duchu, jakým hovořil pan Ford.

 
  
  

- Zpráva: Kyösti Virrankoski (A6-0058/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – Podpořila jsem vytvoření rozpočtové položky „Program Galileo – výdaje na správu a řízení“, jak je stanoveno v upraveném návrhu Komise, a také pozměňovací návrh, kdy se v rámci rozpočtu Galilea převádí částka 2 miliony EUR z provozní položky do položky správního charakteru.

Z ní mají být financovány činnosti jako vymezení a sledování řízení rizik, koncepce v oblasti práv duševního vlastnictví, ale také trhy s inovačními navigačními prvky. A to já velmi podporuji. Jsem však znepokojena, že 29. ledna výbor ITRE přijal osm pozměňovacích návrhů, kterými u programu Galileo a EGNOS odstraňuje dozorčí orgán pro program Galileo, a přála bych si, abychom o tom vedli vážnou rozpravu na plenárním zasedání.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedající, budu velmi stručný v souvislosti s touto zprávou. Hlasoval jsem pro ni, protože bez ohledu na velikost, každý stát je bezmocný vůči vyšší moci. Financování mimořádných výdajů v době, kdy se ohlásí mimořádná situace, pomáhá státu napravit škody, které vznikly v důsledku atmosférických podmínek anebo přírodní katastrofy. Je to samozřejmé.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, v této zprávě se nachází reference na mobilizaci Fondu solidarity EU, kterou jsme načrtli už dříve. A část mého regionu byla podporována, nebo ještě jen bude podporována z těchto peněz, především v Severním Lincolnshire, kde nás zasáhly obrovské povodně.

Ale zajímalo by mě, jestli by to lidé z Lincolnshire vnímali jako dobré využití peněz. V současnosti odvádíme Evropské unii mnoho peněz, a když je sami potřebujeme, pak o ně musíme žádat zpět. Na každé dvě libry, které dostaneme zpět, nejdříve musíme vložit do společné pokladny pět liber. Zajímalo by mě, zda bychom nemohli vynaložit tyto peníze nějak lépe.

I já mám velké obavy, jak jsem oznámil dříve při vysvětlení hlasování, jak uskutečníme tyto návrhy opravných rozpočtů. Obrovské částky peněz se přesouvají mezi různé rozpočtové položky a velmi, velmi málo lidí na to dohlíží.

Dnes přesouváme jen několik milionů EUR na Galileo a několik milionů EUR někam jinam, ale v minulosti šlo o stovky milionů EUR. Nejsem si jistý, zda jde o správný parlamentní postup, který nám poskytuje dohled nad penězi evropských daňových poplatníků.

 
  
  

- Zprávy: Luis Manuel Capoulas Santos (A6-0053/2008) a Daniel Varela Suanzes-Carpegna (A6-0054/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, neustále a pokaždé hlasuji proti dohodám o rybolovu, které uzavírají tento Parlament a Komise, a věřím, že z rozumného důvodu. Budu citovat část zpráv.

Hodnocení Komise týkající se Guiney-Bissau ukázalo, že dohoda přispívá k životaschopnosti odvětví rybolovu Společenství plavidly s vlečnými sítěmi a plavidly na lov tuňáků v Atlantském oceánu a nabízí plavidlům a odvětvím Společenství, které od nich závisí, stabilní právní prostředí a přehlednost v střednědobém horizontu, a rovněž má, jako říká, „výrazný dosah“ na rozpočtovou a politickou stabilitu Guiney-Bissau. Není podstatné, kam směřujeme těmito dohodami o rybolovu, my si ryby v podstatě přivlastníme od těch, kteří by je mohli na místní úrovni ulovit, prodat, získat peníze, a tím se vymanit z chudoby. Vytváříme řešení v oblasti, kde platíme evropské rybáře, aby lovili ryby stroji, odcizili tuny ryb, a proto ničíme ekonomiku rybolovu těchto pobřežních zemí.

Dokument Pobřeží slonoviny hovoří o množství peněz, které na toto vynakládáme. Hovoříme o sumě přibližně 600 000 EUR, které dáváme plavidlům EU, aby ulovila více než 7 000 tun tuňáků. Pokud hovoříte s průměrnými Španěly a zeptáte se jich, kolik lidí vstoupí do jejich země z Pobřeží slonoviny – protože rybářské lodě, které vykládají ryby v Španělsku, v současnosti převážejí stovky, když ne tisíce ilegálních imigrantů na Kanárské ostrovy a na jiná místa –, zjistíte, že si vyrábíme ještě větší problémy a nevytváříme řešení založené na trhu, které bychom mohli uskutečnit, kdybychom povolili těmto zemím, které mají práva na rybolov, chytat ryby a zvyšovat růst jejich ekonomiky.

 
  
  

- Zpráva: Gabriele Albertini (A6-0014/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, nic by mi neudělalo větší radost, než se vyjádřit k trvale udržitelné evropské dopravě.

Důvod, pro který jsem se zdržel hlasování o této zprávě, je ten, že i když obsahuje množství přijatelné evropské politiky, zajímalo by mě, zda není lepší ponechat řešení založené na trhu jednotlivým členským státům, jako je řešení dopravních problémů v Londýně. Je těžké uvěřit, že celoevropská spolupráce, zdržení se hlasování o této zprávě a koordinační strategie vyřeší problémy parkování v Nottinghamu anebo Leicesteru. Ano, výměna nejlepších postupů může k tomu přispět, ale my tu hovoříme o vkladu množství peněz do pokladny, kde budeme mít výbory, které se scházejí na úrovni Komise a Rady, aby zvážily politiku.

Myslím si, že tyto politiky jsou nejlépe stanovené na místní úrovni. Proto jsem se zdržel hlasování o celé zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Seeber (PPE-DE). (DE) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu, protože si myslím, za prvé, že je prospěšná, a za druhé, že ukazuje správný směr. Odvětví dopravy musí uznat svou celkovou odpovědnost, především vzhledem k environmentálním cílům, ale také s ohledem na dosahování lisabonských cílů.

Jsem hlavně rád, že byla přijata změna a doplnění 5, které požaduje, aby Evropská unie konečně také ratifikovala, a nejen podepsala Alpská úmluva. Rovněž je potěšující, že změna a doplnění 1 a původní znění zůstali nezměněné, tj. že bychom měli začít internalizovat externí náklady na silniční dopravu. Je však škoda, že změna a doplnění 7 byla odmítnutá. Znamenalo by to, že sedmý výzkumný program by byl lepší začleněný a zaměřený na dopravu.

Nakonec bych rád poradil svému kolegovi ze Spojeného království, který se ohrazuje vůči Unii, aby si přečetl přesné znění s větší pozorností, protože jeho velká část je formulovaná v konjunktivu. Jsou to věty ponechané k volnému uvážení a to, zda tak velká země, jakou je Spojené království, zavede tato opatření, je na volném uvážení tohoto národa.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – Včerejší noční debata mne neujistila, že jsou Evropská komise a členské státy připraveny v dohledné době uvolnit dostatek zdrojů pro zvýšení kvality dopravní infrastruktury v nových zemích.

Pan komisař to včera na konci debaty správně formuloval jako podmínku pro modální změny. Chci požádat Komisi, aby nám předložila přehled reálných plánů dobudování dálniční a posílení železniční infrastruktury v nových zemích. Myslím, že bez toho nemůžeme o strategii udržitelné dopravní politiky jednat realisticky, pokud chceme, a já to velmi očekávám, dosáhnout jejího ekologického provozu. Podpořila jsem také pozměňovací návrh o eurovinětě. Její průzkum nesmí být výmluvou proti udržitelné dopravní strategii.

 
  
  

Písemné vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Reimer Böge (A6-0062/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně.(FR) Hlasoval jsem pro zprávu o konzultačním postupu mého německého kolegy, pana Bögea, která podporuje návrh rozhodnutí Rady, jímž se mění a doplňuje rozhodnutí 2003/77/ES, kterým se ustanovují víceletá finanční usměrnění na řízení aktiv Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci od roku 2002 a na řízení aktiv Výzkumného fondu pro uhlí a ocel po skončení této likvidace. Bylo správné zohlednit měnící se trhy a finanční produkty, když přicházíme s možností spravovat kapitál tak, aby byl aktuální, a zároveň zachovat vysoký stupeň bezpečnosti a dlouhodobé stability.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Hledání nových technologií, které se podporují na úrovni Společenství i finančně a kterými je možné snížit emise CO2 z výroby oceli, může být v skutečnosti zcela rozumným řešením. Výsledkem rostoucí poptávky v rozvíjejících se zemích a několika přírodních katastrof, které znemožnily snížení cen, byl stálý nedostatek tohoto nezpracovaného materiálu, který se odrazil v rekordních cenách uhlí a oceli. Už je nejvyšší čas, abychom začali hledat alternativy zdrojů uhlí, které se začínají vyčerpávat.

Rovněž je diskutabilní, jak bývalá společenství jako Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) a Euratom, která před nějakou dobou v plné míře zaujímala své místo v EU, mohou mít ještě stále své vlastní finanční zdroje, programy atd., především v souvislosti s odporujícím postojem členských států vůči jaderným elektrárnám, například neustále financující jejich výzkum atd., měli bychom se nakonec k tomuto tématu vrátit, abychom přišli k nějakému závěru.

 
  
  

- Zpráva: Paolo Costa (A6-0043/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. (PL) Souhlasím s tímto návrhem, aby určité ustanovení existujících bilaterálních dohod byly nahrazené dohodami Společenství.

Když jde o cestovné a sazby v leteckých dopravních službách, zpravodaj Paolo Costa udělal správně, že zavedl doložku, kterou se zakazuje dopravcům z třetích zemí, aby určovali ceny za leteckou dopravu realizovanou výhradně na území Společenství.

 
  
  

- Zpráva: Neil Parish (A6-0044/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně.(FR) Hlasoval jsem pro zprávu svého britského kolegy, pana Parisha, o změně a doplnění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 o vytvoření společné organizace zemědělských trhů a o zvláštních ustanoveních pro určité zemědělské výrobky, která byla přijata na základě situace dne 31. prosince 2006. Protože jsme přišli s 21 nařízeními uplatnitelnými na společnou organizaci zemědělských trhů v jednotném souhrnném nařízení s cílem racionalizovat a zjednodušit právní rámec politik trhu, jako je intervence, soukromé skladování, dovozní celní kvóty, vývozní náhrady, bezpečnostní opatření, státní pomoc a pravidla hospodářské soutěže a komunikace, a oznamování a vykazování údajů, bylo třeba aktualizovat toto znění a zároveň vzít v úvahu rozhodnutí přijatá od roku 2006 ve výrobních odvětvích cukru, ovoce a zeleniny, zpracovaného ovoce a zeleniny, osiv, hovězích a mléčných výrobků.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a pan Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Jsme proti současné společné zemědělské politice a nesouhlasíme se změnami existujícího systému, které mají jen malý význam. Žádáme komplexní přezkoumání a přehodnocení celé společné zemědělské politiky.

Tyto dvě zprávy zachovávají existující struktury společné zemědělské politiky. Z tohoto důvodu je nemůžeme podpořit. Celá společná zemědělská politika je absurdní mechanismus a musí se zrušit.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. Vítám zprávu pana Parisha o založení společné organizace zemědělských trhů a o zvláštních ustanoveních pro určité zemědělské výrobky. Návrhy poskytující soubor harmonizovaných pravidel v různých oblastech průmyslu, jako jsou soukromé skladování, dovozné celní kvóty a bezpečnostní opatření, jsou pozitivním krokem na objasnění evropské zemědělské politiky. Zvyšování transparentnosti a zjednodušení nařízení v rámci tohoto odvětví je nezbytné a bude přímo podporovat skotské zemědělce. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
  

- Zpráva: Neil Parish (A6-0045/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně.(FR) Hlasoval jsem pro zprávu svého britského kolegy, pana Parisha, o změně a doplnění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 o založení společné organizace zemědělských trhů a o zvláštních ustanoveních pro odvětví lnu a konopí. Evropská komise předkládající zprávu o prodloužení pomoci na výrobu krátkého lněného vlákna a konopného vlákna, která se právě zaznamenává, stanovená do konce hospodářského roku 2008/2009, navrhuje prodloužit tuto pomoc, zatím co očekáváme zprávu o prozkoumání politiky, která se má uskutečnit v roce 2008 v rámci zdravotní kontroly společné zemědělské politiky. Podporuji tento návrh, protože je velmi rozumný.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. Návrh na prodloužení podpory lnu a konopí je procedurální nutnost, která umožňuje přiměřené uvážení a možnou reformu v rámci zdravotní kontroly CAP. Z tohoto důvodu podporuji Doporučení zprávy a podle toho jsem také hlasoval.

 
  
  

- Zpráva: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (A6-0055/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. (PL) Hlasuji pro zprávu paní Geringer de Oedenbergové o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.

Čtení zprávy mé kolegyně mě obzvlášť zaujalo. Jsem pro přijetí zprávy, protože si myslím, že právo Společenství by mělo být jasnější a srozumitelnější, a tímto i transparentnější a dostupné každému občanu.

Cílem žádosti je kodifikovat nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 z 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.

Jako právník bych rád ve svém vysvětlení hlasování zdůraznil význam kodifikace, což je velmi důležitý proces slučování rozsáhlého souboru právních nařízení do jedné, systematizované sbírky, z které je možné interpretovat základní právní normy. Přikládám zásadní význam zjednodušení a uspořádání práva Společenství.

 
  
  

- Zpráva: Paolo Costa (A6-0049/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně.(FR) Hlasoval jsem pro zprávu svého kolegy, pana Costu, o společném textu nařízení Evropského parlamentu a Rady, který schválil Smírčí výbor a který se týká společných pravidel v oblasti letecké bezpečnosti a kterým se ruší nařízení (ES) č. 2320/2002, jež bylo přijaté den po útocích 11. září 2001 ve Spojených státech amerických, které mělo být přezkoumané vzhledem k jeho uplatňování. Naštěstí se našel kompromis, co se týká financování bezpečnostních opatření, na kterém se budou podílet členské státy a orgány letiště, letecké dopravní společnosti a cestující.

Jsem rád, že Evropskému parlamentu se podařilo přesvědčit Radu a Komisi, aby při definování společných základních norem pro leteckou bezpečnost, jako je detekční kontrola cestujících a zakázané zboží, jako jsou tekutiny, používaly regulační postup s kontrolou na celou řadu opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Toto nařízení umožňuje „vyšší stupeň harmonizace“ společných pravidel v oblasti bezpečnosti civilního letectva na úrovni EU – jako je například detekční kontrola cestujících a příručních zavazadel, kontrola vstupu a bezpečnostní kontrola letadla – a ruší nařízení z roku 2002, které bylo přijato jako výsledek událostí z 11. září 2001 v USA.

Jedním z aspektů, které jsme kritizovali, byla skutečnost, že neexistovala žádna záruka – právě naopak –, že náklady na bezpečnostní opatření nebudou odevzdány uživatelům těchto služeb, přičemž to jsou bezpochyby veřejné služby. Neexistuje ani žádná záruka, že uživatelé nebudou čelit zvýšeným poplatkům na pokrytí těchto opatření. Navíc neexistuje žádné objasnění o odstranění celé řady bezpečnostních opatření, která už byla dost kritizována, především co se týká jejich aktuální efektivity.

Je také překvapující, že v souvislosti s pracovníky se zavedl omezený přístup k „letové části letiště“ z bezpečnostních důvodů, aby se omezila svoboda pracovníků vytvářet odbory. Současný text nenabízí žádnou záruku, že se zabrání takovémuto zneužívání, anebo že se budou chránit takováto práva. Nakonec nařízení jasně otvírá dveře přítomnosti ozbrojeného personálu během letu, opatření považujeme za nevhodné i z bezpečnostních důvodů.

 
  
MPphoto
 
 

  Stanisław Jałowiecki (PPE-DE), písemně. (PL) Navzdory všemu jsem hlasoval pro tuto zprávu. Rád bych podal vysvětlení několika slovy. Říká se, že nouzové řešení trvá nejdéle. Měli jsme na to rok, abychom se přesvědčili o pravdivosti tohoto výroku. Když se zavedl zákaz o nápojích a jiných tekutinách na palubě letadla, byli jsme si jisti, že šlo jen o přechodný požadavek. Krátce po tom došlo k přezkoumání postupů a zavedlo se speciální zařízení ve formě detektorů, které dokáže odhalit nebezpečné látky.

Nic z toho nenásledovalo. A co měli mezitím dělat cestující? Cestující si jednoduše zvykli na tyto nepříjemnosti… berou je, jako by vždy existovaly. Všimněte si, že je to příklad přesně toho, jak jsou naše svobody a práva postupně a téměř nenápadně omezované – i v jiných oblastech, nejen v civilním letectví.

Pochvalu si také zaslouží Parlament a především zástupci Parlamentu ve smírčích výborech, kteří houževnatě obhajovali tyto principy. Musíme uznat, že jejich úspěch nebyl čistý, ale stojí za zmínku připomenout, čeho jsme dosáhli.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji pro nové nařízení o letecké bezpečnosti, které zajišťuje větší bezpečnost v letecké dopravě.

Výrazně podporuji společné hlasování o normách a nařízeních na evropské úrovni, poněvadž jen účinná a rychlá úprava nových směrnic bude chránit bezpečnost cestujících a rovněž jejich práva. S radostí vítám možnost využívat doprovod příslušníků bezpečnostní ochrany, tzv. sky-marshals především v souvislosti se současnými hrozbami mezinárodního terorismu na potenciálně ohrožených letových drahách. Kromě toho podporuji bezpečnostní nařízení, která umožňují, aby se zbraně převážely jen v nákladním prostoru letadla a jen ve výjimečných případech se souhlasem, který vydá stát.

Vzhledem ke sporné záležitosti týkající se financování, podporuji kompromis, aby se každý členský stát mohl sám rozhodnout v dané věci, ve které výdaje na bezpečnostní opatření nesou letištní zařízení, letecké společnosti a samotní uživatelé. Bylo však vysvětleno, že náklady by se měly uplatňovat přímo na ustanovení o bezpečnosti a měli by se vztahovat jen na aktuální náklady. Komise byla také požádána, aby do konce letošního roku předložila zprávu o financování nákladů společně s legislativním návrhem.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. Promlouvám k vám jako zástupce země, která byla nedávnou obětí terorismu a zpráva pana Costu o společných pravidlech v oblasti bezpečnosti civilního letectví je jednou z těch, které vítám. Bezpečnost civilního letectví je něco, co se týká všech členských států, a proto vyžaduje společné základní normy v celé EU. Co se týká financování zlepšení bezpečnostních opatření, domnívám se, že byla dosažena přiměřená dohoda, která dává členským státům a uživatelům dostatečný prostor k rozdělení nákladů. Flexibilní způsoby financování zohlední nejen potřebu vykonávat základní opatření v Evropě, ale zároveň umožní letištím, kde je větší riziko teroristických útoků, uskutečnit další kroky k vypořádání se s hrozbou. Dále vítám návrh na snížení frekvence opakované detekční kontroly cestujících, kteří přicházejí ze třetích zemí s bezpečnostními normami rovnocennými EU. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Odmítl jsem hlasovat pro konečné smíření mezi Evropským parlamentem a Radou, protože jsem proti opatření týkajícímu se ozbrojených doprovodů v letadle vzhledem k vysoké úrovni dodatečných kontrol, které musí cestující podstoupit před vstupem na palubu letadla. Toto opatření považuji za přehnané: cestující se tím vzdávají svých práv jménem letové bezpečnosti, neslouží to principu proporcionality a nakonec to způsobí obyvatelům finanční zátěž – jinými slovy cestujícím. Vyzýváme vlády členských států a především řeckou vládu, aby se nezabývala tímto opatřením a aby využila rozsah působnosti, který je jí už dostupný.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Bezpečnost civilního letectví čelila v posledních letech skutečným, strašným a nevídaným problémem. Každá snaha poskytla vhodnou odpověď na hrozby vůči životům cestujících a letové posádky a ještě stále zjišťujeme, že zavedená pravidla nedokáží udržovat krok s kreativitou kriminálníků. Proto se nemůžeme zdržovat nebo trávit více času diskusemi, které jsou založené na pocitu falešné bezpečnosti.

Právní předpis, o kterém dnes hlasujeme, je jen částí legislativní činnosti, kterou Unie zdokonalovala s cílem zabezpečit větší a očividnější bezpečnost pro své občany. V oblasti letecké bezpečnosti je proto nezbytné vybavit se flexibilními nástroji, které umožní vytvořit maximálně bezpečné prostředí pro občany a které je možné lehce a přiměřeně hodnotit. Proto hlasuji pro dohodu, které tento Parlament dosáhl v rámci smírčího procesu a která zajišťuje ochranu občanů, bezpečnost v civilním letectví a trvalý dozor nad těmi, kteří ohrožují naši bezpečnost, demokratické instituce a zásady právního státu.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Costa o textu týkajícím se společných pravidel v oblasti bezpečnosti civilního letectví, kterým se ruší nařízení (ES) č. 2320/2002.

Věřím, že nejdůležitější je vytvořit jednodušší a flexibilnější právní rámec, který zvyšuje míru svobody a rozhodovací pravomoc ve fázi realizace zákonů v porovnání s předcházejícími opatřeními, která byla příliš podrobná.

Myslím si však, že je správné uskutečnit několik drobných změn, především v souvislosti s propojením letišťových nákladů a nákladů nabízených služeb. V této souvislosti bych rád požádal Komisi, aby co nejdříve předložila podnět, co se týká financování bezpečnostních opatření na evropských letištích a transparentnosti bezpečnostních nákladů s cílem určit možné narušení hospodářské soutěže.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (PSE), písemně. Budu hlasovat pro kompromisní dohodu dosaženou v smírčím procesu i navzdory tomu, že mám jisté námitky týkající se nejen financování tohoto právního pořádku, ale rovněž postoje Rady ministrů během celého jednání.

Za prvé, je zapotřebí udělat takový závěr, aby byly vlády přesvědčeny, že mohou zavést posílená bezpečnostní opatření v civilním letectví a očekávat, že toto odvětví a následně cestující za ně budou platit. Mé stanovisko je, a v skutečnosti to bylo i stanovisko Parlamentu, že pokud členské státy trvají na posílených bezpečnostních opatřeních, měly by aspoň přispívat na náklady.

Za druhé, smírčí proces vnímám jako snahu stran dospět ke kompromisu svých názorů s cílem dosáhnout dohody. Co se týká tohoto spisu, Rada kromě toho, že zanedbala zvážení kompromisu anebo smíření, dokonce arogantním způsobem obvinila Parlament, že ohrožuje bezpečnost cestujících. Popravdě řečeno takovýto postoj je nepřijatelný a zanechává nám rozhořčený odkaz, na který si vzpomeneme během budoucích smírčích procesů. Nakonec mám pocit, že Rada mě vydírala, abych hlasoval pro tuto dohodu, abychom mohli mít zavedená aspoň bezpečnostní opatření na ochranu veřejnosti. Ale můj hlas přichází s odporem a rozhořčením.

 
  
  

- Zpráva: Reino Paasilinna (A6-0041/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně.(FR) Jsem rád, že byl přijatý návrh v druhém čtení a na základě zprávy mého finského kolegy, pana Paasilinna, o společné pozici Rady na účely přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o založení Evropského inovačního a technologického institutu, myšlenka, se kterou přišel v únoru 2005 předseda Evropské komise José-Manuel Barroso a která vzbudila jistou dávku skepticismu například v souvislosti s přidanou hodnotou, kterou může takovéto zařízení poskytnout.

Protože sdílím názory a zájem o financování projektu takovéhoto druhu, považuji za potřebné rozvíjet taková zařízení s cílem shromáždit poznatky v srdci evropského ideálu, protože naše humanistická evropská civilizace se bude vyvíjet prostřednictvím rozvoje poznatků, a ne kultury. Mimochodem, měl bych zmínit zvyšující se nepřiměřenost naší rozpočtové struktury v rámci Evropské unie, především co se týká financování velkých projektů, jako je i tento (anebo například Galileo). Nakonec nerozumím, proč Skupina zelených/Evropská svobodná aliance předložila změnu a doplnění o zamítnutí, a tím i odložení realizace společného postoje, proti kterému jsme já a má politická skupina hlasovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vítám a podporuji zprávu svého kolegy, pana Paasilinna, jejímž cílem je přispět k hospodářskému růstu EU a konkurenceschopnosti rozvíjením nových druhů inovací prostřednictvím zřízení Evropského inovačního a technologického institutu (EIT).

Cílem EIT je podporovat klíčový prvek konkurenceschopnosti, totiž „poznatky“. Poznatky nemohou být ve své podstatě neměnným konceptem, a tak mohou existovat jen prostřednictvím dynamického strukturovaného procesu výzkumu a nových objevů. Skutečný pokrok se dosahuje jen prostřednictvím inovací.

V současnosti jsou v pohybu na světovém trhu znalostních ekonomik konkurenti jako Spojené státy, Inde a Japonsko, země, kde byly inovace vždy základním kamenem hospodářského rozvoje, a následně se těšili, že mají konkurenční výhodu vůči EU.

EIT bude sloužit k posílení výměny poznatků, spojení, výměnu a šíření myšlenek a soustřeďování výzkumů z celé Evropy v makrooblastech, které jsou nezbytné pro rozvoj budoucí konkurenceschopnosti EU.

Možné přínosy pro systém hospodářské soutěže na našem trhu jsou téměř neomezené. Bude na nás zabezpečit, aby se udělené finanční prostředky v hodnotě 2,4 miliardy EUR využívaly správním způsobem a aby se Evropská unie mohla důrazněji zabývat budoucími výzvami, které vycházejí ze světového trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak už bylo řečeno při prvním čtení, jsme velmi kritičtí vůči zřízení Evropského technologického institutu, především vzhledem ke stanoviskům různých výzkumných organizací.

V souladu s pozicemi vědeckých organizací, které kritizovaly tento návrh o Evropském inovačním a technologickém institutu, hlasovali jsme pro návrh, který odmítal společnou pozici Rady, ale naneštěstí tento návrh byl zamítnut. V první řadě nejsou dostatečné finanční zdroje. Jednou z možností financování je rozpočet Společenství včetně dotací určených na výzkum, což může být další způsob podpory rozvinutějších zemí, kterým lze setřít rozdíly.

Po nátlaku z různých zemí, které chtěly být hostitelem institutu, se to téměř i stalo, jistým druhem vstupní brány sloužící ke konzultaci vědeckých společenství v různých oblastech. Evropský parlament přijal několik změn a doplnění návrhu Komise, ale podle našeho názoru nejsou dostatečné pro posílení něčeho, co bylo deformované už při svém vzniku.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. (PL) Podporuji v plné míře zprávu svého kolegy, pana Paasilinna. Jsem přesvědčená, že tato instituce je třeba pro Evropskou unii a její členské státy. Je to nejen zájem evropských badatelů a skupin vědců v jednotlivých státech, ale také obyčejných lidí – především podnikatelů. Domnívám se, že institut by měl plnit mobilizující funkci pro celou EU a následně jeho součástí by měl být každý členský stát.

Sehrává zvláštní úlohu při poskytování stejných příležitostí a sjednocování ekonomik EU v nových členských státech. Jen pokud sloučíme výzkumný potenciál a snahy vědců ze „staré“ a „nové“ Evropy, ocitneme se v situaci, kdy budeme moci vyrovnat existující nepoměr a uděláme krok vpřed při vykonávání cílů lisabonské strategie. S ohledem na to bych se ráda na vás obrátila s prosbou, aby bylo sídlo institutu (správní rada) umístěno v mé vlasti, v Polsku – ve Vratislavi (Wrocław).

Toto město se nachází na místě, kde se střetávají kultury staré a nové Evropy a leží v těsné blízkosti dalších tří členských států: Německa, Rakouska a České republiky; má výbornou vědeckou a výzkumnou podpůrnou základnu, množství institucí vyššího vzdělávání a obrovskou populaci studentů, v počtu téměř 200 000. Nepochybuji o tom, že Vratislav je nejlepší místo pro sídlo Evropského inovačního a technologického institutu.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. Zpráva pana Paasilinna „Založení Evropského inovačního a technologického institutu“ je významným přínosem pro dosahování cílů, které jsou stanoveny v lisabonské strategii. Koncept sloučení odborných znalostí soukromého sektoru, výzkumných organizací a institucí vyššího vzdělávání je prospěšný a zajímavý pilotní projekt. Musíme také zabezpečit, aby správní rada EIT byla zvolena transparentně a aby chránila integritu své práce. Parlament a Rada by měly sehrávat svou roli a zabezpečit, aby se podporovala transparentnost, stejně tak i zajistit, aby EIT byla odpovědná a aby se respektovala autonomie znalostních a inovačních společenství. Podporuji tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Vzhledem k dohodě, kterou dosáhla Rada a Parlament, proti níž Evropská komise nevznesla žádné námitky, si myslím, že dnešní přijetí doporučení v druhém čtení na přijetí nařízení, kterým se zakládá Evropský inovační a technologický institut, znamená obzvlášť významný okamžik, protože efektivně symbolizuje zrození důležitého projektu.

Už uplynulo pár let od chvíle, kdy Evropská unie určila inovace a poznatky jako hlavní aspekty střetu výzev globalizace a vzniku nových důležitých hospodářských subjektů. V této souvislosti, zvláštní podpora výzkumu a rozvoje jako hospodářské zbraně je iniciativou, která si zaslouží co největší možnou pomoc – a toto je základem projektu.

V souvislosti s tím, zda by bylo lépe mít skutečnou půdu anebo přijaté řešení Společenství, jen čas ukáže, který by měl převládat. V každém případě je důležité – dokonce nezbytné – vyzbrojit se flexibilitou a permanentní schopností přizpůsobit model nejlepším řešením. Jinak instruktor inovací nebude mít schopnost inovovat, což by byla neodpustitelná chyba, když máme v úmyslu vybudovat účinné modely.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Původně jsem chtěl podpořit návrh Evropského technologického institutu, protože vyplňuje existující mezeru mezi vyšším vzděláváním, výzkumům a inovací, což je důležité v souvislosti s hospodářstvím a vnitřním trhem. Proto se zdálo, že EIT bude velkolepý projekt – pokud by mu v tom nebránila nepřiměřená finanční ustanovení.

Proto nemohu podpořit současný návrh nebo společnou pozici Rady, především z důvodu nepřiměřeného rozpočtu.

Komise navrhla přiměřenou sumu, která dokáže zabezpečit potřeby KIC (znalostní a inovační společenství) na šest let.

Rada snížila rozpočet v takovém rozsahu, že už to víc není možné. Hodnocení vlivu EIT ukázalo, že pevný základ financování byl základním faktorem pro dosažení úspěchu.

Podle znění návrhu KIC jsou nuceny hledat vnější zdroje financování z jiných programů Společenství, které navíc nejsou určeny na tento účel. Členské státy proto budou muset převzít odpovědnost za poskytování financování pro sebe, protože se jednoduše můžeme spolehnout na soukromé sponzorování. Tento návrh by znamenal, že projekt je odsouzený k neúspěchu.

Nakonec skutečnost, že klimatické změny jako základ KIC byly z návrhu odstraněny, znamená, že už nadále nechci podporovat zprávu.

 
  
  

- Zpráva: Reimer Böge (A6-0065/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark, Nigel Farage a John Whittaker (IND/DEM), písemně. Samozřejmě jsme pro to, aby Británie dostala peníze od Evropské unie jako příspěvek na náklady související s povodněmi z minulého roku. Proto podporujeme tento návrh.

Využijeme však příležitost poznamenat, že nejsme nakloněni této úpravě v souvislosti, s níž Británie musí žádat Evropskou unii o pomoc.

Spojené království je velký čistý přispěvatel do rozpočtu EU. Namísto toho, abychom prosili o navrácení malé částky, bychom měli si ponechat naše finanční zdroje a rozhodnout se sami, jak je vynaložíme.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Corbett (PSE), písemně. Jsem rád, že Evropský parlament schválil přidělit pomoc obětím povodní z minulého léta ve výši 170 milionů EUR z fondu solidarity EU, aby pomohl odstranit škody po povodních v mé zemi, a především v mém regionu. Povodně postihly stovky domovů a podniků a tisíce lidí uvrhly do bídy. Skutečnost, že jde o druhý nejvyšší příspěvek, jaký kdy poskytl Fond solidarity EU, poukazuje na obrovské finanční a osobní ztráty a oběti. Doufejme, že tyto peníze půjdou na pokrytí těchto nákladů.

Jako člen parlamentu jednoho z nejvíce postižených regionů, mohu říci, že každý příspěvek je vítaný. Toto gesto solidarity od zbytku Evropy bude v mém regionu nejvíce vítané.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Text, který byl dnes schválen, dokazuje mobilizaci Fondu solidarity pro Spojené království v souvislosti s povodněmi z léta 2007.

Protože ohlášené škody přesahovaly práh na spuštění mechanismu, pokud jde o Spojené království, přibližně 4 612 000 000 EUR, následky povodní byly označeny jako „velká katastrofa“ a Komise navrhla zmobilizovat Fond solidarity na pomoc ve výši 162 387 985 EUR.

Vyjádření Výboru pro regionální rozvoj EP tlačí na Radu, aby dosáhla dohody o navrhovaném přehodnocení nařízení Komise, kterým se zakládá tento fond, se kterým nepřišel od chvíle, kdy EP přijal své stanovisko v prvním čtení 18. května 2006 s kritickým ohlasem od nás všech.

V našem stanovisku, kromě jiného, postoj EP nezaručuje přednost regionálních katastrof, a dokonce ani neumožňuje rozlišit zvláštní povahu přírodních katastrof Středomoří nebo přizpůsobení tohoto fondu – vzhledem k časovému omezení a oprávněné činnosti – zvláštní povaze přírodních katastrof, jako je sucho a požáry. Tyto aspekty by měly být chráněné.

 
  
MPphoto
 
 

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. (PL) Pane předsedající, Fond solidarity je typický příklad principu solidarity, který je jedním ze základních kamenů Evropského společenství. Kritéria jeho rozmístnění se zlepšovala během řady let jeho činnosti, čímž se skoncovalo s jeho řízením na základě volného uvážení, což bylo očividné aspoň při prvních pokusech zavést antiglobalizační fond a řídit ho, a toto je nová rozpočtová instituce Evropské unie zřízená v rámci finančního výhledu 2007–2013. Jeden velký nedostatek, který vyzdvihly země postižené přírodní katastrofou a který byl výrazně zdůrazňovaný v případu Fondu solidarity, byla dlouhá čekací doba, než se tento nástroj začal uplatňovat. EU dokázala paradoxně rychleji odmítnout žádosti o pomoc ze strany třetích zemí než ty, které podaly členské státy.

Návrh na mobilizaci fondu s cílem pomoci Velké Británii a Severnímu Irsku, které postihly povodně v červnu a červenci 2007, splňuje všechny formální požadavky. Je třeba ocenit odezvu Výboru pro regionální rozvoj, která urychlila jednání Parlamentu. Zatím je těžké vyjadřovat se ke zpoždění ze strany Evropské komise. Její závěry z 18. ledna 2008 se objevily šest měsíců po přírodní katastrofě a okamžité žádosti Velké Británie. Toto zavání špatnou tradicí opožděného řízení Fondu solidarity a žádá zlepšení výkonných ustanovení, která Parlament požaduje už od 18. května 2006.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. Následně po ničivých povodních, které minulý rok postihly Británii, bych rád vzdal čest práci a zprávě pana Bögea o mobilizaci Fondu solidarity Evropské unie. Všichni postižení, včetně podniků, budou moci využívat navržené finance. Proto vítám doporučení zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Bezprostředně po přírodní katastrofě je zapotřebí urychleně poskytnout dočasné ubytování a uskutečnit provizorní opravy v oblasti infrastruktury, jako je například vedení rozvodu energie, cesty, mosty atd., a to tak, aby nemocnice mohly začít opět normálně fungovat, a právě tady může Fond solidarity velmi pomoci. Není možné však zaplatit tisíce hodin práce, kterou vykonávají jednotky první pomoci. Rovněž není možné odškodnit utrpení těch, kteří byli postiženi.

Je zapotřebí zachovat ve Fondu solidarity rozumnou rovnováhu mezi rychlým a byrokratickým způsobem rozdělení finančních zdrojů a zabezpečením, aby nebyly použité na jiné účely než na ty, pro něž jsou určeny. Ochrana a lepší mezivládní spolupráce jsou obzvlášť důležité pro přípravu na budoucí přírodní katastrofy. Proto by tyto události neměly za žádných okolností sloužit k vybudování civilní obranné agentury EU anebo jednotky rychlého nasazení pro katastrofy, protože tyto jednotky by nebyly v pozici poskytnout účinnou ochranu proti přírodním katastrofám, ale prostě by zvýšily náklady a byrokracii.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. (SV) Hlasuji proti této zprávě, protože si vyžaduje zvýšení rozpočtu EU. Příspěvky Británii za povodně z roku 2007 by se neměly hledat v rámci existujícího rozpočtu, protože by bylo zapotřebí přehodnotit celý proces, například nezvýšit rozpočet pro Galileo.

 
  
  

- Zpráva: Kyösti Virrankoski (A6-0058/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin (IND/DEM), písemně. (SV) Zkušenosti z minulosti ukazují, že EU neřídí dobře pomoc při katastrofách. Junilistan si myslí, že výdaje z fondu mohou často snížit motivaci členských států odstranit problémy, které spočívají právě v potřebě pomoci.

Co se týká zavedení rozpočtové položky na výdaje za mimořádných okolností, Junilistan se domnívá, že záměrem tohoto článku je posílit dojem, že EU se snaží stát se velmocí, která by mohla ovlivnit všechno, co se stane ve světě. Junilistan má vůči tomu námitky.

Frontex jde příliš daleko, když je zapotřebí řídit hraniční kontroly a imigrační politiky členských států. Junilistan je proti jakémukoli rozšíření jeho činnosti.

Protože nemohu podpořit návrh opravného rozpočtu z výše uvedených důvodů, rozhodl jsem se hlasovat proti zprávě v celém rozsahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) První dodatek k rozpočtu Společenství na rok 2008 zahrnuje mobilizaci Fondu solidarity v částce přibližně 162,4 milionu EUR pro Spojené království – v souvislosti s povodněmi z roku 2007 –, stejně tak i zavedení nové rozpočtové položky a přesuny mezi rozpočtovými položkami, které neovlivní výslednou částku celkového rozpočtu.

V organizační struktuře Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) nastalo zvýšení o 25 míst, z 69 na 94, vzhledem ke zvýšení rozpočtu, které se pro tuto agenturu už uskutečnilo – přibližně 30 milionů EUR – a které bylo schváleno během diskuse o rozpočtu Společenství na rok 2008. Činnost agentury se postupně ustaluje a přesouvají se na ni kompetence, které jsou základním kamenem suverenity státu. Je to agentura, která mezi ostatními příklady poskytuje podporu „pevnosti Evropa“ a imigrační politice s důrazem na bezpečnost, kterou podporuje EU.

Rovněž je zapotřebí zdůraznit vytvoření nového titulku „Mimořádně výdaje v případe krizových situací“, i když není jasné, co se má rozumět pod pojmem „krize“.

 
  
MPphoto
 
 

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. (PL) Pane předsedající, první opravný rozpočet během plnění rozpočtového plánu na rok 2008 pokrývá položky, které jsou seskupené do společných hlaviček podle úpravy na „neodvratné, mimořádné nebo nepředvídatelné situace“.

Bod 1, zlepšit mobilizaci Fondu solidarity ve prospěch Velké Británie, kterou postihla v létě minulého roku silná smršť a škody způsobené povodněmi, rozhodně spadá do této kategorie. Jediná připomínka k této věci je, že zpomalování při mobilizaci fondů vyplývající z opožděné žádosti podané Evropskou komisí, se stává zahanbující tradicí. Bod 5 navrhuje vytvoření rozpočtového článku 27 01 11: Mimořádné výdaje v případe krizových situací, které umožní financování mimořádných výdajů spojených s vyhlášenými krizovými situacemi, jsou podobné povahy. Ostatní tři položky, které byly vloženy do společného balíčku opravného rozpočtu, jsou však odlišné povahy.

Sdílím pochybnosti zpravodaje, které se týkají financování Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum (ERCEA) a také ne zcela koherentní závěr o vytvoření rozpočtové položky 06 01 04 12: program Galileo. Změněná organizační struktura Frontex by měla být přijata.

Vhodná analýza celého závěru je problematická vzhledem k nesourodé povaze rozpočtových položek uvedených v pozměňovacím návrhu 1/2008.

 
  
MPphoto
 
 

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Zkušenosti z minulosti ukazují, že EU neřídí dobře pomoc při katastrofách. Junilistan si myslí, že výdaje z fondu mohou často snížit motivaci členských států odstranit problémy, které spočívají v potřebě pomoci.

Co se týká zavedení rozpočtové položky na výdaje při mimořádných okolnostech, Junilistan se domnívá, že záměrem tohoto článku je posílit dojem, že EU se snaží stát velmocí, která by mohla ovlivnit všechno, co se stane ve světě. Junilistan má vůči tomu námitky.

Frontex jde příliš daleko, když je třeba řídit hraniční kontroly a imigrační politiky členských států. Junilistan je proti jakémukoli rozšíření jeho činnosti.

Zpráva však také uvádí, že zdroje by se v současnosti neměly přesouvat z operační položky do administrativní položky. Tato zpráva navíc podporuje vytvoření rozpočtové struktury pro Výkonnou agenturu pro výzkum a Výkonnou agenturu Evropské rady pro výzkum (ERC).

Myslím si, že tyto otázky mají značný význam, a proto jsem hlasoval pro zprávu v celém rozsahu, i navzdory námitkám vůči ostatním změnám a doplněním, které navrhuje zpráva.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. V zprávě pana Kyösti Virrankoskiho „Opravný rozpočet č. 1/2008“ týkající se Fondu solidarity, můžeme vidět, že EU je připravená vložit nové peníze na mobilizaci Fondu solidarity v Spojeném království. Doufám, že jde o něco, co budeme uplatňovat i v případě dalších členských států, které jsou oběťmi přírodních katastrof, jako například Řecko. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. (RO) Jako poslanec zvolený v Rumunsku, oceňuji schválení návrhu usnesení o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 1/2008. Tato změna rozpočtu je důležitá vzhledem ke změnám personálu v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex). Rumunsko představuje v Evropské unii zemi východního bloku a je odpovědné za řízení jedné z nejširších vnějších pozemních hranic Unie.

Z tohoto důvodu Rumunsko musí vždy podporovat posílení spolupráce lepšího řízení hranic a poskytnout pro FRONTEX dostatečné prostředky, aby mohl vykonávat svou činnost v nejlepších podmínkách, ať už jde o finanční prostředky, zaměstnance anebo zařízení. Zároveň velmi oceňuji návrh článku „Mimořádné výdaje v případe krizových situací“: nikdy nemůžeme být dostatečně připravení na takové nečekané události.

 
  
  

- Zpráva: Luis Manuel Capoulas Santos (A6-0053/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström and Åsa Westlund (PSE), písemně. (SV)

Rozhodli jsme se hlasovat pro dohodu, protože naše země je bohužel momentálně tak velmi hospodářský závislá na dohodě s EU o rybolovu. Pokud by měla být dohoda EU o partnerství zrušena s okamžitou platností, mělo by to vážné důsledky pro hospodářství země. Bereme skutečně vážně vědecké zprávy potvrzující, že moře se vylovují. Proto z dlouhodobého hlediska nevnímáme dohody EU o rybolovu jako udržitelné prostředky potlačování chudoby a podpory rozvoje.

Chceme změnit politiku EU v oblasti rybolovu tak, aby vedla k obnově zásob ryb. Rovněž chceme změnami v obchodní a dotační politice EU a různými formami partnerství podporovat trvale udržitelný rozvoj v zemích, pro které jsou současné dohody o rybolovu s EU hlavním zdrojem příjmů.

Majitelé lodí by měli nést odpovědnost za náklady vznikající v důsledku dohod, z kterých profitují, a my chceme vidět pokračující změny v tomto směru. Proto jsme hlasovali ve prospěch pozměňujícího a doplňujícího návrhu 8, i když tyto změny by se měly uskutečňovat v širším kontextu.

Guinea-Bissau je jednou z nejchudších afrických zemí. Chceme podotknout, jak je důležité, aby EU našla jiné, dlouhodobější a trvale udržitelné způsoby podpory Guiney-Bissau, neboť dohody o rybolovu s EU v současnosti tvoří až 30 % HDP této země.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Capoulasa Santose k návrhu na nařízení Rady o uzavření partnerské dohody o rybolovu mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau, protože si myslím, že to je vyvážená dohoda zaručující udržitelnost rybolovu a rovněž ochranu zájmů obou stran: Evropské unie a Guiney-Bissau.

Pozměňující a doplňující návrhy předložené zpravodajem považuji za důležitý příspěvek k posílení politiky EU v otázce rybolovu, protože zdůrazňují důležitost posílení úlohy Parlamentu a informací, které dostává.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Dohoda mezi ES a Republikou Guinea-Bissau období od června 2007 do června 2011 zabezpečuje udělení 37 licencí na rybolov, z toho čtyři Portugalsku.

Celkově 35 % finančního příspěvku ES je přiděleno na podporu iniciativ, které byly přijaty v rámci sektorové politiky v oblasti rybolovu, vypracované Guineou-Bissau. Důraz se klade na zlepšení zdravotních a hygienických podmínek rybích výrobků a na monitorování, kontrolu a dohled nad rybářskou činností. To je mimořádně důležitá oblast práce, vzhledem k tomu, že podle mezinárodních orgánů byly zdroje ryb v té zemi výrazně poznamenané, kromě jiného, nelegálním, neregulovaným rybolovem.

Dohoda rovněž zabezpečuje povinné zaměstnávání domácích námořníků, tedy z Guiney-Bissau, v závislosti na celkové nosnosti plavidla.

Stejně tak jako v ostatních dohodách, na tyto námořníky se vztahuje deklarace Mezinárodní organizace práce (ILO).

Článek 10 této dohody rovněž zabezpečuje zakládání společných podniků mezi provozovateli Společenství a provozovateli Guiney-Bissau se zřetelem ke společnému využívání surovin. Tato možnost je výhodná pro plavidla Společenství, protože budou osvobozena od placení poplatků za licenci.

 
  
  

- Zpráva: Daniel Varela Suanzes-Carpegna (A6-0054/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. (SV) Pokud by měla být dohoda o partnerství EU zrušena s okamžitou platností, mělo by to vážné důsledky pro řadu rozvojových zemí a mnoho tím postižených lidí. Proto nemůžeme jednoduše říci „ne“ dohodám o rybolovu, které má EU s jinými zeměmi. Bereme však opravdu vážně vědecké zprávy potvrzující, že moře se vylovují. Proto chceme změnit politiku EU v oblasti rybolovu tak, aby vedla k obnově zásob ryb. To musí být součástí vážné revize.

Z dlouhodobého hlediska nevnímáme dohody EU o rybolovu jako udržitelné prostředky k potlačování chudoby a podpory rozvoje.

Proto chceme změnami v obchodní a dotační politice EU a různými formami partnerství podporovat trvale udržitelný rozvoj v zemích, pro které jsou současné dohody o rybolovu s EU hlavním zdrojem příjmů.

Majitelé lodí by měli nést odpovědnost za náklady vznikající v důsledku dohod, z kterých profitují, a my chceme vidět pokračující změny v tomto směru. Proto jsme hlasovali ve prospěch pozměňujícího a doplňujícího návrhu 8, i když tyto změny by se měly uskutečňovat v širším kontextu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Hlavním cílem nové dohody o partnerství mezi ES a Pobřežím slonoviny je posílení spolupráce mezi těmito dvěma stranami, stejně tak i vytvoření partnerského rámce a v něm vytvoření trvale udržitelné politiky v oblasti rybolovu a rozumné využívání živých mořských zdrojů, se zvláštní pozorností věnovanou podpoře politiky rybolovu této země.

Obě strany se dohodnou na prioritách, na základě kterých se rozhodne o podpoře a stanoví se cíle, roční a víceleté programování a kritéria na vyhodnocení výsledků, kterých se má dosáhnout, se zřetelem na zabezpečení trvale udržitelného a odpovědného řízení tohoto odvětví. Dohoda respektuje základní principy společné politiky v oblasti rybolovu a zabezpečuje Portugalsku licence na rybolov pro pět plavidel, lovících na dlouhý povrchový vlasec s háčkem.

Členové portugalské Sociálně-demokratické strany proto hlasovali pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato dohoda zabezpečuje celkově čtyřicet licencí na rybolov, které budou přiděleny plavidlům členských států EU, pět z nich Portugalsku, na období šesti let od července 2007. V porovnání s předchozí dohodou to představuje výrazné snížení objemu rybolovu, tato dohoda však poskytuje možnost zvýšení úlovku. Strany se dohodly, že celý finanční příspěvek ES bude určen na podporu iniciativ přijatých v rámci odvětvové politiky v oblasti rybolovu, vypracované Pobřežím slonoviny.

Majitelé plavidel, profitující na této dohodě, musí zaměstnat mezi námořníky minimálně 20 % občanů zemí ze skupiny afrických, karibských a tichomořských států. Dohoda zabezpečuje, že se na tyto námořníky vztahuje deklarace Mezinárodní organizace práce (ILO) o základních principech a právech při práci. Tato deklarace zabezpečuje svobodu sdružování a efektivní uznání práva na kolektivní vyjednávání a eliminaci diskriminace týkající se zaměstnanosti a zaměstnání. Platy námořníků budou stanoveny oboustrannou dohodou mezi majiteli plavidel a námořníky nebo jejich zástupci, ale nemohou být nižší, než jsou standardy v zemi jejich původu, což by mohlo vést k porušení zásady stejné mzdy za stejnou práci.

 
  
  

- Zprávy: Luis Manuel Capoulas Santos (A6-0053/2008) a Daniel Varela Suanzes-Carpegna (A6-0054/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek, Olle Schmidt a Anders Wijkman (PPE-DE), písemně. (SV) Rozhodli jsme se hlasovat proti těmto dvěma dohodám o partnerství v oblasti rybolovu mezi EU a Guineou-Bissau, respektive Pobřežím slonoviny. Důvodem je, že zkušenosti s tímto typem dohod jsou velmi pochybné. Zemím s nízkým příjmem se nabízí jednorázová platba a ty jako kompenzaci otevřou své vody pro komerční rybolov členských států EU, hlavně z jižní Evropy. Přesunuté zdroje jsou v porovnání s úlovky absurdně malé; navíc existuje zřetelné riziko dlouhodobě neudržitelného rybolovu. Dalším argumentem je, že často také bývá nepříznivě ovlivněný místní pobřežní rybolov. Doufáme, že bude možné, v kontextu strategie EU trvale udržitelného rozvoje, bezodkladně přehodnotit tyto dohody o rybolovu a nahradit je vizemi, které jsou trvale udržitelné.

 
  
  

- Zpráva: Gabriele Albertini (A6-0014/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. (SV) Myslíme si, že návrh na společný rychlostní limit na dálnicích v EU může mít pozitivní vliv na životní prostředí v tom smyslu, že rychlost se může omezit v těch členských státech, které nemají povinné rychlostní limity na dálnicích. Je však důležité, aby žádný členský stát nebyl donucen porušením principu subsidiarity zvýšit rychlostní limit na svých silnicích. Členské státy musí mít vždy možnost zavést nižší rychlostní limity, jako jsou evropské standardy.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně.(FR) Hlasoval jsem pro zprávu vypracovanou z vlastní iniciativy mým výborným italským kolegu, panem Albertinim, která předkládá množství doporučení hráčům v tomto odvětví, jak zlepšit situaci, která se zhoršuje kvůli rostoucí poptávce po ropě a ubývání zásob ropy, rostoucímu přelidnění některých míst a negativnímu vlivu na lidské zdraví a klimatickou změnu.

Podporuji tři vybrané oblasti zapojení veřejné politiky: podpora technických vynálezů (auta s maximálními emisemi 125 g CO2/km), vývoj nástrojů založených na tržním principu (systém obchodování s emisemi, daňové stimuly, poplatky/cestovné na základě vlivu na životní prostředí atd.) a používání doprovodných opatření, která umožní co nejefektivnější využívání dopravních prostředků a infrastruktury.

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, doprava má bezpochyby vliv na socioekonomické podmínky společnosti a zároveň má přímý vliv na životní prostředí. Městská doprava v skutečnosti produkuje 40 % emisí CO2 a udržuje Evropu v závislosti jako „rukojmí“ trhu s fosilními palivy, jako je například ropa, která pokrývá přibližně 70 % celkové poptávky.

Tato alarmující čísla postačují k vysvětlení naléhavosti a nezbytnosti vytvoření nové komplexní strategie pro dopravu v Evropě, která by skutečně mohla být odvozena z této zprávy.

Znečištění způsobené dopravou se musí velmi rychle výrazně snížit stanovením omezení na emise pro znečišťovatele, změnou složení pohonných směsí a pokračováním v poskytování stimulů na nákup a používání dopravních prostředků, které jsou šetrné k životnímu prostředí.

EU proto ponese odpovědnost za zavedení integrovaného plánu na dosažení tohoto důležitého cíle tím, že se zaváže poskytovat stimuly na železniční dopravu, která tam, kde došlo k vhodným vylepšením, může garantovat vysokou úroveň efektivity s malým vlivem na životní prostředí. Transevropské sítě by se měly dokončit co nejdříve a vyžadují větší finanční podporu od EU. Na druhé straní, členské státy musí garantovat a dohlížet na dokončení této výstavby, kromě případů, kde byl dokázaný škodlivý vliv na životní prostředí anebo na zdraví člověka.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylwester Chruszcz (NI), písemně. (PL) Pozměňující a doplňující návrh číslo 1 ke zprávě (A6-0014/2008) o politice trvale udržitelné evropské dopravy, předložený skupinou PPE-DE, byl důvodem pro oprávněné znepokojení, pro mě a také pro celou sféru dopravy. Tento pozměňující a doplňující návrh je zaměřený na oddálení revize směrnice o evropském označování. Přijetí tohoto pozměňujícího a doplňujícího návrhu by vyslalo negativní signál z Evropského parlamentu a bylo by v rozporu se zprávou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu z 28. ledna 2008. Proto jsem hlasoval proti tomuto pozměňujícímu a doplňujícímu návrhu a proti celému obsahu této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o politice trvale udržitelné dopravy. Tato zpráva zohledňuje evropské politiky energetiky a životního prostředí. V rámci EU se až 70 % poptávky po ropě náleží sektoru dopravy.

Musíme skoncovat s naší téměř úplnou závislostí na fosilních palivech kombinováním různých politik, které zahrnují všechny způsoby dopravy. Tento přístup by měl vytvořit podmínky nutné pro realismus, jako například technologické inovace vedoucí ke snížení emisí CO2 z automobilů a rozvoj biopaliv, reforma daňového systému, aby zohledňoval dopad na životní prostředí a doprovodná opatření ke zlepšení využívání infrastruktury a na povzbuzování občanů, aby změnili své zvyky.

Každý občan může být hráčem v trvale udržitelné dopravě tím, že upřednostní využívání veřejné dopravy před osobními auty všude tam, kde je to možné.

Pro ulehčení používání druhů osobní a nákladní dopravy s nízkými emisemi, jako je například železniční, říční, námořní a veřejná doprava, je nutná škála nových služeb, více konkurenční organizace sektoru a zároveň různé způsoby využívání určité infrastruktury.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Protože v tomto vysvětlení o hlasování se nedají komentovat všechny důležité záležitosti, které nastolila tato zpráva z vlastní iniciativy EP, vzhledem na její komplexnost a rozsah, je třeba poznamenat, že dokument neřeší nebo řeší nesprávně ty aspekty, které výzkumníci považují za základní při řešení problémů dopravy a energetiky a jejich vlivu na životní prostředí. Například:

– dokument se nezmiňuje o vysokých cenách ropy a ani o jejich následcích;

– dokument se nezmiňuje o používání metanu v silniční dopravě (ve formě stlačeného zemního plynu, zkapalněného zemního plynu anebo biometanu);

– používání vodíku jako alternativního paliva pro silniční dopravu je málo srozumitelné;

– nekritická náklonnost k používání biopaliv, s jejich vážnými následky, které už byly jasně prokázány;

– zpráva neobsahuje žádnou odvolávku na dokumenty, jako například Cíl 2020, program, který prosazuje nahrazení přibližně 20 % benzinu a nafty spotřebovaných v evropském dopravním sektoru do roku 2020.

Nakonec musím zdůraznit, že po jasném určení problémů potřebujeme, aby naše politiky efektivně reagovaly na tyto problémy, jako například kriticky zhodnotit současnou kapitalistickou globalizaci a úlohu dopravy v tomto rámci, především narůstající geografickou vzdálenost mezi místem výroby a místem spotřeby a následný nárůst dopravních potřeb. O tomto všem je toho třeba říci ještě mnohem víc...

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Higgins (PPE-DE), písemně. Já a mí kolegové z Fine Gael v skupině PPE-DE bychom chtěli potvrdit, že jsme se zdrželi hlasování v souvislosti s pozměňujícími a doplňujícími návrhy číslo 3 a 11 a také celé zprávy, kvůli pochybnostem v otázkách zdaňování a zpoplatnění silnic. Stále máme pocit, že o obou těchto záležitostech musí rozhodnout členské státy individuálně, a proto by neměly být zařazeny do zprávy Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Timothy Kirkhope (PPE-DE), písemně. Členové EP za britskou Konzervativní stranu hlasovali pro zprávu z vlastní iniciativy pana Albertiniho o trvale udržitelné evropské dopravě na základě toho, že tato zpráva poskytuje jasný rámec politiky, která zvýší efektivitu a zastaví sílící vliv dopravy na klimatické změny. Členové Konzervativní strany zůstávají znepokojeni tím, že výzva této zprávy k dalším návrhům Komise o internalizaci externích nákladů by se neměla začínat, dokud nebude ukončeno hodnocení vlivu a dokud Parlament podrobně neprojedná tuto záležitost. Rovněž bychom chtěli vidět, že toto řešení, pokud se zavede, se bude vztahovat stejně na všechny typy dopravy, aby nedošlo k deformaci trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji pro harmonizaci dopravy, energetické politiky a politiky životního prostředí, neboť jen koordinované snahy v těchto třech odvětvích mohou přinést trvalé zlepšení v každém odvětví zvlášť.

Svým hlasem bych chtěl podpořit především rozvoj všeobecně použitelného, transparentního a trvale udržitelného způsobu vyhodnocování externích nákladů ve všech způsobech dopravy. Proto hlasuji proti pozměňujícímu a doplňujícímu návrhu číslo 1, který se podle mě zaměřuje na oddálení internalizace interních nákladů na silniční dopravu. Přijetí toho pozměňujícího a doplňujícího návrhu by bránilo snahám EU dosáhnout politiku trvale udržitelné dopravy a navíc by vytvořilo podmínky na nekalou soutěž mezi jednotlivými dopravními odvětvími.

Vzhledem ke stále rostoucímu objemu dopravy a následnému vlivu na životní prostředí by se měla výrazně podporovat celoevropská spolupráce v oblasti nových technologií a alternativních paliv, aby se omezila produkce skleníkových plynů a zvýšila kvalita života, dokonce i v přelidněných oblastech. V této souvislosti též vyzývám ke snížení průměrných emisí u nových vozidel na 125 g CO2/km, cestou technologických vylepšení v oblasti dopravy a používáním biopaliv.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. Vítám doporučení obsažené ve zprávě pana Gabriela Albertiniho o trvale udržitelné evropské dopravě. Bezpečné a dostupné prostředky mobility by měly být právem každého občana EU. Trvalá udržitelnost takovéto dopravy je skutečně velmi naléhavou záležitostí. Podpora technologických inovací a nástrojů založených na tržním principu, jako například systém obchodování s emisemi nebo daňové stimuly, především ve velkých městech a v oblastech s citlivým životním prostředím, poskytuje možnost zabezpečit efektivní využívání dopravních prostředků a infrastruktury. Podporuji výzvu ke zvýšení investic do infrastruktury a inteligentních dopravních systémů, aby se řešily problémy, jako je přetížení. Hlasoval jsem pro doporučení této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Abychom odvedli pozornost od faktu, že navzdory nespočetným akčním plánům přešlapujeme na místě, mají nyní řidiče přivést k jízdním kolům poplatky za používání silnic, mýtné a podobně, nebo je slušně požádáme, aby chodili pěšky anebo více používali veřejnou dopravu.

Zde si však musíme něco vyjasnit: toto je výsledkem špatně koordinované místní veřejné dopravy, na které se šetřilo, až se dostala na pokraj úpadku, rozkvětu nákupních středisek na okraji měst, zatím co místní obchody jsou na ústupu, snižující se kvalitě životních podmínek ve vnitřních částech měst, narůstající zločinnosti, sousedstvím, které jsou domovem velkého množství cizinců a přeměňují se na ghetta a nakonec však v neposlední řadě, delších cest do práce, kvůli zvětšování se měst, větší flexibilitě pracovních hodin a zaměstnaneckých vztahů a roli auta jako nezbytného předpokladu výnosného zaměstnání.

Za těchto okolností a se zřetelem na fakt, že automobily samy o sobě produkují jen přibližně 10 % částicových emisí, EU chce, „jen“ chce, získat pro sebe víc kompetencí a zavést zbytečný monitorovací systém. Namísto toho by se měla postavit skutečnému problému a bojovat s příčinami namísto symptomů, například revizí dotací, a přestat podporovat zvyšování objemu těžkých nákladních vozidel, která produkují mnohem větší procento emisí. Kombinované systémy dopravy by se měly konečně stát hospodářsky výhodnými a euforie z privatizace by neměla zredukovat veřejnou dopravu na neatraktivní záplatovaný hadr.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Během posledních desetiletí odvětví dopravy výrazně investovalo do zvýšení energetické efektivnosti a uvedlo na trh inteligentní technologii s přínosem pro bezpečnost a životní prostředí. Tyto snahy se však ukazují jako nedostatečné, protože stále rostoucí poptávka v tomto odvětví je téměř úplně vymazala.

Proto se potřebujeme střízlivě podívat na tuto složitou rovnici a musíme být schopni reagovat na tuto výzvu. Dopravní odvětví je velmi dynamický hospodářský sektor; je technologicky pokročilý a stále víc konkurenceschopný. Průmysl rozsáhle investoval do výzkumu a vývoje po důkladné diskusi s institucionálními a soukromými partnery. Stále však je zapotřebí lepší koordinace, abychom z těchto snah vytěžili všechnu přidanou hodnotu. Nezbytné jsou zvláštní aktivity, co se týká informování občanů a zvyšování jejich povědomí, včetně ovlivňování jejich chování. Kromě toho bychom se měli snažit o spolupráci a koordinaci při hledání pokroku v oblasti účinnosti paliv, řízení investic, povzbuzování dynamického trhu s bezpečnějšími a méně znečisťujícími vozidly a podpory technologických inovací.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro výbornou zprávu o politice trvale udržitelné evropské dopravy, vypracovanou mým kolegou, panem Albertinim, která bere v úvahu evropskou energetickou politiku a politiku životního prostředí. Podle mě je pro EU velmi důležité, aby koordinovala své politiky rozvoje městské veřejné dopravy a systémů alternativní dopravy a také ochrany životního prostředí a snižování produkce skleníkových plynů.

Co se týká infrastruktury, všímám si, že důraz se klade na projekty silniční dopravy na úkor projektů železniční dopravy. Dokončení transevropských sítí stále vypadá jako vzdálená vyhlídka, a příspěvek EU je minimální v porovnání s náklady, které mají snášet samostatně jednotlivé členské státy. S cílem snížení emisí a zvýšení efektivity nákladní a osobní dopravy, bych zdůraznil potřebu EU poskytnout finanční podporu pro realizaci prioritních projektů v rámci transevropských sítí.

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Scheele (PSE), písemně. (DE) Zpráva pana Albertiniho říká, že lepší internalizace externích nákladů může pomoci eliminovat narušení trhu a zvýšení emisí.

Proto jsem hlasovala proti pozměňujícímu a doplňujícímu návrhu číslo 1, protože je zaměřen na oddálení internalizace externích nákladů na silniční dopravu. Toto je špatný signál, protože silniční doprava je primárně odpovědná za emise produkované dopravním odvětvím. Doufám, že revize směrnice o zpoplatnění infrastruktury, ohlášená Komisí, přinese výrazný pokrok v této oblasti.

 
Poslední aktualizace: 8. října 2008Právní upozornění