Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o pěti návrzích usnesení o Arménii(1).
Marie Anne Isler Béguin, autorka. − (FR) Pane předsedající, komisaři, dámy a pánové, vyšlou tragické události, ke kterým došlo v Arménii po prezidentských volbách konaných dne 19. února, vzkaz, že Evropa není schopna podpořit křehké malé demokracie jižního Kavkazu v jejich boji o zřízení?
Po krizi v Gruzii nyní trpí zásadními politickými otřesy Arménie. I přes velkou pozornost, která byla zemi věnována během volební kampaně, se mezinárodnímu společenství nepodařilo prosadit dialog, který by zabránil srážkám, ke kterým došlo 1. března. Po 11 dnech protestů proti výsledkům voleb ze strany opozičního hnutí pod vedením bývalé hlavy státu Levona Ter-Petrosiana se policie pokusila demonstranty rozprášit. Situace se zvrtla, což vedlo ke smrti osmi lidí, zranění mnoha dalších a k vyhlášení výjimečného stavu, který omezil svobodu informací, svobodu shromažďování a politické strany. Od té doby bylo zatčeno 400 osob. Mezi obyvatelstvem panuje zjevné napětí a obavy z nastolení politiky represí. Dnes jsme vzhledem ke svým kontaktům se všemi stranami zúčastněnými v arménském konfliktu povinni na tyto obavy reagovat.
Otázkou však je, co bychom měli navrhnout jako metodu, která by všechny strany zklidnila a přivedla je k jednacímu stolu na pozadí současného vyostřeného napětí? To je ta výzva. Musíme obnovit důvěru prostých arménských mužů a žen v jejich rodící se demokracii. Nezbytným předpokladem obnovení důvěry je zahájení vyšetřování nedávných událostí a propuštění vězněných osob. Dalším krokem – v součinnosti s mezinárodním společenstvím, naším zvláštním zástupcem pro jižní Kavkaz a našimi partnery v Radě Evropy a OBSE – musí být stanovení harmonogramu, podle kterého by se naši arménští přátelé vrátili ke jednacímu stolu, a my jsme povinni přivést k tomuto stolu všechny strany konfliktu na oficiální straně i na straně opozice. Pravidla demokracie závisejí na dialogu a nenásilí a je na nás, abychom takový přístup zprostředkovali.
S vaším svolením, pane předsedající, bych chtěla přednést ústní pozměňovací návrh. Nejsem si jista, jak postupovat v případě, kdy jsme se v usnesení dopustili chyby. V bodu odůvodnění jsme uvedli území Náhorního Karabachu, zatímco jsme měli uvést status Náhorního Karabachu. Moji kolegové s ústním pozměňovacím návrhem zřejmě souhlasí.
Alexandra Dobolyi, autorka. − Pane předsedající, byla jsem jedním ze čtyř poslanců v misi Evropského parlamentu pro sledování průběhu voleb v Arménii a plně schvaluji a potvrzuji její zjištění o prezidentských volbách, jmenovitě to, že volby byly uspořádány vesměs v souladu se závazky a standardy OBSE a Rady Evropy. Státní orgány se skutečně snažily řešit nedostatky konstatované ve volbách předešlých. Dovolte mi využít této příležitosti a poděkovat delegaci Komise v Jerevanu za veškerou pomoc, kterou nám poskytla.
Jak jsem řekla, volby byly vesměs v souladu s našimi standardy, ale řešení přetrvávajících problémů si vyžádá další zlepšení a politickou vůli. Vyjadřuji svou nejhlubší lítost a obavy v souvislosti s nedávným vývojem, ke kterému v Arménii došlo, násilnými srážkami mezi policii a opozičními demonstranty, které vedly ke smrti osmi občanů a zranění více než 100 osob. Není třeba ani říkat, že očekáváme transparentní a nezávislé vyšetřování událostí, ke kterým došlo, a částečně zrušení výjimečného stavu, který byl po událostech vyhlášen.
Ačkoli to je krok správným směrem, není to krok dostatečný. Vyzývám arménské orgány, aby výjimečný stav v plné šíři odvolaly. Jménem své skupiny vyzývám všechny zúčastněné strany, aby projevily otevřenost a klid, zmírnily svá prohlášení a ihned zahájily konstruktivní dialog.
A v neposlední řadě vyjadřujeme politování a obavy v souvislosti s nedávným neslýchaným porušením příměří na styčné hranici s Náhorním Karabachem a důrazně žádáme zúčastněné strany, aby se zdržely veškerých akcí, které by mohly narušit proces jednání. Naléhavě je žádáme, aby upustily od využívání halasné a katastrofické síly zbraní a vyzýváme je uplatnění k tiché a mírové síly dialogu.
Urszula Gacek, autorka. − Pane předsedající, nedávné události v Arménii ukazují, jak obtížné je pro rodící se demokracie v bývalém Sovětském svazu důvěřovat volebnímu procesu. Ti, kdo jsou u moci, se pokoušejí míchat karty ve svůj prospěch, zvláště při přípravě voleb, zatímco pro ty, kdo prohrávají, je obtížné výsledky akceptovat.
Problémy, které jsme viděli v povolební Arménii, spočívaly v násilných srážkách vedoucích k osmi úmrtím a ve vyhlášení mimořádného opatření v podobě výjimečného stavu. 1. března 2008 byl vyhlášen zákaz veškeré politické činnosti a přísná cenzura sdělovacích prostředků na dobu 20 dnů. Zákaz politické činnosti byl posléze odvolán. Svoboda sdělovacích prostředků včetně neomezeného přístupu k Internetu má následovat. V příštím týdnu by skutečně měly být znovu obnoveny všechny obvyklé ústavní svobody.
Bohužel však nelze vyloučit, že výjimečný stav bude prodloužen. Prozatím byl tlakový hrnec uzavřen poklicí. Mám obavy z toho, jakým způsobem se zdroj daného tlaku uvolňuje.
Budování demokracie je složitý proces. Musí jej střežit instituce, ve které mají všechny strany důvěru. Je proto politováníhodné, že odcházející prezident napadl veřejného ochránce lidských práv své země, který vládní opatření kritizoval. Demokracii lze chránit pouze posílením úlohy veřejného ochránce práv a zajištěním nestrannosti ústavního soudu, který vyšetřuje obvinění z volebních podvodů.
Dokud nebudou mít vlastní arménští strážci demokracie důvěru, naléhavě vyzývám všechny strany sporu, aby využily zprostředkování, které nabízejí vyslanci EU a OBSE, a aby tak učinily neprodleně.
Erik Meijer, autor. − (NL) Pane předsedající, v prezidentských volbách ve stále větší míře vidíme pokračující nejistotu, zda preferovaný kandidát vlády vůbec získal skutečnou většinu hlasů i tak vysoký počet hlasů. I pokud kandidát dosáhl skutečné většiny, zůstávají pochybnosti o velikosti této většiny, určitě v případech, kdy došlo k pokusům o její umělé navýšení.
Pokud kromě toho není některým kandidátům kandidatura umožněna, pokud má přístup do tisku, rozhlasu a televize jen vládou schválený kandidát, pokud opozice nebo zahraniční pozorovatelé nemohou řádně sledovat sčítání hlasů, pokud poklidné protesty proti oficiálně vyhlášeným výsledkům přerušuje armáda a policie a opoziční vůdci jsou zatýkáni, existují veškeré důvody k pochybnostem o tom, zda byla vůle voličů potvrzena.
Sporné prezidentské volby tohoto druhu jsme viděli mimo Evropu v Mexiku a Keni a v Evropě v Bělorusku, Rusku, Gruzii a Arménii. I bez těchto voleb byla Arménie v mimořádně obtížné situaci. Tradičně má silné vazby na Rusko, od kterého ji však odděluje sousední Gruzie, jež má s Ruskem vážný konflikt, a sousední Ázerbájdžán, který po mnoho let vede s Arménii pohraniční spor.
Když byla ruská provincie Zakavkazsko ve 20. letech 20. století rozdělena podle etnických hranic, byla enkláva v Náhorním Karabachu obývaná Armény přiřknuta v rámci kompromisu Ázerbájdžánu se zárukou regionální arménské autonomie. V postsovětském období již toto řešení není schůdné, protože oba státy, Ázerbájdžán i Arménie, jsou nyní nepřáteli. Území v podstatě okupuje Arménie, což vedlo ke zdlouhavému konfliktu s jejím východním sousedem, ačkoli nyní platí příměří. Takováto situace, s trvalou hrozbou války a blokád, je živnou půdou pro rozkvět autoritářské vlády a fungování demokracie v takové zemi je stále obtížné.
Události po 19. únoru nebyly žádným překvapením. Přesto musíme vynaložit veškeré úsilí na to, abychom dosáhli obnovy demokratického stavu a práv opozice. Přání Evropské unie nebo jejích členských států zajistit dobré vztahy s faktickými vládci zemí, jako je Rusko, Bělorusko, Gruzie či Arménie, musí tomuto prvořadému požadavku ustoupit.
Marios Matsakis, autor. − Pane předsedající, Arménie je v podstatě země, která se poměrně nedávno znovu zrodila, které usiluje o posílení svých demokratických orgánů a ochranu blahobytu svých občanů, a přitom je tísněna mezi dvěma ne příliš demokratickými, ale spíše nepřátelskými sousedy, jmenovitě Ruskem a Tureckem, a je znepokojivě a nespravedlivě vtahována do územního konfliktu s totalitním režimem Ázerbájdžánu.
Za této situace nebyly nedávné prezidentské volby dokonalé, ale slovy mezinárodní pozorovatelské mise byly „uspořádány vesměs v souladu se [...] standardy OBSE a Rady Evropy“.
Bohužel při povolebních protestech se zdálo, že policie použila větší než nezbytnou sílu, což vedlo ke smrti osmi lidí včetně jednoho policisty.
Je požadováno důkladné a spravedlivé vyšetřování událostí, které k těmto úmrtím vedly. Je oprávněné i vyšetřování obvinění z toho, že vnější síly podněcují v Arménii násilí, aby zemi destabilizovaly.
Vyzývám k podpoře tohoto usnesení.
Marcin Libicki, autor. − (PL) Pane předsedající, je samozřejmé, že bychom chtěli, aby Arménie žila v míru, měla bezpečné hranice a úspěšně zvládala své zahraniční záležitosti. Rád bych připomněl, že volby v Arménii nevyvolaly žádné závažné protesty. Dnešní události v uvedené oblasti je třeba posuzovat v kontextu Kavkazu, vysoce výbušné oblasti.
Pane předsedající, při svém vystoupení bych s vaším svolením rád využil příležitosti a vyjádřil rozhořčení nad zprávou, kterou jsem se právě dozvěděl a která se týká vraždy Faraje Rahha, chaldejského arcibiskupa z Mosulu. Byl unesen 29. února a tři jeho osobní strážci byli zastřeleni.
Je to další útok, další zločin lidí, kterým chybí odvaha odhalit své tváře světu, kteří unášejí nevinné oběti, obyčejné lidi, kteří se věnují náboženské činnosti – většinou křesťany, většinou katolické křesťany. Dnes jsme opět svědky takového zločinu a zdá se mi, že tato záležitost by měla být zařazena na pořad našeho příštího jednání v Bruselu jako zvláštní bod. Ať Bůh dopřeje věčný pokoj hrdinskému mučedníkovi, který dnes v Mosulu zahynul.
Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE-DE. – (RO) Události, ke kterým došlo v Arménii, musí být rozhodně odsouzeny, bohužel však nebyly žádným překvapením. I v jiné zemi v uvedené oblasti dochází k podobným událostem, které jsou pokračováním situace vzniklé po roce 1990.
Čelíme důsledkům několika faktorů přetrvávajících dodnes: nedostatečný hospodářský rozvoj, latentní konflikty a vliv Ruské federace. Na vrcholu všeho je situace v Kosovu, která se i přes značné, ale zbytečné úsilí autorů stane precedentem pro všechny zúčastněné strany. Z hlediska obyvatel regionu může situace vést pouze ke ztrátě bezpečnosti, ztrátě důvěry v úřady a ke zranitelnosti vůči manipulaci.
Existuje pouze jedno řešení pro obnovu normálního stavu: hospodářský rozvoj, který povede k vyšší životní úrovni. Existují zde zdroje energie. Rozvoj těchto zdrojů a jejich tranzitu vyřeší problém hospodářského rozvoje i nezávislosti na Ruské federaci i problém Evropy obecně.
Evropská unie nezaujala skutečné stanovisko a chceme-li nalézt řešení problémů jižního Kavkazu, musí Unie učinit aktivní kroky v oblasti rozvoje energetických tras v černomořské oblasti.
Justas Vincas Paleckis, jménem skupiny PSE. – (LT) Pokud země, která se účastní evropské politiky sousedství a staví se příznivě k EU, uspořádá demokratické volby, je to vítězství i pro nás. Pokud se to nepovede, je to porážka pro obě strany.
Prezidentské volby v Arménii probíhaly podle mezinárodní pozorovatelské mise v souladu s mezinárodními standardy. Bohužel, následný vývoj tento nestálý krok kupředu narušil. Krveprolití a vyhlášení výjimečného stavu smetly Arménii z cesty k demokracii a narušily její vztahy s Evropskou unií. Lidská práva jsou v Arménii potlačována a neexistuje zde svoboda projevu.
Jerevan by měl zcela zrušit výjimečný stav a zástupce OBSE by měl poskytnout pomoc při hledání řešení této krize. Doufejme, že obě strany jednání projeví umírněnost a budou při své práci vycházet z evropských hodnot.
Janusz Onyszkiewicz, jménem skupiny ALDE. – (PL) Pane předsedající, současná politická krize v Arménii není první.
V době, kdy byl Levon Ter-Petrosian prezidentem, se země začala prudce odklánět od liberálních a demokratických standardů. Hlavní opoziční strany byly zakázány, byla omezena svoboda tisku a parlamentní volby byly obecně hodnoceny jako volby nesplňující všechna demokratická kritéria. Pan Ter-Petrosian pod tlakem demonstrací odstoupil z funkce presidenta. To zemi přineslo určitou stabilitu, která však byla ukončena dramatickou vraždou, kdy neznámí vrazi v parlamentu zabili devět předních arménských politiků včetně předsedy vlády.
Nyní jsme svědky opakování toho, k čemu došlo zhruba před 10 lety. Současná krize však může být důsledkem únavy arménské společnosti z vlád tzv. karabašského klanu, ke kterému patří bývalý i současný prezident. Vláda je široce obviňována ze znovunastolování autoritářského režimu pod rouškou demokracie, s mafiánskou kontrolou podnikání a upadajícím hospodářstvím.
Rostou také obavy ze stále větší izolace Arménie a postupného oslabování jejího postavení v nevyřešeném konfliktu v Náhorním Karabachu. Když se pan Ter-Petrosian rozhodl vrátit do politiky a kandidovat ve volbách, získal mu jeho slib větší pružnosti v zahraniční politice značnou podporu.
Současná krize je však velmi hluboká. Doufejme, že ji bude možné vyřešit politickými prostředky, ačkoli to vůbec není jisté. Pokud ne, může se konflikt v Náhorním Karabachu vystupňovat při pokusu o sjednocení společnosti kolem vlády. Nedávný incident v Karabachu, při kterém zemřelo 11 lidí, tyto obavy potvrzuje. Dalším výsledkem může být další posílení zvyšující se závislosti Arménie na Rusku. Nedávné otevření plynovodu mezi Arménií a Íránem tuto závislost neoslabí, protože plyn a plynovod samotný bude samozřejmě ovládat společnost Gazprom.
Náš postoj k závažné situaci v Arménii by měl být přátelský, v nutných případech bychom se však neměli vzdávat kritiky nebo vyjádření obav. Jsem přesvědčen, že stanovisko navrhované v tomto usnesení uvedená kritéria splňuje.
Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, výsledek prezidentských voleb, které se konaly 19. února 2008, byl jedním z činitelů politické destabilizace Arménie, ačkoli je třeba zdůraznit, že podle OBSE volby proběhly v souladu s demokratickými standardy.
Demonstrace, které následovaly po umístění Levona Ter-Petrosiana do domácího vězení, a jejich brutální potlačení dne 1. března skončily osmi mrtvými, mnoho dalších lidí bylo zraněno a byl vyhlášen výjimečný stav. Omezení sdělovacích prostředků a zatčení mnoha členů opozice vyvolalo vážné obavy.
Žádáme arménské orgány, aby neprodleně znovu nastolily lidská práva, ukončily výjimečný stav, dodržovaly lidská práva a určily, kdo nesl odpovědnost za tragické události dne 1. března 2008. Vyšetřování této záležitosti nesmí být záminkou pro další pronásledování opozice. Situace v Arménii je skutečně složitá a naši zástupci jí musí věnovat velkou pozornost.
Evgeni Kirilov (PSE). – Pane předsedající, rád bych dodal, že demokratické standardy v Arménii nejsou takové, jaké bychom chtěli. Stav zhoršuje sociální a hospodářská situace, což přirozeně žene další lidi do ulic.
Rád bych apelovat na arménské orgány a samozřejmě i na Ázerbájdžán, aby usilovaly o vyřešení tohoto dlouhotrvajícího konfliktu. Existují oblasti okupované Arménií, které by měly být osvobozeny, protože v nich nežijí žádní Arméni. A skutečné hrozivé je to, že obě země procházejí procesem odzbrojení, který je samozřejmě odrazem reálné situace v oblasti sociálních problémů, kterým tyto země, a zejména Arménie čelí.
Proto podporuji tento společný návrh usnesení, ale domnívám se, že bychom měli nadále situaci velmi pečlivě sledovat, protože je hrozivá.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, Arménie je jedna ze skupiny zemí, které získávají podporu z Evropské unie pro zavádění politických a hospodářských reforem, budování institucí právního státu a boj proti korupci a organizované trestné činnosti. Proto máme právo politický proces a dodržování demokratických zásad v této zemi sledovat. Je to zvláště důležité vzhledem ke změnám, ke kterým dochází v Arménii od zhroucení Sovětského svazu.
Vlády se často snaží ovlivnit sdělovací prostředky, pokud se však uchýlí k násilí a použití síly, je třeba se vůči nim s mimořádnou rozhodností postavit. A pokud dojde k obětem na životech, je situace mimořádně obtížná. Kategoricky požadujeme znovunastolení svobody, respektování odlišných názorů a zachování demokracie a občanských práv. Odsuzujeme použití síly a násilné rozehnání demokratických shromáždění, protestů a demonstrací.
Louis Michel, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, Komise mimořádně pečlivě sleduje stav demokracie a lidských práv v Arménii, která, jak víte, je jedním z našich partnerů v rámci evropské politiky sousedství.
Vývoj v zemi pozorně sledujeme prostřednictvím naší delegace v Jerevanu, s členskými státy a v úzké spolupráci se zvláštním zástupcem Evropské unie, kterým je Peter Semneby. V rámci tohoto procesu jsme v pravidelném styku s místními a mezinárodními nevládními organizacemi činnými v oblasti demokracie a lidských práv.
Pokud jde o tragické události, ke kterým došlo v Jerevanu dne 1. března po volbách, je Komise rovněž znepokojena násilnými střety mezi policií a opozičními demonstranty, které vedly k řadě úmrtí. Komise proto vyzvala k okamžitému zahájení důkladného vyšetřování a k trestnímu stíhání osob, které překročily zákon. Rovněž jsme vyzvali arménskou vládu, aby okamžitě odvolala výjimečný stav. Komise je přesvědčena, že je důležité, aby se všechny strany zdržely použití síly. Očekáváme, že všechny strany v Arménii zavážou k politickému dialogu jako prostředku překonání jejich rozdílů.
Současně Komise odsuzuje i to, že nedávné události vrhly stín na stále větší pokrok Arménie v provádění jejího akčního plánu EPS, zvláště v oblastech lidských práv a demokracie. Výzva k provedení politické reformy a dodržování lidských práv je nedílným prvkem partnerství Evropské unie a Arménie, a proto Komise využije všech prostředků, které má k dispozici, aby povzbudila arménské orgány v postupu kupředu v uvedených oblastech.
Přijetím společného akčního plánu EPS EU a Arménie v roce 2006 jsme získali nástroj politiky, kterým lze prosazovat dodržování zásad na základě našich společných hodnot. Jsme pevně přesvědčeni, že trvalý dialog s Arménií vedený v souladu s ustanoveními politiky v Dohodě o partnerství a spolupráci a v akčním plánu EPS je skutečně nejúčinnějším prostředkem, jakým může Evropská unie předávat sdělení v oblasti dodržování lidských práv a mezinárodního práva. Výroční schůze Výboru pro spolupráci a Rady pro spolupráci a Výboru pro parlamentní spolupráci jsou proto mimořádně důležité.
Komise je rovněž nadále rozhodnuta přispívat k reformnímu procesu poskytováním finanční a technické pomoci Arménii. Podpora politické reformy v oblastech lidských práv a demokracie je nadále prioritou národního indikativního programu na období 2007-2010. Zhruba třetina naší dvoustranné pomoci – která bude za toto období činit 98,4 milionů EUR – bude využita pro pomoc v příslušných projektech. Konkrétněji, program dvoustranné pomoci s Arménií na rok 2007 zaměřuje finanční podporu, která má dosáhnout až výše 18 milionů EUR, na oblast reformy soudnictví. Jsem si jist, že nás Evropský parlament v tomto úsilí podpoří a že bude naším nejvěrnějším spojencem.