Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2536(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B6-0147/2008

Rozpravy :

PV 23/04/2008 - 2
CRE 23/04/2008 - 2

Hlasování :

PV 24/04/2008 - 7.4
CRE 24/04/2008 - 7.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0177

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 23. dubna 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

2. Schůzka na nejvyšší úrovni Evropská unie-Latinská Amerika a Karibik (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předseda . − Dalším bodem jednání je prohlášení Rady a Komise ke schůzce na nejvyšší úrovni Evropská unie-Latinská Amerika a Karibik.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. (SL) Rada vítá zájem Evropského parlamentu o posílení strategického partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Těší nás i aktivní úloha, kterou hraje Parlament při podpoře konkrétních závazků vůči tomuto regionu, které přinášejí mnohé výhody občanům na obou stranách partnerského svazku.

Především bych vám rád poblahopřál k vytvoření společného Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění, které bude mít nesmírně významnou úlohu při vzájemném sbližování občanů na obou stranách. Usnesení, která EUROLAT přijal na svém prosincovém zasedání, budou na schůzce na nejvyšší úrovni, která se má konat příští měsíc, představovat hodnotný a podnětný příspěvek k cílům představitelů států a vlád zemí na obou stranách. Pane předsedo, potěšilo nás také to, že jste vyjádřil svůj zájem zúčastnit se květnové schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem. Díky vaší účasti budeme moci navázat na užitečnou praxi, kterou jsme zavedli na zasedání schůzky na nejvyšší úrovni ve Vídni v roce 2006.

Evropská unie a země Latinské Ameriky a Karibiku se dohodly, že zasedání jejich schůzky na nejvyšší úrovni, které se bude konat v Limě pod názvem Společné řešení priorit našich občanů, bude zaměřeno na dvě klíčové kapitoly. Zaprvé: chudobu, nerovnost a vyloučení, tj. tři témata, která představují klíčové výzvy sociální soudržnosti. A zadruhé: životní prostředí, změna klimatu a energetika – pod názvem trvale udržitelný rozvoj. Pokud jde o první ze dvou uvedených kapitol, tj. chudobu, nerovnost a vyloučení, chtěl bych zdůraznit, že sociální soudržnost má pro Evropskou unii klíčový význam a zároveň představuje cíl, který je v souladu s dlouhodobými evropskými tradicemi. Sociální soudržnost zahrnuje všechny tři uvedené aspekty a znamená boj proti chudobě, nerovnosti a vyloučení. Tyto tři složky jsou navzájem neoddělitelně propojeny. Souhlasíme se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku v tom, že je potřeba posílit naši spolupráci ve všech třech uvedených oblastech. Z tohoto důvodu bychom se rádi zaměřili na následující oblasti: sociální bezpečnost, daňové politiky a jejich účinnost, produktivní investice na získání nových a lepších pracovních míst, politiku zaměřenou na boj proti všem formám diskriminace – diskriminace na základě pohlaví, rasy, náboženství nebo na jakémkoliv jiném základě, zlepšení základních sociálních služeb a systémů sociálního zabezpečení a na kvalitu vzdělání.

Důležitým aspektem sociálního pokroku je nabídka vhodných pracovních míst. Jak víte, všechny dohody mezi Evropskou unií a zeměmi a regiony Latinské Ameriky obsahují články o spolupráci v oblasti sociální politiky a závazky týkající se dodržování tzv. primárních pracovních norem vymezených Mezinárodní organizací práce. Během příprav na schůzku na nejvyšší úrovni v Limě se obě strany pokoušely najít způsoby, jak podpořit vznik pracovních míst, která byla určena uvedeným způsobem, především v malých a středních podnicích. Slovinské předsednictví zároveň zdůrazňovalo klíčový význam, který má zvýšení investic do vzdělání, především na základní a odborné úrovni, při zlepšování konkurenceschopnosti zemí Evropské unie a zemí Latinské Ameriky a Karibiku.

Druhou klíčovou kapitolu blížící se schůzky na nejvyšší úrovni představuje trvale udržitelný rozvoj a životní prostředí, změna klimatu a energetika. Chtěli bychom zdůraznit, že s těmito tématy je úzce spjata chudoba. Změna klimatu významně ovlivní naše hospodářství a růst i naše politiky zaměřené na snižování chudoby. Již nyní víme, že nejvíce budou postiženy pravděpodobně ty nejchudší skupiny obyvatel. Evropská unie a země Latinské Ameriky a Karibiku si uvědomují bezpečnostní rizika, která s sebou přinese změna klimatu. Víme, že nečinnost by v tomto směru znamenala, že následky budou mnohem větší než náklady na preventivní opatření. Ze současných diskusí zabývajících se prohlášením, které má být na schůzce na nejvyšší úrovni přijato, je zřejmé, že bychom mnohé aspekty globální výzvy měli řešit společně.

Obě strany musí uskutečnit změny v příkladech dlouhodobě neudržitelné výroby a spotřeby. Je potřebné zavést nařízení pro přijetí konkrétních a naléhavých opatření pro trvale udržitelné lesní hospodářství a využívání zdrojů s cílem dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů, podpořit investice do výroby s nízkými emisemi oxidu uhličitého, zachovávat biologickou rozmanitost, řídit vodní zdroje a podobně.

Jednou z priorit Evropské unie a zemí Latinské Ameriky a Karibiku bude samozřejmě i další spolupráce v této oblasti v rámci Organizace Spojených národů. Na závěr svého úvodního projevu bych vám rád poděkoval za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komisie. − (FR) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych se připojit k panu ministrovi a poděkovat tomuto Parlamentu za to, že zahrnul schůzku na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem do programu tohoto plenárního zasedání. Od roku 1999, kdy bylo na schůzce na nejvyšší úrovni v Riu vytvořeno naše strategické partnerství, to bude v pořadí již páté zasedání na nejvyšší úrovni mezi našimi regiony.

Schůzka na nejvyšší úrovni v Limě bude klást zvláštní důraz na dvě konkrétní témata: prvním z nich je boj proti chudobě, nerovnosti a vyloučení a druhou změna klimatu a energetika. Tato schůzka proběhne ve velmi podnětné atmosféře.

Region Latinské Ameriky a Karibiku se velmi rychle mění. Během každého z posledních pěti let dosáhlo tempo ročního růstu hrubého domácího produktu v tomto regionu poprvé průměrné úrovně 5 %. Tato skutečnost vedla ke zvýšení veřejných rozpočtů, což tomuto regionu umožňuje reagovat na dosud značná rizika v oblasti sociální spravedlnosti. Nesmíme zapomínat na to, že v tomto regionu žije v současnosti více než 200 milionů lidí v chudobě. Zároveň má tento region jakožto výrobce zemědělských produktů a biopaliv stále větší mezinárodní význam.

Tento vývoj je součástí politického kontextu založeného na demokracii, která je v daném regionu i nadále nejběžnějším systémem, a na stále silnějším trendu populismu, kde v některých případech dochází k rozšiřování pravomocí výkonné moci na úkor parlamentní vlády a přednosti práva.

Jak víte, Evropa se v této oblasti angažuje na mnohých úrovních. Přijala závazek vyřešit uvedené strukturální problémy. Evropa je dosud největším dárcem v oblasti rozvojové spolupráce a největším zahraničním zaměstnavatelem. Evropa jakožto druhý obchodní partner daného regionu je na prvním místě i pokud jde o výši investic, které značně převyšují investice ze strany Číny. Naše obecné dohody o přidružení s Chile a Mexikem měly od svého uzavření značný vliv na vzrůst našeho obchodu s těmito zeměmi. V současnosti se nacházíme ve třetí etapě jednání o podpisu dohod o přidružení s Andským společenstvím a Střední Amerikou, přičemž všechny skutečnosti nasvědčují tomu, že k podepsání těchto dohod by mělo dojít již v blízké budoucnosti. Pracujeme na propagaci a podpoře regionální integrace a dělíme se v tomto směru o naše, evropské, pozitivní zkušenosti.

V podobném duchu probíhají také naše probíhající jednání se zeměmi Mercosur, s nimiž jednáme o způsobech, jakými bychom mohli v současné situacii posunout události kupředu. Nedávno se nám podařilo podepsat dohodu o strategickém partnerství s Brazílií, jejímž výsledkem by mělo být zahájení prvního společného akčního plánu ještě před koncem letošního roku. Karibská oblast je vůbec první a zatím jedinou oblastí, jíž se úspěšně podařilo ukončit jednání o uzavření dohody o hospodářském partnerství s Evropskou unií na základe dohody z Cotonou.

Evropská unie samozřejmě i nadále pokračuje v podpoře demokracie a lidských práv v dané oblasti prostřednictvím programů spolupráce, stejně jako (v případě potřeby a pouze na základě pozvání) prostřednictvím volebních pozorovatelských misí.

Nakonec bych chtěl nastínit priority pro schůzku na nejvyšší úrovni a pro bezprostřední budoucnost. Politickými prioritami partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku musí i nadále být sociální soudržnost a regionální integrace z důvodu jejich významu pro hospodářskou a politickou stabilitu a také mnohostrannost z důvodu velmi podobných systémů hodnot v obou regionech. Hlavním cílem Evropské unie pro schůzku na nejvyšší úrovni v Limě je konsolidace existujícího strategického partnerství a dosažení pokroku ve dvou jeho oblastech – sociální soudržnosti a trvale udržitelném rozvoji, které budou mít v bezprostřední budoucnosti nesmírný význam pro náš vztah s touto oblastí.

Pokud jde o sociální soudržnost, Evropská komise uplatňuje významné programy pomoci a spolupráce s cílem snížit chudobu v daném regionu. Čtyřicet procent z celkové částky 2,6 miliardy EUR, která byla vyčleněna na spolupráci a rozvoj během nejbližších šesti let, bude použito na řešení problémů sociální soudržnosti.

Pokud jde o životní prostředí a změnu klimatu, chceme prohloubit naši spolupráci s daným regionem při řešení této globální výzvy. Co se týče iniciativy ze strany Komise, v březnu 2008 byl zahájen první ministerský dialog o životním prostředí mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, který představuje jakousi předehru schůzky na nejvyšší úrovni v Limě. Musíme využít příležitosti, která se nám nabízí, a ratifikovat společně s našimi partnery existující vztah mezi trvale udržitelným rozvojem a změnou klimatu, a to i přesto, že mnohé země Latinské Ameriky věnují dosud problému změny klimatu pouze velmi malou pozornost, navzdory negativním a v některých případech až zničujícím následkům pro daný region.

A konečně musí Evropská unie klást důraz také na významnou úlohu, kterou i nadále hraje při podpoře této regionální integrace a jejích pozitivních účinků na hospodářskou a politickou stabilitu subregionů.

To jsou tedy informace, které jsem chtěl tomuto Parlamentu předat, a nyní se samozřejmě těším na projevy, které budou následovat.

 
  
MPphoto
 
 

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, jménem skupiny PPE-DE.(ES) Vážený pane předsedo, svá následující slova nepronesu pouze jako prázdné řeči. Evropský parlament si od ambiciózního usnesení, které se chystá zítra přijmout, slibuje, že jeho obsah se promění v konkrétní skutky, které budou prostřednictvím souboru opatření podporovat program Limy týkající se chudoby a sociálního vyloučení, a přispějí k ochraně životního prostředí a boji proti změně klimatu.

Pane předsedo, rádi bychom také dále navázali na ujednání o dohodách o přidružení (kterým musíme důvěřovat a věřit) s celní unií Mercosur, Andským společenstvím a Střední Amerikou, aby tak mohly být tyto dohody co nejdříve uzavřeny, a to především ještě během tohoto parlamentního období, aby jim mohl tento Parlament projevit potřebný souhlas.

Chtěli bychom také vyjádřit naši solidaritu se všemi oběťmi únosů v Kolumbii, samozřejmě včetně Ingrid Betancourtové, a znovu vyzvat k jejich bezpodmínečnému a okamžitému propuštění.

Pane předsedo, v Latinské Americe žije 600 milionů obyvatel a vytváří se v ní 10 % světového HDP. Je domovem 40 % rostlinných druhů naší planety a disponuje mimořádným bohatstvím lidských zdrojů.

Pro Evropskou unii však Latinská Amerika nepředstavuje pouze trh. Je to světadíl se společnými dějinami a společnými hodnotami, jako jsou svoboda, demokracie, dodržování lidských práv a právní stát, které se i navzdory některým obtížím a výjimkám zjevně daří konsolidovat.

Toto je poselství, které chceme vyslat ze strany Evropského parlamentu a které zopakujeme i v příštím týdnu na shromáždění EUROLAT v Limě: přejeme si vytvoření regionálního strategického sdružení založeného na hodnotách, strategického sdružení dvou regionů, které by mělo duši.

Pane předsedo, domnívám se, že nyní nastala vynikající příležitost požádat pana úřadujícího předsedu Rady a Komisi, aby v tomto směru vynaložili veškeré potřebné úsilí. Evropský parlament dohlédne na to, aby schůzka na nejvyšší úrovni v Limě znamenala výrazný úspěch, a vy, pane předsedo, budete mít možnost vyslat jménem tohoto Parlamentu jasné a jasně stanovené poselství týkající se nového závazku Evropské unie vůči Latinské Americe.

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedo, vážená prázdná jednací síni, vážené dámy, vážení pánové, ve dnech 16. a 17. května se v Limě sejdou představitelé států a vlád Evropské unie a zemí Latinské Ameriky. Na tomto setkání budou mít příležitost dosáhnout historického průlomu v meziregionálním dialogu mezi Evropou a Latinskou Amerikou a vytvořit nový rozměr ve vztazích mezi našimi světadíly.

Jedna třetina členských zemí OSN se nachází v Evropě nebo Latinské Americe. Toto číslo by mělo Evropanům samo o sobě naznačovat, že transatlantický vztah znamená více než jen vztah mezi Evropou a Spojenými státy americkými. Transatlantické vztahy znamenají především vztah mezi Evropou a Latinskou Amerikou. Názory zemí Latinské Ameriky se ztotožňují s názory Evropské unie téměř ve všech důležitých otázkách, o nichž v tomto Parlamentu diskutujeme.

V našem usnesení uvádíme naše názory na sociální soudržnost, přičemž tyto názory zcela sdílejí všechny vlády Latinské Ameriky bez ohledu na to, zda stojí v jejich čele levice nebo pravice. Hovoříme o opatřeních, která jsou nevyhnutelná k ochraně životního prostředí a klimatu, a tato opatření se ze strany Latinské Ameriky setkávají s velkým ohlasem. Mimochodem, dovolte mi upozornit na skutečnost, že se nám nepodaří naplnit žádný z cílů týkajících se klimatu – ani jeden – pokud s námi nebudou na jedné palubě i země Latinské Ameriky.

Pokud diskutujeme o reformě mezinárodních institucí, reformě OSN, reformě Rady bezpečnosti, pokud Evropané hovoří o tom, že vícestranné politiky představují řešení pro konflikty 21. století, všichni naši partneři z Latinské Ameriky nám projevují svou upřímnou podporu. Diskutujeme-li o potřebě reformy finančních systémů a potřebě dostat finanční trhy pod kontrolu, nikde jinde než právě v Latinské Americe se nesetkáváme s takovou mírou pochopení. Můžete se zeptat kteréhokoliv argentinského politika, bez ohledu na to, zda podporuje pravicové nebo levicové křídlo, a ten vám přesně popíše, jaké zhoubné dílo dokáže v zemi způsobit mezinárodní finanční politika!

Když diskutujeme o potravinové krizi, právě jak tomu bylo včera, o stále větším nedostatku potravin a zemědělské půdy pro pěstování surovin k výrobě potravin z důvodu výroby biomasy, i o tom, že to vše je důsledek environmentální politiky, stačí se o této otázce zmínit před Brazilci nebo před politiky Latinské Ameriky. Zjistíme, že jsou na tyto problémy jasně zaměřeni. Stoupající nedostatek potravin způsobuje vzrůst cen, který tvrdě dopadá na spotřebitele. Na spotřebitele v Latinské Americe však dopadá ještě výrazněji. Nikde jinde nemá Evropa takovou silnou podporu a takový silný ohlas týkající se řešení současných problémů, než právě v Latinské Americe.

Kancléř Schüssel, jako tehdejší předseda Rady, na minulé schůzce na nejvyšší úrovni ve Vídni řekl: „Bylo to nádherné, každý si dovedl s každým popovídat!“ To je sice skvělé, nemůžeme však připustit, aby to byl jediný výsledek, který Lima přinese. Musíme dosáhnout konkrétně dohody se zeměmi Mercosur, Andským společenstvím a zeměmi Střední Ameriky, a dovést jednání k úspěšnému závěru.

Nemám nyní v úmyslu zastírat mnohé problémy, které zde existují a které se musí vyřešit. Tyto problémy je také potřeba pojmenovat. Co zamýšlíme podniknout v souvislosti s Kubou? Jak dlouho chceme ještě uplatňovat sankce vůči této zemi? Výrazná většina členských států EU si přeje ukončení těchto zbytečných sankcí. Některé jsou však proti. Je však velmi zajímavé, že některé země, které jsou proti ukončení sankcí, v současnosti výraznou měrou rozšiřují své obchodní vztahy s Kubou. Z dlouhodobého hlediska se bude tato skutečnost jen velmi obtížně vysvětlovat. Ukončeme tuto politiku. Pamatujme, že navození změny prostřednictvím prohlubování vzájemných vztahů představuje za každých okolností lepší přístup, než je izolace obhajovaná Georgem W. Bushem.

José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra má samozřejmě pravdu, když říká, že FARC musí propustit své zajatce. Kolumbie je více než jakákoliv jiná země rukojmím terorismu a Ingrid Betancourtová a všichni ostatní rukojmí musí být propuštěni.

Vztahy mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou by mohly být klíčem ke spolupráci mezi dvěma významnými světovými regiony. Vytvoření světa, v němž by vládl mír, přizpůsobení jeho institucí potřebám 21. století, řešení environmentálních a potravinových problémů, vytvoření lepší finanční kontroly – všechny tyto otázky jsou na programu schůzky na nejvyšší úrovni v Limě. Moje skupina považuje za velmi důležité vyzvat Evropský parlament, aby této politice připisoval v budoucnosti mnohem větší prioritu, než jí připisoval v minulosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Josu Ortuondo Larrea, jménem skupiny ALDE.(ES) Vážený pane předsedo, latinsko-karibské společenství, jehož obyvatelstvo na americkém světadílu připomíná to naše a s nímž můžeme hovořit v jejich mateřských jazycích – kromě jiných i v portugalštině, francouzštině a španělštině – si ze strany evropských institucí zaslouží zvláštní ohled a zacházení.

Kromě společných historických znaků sdílíme také společné křesťanské kořeny, zásady, hodnoty a mnohé zájmy a z toho důvodu musíme pokračovat ve vytváření meziregionálního strategického seskupení, které bylo před schůzkou na nejvyšší úrovni v Limě, o níž dnes diskutujeme, prohlášeno již na čtyřech předcházejících schůzkách na nejvyšší úrovni představitelů států a vlád.

To znamená, že můžeme pokračovat ve sbližování mezi našimi společnostmi na úrovni sociálních, kulturních a politických styků a zároveň užším způsobem spolupracovat také v oblasti obchodu, hospodářství, bezpečnosti, boje proti změně klimatu a boje za dosažení trvale udržitelného růstu.

Souhlasím s tím, že bychom měli tomuto seskupení poskytnout plnou strategickou perspektivu, která by na základě již dohodnutých strategických perspektiv s Mexikem a Chile měla vést v co nejkratší době k jednáním se zeměmi Mercosur, Andským společenstvím a Střední Amerikou, a na základě multikulturní vize by nám měla umožnit vytvoření globální meziregionální zóny EUROLAT, porovnatelné s modelem WTO a umožňující volný pohyb osob a volné poskytování obchodních a regionálních služeb.

V tomto směru musí Evropa přispět k diverzifikaci a modernizaci výrobních procesů v Latinské Americe prostřednictvím plánů na přenos technologií a budování kapacit a vytvořením nejlepšího možného prostředí pro investice v rámci srovnatelného rámce právní jistoty, s cílem dosáhnout integrace Latinské Ameriky a s konečným cílem odstranit chudobu, nerovnost a vyloučení.

Musíme rozumným způsobem využívat nástrojů financování Společenství určených k rozvoji spolupráce, podpoře demokracie a lidských práv, i jiných programů souvisejících s odbornou přípravou, vzdělávaním, vědecko-technickou spoluprací, zdravotnictvím, emigrací atd.

Měli bychom vytvořit meziregionální fond solidarity, centrum pro prevenci konfliktů, základy pro podporu dialogu a kontrolu emigrace a okamžitě připojit země Mercosur k parlamentnímu shromáždění EUROLAT.

Pane předsedo, budoucnost na nás nepočká. Sjednocení obou stran Atlantiku představuje pro Západ hlavní globalizační výzvu 21. století.

 
  
MPphoto
 
 

  Inese Vaidere, jménem skupiny UEN. – (LV) Vážené dámy, vážení pánové, přestože bychom mohli vztahy mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou označit za dynamické, náš potenciál pro spolupráci není ani zdaleka plně využit. Uvedu několik praktických příkladů: Latinská Amerika je obecně bohatá na energetické zdroje, poptávka po těchto zdrojích bude však vzrůstat a to si bude vyžadovat vysoké investice. Je vzájemně výhodné, aby byly v jednotlivých státech Latinské Ameriky vytvořeny stejné příležitosti pro naše investice – včetně států, vůči nimž byla zavedena omezení. Vzhledem k tomu, že obavy v souvislosti se změnou klimatu sdílíme všichni, Evropská unie by měla nabídnout pomocnou ruku v oblasti technologií obnovitelných energií. Realita v zemích Latinské Ameriky a Karibiku je taková, že výhody demokracie se v některých případech netýkají celé společnosti. Z toho důvodu je velmi důležité, abychom se s nimi podělili o naše poznatky v oblasti posilování demokratických institucí. Dosažení stabilního a bezpečného regionu s udržitelným sociálně-hospodářským rozvojem je v našem zájmu. Přechod od politiky dárcovství ke spolupráci mezi rovnocennými partnery je cílem a zároveň výsledkem, v nějž v naší společné práci doufáme. Děkuji za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Vážený pane předsedo, rád bych tomuto Parlamentu nejprve připomněl, že zde diskutujeme o schůzce na nejvyšší úrovni, jejíž postupy jsou pochybné a jejíž výsledky jsou jednoduše nepředvídatelné. Podle mého názoru nikdo nepochybuje o významu zlepšení vztahů mezi Evropou a Latinskou Amerikou, dvěma regiony, které patří mezi nejvíce osídlené regiony světa a mohou se chlubit vysokou úrovní pokroku.

Pravdou je však také to, tedy alespoň v současnosti a na základě výsledků předchozích schůzek na nejvyšší úrovni, že v rámci tohoto procesu existuje mnoho neznámých faktorů. Realita je například taková, že kromě prázdných slov přinesly vztahy mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou, tedy alespoň k dnešnímu dni, pouze velmi malý úspěch v oblasti regionální integrace či zmírňování chudoby v tomto regionu.

Všichni víme, že dosahování konkrétních dohod v tak rozmanitém fóru s tak širokým spektrem politických názorů není vůbec jednoduchou záležitostí. Právě z tohoto důvodu se však domnívám, že je velmi důležité pozorně sledovat sociální a politické trendy v daném regionu, v jejichž důsledku dochází ke změnám bývalých většinových seskupení na americkém kontinentu. Chtěl bych této příležitosti využít také k tomu, abych poblahopřál prezidentu Lugovi k výsledkům dosaženým v Paraguayi – ty jsou příkladem uvedených měnících se trendů, které bychom měli pozorně sledovat.

Přiznávám, že jsem velmi skeptický v souvislosti s výsledky, které vzejdou z květnového setkání představitelů států, kromě tří závazků, k nimž jsme se zavázali již v minulosti: boj proti chudobě, podpora sociální soudržnosti a podpora trvale udržitelného rozvoje.

Naproti tomu se však domnívám, že je důležité nepromeškat tuto novou příležitost, podobně jak se to stalo v minulosti. Myslím si, že součástí diskusí a jejich závěrů by měly být konkrétně dva klíčové aspekty. Zaprvé musíme mít na paměti, že dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou by neměly být jen komplexní, ambiciózní a vyvážené, ale je též nesmírně důležité, aby přispívaly k lidským, sociálním a hospodářským právům a k vzájemnému trvale udržitelnému růstu a zmírňování nerovností. Znamená to tedy – a toto je druhý klíčový aspekt – že je potřeba zohlednit současné asymetrie mezi oběma regiony při sledování konkrétního cíle: nepodnikat žádné kroky směrem k evropské podobě americké zóny volného obchodu, kterou si některé strany v tomto Parlamentu zjevně přejí.

Zároveň bych chtěl vyzvat k tomu, aby si schůzka na nejvyšší úrovni všimla výzvy k boji proti vraždám žen, která nedávno zazněla v tomto Parlamentu, neboť tento problém považuji za jednu z největších současných světových výzev, která se týká i regionu, o němž právě diskutujeme.

Rád bych také vyzval organizátory schůzky na nejvyšší úrovni, v tomto případě orgány v Peru a ještě konkrétněji orgány v Limě, aby zabezpečily účast ze strany občanské společnosti. Kromě jiného by to znamenalo, že občanské organizace Enlazando Alternativas dostanou prostor a prostředky, které jsou potřebné k tomu, aby mohly rozvíjet své diskuse a práci v rámci schůzky na nejvyšší úrovni a tím skutečně zahájit dialog, k němuž při mnoha příležitostech vyzývaly.

A konečně je naléhavě nutné vykonat významná, a dovolím si říci, že v některých případech dokonce drastická opatření v souvislosti s Kolumbií. Jsem jedním z těch, kdo se domnívají – přičemž je třeba podotknout, že stejně jako já smýšlejí i mnozí jiní – že jakékoliv kroky v tomto směru musí být podniknuty jako součást úsilí vedoucího k nalezení řešení ozbrojeného konfliktu prostřednictvím jednání. Obávám se, že v opačném případě se nám nepodaří dosáhnout žádného řešení ani pozitivních výsledků, obzvlášť v souvislosti s osobami, k jejichž okamžitému propuštění dnes vyzýváme, ale i v souvislosti se skupinami lidí, které se v současnosti nacházejí v jasném ohrožení a nebezpečí z důvodu mnoha okolností, a to nejen partyzánské války, ale i jiných prvků.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer Pleite , jménem skupiny GUE/NGL.(ES) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane komisaři, vážený pane ministře, pro pátou schůzku na nejvyšší úrovni je nepochybně připravena zvláštní agenda pro diskuse o sociálním vyloučení a chudobě.

Dámy a pánové, skutečnost je taková, že lid se rozhodl projevit svůj názor na všechny politiky, které pustošily jeden z nejbohatších regionů naší planety.

Nový postoj, který projevili obyvatelé Paraguaye zvolením Fernanda Huga za prezidenta, je nejočividnějším potvrzením této skutečnosti a představuje nesouhlas s neoliberálními politikami, které tento světadíl uvedly do chudoby.

Evropská unie musí proto tuto skutečnost zohlednit. Z tohoto důvodu máme za to, že je potřeba, jakožto součást této nové skutečnosti, zaujmout také nové stanovisko ke Kubánské republice.

Pane ministře, v červnu budeme mít možnost skoncovat se starou politikou zvláštního statusu, kterou Evropská unie uplatňuje v souvislosti s Kubou – jedinou zemí na svete – na celém světě –, vůči níž Evropská unie nadále takovouto politiku uplatňuje.

Vzhledem k tomu, jaký je stav vztahů mezi členskými státy a Kubou na obou stranách, je pravda, že tato pozice již neexistuje. Byla zrušena, což znamená, že máme vynikající příležitost stát se součástí nové reality, která nyní vzniká ve státech Latinské Ameriky a Karibiku.

Z toho důvodu jsme se rozhodli podpořit společné usnesení. Domnívám se, že pro dosažení této dohody učinily všechny skupiny v Evropském parlamentu významné ústupky. Nepochybně se nám podaří zachovat dva pozměňovací návrhy. Jeden z nich se týká Kolumbie, neboť v souladu s přístupem OSN se domníváme, že kolumbijský konflikt je nutno vyřešit pomocí dohod dosažených během jednání, politických jednání. Pro tento konflikt neexistuje žádné jiné řešení. Na tomto místě bychom rovněž rádi vyjádřili svůj názor, že se na těchto jednáních musí aktivně podílet i občanská společnost, což by představovalo alternativu ke schůzce na nejvyšší úrovni představitelů států a vlád v Limě.

Zároveň chceme vyzvat vládu Peru, aby učinila vše, co je v jejích silách, aby umožnila také setkání občanské společnosti Enlazando Alternativas, která mohou nabídnout konstruktivní kritiku a alternativy.

 
  
MPphoto
 
 

  Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedo, nedávno byl pan komisař Barroso na propagační misi v Irsku. S lítostí konstatoval, že prezident Bush se během svého osmiletého funkčního období setkal s 16 různými předsedy Rady, a pochvalně se vyjádřil k tomu, že Lisabonská smlouva uzákoňuje funkci společného prezidenta.

V současnosti sledujeme na televizní obrazovce v každém státě boj mezi kandidáty obou soutěžících politických stran na funkci amerického prezidenta, dokud nebude tento prezident zvolen. Jak si zvolíme my svého prezidenta? Ten nebude zvolen! V televizi neprobíhá žádná volební kampaň, neexistují žádní kandidáti pro primární volby, nejsou známí žádní jednotlivci, pro něž bychom mohli hlasovat. V Evropě přenecháváme tento proces 27 ministerským předsedům, kteří se setkají za zavřenými dveřmi a dohodnou se na politikovi z minulosti: politikovi, jakým je například Tony Blair, který již nemůže být zvolen ve své vlastní zemi, nebo bývalý rakouský kancléř, který byl v Rakousku odvolán ze své funkce a který by se mohl stát kandidátem, na němž by se kancléřka Merkelová, ministerský předseda Brown a prezident Sarkozy – tři evropští vedoucí představitelé, kteří zvolí prezidenta jménem nás všech – dokázali dohodnout.

Sejdou se soukromě za zavřenými dveřmi a jmenují prezidenta, kterého vyšleme do Spojených států a Latinské Ameriky. Náš „nezvolený“ prezident pojede do Číny a Ruska a bude tam kritizovat jejich nedostatečnou demokracii. Tohoto prezidenta – neexistují totiž žádné plány pro prezidentku – může doprovázet předseda Komise, který rovněž není volen, a ministr zahraničních věcí, který je v Evropské unii podle Lisabonské smlouvy také pouze osobně pověřen tzv. superkvalifikovanou většinou dvaceti z dvaceti sedmi ministerských předsedů.

Demokracie se zrodila v Evropě, konkrétně v Řecku před 2 500 lety. Jak se může předseda Komise pochvalně vyjadřovat o smlouvě, v níž se veškeré výkonné funkce vybírají za zavřenými dveřmi, místo aby byly výsledkem vůle voličů? Příliš mnoho zemí posílalo do Bruselu lidi, kterých se doma chtěli zbavit.

Namísto nedostatku demokracie v Lisabonské smlouvě bychom měli volit Evropu demokracií a demokratickou Evropu, v níž voliči rozhodují o všech lidech, kteří budou evropské občany zastupovat při jednáních s jinými zeměmi.

Pan komisař Barroso v Corku řekl, že Lisabonská smlouva přiblíží EU jejím občanům. Ne, nepřiblíží! Vymaže parlamentní demokracii ve 49 nových oblastech a dá nám legislativu a představitele zastoupené převážně lidmi, které si nebudeme moci zvolit ani vybrat. My, volení zástupci, se můžeme vyjadřovat k zahraniční politice, nikdo nás však není povinen poslouchat. My, volení zástupci, můžeme prostřednictvím pozměňovacích návrhů předkládat návrhy nevoleným zástupcům v Komisi. My, volení zástupci, můžeme hlasovat pro komisaře Barrosa nebo proti němu, pokud bude znovu jmenován dvaceti z dvaceti sedmi ministerských předsedů. To není návod k demokracii, který bychom měli v nedemokratickém světě zastupovat.

Pane předsedo, děkuji vám za to, že jste mi v tomto Parlamentu – orgánu Evropské unie, který představuje nejmenší zlo – po dobu 29 let umožnil projevovat kritické i konstruktivní názory. Toto je patrně má poslední diskuse s Komisí a Radou. Po 29 letech přenechávám toto místo své následovnici Hanně Dahlové a v době blížícího se květnového období chřestu už nebudu poslancem tohoto Parlamentu. Sbohem, chřeste, alsaské víno, munsterský sýr, sbohem, obrovský pojízdný cirkuse mezi Štrasburkem a Bruselem.

 
  
MPphoto
 
 

  Irena Belohorská (NI). – (SK) Blížící se schůzka na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem bude v pořadí již pátým setkáním nejvyšších představitelů obou regionů. Účastníci této schůzky se zaměří na priority, jimž budou věnovat zvýšenou pozornost, a to na boj proti chudobě, nerovnosti a diskriminaci, trvale udržitelný rozvoj, změnu klimatu, životní prostředí a energetiku.

Jako místopředsedkyně EUROLAT bych se ráda vyjádřila k tématu životního prostředí, a to konkrétně k vodě. Na příští zasedání v Limě jsem připravila pracovní dokument, v němž rozebírám současný stav Evropské unie v souvislosti s tímto významným přírodním zdrojem. Také se věnuji pomoci Evropské unie Latinské Americe v oblasti vody, kde poskytuji přehled této pomoci prostřednictvím mnohých projektů v oblastech jako jsou dodávky vody a její asanace, integrované řízení, výzkum, monitorování, stejně jako prevence přírodních katastrof.

Na závěr vyzdvihuji potřebu globálního přístupu k této otázce prostřednictvím institucionálních a legislativních změn a inovací ve vodohospodářském odvětví. Přístup k čisté vodě a správné metody likvidace odpadní vody, stejně jako asanace – to jsou důležité podmínky veřejného zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Liese (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, také já bych samozřejmě rád popřál panu Bondemu všechno nejlepší do budoucna. V každém případě si však myslím, že je tak trochu smutné, že během této důležité diskuse o Latinské Americe cítil potřebu zopakovat své časté poznámky o evropských orgánech, neboť téma Latinské Ameriky je samo o sobě dostatečně důležité. Vyplývá to již ze samotných číselných údajů, o nichž hovořil pan Schulz. V Limě se sejde jedna třetina členských zemí OSN. Společně zastupujeme jednu miliardu lidí a pokud se nám podaří dosáhnout shody, může to mít pozitivní dopad na světový rozvoj. Ve světle globalizace a výzev, jimž čelíme, především ve vztahu k Číně, ale i jiným zemím, je nesmírně důležité, aby Latinská Amerika a Evropa pracovaly společně.

Změna klimatu bude důležitým tématem, protože v usneseních se správně uvádí, že změna klimatu nejvíce zasáhne právě nejchudší osoby. V této souvislosti mohu hovořit z vlastní zkušenosti. Sám se totiž angažuji v práci malé nevládní organizace v Střední Americe a to, co museli místní obyvatelé vytrpět v důsledku řádění hurikánů Mitch a Stan, je jen malým příznakem toho, co můžeme očekávat, pokud se nám nepodaří dostat změnu klimatu pod kontrolu. Je velmi správné, že se v této otázce dokážeme shodnout v tolika bodech.

Existují však i body, na nichž se nám zatím nepodařilo dohodnout. V tomto Parlamentu jsme hlasovali výraznou většinou pro zahrnutí letecké dopravy do systému obchodování s emisními kvótami. Místopředseda Barrot si je toho vědom a sám se k této otázce vyjádřil ve velmi kritickém duchu. Zbytek světa se pokusil tento krok zablokovat prostřednictvím organizace ICAO, a to bohužel zahrnuje také Latinskou Ameriku. Myslím si, že tato otázka se musí dostat na program diskusí v Limě. Pokud chceme spolupracovat v oblasti boje proti změně klimatu, pak i země Latinské Ameriky musí hrát konstruktivní úlohu.

Nakonec mi dovolte říci několik slov o Kubě. Pan Schulz uvedl, že bychom neměli uplatňovat stejnou politiku jako prezident Bush. My jsme to však ani nikdy nedělali. Nikdy jsme neuplatňovali tak rozsáhlé hospodářské sankce – sankce, které postihují kubánský lid – jaké uplatňují Spojené státy. V minulosti jsme si jako svou prioritu stanovili, aby naši partneři – demokratická opozice – byli zahrnuti do dialogu.

Oswaldo Payá a Ženy v bílém byli oceněni cenou Andreje Sacharova a vzhledem ke skutečnosti, že Ženy v bílém si ji dosud nemohly vyzvednout a některé z nich byly dokonce v minulém týdnu uvězněny, se prostě nemůžeme vrátit k obvyklým postupům. Při dialogu s Kubou bychom neměli zapomínat na své partnery.

 
  
MPphoto
 
 

  Luis Yañez-Barnuevo García (PSE). – (ES) Vážený pane předsedo, chtěl bych nejprve v souvislosti s touto otázkou vyjádřit svou podporu předsedovi a mluvčímu naší skupiny Martinu Schulzovi. Podle mého názoru představují vztahy Evropské unie s Latinskou Amerikou naše vůbec nejvýznamnější vztahy, které mají také největší potenciál do budoucna, a to vzhledem k okolnostem, které zde již byly uvedeny: naše společné hodnoty v multilaterálním systému OSN a vývoj Latinské Ameriky, který se vyznačuje hospodářským růstem a snižováním chudoby.

S výjimkou Kuby jsou všechny tyto země demokratické. Schůzka na nejvyšší úrovni v Limě představuje pro dalších 49 zemí vhodnou příležitost k vyslání výzvy kubánským orgánům, aby zahájily prostřednictvím dialogu mírový proces přechodu k demokracii, a je to také vynikající příležitost k vytvoření skutečné strategické a trvalé aliance.

A konečně, abychom předešli typickým evropským romantickým pokušením týkajícím se terorismu nebo organizací, které jsou, podobně jako FARC, v současnosti skupinami zabývajícími se pašováním drog, nikoliv partyzánskými skupinami jako v sedmdesátých letech, je také nutno vyzvat ke konečnému, jednostrannému a bezpodmínečnému ukončení násilí.

 
  
MPphoto
 
 

  Renate Weber (ALDE). – Vážený pane předsedo, domnívám se, že vysokou prioritu ve vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou by měla mít lidská práva a práva žen. Chtěla bych vás upozornit na specifickou situaci v Nikaragui. Zákaz terapeutických potratů, který byl uzákoněn v roce 2006, má již v současnosti tragické dopady na zdraví žen, například u obětí znásilnění, jako v případě devítiletého děvčátka či dvanáctileté postižené dívky, které jsou povinny snášet těhotenství, přestože ohrožuje jejich vlastní život.

Kromě toho jsou právníci a ochránci lidských práv sami předmětem vyšetřování ve věci podněcování ke spáchání trestných činů pouze proto, že se rozhodli protestovat proti těmto nelidským právním předpisům, případně proto, že se postavili na obranu lékařů. To je nepřijatelné a Evropská unie si nemůže dovolit mlčet.

Minulý týden přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy usnesení o přístupu k bezpečným a zákonným potratům v Evropě, což znamená, že nám na evropských ženách záleží. Pokud však chceme naše občany přesvědčit o tom, že lidská práva představují hodnoty, kterých si skutečně vážíme, pak musíme dokázat, že neuplatňujeme dvojí metr ve vztahu k partnerům, s nimiž probíhají jednání o dohodách.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (UEN). – Vážený pane předsedo, partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku má obrovský strategický význam. Již od šedesátých let minulého století se mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem vytvářely užší politické a hospodářské vazby.

Evropská unie je v současnosti největším poskytovatelem podpory těmto zemím a je také druhým největším obchodním partnerem Latinské Ameriky a Karibiku. Velká část této finanční podpory ze strany EU je určena na projekty podporující sociální soudržnost a boj proti chudobě. Naše země spolupracují jakožto politické demokratické orgány na široké škále otázek společného významu včetně následujících: řešení rostoucího významu energetických a environmentálních otázek, včetně změny klimatu, prostřednictvím EU a skupiny Rio, spolupráce na mnohých projektech na podporu řešení konfliktů, právního státu, demokracie, dobré správy věcí veřejných a lidských práv a zavádění silnějších vazeb v oblasti vysokoškolského vzdělání mezi oběma seskupeními.

Naše politické, hospodářské a sociální vazby se musí i nadále prohlubovat. Dosud však mezi námi existují také zřetelné rozdíly. Domnívám se, že Evropská unie přijala v souvislosti s dovozem brazilského hovězího masa správné rozhodnutí, a že veškerý dovoz potravin do Evropské unie musí v budoucnosti vždy splňovat stejné normy, jaké jsou uplatňovány i v souvislosti s evropskými farmami a potravinovými odvětvími. Na dovoz potravin do EU, bez ohledu na to, odkud tyto potraviny pocházejí, a na produkty vyráběné přímo v EU musí být za každých okolností uplatňovány stejné normy.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI). – (IT) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, již při jiné příležitosti jsem hovořil o tom, jak je uzavření zvláštního partnerství s Latinskou Amerikou pro Evropu strategicky důležité vzhledem k našim společným zásadám, hodnotám, kultuře a zájmům.

Ve snaze dostat se za hranice mnohých nadbytečných informací uvedených v usnesení je podle mého názoru nutno na blížícím se setkání zdůraznit, že oba světadíly mají zájem na zvýšení rozvoje obchodu s polozpracovaným zbožím z oblasti špičkových technologii, což představuje zájem obou partnerů, bez asymetrického vztahu, který by v konečném důsledku zvýhodnil jiné potenciální obchodní partnery.

Myslím si, že tento krok bude prospěšný pro oba světadíly, částečně i díky skutečnosti, že evropský přístup projevuje nepochybně více citlivosti vůči trvale udržitelnému rozvoji než například přístup Spojených států nebo Číny. Bohaté zkušenosti Evropy v oblasti sociální organizace a sociálního rozvoje mohou k tomuto dvoustrannému obchodu rovněž přinést významnou přidanou hodnotu. Z tohoto důvodu je podle mne potřeba posílit naše závazky týkající se vytvoření sdružení Evropské unie a zemí Latinské Ameriky a Karibiku (EULAC).

 
  
MPphoto
 
 

  Alojz Peterle (PPE-DE). – (SL) Události, které se v dubnu a květnu odehrají v Limě na parlamentní a vládní úrovni, musí posílit jižní rozměr transatlantické spolupráce. Pro rozvoj strategického partnerství mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií je nesmírně důležité, aby se toto partnerství vytvářelo ve stabilních hospodářských, sociálních a politických podmínkách. Z tohoto důvodu je podle mne nesmírně důležité, aby bylo naše úsilí, vzhledem k množství záměrů, které toto úsilí provázejí, zaměřeno především na dva klíčové cíle. Zaprvé na podporu udržitelného hospodářského růstu, přičemž mne velmi těší, že Latinská Amerika již několik let zaznamenává hospodářský růst. Zadruhé na posilování regionální a meziregionální spolupráce.

Domnívám se, že Latinská Amerika čelí v současné době stejným výzvám, jakým čelila i Evropská unie v prvních letech vykonávání společné metodiky. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že poznatky Evropské unie by mohly být na území Latinské Ameriky velmi dobře uplatněny v rámci úsilí o dosažení nové kvality v oblasti regionální a meziregionální spolupráce včetně dosažení nové dynamiky. Domnívám se, že slovo dynamika je velmi výstižné – víme, s jakými potížemi se v době svých začátků setkávalo a i v současnosti se setkává sdružení Mercosur.

Dámy a pánové, měl jsem možnost vidět tající ledovce v Patagonii. Jde o proces, který je dobře známý i na severu Evropy, a jsem toho názoru, že tyto zrychlující se procesy mohou způsobit nepředvídatelné trendy a/nebo následky, které by si vyžádaly mnohem vyšší míru spolupráce a solidarity. Doufám, že zasedání schůzky na nejvyšší úrovni v Limě se bude věnovat i těmto možným událostem.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel António dos Santos (PSE).(PT) Vážený pane předsedo, spolupráce mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou je příběhem úspěchu. V současnosti má tato spolupráce – díky vytvoření Euro-latinskoamerického parlamentního shromáždění, které jí dodá nový impuls a podnět – již i svůj vlastní konkrétní rámec. Řekl bych, že je to první krok směrem k integraci poslanců latinskoamerického parlamentu a Evropského parlamentu. Doufám, že Evropský parlament tuto odpovědnost přijme a vydá společné prohlášení, o němž zde dnes diskutujeme, aby mohlo sloužit jako plán schůzky na nejvyšší úrovni představitelů států a vlád.

Nemám dostatek času, abych uváděl své důvody, a proto bych rád podpořil slova, jež přednesl předseda mé politické skupiny, pan Martin Schulz. Přestože s jeho slovy zcela souhlasím, musím připojit několik menších poznámek. Zaprvé Evropa nese zvláštní odpovědnost za vyřešení problémů v Kolumbii. Musí přijmout plný závazek v souvislosti s kolumbijskou otázkou a pomoci této zemi dosáhnout stability. Musí také rychle najít řešení, které by normalizovalo vztahy mezi Evropskou unií a Kubou. Je zcela nesmyslné, aby současná situace nadále pokračovala. Musíme se posunout kupředu v duchu pokroku a spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  Francisco José Millán Mon (PPE-DE). – (ES) Vážený pane předsedo, Latinská Amerika sdílí s Evropskou unií mnohé zásady a hodnoty, což je důsledkem našich vzájemných blízkých historických, lidských a kulturních vazeb. Dalo by se dokonce říci, že jsme přirozenými partnery.

Schůzka na nejvyšší úrovni v Limě by naše meziregionální sdružení se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku měla obohatit ve všech oblastech. Měla by také podnítit uzavření dohody o společném řešení globálních výzev – od změny klimatu až po obchodování s drogami a terorismus.

Jedním z nejrozšířenějších problémů zemí Latinské Ameriky je sociální nerovnost. V této oblasti musíme těmto zemím pomoci, přičemž doufám, že téma odstraňování chudoby, které je na programu schůzky v Limě, přinese ambiciózní cíle, přestože politickou vůli dotyčných vlád není samozřejmě možno ničím plně nahradit.

Klíčový faktor v boji proti chudobě představuje hospodářský růst, který je stimulován soukromými investicemi. Investice si však vyžadují stabilní právní rámce a z toho důvodu bych na schůzce v Limě uvítal kroky směřující k vytvoření právní jistoty. Latinská Amerika nesmí odrazovat zahraniční investory, protože v současném věku globalizace nebudou mít tito investoři žádný problém při hledání jiných regionů pro své investice.

Chceme-li posílit naše vzájemné meziregionální vztahy včetně hospodářských a obchodních vztahů, je potřeba urychlit jednání o dohodě o přidružení se zeměmi Latinské Ameriky a Andským společenstvím. Doufejme, že schůzka na nejvyšší úrovni v Limě pomůže rovněž překonat patovou situaci v jednáních se sdružením Mercosur. Dohody uzavřené s Chile a Mexikem by měly pomoci posunout věci kupředu. V souvislosti s tímto tématem bych chtěl říci, že bychom měli uvažovat o povýšení dohody o přidružení mezi EU a Mexikem na strategický status.

Dámy a pánové, doufám také, že schůzka v Limě podpoří vytvoření oblasti vyššího vzdělávání – společné oblasti vyššího vzdělávání – s cílem vytvořit užší mezilidské a vzdělávací vazby, a že budeme i nadále dosahovat pokroku v oblasti spolupráce mezi univerzitami a ve vzájemném uznávání dosažených studijních výsledků a kvalifikací.

Na této schůzce by mělo dojít také ke schválení zřízení euro-latinskoamerické nadace, určitého typu think tank pro rozvoj meziregionálních vztahů, která by dala našim vzájemným vztahům velmi potřebnou viditelnost, neboť tyto vztahy nejsou v Evropě bohužel příliš známé.

A konečně doufám, že tato schůzka přinese obnovení závazků vůči pluralistické demokracii a dodržování lidských práv v souladu se skutečným pojetím lidské důstojnosti, kterou podporujeme na obou stranách Atlantiku. Pane předsedo, myšlenka politických vězňů musí být v zemích Latinské Ameriky a na Kubě zcela odstraněna a zároveň musí být potlačeno i násilí vůči disidentům.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedo, schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku hrají významnou úlohu při určování a posilování směrování strategického partnerství mezi našimi regiony. Blížící se schůzka v Limě nabízí další příležitost k prohloubení dialogu v otázkách, které mají pro oba tyto regiony klíčový význam. Z tohoto důvodu mne potěšilo, že hlavní těžiště této schůzky budou představovat otázky, které mají klíčový význam při zabezpečování stoupajícího blahobytu našich společností a přispívají ke stabilnímu hospodářskému růstu.

Na jedné straně se bude schůzka na nejvyšší úrovni zabývat otázkami týkajícími se sociální soudržnosti, především otázkami chudoby, nerovnosti, diskriminace a sociálního vyloučení. Chtěla bych upozornit, že podle odhadů Hospodářského výboru Organizace spojených národů pro Latinskou Ameriku a Karibik žilo v roce 2007 až 36,7 % obyvatel tohoto regionu v chudobě, přičemž 13,5 % z nich žije v podmínkách extrémní chudoby. Přestože se tyto statistiky v posledních letech zlepšily, tento problém si dosud žádá závazky ze strany mnohých partnerů, mezi něž patří také členské státy Evropské unie.

Na druhé straně představují otázky týkající se trvale udržitelného růstu, ochrany životního prostředí, změny klimatu a energetiky výzvy, které mají stále větší vliv na fungování obou světadílů. Neexistují proto žádné pochybnosti o tom, že je potřeba stanovit společné priority a způsoby vzájemné spolupráce s cílem účinně reagovat na budoucí výzvy. Sbližování hospodářského růstu se zásadami trvale udržitelného rozvoje je obzvlášť důležité. Jde o skutečně složitou výzvu, především v případě rozvojových hospodářství a hospodářství, která procházejí procesem změny.

Rovněž je důležité pamatovat na to, že spolupráce mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku daleko přesahuje dvě hlavní oblasti, které budou na programu schůzky na nejvyšší úrovni v Limě.

Chtěla bych také zdůraznit, že v předvečer schůzky se bude v Limě konat druhé řádné zasedání Euro-latinskoamerického parlamentního shromáždění. Angažovanost ze strany Evropského parlamentu jistě přispěje k posílení strategického partnerství mezi našimi regiony. V podobném duchu očekávám s velikým zájmem také výsledky a závěrečné prohlášení páté schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedo, vítám skutečnost, že na schůzce Evropské unie, Latinské Ameriky a Karibiku zahájí vlády společný dialog o klíčových otázkách. Paní Małgorzata Handzliková právě zdůraznila, jak velice je důležité, aby se v tomto mezikontinentálním dialogu zvyšovala angažovanost i ze strany parlamentů a aby i ony přispěly k uvedenému procesu.

Podle mého názoru je obzvlášť důležité, aby se mezi Evropany a obyvateli Jižní nebo Latinské Ameriky a Karibiku vytvořily užší kontakty. Nemám tím na mysli jen podnikatele a turisty, ale především mladé lidi, kteří budou muset hrát významnou úlohu. Pokud mezi sebou skutečně chceme vybudovat lepší vztahy, pak k tomu potřebujeme mládež.

V Evropské unii jsme získali cenné zkušenosti prostřednictvím výměnných studentských programů mezi členskými státy. Tento systém je nyní potřeba v našem vztahu s Latinskou Amerikou a Karibikem zintenzivnit.

Potřebujeme mladé lidi, abychom mohli v budoucnosti nalézt životaschopná a udržitelná řešení mnohých důležitých otázek, jimž musíme čelit.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Vážený pane předsedo, Latinská Amerika představuje měnící se světadíl. Změny probíhají neustále a v posledních měsících, týdnech a dnech se uskutečnily konkrétně dvě významné změny.

První z nich je politika Kuby z pohledu jejího přístupu ke svým občanům z hospodářského a sociálního hlediska. Druhou přinesly volby v Paraguayi, které slibují sestavení zcela odlišné vlády.

V souvislosti s touto situací a těmito změnami se chci zeptat, zda je Rada a Komise vzaly na vědomí a zda uvažovaly o možnosti vyvíjení vlivu na tyto dvě země.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Vážený pane předsedo, země Latinské Ameriky uskutečnily za významné pomoci ze strany Světové banky rozsáhlé reformy svých důchodových systémů. Evropská demografická krize naznačuje, že bychom se měli zamyslet nad tím, zda jsme spokojeni s právními předpisy, které dávají poměrně velké přísliby i navzdory tomu, že není jisté, zda na splnění těchto příslibů bude k dispozici dostatek finančních prostředků. Vzhledem k rozdílným zkušenostem obou světadílů v této oblasti by možná mělo význam, kdybychom při hledání řešení tohoto problému pracovali společně. Potřebujeme nalézt způsob, který umožní lidem v pokročilém věku vést slušný život i navzdory hospodářským dopadům demografické krize, a to i v případě, že jim jejich zdravotní stav neumožní dále pracovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Emanuel Jardim Fernandes (PSE).(PT) Parlamenty Latinské Ameriky a Evropy mají pro úspěch této schůzky na nejvyšší úrovni klíčový význam. Klíčový význam mají rovněž při plnění dvou hlavních cílů – integrace Latinské Ameriky a spolupráce mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou – založených na hodnotách, které tento Parlament obhajuje, především na hodnotách, o nichž hovořil předseda mé politické skupiny.

Chtěl bych však, pane předsedo, upozornit na jiný aspekt, a sice na to, že tato spolupráce a její účinnost nemají význam pouze pro dva uvedené světadíly – Latinskou Ameriku a Evropu – ale, vzhledem k hodnotám, které tyto dvě skupiny ve světě obhajují, i pro celý globální kontext. Prostřednictvím této spolupráce, prostřednictvím mnohostrannosti a prostřednictvím úsilí o dosažení hodnot, které byly v popředí evropské integrace a evropského projektu, se nám na celém světě může podařit splnit cíle, jež jsme nesplnili v rámci rozvojových cílů tisíciletí. Právě tento globální aspekt vytváří podle mého názoru důvody pro větší závazek ze strany nás všech, obzvlášť ze strany parlamentů.

 
  
MPphoto
 
 

  Gabriela Creţu (PSE). – (RO) Historické, sociální a politické podmínky v zemích Latinské Ameriky dostaly ženy do dvojnásobně složité situace: na jedné straně jsou ženy v převážné míře odpovědny za hospodářskou výrobu, především ve venkovských oblastech.

Na druhé straně se stávají častými oběťmi násilného vysídlování a vyvlastňování, obchodování s lidmi, násilí, sexuálního zneužívání a veřejné kontroly jejich reprodukčních schopností.

V těchto podmínkách je přístup založený na rovnosti pohlaví nejen vhodný, ale i potřebný. Z tohoto důvodu žádáme o vaši podporu ústního pozměňovacího návrhu, který podporuje posílení postavení žen a dodržování jejich práv.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: MARIO MAURO
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. (SL) Velmi pozorně jsem sledoval diskusi o přípravách na schůzku na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem a domnívám se, že tato diskuse výrazně přispěje k přípravám a průběhu schůzky. Pan Salafranca uvedl, že spolupráce mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku by měla přejít od slov k činům. Já s tímto výrokem plně souhlasím. Zároveň bych však rád dodal, že se tak již děje. Schůzky na nejvyšší úrovni mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku nejsou jen událostmi, na nichž se činí velká prohlášení a na nichž se ohlašují velkolepé návrhy, které se potom nikdy neuskuteční. Na těchto zasedáních se přijímají závazky, které se skutečně naplní.

V této souvislosti bych rád uvedl několik poznámek. Zpráva o meziregionální spolupráci mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, kterou představilo společné předsednictví na předchozí čtvrté schůzce na nejvyšší úrovni ve Vídni, je důkazem výrazného pokroku, jejž se dosud podařilo dosáhnout při skutečném vykonávání přijatých závazků. Chtěl bych upozornit i na téměř 400 meziregionálních opatření týkajících se vykonávání závazků přijatých v Guadalajaře a na nový seznam, který byl vypracován pro vykonávání závazků přijatých na schůzce na nejvyšší úrovni ve Vídni v roce 2006. Doufáme, že na schůzce v Limě se podaří uskutečnit další krok směrem k uznání a vykonávání přijatých závazků.

Mnoho přítomných poslanců Evropského parlamentu, kromě jiných také pan Schulz, pan Meyer-Pleite, pan Liese, pan dos Santos a několik dalších, na jejichž jména si však již nevzpomínám, zde připomněli kubánskou otázku. Chtěl bych upozornit, že schůzka v Limě nebude schůzkou na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a Kubou. Nebude ani schůzkou na nejvyšší úrovni týkající se Kuby. Protože zde však v této souvislosti zaznělo mnoho názorů, rád bych k tomuto tématu poznamenal několik důležitých bodů.

V současnosti se politika Evropské unie vůči Kubě řídí, stejně jako je tomu v případě politiky Rady a předsednictví Evropské unie, následujícími dokumenty: společnou platformou Evropské unie pro rok 2006 a loňskými závěry zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy. Tyto dva dokumenty představují základní směry pro všechny členské státy a jejich postoj vůči Kubě, stejně jako pro jejich rozhovory o Kubě se třetími zeměmi. Dodávám, že jádrem politiky Evropské unie vůči Kubě je dodržování lidských práv.

Červnové zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy přinese další příležitost pro diskusi o Kubě. Slovinské předsednictví vynakládá úsilí k tomu, aby byla na tomto zasedání přijata nová společná platforma. Doufám, že tyto naše snahy budou úspěšné. Jak jsem však již uvedl, toto téma nebude předmětem diskuse na květnové schůzce na nejvyšší úrovni v Limě, která bude představovat setkání Evropské unie a zemí Latinské Ameriky a Karibiku jako celku.

Na závěr bych rád řekl, že slovinské předsednictví si přeje, aby tato schůzka přinesla nový podnět nebo, mám-li parafrázovat pana dos Santose, aby vytvořila novou dynamiku ve vztazích mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Jsem přesvědčen, že Evropský parlament může prostřednictvím takových diskusí, jako je ta dnešní, ke splnění tohoto cíle přispět.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, pane Salafranco, mohu vás ujistit, že Komise vynaložila největší možné úsilí, aby tato schůzka přinesla skutečný úspěch. Jak již uvedl pan Schulz a před okamžikem také pan ministr, schůzka v Limě musí vytvořit skutečnou příležitost pro silný impuls ve vztazích mezi Latinskou Amerikou a Evropou.

Mnozí z vás včetně pana Schulze zde dnes zdůrazňovali, že sdílíme mnohé společné hodnoty. Mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky existuje společná podpora pro mnohostrannost. Chceme-li, aby byl náš vliv ve zlepšené globální organizaci znatelný, pak je úzká spolupráce mezi našimi regiony nevyhnutelná. Reformy ve významných mezinárodních institucích se nám podaří prosadit jedině prostřednictvím rozsáhlých dohod mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií. Na světě neexistuje žádný jiný region, s nímž bychom na vícestranné úrovni spolupracovali tak úzce jako s Latinskou Amerikou.

Pane předsedající, nyní bych rád stručně odpověděl na několik otázek. První z nich se týká rukojmích. Komise samozřejmě systematicky podporuje všechny snahy o dosažení humanitární dohody o propuštění všech rukojmích a velmi správně také rozumí projevům, které na tento problém upozorňují.

Chtěl bych také říci několik slov v souvislosti s Kubou. Pan ministr správně poznamenal, že otázka Kuby nebude ústředním tématem schůzky na nejvyšší úrovni v Limě. Zároveň však chci řící, že politika Evropské unie vůči Kubě je politikou konstruktivní angažovanosti. Nepodporujeme politiku izolace nebo sankcí. Náš komisař pan Louis Michel Kubu nedávno navštívil. Jsme připraveni s Kubou spolupracovat v oblastech společného zájmu, náš dialog s touto zemí se však týká také otázky dodržování lidských práv.

Chceme rovněž dosáhnout pokroku v dohodách o přidružení. Plánujeme dosáhnout tohoto pokroku se sdružením Mercosur a v roce 2009 bychom chtěli uzavřít dohodu s Andským společenstvím.

Nyní bych rád reagoval na některé poznámky, které zazněly v této velmi zajímavé diskusi. Paní Belohorská upozornila na problém přístupu k vodě, který je velmi důležitý a který byl zahrnut do návrhu prohlášení pro schůzku na nejvyšší úrovni v Limě. Komise podporuje projekty a programy pro přístup k čisté vodě v několika zemích.

Byla zde také připomenuta účast ze strany občanské společnosti. Občanská společnost bude v rámci příprav na schůzku v Limě organizovat dvě konference: konferenci organizované občanské společnosti (ESOSOC) a konferenci nevládních organizací a neorganizovaných společností. Komise poskytla těmto konferencím finanční podporu a na schůzce v Limě o nich bude předložena zpráva.

Zazněla zde také otázka týkající se cen potravin, přičemž je pravda, že růst cen potravin bude mít určitě vliv také na Latinskou Ameriku, kde žije již nyní více než jedna třetina obyvatel v chudobě. V některých zemích, např. v Salvadoru, jsou lidé na potravinách velmi závislí. Zvýšení cen potravin bude mít samozřejmě největší dopad na obyvatelstvo, které je již nyní velmi zranitelné. Tato otázka je samozřejmě úzce spjata se strategií v oblasti biopaliv. Jde o velice choulostivou otázku, o níž se jistě vyplatí diskutovat.

Bylo zde připomenuto rovněž postavení žen v Latinské Americe. Komise je velmi znepokojena situací v Latinské Americe, především v Mexiku a Guatemale. Plně si tento problém uvědomujeme a snažíme se proti němu bojovat. Jsme také Evropskému parlamentu velice vděčni za jeho práci v této oblasti.

Vím, že mé odpovědi nejsou vyčerpávající, tato diskuse však byla velmi užitečná a určitě přispěje k vyšší kvalitě schůzky v Limě. Tato schůzka nám umožní dosáhnout pokroku v dialogu s regionem Latinské Ameriky. Umožní nám také lépe koordinovat naše úsilí o dodržování důležitých mezinárodních závazků, především ve vztahu k životnímu prostředí. Zároveň nám nabízí příležitost zjistit, jakým způsobem můžeme podporovat demokratická řešení strukturálních problémů, které jsou neodmyslitelnou součástí sociální soudržnosti. Evropské orgány musí samozřejmě koordinovat své úsilí o diferencovaný přístup s cílem přizpůsobit jej problémům jednotlivých států v dané oblasti.

Nakonec bych se rád pochvalně vyjádřil k práci EUROLAT. EUROLAT, tj. Euro-latinskoamerické parlamentní shromáždění, bylo zřízeno na schůzce na nejvyšší úrovni ve Vídni v roce 2006. Již nyní poskytuje cenný příspěvek ke spolupráci s touto oblastí a zároveň posiluje demokratickou vůli na obou stranách. V této souvislosti jsme přesvědčeni, že Evropský parlament, který má s touto oblastí zvláštní vazby prostřednictvím EUROLAT, bude podnikat rozhodné kroky, které přispějí k tomu, aby sdružení mezi Evropskou unií a zeměmi tohoto regionu hrálo stále významnější strategickou úlohu.

Rád bych ještě jednou poděkoval všem poslancům a poslankyním, kteří zde dnes vystoupili a svými projevy přispěli k lepší kvalitě příprav na schůzku v Limě.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . Končím tuto rozpravu na základě šesti návrhů usnesení podle čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava byla ukončena.

Hlasování se uskuteční ve čtvrtek 24. dubna 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Gyula Hegyi (PSE), písemně. (HU) Není to náhoda, že se deštným pralesům v Latinské Americe přezdívá plíce světa. Naše podnebí a s ním i naše budoucnost závisí na tom, do jaké míry se nám podaří zachovat původní rozlohu těchto životadárných deštných pralesů v Brazílii, Kolumbii, Ekvádoru, Venezuele a dalších jihoamerických zemích, spolu s jejich biologickou rozmanitostí a bohatou faunou a flórou. Proto je důležité, aby se ochraně životního prostředí a správné politice v oblasti klimatu přikládal v rámci spolupráce mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky větší důraz. Nenasytná touha po zisku, kácení deštných pralesů a pěstování plodin na biopaliva jsou v protikladu se základními zájmy lidstva. Z tohoto důvodu musíme své přátele v Latinské Americe vést k tomu, aby tyto ničivé činnosti ukončili. Nejlepším způsobem, jakým můžeme toto původní přírodní bohatství chránit, aniž bychom pohněvali místní společenství, je ponechat půdu ve vlastnictví lidí a umožnit těmto lidem, aby i nadále žili svým způsobem života. Základním prvkem naší rozvojové a podpůrné politiky musí být vzájemná pomoc při dodržování požadavků na ochranu životního prostředí.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí