EU se honosí tím, že připisuje velkou hodnotu otázkám bezpečnosti potravin a tomu, aby spotřebitelé měli k dispozici plně sledovatelný režim potravinářské výroby v EU.

Ačkoli však tento systém v EU funguje, existuje vážný problém se standardy, dle kterých se vyrábějí dovážené potravinářské výrobky. Tato otázka vyvstala v souvislosti s dovozem hovězího masa z Brazílie.

Kromě toho množství postupů, které jsou v EU zakázány, mimo jiné výroby vajec z klecového chovu, která bude podléhat zákazu od roku 2012, bude nadále povoleno zeměmi mimo EU, z nichž dovážíme.

Může se Komise vyjádřit k této důležité otázce a k tomu, jak hodlá tuto neslučitelnost politiky a standardů řešit?

Pokud jde o zákaz systémů výroby vajec z klecového chovu, jaké kroky Komise chystá, aby po roce 2012 zabránila přesídlení odvětví intenzivní výroby vajec v EU mimo její hranice? Dle tohoto pravděpodobného scénáře se klecový chov, v EU zakázaný, přesune mimo EU a my potom budeme pro potravinářský zpracovatelský průmysl dovážet velké objemy vaječných výrobků (sušených vajec) pocházejících ze systémů výroby vajec z klecového chovu, aniž by o tom spotřebitelé cokoli věděli.

Pokud jde o otázky dobrých životních podmínek zvířat a obchodu, nejsou v platnosti žádné mnohostranné dohody, které by se této problematice přímo věnovaly, a dobré životní podmínky zvířat kromě toho nejsou výslovně upraveny v Dohodě o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření v rámci Světové obchodní organizace (WTO).

Komise je tím velice znepokojena. V důsledku toho Komise v roce 2002 vypracovala konkrétní strategii, která se věnuje dopadům na konkurenceschopnost výrobců EU vyplývající ze systémů pohody zvířat týkajících se klecového chovu ptáků. Již bylo podniknuto několik iniciativ na podporu pohody zvířat jakožto konkurenční výhody, jak je to uvedeno v Akčním plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010..

Bilaterální dohody s Chile a Kanadou již kapitolu o dobrých životních podmínkách zvířat obsahují. Kromě toho byla v roce 2007 podepsána dohoda o spolupráci s Novým Zélandem. Čím dál více obchodních partnerů v současné době se zájmem sleduje vývoj a vyhodnocuje možnosti, jak s EU na této problematice, jejíž význam roste zejména ve vyspělých zemích, spolupracovat.

Z průzkumu Eurobarometr z roku 2006 vyplynulo, že 89 % spotřebitelů je toho názoru, že by dovozové zboží mělo být vyráběno za stejných životních podmínek zvířat jako zboží pocházející z EU. Proto v současné době Komise zvažuje možnosti systému uvádění údajů o dobrých životních podmínkách zvířat na obalech potravin a chystá se předložit příslušnou zprávu Parlamentu a Radě v roce 2009. Tento systém by byl slučitelný s rámcem WTO a umožňoval by výrobcům z EU zdůraznit vysoké standardy dobrých životních podmínek zvířat před spotřebiteli, u kterých hrají vyšší standardy při nákupních rozhodnutích čím dál větší roli.

Zákaz systémů „neobohacených klecí“ byl Radou přijat v roce 1999⁽¹⁾ , a znamenal zákaz nových provozů od roku 2003 s tím, že evropské drůbežářské odvětví bude mít dalších více než 10 let na přechod na alternativní systémy. Někteří výrobci EU již na alternativní systémy výroby⁽²⁾ přešli. Komise má za to, že je na každém výrobci, aby se v tomto ohledu sám rozhodl, a vymáhání této směrnice je úkolem členských států.

Dostupné informace ukazují, že spotřebitelům čím dál více záleží na etických a udržitelných aspektech potravinářské výroby v Evropě včetně zpracovaných potravinových výrobků, i když obecně nejsou o současných zemědělských standardech a skutečných požadavcích informováni. Komise bude nadále zkoumat co nejlepší možnosti podpory výrobců, kteří tato očekávání splňují.