Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2527(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B6-0209/2008

Rozpravy :

PV 07/05/2008 - 13
CRE 07/05/2008 - 13

Hlasování :

PV 08/05/2008 - 5.6
CRE 08/05/2008 - 5.6

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0192

Rozpravy
Středa 7. května 2008 - Brusel Vydání Úř. věst.

13. Transatlantická hospodářská rada (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise o Transatlantické hospodářské radě.

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, Evropská unie a Spojené státy se dělí o 60 % světového hrubého domácího produktu a o 40 % světového obchodu. Transatlantické obchodní služby a revizní toky dosahují denně hodnoty 3 miliard USD. Transatlantické hospodářské vztahy vytvářejí pracovní příležitosti pro 14 milionů lidí. O takovémto rozsahu zde dnes hovoříme.

V dubnu 2007 podepsaly Evropská unie a Spojené státy rámcovou dohodu na posílení transatlantické hospodářské integrace mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Tato dohoda vychází nejen na uznání faktu, že jsou Evropská unie a Spojené státy pro sebe navzájem nejdůležitějšími hospodářskými partnery, ale také toho, že máme společné zájmy, čelíme společným výzvám a sdílíme řadu společných hodnot, např. pokud jde o volný obchod a otevřenost investic, nenarušovanou hospodářskou soutěž, respektování vlastnických práv včetně práv duševního vlastnictví a účinnou ochranu spotřebitelů, zaměstnanců a životního prostředí.

Transatlantická dohoda posílí naše společné závazky navázat užší hospodářskou spolupráci a urychlit odstranění transatlantických překážek, které brání obchodu a investicím. Byla zřízena Transatlantická hospodářská rada, aby zaručila, že tato spolupráce bude fungovat. Jejím cílem je odstranit překážky, které brání vzniku skutečného transatlantického trhu. Zároveň nás však také pojí společné výzvy v rámci našich vztahů s ostatními zeměmi. Transatlantická hospodářská rada již prokázala, že představuje cenné fórum pro strategický dialog o tom, jaký postoj zaujmout k Číně a ke státním finančním prostředkům. Bezpečnost dováženého zboží a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích jsou konkrétními příklady praktické spolupráce v konkrétních oblastech.

Největší překážkou pro obchod mezi našimi vysoce rozvinutými ekonomikami jsou odlišná pravidla a přístupy k právní úpravě. Necelní překážky obchodu byly v podstatě odstraněny během posledních 60 let v rámci osmi hlavních kol obchodních jednání. Hlavními překážkami jsou nyní takové necelní překážky jako např. zbytečně přísné předpisy a správní postupy omezující obchod. Tyto překážky jsou často málo viditelné a velmi složité a mohou být velice politicky citlivé, jelikož bývají mnohdy výsledkem uvážených vnitřních politických rozhodnutí.

Dobrou zprávou je, že Spojené státy, ačkoli byly v minulosti vždy velice skeptické k předpisům, které samy nepřijaly, jsou stále více otevřené mezinárodní spolupráci v otázkách právní úpravy, a to zejména s námi. Rozhodnutí Komise USA pro burzu a cenné papíry (SEC) přijmout mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) bylo historickým krokem vpřed.

Jakožto evropský předseda Transatlantické hospodářské rady jsem v těchto raných etapách pochopil důležitý koncept. Transatlantická spolupráce není možná bez politického vedení. Shodnout se, že je vhodné vytvořit trh bez celních překážek, je věc jedna. Ale jakmile se začneme jednotlivými překážkami zabývat, zjistíme, že hospodářská integrace vyžaduje obrovskou dávku tvrdé práce, trpělivosti, vytrvalosti a, jak jsem již zmínil, politického vedení. Mimochodem, totéž platilo, když jsme chtěli uskutečnit evropský vnitřní trh. Vzpomínám si, že projektu evropského vnitřního trhu předcházelo 30 let hospodářské a politické integrace.

Změna platných předpisů a zakořeněných postupů není vždy populární: Vždy se najdou skupiny, které se díky současnému stavu nemusejí vzdát svých privilegií. Některé skupiny se na domácím hřišti vždy cítí ohrožené. Pokud tomuto tlaku podlehneme a ustoupíme mu a nedokážeme se soustředit na výhody pro evropskou ekonomiku jako celek, pak sami sebe izolujeme a naši kolektivní hlavu schováme do písku.

Rád bych dnes vyzdvihl nejen fakt, že stávající předpisy brání hospodářské integraci a snižování regulační zátěže, ale také že cíl, o něj usilujeme, mohou oslabit nové zákonné iniciativy. Jedním příkladem je zákon Kongresu Spojených států, který navrhuje, aby byl zkontrolován veškerý náklad, který má z našich přístavů vyplout do Spojených států. To je přirozeně něco, o čem budeme v Transatlantické hospodářské radě diskutovat.

Další zasedání Transatlantické hospodářské rady se bude konat příští úterý zde v Bruselu. Půjde o první zasedání na evropské půdě. Američané budou mít velké zastoupení vládních politiků. Máme rozsáhlý pořad jednání, který poukazuje na pokrok v mnoha oblastech. Stejně jako na našem prvním zasedání ve Washingtonu budeme i nyní pokračovat ve strategickém dialogu. Naplánovaná témata se týkají integrace Ruska do světové ekonomiky, otázky, jak reagovat na rostoucí nebezpečí protekcionismu, a především toho, jaká poučení můžeme získat z krize na finančních trzích. Jak vidíte, zabýváme se širokým spektrem otázek.

Parlamenty na obou stranách Atlantiku hrají v tomto procesu důležitou roli. Jsem Evropskému parlamentu vděčný za to, že o tento proces projevuje živý zájem. Tomuto Parlamentu jsem vděčný také za to, že udržuje úzké vztahy s Kongresem, a musím říci, že máte jako členové Parlamentu důležitý úkol, protože většinu věcí, na nichž se chceme a můžeme politicky dohodnout, je následně třeba formalizovat prostřednictvím zákonů. Aby k tomu mohlo dojít, potřebujeme schválení Kongresu Spojených států a vaše schválení za Evropu. To je také důvodem, proč je do celého projektu začleněn i statutární dialog.

Na závěr chci zdůraznit, že přístup, který jsme nedávno zvolili, se značně liší od všech předchozích pokusů, z nichž všechny více méně okázale selhaly, a že obě strany jsou přesvědčeny, že je tento přístup dosud tím nejslibnějším, co se dosažení skutečné změny týče. Je důležité neustále uplatňovat důkladnou politickou kontrolu a jasně rozdělovat odpovědnost za konkrétní iniciativy, protože iniciativy, které byly v minulosti přijaty, bohužel své cíle nenaplnily.

Proto je nanejvýš důležité dát jasně najevo, že jde o spolupráci, která není nijak uspěchaná. Jde o dlouhodobý projekt. Obě strany zcela souhlasí s tím, že na středně či dlouhodobém plánování této činnosti nesmí mít žádný vliv ani délka funkčního období americké vlády, které skončí příští rok v lednu, ani délka funkčního období Evropské komise, které skončí příští rok v listopadu.

Jsme zcela odhodláni zaručit, že tento projekt překročí jak legislativní hlediska, tak funkční období.

 
  
MPphoto
 
 

  Jonathan Evans, jménem skupiny PPE-DE. Paní předsedající, ze všeho nejdříve bych chtěl poděkovat panu místopředsedovi Verheugenovi. Hovořil o potřebě politického vedení, tvrdé práce a trpělivosti. Prokázal, že všemi těmito kvalitami disponuje, a musím říci, že bychom dnes nebyli tam, kde jsme, nebýt tvrdé práce a osobního odevzdání, které tomuto projektu věnoval.

Společný návrh usnesení, který bude této sněmovně předložen, podle mého názoru odráží námitky, jež byly v této věci obdrženy od všech parlamentních výborů. Těmto výborům bych chtěl v první řadě poděkovat za angažovanost a v druhé řadě za jejich soustředění, protože věřte nebo nevěřte, tento dokument je omezen na 47 odstavců vypracovaných všemi parlamentními výbory.

Tento proces je velmi pozitivní. Je to proces, který musí podle mého názoru v budoucnosti pokračovat. Chtěl bychom podnikům a spotřebitelům poděkovat za to, že navázali dialog se zákonodárci. Rovněž upozorňuji na poznámku pana místopředsedy Verheugena o angažovanosti Kongresu. S kolegy z Kongresu jsem se sešel minulý týden ve Washingtonu a kupodivu jsem byl požádán, abych prezentoval jejich stanovisko na setkání, které se má konat 13. května. Myslím si, že tento vztah se velice liší od vztahu, který mezi Parlamentem a Kongresem panoval před třemi či čtyřmi lety.

Proč jsou tyto věci tak důležité? Protože máme v úmyslu rozvíjet regulační spolupráci, řádné posouzení rizik včetně bezpečnosti dovážených produktů a překlenout rozdíly mezi technickými normami, zabránit protekcionismu, odstranit překážky, které brání transatlantickému obchodu, a prosazovat liberalizaci kapitálových trhů.

Domnívám se také, že se tváří v tvář výzvám globalizace můžeme také ujmout úlohy světového určovatele norem. Můžeme ukázat, že jsem schopni na transatlantickém základě zaručit, že nebudou normy poníženy na výzvy, s nimiž se potýkáme ve vztahu s Čínou a Indií.

Nakonec bych rád řekl pár slov o jedné osobě, která k tomuto procesu významně přispěla, o předsedovi výboru Kongresu pro zahraniční vztahy, Tomu Lantosovi, který bohužel před několika týdny zemřel. Chtěl bych je říci, že tento muž přežil díky Raoulu Wallenbergovi holocaust a byl členem Kongresu Spojených států. Domnívám se, že jeho zápal pro tento proces je něčím, na co by tento Parlament neměl nikdy zapomenout, a za nás všechny mu děkuji.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. – (NL) I my blahopřejeme panu komisaři Verheugenovi k jeho úsilí o spolupráci EU a Spojených států a o rozvoj a vytvoření Transatlantické hospodářské rady, jejímž cílem je posílit hospodářskou spolupráci, vytvořit jeden jediný velký společný trh, který by nejen sloužil zájmům EU a Spojených států, ale také by řešil problémy, jimž obě strany čelí a které souvisejí např. s formováním globalizace, otázkami právní úpravy záležitostí, jež je třeba regulovat, a v nezbytných případech naopak deregulovat, globálně.

Pan komisař Verheugen oprávněně prohlašuje, že politické faktory mají v tomto ohledu obrovský význam stejně jako politická exekutiva – ta je kapitolou sama pro sebe. Ve Spojených státech se letos budou konat volby: letošní rok je ve znamení nejistoty, pokud jde o budoucí směřování této země. Nevíme, kdo bude novým prezidentem, ačkoli máme svá osobní přání. Hospodářský vývoj této země je zcela odlišný od našeho. My jsme na tom ještě poměrně dobře, ve Spojených státech se do mínění vkrádá pesimismus. Příliš rozvinutá ekonomika, rostoucí nezaměstnanost, hořké stížnosti na vysoké ceny energie: to vše přispívá k určité míře nejistoty, která samozřejmě ovlivní vůdčí subjekty v zemi.

Ale jak řekl pan komisař Verheugen, navzájem se potřebujeme, abychom mohli naplnit rozsáhlou agendu. Nejde pouze o rozvoj společného trhu, jde také o náš závazek řešit globální problémy, které souvisejí s obchodem a obchodní politikou a s našimi vztahy s novými hospodářskými mocnostmi, Brazílii, Ruskem, Indií a Čínou. To je významný aspekt.

Je také důležité zvážit, jak můžeme rozvíjet agendu společného trhu, která zahrnuje také sociální a environmentální aspekty. Body, o nichž jsem hovořil, považuje moje skupina za velmi důležité.

Kromě rozvoje tohoto trhu bych se také rád zmínil o řadě krátkodobých priorit. Domnívám se, že na seznam patří také boj s potravinovou krizí stejně jako bezpečné a udržitelné dodávky energie – obě naše země jsou primárně spotřebiteli energie a závisejí na producentských zemí – a samozřejmě i stabilita finančních trhů. Jsem přesvědčen, že musíme především zabránit tomu, aby v reakci na všechny nové hospodářské vývojové trendy vznikly pevnost Evropa a pevnost Amerika; v otázkách naší hospodářské budoucnosti a budoucnosti mnoha dalších zemí, které jsou na nás závislé, musíme na mezinárodní scéně jednat společně. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Annemie Neyts-Uyttebroeck, jménem skupiny ALDE.(NL) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pan komisař Verheugen nám v souvislosti s dnešním tématem připomněl řadu velmi důležitých bodů: zaprvé, obchod mezi Spojenými státy a Evropskou unií dosahuje denně hodnoty 3 miliard EUR.

Zadruhé, připomněl nám, že vývoj jednotného trhu mezi našimi členskými státy trval přes 30 let – a jak všichni víme, dosud není dokonalý. Jinými slovy, jsme upozorňováni na fakt, že rozvoj společného trhu mezi Spojenými státy a Evropou může být pouze dlouhodobým projektem.

Na závěr pan komisař vyzdvihl, jak je v tomto ohledu důležitá politika: politické kruhy a instituce.

Moje skupina se podílela na přípravě tohoto usnesení, a proto podporuje podstatné body, které obsahuje. Zaprvé, musíme usilovat o co nejhlubší harmonizaci norem, ať jde o bezpečnost produktů nebo jiných finančních složek; tedy o nastolení systému jednotných, harmonizovaných norem. Víme však, jak je tento úkol obtížný, a ukáže-li se, že jej nelze provést nebo že jeho splnění zabere příliš dlouhou dobu, doporučuje usnesení, aby obě strany navzájem uznaly své normy v různých oblastech ekonomiky, a to podle zásady, že je-li dostatečně dobrá pro nás, musí být dobrá i pro naše partnery – a samozřejmě naopak.

Jak všichni víme, i to se snadněji řekne, než udělá, a stále přetrvává mnoho problémů, které musíme společně vyřešit, ať v souvislosti s drůbeží, hormony, dobytkem nebo velmi citlivou otázkou, o které se pan komisař zmínil, tedy požadavkem Spojených států, aby byl každý kontejner podroben kontrole.

Zaujmeme-li nezbytný kladný postoj, jsem přesvědčen, že tyto problémy jeden po druhém vyřešíme; a zapojí-li se do tohoto úsilí i náš Parlament a Kongres, můžeme dosáhnout dobrých výsledků.

 
  
MPphoto
 
 

  Dariusz Maciej Grabowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, oceňuji angažovanost pana komisaře Verheugena v tak důležité problematice. 19. století bylo období evropské expanze, 20. století ovládly Spojené státy a zdá se, že 21. století bude érou Číny a jihovýchodní Asie. Abychom zabránili opakování konfliktů, které provázely hospodářské změny v 19. a 20. století, a vyrovnali se s rychlostí ekonomických procesů v posledních desetiletích, musíme předvídat možná bitevní pole a vytvořit metody, díky nimž bychom zabránili konfrontaci.

Je třeba zmínit se o třech nejvážnějších hrozbách – o nerovném přístupu k informacím a k přenosu informací; o nerovném přístupu k surovinám; a zatřetí, o nerovném přístupu k výzkumu a technologiím. Právě v tomto kontextu jsou úloha a význam Transatlantické rady zcela zřejmé.

Musíme diagnostikovat a předvídat krize a předcházet jim a hospodářská svoboda nesmí znamenat totéž co hospodářská anarchie. Postoj Evropy vůči Spojeným státům ani postoj Spojených vůči Evropě nesmí být poznamenán lhostejností či protekcionismem. Spojené Státy a Evropa mají jasnou převahu, pokud jde o přístup k informacím, a měly by jednat tak, aby se neprohlubovaly nepoměry v rozvoji a aby tyto nepoměry odstranily.

 
  
MPphoto
 
 

  Umberto Guidoni , jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že je třeba více sjednotit dvoustranné dohody o obchodu a vícestranná pravidla WTO, abychom zaručili, že je mezinárodní obchod vyvážený. Bez takovéto jednotnosti hrozí, že bude Transatlantická hospodářská rada využita k nastolení zvláštních hospodářských vztahů mezi dvěma hlavními mocnostmi a k vytvoření protekcionistického trh klenoucího se přes Atlantik, který bude stát proti ostatním globálním trhům.

Místo toho by Evropa a Spojené státy měly spojit své síly a vytvořit spravedlivější obchod, zařadit do svých programů uplatňování environmentálních a sociálních norem a za prioritu označit rozvoj, snižování chudoby, ochranu životního prostředí a kulturní rozmanitosti, než aby usilovaly o deregulaci, která usnadňuje rychlejší oběh kapitálu a nadnárodním společnostem přináší vyšší zisky.

Potravinová krize, která se ve světě šíří, je částečně způsobena finančními spekulacemi. Komise musí do svého programu zařadit problematiku cen zboží, a zejména potravin, aby bylo možné definovat mechanismus pro stabilizaci cen a jeho prostřednictvím eliminovat spekulace na hlavních kapitálových trzích.

Musíme zaručit, že ochrana práv duševního vlastnictví nevytváří překážky vědomostem, a to tím, že podpoříme a oceníme přenos vědomostí a technologií do rozvojových zemí.

Řada obchodních sporů mezi EU a Spojenými státy se týká používání geneticky modifikovaných organismů a masových hormonů. Rada a Komise musejí jednat v souladu s právními předpisy ES a tyto předpisy bránit, aby bylo evropským občanům zaručeno právo na bezpečné potraviny a bezpečné životní prostředí. Musíme začít u evropského zemědělství a zjistit, zda jsou produkty kontaminované geneticky modifikovanými organismy skutečně potřeba, a přitom jako vždy vycházet ze zásady předběžné opatrnosti a vypracovat ustanovení pro zpětnou sledovatelnost a označování produktů obsahujících geneticky modifikované organismy.

EU a Spojené státy se musejí ujmout vůdčí úlohy v rozvoj obnovitelných zdrojů energie a nalézt ekologicky udržitelná technická řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernard Wojciechowski, jménem skupiny IND/DEM. Paní předsedající, jsem potěšen, že na obou stranách Atlantiku existuje politická vůle k silnějšímu partnerství mezi našimi dvěma kontinenty. Rád bych Komisi poděkoval za to, jak se snaží budovat vzájemně prospěšnou strukturu. Také oceňuji, že přesto, že je mezi námi několik komunistů, tato sněmovna podporuje snahy o snížení překážek pro obchod a zvýšení investic mezi Spojenými státy a Evropskou unií a očekává, že bude do roku 2015 vytvořen transatlantický trh.

Celá Evropa s napětím doufala, že nový francouzský prezident provede v zemi, která upadla do socialistického zimního spánku, hospodářskou reformu. Zdá se však, že se více než o liberalizaci ekonomiky zajímá o vysloužilou modelku. Očekávalo se, že nová kancléřka zreformuje zastaralý německý model sociálního zabezpečení a zároveň během německého předsednictví vyšle ostatním zemím Evropy čerstvý impuls. A výsledek: nulový. Co kdysi bývalo hybnou silou integrace, je dnes překážkou rozvoje liberální evropské ekonomiky. Žargon jako „sociální Evropa“ nebo „solidární Evropa“ je pro naše občany zavádějící. Je nejvyšší čas, abychom začali snižovat domácí ekonomické překážky a navázali pevné partnerství se Spojenými státy. Jedině tak bude Evropa konkurenceschopná.

 
  
MPphoto
 
 

  Jana Bobošíková (NI).(CS) Dámy a pánové, očekávám, že nadcházející Transatlantická rada bude v první řadě hledat řešení, jak zabránit dalšímu zvyšování cen potravin. Očekávám reakci na jejich skokový růst, ale i na fakt, že letos desítky milionů lidí zemřou a dalších sto milionů se hlouběji propadne do chudoby.

Stav, kdy v rozvojových zemích vznikají hladové bouře a vyspělé země potraviny přidělují, nezpůsobila totiž přírodní katastrofa. Je to výsledek hloupé politiky na obou stranách Atlantiku. Ta vypadá tak, že kvůli vysokým dotacím a dovozním clům se potraviny paradoxně nepěstují tam, kde jich lze vypěstovat nejvíc za nejnižší ceny. Na polích roste místo obilí řepka, kukuřice a třtina, které po zpracování skončí v nádržích aut. Přitom je známo, že cena pšenice by okamžitě klesla o 10 % a cena kukuřice dokonce o 20 %, kdyby státy vyhlásily na biopaliva moratorium. a to pomíjím komický fakt, že na výrobu jedno litru biopaliva se často spotřebuje více než jeden litr nafty.

Dámy a pánové, jsem přesvědčena, že se za týden na jednání Transatlantické rady jasně projeví, zda Evropská unie a Spojené státy cítí skutečnou globální zodpovědnost nebo zda o ní jen populisticky hovoří. V tváří tvář doslova smrtelným výsledkům dosavadní potravinové politiky by měly co nejrychleji zrušit nespravedlivé zemědělské dotace a cla, přestat propagovat nesmyslná biopaliva. Jen tak se sníží cena potravin a více lidí na planetě dostane šanci na život beze strachu z hladomoru. A jen tak dostojíme skutečné globální zodpovědnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Erika Mann (PSE).(DE) Paní předsedající, musím poznamenat, že jsem vyděšena tím, co pan Wojciechowski právě řekl o Německu a o tom, jakou hrozbu tato země představuje pro uspořádání Evropy. Vždy jsem na to měla jiný názor. Podle mě je zvláštní, když někdo v Evropském parlamentu vznáší takovéto připomínky.

Pane komisaři Verheugene, jsem přesvědčena, že jste se zabýval většinou důležitých bodů, ale o jedné věci jste se nezmínil, tedy o tom, jak byla jednání tentokrát obtížná. Transatlantická hospodářská rada je stále příliš mladá a očekávání jsou přirozeně velmi vysoká. Seznam úkolů je hodně dlouhý a osobně se domnívám, že na místě je zdravý realismus, protože v týmu se najdou i tací, kteří Radu zahlcují příliš mnoha tématy – včetně psychologicky náročných otázek, jako je například problematika drůbeže. Osobně doporučuji, abychom byli o něco více realističtí a možná i omezili agendu.

Pan Wiersma také vyzdvihl, že letošní rok je pro Spojené státy politicky obtížný. I v Evropě procházíme náročným rokem; jsme prakticky teprve na začátku. Mnoho osob se angažuje v předvolebních kampaních a snaží se zaručit, že budou znovu zvoleni, od příštího roku budeme mít jiný Parlament a jinou Komisi, a proto by bylo pro obě strany užitečné, kdyby podporovaly realismus, aby se tak často nedostávaly do obtíží.

Neměli bychom zapomínat, proč jsme Radu vytvořili. Zřídili jsme ji, abychom lépe pochopili, co integrace obou trhů znamená – ne že bychom je chtěli integrovat, ve skutečnosti však již integrované jsou. Paní Neyts-Uyttebroecková správně zdůraznila údaje. Velmi rádi bychom – a to bylo konec konců cílem – odstranili ty překážky, které odstranit můžeme. Nemůžeme je odstranit všechny. S některými z nich se budeme muset naučit žít. I na evropském trhu stále existují překážky, a ne všechny z nich lze odstranit, a svět přesto dál funguje. Je pouze třeba, abychom odstranili ty překážky, s nimiž se sžíváme obtížně, které způsobují problémy spotřebitelům a jejichž odstraněním vznikne více pracovních míst, překážky, které jsou iracionální.

Některé překážky jsou směšné. Stačí, abyste navštívili malé podniky, řeknou vám, že některé překážky jsou vskutku hloupé. Samozřejmě existuje mnoho směšných překážek, a těch bychom se měli zbavit.

Skutečně doufám, že Komise a Parlament budou i nadále energicky spolupracovat. V Parlamentu mnoho problému začíná nebo je třeba, aby je Parlament řešil. Proto vám velmi děkuji za úzkou spolupráci a přeji vám, aby další zasedání bylo úspěšné.

 
  
MPphoto
 
 

  Sarah Ludford (ALDE). – Paní předsedající, v roce 2000 byla uzavřena dohoda o bezpečnostních opatřeních v přístavech, která se týkající podnikatelských údajů předávaných Spojeným státům. Nikdy jsme se však nedostali k tomu, abychom vypracovali společné transatlantické normy. Stále častěji jsou veřejným orgánům předávány obchodní údaje, především údaje o cestujících, ale také bankovní a telekomunikační údaje pro bezpečnostní účely.

V této souvislosti není třeba obávat se o občanské svobody, celá věc má však důležitý ekonomický rozměr. Je zřejmé, že dochází-li na služebních cestách ke zbytečným zpožděním, vznikají přitom zbytečné náklady. Ještě větší zátěž však představují značné náklady, které vznikají společnostem.

Rozumím-li tomu správně, ve Spojených státech se uplatňuje systém náhrady nákladů, v EU však jednotná politika neexistuje. Např. směrnice o uchovávání údajů ponechává na členských státech, aby rozhodly o tom, zda poskytnou vyrovnání telekomunikačním společnostem. Bylo by zajímavé ověřit, kolik států vyrovnání opravdu poskytuje. Výsledkem nicméně je, že Evropská unie je sotva v dostatečně silném postavení, aby mohla prosazovat společný transatlantický rámec, a to nejen pro normy na zachování soukromí, což má zásadní význam, ale také pro vyrovnání se s ekonomickým dopadem shromažďování údajů v případech, kdy jsou společnosti používány jako zástupci veřejných orgánů.

 
  
MPphoto
 
 

  Karl von Wogau (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v posledních letech učinila Evropa velký pokrok k vytvoření společného trhu. I dnes však dokonce v Evropské unii existují trhy, které se otevírají jen postupně, např. v oblasti finančních služeb, kde společný evropský trh ve skutečnosti ještě neexistuje. I v případě vozidel jsme z cesty přes Atlantik urazili jen polovinu, ačkoli v rámci Evropy již společný trh existuje. Bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o nastolení společného trhu v oblasti bezpečnosti a obrany. Prvním krokem tímto směrem bylo vytvoření Evropské obranné agentury, dalším bylo rozhodnutí vyčlenit 1,4 miliardy eur na výzkum v oblasti obrany v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum.

Nejdůležitějším krokem vpřed jsou však současné návrhy směrnic Komise, jednak v oblasti zadávání veřejných zakázek v odvětví bezpečnosti a obrany, jednak v oblasti vnitřní přepravy obranného zboží. Tyto návrhy představují rozhodující kroky ke společnému evropskému trhu v oblasti obrany, jak se však v této oblasti daří transatlantickému trhu? Došlo na něm ke dvěma významným změnám. Jedna se projevila v tom, že se Spojené státy nedávno rozhodly koupit letadlo na doplňování paliva od evropské firmy. Druhou změnou je, že návrh směrnice předložený Evropskou komisí, který se týká zadávání veřejných zakázek na obranné zboží, neobsahuje žádná pravidla pro „nákup evropského zboží“, která by byla srovnatelná s pravidly pro nákup zboží amerického. Nejdůležitější je, abychom pro naše ozbrojené síly získali nejlepší možné vybavení, a k tomu je třeba intenzivní dialog mezi Evropskou unií a NATO.

Je však stejně důležité, aby Evropská unie a Spojené státy o těchto ekonomických otázkách hovořily přímo. Transatlantická hospodářská rada bude tudíž muset o této problematice diskutovat – buď nyní, nebo později.

 
  
MPphoto
 
 

  Antolín Sánchez Presedo (PSE).(ES) Paní předsedající, zesílení vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy má v transatlantickém kontextu i ve stále více polarizovaném světě zásadní význam.

Z hospodářského hlediska mají Spojené státy a Evropská unie světově nejlepší dvoustranné vztahy v rámci hospodářské spolupráce, obchodu a investic.

Odstranění překážek, které brání transatlantické hospodářské integraci, přispěje k oboustranné prosperitě. K tomu, abychom transatlantický trh dokončili do roku 2015, bude třeba politická vůle.

Přijetí rámcové dohody o posílení ekonomické integrace na summitu v roce 2007 představuje významný mezník na cestě k obnovení ducha nové transatlantické agendy vytvořené v Madridu v roce 1995 a také čerstvý podnět pro transatlantické hospodářské partnerství.

Musíme dát Transatlantické hospodářské radě najevo, že ji Evropský parlament v tomto úsilí podporuje.

Spojené státy a Evropa jsou dva giganti světové ekonomiky, a proto nesou obzvláštní odpovědnost za to, aby globalizace měla lidskou tvář. Jejich ekonomická integrace je pozitivním referenčním bodem pro budování otevřené, spolehlivé a globálně udržitelné ekonomiky.

Tento proces je slučitelný s vícestrannými závazky a měl by se dále rozvíjet a otevírat možnosti a vytvářet nové pokyny pro rozvoj transparentnějších, spolehlivějších a spravedlivějších vztahů, které by vycházely ze společných norem.

Rovněž přispěje ke sjednocení úsilí v reakci na potíže spojené s finanční stabilitou, změnou klimatu a potřebami lidského rozvoje.

Na programu zůstávají bezpečnost výrobků, ochrana spotřebitele, spravedlivý obchod, ochrana pověsti, prosazování technologických objevů a inovací, pravidla účetnictví, rozvoj finančních služeb a regulační spolupráce.

Pane Verheugene, doufáme a věříme, že se do Parlamentu nevrátíte s prázdnýma rukama.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophia in ’t Veld (ALDE). – Paní předsedající, ačkoli si jsem si vědoma rizika přetížení agendy Transatlantické hospodářské rady, přesto chci vyzvat, aby do ní byla zařazena otázka ochrany údajů, protože otázka ochrany údajů – přestože si mnozí lidé myslí opak – je otázkou především ekonomickou. Ve skutečnosti kdysi spadala pod odpovědnost GŘ Komise pro vnitřní trh, to se však již změnilo.

Z osobních údajů se stala velká příležitost k podnikání, a tato příležitost stále roste. V tomto odvětví například dochází k fúzím v hodnotě mnoha miliard. Stačí si připomenout fúzi Google/Double Click, o níž jsme diskutovali v lednu; fúzi Microsoftu a Yahoo!, která však byla odvolána; a také Reed Elsevier a ChoicePoint. Tyto skutečnosti dokládají, jak jsou osobní údaje důležité.

Podnikání je svou povahou globální. Podniky v rostoucí míře čelí různým právním režimům na světě, ale dokonce i v Evropě nebo ve Spojených státech – například: pravidla týkající se oznamování porušení předpisů, ochrany údajů, tvorby profilů a behaviorální reklamy. Podniky i občané potřebují, aby globální pravidla zaručila vyšší právní jistotu a transparentnost. Proto bychom měli začít pracovat na globálních normách. Domnívám se, že Transatlantická hospodářská rada by pro tyto účely byla vhodnou platformou, a proto bych ráda věděla, zda se pan komisař Verheugen souhlasí s tím, že by tato otázka měla být do pořadu jednání Transatlantické hospodářské rady zařazena.

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Gacek (PPE-DE). – Paní předsedající, nedávná krize hypoték subprime (tj. hypoték s vysokým rizikem) ve Spojených státech ohromila největší evropské finanční instituce a všem nám ukázala, jak úzce jsou trhy Spojených států a Evropy propojené.

Návazná neochota bankéřů půjčovat peníze – dokonce ani sobě navzájem – způsobila úvěrovou krizi, která nepříznivě ovlivní hospodářský růst a prosperitu podniků i domácností, ať v Texasu, nebo ve Francii.

Mnoho vlád běžné občany zklamalo. Byly neefektivními regulátory finančních trhů, na nichž je v rostoucí míře povolován oběh nových finančních nástrojů, jako je tomu ve hře s názvem Pošli balíček. Když ale hudba nakonec dohrála, balíček nikdo nechtěl, protože neobsahoval nic než hromadu dluhů.

Zpráva zcela správně zdůrazňuje, že je třeba zesílit spolupráci orgánů dozoru na obou stranách Atlantiku, a to zejména v době, kdy se vlády zaměří na krátkodobé záchranné operace a budou pomáhat z nesnází bankéřům a individuálním věřitelům nebo je podporovat.

Vlády musejí dávat pozor, aby těm, kteří jsou bezohlední a nerozumní, nevyslaly špatný signál. Prostřednictvím orgánů regulujících finanční trh musejí požadovat, aby finanční instituce používaly transparentní metody účetnictví a prozíravá kritéria pro půjčky.

Doufejme, že nám soustředěné úsilí Spojených států i Evropy umožní, abychom se propříště takovýmto krizím vyhnuli.

 
  
MPphoto
 
 

  Pervenche Berès (PSE).(FR) Paní předsedající, pane místopředsedo Komise, máte pravdu. Poté, co ostatní pokusy selhaly, se tento snaží zlepšit naše transatlantické vztahy prostřednictvím individuálního legislativního přístupu k jednotlivým případům. Okamžitě však vyvstává jeden rozměr, který jsme při zkoumání situace opominuli, tedy kontext, v němž rozprava probíhá. Případ po případu můžeme sledovat, k jakému pokroku u každého právního předpisu na obou stranách Atlantiku dochází.

A co hlavní diskuse, kterou bychom měli vést s našimi americkými partnery o dané situaci, o riziku, že jejich ekonomiku zasáhne recese, o problému s oddělením hospodářského růstu od zhoršování životního prostředí na počátku této recese, a samozřejmě o problematice směnných kurzů? Smyslem tohoto usnesení není zabývat se směnným kurzem, ale dobře víme, že stav transatlantických vztahů bude ve velké míře záviset na naší schopnosti regulovat obchod na mezinárodní úrovni. Když se však podíváte na to, jak se vyvíjejí diskuse s našimi protějšky ve Spojených státech o jednotlivých souborech zákonů, máme také nárok hovořit o souborech zákonů, která možná ani nejsou součástí transatlantického dialogu v Radě, který jste pomáhal nastolit.

Uvedu jeden příklad: situace na trhu s nemovitostmi. Zjevně je na zákonodárcích Spojených států, aby rozhodli, jak zlepší svoji schopnost poskytovat půjčky na nemovitosti, které by odrážely skutečné potřeby a schopnost amerických občanů splácet je a braly v potaz, co doopravdy znamená financovat sociální bydlení. V Evropě si uvědomujeme, že obnovení finančních trhů do běžných funkčních podmínek do velké míry závisí na tom, zda se americký finanční trh vrátí do normálního stavu. V dialogu s americkými partnery bychom tudíž měli tyto otázky, které závisejí na jejich schopnosti změnit své právní předpisy, zdůraznit.

 
  
MPphoto
 
 

  Corien Wortmann-Kool (PPE-DE).(NL) Po minulé noci se nezdá, že prezidentem Spojených států bude žena. Avšak bez ohledu na to, kdo bude zvolen, bude mít obchod ve vztazích se Spojenými státy nadále důležitou úlohu.

Jsme jeden pro druhého nejdůležitějšími obchodními partnery, a proto je konstruktivní hospodářská spolupráce nadmíru důležitá. Z toho důvodu patří panu komisaři Verheugenovi za jeho přístup pochvala. Do Transatlantické hospodářské rady vkládáme velké naděje, ačkoli si musíme uvědomit, že půjde o dlouhodobou investici. Tato rada musí mít nicméně důležitou úlohu při regulační harmonizaci, omezování byrokracie a odstraňování překážek pro obchod, aby naše společnosti mohly snadněji působit ve Spojených státech a aby do sebe naše trhy lépe zapadly.

Chtěla bych vás také požádat, pane komisaři, abyste upřednostnili ona verrückten Maßnahmen, jak to krásně vyjádřila paní Mannová: v holandštině pro to nemáme ta správná slova. Tato verrückte Maßnahmen zcela jistě zahrnují 100% kontroly kontejnerů, které bychom měli smést ze stolu, protože jde o absurdní opatření, které by mělo velmi negativní dopad a bylo by velice nákladné.

Paní předsedající, musíme se Spojenými státy spojit síly, co se našich zájmu v ostatních částech světa týče, zejména při boji proti nebezpečným hračkám z Číny a výrobě padělaného zboží v Asii. Jde-li o padělané hračky, jako bychom tloukli hlavou o zeď; zdá se, že nejsme schopni jakkoli skutečně omezit jejich dovoz.

Chtěla bych také věnovat pozornost společné akci při probíhající finanční krizi. I při ní se musí Transatlantická hospodářská rada naléhavě ujmout pozitivní úlohy.

Paní předsedající, odpovědnost za udržení dialogu s americkým Kongresem nenese pouze Transatlantická hospodářská rada a pan komisař, ale my všichni: spojíme-li síly, můžeme se navzájem podporovat, a to je náš cíl.

 
  
MPphoto
 
 

  Benoît Hamon (PSE).(FR) Paní předsedající, pane komisaři, transatlantický hospodářský dialog přichází v okamžiku, který je poznamenán trojí krizí: globální bankovní a finanční krizí, jejíž konec je stále v nedohlednu, krizí cen potravin a nakonec probíhající krizí cen ropy. Ke všem těmto otřesům dochází na obecném pozadí globálního oteplování a změny klimatu, které vyzývají k tomu, aby byly obráceny cykly a zpochybněna určitá dogmata, na nichž jsme vybudovali prosperitu západní společnosti.

Mohlo by tomuto cíli posloužit zesílení našich transatlantických vztahů? Myslím si, že ano, ačkoli to bude obtížné, složité a ne zcela bez konfliktů. Usnesení v hrubých rysech předkládá několik odpovědí na zmíněné výzvy spolu s požadavky a touhami evropského a amerického veřejného mínění. Zaprvé, nejde o to, abychom se snažili pouze vytvořit transatlantickou oblast volného obchodu, ale abychom zaručili, že rozvoj našeho obchodu slouží jiným, chvályhodnějším cílům, které podporují sociální a environmentální normy.

Z tohoto pohledu je usnesení, o němž budeme zítra hlasovat, velmi vyvážené. Uznává, že takzvané překážky pro obchod mezi Evropskou unií a USA jsou často zákony, které mají konkrétní sociální, environmentální, kulturní či zdravotní opodstatnění, a že tyto překážky nelze odstranit bez demokratického rozhodnutí a pozitivní legislativní kroky, které tyto cíle ochrání.

Text také vybízí Evropskou unii k tomu, aby čerpala inspiraci z některých dvoustranných dohod o obchodu, které USA podepsaly a které obsahují podrobná ustanovení v oblasti pracovního práva. Především proto jsem přesvědčen, že je toto usnesení pro transatlantický dialog důležité.

 
  
MPphoto
 
 

  Malcolm Harbour (PPE-DE). – Paní předsedající, Güntheru Verheugenovi, Jonathanu Evansovi a dalším, s nimiž jsme se dnes setkali, abychom pokračovali v této skutečně důležité iniciativě, skládám hlubokou poklonu.

Zejména bych chtěl vyjádřit úctu panu Evansovi za jeho politické vedení, protože jsem přesvědčen, že politická a parlamentní složka měla zásadní význam.

Loni jsem měl tu čest poprvé navštívit Washington s delegací Výboru pro vnitřní trh a zavítali jsme do Kongresu, v němž jsme zdůraznili fakt, že se Parlament těmito otázkami intenzivně zabývá.

Rovněž bych chtěl podotknout, že byl Výbor pro vnitřní trh nedávno poctěn návštěvou paní Nancy Nordové, úřadující předsedkyně Výboru pro bezpečnost spotřebního zboží. Její návštěva vyplynula přímo z našeho pobytu ve Washingtonu a podle mého názoru dokládá, že se nám daří uchopit politický rozměr.

A proč potřebujeme uchopit politický rozměr? Protože práce na technických otázkách bezpečnosti produktů a zejména otázkách harmonizace musí mít politický rozměr. Problém je na byrokratické úrovni. Vezmeme-li v úvahu motorová vozidla, o nichž se zmínil pan von Wogau, spočívá problém v podstatě v tom, že odborníci v Evropské unii a odborníci ve Spojených státech, tedy nikoli politici, se stále nejsou schopni shodnout na základních otázkách, jako jsou například emisní normy pro těžká nákladní vozidla nebo způsob, jakým zkoušíme bezpečnost vozidel.

Tyto otázky nejsou politické. Jsou to otázky, na nichž se byrokraté nejsou schopni shodnout. Podle mého názoru je třeba tuto problematiku vyřešit, protože nás všechny stojí obrovské a zbytečné částky, které bychom měli vynakládat a investovat tak, abychom spotřební zboží učinili bezpečnější a ekologičtější. To je přesně to, o co nakonec jde.

Pane komisaři, vím, že se mohu spolehnout, že se svými politickými vůdčími schopnosti se s touto problematikou vyrovnáte, ale myslím si, že se do tohoto procesu musíme zapojit všichni, nikoli abychom činili podrobná rozhodnutí, ale abychom lidem, kteří se procesu účastní, řekli: spojte a zvyšte své úsilí, protože všichni chceme, abyste uspěli.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, Transatlantická hospodářská rada byla zřízena před rokem a představuje dobrý způsob, jak posílit transatlantickou ekonomickou spolupráci. Nesmíme zapomínat, že Spojené státy jsou naším největším obchodním partnerem. Jsem přesvědčena, že účinné určení stávajících překážek a jejich následné odstranění budou velkou stimulací hospodářského růstu. Doufám, že obě strany brzy vypracují podrobný plán, v němž budou zdůrazněna opatření, která mají být v jednotlivých odvětvích přijata, aby mohl vzniknout úspěšný transatlantický trh.

Dámy a pánové, spolupráce v rámci Transatlantické hospodářské rady zahrnuje problémy, které jsou pro fungování společného trh velmi důležité. Jsem obzvláště potěšena, že mezi priority této spolupráce patří otázky související s ochranou práv duševního vlastnictví. Ráda bych vám připomněla, že Evropská komise loni zveřejnila sdělení o zesílení evropského patentového systému, v němž se pokusila oživit rozpravu o patentu Společenství. Letos netrpělivě očekávám sdělení o strategii v oblasti práv duševního vlastnictví. Transatlantická spolupráce je v této oblasti velice důležitá. Naše ekonomiky jsou ve velkém rozsahu znalostní. Z toho důvodu má ochrana a uplatňování práv duševního vlastnictví tak velký význam.

Je však v zájmu našich ekonomik, aby třetí strany respektovaly řešení, která prosazujeme. Bez jejich porozumění a účasti nebudou mít naše snahy očekávaný účinek. Z toho důvodu je třeba do transatlantické spolupráce začlenit uplatňování vlivu s cílem zlepšit ochranu práv duševního vlastnictví ve třetích zemích.

Spoléhám na to, že Transatlantická hospodářská rada v blízké budoucnosti zveřejní zprávu o pokroku při spolupráci v oblasti zavádění práv duševního vlastnictví, která bude obsahovat opatření, jež mají být v budoucnu přijata na posílení spolupráce při boji proti padělání zboží a pirátství.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, pane komisaři, Transatlantická hospodářská rada je institucí, jejímž účelem je hledat lepší řešení pro ekonomickou spolupráci a zvýšit obrat v rámci obchodu mezi EU a Spojenými státy. Tato rada je také místem, kde jsou připravovány základy konsolidovaného společného trhu. Nezapomínejme, že se blíží k doba, kdy budeme muset jiným oblastem ve světě společně navrhnout, aby změnily právní předpisy a zásady fungování světové ekonomiky a globálního obchodu.

Jednou z důležitých oblastí naší spolupráce je sledování finančních trhů a přijetí transparentních zásad v této oblasti, abychom se vyhnuli nebezpečím, jimž čelíme v důsledku krize trhu s hypotékami, která otřásla také světovými trhy potravin.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (PSE). – (RO) Jak zmínili pan komisař i předseda naší delegace, pan Evans, naše rozprava probíhá před setkáním evropských a amerických zákonodárců v Lublani, a jsem přesvědčena, že na tomto zasedání bude znovu zdůrazněna nutnost konsolidovat transatlantický dialog.

Vytvoření Transatlantické hospodářské rady odráží nutnost harmonizovat postoje obou stran při řízení krizí, s nimiž se na globální úrovni potýkáme, a to zejména v odvětví potravin a energie, ale i v dalších oblastech.

Chudoba bohužel je a zůstává hlavním nepřítelem lidstva a nelze ji zmírnit bez skutečné spolupráce mezinárodních subjektů a jednotlivých států, ale především bez spolupráce Evropské unie a Spojených států amerických.

Na závěr bych chtěla tuto příležitost využít a znovu požádat Evropskou komisi o podporu při řešení otázky víz, která je znamením solidarity s novými členskými státy Evropské unie a dosud nebyla vyřešena.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (PSE). – Paní předsedající, řada kolegů hovořila o velice důležitých otázkách. Samozřejmě je značně důležité, abychom si uvědomili, že dialog mezi Spojenými státy a Evropskou unií probíhá bez přestání, v Transatlantické hospodářské radě však jde o věcné výsledky. Jde o prosazení určité rétoriky a eliminaci některých hanebných výmluv na obou stranách Atlantiku v souvislosti s věcmi, které je třeba provést, abychom mohli pozvednout naše ekonomiky a odměnit lidi v těchto ekonomikách růstem, a to zejména v době, kdy jsme zasažení finanční krizí.

Proto jsem tak potěšen, že bylo opravdu dosaženo pokroku. Oceňuji, že pan Jonathan Evans, pan komisař Verheugen a mnozí další kolegové v této sněmovně na této věci usilovně pracovali, aby se věci pohnuly vpřed. Byly zmíněny mezinárodní standardy účetního výkaznictví a také dohody mezi zprostředkovateli a prodejci. Všechny tyto kroky jsou přínosem k řešení velmi důležitých otázek, k nimž však nesmíme přistupovat jako k nákupnímu seznamu. Transatlantická hospodářská komise má sedm priorit, které je třeba rozvíjet, a musíme zaručit, aby se projevily v naší rétorice. Pojištění je jednou z nich a v tomto odvětví by bylo možné dosáhnout věcných výsledků, možná ne dnes, ale zcela jistě zítra.

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve bych vám rád upřímně poděkoval za širokou podporu projektu transatlantické ekonomické spolupráce, která je z této rozpravy zřejmá, a znovu bych zdůraznil, že tento projekt bude úspěšný pouze tehdy, budou-li se na něm podílet všechny instituce. Rada má svoji úlohu, Parlament má svoji úlohu a také Komise se snaží zhostit se své role.

Dovolil bych si nesouhlasit s těmi, kdo se obávají, že jde o určitý druh transatlantického protekcionismu nebo že se dvě největší a nejsilnější ekonomické oblasti světa snaží zabarikádovat. Chtěl bych vás znovu ujistit, že transatlantická ekonomická spolupráce není namířena proti nikomu. Je velice zajímavé zjistit, že ekonomické oblasti, o nichž se v této rozpravě hovořilo, již o tuto činnost projevují silný zájem a více méně jednoznačně se nás zeptaly, zda bychom si dokázaly představit, že bychom něco podobného vytvořili i s jinými entitami.

Moje odpověď je stále stejná: měli bychom počkat, abychom zjistili, zda model, který jsme vytvořili, opravdu funguje, protože jsme dosud v rané fázi. Znovu bych se chtěl pokusit ukázat, že tato problematika má řadu rozměrů. Hlavním úkolem je odstranit překážky pro obchod. Přesně jak řekl pan Harbour: tyto překážky brání obchodu. Podíváte-li se na celou věc pozorněji, je nepochopitelné, neuvěřitelné, že jsme takto mohli fungovat tolik let. Má naprostou pravdu. Je to způsobeno tím, že se byrokraté nejsou schopni dohodnout. Snažíme se byrokraty pobídnout k jednání, přinutit je, aby spolu začali jednat, vymezit jim referenční podmínky.

Paní předsedající, dovolte mi, abych nyní na chvíli odbočil. Ačkoli se na tomto poli pohybuji již dlouho, při účasti v tomto procesu jsem se naučil jednu novou věc. Vždy jsem se domníval, že je-li politický proces ve Spojených státech kontrolován z Bílého domu, stačí zmáčknout knoflík a celá administrativa a výkonná moc skáče, jak prezident píská. Ale to ani ve Spojených státech neplatí. Evropa není jediná, kdo má potíže přimět byrokracii k akci – Američané mají stejný problém. To je tedy náš hlavní úkol. Hovoříme o věcech, které osvobodí ekonomiku na obou stranách od mnohamiliardových zbytečných výdajů, tedy od ztrát prostředků, které by mohly být investovány či využity k tvorbě pracovních míst a k prosazování inteligentních inovací. To je náš hlavní úkol.

Druhý rozměr se týká pohledu do daleké budoucnosti, při němž je třeba zvážit, zda by nebylo možné, abychom pracovali se společnými normami. Například s panem místopředsedou ze Spojených států souhlasíme v tom, že nemá smysl, aby Spojené státy a Evropa vyvíjely normy a navzájem spolu s těmito normami soutěžily na trzích třetích zemí. Pokus o to, abychom společně vyvinuli větší úsilí a zabránili potížím s budoucími právními předpisy, je jedním z důvodů, proč úzce diskutujeme o nanotechnologii a o normách pro biopaliva. To vše děláme, aby nebylo nutné to v budoucnosti opakovat a aby se v budoucnosti věci nerozcházely.

Chtěl bych se s vámi podělit o jednu osobní vizi. Domnívám se, že vzhledem k velice odlišným filozofiím na obou stranách Atlantiku, například v oblasti zajištění bezpečnosti produktů, můžeme těchto cílů nakonec dosáhnout jen tehdy, budeme-li připraveni své filozofie a metody regulace navzájem uznat, tedy pokud například uznáme, že Američané jsou stejně jako my neochotní otrávit své občany, a pokud Američané uznají, že jsme stejně jako oni neochotní vystavit naše občany nebezpečí spojenému s používáním elektrických spotřebičů. Tak by vznikl pevný základ založený na vzájemném uznání rozumných právních předpisů.

A nyní ke třetímu rozměru. Jde o oblast, která je téměř jediným tématem naší dnešní odpolední diskuse – o významné otázky s dalekosáhlým dopadem, které souvisejí s globální politikou, která zde již byla zmíněna. Souhlasím s paní Erikou Mannovou a chtěl bych vás požádat, abyste radu nepřetěžovali, nehledě na to, že jsme uzavřeli rámcovou dohodu, která předepisuje, kterými tématy se můžeme zabývat, a kterými nikoli. Byla zmíněna řada témat, o nichž se rámcová dohoda rozhodně nezmiňuje a pro která existují jiná fóra. Nicméně zkušenosti ukazují, že praktická spolupráce vyžaduje, abychom spolu diskutovali o významných strategických otázkách, např. o budoucnosti světového obchodního systému, o otázce protekcionismu, o tom, jak nakládat s investicemi ze státních fondů, o otázce cen potravin a energie a o možné nutnosti regulovat finanční služby. A právě tím se nyní zabýváme. Nalezli jsme způsob, jak reagovat velice rychle a velice pružně. Proto nemohu vyloučit, že časem nebudeme diskutovat o tématech, která přesahují hranice, jež byly stanoveny rámcovou dohodou.

Znovu opakuji: tato rozprava mě povzbudila, abych se nadále ubíral po vyšlapané cestě a zaručil, že tentokrát budeme úspěšní. Společně máme obrovský potenciál, který zdaleka plně nevyužíváme. Odstraníme-li překážky, které nám brání využít náš plný ekonomický potenciál, budeme moci mnohem snadněji dosáhnout našich politických, sociálních a ekonomických cílů. A o to nám jde.

 
  
  

PŘEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – V souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu jsem obdržel šest návrhů usnesení(1).

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. – Nad dnešní debatou ční globální výzvy. Místo abychom se dohadovali o minulých potížích a podrobnostech vzájemných vztahů, měli bychom si uvědomit, že v EU žije 7 % světové populace. Existuje pouze jediné řešení, jak těmto rostoucím výzvám skutečně čelit: dvě největší demokratické oblasti volného obchodu musejí spojit své síly. Neexistuje naprosto žádná jiná možnost než co nejužší transatlantická spolupráce. A nemůžeme si dovolit dlouho roztouženě vyčkávat.

Evropský parlament a americký Kongres loni slibně začaly. Byl stanoven ambiciózní cíl dokončit transatlantický trh do roku 2015. Abychom tohoto cíle dosáhli, potřebujeme v plném rozsahu spolupracovat s Radou i Komisí.

Prvním úkolem je vymezit a odstranit všechny stávající překážky – politické i technické. Druhým úkolem je vytvořit ucelený dokument, který široké veřejnosti vysvětlí základní důvody k vytvoření tohoto trhu a jeho výhody.

Na závěr chci poznamenat, že nesmíme zapomínat, že cíle Lisabonské strategie budou nejefektivněji naplněny skutečnou a účinnou transatlantickou integrací.

 
  

(1)viz zápis.

Poslední aktualizace: 13. srpna 2008Právní upozornění