Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2274(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0153/2008

Rozpravy :

PV 07/05/2008 - 15
CRE 07/05/2008 - 15

Hlasování :

PV 08/05/2008 - 5.7
CRE 08/05/2008 - 5.7
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0193

Rozpravy
Středa 7. května 2008 - Brusel Vydání Úř. věst.

15. Dodržování lidských práv ve světě (2007) a politika EU - Mise EU ke sledování průběhu voleb: cíle, praktiky a budoucí výzvy (rozprava)
PV
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: MAREK SIWIEC
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava k následujícím zprávám:

– výroční zpráva (A6-0153/2008) o lidských právech ve světě v roce 2007 a politice EU v této otázce, kterou předložil pan Cappato jménem Výboru pro zahraniční věci (2007/2274(INI)),

– zpráva (A6-0138/2008) o volebních pozorovacích misích EU: jejich cílích, postupech a budoucích výzvách (2007/2217(INI)), kterou předložili pan Salafranca Sánchez-Neyra a paní De Keyserová jménem Výboru pro zahraniční věci.

 
  
MPphoto
 
 

  Marco Cappato, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, politika, která prosazuje lidská práva, vyžaduje především účinné mezinárodní pravomoci k tvorbě politiky a EU tyto pravomoci má. Bohužel až příliš často je evropská politika ve skutečnosti politikou členských států, a tak je tomu i u zprávy, kterou jsme ve výboru jednomyslně schválili. Je obtížné vytvořit evropskou politiku pro lidská práva, když se členské státy v takovéto míře snaží prosadit vlastní zájmy.

Pokud však jde o politickou vůli, dosáhli jsme výrazného pokroku, a to také díky Evropskému parlamentu, který nemá žádné pravomoci k tvorbě mezinárodní politiky. Podívejme se například na trest smrti: tři usnesení tohoto Paramentu nakonec zajistily důležitý evropský postoj k moratoriu na výkon trestu smrti, o němž se v prosinci hlasovalo v OSN v New Yorku. Vzpomeňme si, jak Parlament usnesením, které jsme ratifikovali na posledním zasedání, navrhl evropskou politiku v otázce Tibetu.

Existují rovněž nástroje pro lidská práva, Evropská unie však až příliš často neuznává jejich zákonnost. Součástí dohod o spolupráci jsou doložky o lidských právech, přesto ale nemáme účinné mechanismy pro monitorování a dočasné pozastavení, protože by nám tyto doložky umožnily skutečně zaručit respektování demokracie ve třetích zemích.

V posledních letech jsme byli velmi často jako Evropa kritičtí k USA, protože se ukázalo, že prosazování demokracie ozbrojenými prostředky je neúčinné. O tom není pochyb. Musíme však ale také nalézt alternativní nástroje. Nemůžeme jednoduše prohlásit, že se zbraněmi to nejde, protože jinak bychom podlehli pokušení pacifismu a neutrality. Měli bychom si uvědomit, že existuje riziko, že tato cesta bude objektivně užitečná pro diktátory.

Proto je zbraní, která je podle nás vhodná a kterou tato zprávy výslovně zmiňuje – a opravdu lituji, že se pozměňovací návrh skupiny sociálních demokratů snaží tuto část z textu odstranit –, nenásilí: ghándíovské nenásilí, abych byl přesný, jako politický nástroj spíše než folklorní odkaz, nenásilí založené na znalostech, na právech – na tvorbě práv, nenásilí zaručující přežití práv a chránící právo na život.

Nenásilí chápeme jako technologii, a proto navrhujeme, aby byl rok 2010 označen za evropský rok nenásilí a aby Evropská unie, Komise a Rada vytvořily aktivní politiku, která by nástroje nenásilí prosazovala, pomáhala disidentům a demokratické opozici. Máme-li překročit pouhé formální obhajování dokumentů a textů o lidských právech a v diktaturách a nedemokratických režimech lidská práva skutečně prosadit, má tento nástroj zásadní význam.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique De Keyser, zpravodajka. − (FR) Pane předsedající, jaké závěry můžeme patnáct let poté, co byla do Ruska vyslána první volební pozorovatelská mise, a osm let po prvním sdělení Komise k této problematice vyvodit z volebního pozorování? Velmi pozitivní. Cílem této zprávy, která byla sepsána ve spolupráci a v naprosté harmonii s panem Salafrancou, bylo vyzdvihnout dosažené úspěchy: rostoucí profesionalitu volebních pozorovacích misí, vytvoření skupiny zkušených pozorovatelů v EU – úspěchy, které způsobily, že se rozpočet Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva nyní blíží 25 %, a především šťastnou kombinaci dvou misí, z nichž obě byly vedeny členy Evropského parlamentu: mise EU, která je více technická a dlouhodobá, a mise Parlamentu, která je kratší a více politická.

Musíme nicméně neustále pokračovat. Zpráva především doporučuje, aby byly vylány mise do zemí AKT a členů evropsko-latinskoamerického a  evropsko-středomořského parlamentního shromáždění. Je třeba dbát na to, abychom nepoškodili profesionalitu a zachovali evropský charakter misí. Zadruhé, je třeba udržet rozpočet Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva na 25 %, vypracovat výroční zprávy, které vyhodnotí mise v daném roce – to je samozřejmě nanejvýš důležité –, zaměřit se na bezpečnost elektronických voleb, což je pro volební pozorovatele novou výzvou, a především se mnohem více soustředit na navazující kroky. Právě ty jsou obtížné a volby se jen těžko mohou stát takovou hybnou silou demokracie, jakou by být měly. Zpráva popisuje řadu možných navazujících kroků, nyní se však zmíním jen o těch politických a budu se obracet především na Radu. Je nepřijatelné, aby v případech, kdy jsou představitelé či prezidenti zvoleni podvodem, Evropská unie vůči nim nadále uplatňovala stejnou politiku, jako by se nic nestalo. Aby předstírala, že nejde o nic neobvyklého. Je rovněž nemyslitelné – a ničivé –, aby v případě, kdy jsou představitelé zvoleni demokraticky, neměli právo na respekt a legitimitu, kterou jim volby udělily. V minulosti jsme byli svědky mnoha nešťastných příkladů, které vyústily v tragické situace. Nechci z této zprávy dělat učebnicový příklad. Zpráva je založena na shodě, nikoli na polemice, a Evropa v ní má k dispozici vynikající nástroj. To by neměla opomíjet.

 
  
MPphoto
 
 

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, historie volebních pozorovatelských misí je historie úspěšná a domnívám se, že v tomto případě by měla být vnější politika EU, která byla tak často terčem kritiky, náležitě uznána, protože zvyšuje viditelnost Evropské unie a prestiž evropských institucí a posiluje pověst Evropské unie v zahraničí.

Podle mého názoru je správné uznat, že během funkčního období paní komisařky Ferrero-Waldnerové zaujala Evropská unie čelní postavení při volebních pozorovatelských misí, a to díky metodám a důvěryhodnosti práce, kterou odvádí.

Jak řekla paní De Keyserová, tato zpráva byla přijata 60 hlasy, nikdo ve Výboru pro zahraniční věci nebyl proti, a je tudíž jasným důkazem vynikající spolupráce.

Myslím si, že je třeba, abychom začali u pozitivních zkušeností, neměli bychom však usnout na vavřínech, byť by i byly zasloužené, protože je stále třeba odvést velký kus práce.

Proto se domnívám, že je důležité zdůraznit doporučení a návrhy obsažené v závěrečné zprávě, kterou volební pozorovatelské mise předkládají, a nezapomínat, že jde o doporučení a návrhy a že si svrchované státy mohou vybrat, zda je provedou, či nikoli, jsem však přesvědčen, že je důležité, aby byly začleněny do programů a do politického dialogu s našimi partnery.

Dalším velice důležitým aspektem je nezávislost misí a prestiž, kterou tyto mise získaly díky objektivitě, nestrannosti a nezávislosti.

Tato nezávislost se však musí projevit v tom, že mise budou moci sjednotit svůj postoj s postojem členských států a Komise, aby Evropská unie mluvila jednotným a neroztříštěným hlasem, jak poznamenala paní De Keyserová při zmínce o určitých problémech s Radou ministrů.

Evropská unie a její mise musejí spolupracovat s jinými misemi a také s místními organizacemi.

Pane předsedající, na závěr bych chtěl říci, že je nanejvýš důležité, aby Komise, která odvádí v tomto ohledu velmi dobrou práci, byla dostatečně pružná a nebyla svázána svěrací kazajkou rozpočtu, která nám brání v tom, abychom tuto vynikající misi uskutečnili.

Stručně řečeno, podporuji dosavadní práci a jsem s ní spokojen, zároveň podporuji i budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič , úřadující předseda Rady. (SL) Než začnu s úvodními poznámkami, dovolte mi jednu poznámku procedurální. Na počátku dnešního zasedání bylo řečeno, že jeden z bodů programu byl odložen, protože Rada nemůže být přítomna. Vzhledem k tomu, jak pozdě jsme o tomto bodu začali diskutovat, by bylo rozumné přesunout jej na jiný den, a to zejména s ohledem na fakt, že je pořad jednání dnešního zasedání tak naplněný. Předsednictví mělo v úmyslu zúčastnit se diskusí o všech naplánovaných bodech a celé diskuse o tomto bodu se zúčastní, přestože začíná tak pozdě, a to především z toho důvodu, že chceme prokázat, jaký význam Rada a předsednictví této problematice přikládají. Moje úvodní poznámky budou o něco delší než plánovaných pět minut. Žádám vás o pochopení a pokusím se závěrečné prohlášení na konci rozpravy zkrátit.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vítám zprávu pana Cappata, konkrétně zprávu Evropské unie o lidských právech ve světě. Chci zdůraznit, že úlohu Parlamentu při prosazování mezinárodního respektu k lidským právům považujeme za zcela základní a váš kritický názor za důležitý přínos k úsilí Evropské unie v této důležité oblasti. Rada tuto zprávu pozorně prostuduje. Nicméně bych dnes rád zareagoval na některé klíčové body vaší zprávy, pane Cappato.

Zaprvé, nelze pochybovat o tom, že se vaše zpráva zabývá těmi nejzákladnějšími výzvami v oblasti lidských práv, jimž dnes Evropská unie čelí. Jsem především potěšen, že byly do zprávy o lidských právech začleněny také činnosti Evropského parlamentu. Kapitola zprávy o této tematice uznává důležitou roli tohoto váženého shromáždění při prosazování respektu k lidským právům. Rada se bude i v budoucnosti zasazovat o úzkou spolupráci s Parlamentem, zejména s Výborem pro zahraniční věci a podvýborem pro lidská práva. Jsme přesvědčeni, že výroční zprávy budou nadále odrážet snahy, jež Evropský parlament v tomto ohledu vyvíjí.

Pokud jde o výzvu zprávy k posílení spolupráce mezi Radou Evropy a Evropskou unií, musím říci, že souhlasíme s tím, že v této oblasti lze mnoho věcí zlepšit a že podpis memoranda o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unii je samozřejmě důležitý. Evropská unie respektuje snahy Rady Evropy prosazovat a chránit lidská práva. Evropská unie také zůstává neochvějným obhájcem systému OSN pro ochranu lidských práv. Aktivně podporujeme nezávislost Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva a snažíme se zaručit, aby se z Rady pro lidská práva stal účinný subjekt, který by řešil případy závažného porušení lidských práv po celém světě.

Nedávné sedmé zasedání Rady pro lidská práva, které se konalo v Ženevě, bylo pro Evropskou unii úspěšné. Byly přijaty dvě naše hlavní iniciativy – obnovení mandátu zvláštních zpravodajů pro lidská práva v Barmě/Myanmaru a Severní Koreji. Byly přijaty také všechny iniciativy jednotlivých členských států Evropské unie. Snažili jsme se také zaručit, aby byl obnoven mandát nezávislého odborníka pro Konžskou demokratickou republiku, naše úsilí však bohužel bylo neúspěšné. Mezi pozitivní výsledky tohoto zasedání je třeba zařadit také obnovení mandátů ochránců lidských práv a práv žen na to, aby nebyly vystavovány násilí.

V rámci Rady pro lidská práva byl v dubnu spuštěn nový mechanismus, tedy všeobecný pravidelný přezkum. Evropská unie jej považuje za klíčový pro ochranu a prosazování lidských práv. Je stále ještě příliš brzy na to, abychom mohli fungování tohoto nového mechanismu řádně posoudit, ale počáteční dojem naznačuje, že jej členské státy berou vážně a jednají zodpovědně. Určité pokusy některých členů Rady pro lidská práva o roztříštění tohoto mechanismu nicméně vzbuzují obavy.

Kromě intenzivní práce v OSN byla v posledních letech také věnována pozornost snaze o začlenění lidských práv do jiných oblastí zahraniční politiky. Potvrzují, že tyto snahy považuje slovinské předsednictví za jednu z velice důležitých priorit. V tomto ohledu předsednictví podporuje také veškeré úsilí osobní zástupkyně pana Solany pro lidská práva, paní Riiny Kionkaové.

V tomto důležitém okamžiku bych se chtěl soustředit na část zprávy, která vyzývá k aktualizaci obecných zásad týkajících se lidských práv. Během našeho předsednictví budou aktualizovány tři z pěti tematických obecných zásad. Minulý týden přijala Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy aktualizované obecné zásady v otázce mučení. Očekáváme rovněž, že příští měsíc dokončíme aktualizaci obecných zásad v otázce trestu smrti, přičemž tato aktualizace připadá na desáté výročí vytvoření obecných zásad. Předsednictví také dokončuje aktualizaci obecných zásad týkajících se dětí v ozbrojených konfliktech. V této souvislosti je třeba poznamenat, že očekáváme, že Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy tento měsíc také schválí dvouletý přezkum provádění kontrolního seznamu pro začlenění ochrany dětí v ozbrojených konfliktech do evropské bezpečnostní a obranné politiky.

Pokud jde o obecné zásady o ochráncích lidských práv, ve zprávě žádáte členské státy, aby zvážily možnost vydávat těmto skupinám víza. V rámci pracovní skupiny Evropské rady pro lidská práva (COHOM) uspořádalo předsednictví v dubnu diskusi, jejímž účelem byla výměna informací o postupech vydávání víz. Zdá se, že tato diskuse podnítila mnoho členských států k tomu, aby spolu s příslušnými konzulárními úřady prozkoumaly možnost pomáhat ochráncům lidských práv tím, že jim budou vydávat krátkodobá víza. Zároveň členské státy podpořily začlenění odkazu na tuto problematiku do nového společného kodexu pro víza. Důležitým aspektem obecných zásad je samozřejmě jejich praktické provádění, tedy monitorování stavu lidských práv a reakce na jejich porušování prostřednictvím demarší a prohlášení v rámci dialogu.

Respektování lidských práv na celém světě je samozřejmě jedním z hlavních cílů evropské společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Pomocí nástrojů, jako jsou společná opatření a strategie, demarše a operace zaměřené na zvládání krizí, se EU snaží posílit v řadě zemí demokratický proces a zlepšit stav lidských práv. V tomto ohledu má velký význam dialog o lidských právech. EU vede rozhovory s Íránem, Uzbekistánem, Ruskou federací, Africkou unií a Čínou.

V rámci dohod o spolupráci, které obsahují ustanovení o lidských právech, je takovýto dialog veden také s dalšími třetími zeměmi. V této souvislosti bych rád podotkl, že další příležitost k diskusi o situaci v Číně se naskytne již příští týden, 15. května, během dalšího kola dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou v Lublani. Také je třeba zmínit nedávné konzultace s Ruskou federací, které se konaly v dubnu.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych říci pár slov také o tom, jak při ochraně a prosazování lidských práv spolupracují jednotlivé instituce Evropské unie. Očekává se, že Rada v několika příštích dnech připraví návrh odpovědi na dopis od předsedy Evropského parlamentu, pana Pötteringa, který se týká spolupráce jednotlivých institucí v rámci dialogu o lidských právech. Mohu vás ujistit, že existuje velká politická vůle k posílení těchto vztahů, přinejmenším na straně předsednictví.

Na závěr bych chtěl podotknout, že vítám zprávu paní De Keyserové a pana Salafrancy Sáncheze-Neyry o volebních pozorovacích misích. Volební pozorovací mise jsou velice důležitou součástí politiky Evropské unie na podporu demokracie. Přispívají k posílení demokratického dialogu a demokratických voleb a pomáhají budovat demokratické instituce. Letos se v mnoha zemích konaly a ještě budou konat volby. Rada je bedlivě sleduje a bude tak činit i nadále.

V rámci našich snah o posílení vazeb mezi Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o volební pozorovací mise, jsme si již vyměnili názory s poslanci, kteří tyto mise v minulosti vedli. Jejich zprávy jsou významným přínosem k formování politiky v této oblasti a jsem přesvědčen, že dnešní diskuse bude v tomto ohledu rovněž užitečná.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pan ministr vyjádřil údiv nad tím, že rozpravy začínají pozdě, a rád bych jej na něco upozornil. Právě to se stane, když řečník hovoří déle, než se očekávalo. Podle dohody měl pan ministr na projev 5 minut. Jeho projev však trval celých 10 minut a zpoždění tedy o 5 minut narostlo. Právě takhle zpoždění narůstá, 5 minut tu a 5 tam, měli bychom proto za harmonogram nést společnou odpovědnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, jsem samozřejmě velice potěšena, že se dnes opět mohu zúčastnit společné rozpravy na plenárním zasedání o dvou klíčových zprávách v oblasti lidských práv a demokracie: o zprávě pana Cappata o výroční zprávě EU o lidských právech a zprávě pana Salafrancy a paní De Keyserové o volebních pozorovacích misích. Chci těmto třem zpravodajům poblahopřát k vynikající zprávě.

Vítám také skutečnost, že jsou tyto dvě zprávy o lidských právech a volebních pozorovacích misích projednávány společně, protože jsou podle mého názoru živých důkazem našeho společného přesvědčení, že lidská práva a demokracie jsou neoddělitelně spjaté a nelze o nich diskutovat odděleně. Lidská práva jsou základem demokracie a demokracie je nezbytná k ochraně a prosazování lidských práv.

Ráda bych se zaměřila na dvě otázky na našem dnešním pořadu na jednu po druhé. Nevyhnutelně mohu nyní poskytnout pouze obecný přehled, ale jsem samozřejmě připravena diskutovat po rozpravě i o podrobnostech.

Volební pozorování je úspěchem zahraniční politiky Evropské unie a děkuji paní De Keyserové za to, že tento úspěch vyzdvihla. Myslím si, že díky důsledné a nekompromisní metodologii a nezávislému, nestrannému dlouhodobému pozorování patří EU mezi nejdůvěryhodnější mezinárodní pozorovatelské organizace. To se potvrdilo při nedávných misích EU, které pozorovaly citlivé volby např. v Keni (pan Lambsdorff), v Pákistánu (pan Gahler) a v Nepálu (pan Mulder). Mezi nadcházející mise patří Kambodža a Rwanda, přičemž obě tyto země se zotavují z velmi bolestivé minulosti. Stejně jako v roce 2007 budou tyto mise financovány za naprostého dodržování sjednaného rozpočtového rámce.

Zavedená spolupráce mezi volebními pozorovacími misemi EU a Evropským parlamentem kombinuje technické odborné znalosti s politickou citlivostí a zaručuje, že EU hovoří jedním hlasem. Proto bych ještě jednou chtěla poblahopřát všem hlavním pozorovatelům za mimořádnou práci, jakou odvedli. Ve skutečnosti byla pro mě profesionalita volebních pozorovacích misí EU od počátku funkčního období, během kterého byli hlavní pozorovatelé vyslání do 36 zemí, jednou z nejvyšších priorit.

Souhlasím s tím, že pozorovací mise EU nemohou být samostatnou politikou, ale že musejí tvořit součást širší strategie pro lidská práva a podporu demokracie. Je třeba posílit politická a technická opatření, která na volební pozorovací mise navazují. Všichni se budeme muset angažovat a Komise využije nadcházející přezkum vnitrostátních strategických dokumentů k tomu, aby na vnitrostátní úrovni navrhla ucelenější politické přístupy, jak navrhuje zpráva, které zaručí, že se naše opatření v oblasti ochrany a prosazování lidských práv, podpory demokracie, volební podpory a rozvojové pomoci, která jsou zaměřená na zlepšení demokratického vládnutí a právního státu, navzájem posilují.

Na této politice je zcela jistě ještě nutné mnoho věcí zlepšit. O to budu v úzké spolupráci s Parlamentem nadále usilovat. V této souvislosti navrhuji, abychom na podzim uspořádali druhý společný seminář o volebním pozorování, který naváže na naše loňské úspěšné setkání, na němž byla zdůrazněna důležitá otázka navazujících opatření jakož i udržení kvality práce pozorovatelů. V těchto oblastech jsme již učinili důležité kroky: volební pozorovací mise EU jsou nyní systematicky začleněny do volebního cyklu a strany se stále silněji přiklánějí k tomu, aby byla doporučení těchto misí začleněna do dialogu s partnerskými zeměmi. Dvě zrevidované metodické příručky, které byly právě vydány, a neutuchající podpora programů odborné přípravy pozorovatelů nám pomohou udržet vysokou kvalitu práce hlavních pozorovatelů i jejich týmů v terénu. Druhý seminář by se mohl zaměřit na zvýšení viditelnosti pozorovacích misí EU a na politický rozměr volební podpory.

Můžeme samozřejmě diskutovat o větší otevřenosti našich misí, jak podotkla paní De Keyserová. Zatím jsme do našich misí přizvali například Švýcarsko, Kanadu a Norsko.

Ve druhé části se pokusím být stručná, protože o mnoha věcech již hovořil pan předseda Rady. Letošní rok je pro lidská práva důležitý, protože slavíme šedesáté výročí Všeobecné deklarace lidských práv a patnácté výročí Světové konference o lidských právech.

Domnívám se, že bychom měli říci, že v minulém roce jsme byli svědky zásadních změn v systému OSN pro lidská práva, při nichž byla dokončena institucionální struktura Rady pro lidská práva. Nyní bylo dokončeno první kolo všeobecných pravidelných přezkumů a druhé kolo začalo 5. května. Jsem přesvědčena, že bude u některých členských států EU i ve třetích zemích, které jsou podrobeny kontrole, velice užitečné podrobně analyzovat, zda tato klíčová inovace zvyšuje efektivitu Rady pro lidská práva. Příslušná skupina Rady EU (COHOM) – se sídlem v Ženevě – začala zlepšovat koordinaci, aby se sjednotil postoj EU v Radě pro lidská práva, a bude podrobně diskutovat o závěrech, které budou vyvozeny z prvních dvou kol.

Nebudu nyní zacházet do podrobností. Domnívám se, že na zbývající témata dojde v rozpravě a budu připravena odpovědět na všechny dotazy.

 
  
MPphoto
 
 

  Thijs Berman, autor stanoviska Výboru pro rozvoj. (NL) Pane předsedající, paní komisařko, Barma je na pokraji katastrofy: rýžová pole jsou poseta mrtvolami, ti, kdo přežili, nemají střechu nad hlavou, a organizace poskytující úlevu nemohou do země vstoupit. Z vývozu plynu má Barma každoročně zisk 3 miliardy EUR, ale režim přesto vynaložil na mimořádnou pomoc pouze 5 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že junta o cyklonu věděla, ale obyvatelstvo nijak nevarovala, je to skandální almužna.

Barma je pro politiku EU v oblasti lidských práv obrovskou výzvou. Jediným řešením jsou tvrdší sankce. Je třeba zesílit vízová omezení, pochytat podniky, které tamní režim podporují, a zavřít EU pro všechny bankovní transakce, které by chtěl režim provést.

Rada měla tato opatření provést minulý týden. Ale neučinila tak. Obchodní úvahy byly důležitější. Tento druh kritické analýzy ve výroční zprávě EU o lidských právech ve světě v roce 2007 zcela chybí. Nové sankce vůči Barmě však budou muset počkat. EU bude muset nejprve přimět země sdružení ASEAN, aby poskytly pomoc. Zapojit se musejí také členské státy. Rada bezpečnosti musí do Barmy vyslat generálního tajemníka, pana Pan Ki-muna. Hranice Barmy se musejí otevřít.

 
  
MPphoto
 
 

  Giusto Catania, navrhovatel stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropská unie se až příliš často zabývá porušováním lidských práv mimo své území a neuvědomuje si, že naše politiky k systematickému porušování práv mimo území EU přispívají.

Proto jsme přesvědčeni, že by se měl mandát Agentury EU pro základní práva vztahovat také na země, které uzavřely dohody o stabilizaci či přidružení, či dokonce na země, které s EU uzavřely dohody o opětovném přijímání. Věříme, že je to pro migrující osoby a žadatele o azyl důležité, neboť bývají často z našich zemí vyhoštěni a poslání zpět do míst, kde nejsou zaručeny svobody jednotlivce ani základní práva.

Měli bychom také zmínit zemi, která v současné době předsedá EU, tedy Slovinsko, odkud jsou občané bez dokladů, a tudíž bez občanství, posíláni zpět do zemí jako Kosovo a Srbsko, aniž by byla zaručena jejich bezpečnost.

Jsme také znepokojeni tím, že mezinárodní spolupráce při boji proti terorismu snižuje míru ochrany základních svobod. Právě z tohoto důvodu požadujeme ve stanovisku Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k této zprávě, aby byla všechna opatření, na nichž se Parlament shodne, přijata, a to zejména pokud jde o lety CIA a nezákonné zadržování osob podezřelých z terorismu.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE-DE. – (LT) Ráda bych nejprve poděkovala kolegům, jejichž společné úsilí usnadnilo přípravu výroční zprávy o lidských právech v roce 2007 a politice EU. Panu Cappatovi mnohokrát děkuji. Naše spolupráce byla produktivní a příjemná.

Naše usnesení vyzdvihuje lidská práva jako hlavní prioritu a hodnotu. Moje politická rodina, skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, vždy považovala lidská práva za nanejvýš důležitou problematiku. Nejdůležitějšími body naší agendy jsou zrušení trestu smrti, nepřijatelnost mučení, práva žen a dětí a boj proti diskriminaci. Skupina PPE-DE vždy věnovala velkou pozornost lidským právům v zemích, jako je Čína, Rusko a Írán, a to nikoli bezdůvodně, jelikož stav lidských práv v těchto zemích je důvodem k hlubokému znepokojení.

Je obecně známo, že EU vyvinula a provedla mnoho opatření na ochranu lidských práv a šíření demokracie. Tato opatření zahrnují politický dialog, demarše a finanční nástroje – evropské nástroje na ochranu demokracie a lidských práv, rámec, činnost mezinárodních fór.

Jedním z hlavních cílů tohoto usnesení je proto posoudit účinnost politiky EU a opatření, která jsou v současnosti prováděna, a také jejich výsledky a navrhnout způsoby, jak tato opatření zlepšit a zároveň je sjednotit a zaručit, že jsou transparentní a viditelná. Je důležité vyzdvihnout, že vztahy mezi institucemi EU a OSN v oblasti ochrany lidských práv byly dosud vynikající a plodné, a tudíž jsou i budoucí snahy v této oblasti velice důležité.

Upřímně řečeno, protože máme v Parlamentu různá přesvědčení, zkušenosti a kulturu, často se při posuzování některých otázek rozcházíme, např. pokud jde o sexuální a reprodukční zdraví. Při řešení těchto rozporuplných otázek jsou tou nejpřesnější normou lidská práva, zejména práva dětí a žen. Proto by pedofilie (došlo k pokusům zamaskovat ji po pojmem „sexuální zdraví“) neměla být tolerována, ať ji nazveme jakkoli.

Nemohu opominout význam úlohy občanské společnosti, jelikož bez ní, bez aktivní účasti nevládních organizací, jsou snahy politiků často bezvýsledné. Ochránci lidských práv, ať jsou odkudkoli – Oswaldo Payá a Ladies in White z Kuby, Jurij Bandaževskij z Běloruska, Salih Mahmoud Osman ze Súdánu a stovky dalších – si zaslouží náš respekt a zvýšenou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sándor Tabajdi, jménem skupiny PSE. (HU) Pane předsedající, jménem Evropské socialistické strany bych chtěl panu zpravodaji Marcu Cappatovi poděkovat za vyváženou a důkladnou zprávu a za otevřenost a ochotu ke spolupráci. Je obzvláště důležité, že byla na doporučení socialistů věnována v této zprávě větší pozornost ekonomickým a sociálním právům. Jsme-li bez ohledu na politiku naší strany, ať jde o Evropskou lidovou stranu, liberály, Zelené nebo socialisty, hrdí na sociální Evropu, pak je velice důležité, abychom od ostatních – zcela oprávněně – vyžadovali, aby respektovali sociální práva. Například v případě Číny a Ruska nemají stovky milionů obyvatel vesnic žádné sociální pojištění, přístup k základní lékařské zdravotní péči ani důchod. Jsem přesvědčen, že tyto věci patří mezi základní lidská práva a že by této problematice měla být v budoucnosti věnována větší pozornost.

Jsme velmi hrdí na to, že vaše zpráva vyzývá k zesílené spolupráci mezi Evropskou unií a Radou Evropy v oblasti práv menšin. Podle kodaňských kritérií jsou Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin a Evropská charta regionálních či menšinových jazyků konec konců klíčovými dokumenty jak pro Evropskou unii, tak Evropskou radu. Zároveň je však podle nás velký problém, že neexistuje žádná samostatná zpráva nebo alespoň samostatný odstavec o národnostních menšinách, protože budeme – s paní komisařkou Ferrero-Waldnerovou – dohlížet na Kosovo a budeme rozhodovat o dalším osudu národnostních menšin. Naše zpráva se však nezabývá ničím jiným než Čínou a Ruskem. Bylo by tudíž vhodné, aby příští zpráva o lidských právech obsahovala samostatný oddíl o etnických menšinách, o Romech a přistěhovalcích, jinými slovy o nových menšinách. Děkuji vám za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Janusz Onyszkiewicz, jménem skupiny ALDE. – (PL) Chtěl bych věnovat pár slov vazbě mezi lidskými právy a demokracií. Panuje obecné přesvědčení, že tato práva lze plně respektovat pouze v demokracii. Demokracie je naopak ztotožňována s většinovými vládami, které jsou ustanovovány prostřednictvím volebních mechanismů. Tak tomu bylo v řecké demokracii, v níž o všem rozhodovala většina. Tento systém většinového hlasování ale například odsoudil k smrti Sokrata.

Z toho důvodu nemůže být vůle většiny vždy zárukou občanských práv. Z toho důvodu bylo v 19. století zakaleno politické myšlení strachem – který je dnes špatně chápán – strachem s rozšíření volebních práv na rozsáhlejší sociální skupiny, který souvisí s předpokladem, že pouze osvícená menšina je schopna respektovat lidská práva a svobody.

Dnes se často setkáváme se situacemi, kdy z korektních voleb vzejdou diktátorské vlády nebo jsou takovéto vlády těmito volbami podpořeny. Stačí se vzpomenout na země jako Bělorusko nebo na vládu Hamásu v pásmu Gazy. Také stojí za to připomenout si věhlasnou reakci egyptského prezidenta Mubaraka, který na výzvu k uspořádání spravedlivých voleb odvětil, že by se jejich prostřednictvím dostaly k vládě v Egyptě radikální fundamentalistické islámské skupiny.

Volby zjevně mají nevyslovitelnou hodnotu, a proto je třeba je sledovat. Kdo však ví, zda dnes nemá právní stát a skutečně nezávislá soudní moc v mnoha zemích větší význam než volby. Jinak bychom mohli žít v demokracii, která není nic víc než diktatura opírající se o volební mandát – diktatura, v níž neexistují žádné nezávislé instituce, které by utvářely složitý systém rovnováhy a bezpečnosti, jenž by občany chránil před svévolnou akcí orgánů. Demokracie musí být liberální demokracií, nikoli diktaturou většiny. Proto bychom měli volby nadále sledovat, nesmíme se však při úsilí o nastolení skutečné liberální demokracie omezit pouze na takováto opatření. To znamená, že je třeba věnovat větší pozornost vytvoření demokratické kultury a institucí občanské společnosti.

Takováto opatření nemohou počítat s podporou autokratických orgánů. Proto je třeba vyvinout lepší mechanismy pomoci, mechanismy, které jsou ještě pružnější než ty, které už máme, a musíme rozšířit rozsah podpory a poskytnout ji také těm odvážným jednotlivcům, kteří kvůli své činnosti čelí různým represím.

 
  
MPphoto
 
 

  Konrad Szymański (UEN). – (PL) Pane předsedající, jsem přesvědčen, že jediným vysvětlením, proč ve zprávě o lidských právech chybí odpovídající slova o problematické náboženské svobody, mohou být předsudky levice a snad i pana zpravodaje.

Svoboda náboženského vyznání je jednou z nejdůležitějších součástí lidských práv. To potvrzuje článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 16 závěrečného dokumentu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a článek 9 Evropské úmluvy. Tato svoboda byla a je rozsáhle porušována. Křesťané jsou nejvíce pronásledovanou skupinou na světě a nesmějí svoji víru svobodně vyznávat např. v Číně, Saudské Arábii nebo v Iránu. Z Iráku museli asyrští křesťané, kteří tuto zemi obývali po staletí, uprchnout. Činnost ruských náboženských komunit, které nepatří do ruské ortodoxní církve, je stále obtížnější.

O tom se bohužel ve zprávě pana Cappata nedočteme. Takováto cenzura je přímou cestou ke ztrátě toho, co v systému ochrany lidských práv představuje jedinou sílu: ke ztrátě důvěryhodnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Pane předsedající, předložené zprávy jsou velmi přesné a řádně doložené. Domnívám se, že přesvědčivě dokládají, že je Parlament v současné době schopen vyhodnotit politiku EU v oblasti lidských práv. Obecné zásady, dialogy a konzultace, akční plány a doložky o lidských právech, volební pozorovací mise: tyto nástroje jsou důkladně hodnoceny a rovněž je jasně vymezeno, čeho je ještě třeba dosáhnout, ať prostřednictvím vytvoření strategií pro lidská práva pro jednotlivé země či přesných ukazatelů k vyhodnocení různých situací, nebo požádáním Parlamentu, aby zahájil odpovídající opatření na provedení doložky o lidských právech. Jsem přesvědčena, že tyto cíle jsou Komisi i Radě dobře známy a budou i nadále součástí pořadu jednání.

Konkrétní požadavky jsou kladeny i na členské státy. Zejména odsuzujeme skutečnost, že mnoho z nich dosud neratifikovalo vysoký počet mezinárodních úmluv a doplňkových protokolů: úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin; opční protokol k úmluvě proti mučení; mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením a další nástroje, např. úmluvu MOP č. 169. Jejich ratifikace by přispěla ke cti členských států i EU jako celku.

Existují i další, ještě složitější a neustále se opakující problémy, které mezinárodní situace neomylně klade do středu našeho zájmu: problémy spojené s jednoznačným a integrovaným přístupem k lidským právům v rámci všech politik EU. V důsledku azylové a imigrační politiky EU a členských států jsou rozsáhle porušována lidská práva, a to zejména na našich vnějších hranicích. Ano, velké evropské společnosti předstírají, že nevidí přímé útoky na pracovní právo nebo na právo na zdravé životní prostředí, a dokonce ani příčiny těchto útoků. EU by se měla snažit vytvořit legislativní rámec, který by přispíval ke slučitelnosti jejích činností a respektoval lidská práva. Ano, potravinová krize zpochybňuje naši zemědělskou a energetickou politiku. Ano, znovu se zjevně projevil dopad změny klimatu na lidská práva. Na vrcholu seznamu práv, která jsou porušována, je právo na život, zdraví, bydlení a potraviny.

Naší ambicí je vytvořit ucelenou, integrovanou politiku. Začaly práce na uplatňování Lisabonské smlouvy. Budou dalším krokem v našem odhodlání chránit lidská práva. Toto odhodlání je třeba podpořit výraznější a ucelenější organizací a zdroji vyčleněnými na lidská práva. Součástí Evropské služby pro vnější činnost by například mělo být středisko, které by se zabývalo průřezovou povahou lidských práv. Do celé problematiky by se měl zapojit Evropský parlament. Za tímto účelem je vhodné, aby byl Parlament plně funkční.

 
  
MPphoto
 
 

  Vittorio Agnoletto, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v současné době hrozí, že se z obhajoby o ochrany lidských práv stanou prázdná gesta, zejména nenavazují-li na prohlášení o zásadách konkrétní akce. Evropská unie již nějakou dobu předstírá, že je bezmocná proti režimům, které porušují lidská práva, a že jejím zájmem je pouze rozvoj obchodu a ekonomických vztahů.

Komise je při provádění strategií na prosazování lidských práv na celém světě stále více oslabována Radou a členskými státy. Již delší dobu jsme svědky toho, jak jsou pravomoci v oblasti prosazování základních práv vědomě převáděny na vnitrostátní úroveň. Komise nikdy nebyla tak slabá, co se návrhů týkajících se lidských práv a demokracie na celém světě týče, což dokládá například její odmítnutí využít demokratickou doložku, o které Parlament hlasoval před dvěma roky.

Lidská práva jsou znovu vydána na pospas ekonomické či vojenské kontrole, o čemž se lze přesvědčit na „válce proti teroru“ vedené Bushovou administrativou. Proto je důležité, aby byl Evropský parlament v této oblasti nadále podnětný, např. prostřednictvím zpráv jako je ta, kterou předložil pan Cappato. Tato zpráva se samozřejmě soustředí výlučně na jeden aspekt lidských práv, na aspekt, který bych nazval „individualistický“.

I pan Cappato hlasoval proti našim pozměňovacím návrhům, jimiž jsme se snažili doložit, že prosazování lidského rozvoje a sociálních, ekonomických a kulturních práv, jak jsou definována OSN, je základním předpokladem pro výkon práv jednotlivce. Tato myšlenka je definována právě těmito koncepty vzájemné provázanosti a neodlučitelnosti práv.

Ale přesto se pan zpravodaj znovu rozhodl vypracovat černou listinu zemí, na němž útočí na obvyklé podezřelé, zatímco ti nejmocnější kritice unikají. Těmito pozměňovacími návrhy jsme se například snažili obrátit pozornost na fakt, že se Turecko provinilo politikou, která vyhlazuje kulturní, politickou a sociální identitu Kurdů. Tato represe zasáhla miliony lidí, ale nikdo proti tomu nic nedělá. Podle mého názoru je kurdská otázka klíčem k budoucnosti demokratické Evropy, a to zejména vezmeme-li v potaz obecná a generická prohlášení o lidských právech, která zavánějí dvojími normami. Proto se naše skupina rozhodla, že se konečného hlasování zdrží.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pokud někdo čeká na projev pana Georgioua ze skupiny IND/DEM, bude zklamán, jelikož pan Georgiou není přítomen.

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI). (NL) Děkuji vám, pane předsedající. Domnívám se, že ačkoli je mnoho aspektů objemné zprávy pana Cappata otevřených kritice, zpráva ke své cti výslovně řadí do své agendy diskriminaci menšinových náboženství v řadě třetích zemí, což bylo již vskutku nutné.

Měli bychom najít odvahu k tomu, abychom některé věci dávali jasněji najevo a nechodili kolem horké kaše a abychom především odsoudili fanatickou totalitu islámských států. Faktem je, že v Evropě je islám uznáván a považován za rovnocenné náboženství a muslimové jsou samozřejmě uznáváni za rovnocenné občany, a tak je s nimi také jednáno, a v mé zemi je islám uznán a dotován vládou, zatímco v islámském světě jsou křesťané a nevěřící otevřeně považováni za druhořadé občany, a tím pádem jsou vystaveni diskriminaci.

Abych uvedl příklad, v domněle moderním Alžírsku čeká na každého, kdo by se pokusil obrátit muslima na jinou víru, pětileté vězení a obrovské pokuty. I v jiných islámských zemích je diskriminace a útlak neislámských menšin jednoduše oficiální politikou. Proto je na čase, aby Evropa začala rozhodně jednat.

Podotýkám, že zatímco Organizace islámské konference ustavičně hovoří o diskriminaci muslimů, k níž údajně tu a tam dochází, Evropská unie hrobově mlčí o většině bezdůvodných, systematických a oficiálně organizovaných případech pronásledování osob jiného vyznání, k nimž dochází v muslimských zemích. Tak vzniká dojem, že oficiální dialogy a doložky o lidských právech jsou jen jakýsi morální balicí papír. Ptám se vás, jak může být Evropská unie důvěryhodná, když dokořán otevře dveře zemi, jako je Turecko, o němž je známo, že se tamní policie v rozsáhlém měřítku uchyluje k mučení?

Jak může jít Evropská unie příkladem v otázce svobody projevu a tisku, když sama celé roky tajně a otevřeně vede přístupová jednání se zemí, jako je Turecko, o němž Reportéři bez hranic tvrdí, že patří mezi země, které nejvíce porušují svobodu projevu? A jak chce jít Unie příkladem v otázce svobody vyznání, když přijme zemi jako Turecko, které zmasakrovalo či vyhnalo všechna bývalá menšinová náboženství a otevřeně diskriminuje těch několik málo náboženství, která v zemi ještě zůstala?

Pokud se však podíváme na dosavadní oficiální rétoriku a oficiální prohlášení a doložky, je zřejmé, že evropská politika pro lidská práva často uplatňuje dvojí normy a že mezi slovy a skutky zeje obrovská propast.

Mimochodem, dokonalým symbolem této dvojsmyslné evropské politiky je současný evropský komisař pro rozvoj a humanitární pomoc, Louis Michel. Když byl ještě belgickým ministrem zahraničí, vystupoval se svým evropským cordon sanitaire proti Rakousku jako jakési globální svědomí, zároveň však lichotil podlému diktátorovi Fidelu Castrovi. Před několika měsíci tento evropský komisař znovu obhajoval masivní zlepšení vztahů s Kubou, ačkoli všechny organizace pro lidská práva potvrzují, že kubánský státní aparát trvale omezuje práva a svobody Kubánců.

Lidé jako pan komisař se nehodí k tomu, aby prováděli politiku v oblasti lidských práv. Další úvahou, která ve zprávě zcela chybí, je naléhavě nutná výzva k obnovení práva na svobodu projevu v řadě našich evropských zemí včetně Belgie. Opoziční strana je v Belgii až podezřele často terčem různých tvrzení a řízení a bylo zpřísněno mnoho zákonů, aby znemožňovaly svobodu projevu v otázce přistěhovalectví. Je načase, abychom sebrali odvahu a začali si všímat vlastních nedostatků.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, skutečnost, že jsou volby pozorovány uznávanými institucemi, zlepšuje volební ovzduší a někdy dokonce přispívá k formování důležitých změn, jak tomu bylo například během Oranžové revoluce v Kyjevě. Pozorování je evidentně nákladný podnik, ale oprávněně, neboť na jedné straně vychovává k demokracii, na druhé straně nám pomáhá ocenit politické uvědomění a ducha daného národa.

Mám několik návrhů, jak bez zbytečných nákladů zvýšit efektivitu misí. Zaprvé bychom měli do zemí posílat lidi, kteří znají tamní jazyk. Není-li to možné, měla by být sestavena skupina pozorovatelů, která by hovořila jediným jazykem (francouzsky nebo anglicky), do něhož by se tlumočilo, což by znamenalo, že je třeba přizvat na misi tlumočníky do tohoto konkrétního jazyka.

Bylo by vhodné, aby se misí v co největší míře účastnili dobrovolníci z jiných zemí, např. studenti nebo členové nevládních a studentských organizací. Proč? Čím více pozorovatelů se míse účastní, tím bude pozorování kvalitnější. Ačkoli občas slýcháváme ironické připomínky, např. v Africe, že země již nepotřebují další kolonizátory, ukazuje se, že kontakt a interakce s voliči přispívá k tomu, aby lidé misi a takovouto formu demokratické podpory uznali.

Co se lidských práv týče, snaží se skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů zaručit, že lidé, kteří žijí v obzvláště zranitelných oblastech světa znají svá práva a jsou schopni za ně bojovat. K tomu je třeba neustálého vzdělávání. Žádná jiná cesta neexistuje. Na závěr bych chtěl říci, že bez základních lidských hodnot a práv může být demokracie nedokonalým řešení, ne-li karikaturou správného vládnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Józef Pinior (PSE). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, dnešní rozprava se týká jedné z nejdůležitějších otázek, kterou se Evropská unie a zcela jistě Evropský parlament zabývají: dodržování lidských práv ve světě a monitorování současného stavu demokracie ve světě. Podle mého názoru dokládají tyto dvě zprávy dva velmi důležité úspěchy Evropského parlamentu. Nejprve bych chtěl poblahopřát panu Cappatovi, paní De Keyserové a panu Salafrancovi za to, že tyto zprávy připravili.

V takovýchto situacích vždy stojíme před následujícím dilematem: jak můžeme bránit lidská práva, hovořit o právních zásadách, které chceme demonstrovat v jiných částech světa, a zároveň efektivně provádět politiku EU? Toto dilema je podstatou umění dnešní politiky EU: musíme tyto dvě zásady vyvažovat, dokazovat možnosti lidských práv a zároveň efektivitu naší politiky. Této neúprosné výzvě dnes čelíme v Barmě, Číně, na Kavkaze a v mnoha dalších oblastech na celém světě. Domnívám se, že se těmto dvěma zprávám velmi dobře daří tyto dvě výzvy, před nimiž Evropská unie stojí, vyvážit.

A ještě jedna věc: rád bych tuto příležitost využil k tomu, abych paní komisařce Ferrero-Waldnerové poděkoval za odpověď na otázku týkající se respektování lidských práv v Mongolsku. Ukázalo se, že mé informace jsou správné. Mongolsko může být příkladem země, ve které se opravdu začíná stav lidských práv zlepšovat. Mongolsko může být příkladem, jak lze situaci v tomto směru zlepšit. Je to velmi důležitá asijská země, na kterou může Evropská unie v budoucnosti poukázat jako na příklad pro ostatní středoasijské země.

 
  
MPphoto
 
 

  Fiona Hall (ALDE). – Pane předsedající, volební pozorovací mise jsou ústřední a významnou složkou podpory, kterou EU poskytuje lidským právům, demokratizaci a dobrému vládnutí. Chtěla bych hovořit konkrétně o pozorovacích misích v Africe, protože existuje zvláštní partnerství mezi EU a zeměmi AKT.

Pozorovací mise se často konají v rámci rozvojové pomoci na základě dohody z Cotonou. Při volbách v Konžské demokratické republice v roce 2006 byla například poskytnuta značná technická podpora procesu registrace voličů a jak zdůrazňuje zpráva paní De Keyserové, pozorovatelské mise by se také měly konat v rámci povolební podpory. Po volbách je naléhavě nutná praktická, technická pomoc, např. při odborné přípravě úředníků státní správy a výměně informací se členy jiných parlamentů. Nově zvolené parlamenty potřebují podporu, aby mohly posílit vlastní schopnost dohlížet na zástupce výkonné moci. Rovněž je třeba provést opatření navazující na volby, především na doporučení pozorovací mise, která by měla být provedena před dalším kolem voleb.

Chci se zmínit o několika dalších bodech. Ano, volební pozorovací mise má velmi zvláštní postavení, neboť je nezávislá a je od zbylého procesu oddělena. Nevysílá ji Komise; nespadá do vnějších vztahů; a i když je pravda, že by pozorovací mise měla jednat s místním zastoupením Komise, vyslanci členských států a také s jinými pozorovacími misemi, nikomu z nich se nemusí zodpovídat, a právě v této nezávislosti je její síla. Přestože souhlasím s navazováním styků a koordinací, nedomnívám se, že bychom měli pozorovací mise pořádat společně s jinými subjekty, protože by tak mohla být ohrožena velmi důležitá nezávislost pozorovacích misí EU.

Jsem si vědoma přání, aby byly pozorovací mise rozšířeny a byly aktivnější v oblasti jižního Středomoří. Tomu rozumím, nemělo by to však být na úkor misí do nově vznikajících demokracií v Asii, Latinské Americe a zejména v Africe. Jak již bylo několikrát zmíněno, mise nejsou levné a máme-li vysílat další mise, budeme potřebovat dodatečný rozpočet.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE).(ES) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat panu Cappatovi za práci, kterou odvedl, i za výsledky.

Toto poděkování vlastně patří i celému podvýboru pro lidská práva, protože si myslím, že tato zpráva dokládá, že nový podvýbor již před nějakou dobou dozrál, a to se vším, co to znamená.

Pokud jde o zprávu, existuje nicméně několik aspektů, o nichž bychom rádi znovu diskutovali, a žádáme, abychom se všichni naposledy pokusili o jejich uznání.

Zaprvé, mělo by být znovu uznáno a připomenuto, že lidská práva jsou všeobecná a nerozdělitelná, což zpráva výslovně neuvádí, a byli bychom rádi, aby tomu tak bylo, a proto jsme v tomto směru předložili pozměňovací návrh.

Zadruhé, bylo by také dobré, kdybychom se shodli, že v budoucnosti bude mít každý zvláštní vyslanec EU jasný mandát, pokud jde o lidská práva a zejména o zaručení, že jsou dodržovány obecné zásady týkající se lidských práv.

Zatřetí, co se těchto zásad týče, domnívám se, že je důležité mít na paměti něco jiného: ačkoli jsou práva žen z definice práva lidská, jsme si vědomi, že existují určité jejich složky, s nimiž porušení těchto práv mnohdy souvisí, a proto je nanejvýš vhodné, aby byly co nejdříve přijaty určité nové obecné zásady, které by se týkaly konkrétně práv žen.

Na závěr bych podotkl, že ačkoli je pravda, že existuje mnoho konkrétních případů, o nichž bychom se zde měli zmínit, což ale bohužel vzhledem k časové tísni není možné, chtěl bych tuto rozpravu alespoň využít k tomu, abych ještě jednou obrátil pozornost na porušování lidských práv, k němuž dochází v Západní Sahaře, která je v rukou marockých orgánů, neboť jde zcela zjevně o případ nedokončené či špatně dokončené dekolonizace.

Proto je Španělsko, a tím i Evropská unie, povinno v této otázce neustupovat, zejména když Rada OSN pro lidská práva znovu vyzvala ke spravedlivému a trvalému urovnání konfliktu, které by bylo v souladu s mezinárodním právem, a všichni víme, že to především znamená, že by mělo být uplatněno právo na sebeurčení.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Luisa Morgantini (GUE/NGL).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, panu Cappatovi a podvýboru pro lidská práva děkuji. O této zprávě však hovořit nebudu. Doufám, že se z podvýboru pro lidská práva stane plnohodnotný výbor spíše než podvýbor. Ráda bych také poděkovala paní De Keyserové a panu Salafrancovi za podrobnou a podnětnou zprávu. Lituji však, že zpráva nebyla připravena společně s Výborem pro zahraniční věci a Výborem pro rozvoj vzhledem k tomu, že předsedové těchto dvou výborů společně předsedají volební pozorovací skupině Evropského parlamentu.

Ráda bych také poděkovala Komisi a zejména paní komisařce Ferrero-Waldnerové za angažovanost a odhodlání, které prokázaly při vývoji Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, jenž má pomoci prosazovat lidská práva prostřednictvím volebního pozorování, a to s vědomím, že demokracie a lidská práva nepotřebují pouze svobodné a spravedlivé volby, ale také rozvoj a strategii pro boj proti chudobě.

Zbývá mi už jen minuta, chtěla bych tedy vyzdvihnout potřebu vyšší soudržnosti v povolebním období. Podívejme se například na Palestinu. Jsem přesvědčena, že tato soudržnost, jakož i kontinuita v návaznosti na zprávy a politiky, které podporují vnitrostátní parlamenty, mají zásadní význam, má-li být Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva důvěryhodný. Důležitý je také návrh paní Ferrero-Waldnerové uspořádat druhý společný seminář o volebním pozorování, zejména pokud se nám podaří angažovat občanskou společnost a místní volební pozorovatele, kteří by pro nás mohli být důležitým zprostředkovatelem komunikace.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin (IND/DEM). – (SV) Paní předsedající, EU je unie hodnot, která vychází ze společné dohody, že budeme respektovat lidská práva. Nejsou-li tato práva v Unii nebo v jejím blízkém okolí respektována, měla by EU jednat. Je však politováníhodné, že se tento Parlament snaží využít lidská práva k tomu, aby posílil své postavení v oblasti zahraniční politiky na úkor pravomocí členských států. Když se však v přesvědčení o vlastní pravdě bijeme do hrudi a kritizujeme politiky třetích zemí, nesmíme zapomínat, že řada našich členských států ne vždy lidská práva respektuje, například práva homosexuálů, lesbiček, bisexuálů a transsexuálů.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Pane předsedající, musím se zeptat – je tato rozprava jen výroční rituál, abychom se vyrovnali se naším svědomím ohledně lidských práv, nebo skutečně chceme, aby EU donutila země, které opakovaně porušují lidská práva, k opravdové změně?

Ano, EU protestuje, ale nejsou naše akce nepřímo úměrné obchodnímu významu zemí, na něž se zaměřujeme? Vezměme například Indii a Čínu. Obě země lákají obchodníky. Jak důrazně se snažíme v těchto zemích prosazovat lidská práva? Proč nekladou naše obchodní dohody skutečný důraz na lidská práva? Je snad pravda, že obchod je pro EU důležitější než represe?

Při pohledu na Indii vidím její kastovní diskriminaci, šokující záznamy o práci při odpracovávání dluhu a obchodování s lidmi za sexuálními účely a rozšířené zneužívání náboženských svobod. A pak zjistím, že jediné, čeho jsme dosáhli, je nahodilý dialog s Indií a neexistence jakékoli smysluplné účasti v otázkách lidských práv. Není divu, že se věci nezlepšují.

Musím také říci, že často klademe důraz na nesprávné věci. V rámci rozvojové pomoci EU tvrdě prosazuje lidská práva včetně potratů, a to i přesto, že se tím často prohřešuje proti místní kultuře – jako například v Keni, kde nevládní organizace financované EU využívají prostředky k financování potratů, a porušují tak místní zvyky a zákon.

Neměli bychom se spíše soustředit na základní práva a využít prostředky na rozvoj raději k pomoci při zajišťování potravin a vody, než abychom propagovali vlastní program, a to i pod závojem zdravotní politiky?

 
  
MPphoto
 
 

  Ari Vatanen (PPE-DE). – Pane předsedající, domnívám se, že dnešek je vhodný k tomu, abychom se zamysleli nad významem voleb a pozorovacích misí. Dnes ráno jsme se dozvěděli další výsledky z USA. Mám dojem, že tamní volby trvají už celou věčnost, a stále nevíme, kdo je demokratickým kandidátem pro prezidentské volby. Podle mého názoru to bude pan Obama, ale mě se nikdo neptá.

Zatímco volby v USA probíhají již celé měsíce, proběhly volby i v Rusku a dnes pan Putin předal, abych tak řekl, prezidentskou funkci panu Medvěděvovi. Měl bych říci, že pan Medvěděv byl inaugurován, ale to by nebylo to správné slovo, protože když pan Medvěděv vedl kampaň, trvalo mu to jeden jediný den – tak to alespoň tvrdí tisková zpráva Kremlu. Dokonce upřesňuje, že tento den byl neplacený. Jak můžete volební kampaň uspořádat za jediný den? Může se vám to podařit pouze tedy, dostanete-li sedmnáctkrát více prostoru v televizi než všichni tři ostatní kandidáti dohromady. To jsou pro Rusko smutné výsledky. Ruští občané si zaslouží více. Teď nejde o kritiku Kremlu. Musíme se postavit za ruské občany a za lidi ve všech ostatních zemích, kde dosud nebyla nastolena demokracie, jak ji chápeme my.

Jsou tyto pozorovací mise důležité? Ano, jsou, protože přispívají k budování demokracie, a to je pro nás v této sněmovně misí ze všech nejdůležitější. Pan Salafranca a paní De Keyserová připravili velmi dobrou zprávu, a touto problematikou se jednoduše musíme zabývat. EU musí být ještě mnohem silnější. Nesmíme mlčet, protože to dlužíme lidem, kteří demokracii dosud nemají.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Howitt (PSE). – Pane předsedající, blahopřeji panu Cappatovi k výroční zprávě o lidských právech.

Chtěl bych vysvětlit naše dva socialistické pozměňovací návrhy: zaprvé, respektuji jeho i váš postoj ke Ghándímu a nenásilí a domnívám se, že tato tradice, na kterou zde v Parlamentu obracíte pozornost, je velice důležitá. Přesto bychom tento odstavec ze zprávy chtěli vypustit, protože nenásilí nemůže být jedinou rozhodující zásadou evropské společné zahraniční a bezpečnostní politiky. K nastolení a udržení míru jsou někdy potřeba vojenské prostředky, tyto cíle jsou přesto úctyhodnou a důstojnou součástí toho, co můžeme a musíme jako Evropa učinit, aby byl svět míruplnější a úspěšnější.

Zadruhé, pokud jde o náš pozměňovací návrh k Radě OSN pro lidská práva, jako někdo, kdo s kolegy z podvýboru pravidelně cestuje do Ženevy, sdílím vaše obavy. Je zklamáním sledovat, jak jsou názory na okupovaná palestinská území stále polarizované, jak převládá bloková mentalita, zejména v africké skupině, a na tuto mentalitu bychom si měli dávat pozor i my v Evropě. Domnívám se nicméně, že je velice důležité, abychom letos nadále podporovali duch reformy OSN, abychom uznali pozitivní úlohu členských států EU v Radě pro lidská práva a také to, že proces vzájemného hodnocení teprve začíná a že tuto instituci nejlépe podpoříme, budeme-li je provádět otevřeně, srozumitelně a účinně.

Na závěr, v bodu odůvodnění P a odstavci 4 žádáme Komisi, aby společně s Radou podpořily návrh konsensu o prosazování demokracie v rámci politiky sousedství, v rámci kodaňských kritérií a v našich regionálních strategiích po celém světě. Hovoříme o podpoře demokracie, ale Evropa dosud tuto podporu jednotně nedefinovala. Myšlenka, aby Komise, členské státy a Parlament stejně jako při konsensu o rozvoji definovaly podporu demokracie společně a společně se k jejímu prosazování zavázaly, je myšlenka velmi silná. Pan Solana ji podpořil a doufám, že se dnes večer k podpoře této myšlenky přihlásí Rada, ale především Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Ona Juknevičienė (ALDE). – (LT) Loňskou zpráva EU tvořilo 104 stran a 4 z nich byly věnovány problematice lidských práv. Letos má zpráva stran 216, lidským právům je věnováno 10 stran. Byla znovu zopakována fakta uvedená v loňské zprávě, např. o rozvoji Agentury EU pro základní práva a o práci Parlamentu v této oblasti. Zpráva podrobně popisuje, jak my Evropané hájíme práva lidé po celém světě.

Ani ve zprávě, ani v usnesení však není jediné slovo o ochraně lidských práv či o případech jejich porušování v Unii. Copak v EU vůbec nejsou porušována lidská práva, a pokud jsou, řešíme snad tyto případy spravedlivě a neprodleně? Ani v jednom případě tomu tak podle mě není. Vypadá to, jako by bylo snadnější hovořit o tom, jak hřeší jiní, než uznat vlastní hříchy.

Copak si nejsme vědomi, že nelegální agentury pro nábor pracovníků v Londýně dělají z přistěhovalců z Litvy a Polska otroky? Copak nevíme, že v Paříži jsou na příkaz prezidenta Sarkozyho hromadně zatýkány „nelegální“ osoby? A co nezákonné akce proti Rumunům v Římě? Samozřejmě že se ukřivděné osoby mohou odvolat k soudnímu dvoru ve Štrasburku. Za řadu let, až bude tento soud řešit takovýchto případů tisíce, by spravedlnost mohla být obnovena. Pro lidi, jichž se to týká, je však velice důležitý každý den a každá hodina.

Byli jsme zvoleni, abychom pracovali pro naše lidi, zastupovali je a chránili jejich práva. Na ně bychom se měli soustředit. Všichni v Evropě by se měli cítit bezpečně. Pak bychom byli silnější a lépe bychom mohli pomáhat jiným.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Děkuji vám, paní Juknevičienėová. Jde zjevně o jeden z případů, kdy hledáme chyby u ostatních a nejsme schopni vidět chyby vlastní.

 
  
MPphoto
 
 

  Margrete Auken (Verts/ALE). – (DA) Pane předsedající, děkuji vám za jedinečnou zprávu o lidských právech. Má nicméně jeden velmi závažný nedostatek. Největší světový problém v oblasti lidských práv – diskriminace 260 milionů dalitů, kteří nepatří k žádné kastě – je zmíněn jen stručně, a to pouze v souvislosti se seznamem věcí, které by mohly být podnětem k diskriminaci. Loni v únoru jsme schválili dalekosáhlé rozhodnutí o této problematice, a proto je znepokojivé, že byl pozměňovací návrh předložený skupinou Verts/ALE Výborem pro zahraniční věci zamítnut. Navrhovali jsme, aby EU společně s OSN připravila obecné zásady na boj proti kastovní diskriminaci a aby tento problém přednesla na vrcholných zasedáních s příslušnými zeměmi. Postavily se Indie a britská vláda proti, stejně jako byly proti loňskému rozhodnutí, a byly tentokrát úspěšné?

Tento problém existuje v mnoha jihoasijských zemích, ale poukazuji na Indii, protože je demokratická, což je fakt, který byl v souvislosti s lidskými právy vyzdvihován jako nejdůležitější faktor. Je demokratická a dokonce přijala dobré zákony proti kastovní diskriminaci. Tyto zákony jsou však neustále porušovány. Indická demokracie si zaslouží, aby byly tyto zákony dodržovány, a Indie by měla být příkladem pro ostatní země. Je však také znepokojivé, že se EU k utrpení dalitů otáčí zády – a stejně jedná i Parlament! Loni jsme tyto věci říci mohli. Co se stalo, že je letos říci nedokážeme? Zlepšilo se snad postavení dalitů? Je diskriminace na ústupu? Nikoli, všichni víme, že tomu tak není. Proč tedy EU nevěnuje zoufalé situaci těchto lidí dostatečnou pozornost?

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer Pleite (GUE/NGL). (ES) Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, 13. dubna byl v Marakéši zatčen Ennaama Asfari, ochránce lidských práv v Západní Sahaře. To znamená další zatčení v Maroku.

Říkám to, dámy a pánové, abych vás upozornil, že nesmíme zapomínat, že Evropská unie nese odpovědnost za dekolonizaci podporovanou OSN. Neseme odpovědnost, a proto musí zpráva o lidských právech říkat, že by Evropská unie měla být náročná a bdělá a že musí dodržovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Zadruhé, dámy a pánové, žijeme v civilizaci 21. století, jejíž obyvatelstvo je stále chudší a hladovější, objevuje se stále více nemocí a nerovností. Podle OSN Afrika během posledních let ještě více zchudla. Proto bych chtěl požádat, navrhnout a vyzvat, aby bylo uznáno, že lidskými právy míníme práva všechna: práva ekonomická, sociální, kulturní a politická. Kdybychom měli měřítko, byli bychom velmi překvapení postavením zemí, které lidská práva nerespektují. Proto se domnívám, že bychom se celé problematice měli mnohem více věnovat a zabývat se všemi otázkami dodržování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Pane předsedající, je důležité, abychom se při diskusi o volbách a pozorovacích misích zamysleli v rámci Lisabonské smlouvy také nad sebou. Kolik z půl miliardy evropských občanů mimo vnitřní politický kruh Rady bude volit evropského prezidenta? Ani jeden. Kolik lidí ze všeobecné veřejnosti bude volit evropského ministerského předsedu, tedy předsedu Komise? Opět ani jeden.

Možná že dosáhneme většího pokroku při prosazování demokracie ve světě, když se i EU začne chovat demokraticky. Jak dnes večer poznamenal pan Bonde, kdyby se čínský prezident zeptal během diskuse o demokracii budoucího prezidenta Evropy, kolika hlasy byl zvolen, byl by to velice nepříjemný okamžik.

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Gacek (PPE-DE). – Pane předsedající, vítám vynikající zprávu a úloze Evropského parlamentu při volebním pozorování. Pozorování voleb v nových a rozvíjejících se demokraciích je oprávněně považováno za prioritu EU a za důkaz věrnosti k těmto národům.

Další úloha našich členských států, takzvaných „vyspělých demokracií“ by podlé mého názoru měla spočívat v tom, aby šly tyto země příkladem.

Vzpomínám si na vášnivou diskusi v Polsku, která předcházela všeobecným volbám v říjnu 2007. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě chtěla do Polska vyslat malou skupinu pozorovatelů. Na tuto žádost zpočátku mnoho politiků reagovalo negativně, neboť to považovali za potupné a urážející. Tak to ale není. Pozorovací mise byly vyslány do mnoha starých evropských demokracií. Jedním z příkladů jsou prezidentské volby ve Francii. Nakonec byli pozorovatelé v Polsku vítáni.

Při přesvědčování neochotných vznikajících či nových demokracií, aby do země vpustily mezinárodní pozorovatele, musíme dát najevo, že i my jsme ochotni podrobit se kontrole. Naše volby nejsou bezproblémové. Britové zaznamenali případy volebních podvodů při hlasování poštou a všichni čelíme nových výzvám, např. budoucímu hlasování prostřednictvím internetu.

Měli bychom tedy být otevření kontrole, protože takováto otevřenost naší důvěryhodnost jen zvýší.

 
  
MPphoto
 
 

  Libor Rouček (PSE). – (CS) Dnes zde projednáváme dvě zprávy, které spolu úzce souvisí, výroční zprávu o stavu lidských práv ve světě a také zprávu o volebních pozorovatelských misích Evropské unie. Svobodné volby, právo na demokraci je základní všeobecné lidské právo uznávané mimo jiné Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a také Deklarací tisíciletí Organizace spojených národů. I z tohoto důvodu je podpora demokracie hlavním cílem zahraniční politiky Evropské unie. Aby však byla tato podpora účinná, je zapotřebí upevnit naši společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a také zefektivnit volební pozorovatelské mise Evropské unie.

Podporuji proto doporučení vyjádřená našimi zpravodaji. Jsem též názoru, že například volební proces, a to včetně fáze již předvolební a také povolební, by měl být začleněn do politického dialogu s dotčenými třetími zeměmi. Cílem volebního procesu, nejen samotného volebního aktu, ale zvláště té předvolební i povolební fáze by mělo být také posílení a upevnění demokratických institucí, tzn. právního státu, nezávislosti médií a soudů, občanské společnosti apod. Jsem přesvědčen, a to i na základě osobní zkušenosti z pozorovatelských misí, že Evropský parlament by měl a může v tomto procesu hrát mnohem efektivnější a důležitější roli než doposud.

Na závěr mně dovolte jako zástupci České republiky, abych se vyjádřil také k otázce ratifikace Římského statutu. Chtěl bych vyzvat poslance a senátory českého parlamentu, jako jsem to koneckonců učinil již loni, aby urychleně Římský statut ratifikovali. To, že Česká republika, stát, který má v prvním pololetí příštího roku předsedat Evropské unii, jako jediný stát z celé Evropské unie tak ještě neučinil, si myslím, že je docela velkou ostudou této, bohužel, mojí mateřské země.

 
  
MPphoto
 
 

  Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedající, nejprve musím říci – přímo Komisi a Radě –, že EU musí poskytnout rozhodnou podporu žalobci Mezinárodního trestního soudu, aby mohl obvinit dvě osoby, které se údajně dopustily porušování lidských práv v Dárfúru, jednou z nich je současný ministr súdánské vlády. Reakce EU byla dosud slabá, což je vzhledem k tomu, že si přičítáme zásluhy – nebo velkou část zásluh – za zřízení Mezinárodního trestního soudu, značně hanebné.

Dokonce hrozí, že nás převezou Spojené státy. John Bellinger, hlavní právník ministerstva zahraničí USA, v zajímavém projevu před čtrnácti dny prohlásil, že jsou Spojené státy ochotné, aniž by změnily svůj ideologický postoj k Mezinárodnímu trestnímu soudu, prakticky podpořit jeho činnost, a zmínil se konkrétně o Dárfúru. Myslím si tedy, že bychom si měli s podporou Mezinárodního trestního soudu v Dárfúru pospíšit.

Když hovoříme o Spojených státech, můžeme očekávat, že bez ohledu na to, kdo vyhraje prezidentské volby, bude učiněna přítrž porušování práv – alespoň v těm nejtěžších případech – při válce proti teroru. Všichni kandidáti jsou odhodlaní zavřít Guantánamo, ale EU by měla pomoci tím, že bude na své výzvě k jeho zavření trvat a ujme se vedoucí úlohy v rámci mezinárodní iniciativy k přemístění zadržovaných osob, kterým nebude umožněn spravedlivý soud. Ale kromě toho – a souhlasím s těmi, kdo tvrdí, že má-li být EU pro svět důvěryhodná, musí sama uvnitř svých hranic lidská práva respektovat – se musíme ujmout odpovědnosti, což jsme dosud neučinili, za tajné dohody evropských vlád s mimořádnými výkladem – což přeloženo znamená únosy a mučení.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria da Assunção Esteves (PPE-DE).(PT) Takhle se věci mají. Trest smrti, mučení a hlad jsou barbarské jevy, k nimž ve světě, jemuž zčásti vládneme, neustále dochází. K těmto jevům však bude nadále docházet pouze tehdy, budeme-li chtít. Evropa osvícená, Evropa hodnot a Evropa důstojná je politicky nesoudržná. Postoje Evropského parlamentu a Rady se v této oblasti ne vždy zcela shodují, ale existuje pouze jediná cesta, což znamená, že evropské instituce musejí v rámci všech vnitřních i vnějších politik jednat soudržně. Doufáme, že nová Evropská služba pro vnější činnost zřízená Lisabonskou smlouvou bude v oblasti lidských práv účinná.

Při pohledu na svět však vidíme řadu případů, které v nás vzbuzují obavy. Spojené státy uplatňují trest smrti, a stejně tak Afrika; jediným problémem Číny není Tibet, ale také nucená práce, mučení a hromadné popravy. Takovéto případy by nás měly přimět, abychom se nedostatečnou soudržností začali zabývat. Evropa potřebuje aktivní politiku pro lidská práva. Je důležité zmobilizovat občanskou společnost, nesmíme však zapomínat, že boj za práva je především bojem států a jejich diplomacií. Francouzský prezident správně prohlásil, že se Olympijských her v Pekingu nezúčastní. Těchto her by se neměly zúčastnit ani hlavy států EU. Unie je jednota založená na hodnotách. Nestačí, aby Evropa činila prohlášení a rezoluce. Evropská unie nesmí zaprodat svoji duši.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane komisaři, blahopřeji třem zpravodajům a chtěla by především zdůraznit, že je třeba brát absolutní a nezpochybnitelný ohled na práva žen ve všech oblastech veřejného života, v sociálních vztazích i čistě lidských soukromích vztazích – nejen teoreticky, ale také v praxi.

K tomu je především nutné odstranit všechny formy diskriminace a násilí proti ženám a dívkám. To však nestačí. Podívejme se na Evropu. Evropská unie připravuje řadu usnesení, které vyzvou členské státy, aby s ženami a muži jednaly rovnocenně, a poté bude kontrolovat, zda a jak jsou tyto zásady uplatňovány. Jsem nicméně velice zvědavá, paní komisařko, zda zásada rovného postavení mužů a žen ovlivní vnitřní struktury Evropské unie. Například až budou zřizovány nové instituce EU a obsazovány čtyři nejvyšší pozice – prezident Unie, předsedové Komise a Parlamentu a vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku – bude vytvořeno ustanovení, které by tuto zásadu odráželo?

Dámy a pánové, tehdy nastane okamžik pravdy, který doloží, zda je náš přístup k ženským právům skutečně takový, jaký tvrdíme, že je.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria-Eleni Koppa (PSE). – (EL) Pane předsedající, zpráva, kterou se dnes zabýváme, je nejdůležitějším vyjádřením Evropského parlamentu ohledně politiky v oblasti lidských práv na celém světě. Výzvy jsou obrovské; Evropský parlament může a musí jednat jako garant demokracie a lidské důstojnosti.

Je důležité, aby EU k těmto otázkám zaujala rozhodný a jednotný postoj. Jedině tak může EU pomoci zvýšit a zlepšit efektivitu společné akce.

Neměli bychom uplatňovat dvojí normy podle toho, jaké zájmy jsou v sázce. Mezi základní cíle naší politiky musíme zařadit zrušení trestu smrti a mučení a také ochranu dětí v ozbrojených konfliktech. Ochrana lidských práv musí být součástí všech vztahů a dohod se třetími zeměmi. V tomto ohledu nelze tolerovat žádnou výjimku ani osobní prospěch.

Lidská práva musejí být rozhodujícím faktorem v každém politické rozhodnutí, které učiníme.

Na závěr chci panu zpravodajovi poděkovat za vynikající a podrobnou zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, hovoří-li EU o porušování lidských práv ve třetích zemích, měly by i členské státy EU tato práva neochvějně a důsledně respektovat, aby byla EU dostatečně přesvědčivá.

Jak již zmínili jiní, bohužel tomu tak není. Uvedu pouze jeden příklad, který se týká Británie. Spojené království v rozporu s mezinárodními úmluvami stále udržuje dvě kolonie v jiném členském státě – Kypru. V těchto dvou koloniích, konkrétně v Akrotiri a Dhekelii, žije přibližně 10 000 kyperských občanů, kteří jsou zároveň občany EU, ačkoli se jejich domovy nacházejí na půdě, kterou Británie ze zjevných důvodů z EU vyloučila. Tito lidé nemají základní lidské právo zvolit si vlastní výkonné orgány. Vládne jim místodržící, generál britské armády jmenovány anglickou královnou, a nemají právo na volený parlament. Zákony platné v těchto koloniích zcela spadají pod jurisdikci místodržitele. Výsledkem je, že občané EU žijí pod britskou vojenskou diktaturou.

Je skutečně hanebné, že Evropský parlament, Komise a Rada před touto situací zavírají oči.

Možná že ostatní členské státy mají své vlastní problémy, které chtějí skrýt, nebo snad tyto instituce skutečně nevěří v zásady demokracie a spravedlnosti, o nichž tvrdí, že je zastávají, nebo se možná EU stará o lidská práva pouze tehdy, netýká-li se to jejích vlastních členů.

Ať je to jakkoli, jedno je jisté: pokračování britské kolonizace Kypru znevažuje a snižuje důvěryhodnost jakékoli zprávy EU o lidských právech ve světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (PSE). – (RO) Pane předsedající, paní komisařko, vážení kolegové, chci pogratulovat paní De Keyserové a připojit se k těm, kdo zde dnes hovořili o vazbě mezi lidskými právy, volbami a demokracií. Pocházím z Rumunska, které celá léta žilo v totalitním režimu, a možná že by ti z nás, kdo si na tuto éru dosud pamatují, měli více zdůraznit význam, jaký má uspořádání demokratických, svobodných a korektních voleb.

Věhlasný americký profesor, pan Larry Diamond, nedávno upozornil na znepokojivý jev, který nazývá „demokratickou recesí“. Jak vyplývá z nedávné zprávy organizace Freedom House, rok 2007 byl pro světovou svobodu tím nejhorším od konce studené války.

Za těchto okolností souhlasím s tím, že nejdůležitějším úkolem Evropské komise, Evropského parlamentu a členských států Unie před volbami, během nich a po nich je vytvořit společnou a globální strategii pro prosazování demokracie. Podporuji myšlenku, že je třeba nově zvoleným parlamentům pomáhat, aby zvýšily a prováděly legislativní činnost, která by se co nejvíce blížila zavedeným demokratickým normám.

Chtěla bych však zdůraznit, že ne každý organizační nedostatek je pokusem o podvod, je však důležité určit, do jaké míry zajišťuje právní rámec spravedlnost a transparentnost voleb.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Nyní začíná doba, kdy řečníci, kteří žádají o slovo, upozorní předsedajícího zvednutím ruky. Chci podotknout, že na dnešním zasedání skupiny na vysoké úrovni pro rovnost mužů a žen a rozmanitost byl místopředseda silně kritizován, protože se říká, že jeho pozornost upoutají pouze poslanci, nikoli poslankyně. Rád bych poznamenal, že v tomto případě to pro mě bude velice snadné, protože všichni, kdo požádali o slovo, jsou ženy. Proto nebudeme terčem kritiky, které jsme byli podrobení sotva před hodinou.

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Mikko (PSE). – (ET) Dámy a pánové, zpráva pana Marca Cappata o lidských právech si zaslouží skutečnou chválu. Souhlasím s tím, že Evropská unie musí vyvinout značné úsilí, aby uplatňovala skutečně jednotnou, razantní politiku prosazování lidských práv ve světě. Je pravda, že monitorování ochrany lidských práv je třeba zefektivnit.

Podporuji společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie. Budeme-li hovořit jedním hlasem, budeme moci účinně reagovat na jakékoli porušení lidských práv ve světě. Díky tomu můžeme zachránit tisíce lidských životů. Podporuji návrh, aby byla v roce 2009 svolána evropská konference o nenásilí.

Účast členů Evropského parlamentu ve volebním procesu je nanejvýš důležitá. Členové však musejí jednat nestranně, jak zdůrazňují zpravodajové paní De Keyserová a pan Salafranca. Jak lze zvýšit efektivitu skupin Evropského parlamentu při pozorování voleb a práci evropských pozorovacích delegací, aniž bychom kterékoli z nich stranili? Řešení musíme nalézt společně.

Evropská unie se lidskými právy zabývá stále více. A svět si všímá, že solidarita a ochrana základních práv představují jednu z naši hlavních zásad, bez níž nemůže žádná země dosáhnout prosperity.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE).(FR) Pane předsedající, děkuji vám, že jste podpořil rovnost pohlaví. Osobně bych také chtěla poblahopřát zpravodajům ke třem zprávám, rovněž bych však chtěla vyzdvihnout význam pozorovacích misí, které ve světě provádíme. Jsem přesvědčena, že je třeba opakovat, že mise jsou obzvláště pozitivní akce, které by měly být u našich spoluobčanů propagovány, a to zejména v období před volbami.

Ráda bych také složila poklonu všem pozorovatelům, protože ačkoli jsme jako hlavní pozorovatelé při volbách přítomni, ačkoli se také účastníme pozorovacích misí, máme po celém světě stovky odborníků, mladých i starších, kteří ušlechtile podporují demokracii v jiných zemích. Nemyslím si, že bychom se o této skutečnosti zmiňovali dostatečně často. Bez této sítě pozorovatelů bychom nemohli tyto vynikající pozorovací mise organizovat. Ráda bych také poukázala na nadšení, se kterým obyvatelstvo tyto pozorovatele vítá, zejména jde-li o dlouhodobé pozorovatele, kteří v zemi zůstávají delší dobu.

Jsem však zklamána, že moji kolegové nepodpořili můj pozměňovací návrh, jehož cílem je navýšit rozpočet, protože si myslím, že čím více odborníků se našich volebních misí zúčastní, tím více bude Evropská unie žádaná. Bylo by opravdu hanebné, kdyby nám nedostatek zdrojů bránil v tom, abych na tyto žádosti různých zemí reagovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Katrin Saks (PSE). – (ET) Požádala jsem o slovo, abych vyzvala k většímu důrazu na lidská práva v Afghánistánu, tedy v zemi, k jejímuž rozvoji členské státy a Evropská unie jako celek výrazně přispěly.

Afghánistán jsem navštívila minulý týden jako členka delegace Evropského parlamentu a ráda bych vás seznámila se dvěma jmény.

Perwiz Kambakhsh, mladý novinář, který byl odsouzen k trestu smrti, protože si z internetu stáhl materiály o postavení žen v islámu. Jeho osud je nyní v rukou prezidenta Karzaího.

Druhou osobou je Malalai Joyaová, mladá poslankyně parlamentu, která byla po kritice vojenských diktátorů ve vládě a v parlamentu jednoduše z parlamentu vyloučena. Byla nezákonně připravena o svá práva. Zákon žádné ustanovení v tomto ohledu neobsahuje.

Dnes nejde pouze o to, že neměla možnost obhájit svá práva či svůj mandát před soudem, ale také o fakt, že je v ohrožení života. Setkali jsme se s ní a skutečně potřebuje, abychom jí pomohli a urychleně zasáhli.

Evropská unie by se měla hlouběji zamyslet nad tím, jaký Afghánistán budujeme, a to zejména před mezinárodní konferencí v Paříži, na níž se bude diskutovat o zvýšení pomoci pro Afghánistán.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič , úřadující předseda Rady. (SL) Doba vyhrazená v této rozpravě pro zástupce Rady již bohužel vypršela, a proto budu ukázněný a velmi stručný. Chtěl bych pouze pogratulovat všem zpravodajům k jejich mimořádně kvalitním a užitečným zprávám. Rád bych také poděkoval za názory všem, kdo se této rozpravy zúčastnili. Jménem předsednictví vás mohu ujistit, že se je budeme snažit při budoucích činnostech Rady co nejvíce zohlednit.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Děkuji vám, pane ministře. Ve skutečnosti nemá Rada ani Komise v této rozpravě pevně stanovený čas, jakkoli se to může zdát divné. Proto jste byl až příliš ohleduplný, pokud jde o čas, který jste měl k dispozici. V každém případě vám děkuji, že jste jej během tohoto druhého projevu využil tak skromně. A nyní má slovo naše vážená komisařka paní Ferrero-Waldnerová.

 
  
MPphoto
 
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, protože jsem se o lidských právech nezmínila dříve, nadnesla bych nyní několik myšlenek. Ráda bych k této problematice něco doplnila.

Dialog o lidských právech je stále důležitější součástí činností EU v oblasti prosazování lidských práv po celém světě. V souladu s obecnými zásadami pro dialog o lidských právech z roku 2001 navázala Evropská unie 30 dialogů a uvažuje o dalších, například se střední Asií, jižním Kavkazem, jižní Afrikou a možná také s některými důležitými partnery v Latinské Americe. Do přípravy těchto setkání je obvykle zapojena občanská společnost, zejména nevládní organizace, které se v příslušné zemi lidskými právy zabývají. Dosáhli jsme také velmi dobrých a konstruktivních výsledků s některými z našich sousedních partnerů a o něco více poněkud smíšených výsledků, jako při nedávném dialogu s Ruskem. Mimochodem, Rusko bylo první zemí, kde Komise a sekretariát Rady uspořádaly v návaznosti na zprávu pana Valenciana instruktážní setkání s omezeným počtem členů Evropského parlamentu, aby rozptýlily vaše obavy, pokud jde o lepší koordinaci a informovanost. Doufám, že to všechny zúčastněné strany považují za přínosné.

Provádění nového Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva je nyní v plném tempu a Komise vyhodnocuje dvě výzvy k předložení návrhů pro cíl 1 – země, s nimiž jsou potíže – a jednu výzvu týkající se ochránců lidských práv. Byla zveřejněna většina režimů podpory v jednotlivých zemích a naše delegace je nyní na vnitrostátní úrovni hodnotí, doufám tedy, že většina projektů bude zahájena do léta.

Také aktivně začleňujeme lidská práva a lidskou bezpečnost do všech příslušných otázek a politik. V budoucnosti samozřejmě vznikne nová evropská bezpečnostní strategie a doufám, že dokážeme k bezpečnosti zaujmout rozhodný přístup, v jehož středu bude člověk, protože lidská bezpečnost zahrnuje lidská práva, bezpečnost a rozvoj. A to znamená jak osvobození od strachu, tak od chudoby.

Ráda bych obrátila vaši pozornost na několik konkrétních věcí. Několik řečníků se zmínilo o lidských právech v Evropské unii. Evropský parlament nepředložil k této problematice zprávu od roku 2004. Ano, samozřejmě že je důležité tyto problémy řešit a k tomu máme k dispozici dva klíčové nástroje. Jedním z nich je Rada Evropy a druhým je agentura pro lidská práva, která byla nedávno zřízena ve Vídni a jejímž cílem je sledovat situace ve členských státech a připravovat výroční zprávy.

Chtěla bych také říci pár slov k tématu, o němž se zmínil pan kolega, který již bohužel odešel, tedy k ochraně křesťanů ve třetích zemích. Evropská unie rozhodně nesouhlasí s diskriminací jakýchkoli náboženských skupin a to při našem dialogu se třetími zeměmi ve vhodných okamžicích zdůrazňujeme a samozřejmě se snažíme dát náš nesouhlas zřetelně najevo.

Rád bych se také zmínila o volebních pozorovacích misích. Slyšeli jsme mnoho řečníků, kteří byli vynikajícími vedoucími misí. Chci znovu vyzdvihnout nezávislost volebních pozorovacích misí, soudržnost jejich politik a zúčastněných subjektů a především jejich profesionalitu. Tímto směrem bychom se chtěli ubírat i nadále.

Pokud jde o práva žen – jsem žena, a proto beru otázky rovnosti mužů a žen vždy velmi vážně. Nedávno, 6. března, jsem uspořádala konferenci žen a na ní budeme samozřejmě chtít navázat. Při všech akcích usilujeme o rovnost mužů a žen a tuto otázku neustále posuzujeme. Obecné zásady týkající se volebního pozorování obsahují konkrétní oddíl o ženách. Existuje také rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách v konfliktech, která prosazuje monitorování. Brzy také zveřejníme projekty, které se zabývají rozvojem žen. Ráda bych také podotkla, že Komise pana Barrosa, jejímž jsem členem, je z jedné třetiny tvořena ženami. Myslím si, že by neměly být vždy důležité pouze kvóty, ale také kvalita. V této souvislosti bych ráda prohlásila, že Komise obecně podporuje zdravý a reproduktivní život. To je pro životy žen a dětí důležité. To je také cílem zmíněných projektů v Keni, ale samozřejmě jde o celý svět a to je podle mého názoru třeba zmínit.

Dalším velmi specifickým bodem je Mezinárodní trestní soud, který Evropská komise rozhodně podporuje. V rámci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva pro rok 2008 jsme poskytli 4 miliony EUR. Do našich dohod je zařazena doložka o Mezinárodním trestním soudu. Vydali jsme demarše, aby byl tento trestní soud přijat partnery, a existují také mezinárodní soudy – např. pro Kambodžu a mnoho jiných zemí, v tomto směru tedy vyvíjíme pečlivé úsilí.

Na závěr bych ráda odpověděla na výzvu pana Howitta, abychom se zavázali k prosazování demokracie stejně, jako to již činí jiní. To je samozřejmě náš denní chléb. Komise je uznávána jako hlavní instituce prosazující demokracii prostřednictvím volebních pozorovacích misí a jiných volebních podpůrných opatření a prostřednictvím značné podpory demokratických snah třetích zemí a mezinárodních organizací jako OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rada Evropy. Buďte si jisti, že podporu demokracii bereme stejně vážně jako všichni občané Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedající, ráda bych paní komisařce, než skončí, položila jeden dotaz: hovořila o Mezinárodním trestním soudu a podpoře, kterou mu Komise poskytuje, mohla by však konkrétně odpovědět na můj dotaz a podrobně popsat, co EU, a konkrétně Komise, hodlá učinit, aby prosadila obžaloby proti Súdáncům?

Na tuto otázku neodpověděla a uvítala bych…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, jak jsem již řekla, obecně samozřejmě Mezinárodní trestní soud podporujeme, ale je na tomto trestním soudu, aby rozhodl, koho bude chránit a jakým směrem se bude ubírat.

Tyto otázky patří do programu trestního soudu. Nikoli do našeho.

 
  
MPphoto
 
 

  Marco Cappato, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, tato odpověď je určena členům, kteří již nejsou přítomni, rád bych však jednu věc ujasnil: zpráva se zmiňuje o právech menšin a náboženských svobodách. Nezmiňuje se o dodržování lidských práv v EU, protože tato otázka jednoduše nespadá do rozsahu této zprávy.

Jsme však přesvědčen, že jsme se touto problematikou ve skutečnosti určitým způsobem zabývali, protože jsme nejen naslouchali tomu, jak jsme ze všech stran kritizováni, ale také jsme o nás diskutovali a hovořili jsme o tom, jak lépe či hůře využíváme nástroje, které máme k dispozici, a jak respektujeme zákony EU. Když tvrdíme, že nejsou doložky o lidských právech řádně uplatňovány, máme přece na mysli i nás samotné! Proto se nemyslím, že lze zprávu v tomto ohledu kritizovat.

Pan Lenarčič dlouze hovořil o tom, jaké nástroje by měly být použity. Rád bych vyzdvihl jednu radu, která je obsažená ve zprávě, tedy že bychom měli klást větší důraz na posuzování výsledků než na jednotlivé nástroje, které máme k dispozici.

Pan Agnoletto nás kritizoval za to, že jsme se dostatečně nevěnovali kolektivnímu rozměru lidských práv. Jsem však hluboce přesvědčen, že základní lidská práva vycházejí především z práv jednotlivců. I v případě genocidy, nejkolektivnějšího a nejstrašnějšího ze všech zločinů, mohou jednotlivci předkládat případy Mezinárodnímu trestnímu soudu, a tak chránit svá práva. Základním lidským právem je dnes právo na demokracii a ta je důležitým nástrojem, který je třeba použít.

Jsem přesvědčen, že bychom se při prosazování rovných příležitostí měli více soustředit na lidská práva v oblasti přistěhovalectví a na politiky drogové prevence. Na závěr chci odpovědět panu Howittovi. Zpráva netvrdí, že nenásilí je jediným prostředkem k prosazování lidských práv, ale že je prostředkem nejvhodnějším. Obhajuje nenásilí nejen jako absenci násilí, jako pacifismus, ale také jako aktivní kampaň neposlušnosti a sabotáže autoritářských režimů a diktatur. V tomto smyslu navrhujeme, aby EU v oblasti lidských práv a prosazování demokracie podporovala technologie a metody nenásilí. Doufám, že tento paragraf bude ve zprávě při zítřejším hlasování zachován.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique De Keyser, zpravodajka. (FR) Pane předsedající, chci poděkovat všem kolegům, kteří se této rozpravy zúčastnili, a podotknout, v jak velké míře laskavá slova například paní Isler Béguinové odrážejí nadšení těch, kdo se zúčastnili volebních misí. Ačkoli se může zdát, že tato zpráva až příliš vychází z konsensu a, jak jsem se dočetla v některých zprávách, přitahuje jen malý zájem sdělovacích prostředků a že se jen málo zabývá vnitřním konfliktem, vnějším konfliktem a vůbec vším, zcela jistě je velmi přínosná pro země, v nichž je demokracie mladá a které musejí uspořádat volby.

Ráda bych zejména odpověděla dvěma kolegům: Nejprve panu Onyszkiewiczovi, který se zmínil o velice důležité otázce: o otázce menšin. Ráda bych mu sdělila, že i když mu rozumím a velice dobře chápu i to, že pozorování voleb ještě není demokracie, nemohu se s touto jeho filosofií ztotožnit, neboť jde v podstatě o osvícený despotismus nebo revolucionářskou avantgardu, kdy o menšinách může hovořit i Condorcet. V tom s ním nemůžeme souhlasit. Demokracie samozřejmě není dokonalá. Bylo by fantastické, kdyby byla. Právě díky demokracii mohl dnes pan Vanhecke přednést vulgární, islamofobní rasistický projev. Pan Vanhecke zastupuje v mé zemi ve Flandrech 30 % voličů. Stranu pana Vanheckeho ani 30 % Flander bohužel vymazat nemůžeme. Pane Onyszkiewiczi – možná tu již není – nemůžeme vymazat 50 % Palestinců, kteří volili hnutí Hamás. Demokracie klade otázky a na tyto otázky musíme hledat odpovědi. Právě na tyto věci se musíme soustředit, když hovoříme o politických navazujících krocích, o otázkách, které vyplývají z pozorování voleb, a o různých výzvách.

 
  
MPphoto
 
 

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, i já bych chtěl poděkovat svým kolegům za vřelá slova o zprávě, kterou jsme s paní De Keyserovou vypracovali o volebních pozorovacích misích, které se nesoustředí pouze na den voleb, ale na volební systém, právní rámec, rovné příležitosti a spravedlivý přístup ke sdělovacím prostředkům, na financování politických stran, systém urovnávání sporů atd. atd.

Domnívám se, pane předsedající, že nejdůležitější je vyzdvihnout, že tato zpráva o volebním pozorování, stejně jako zpráva o lidských právech ve světě, kterou připravil pan Cappato, nenaplňují jakýsi abstraktní účel, ale mají konkrétní příčinu, a tou je na věrnost, věrnost Evropské unie a především Parlamentu, určitým hodnotám: demokracii, svobodě, právnímu státu a především respektu k lidským právům.

Pane předsedající, tato sněmovna je demokratickým pulsem Evropské unie, a proto bychom se vždy měli vyjadřovat nanejvýš jasně a rozhodně a dát zřetelně a jednoznačně najevo, že naprosto a neustále odhodláni bojovat za lidská práva, která, jak jsme dnes v této sněmovně slyšeli, se nevztahují pouze na jednu oblast či kontinent, stejně jako nejsou pouze jednou oblastí či kontinentem hlásána, ale mají všeobecnou, světovou povahu, a tento fakt musíme začít zde v našem vlastním Parlamentu příkladně respektovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra v 11:00.

Písemná prohlášení (Článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Slavi Binev (NI), písemně.(BG) Pane předsedající, vážení kolegové, pane Cappato,

Hovoříme-li o výroční zprávě o lidských právech ve světě, měli bychom rovněž brát v potaz následující skutečnost: na konci dubna se orgány ve Skopje rozhodly zatknout uprostřed noci novináře Viktora Kanzurova, aniž by proti němu existovalo obvinění. Jeho jediným hříchem je, že po mnoho let bojoval naprosto legitimními prostředky za svá práva a práva celé řady krajanů, aby se mohli nazývat Bulhary.

Kanzurov byl zadržen na 24 hodin a poté se mohl vrátit domů, nicméně mu odebrali pas. Vzhledem ke všem praktickým důvodům je stále v domácím vězení, aniž by proti němu bylo vzneseno obvinění.

Jsem přesvědčen, že tyto činy makedonských orgánů jsou naprosto nepřípustné a že porušují základní lidské právo, tj. svobodu projevu, zejména vezmeme-li v potaz moderní dynamický rozvoj našeho společného evropského domova. Jsem si také jist, že k této svévolnosti, jež nás vleče desítky let zpět do dob temné totalitní společnosti, která měla být už navždy věcí minulosti, nezůstaneme lhostejní.

Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Titus Corlăţean (PSE), písemně. – (RO) V roce 2009 se budou konat legislativní volby v Moldavské republice, během nichž zvolí parlament prezidenta tohoto státu. Moldavská republika leží na východní hranici Evropské unie a z hlediska demokratických reforem je nezbytné, aby se tato země přiblížila demokratickým hodnotám specifickým pro členské státy EU. Toho by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím rámce definovaného v politice sousedství EU.

Mise pozorovatelů voleb v Moldavské republice je nezbytná a vhodná, avšak sledování by se mělo nejprve zaměřit na období předcházející nastávajícím volbám a brát přitom v potaz potřebu nápravy závažného porušování svobody tisku kišiněvským komunistickým režimem, opakovaného narušení nezávislosti soudů a nedávných změn volebního práva, které provedl parlament Moldavské republiky, jejž ovládá komunistická strana.

10. dubna 2008 došlo k řadě změn volebního práva, jež závažně porušují evropské demokratické předpisy a praxi. K těmto změnám se řadí zákaz volebních bloků, posun volebního prahu ze 4 % na 6 %, což je ve vztahu k reálné politické situaci v Moldavské republice nereálný a nedemokratický práh, zákaz lidem s dvojím občanstvím, aby zastávali pozici ve veřejné správě, včetně práva stát se poslancem parlamentu atd.

 
  
MPphoto
 
 

  Hanna Foltyn-Kubicka (UEN), písemně. – (PL) V souvislosti s nedávno podepsanou Lisabonskou smlouvou členské státy EU přijaly závazek podporovat lidská práva a svobody a demokratické uspořádání ve světě. To je nepochybně hlavním cílem zahraniční politiky EU.

Naproti tomu chování předsedy Barrosa a dalších komisařů při návštěvě Čínské lidové republiky a jejich prohlášení, že otázka Tibetu je vnitřní záležitostí Číny, jde ostře proti myšlence, která je nejen obsažena v Lisabonské smlouvě, ale kterou se rovněž snažíme každým dnem vnášet do praxe, zejména zde v Evropském parlamentu, a tou je myšlenka stavět lidská práva na první místo.

Vzhledem k tomu je obtížné smířit se se skutečností, že Evropa jedná s Ruskem jako s demokratickým partnerem a zapomíná přitom, že orgány této země nejenom nečinně přihlížejí četnému porušování našich základních myšlenek, ale dokonce se jim otevřeně vysmívají. Proč zavíráme oči před nekončícím vyhlazováním Čečenců a umlčování tisku v této zemi?

Možná je to proto, že EU samotná není podobným přehlížením, co se týče lidských práv, nedotčena. Je mi líto, že ve Spolkové demokratické republice Německo není respektováno právo rodičů a dětí mluvit spolu v jazyce, který si zvolí, jak je vidět ve stávající praxi soudů a úřadů pro záležitosti mladistvých.

Musíme nalézt odpověď na to, co je naším cílem. Mají naše usnesení a nekončící diskuse skutečně vést k tomu, aby byla ve světě zajištěna práva, nebo jen slouží k zakrývání pokrytectví, aby si evropští politici připadali dobře?

 
  
MPphoto
 
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. (FI) Lidská práva jsou významnou složkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie. Problémy lidských práv jsou rovněž problémy bezpečnostní politiky. Podporujeme-li lidská práva, podporujeme bezpečnost. Podporujeme-li lidská práva ve světě, podporujeme také bezpečnost Evropy.

Nově vyvstalé problémy jako změny klimatu, přeměňování krajiny v poušť a nedostatek potravin s tím související ohrožují bezpečnost lidí a lidská práva. Lidská práva nesouvisí pouze s politickými právy, ale také s právem na čisté potraviny a vodu, což je priorita každodenního života lidí. Jsou-li základní podmínky lidí přijatelné, v tom případě s největší pravděpodobností také hlasují pro mírné politické vůdce a trvají na politických právech. Trvalý základ lidských práv tvoří ideály demokracie a svobody, ale i sociální a hospodářská spravedlnost.

Ve zprávě o lidských právech se zmiňuje Gándhí a politika nenásilného odporu, kterou představoval. Lidská práva a svobodu nelze prosazovat válkou a násilím. Cesta kupředu musí být v souladu s hodnotami, jež lidská práva představují.

Budeme-li prosazovat lidská práva, budeme prosazovat bezpečnost. Lidská práva nejsou pouhým nástrojem k dosažení jiných politických cílů. Představují hodnotu jako taková. Lidská práva jsou všeobecné hodnoty. Z tohoto důvodu EU musí podporovat svou politiku pro lidská práva. Lidská práva nejsou ostrovem odříznutým od dalších oblastí politiky, jak se ve zprávě o lidských právech, k její zásluze, ukazuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. (FI) Ráda bych poděkovala panu Cappatovi za jeho rozsáhlou a vyčerpávající zprávu, prostřednictvím níž se po EU právem požaduje soudržnější politika lidských práv a účinnější nástroje ke sledování jejího vlivu. Unie má před sebou k vytvoření jasné, srozumitelné politiky s širším vlivem v této oblasti, ještě dlouhou cestu.

Neměli bychom pouze podporovat dodržování lidských práv v rámci EU, ale i co se týče jejích vztahů s ostatními zeměmi, ale měli bychom na něm důrazně trvat. Jak je zdůrazněno ve zprávě pana Cappata, práva žen například by měla být nedílnou součástí veškerých dialogů EU o lidských právech.

Ve zprávě se velmi uspokojivě pojednává o klíčové úloze Parlamentu v rámci politiky lidských práv EU, například pokud jde o pravidelně konané diskuse na naléhavé téma. V usneseních spojených s naléhavým tématem, které z nich vyplývají, se poukazuje na závažné nedostatky politiky týkající se jednotlivých a širších krizí, jimiž je hrubé porušování lidské důstojnosti. Ke standardizaci diskusí a zlepšení sledování by nicméně měly parlamentní delegace v budoucnu zařadit systematičtěji na pořad dne návštěv v těchto zemích následná jednání o lidských právech.

A pokud má být politika lidských práv EU dostatečně účinná a má přinášet výsledky, je zásadně důležité náležitě zaměřené financování. Silnou stránkou Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) jakožto finančního nástroje je to, že může být používán k přímému a rychlému určení prostředků v kritických situacích za obtížných okolností. Důležité je také to, že tyto prostředky jsou přímo dostupné pro práci místních organizací pro lidská práva v co nejefektivnější podobě. V zemích, kde je práce nevládních organizací nezákonná, by měly být zmapovány nové způsoby využívání tohoto finančního nástroje.

 
  
MPphoto
 
 

  Katalin Lévai (PSE) , písemně. – (HU) Je šokující, že v rozvojových zemích stále žije 82 % postižených lidí pod prahem chudoby a nadále trpí zneužíváním lidských práv v té nejhorší podobě, nevyjímaje odmítnutí práva na život, špatného zacházení a ponižování. V tomto ohledu je obzvláště znepokojivá situace postižených dětí.

Evropská unie je stále vzdálena uplatňování jednotné a účinné politiky k ochraně a prosazování lidských práv po celém světě. K tomu, aby byla účinnější, musíme učinit výrazný pokrok k zajištění přísného souladu se stávajícími ustanoveními EU o lidských právech. Kvůli stávajícím nedostatkům v tomto ohledu celá řada žen dokonce i dnes může narazit na negativní diskriminaci na pracovišti. Situace romských žen je ještě složitější, neboť trpí diskriminací ve dvou rovinách. V této souvislosti by byla významným krokem kupředu strategie Evropské unie pro Romy a úloha Komise spojená s koordinací.

Lituji, že se ve zprávě neodkazuje na reformu práva na svobodu shromažďování na evropské úrovni, a proto navrhuji následující. Je potřeba vytvořit přesná ustanovení k zamezení právním mezerám, jichž by mohly využít stále rozšířenější extremistické politické skupiny, a umožnit zároveň menšinám, aby mohly uplatňovat svá práva bez zásahů, takovým způsobem, aby nenarušovaly klid mlčící většiny. Díky přesným formulacím se zajistí, že ti, kteří se chtějí shromažďovat, a složky veřejného pořádku budou přesně vědět, které činnosti jsou v rozporu se zákonem. Jsem toho názoru, že usměrňování mimo jiné spontánních a klidných demonstrací, na něž orgány nebyly předem upozorněny, je velmi příhodné a nezbytné.

 
  
MPphoto
 
 

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Ve zprávě se cynicky ustavuje imperialistická politika EU. EU je v ní oslavována jako „obránce“ lidských práv a „velvyslanec“ demokracie ve světě. „Dodržování“ lidských práv a demokracie ze strany EU má tragické důsledky pro národy bývalé Jugoslávie, Afghánistánu, Iráku a Palestiny, které imperialistická EU, Spojené státy a NATO ve jménu lidských práv proměnily v jatka.

EU využívá lidských práv selektivně jako záminku k nátlaku na země, jež z různých důvodů vzdorují jejímu imperialistickému úsilí, jako je Kuba, Vietnam, Severní Korea, Bělorusko a Írán, a k jejich vydírání. EU, která se prezentuje jako světový arbitr lidských práv, neřekne ani slovo o izraelské zločinné genocidě palestinského národa nebo o masakru Iráčanů okupujícími složkami imperialistických Spojených států a jejich spojenci, členskými státy EU. Ve zprávě se odkazuje na chudobu, životní prostředí, práva pracujících, zdravotnictví a podobně, což je urážka národů, které jsou sužovány nadvládou imperialistů a  kapitalistickým vykořisťováním.

Řecká komunistická strana (KKE) hlasuje proti této zprávě. Odsuzuje provokativní pokrytectví EU i její selektivní využívání lidských práv jako záminky pro vyvíjení imperialistického nátlaku, a dokonce pro vedení války proti národům.

 
  
MPphoto
 
 

  Toomas Savi (ALDE) , písemně. – Blahopřeji kolegovi Marcu Cappatovi k vyčerpávající zprávě, v niž poukazuje na nejpalčivější problémy spojené s lidskými právy v uplynulém roce. Plně s ním souhlasím, co se týče potřeby radikálního prohloubení dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech, zejména v souvislosti s nadcházejícími olympijskými hrami v Pekingu.

Je politováníhodné, že Čína významnějším způsobem nezlepšila stav lidských práv poté, co bylo Pekingu v roce 2001 uděleno právo pořádat olympijské hry. To by však rozhodně nemělo být důvodem k tomu, abychom se Číny zříkali. Jak se ve zprávě uvádí, olympijské hry „představují důležitou historickou příležitost ke zlepšení stavu lidských práv v Číně“, a proto bychom měli čínským orgánům neúnavně připomínat sliby, které učinily.

Měli bychom ale zamezit vyhrožování, jež by mohlo vést k výrazně větší izolaci a nervozitě Číny, jako tomu bylo nedávno, což způsobilo řadu demonstrací v zemi proti Západu. Musíme dávat pozor, abychom se nestali opozicí demokratickým reformám čínského národa. Namísto toho bychom se měli soustředit na ustavení dialogu, díky němuž bychom měli příležitost představit svůj postoj, aniž bychom s druhou stranou jednali pohrdavě.

 
Poslední aktualizace: 13. srpna 2008Právní upozornění