Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2115(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0105/2008

Předložené texty :

A6-0105/2008

Rozpravy :

PV 08/05/2008 - 3
CRE 08/05/2008 - 3

Hlasování :

PV 08/05/2008 - 5.11
CRE 08/05/2008 - 5.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0197

Rozpravy
Čtvrtek 8. května 2008 - Brusel Vydání Úř. věst.

3. (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Příštím bodem je zpráva, kterou vypracoval Alexander Stubb, jehož nahradil Ingo Friedrich, jménem Výboru pro ústavní záležitosti o rámci činností zájmových skupin v institucích EU (2007/2115(INI)) (A6-0105/2008).

 
  
MPphoto
 
 

  Ingo Friedrich, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, původ zprávy je následující. Při platnosti Lisabonské smlouvy se znovu zvýší pravomoci Evropského parlamentu a vzhledem k tomuto zvýšení pravomocí se domnívám, že je velmi důležité, abychom ještě jednou provedli pečlivou analýzu tohoto legislativního procesu. Když tak učiníme, zjistíme, že velmi významnou roli v Bruselu hrají také zástupci zájmových skupin – neboli lobbisté, jak se jim časo říká. Odhadujeme, že v Bruselu pracuje až 15 000 zástupců zájmových skupin, z nichž 5 000 je již registrováno v Evropském parlamentu.

Naším úkolem je tedy stanovit rámec, v němž je možné řídit činnost zájmových skupin spravedlivým a přijatelným způsobem. Parlament vede svůj vlastní zčásti povinný rejstřík lobbistů již od roku 1996 stejně jako velmi přesně stanovený kodex chování. Naším úkolem nyní je zjistit, zda je možné dosáhnout podobného opatření ve všech evropských institucích. Obsah zprávy, o němž se dnes bude hlasovat, tudíž představuje důležitý krok k posílení transparentnosti: jinými slovy k zajištění přesných informací o tom, kdo se jako lobbista – zástupce zájmové skupiny – podílí na vývoji evropských právních předpisů, jakým způsobem se podílí a ve kterých oblastech.

Zadruhé si přejeme stanovit etické a morální normy, kterými by se činnost těchto zájmových skupin měla řídit. Zatřetí zde musí být řádné záruky pro zajištění nezávislosti politického rozhodovacího procesu v Parlamentu a v Komisi. Činnosti zájmových skupin musí vymizet z takzvané šedé zóny, abychom získali jasný a konkrétní přehled o tom, kde se skutečně využívá jejich vlivu. Proto jsme do zprávy začlenili následující prvky, které jsou ve srovnání s předchozí situací nové: zaprvé je to poměrně široká definice toho, co znamená lobbování a co jím je, jmenovitě „činnosti vykonávané s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy evropských orgánů“.

Druhým novým rysem je zavedení „legislativní stopy“. To by znamenalo, že když se v parlamentním výboru plánuje a přijímá nová směrnice, se sekretariát výboru k dokumentu přiloží stránku, která vyjmenovává, kreré asociace se podílely na debatě o ní a jestli tak učinily v rámci veřejného slyšení nebo jiného typu shromáždění. Tento seznam by také měl pomoci samotným zájmovým skupinám zjistit, kdo se na procesu podílel a kdo se nechtěl nebo nemohl účastnit.

Zatřetí je naším cílem zavést společný registr zástupců zájmových skupin v institucích EU. Zatím není jisté, zda se tak v Komisi a Parlamentu skutečně stane. Hodláme vytvořit pracovní skupinu, která by se touto otázkou zabývala. Pro všechny lobbisty by samozřejmě bylo jednodušší, kdybychom mohli zřídit jakýsi „obchod vše v jednom“, kde by se mohli zaregistrovat a zapsat, aby dali najevo, že se hodlají řídit danými pravidly. To je cíl, ale jako zpravodaj musím konstatovat, že si v této fázi nejsem jist, zda skutečně společný registr zavedeme. V každém případě, aby mohl být společný registr hladce zaveden z hlediska potřebné byrokracie, je třeba, aby registry byly propojené. Odstavec 21 také hovoří o požadavku na zveřejňování finančních údajů, což by byl naprosto nový prvek. Také hovoříme o možnosti sankcí, které by se vztahovaly na lobbisty, kteří poruší kodex chování. Zde musíme zvážit, o jaké sankce by mělo jít. Zelení navrhují zavést černou listinu, ale to podle mého názoru připomíná středověké pranýřování. Černé listiny se k demokracii příliš nehodí. Místo toho bychom chtěli, aby zařazení do registru mělo tak vysokou prestiž, že asociace, které o něj mají vážný zájem, budou chtít, aby se jejich jméno objevilo v oficiálním registru evropských institucí. Musí se jednat o prestižní a vítanou záležitost nejen proto, že jim pak bude umožněn přístup do budov institucí, ale také proto, že zařazení do registru bude žádoucí známka toho, že daná asociace je uznávána jako důležitý a přínosný partner, kterého instituce berou natolik vážně, že ho začlenily do registru. V případě překročení pravidel bude asociace z registru vyškrtnuta a přístup k institucím jí bude znemožněn: taková by byla sankce.

Ano, budu co možná nejstručnější. Je důležité, aby se na církevní organizace nepohlíželo jako na lobbisty. Velmi mě zklamal pozměňovací návrh 3. Paní in 't Veldová z Liberální skupiny prohlásila, že církve by měly být zájmovými skupinami. To by skutečně odporovalo všemu, na čem jsme se dosud v Parlamentu dohodli. Podle Smluv jsou církve pro naše instituce partnery, nikoli lobbisty.

Mé celkové hodnocení je, že se jedná o významný krok kupředu směrem k situaci, která je transparentnější, vhodnější a spravedlivější. Doufám, že tak nastavíme příklad, který může následovat celý svět a který ukazuje, že činnost zájmových skupin může a měla by být brána vážně.

 
  
MPphoto
 
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, jsem velmi rád, že se mohu účastnit tohoto plenárního zasedání, kde dospěje k závěru vaše debata o Evropské iniciativě pro transparentnost. Sledoval jsem vaše rozpravy a účastnil jsem se rozprav v různých výborech. Jsem přesvědčen, že tato zpráva je skutečným krokem vpřed k zlepšení transparentnosti v evropském procesu rozhodování.

Komise vítá pozitivní reakci Evropského parlamentu na návrh zvážit interinstitucionální přístup a vytvořit registr a kodex chování pro zástupce zájmových skupin, kteří se domnívají, že takový obchod vše v jednom nejlépe poslouží záměru zvýšení transparentnosti a zároveň pomůže vyvarovat se zbytečné administrativní zátěži. Myslím si, že vaše zpráva je vynikajícím výchozím bodem pro diskuse v rámci budoucí interinstitucionální pracovní skupiny, kterou navrhujete.

Rád bych zdůraznil jeden bod. Evropská komise je přesvědčena, že činnosti zástupců zájmových skupin jsou zákonné a poskytují cenný zdroj v procesu rozhodování, ale věci se musí odehrávat transparentně. Proto se Evropská iniciativa pro transparentnost zaměřuje na otevření toho, co je příliš často bráno jako černá skříňka. Občané, zúčastněné strany, rozhodovací orgány a veřejnost všeobecně si pak mohou utvořit vlastní názory na to, co se odehrává v Bruselu.

Podívám-li se, jaké informace Parlament a Komise od adeptů na registraci vyžadují, zjišťuji, že se znovu velice shodujeme. Komise se domnívá, že je důležité vědět, kdo jsou zástupci zájmových skupin, jaké zájmy zastupují a v jakém finančním zázemí. Je samozřejmé, že nerespektování pravidel kodexu chování musí být postihováno sankcemi. Sankce by znamenaly dočasné nebo dokonce trvalé vyřazení z registru.

Komise oznámila, že založí svůj registr Evropské iniciativy pro transparentnost na jaře 2008. Mohu vás ujistit, že očekáváme, že tento termín splníme. Před nedávnem jsem hovořil se službami a předpokládám, že registr bude otevřen do šesti týdnů. Rovněž jsme rozhodli, že registr je zkušební projekt a že jej po roce, tedy na jaře 2009, přezkoumáme. Evropská komise je připravena na diskuse s Parlamentem a Radou ministrů stejně jako s poradními výbory během prací na vývoji společného systému.

 
  
MPphoto
 
 

  José Javier Pomés Ruiz, navrhovatel stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu. (ES) Předně, pane předsedající, lituji, že finský ministr zahraničí Alexander Stubb, který tolik přispěl výboru pro kontrolu rozpočtu a této zprávě, zde dnes není.

Jsem zde, abych poskytl stanovisko výboru pro kontrolu rozpočtu. Abych navázal na závěrečná slova komisaře Kallase, znovu bych zdůraznil, že role členů Evropského parlamentu je zůstat v co možná nejužším kontaktu se všemi obyvateli – se zástupci zájmových skupin i ostatními – a že tento Parlament tudíž musí mít svá vlastní pravidla. Můj úřad je otevřený komukoli, kdo si se mnou chce dát kávu nebo mě pozvat na procházku. Nemohu vyžadovat, aby lidé byli vedeni ve zvláštním registru. Nemohu říci někomu, kdo není registrován, že ho nemohu přijmout v sídle své strany Unión del Pueblo Navarro. Nemohu říci „musíte být zaregistrovaný“. Samozřejmě že ne: administrativa je jedna věc, ale politická funkce tohoto Parlamentu je něco zcela jiného.

Proto by bylo dobré, kdybychom měli dva způsoby zajišťování transparentnosti. Byl jsem zpravodajem o transparentnosti, o velkém projektu, který zde uvedl komisař Kallas. Transparentnost nesmí zabránit našemu kontaktu se skutečným životem, se zástupci zájmových skupin i jinými.

Děkuji vám. Jsem si jist, že komisař Kallas toto pochopí.

 
  
MPphoto
 
 

  Pervenche Berès, navrhovatelka stanoviska Hospodářského a měnového výboru. − (FR) Pane předsedající, pane komisaři, jsem v paradoxní situaci, tak jako při mnoha jiných příležitostech, například když náš výbor nevěnoval pozornost zpravodaji panu Pistellovi, který byl v předvoji toho, co nepochybně bude tvořit postoj Evropského parlamentu k transparentnosti. Proto mě těší, k jakému výsledku se zde jistě blížíme dnes. Nelze si představit správné fungování trhů, aniž by transparentnost byla základním pravidlem. My zákonodárci musíme toto pravidlo sami dodržovat, zejména proto, že všichni velmi dobře víme, že v našem zákonodárném procesu – a to říkám předchozímu mluvčímu – naše vztahy s externími zástupci, ať se jedná o nátlakové skupiny, nebo církevní organizace – a nyní směřuji k panu Friedrichovi – hrají zásadní roli v evropském zákonodárném procesu. Je naší povinností jít v této oblasti příkladem včetně toho, že zajistíme systematické využití „legislativní stopy“, o němž se domnívám, že by bylo nesmírně výhodné.

 
  
MPphoto
 
 

  Claude Turmes, navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. (DE) Pane předsedající, bez transparentnosti nemůže existovat evropská demokracie. Brusel již má pověst toho, který povolil velkým společnostem diktovat si podmínky a tahat za nitky. To je nebezpečné pro evropský projekt a je to otázka, která velmi znepokojuje mě osobně i zelené jako celek. Jako Evropský parlament jsme tedy zodpovědni za to, abychom před příštími evropskými volbami našim voličům vyložili karty na stůl. Máme před sebou dobrou zprávu, ale fungují zde temné síly, které chtějí potlačit dva její stěžejní prvky.

Zaprvé chtějí zabránit finanční transparentnosti. Bez finanční transparentnosti si nikdy nemůžeme být jisti, kdo skutečně stojí z kampaněmi. Udivuje mě zjištění, že proti finanční transparentnosti se staví právě skupina sociálních demokratů, a podrývá tak jeden z těchto stěžejních prvků. Co se týče druhého stěžejního prvku, který je podrýván, v Parlamentu jsou lidé, kteří se domnívají, že právníci by neměli být považováni za lobbisty, i když neobhajují lidi u soudu, ale snaží se tahat za nitky a ovlivňovat evropské zákonodárství.

Dovolte mi, abych citoval z webové stránky právní firmy v Bruselu. Říká, že vzhledem k tomu, že v současné době podle právních předpisů nejsme považováni za lobbisty,

navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. „proto lobbování právníků bude stále účinnější a s právní podporou je pravděpodobnější, že dosáhneme svých cílů. Alber & Geiger jako právní firma výhradně zaměřená na lobbování a vládní vztahy bude stát na vaší straně a pomáhat vám dosáhnout cílů v rámci EU.“

(DE) Jak vidíte, i samotné právní firmy přiznávají, že jsou lobbisté. Dámy a pánové, to je nepřijatelné. Pokud toto dovolíme, podkopeme vlastní důvěryhodnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Diana Wallis, navrhovatelka stanoviska Výboru pro právní záležitosti. − Pane předsedající, Výbor pro právní záležitosti výrazně podpořil iniciativu Komise a postoj pana zpravodaje. Myslím, že bez diskuse jsme podpořili myšlenku, že by zde měl být také koordinovaný přístup mezi všemi institucemi. Zároveň bychom však rádi zdůraznili mimořádnou otevřenost této instituce jako demokratického rozhodovacího orgánu; dále pak, že se zájmovými skupinami by se mělo jednat rovnocenně. V tomto smyslu bychom se výhledově chtěli dostat k povinnému registru, kde by se se všemi zacházelo rovnocenně.

Mohu-li, ráda bych se vrátila k otázce právníků jako lobbistů, kterou právě nastolil pan Turmes. Zde je problém a ráda bych požádala o pečlivé rozlišení rozdílů v definici Výboru pro právní záležitosti ohledně toho, kdy je právník právníkem a kdy je právník lobbistou. Tato definice byla velmi pečlivě promyšlena a byla bych ráda, aby se právě na ni bral zřetel.

 
  
MPphoto
 
 

  Søren Bo Søndergaard, navrhovatel stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. − (DA) Pane předsedající, zpráva, o níž zde hovoříme, je dobrá. Je to krok správným směrem – není to velký krok, ale přesto je to krok. Je také třeba jednat, nikoliv proto, že všechno lobbování je škodlivé, nebo proto, že všichni lobbisté jsou špatní, ale proto, že je naprosto nepřijatelné, aby lobbismus měl tak velký vliv, aniž by zde byla jakákoli závazná pravidla o maximální otevřenosti v této oblasti. Lobbisté mají v systému EU významný vliv. To je zřejmé z množství peněz, které se do lobbingu investuje, a z počtu lobbistů.

Nicméně, zpráva by mohla být lepší a kontrola lobbistů by mohla být posílena, pokud byste přijali pozměňovací návrh, který je částečně rozšířením prohlášení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Musíme mít povinný společný registr, který zabezpečí plnou přesnost a transparentnost ohledně množství peněz, které se investují do lobbingu. Musíme mít registr a etický kodex chování pro všechny lobbisty včetně právních firem provádějících lobbing, který může vstoupit v platnost před volbami v roce 2009. Musíme mít účinné kontrolní mechanismy a na ty, kteří poruší přijatá pravidla, uvalovat viditelné sankce.

Je ovšem také třeba zamést si před vlastním prahem. Navrhujeme, aby lobbisté museli poskytovat stejné informace o výdajích jednotlivým poslancům, jako musí jednotliví poslanci poskytovat své finanční přiznání. Trochu více kontroly nad námi samotnými by naší pověsti mezi voliči neuškodilo.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bradbourn, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, tato sněmovna by měla vítat všechny iniciativy, které zvyšují transparentnost institucí EU, a proto vyjadřuji podporu dnešním návrhům.

Nicméně musíme se postarat, aby byla brána v potaz také práce všech institucí. Parlament v tomto směru pracuje naprosto odlišně od Rady a na jiném stupni než Komise. Vzhledem k tomu by podle mého názoru bylo velmi náročné docílit jednoho společného registru, a ve skutečnosti by to vedlo k zavedení příliš byrokratické procedury k přístupu pro lobbování pouze v Parlamentu. Také jsme autonomní instituce, a proto si nemyslím, že je vhodné, aby nám jiné instituce diktovaly politiku v této oblasti.

Také bych rád vznesl otázku, kterou již v této sněmovně vzneslo několik kolegů: jak Komise financuje nevládní organizace a jak ty následně používají peníze k lobbování u poslanců za to, aby zaujaly nějaké postoje. Pokud má být výsledkem naší debaty zvýšení transparentnosti, musí sněmovna dostat určité množství nekomerčně citlivých dat o tom, jak sou financovány organizace.

Obecněji řečno, vyjadřuji znepokojení nad volným přístupem do kancelářských pater Parlamentu, který někteří lobbisté mají. Jakmile se dostanou do budovy, mohou se v ní lidé vloně pohybovat a mají neomezený přístup do osobních kanceláří. Právo na volný pohyb po budově ničím nepřispívá k transparentnosti, ale vede k tomu, že někteří jedinci zneužívají své pravomoci. Jsem si jist, že všichni poslanci se s tím setkali. V mnohých vnitrostátních parlamentech jsou centrální haly, kde mohou být uvítáni lobbisté, kteří si domluví schůzku, a poté mohou být doprovozeni do kanceláří poslanců. Podle mého názoru bychom se měli pokusit zavést podobný systém. Obecně mě těší, že Parlament řeší otázku transparentnosti, ale musíme také zajistit, aby organizace, které u nás lobbují, byly stejně transparentní jako my.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Carnero González, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, předně musím jménem skupiny sociálních demokratů říci, že zprávu, o níž dnes debatujeme a pravděpodobně později v plénu schválíme, podporuji.

Domnívám se, že to představuje velký krok vpřed směrem k transparentnosti a kontrole v oblasti, která je nepochybně opředena spoustou mýtů. Lobbisté se nedají definovat jen jako dobří nebo jako špatní; záleží na tom, jak jednají a jak jsou kontrolováni.

Musím říci, že, co se týče lobbistů, my socialisté jsme od začátku v čele snah o posílení transparentnosti a kontroly a v důsledku toho i demokracie.

Pane Turmesi, zdá se, že jste se upnul na skupinu sociálních demokratů. Zaměřte se i na jiné skupiny. Copak se Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin rozhodl kritizovat socialisty? Vy hovoříte za Výbor pro životní prostředí. Rád bych vás požádal, abyste vyjadřoval své názory na jiné skupiny, když se vyjadřujete sám za sebe, a ne když mluvíte za výbor.

Domníváme se, že definice lobbistů obsažená ve zprávě je správná, přestože bychom byli pro přesnější rozlišování. Ziskové soukromé společnosti zjevně nejsou totéž, co nevládní organizace nebo odborové fedrace.

Nicméně, je třeba zaměřit se na právní předpisy. Společný a povinný registr a kodex chování, odpovídající sankce a poskytování finančních informací jsou klíčové otázky, které do této zprávy poprávu patří.

Rád bych vás také upozornil, pane Turmesi, na skutečnost, že vy trváte na tom, že my socialisté jsme proti poskytování finančních informací, přičemž některé pozměňovací návrhy vaší skupiny stanoví pro poskytování finančních informací limity, kdežto my limity odmítáme.

Také bychom chtěli, aby tato pravidla vstoupila v platnost před evropskými volbami v roce 2009 a aby plánovaná pracovní skupna dokončila své rozvahy před koncem roku 2008.

Víte například, že skupina sociálních demokratů v tomto ohledu podpoří dva z vašich pozměňovacích návrhů? Toho si zajisté nejste vědom.

V této otázce se mísí realita s mýty, ale my socialisté, kteří stojíme v čele boje za transparentnost a kontrolu, nedovolíme, aby někdo zavedl nepravdivý mýtus o tom, že máme skryté úmysly. Naše úmysly jsou otevřené a zahrnují občany a transparentnost v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Anneli Jäätteenmäki, jménem skupiny ALDE. (FI) Pane předsedající, dámy a pánové, nárůst pravomocí Evropského parlamentu po přijetí Lisabonské smlouvy přinese tlak na větší otevřenost v legislativní činnosti. Je nezbytné, aby činnost EU byla transparentní a aby veřejnost věděla, kdo ovlivňoval obsah zákonů. Účelem registrace není omezit nebo brzdit práci zástupců zájmových skupin. Jejich činnost je důležitá. Současný systém registrace lobbistů v Evropském parlamentu je ovšem spíše záležitostí bezpečnosti nežli otevřenosti.

Zpráva Výboru pro ústavní záležitosti se od prvních návrhů představených předchozím mluvčím, nyní finským ministrem zahraničí Alexanderem Stubbem, výrazně změnila. Obzvláště mě těší, stejně jako celou mou skupinu, že znění zprávy je nyní mnohem přesvědčivější, než bylo původně, a že bude realizován povinný systém registrace, který má skupna podporuje, neboť se tak buduje nestrannost.

Rád bych se zmínil o pozměňovacím návrhu 3, o němž se zde již hovořilo. Někteří poslanci z mé skupiny jej podporují, ale jak řekl současný zpravodaj, a v tom s ním souhlasím, církve nejsou lobbisté. V této otázce se má skupina rozchází a pravděpodobně bude volit různě.

Zpráva Výboru pro ústavní záležitosti navrhuje, že zpravodaj může ke své zprávě připojit seznam registrovaných zástupců zájmových skupin, které při přípravě zprávy konzultoval. Doufám, že se z toho v budoucnosti stane oficiální postup. Přimělo by to zpravodaje nezaujatě naslouchat různým vyjadřovaným názorům. Mohlo by tak rovněž vyjít najevo, kdo komu zobe z ruky.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, jsem rád, že mám příležitost ujmout se slova po bývalém prezidentovi Finska, když rozmlouváme o zprávě, kterou vypracoval současný finský ministr zahraničí, pan Stubb, který byl donedávna poslancem této sněmovny. Co se týče poslanců, zdá se, že cesty Páně jsou nevyzpytatelné!

Nejnovější zpráva nevládních organizací ukazuje, že z vlivu lobbistů na rozhodovací proces Evropské komise se stal závažný problém. Lobbisté například obsadili značný počet odborných pozic v různých orgánech blízkým Evropské komisi. Z 15 000 lobbistů pracujících v Bruselu má pět tisíc přístup do Evropského parlamentu. Je třeba, aby těchto 5 000 lobbistů pracovalo podle jasných pravidel. Návrh na vytvoření společného registru lobbistů je dobrý nápad, stejně jako hrozba sankcí. Je na čase, aby se naši voliči dozvěděli, kdo lobbisté jsou. Voliči mají právo vědět, jak jsou lobbisté financováni a kteří z nich se pokoušeli různě ovlivňovat některé zprávy. Tato zpráva je krok správným směrem. Je to pokus ovlivnit situaci, která již existuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Monica Frassoni, jménem skupiny Verts/ALE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, pro skupinu Zelených/Evropské svobodné aliance je motem zprávy původně od pana Stubba transparentnost. Nepochybně je zde tendence – a některé její zastánce jsme tu slyšeli – podceňovat, pravděpodobně v dobré víře, účinky a účinnost činnosti lobbistů, možná způsoby, které si nikdo z nás neumíme jako seriózní poslanci, kteří jednají v dobré víře a jsou slušní a ohleduplní k ostatním, ani přestavit. Skutečnosti jsou jasné a každý den vycházejí najevo nové: například již několik týdnů víme, že 34 úředníků v rámci Komise je placeno přímo soukromými firmami.

Některý nedávný průzkum zjistil, že většina skupin – s jedinou výjimkou, a to mou skupinou, ale ostatními pravděpodobně také – že většina pozměňovacích návrhů, které předložily před nařízením REACH, pocházela z lobbingu. Navíc se objevuje, že někteří úředníci pomáhající poslancům s prací v některých výborech jsou, nebo byli, zaměstnáni firmami a nyní pracují pro nás jako národní experti; toho si poslanci zjevně nejsou vědomi.

Podle našeho názoru tudíž práce, kterou vykonáváme dnes, neukončí problém lobbistů a nedomnívám se, že práce pana komisaře Kallase skončí zprávou, kterou dnes schvalujeme. Proto jsme důrazně podporovali všechny pozměňovací návrhy a veškerou práci, kterou kdokoli odvedl – včetně sociálnědemokratické skupiny, skupiny GUE/NGL a liberální skupiny – na pozměňovacích návrzích a textech zaměřených na zlepšení situace a zvýšení transparentnosti.

Nicméně stále jsou zde některé problémy týkající se zprávy pana Stubba, které, jak doufáme, může vyřešit volba. První problém se týká právníků: když s námi právníci pracují a snaží se ovlivnit zákonodárství, jsou lobbisté, i když jen poskytují právní posudek. Doufáme, že tento pozměňovací návrh bude zamítnut.

Dále je zde zřejmá otázka rozhodnutí, kdy má vejít v platnost kodex chování. Rozhodně se tak musí stát před nadcházejícími evropskými volbami, protože pak zahájíme další volební období, další příliš dlouhý časový úsek.

Konečně, pane předsedající, skutečně si nemyslím, že tento problém lobbingu je možné urovnat prohlášením, že se nám nelíbí, nebo tím, že se budou kriminalizovat lobbisté. Podle našeho názoru problém s transparentností je ve zjišťování, s kým jednáme, co dělají a kdo je platí: tedy v otázce poskytování finančních informací. Tato zpráva možná zcela nevyjasňuje všechny tyto otázky, ale ony mohou být objasněny. A zde souhlasím s panem Carnerem o úkolech pracovní skupiny, která má být zřízena.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvia-Yvonne Kaufmann, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, samozřejmě, z lobbistů by se neměl dělat obětní beránek. Samozřejmě že v prosperující demokracii je naprosto legitimní, aby různé skupiny společnosti aktivně zastupovaly své zájmy a záležitosti a zapojovaly tyto zájmy do společenských procesů. Je také zcela legitimní, aby tyto otázky adresovaly lidem v institucích, které připravují a přijímají rozhodnutí. Vlastně jako zákonodárci máme povinnost se před přijetím rozhodnutí plně a co nejpřesněji informovat o jakékoli zákonodárné iniciativě, kterou se zabýváme, a brát v úvahu zájmy zúčastněných stran a všechna jejich protichůdná stanoviska. Je ale také zřejmé, že transparentnost je nepostradatelná pro zajištění spravedlivého zastoupení zájmů a že je nezbytná pro důvěryhodnost Evropské unie. Proto se naše skupina domnívá, že tyto tři instituce musí konečně nastavit jasná pravidla, která musí platit pro všechny zástupce zájmových skupin. Podle našeho názoru se tato pravidla výrazně zpozdila.

Máme povinnost velmi jasně demonstrovat našim občanům, že evropské instituce se nechovají jako společníci „temných sil“. Proto by lobbisté měli povinně veřejně poskytovat informace o tom, čí zájmy zastupují, jaké jsou jejich cíle a zejména odkud dostávají finance.

 
  
MPphoto
 
 

  Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM Group. – Pane předsedající, pracovní skupina pro reformu byla ve Washingtonu pozorovat americký kongres.

Viděli jsme, jak všichni lobbisté musí při registraci udat svou funkci a příjem od různých klientů. V USA a Kanadě je to povinné, nikoli dobrovolné, jak navrhuje Komise. Také jsme viděli, jak každý člen kongresu dokumentuje svůj rozpočet včetně každého zaplaceného šálku kávy. Když to mohou dělat oni, proč nemůžeme my? Proč my nemůžeme být plně transparentní s našimi asistenčními příspěvky v EP a poté vyžadovat transparentnost i u ostatních institucí?

Na posledním zasedání Konference předsedů jsme se dozvěděli o organizovaném lobbismu v naší sněmovně. V obrovské a krásné místnosti na pátém patře budovy Spinelli má svou kancelář, telefonní čísla a e-mailové adresy placené Parlamentem 28 nadnárodních společností. To může být velmi dobrý způsob, jak spojit společnosti s poslanci EP, ale takový návrh nám nikdo nepředložil; byl proveden za našimi zády.

Chybí stanoviska malých a středních podniků; chybí stanoviska zákazníků, odborových organizací, ekologických organizací. Možná je to dobrý nápad pronajímat příslušenství lobbistům, ale pak by měli být přizváni všichni a na tyto činnosti by měla dohlížet volená komise.

Nadnárodní společnosti nepotřebují naši finanční podporu nejvíce. Podpora tomuto programu z politických stran byla vybrána, nikoli zvolena. To je poslední lobbistický skandál, který, jak doufám, napravíte.

Toto je můj poslední projev v Evropském parlamentu. Pokud si mohu něco přát, bude to přijetí návrhu z úmluvy podepsané 23 vládami a každým poslancem národních parlamentů, každým poslancem EP kromě jednoho: Pokud nerozhodujete o podložené odchylce, zajistěte, ať jsou všechny dokumenty a shromáždění otevřené. Tento jednoduchý návrh také vyřeší většinu problémů, které ovlivňují lobbing.

Pak budeme schopni vidět, co nám nebo Komisi píší, a budeme se podílet na rozhodování o odchylkách od transparentnosti, takže budeme moci zjistit, co je před námi skryto a proč. Potřebujeme, aby lobbisté pozvedali a zlepšovali právo. Potřebujeme jejich znalosti, rady a protiargumenty z jiné strany. Potřebujeme vyvážené informace z různých zdrojů, protože jsme byli zvoleni, abychom sloužili všem občanům stejně.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Bonde. Jsem si jist, že mnoho kolegů vám přeje vše nejlepší u příležitosti vašeho odchodu do důchodu.

Nemusíme vždy souhlasit s tím, co říkáte, ale vždy stojí za to vás poslouchat.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, není tajemstvím, že žijeme v Evropské unii, kde události obcházejí občany a stále častěji se dějí ve prospěch velkých společností. K tomu nepochybně dochází především kvůli vlivu lobbistů v Parlamentu, Komisi a Radě. Koho by pak mohlo překvapit, že Alpsko-jaderská úmluva, která je tak nepopulární u lobby v odvětví nákladní dopravy, dosud není uplatňována? Koho by mohlo překvapit, že stále více malých a středních podniků je nuceno skončit, protože jsou zasypány administrativou a nařízeními a protože jsou doslova vyhladovělé nedostatkem jakékoli dostupné finanční podpory, zatímco průmysloví giganti – nadnárodní společnosti – pouze dobře chápou, jak tyto podpory využívat, a jako kobylky se neustále přesouvají z jednoho členského státu do druhého a zanechávají za sebou stopu zpustošených pracovních míst?

Vezměme za příklad debatu a rozhodovací proces o diskutovaném a sporném tématu navrhovaného nařízení REACH, které má za cíl zvýšit bezpečnost při užívání chemikálií: pokud občané uslyší, že ze 132 navrhovaných pozměňovacích návrhů bylo 32 shodných a byly doprovázeny písemnými doporučeními od sdružení chemického průmyslu, samozřejmě nenávratně ztratí důvěru v Evropu a budou mít pocit, že evropské zákonodárství je tu proto, aby poslouchalo nadnárodní společnosti.

Chceme-li tomu zabránit, pokud chceme zamezit rostoucímu euroskepticismu, musíme zajistit, aby bylo jasné, kdo ovlivňuje rozhodování v Evropě, kdo lobbuje za dárce, kdo jsou tito dárci a kdo se snaží využít vlivu na zákonodárný proces.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). – Pane předsedající, zaprvé blahopřejeme Alexanderu Stubbovi k povýšení do funkce ministra zahraničí Finska. Zadruhé blahopřejeme Ingovi Friedrichovi a děkujeme mu, že se ujal vypracování zprávy a že ji, doufejme, dnes dovede ke zdárnému konci. Zatřetí souhlasíme s pojetím a směřováním Stubbovy/Friedrichovy zprávy. Ale...

(DE)Nyní budu pokračovat v němčině. Po tomto dvojnásobném holdu Alexanderu Stubbovi musí nezbytně přijít nějaké „ale“. Je dobré mít pravidla pro lobbing, ale v Parlamentu již máme dobrá pravidla a já si nejsem zcela jist, že tento pokus dosáhnout společné úmluvy je skutečně rozumným krokem. Transparentnost je dobrá, ale neumí dělat zázraky, obzvláště je-li postupná.

Registrace a poskytnutí informací o finančních zájmech registrovaných lobbistů jsou velmi správné, ale co ti nesčetní pisatelé dopisů, experti a další naše kontakty? Jak bychom měli naložit s nimi? Budeme po všech chtít, aby se zaregistrovali a odhalili své finanční zájmy? Doufám, že ne!

Pak jsou zde výjimky: zejména dvě výjimky, které jsou navrženy ve dvou pozměňovacích návrzích, jež rozhodně nepodporují transparentnost. Pozměňovací návrh 3 již byl zmíněn. Cílem je dosáhnout toho, aby se na církve pohlíželo jako na oficiální lobbisty. Podle mého názoru zde nejde o transparentnost; je to pouze odraz proticírkevního postoje a tomu bychom měli říci „ne“.

O podobný pokus se jedná v pozměňovacím návrhu 10, konkrétně návrhu na dosažení dohody, pomocí výjimky z výjimky, což také neslouží probírané věci. Ve skutečnosti je to prostě snaha pokutovat některá odvětví. Měli bychom zajistit transparentní systém a zlepšovat jej. Nicméně bychom od počátku neměli předpokládat, že to bude znamenat významnou změnu proti současné situaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Corbett (PSE). – Pane předsedající, můžeme být hrdí, že Evropský parlament je již nyní v porovnání s některými vnitrostátními parlamenty v čele v zodpovídání těchto otázek. Již nyní máme registr zájmů. Máme kodex chování pro lobbisty a máme naprostý zákaz, aby poslanci Parlamentu přijímali dary. To je dobré. Otázkou je, zda můžeme tento systém rozšířit i na ostatní instituce. Hodláme se pustit do vyjednávání a pokusit se o to, chceme se nejprve pokusit dosáhnout dohody – protože to by bylo lepší – a poté zvýšit požadavky a být ještě více v čele v otevřenosti a transparentnosti.

Má skupina souhlasí se zprávou, která se snaží tohoto dosáhnout. Také podporujeme mnohé pozměňovací návrhy, které by zprávu vylepšily a zvýšily požadavky transparentnosti. Podporujeme i některé pozměňovací návrhy od skupiny zelených, ale nikoli návrh, který by omezil způsob, jakým je napsána, a ve skutečnosti nastavil strop požadavkům transparentnosti.

Takže jsem byl jaksi překvapen, když jsem slyšel, jak mluvčí Výboru pro životní prostředí napadá skupinu sociálních demokratů, že jsou méně transparentní než zelení, když zelení mají pozměňovací návrh, který, když ho čtete doslova, by ve skutečnosti nastavil strop požadavkům transparentnosti. Takový je postoj naší skupiny. Jsme v čele v otevřenosti a transparentnosti v tomto ohledu a odmítáme neoprávněné útoky na náš postoj ze strany skupin, které se snaží na veřejnosti prezentovat jako šampioni, kteří jsou před všemi ostatními, přestože nejsou.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, souhlasím s tím, že je třeba, aby existoval povinný registr společně s kodexem chování pro lobbisty, ale měl by platit pro všechny instituce a především, pokud to mohu navrhnout, pro Komisi. Je zjevně důležité, aby kodex etického chování určoval sankce v případě nevyhovění a stanovil povinnost předkládat informace o financích. Tyto záznamy by měly být snadno přístupné a k dispozici k nahlédnutí přes internet; to by bylo ideální.

Friedrichova zpráva uznává, že tisíce lobbistů se snaží ovlivnit rozhodování institucí, i když by nakonec mělo být oceněno, že v mnohých případech poskytují poslancům EP podrobné informace o různých aspektech probíraných opatření. Já osobně, jak potvrdí ti, kdo mě znají, se velmi těžko nechám kýmkoli ovlivnit. Navzdory tomu, v zájmu zajištění nezávislého rozhodování a dohledu nad činnostmi, které jsou často zaměřeny na ovlivňování rozdělování financí Společenství stejně jako sledování a zavádění právních předpisů, musí být svědomitě uplatňována přísná etická kritéria. Budu proto volit ve prospěch Friedrichovy zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, v zájmu vyjasnění některých nedorozumění a opravení populistických prohlášení, které někteří poslanci pronesli zde a v tisku, bych ráda také ze své funkce kvestora poukázala na to, že Evropský parlament má pravidla, jak řídit naše vztahy s lobbisty, již 12 let. Tato pravidla, stanovená v čl. 9 odst.4 jednacího řádu – které by stálo za to alespoň jednou přečíst! – určuje, že přístup lobbistů do Evropského parlamentu je kontrolovaný, regulovaný pomocí přístupových karet. Aby dostali přístupovou kartu, musí lobbisté vyplnit akreditační formulář a poskytnout reference a dopis podepsaný policií. Evropský parlament udržuje registr lobbistů, který je zveřejněn na webové stránce Evropského parlamentu. Akreditovaní lobbisté se také musí řídit kodexem chování. Paní Frassoniová a jiní tedy oznamují, co je zjevné. Jakékoli porušení tohoto kodexu se trestá odebráním přístupové karty a vyřazením z registru.

Pokud jde o návrh na společný rejstřík, nedomnívám se, že není potřeba takový registr zakládat s Komisí vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Komise fungují zcela jinými způsoby, a tudíž mají jiné vztahy s lobbisty. V zájmu oddělení sil na evropské úrovni musí Parlament nadále za každou cenu být samostatným orgánem zodpovědným za svůj jednací řád. Komise může náš skvělý systém okopírovat, ale co se týče našeho vlastního řádu, musíme mít poslední slovo. Zpráva zaujímá k registru obezřetný postoj, a s tím souhlasím.

Pokud jde o poskytování finančních informací, nevidím důvod, proč by měli akreditovaní lobbisté poskytovat podrobné finanční informace označující zdroj jejich financí a jejich přidělování. Takové opatření by bylo naprosto neuskutečnitelné a kontraproduktivní. Jsem také přesvědena, že pole lobbingu se vždy neodráží ve finančních prostředcích. Zásadní je také dobrá pověst organizace a stupeň odbornosti. Plně schvaluji popis lobbingu, který nabítí odůvodnění D zprávy. Musím vyslovit poklonu našemu bývalému kolegovi Alexanderu Stubbovi, s nímž jsem na této otázce hodně pracovala, a chci se zcela distancovat od radikálních nařčení zelených, kteří hovořili v této debatě.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Již dávno jsem zjistil, že nemá smysl pokoušet se přerušit řeč paní Lullingové.

(Smích)

 
  
MPphoto
 
 

  Jo Leinen (PSE). – (DE) Pane předsedající, čím déle naše vážená kolegyně paní Lullingová hovořila, tím více bodů pro napadení nabídla. Výbor by chtěl mít společný systém v Bruselu, protože občané nerozlišují mezi Parlamentem, Komisí a Radou. Pro ně je to prostě Brusel; je to EU! Domnívám se, že společný systém by byl dobrý a, pane Kallasi, žádáme vás, abyste umožnil svolání pracovní skupiny bezprostředně po dnešní debatě a vypracování společných pravidel, která by ponechala jednotlivým institucím potřebnou samostatnost, aby mohla provádět vlastní rozhodnutí.

Také bych byl rád, aby se zapojila Rada. Rada je zákonodárný orgán, stejně jako my, a lobbing samozřejmě i v jejích řadách hraje svou roli. Proto výzva k účasti na této iniciativě putuje také k Radě.

Celkově chceme nový systém transparentnosti – novou kulturu transparentnosti – v Bruselu, abychom mohli demonstrovat otevřenost a vybudovat důvěru. Lobbing je dobrý a k zastupování zájmů samozřejmě musí docházet, ale pravidla musí být jasná. Musí to být spravedlivý a otevřený proces. Musíme především zajistit, aby nespočíval v prodávání názorů.

S dnešním rozhodnutím podnikáme velký krok vpřed; o tom není pochyb. Nicméně stále je před námi velký kus práce, neboť nebezpečí je v detailech, například v otázkách typu: Kdo je lobbista? Definice poskytnutá ve zprávě je velmi široká. V zásadě říkáme, že lobbista je kdokoli, kdo nás chce ovlivnit. Přesto existují výjimky. Samosprávné celky, regiony, sociální partneři, politické strany: to jsou všechno instituce uvedené ve Smlouvách. Podílejí se také na lobbingu, ale v našem systému nejsou definovány jako lobbisté. Rovněž budeme muset určit hranice pro právníky a pro církve. To jsou otázky, které ještě musí být zodpovězeny.

Oznámení finančních informací je podle mého názoru důležité, paní Lullingová. Je to nový krok vpřed, který zde dosud chyběl. Peníze nejsou všechno, ale používají se k dosažení spousty věcí. Je čas pustit se do práce a já bych rád poděkoval pánům Stubbovi a Friedrichovi a také všem ostatním, kteří dosud přispěli k tomuto procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Costas Botopoulos (PSE). – (EL) Pane předsedající, myslím, že téma, o němž dnes diskutujeme, je nesmírně zajímavé. Měl bych říci, že pro tentokrát Evropský parlament ukazuje cestu v otázce, která se dosud vůbec neprobírala v národních parlamentech, rozhodně ne v řeckém parlamentu, a na níž dosud nebylo nalezeno žádné řešení.

Jde zde o tři důležité politické problémy. Zaprvé, jak se s tímto problémem vypořádáme? Bojíme se toho, jak neoficiální lobbisté provádějí své obchody, nebo se snažíme postupovat transparentně?

Jsem přesvědčen, že musíme jednat následovně. Musíme pracovat transparentně; neměli bychom se bát lobbistů nebo jejich existence a měli bychom stanovit nějaká pravidla.

Zadruhé, jak se nejlépe dosáhne transparentnosti? Odpovědí jsou nekompromisní pravidla, která usměrňují i částky peněz, nebo obecný povinný rámec. Zde musím zdůraznit, že by bylo prospěšné, kdyby byl registr povinný a společný pro všechny tři instituce EU.

Zatřetí, hovoříme o skupinách fungujících neoficiálně, ale v rámci institucionálního procesu. Je nezbytné rozlišovat mezi různými typy lobbistů. Greenpeace a Shell nemají nic společného, když se chovají jako lobbisté. Právě proto je toto rozlišování nezbytné, alespoň v registru.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Lobbing je legitimní součástí každého demokratického systému. Kdekoli chceme zabránit, aby se z demokracie stala anarchie, musíme na lobbing také aplikovat jasná pravidla.

Američtí lobbisté považují své zákony za příliš přísné; na druhou stranu v nových členských státech neexistují žádná pravidla, takže lidé často vidí lobbing jako aktivitu s negativním podtextem. Proto by se nový model EU měl nacházet někde mezi těmito extrémy.

Podle mého názoru návrh na zavedení společného interinstitucionálního systému pro povinnou registraci lobbistů EU, poskytování finančních informací a „legislativní stopy“ přispěje k transparentnosti pravidel lobbingu. Ale také se domnívám, že po dnešním hlasování zůstanou církve našimi partnery a nebudou klasifikovány jako zájmové skupiny.

Jsem přesvědčena, že Stubbova/Friedrichova zpráva zamezí nejrůznějším předsudkům a negativním pohledům na lobbování a že evropští občané začnou na lobbisty pohlížet jako na odborníky, kteří přinášejí znalosti založené na praktických zkušenostech, čímž pomáhají zabránit negativním dopadům evropských právních předpisů.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Pane předsedající, lobbing v evropských institucích je složitý problém. Na jedné straně je přístup k činnostem institucí následkem principu transparentnosti jejich provozu, který je stanoven v zakládajících smlouvách. Je to také způsob přemostění propasti zahrnující takzvaný demokratický deficit, protože odborné organizace zajišťují cenné odborné analýzy, které mají příznivý dopad na kvalitu evropské legislativy.

Na druhou stranu ovšem velké mezinárodní korporace se mohou uchýlit k  specializovaným lobbingovým firmám, aby ovlivnily práci institucí, s cílem podpořit zejména vlastní zájmy korporací.

Problém lobbingu v Evropském parlamentu se dostává do popředí s tím, jak narůstají odpovědnosti této sněmovny. Proto bychom měli podporovat iniciativu Komise, která navrhuje společnou interinstitucionální práci na definování rámce fungování pro lobbisty, včetně vytvoření společného registru lobbistů. Zásada transparentnosti, na jejímž základě mají lobbisté přístup k práci institucí, by měla být uplatňována také na samotné lobbisty. Dobrovolná registrace nestačí. Registrovat se by mělo být pro lobbisty povinností, pokud chtějí získat přístup k institucím Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, jsem poslancem Evropského parlamentu dvanáct let. Musím říci, že mám pocit, že bych měl poděkovat mnohým lobbistům, neboť se ukázali jako značně kvalifikovaný zdroj v naší každodenní práci. Podle mého názoru je vždy dobré, když poslanci naslouchají všem stranám a nechávají otevřené dveře občanům.

Pokud máme v současnosti v Parlamentu 5 000 registrovaných lobbistů – z nichž všechny poznáme podle jejich přístupové karty a kteří mají akreditaci nebo oprávnění – vychází v průměru šest lobbistů na jednoho poslance. Domnívám se, že je nesmírně důležité, abychom tyto odborné znalosti ve své legislativní činnosti vhodně využívali, protože skutečností je, že poslanec nemůže být odborníkem v každé oblasti. Proto je důležité, abychom naslouchali odborníkům a uznali, že ve skutečnosti lobbisté obohacují naši parlamentní činnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Schlyter (Verts/ALE). – (SV) Pane předsedající, jak poznamenal pan Bonde, Evropa je jedním z nejzaostalejších regionů na světě, pokud jde o pravidla lobbování. Dnes to ale můžeme změnit tím, že podpoříme pozměňovací návrh, který žádá povinný registr finančních zájmů a skutečné sankce pro ty, kdo poruší pravidla. Navíc je třeba, abychom si ujasnili, co vlastně dělají tito lidé pracující v Komisi a placení externě.

Jak mnozí zdůrazňují, lobbing sám o sobě není špatný, ale problém je, že když centralizujeme rozhodování, stává se pro velké společnosti snadné obrátit ekonomickou moc v politickou. Nejméně čtyři pětiny lobbistů platí velké společnosti. Tato nevyváženost ovlivňuje naši legislativu. Transparentnost proto musí znamenat, že všechny pozměňovací návrhy k právním textům předložené lobbisty musí být otevřeně registrovány, abychom viděli, kdo za nimi stojí.

Až bude registr těch, kteří sem mají povoleno vstoupit, hotov, vyzvu paní Lullingovou, aby zajistila, že třetinu míst dostanou společnosti, třetinu nevládní organizace a třetinu ostatní. To nám zaručí vyváženost.

 
  
MPphoto
 
 

  David Hammerstein (Verts/ALE).(ES) Pane předsedající, když hovoříme o transparentnosti, nemůžeme mluvit v abstraktních pojmech. Naši voliči by měli vědět, kdo sedí v křeslech Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, když diskutujeme o nařízení REACH nebo o telekomunikačním balíčku; měli by vědět, kdo předkládá pozměňovací návrhy; měli by vědět, kdo připravuje mnohé zprávy tohoto Parlamentu, které mohou najít na webové stránce Parlamentu, a měli by vědět, pomocí registru, kdo tráví stovky hodin v chodbách Parlamentu. To vše je možné. Stejně jako by měli vědět, kdo navštíví zasedání výboru a kdo se účastní plenárního zasedání – prostřednictvím webové stránky Parlamentu – měli by naši voliči vědět, kteří lobbisté tráví stovky hodin na našich zasedáních.

Chceme transparentnost, ale chceme, aby byla pravdivá. Chceme, aby se vědělo, po hlasování o každé zprávě, kteří lobbisté předložili pozměňovací návrhy, které tvoří budoucnost, slovo od slova, návrh po návrhu. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. Pane předsedající, debata o lobbingu je vždy zajímavá a vzrušující. Velmi rád jsem si vyslechl postřehy poslanců, které odrážejí porozumění, jež zde také zmínil pan Leinen: nebezpečí vždy tkví v detailech. Naprosto souhlasím s paní Frassoniovou, že práce neskončí touto zprávou ani otevřením registrů Komise.

Mohu Parlament ujistit, že jsme velmi ochotní ke spolupráci a že děláme, co můžeme, abychom spustili tuto interinstitucionální skupinu a vypracovali společný přístup co možná nejdříve a nejhladčeji. Rád bych řekl, že podle mého názoru není tento společný registr žádné obrovské zvíře, které všechny ohrozí. Je to společný balíček informací, společný sklad všech nezbytných informací, aby zainteresovaní zástupci nemuseli předkládat různé přihlášky různým institucím, které nejsou interoperabilní. To byl váš návrh, jak nevytvořit zátěž. Ale o všech dalších podrobnostech se bavíme již několik let od doby, kdy jsme v roce 2005 započali debatu na toto téma .

Řeknu jen – v reakci na jeden fakt, který jste zmínili – že je zde samozřejmě mnoho komplikovaných detailů při určování, kdo lobbuje a za kterou věc. Při našich rozpravách jsme se setkali s právnickými organizacemi. Přijaly náš postoj, že pokud skutečně pracují jako lobbisté, pak musí svou činnost činnost za lobbing a nemusí se označovat jako právní poradci či něco podobného.

Jen jednu věc musím v souvislosti s tím, co bylo zmiňováno, říci: jedná se o problém, že někteří lidé pracující pro Komisi pobírají plat ze soukromého sektoru. To již neplatí. Máme stále několik platných smluv, ale tento postup se již neprovádí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ingo Friedrich, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, děkuji za debatu, která byla z většiny věcná a zasvěcená. Skutečná a transparentní lobbingová činnost pomáhá zlepšit účinnost rozhodovacího procesu. Pane Turmesi, měl jste pravdu, když jste řekl: poskytování finančních informací je zahrnuto v článku 21. Zároveň jste neměl pravdu, když jste napadl skupinu socialistů. To musím zdůraznit.

Zadruhé, co se týče otázky právníků, nemůžeme všeobecně tvrdit, že každý právník je lobbista, protože studoval obhajování zájmů a vše, co s ním souvisí. Máme zde správnou definici: každý, kdo se snaží ovlivnit tvorbu politiky a rozhodovací proces institucí EU, je lobbista, a to včetně právníků.

Rád bych upozornil na jednu chybu v překladu: „samosprávné celky“ (municipalities) se do němčiny překládají jako „Städte“. Americký systém je velmi podrobný; je tak podrobný, že někteří senátoři dodávají na konci roku 300stránkové zprávy, jejichž výsledkem je, že je téměř nemožné získat přehled o tom, co se skutečně ve Spojených státech odehrává v oblasti lobbingových činností.

Z mého pohledu bylo zajímavé, že ultralevicoví a ultrapravicoví poslanci se prakticky shodli v základní kritice. Jak by řekli Francouzi, „les extrêmes se touchent“, a tato situace je typickým příkladem. Chceme dospět k řádnému řešení, které by zlepšilo to, k čemu dochází v Americe, a také to, k čemu dochází ve většině, nebo spíše ve všech členských státech.

Znovu mnohokrát děkuji panu Stubbovi. Pane ministře, myslíme na vás! Děkuji také vám za závažnou rozpravu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rád bych poděkoval panu Friedrichovi, že převzal zprávu od pana Stubba, kterému blahopřejeme ke jmenování finským ministrem zahraničí.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v 11:00.

Písemná prohlášení (článek 142 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Gacek (PPE-DE), písemně. – Pluralismus zájmů je důležitým rysem demokracie. Je proto legitimní, že členové společnosti se sdružují a lobbují za své zájmy. Nicméně lobbing vede k riziku, že mohou být porušeny demokratické zásady. Moc velkých společností ovlivňovat politiky může vést k nerovnému přístupu k zákonodárným a rozhodovacím procesům oproti obyčejným občanům.

Jen velmi málo evropských zemí reguluje lobbing. Tato parlamentní zpráva o lobbingu bude cenným krokem v posilování transparentnosti, zodpovědnosti a účasti občanů na demokratickém procesu na evropské úrovni. Ovšem zkušenost zemí, které provádějí právní předpisy o lobbingu, ukazuje, že by měly být jen jednou z částí rozsáhlejší řady vodítek a opatření.

Od netransparentního lobbingu je jen malý krok ke korupci a narušení trhu v neprospěch společností, které hrají podle pravidel.

Účast zástupců průmyslu na přípravě této zprávy je vítaná. Nyní by měli převzít iniciativu a ukázat, že zodpovědné korporace mají v procesu regulace lobbingu velmi důležitou roli.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Golik (PSE), písemně. – (PL) Velmi děkuji a gratuluji nejen zpravodaji, ale také panu komisaři Kallasovi, který se ujal vůdčí role v otázce nových předpisů pro zásady lobbingu. To je obzvláště důležité vzhledem k novým odpovědnostem, které má Evropský parlament získat po přijetí Lisabonské smlouvy. Přesto bych rád vyjádřil své obavy týkající se účinnosti a spolehlivosti dobrovolného registru lobbistů. Registr by měl být povinný a společný pro všechny evropské instituce. Parlament by si ovšem vzhledem ke své povaze měl zachovat svou autonomii.

Povinná registrace by se měla vztahovat na celou škálu lobbingových skupin. Mimo jiné mám na mysli regionální zástupce, odvětvové organizace, právníci, kteří přijali roli lobbistů, a výzkumné organizace. Všichni, kdo uplatňují vliv, aby získali ekonomické nebo společenské výhody, by měli být registrováni. Požadavek poskytnout pouze finanční informace není vždy spolehlivý a neumožňuje plné zhodnocení, jak bylo plánováno.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) Regulace lobbingu by nepochybně měla být vítaná. Konečně je zde příležitost pro transparentní spolupráci mezi Parlamentem a zájmovými skupinami, konkrétně lobbisty. Navrhuje se vytvořit povinný registr všech lobbistů, kteří chtějí představovat a bránit své zájmy v evropských institucích. Tento návrh si zaslouží naši podporu. Zapsání do registru by zástupcům zájmových skupin umožnilo přístup do prostor Evropského parlamentu, návštěvy shromáždění výboru a také setkávání s poslanci v jejich kancelářích, ale bez rušení jejich práce.

Účinnost civilizovaného, a tudíž transparentního lobbingu ovšem do velké míry závisí na chování lobbistů. Proto bude zároveň nezbytné vypracovat kodex etického postupu pro lobbisty.

Parlament by také měl kontrolovat provádění těchto opatření, zejména co se týče kontroly pravdivosti informací v registru. Lobbisté, kteří poskytli nedostatečné nebo nepravdivé informace, by měli být postihováni. Postihy by měly být ukládány úměrně přečinům, měly by sloužit jako odstrašující prostředek a měly by být v rozmezí od pozastavení registrace až k trvalému vyloučení z registru.

Mělo by být zdůrazněno, že tento nový návrh byl vypracován z vlastní iniciativy Evropského parlamentu. Návrh bude také velmi užitečný pro ostatní evropské instituce a parlamenty členských států Evropské unie, které dosud v tomto ohledu nezavedly opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Roselyne Lefrançois (PSE) , písemně. – (FR) Vítám přijetí této zprávy, která nám podle mého názoru umožní výrazně zlepšit vztahy mezi zástupci zájmových skupin a institucemi EU.

Spíše než snahu o založení a aktualizování komplexního seznamu těchto zástupců – únavný a možná i nesplnitelný úkol – navrhuje zejména zavedení globální definice termínu „lobby“, která zajistí, že skupiny, které na seznamu nejsou, nebudou moci obejít pravidla, která jsme stanovili.

Dalším velkým krokem vpřed je harmonizace a zjednodušení regulačního rámce platného pro lobbisty a zejména vytvoření jednoho registru, který je společný všem institucím, bude obsahovat všechny lobbisty a dlouhodobě se stane odkazem a příslibem vážnosti a spolehlivosti pro všechny akreditované organizace.

Nicméně tento registr také podpoří větší transparentnost vůči široké veřejnosti, protože bude celý přístupný online a bude obsahovat pro každou skupinu úplné identifikační detaily včetně podrobností o personálu stejně jako všechny příslušné finanční informace.

Vedle tohoto jediného kontaktního místa a společného kodexu etického chování budou mít poslanci Evropského parlamentu, kteří vypracují zprávu, možnost uvést ve zprávě jména organizací, které jim s jejím vypracováním pomohly.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Konzultování a zapojení co možná nejvyššího počtu zájmových skupin při navrhování, provádění a kontrola prosazování evropského práva je objektivní podmínka pro dobrý vývoj legislativního procesu, pro nápravu chyb a předcházení zkresleným názorům.

Otevřený dialog se zástupci všech zúčastněných stran v tomto procesu leží na základě našeho demokratického systému a představuje důležitý zdroj informací, za předpokladu, že se odehrává naprosto transparentně.

Z toho důvodu je iniciativa zavedení „legislativní stopy“, i kdyby dobrovolné, jak pro dokumenty navržené Komisí, tak pro zprávy Evropského parlamentu, vítaná.

Konzultování s co nejvyšším počtem zainteresovaných stran, včetně protichůdných stran, stejně jako transparentnost procesu jsou nezbytné pro navržení komplexní a poctivé legislativy, která pokryje všechny aspekty daného pole, zajistí vyváženost a účinné sladění všech úhlů pohledu, zabrání konfliktům zájmů a předejde následným nedostatkům.

Správná výměna informací týkajících se lobbistických organizací spojených s evropskými institucemi určí, z dlouhodobého pohledu, nejen usnadnění legislativního procesu, ale také transparentní a nestrannou spolupráci mezi Komisí, Parlamentem a Radou, spolupráci, z níž největší užitek bude mít nepochybně evropský občan.

 
  
MPphoto
 
 

  Katrin Saks (PSE), písemně. – Zpráva o lobbingu, o níž diskutujeme, je důležitým krokem k transparentnosti. Když můžeme ukázat, s kým jsme konzultovali jakýkoli soubor právních předpisů, proces, který je pro nás tak důležitý, se stává legitimním.

Stejně důležité je zajistit, aby se všechny zájmové skupiny, které vejdou ve styk s Parlamentem, musely zaregistrovat. Nesmíme připustit žádné skuliny, které by některým skupinám umožnily postupovat bez registrace. Například právníci a odborníci, kteří se účastní lobbingových činností, jsou ve skutečnosti lobbisté, a tudíž by měli být registováni.

Ve zkratce, ráda bych vyslovila souhlas s touto zprávou, která představuje dobrý první krok směrem k lepší transparentnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Andres Tarand (PSE), písemně. – (ET) Zpráva, kterou předložil pan Alexander Stubb, je nesmírně důležitá vzhledem k tomu, že počet lobbistů v Bruselu bude brzy stejný jako počet úředníků v Evropské komisi.

Vítám skutečnost, že narozdíl od Evropské komise Parlament podporuje představu, že registr lobbistů by měl být povinný. Pokud by tomu tak nebylo, zpráva by nesplnila svůj hlavní cíl a selhala by ve své úloze.

Co se týče začlenění právníků na seznam, což je v současnosti hlavní předmět sporů, upřednostňuji zařazení do povinného registru. Není důvod vyloučit je z registru, protože lobbing v institucích Evropské unie stále více řídí právní firmy. Právní firmy by neměly dostávat příležitost jednoduše označit jakoukoli činnost jako právní konzultaci a tím se vyhnout registraci a podmínky transparentnosti v oblasti lobbingu.

Myšlenka jednotného registru je dobrá. Je důležité, aby Rada byla do registru zařazena stejně jako Evropský parlament a Komise. V zájmu využitelnosti sebraných údajů by měla být naléhavě zavedena jednotná databáze dostupná online a přístupná všem institucím.

 
Poslední aktualizace: 17. září 2008Právní upozornění