Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o zadržení politických oponentů v Bělorusku(1).

  Marcin Libicki, autor. - (PL) Dnes znovu projednávame porušování základních lidských práv v Bělorusku. Jako obvykle v takových případech víme, co dělají diktatoři. Diktatoři vždy bojují s organizovaným náboženstvím, protože to je velmi často nejsilnejším hlasem, který obyvatelstvo má. Stejně tak vždy bojují s odbory. Protože odbory v Bělorusku jsou dost slabé, takže z tohoto úhlu pohledu se Lukašenko může zdát pozitivní postavou, protože nemá nikoho, proti komu by bojoval, neboť se jim zde jestě nepodařilo vytvořit odbory. Kromě toho diktatoři vždy bojují proti opozicii, která chce mít demokracii.

Ačkoliv je tu jedna věc, kterou bychom měli mít na mysli: Měli bychom si pamatovat, že Bělorusko je důležitým sousedem pro Evropsku unii na východě a měli bychom se k němu podle toho chovat. Máme určitý sklon považovat Rusko za jediného souseda na východě a zapomínat na skutečnost, že Bělorusko má být též partnerem EU na východě, protože je to velká země s obrovským potenciálem.

  Věra Flasarová, autorka. - (CS) Dámy a pánové, Lukašenkův režim v Bělorusku zaslouží kritiku za represivní metody, jichž používá, za věznění politických odpůrců, za autoritativní metody vlády, cenzuru a za izolaci země. Neposkytování vstupních víz navíc brání poslancům Evropského parlamentu a národních parlamentů přesvědčit se o situaci země na vlastní oči. Všechny tyto věci připomíná i stanovisko mé frakce. Zastávám ale názor, že porušování lidských práv je třeba kritizovat podle absolutního kritéria a ne podle politického klíče a podle toho, kdo momentálně ve světe hraje prim. Tohle není v pořádku. Točíme se stále v kruhu a za celá tisíciletí jsme nebyli schopni udělat krok k objektivitě. Římané byli v právu vždy a jejich letopisci líčili jako křivdu, když napadený protivník měl tu drzost a začal se bránit.

Ale zpět k Bělorusku. Lukašenkův režim je především pokusem nerespektovat směr, kterým jde euro-atlantický prostor. Lukašenko si hraje na vlastním písečku a ignoruje fakt, že nevelké země se tak chovat nemohou, neboť jim to nedovolí nadnárodní kapitál. Neposloucháš, budeš izolován a mezinárodní společenství podpoří opozici uvnitř země. Tak to funguje a všichni to víme, že je to tak. Lukašenko a jeho aparát jednají způsobem, který se jim dříve či později vymstí. Bělorusko se nachází v prostoru, který je strategicky důležitý pro Spojené státy a pro NATO. Současná administrativa Spojených států a vlády některých dalších zemí by si velice přály vtáhnout Bělorusko stejně jako Ukrajinu, Gruzii do NATO a poškodit tak Rusko.

Naše starost o lidská práva v Bělorusku by nebyla tak intenzivní, kdyby se ve skutečnosti nejednalo o Rusko. Otázkou ale je, zda oslabování Ruska je skutečně prospěšné z hlediska světové bezpečnosti. Domnívám se, že naopak může uvést do pohybu síly, se kterými si nikdo nebude vědět rady. Rusko je totiž zadržuje už několik tisíc let.

  Jacek Protasiewicz, autor. - (PL) Vážená paní předsedající, pane komisaři Micheli, poslanci Evropského parlamentu, kteří se zajímají o problematiku Běloruska, a ti, kteří kontrolují situaci v Bělorusku dostávají protichůdné informace. Na jedné straně, je tu přání, které bylo veřejně a oficiálně vyhlášeno, a to znormalizovat vztahy s Evropskou unií. Otevření kanceláře Zastoupení Evropské komise v Minsku je symbolem tohoto přání.

Na druhé straně, stejný měsíc policie brutálně napadla demonstranty, kteří chtěli oslavit devatenácté výročí vyhlášení nezávislosti země. Následujíci den orgány poslaly tajnou službu KGB na nezávislé novináře. O měsíc později byli aktivisté odsouzeni, a to se netýká jen opozice, dokonce i lidé, kteří se odvážili demonstrovat za občanská práva a práva podnikatelů, jak to učinili Andrej Kim nebo Sergej Parsukíwicz. Stejně jsme se nedávno dozvěděli, že Alexander Milinkíwicz byl uvěznen a pokutován jen z toho důvodu, že se setkal s obyvateli Běloruska a probíral s nimi veřejné záležitosti. Alexander Kazulin, nejvýznamnejší vězeň, politický vězeň v současné Evropě, je stále ve vězení.

Z mé pozice předsedy delegace pro vztahy s Běloruskem, bych rád zažil den, kdy budeme moci předložit usnesení Evropského parlamentu týkající se změn v Bělorusku, které by učinily ze země součást civilizovaného evropského společenství.

Naneštěstí se to nestane dnes. Bez záruky základních práv svobodných a demokratických voleb, vyjádření politického názoru, svobody tisku a svobody vyznání není možné, aby Evropská unie uznala Bělorusko jako zemi, která je hodna spolupráce, nebo jako zemi, která je hodna pomoci. Nikdy nebudeme podporovat politiku, kterou praktikuje Alexander Lukašenko. Naopak, budeme podporovat nezávislé skupiny obyvatel a jednotlivců z Běloruska v jejich kontaktech s Evropskou unií v naději, že jednoho dne se země vrátí do normálu.

  Marios Matsakis, autor. - Vážená paní předsedající, Bělorusko je krásná a důležitá země s velkým potenciálem rozvoje, který může vést k záviděníhodné prosperitě svých obyvatel. Naneštěstí, velmi důležité demokratické normy jsou v této zemi kompromitovány. Stává se to pro neschopnost vládních orgánů vyrovnat se s dodržováním práva na svobodu projevu a ostatních demokratických zásad. Toto respektování je nezbytným požadavkem každé nediktátorské vlády.

Zprávy z Běloruska o svévolném uvěznění občanů a opozičních aktivistů, použití nepřiměřené síly proti pokojným demonstrantům a utlačování novinářů nezávislých médií jsou důkazem jednání, které by mělo být a musí být ihned ukončeno. Vyzýváme běloruskou vládu, aby dostala rozum a změnila svou taktiku, čili zvolila cestu svobody a demokracie, namísto cesty útlaku a totalitarismu, která může vést jen ke zhoršení konfliktu s občany země a s mezinárodním společenstvím.

  Milan Horáček, autor. - (DE) Vážená paní předsedající, pane komisaři Micheli, použití síly vůči nevládním organizacím, opozičním aktivistům, nezávislým novinářům v Minsku a ostatním běloruským občanům koncem března představuje drastické zhoršení politické situace v zemi, která je ve spárech despotického a diktátorského režimu.

Jediná německá politická nadace povolená v Minsku, byla uzavřena. Redakce novin jsou zastrašovány, aby v tisku nezveřejňovali kritické hlasy. Svobodné volby, svoboda shromažďování a svoboda projevu jsou velmi omezeny. Opoziční politici jsou systematicky trestně stíháni a odsuzováni k dlouhým trestům. Orgány zavádějí represivní opatření vůči občanským hnutím, odvoláváním se na nesrozumitelné zákony nevládních organizací, protiextrémistické právní předpisy nebo použitím síly na rozehnání pokojných shromáždění.

Stejně tak my musíme podporovat kulturní a politický pluralismus v Bělorusku. Pro budoucnost země jsou důležité zkušenosti s demokratickými strukturami, zejména pro mladé lidi. Znovuotevření Evropské humanitní univerzity ve Vilniusu, běloruské exilové univerzity, která nabízí útočiště studentům, kteří jsou oběťmi politického pronásledování, bylo moudrým krokem.

Dalším krokem musí být zjednodušení vízové povinnosti, k čemuž tento Parlament vyzýval při vícerých příležitostech. Není správné, když EU dále potlačuje svobodu pohybu požadováním poplatku ve výši 60 EUR za vydání víz. To je téměř třetina měsíčního příjmu v Bělorusku, a proto je pro mnoho lidí téměř nedostupné. Co jsme dokázali s Ukrajinou, Moldavskem a Ruskem, bychom měli dokázat i s Běloruskem.

(potlesk)

  Eija-Riitta Korhola, jménem skupiny PPE-DE. – (FI) Vážená paní předsedající, Bělorusko je jedinou evropskou zemí, která je stále pod totalitní správou a kde stále existuje trest smrti. Prezident Lukašenko pokračuje v pozorném dohledu nad společností a není ochoten uvolnit tuto zemi ze svých spárů.

Ale přese všechno vláda této země prohlásila, že chce vybudovat lepší vztahy s Evropskou unií. Znovu nastal čas, abychom vysvětlili Bělorusku podmínky spolupráce.

Jak uvádí usnesení, základními předpoklady úzké spolupráce ve smyslu evropské politiky sousedství jsou zrušení trestu smrti, svobodná média, svoboda projevu a shromažďování, svoboda vyznání, dodržování demokratických hodnot a okamžité propuštění politických vězňů. Toto usnesení vyzývá k okamžitému propuštění členů opozic, kteří byli uvězněni, což je zároveň projevem podpory a solidarity se všemi, kteří trpí pod současným běloruským režimem.

Budouci týden přijdou členové běloruské politické opozice sem do Parlamentu, aby požádali EU o podporu petice zamítnuté Lukašenkem týkající se změny zákona potlačujícího náboženskou svobodu, který je účinný od roku 2002. Doufám, že toto důležité usnesení a budoucí týdenní společná rozprava presvědčí běloruskou vládu o tom, že je to v jením vlastním zájmu a zájmu obyvatel země.

  Marianne Mikko, jménem skupiny PSE. – (ET) Vážení kolegové, při příležitosti dne lidských práv, 10. prosince, začala v Polsku fungovat televizní stanice Belsat s cílem podávat Bělorusům nezávislé informace o tom, co se děje v Bělorusku, Evropě a jinde ve světě. Stanice, která vysílé zejména v běloruskem jazyce, dosáhla v Bělorusku 10% sledovanost prostřednictvím satelitu.

Stanica pracuje pod neustálym tlakem. Na konci března vykonaly KGB a policie razii kvůli zadržení místních reportérů Belsatu. Jejich zařízení, jak přenosné počítače a vysílací technika, byly zkonfiskovány. Nezávislí reportéři žijí v neustálém strachu z odposlouchávání a uvěznení. Situace v Bělorusku, u přímého souseda Evropské unie, je stejně tvrdá, jako byla za železnou oponou. Jako předsedkyně moldavské a estonské delegace oznamuji, že obyvatelé Běloruska, které bylo též součástí Sovětskeho svazu, dnes potřebuje nezávislé informace tak, jako potřebuje kyslík. Belsat je skvělým startem, ale dobrá televize není laciná.

Novináři pracujíci pro Belsat Bělorusko bojují za demokracii; navstívili nás v Evropském parlamentu v březnu, potřebují naši všeobecnou podporu. Vyzývám Evropskou komisi a všechny členské státy, aby podpořily Belsat finančně i morálně. Nezapomeňme, že svobodný tisk je základním kamenem demokracie.

  Janusz Onyszkiewicz, jménem skupiny ALDE. – (PL) Před několika mesíci osvobodil Lukašenko všechny politické vězně kromě Kazulina, kterému nabídli možnost opuštění země. To připomíná metody používané komunistickými orgány vůči opozici v Polsku. Zdálo se, že se ve svém důsledku může situace obrátit k lepšímu, ale jak řekl hrdina Ilji Ehrenburga z jeho známého průběhu: „Pokud propouštějí, znamená to, že budou přijímat nové.“ Dnes jsou věznice znova plné vězňů, kteří jsou tam pro své politické přesvědčení, které vyjadřili na různých demonstracích.

Domnívám se, že je tu jen jediná správná odpověď na toto jednání, a to je rozšíření seznamu lidi, kteří mají zakázaný vstup do zemí Evropské unie. Tento seznam už existuje, ale skutečnost, že sám Lukašenko nemůže vstoupit do Evropské unie, není příliš přesvědčivá. Měli bychom sestavit podstatně delší seznam.

  Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážená paní předsedající, znova se zabýváme situací v Bělorusku. Kazulin, Lukašenkův soupeř na post běloruského prezidenta, je stále ve vězení, Ačkoliv je nemocný. Demonstranti, kteří chtěli oslavit devatenácté výročí krátké běloruské nezávislosti a byli uvězněni dne 25. března 2008, jsou stále ve vězení. Vůči opozici je používán útlak, novinářům byl zkonfiskován majetek, byli zmláceni a vyhoštěni ze země.

Nedávno vyjadřil Lukašenko touhu ucházet se znovu o prezidentský úřad. Navíc se poprvé pokusil vydírat Evropskou unii upozorněním, že 50 % ropy, 50 % ropných produktů a 30 % zemního plynu přicházejícího do Evropské unie prochází přes Bělorusko. Toto je odkaz na plynovod Jamal–Evropa a ropovod Družba. Naproti tomu, a ve skutečnosti zejména proto, Evropská unie nemůže přestat bránit lidská práva. Měli bychom podpořit rozvoj občanské společnosti v Bělorusku, což zahrnuje materiální pomoc a přístup k nezávislým informacím.

  Urszula Krupa, jménem skupiny IND/DEM. – (PL) Vážená paní předsedající, během sedmnácti let od změn po rozpadu Sovětského svazu a oddělení svobodných nezávislých států, Bělorusko zůstalo pozůstatkem poslední diktatury ve střední a východní Evropě. V této zemi se dodržování lidkých práv zdá být velmi daleko. Falšovaní volebních výsledků, odstraňování politických oponentů, uvěznení, bitky, potlačování svobody projevu a svobody tisku, potlačování shromažďování a především masové sledovaní obyvatelstva pomocí vysoce rozvinutého bezpečnostního aparátu – toto je každodenní realita, které čelí obyvatelé Běloruska.

Ráda bych též upozornila na zhoršení situace mnohých lidí žijících blízko hranic, včetně polské menšiny žijící v těchto oblastech, pro něž, po vstupu Polska do schengenského prostoru, je těžké kontaktovat svoje rodiny žijící v Polsku, zejména z důvodu vysokých poplatků za víza. Tato situace, která představuje pokračujíci problém, vyžaduje rozhodná opatření ze strany Evropských zemí. Musí se zvážit nejlepší metody, které by se použily na poskytnutí podpory těm, kteří jsou v největší nouzi.

  Urszula Gacek (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, běloruský režim ukazuje svou nevšímavost vůči všem ústavním jistotám, které jsou pro demokracie zásadní. Omezuje svobodu zakladaní a vstupu do politických stran, svobodu projevu, právo na alternativní zdroje informací a právo na svobodné a spravedlivé volby.

Zatýkaní politických oponentů v Bělorusku porušuje všechny tyto základní svobody. Britský politik 19. století Benjamin Disraeli jednou řekl: „Žádná vláda nemůže být dlouho v bezpečí bez silné opozice.“ Pokud Lukašenko utlačuje svou opozici, doufejme, že se Disraeliho slova naplní a že běloruským režimeý utlačovaná opozice bude příčinou jeho definitivního pádu.

(potlesk)

  Józef Pinior (PSE). - (PL) Vážená paní předsedající, pane komisaři Micheli, na půdě Evropského parlamentu se stále vracíme k problému Běloruska, země, která se z geografického pohledu ve skutečnosti rozprostírá ve středu Evropy a sousedí s Evropskou unií. Podle evropských norem je výjimečnou zemí v tom, že tam nevládne liberální demokracie nebo právní stát a má cenzuru. Dnešní rozprava se uskutečňuje v den výročí Pražského jara roku 1968, výročí chvíle, kdy lidé v Evropě konečně řekli „dost“ cenzuře a kontrole tisku.

Dnes chci věnovat svůj projev právě této problematice v Bělorusku. Měli jsme velmi zvláštní počítačový útok na nezávislá internetová média: Chartu 97, Rádio Svoboda a internetovou stránku Běloruský partizán. Zvláštní bylo, že útok začal den před demonstrací opozice, která se konala v den výročí černobylské katastrofy.

Internetová média v Bělorusku jsou jedinými nezávislými médii, protože většina médií je plně pod kontrolou běloruského režimu. Chartu 97 navštěvuje okolo 9 000 návštěvníků denně, v Bělorusku je více než 3 000 000 rodin připojených k internetu, to je 30 %obyvatelov. To ukazuje dynamiku a vitalitu společnosti v Bělorusku.

Pane komisaři Micheli, Evropská unie musí vážně přehodnotit, jaké opatření má přijmout na pomoc obyčejným lidem v Bělorusku.

  Eugenijus Gentvilas (ALDE). – (LT) Jakmile Alexander Lukašenko začal pociťovat tlak ze strany Vladimira Putina díky plynu, pronesl přání bližších vztahů s EU. Ačkoliv dnes můžeme vidět, že to bylo jen prázdné gesto, které nebylo nasledováno úctou vůči lidským právům, svobodou tisku a ostatními evropskými hodnotami. Nebyla tu žádna reakce na to „co by mohla EU přinést Bělorusku.“ Politické zatýkání a útlak pokračují.

EU by měla neodkladně poslat své experty na pozorovaní příprav podzimních parlamentní voleb, aby zjistili, jak se pozmeňují volební zákony a jestli opozice dostává možnost k projevu. Nemůžeme to ale omezit jen na pozorování voleb. To by byla obrovská chyba. Samozřejmě, že nejprve se potřebujeme ujistit, že diplomati EU a poslanci Parlamentu mají volný přístup na půdu Běloruska. Evropská komise a členské státy EU mají učinit vše, co je v jejich silách, aby toho dosáhly.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). - (PL) Vážená paní předsedající, Bělorusko, náš soused, je blízké především nám, protože tu žije mnoho Poláků. Pro nás Poláky je důležité, stejně jako pro obyvatele ostatních sousedních zemí, aby v zemi byla stabilní politická a ekonomická situace, protože poskytuje základ rozvoje a zlepšení kvality života našich obyvatel. Musíme též pamatovat, že jak Polsko, tak Bělorusko byly po 2. světové válce opuštěny a odevzdány sovětské nadvládě a nemohly počítat s pomocí zvnějšku. Ačkoliv se tato země stala nezávislou a nyní se může chlubit růstom HNP o 8 %, v letech 2003–2006 dokonce o 9,9 %.

Nepopírame právo prezidenta Lukašenka na výběr politického směru ve své zemi. Ale znepokojuje nás, když stále častěji slyšíme o porušovaní lidských práv v Bělorusku, což je porušením demokracie. To neovlivňuje jen občany Běloruska, ale též jiné, včetně Poláků. Z toho důvodu je toto usnesení prioritou a má podporu skupiny Unie pro Evropu národů.

  Kathy Sinnott (IND/DEM). - Vážená paní předsedající, my v Evropě jsme se sblížili s několika bývalým sovětským státům na naší východní hranici. Ačkoliv, Bělorusko odmítá jakékoliv pokusy o dialog.

Protože v Bělorusku panuje diktatura, vyhlídky obyvatel, kteří si přejí otevřenejší dialog zaměřený na západ, nemají šanci na naplnění. Pokud se lidé dovolávají demokracie nebo upozorňují na zneužívání ze strany režimu, hrozí jim uvěznění.

Musíme pokračovat v naléhaní na běloruský režim, aby uvolnil železné sevření svých občanů. Jedním způsobem, jak to učinit, je udržování kauzy politických, sociálních a náboženských vězňů v pozornosti veřejnosti. Pokud se historie podívá zpátky, budou to tí vězni, kteří budou hrdiny boje za svobodu Běloruska, až jí bude konečně dosaženo.

  Bernd Posselt (PPE-DE). - (DE) Vážená paní předsedající, myslím, že toto je podeváté, co se zabýváme Běloruskem, a budeme v tom pokračovat, dokud poslanci reprezentující Bělorusko sedí tady s námi v Evropském parlamentu ve Štrasburku.

Nezbytně potřebujeme tři klíčové návrhy. Zaprvé, naléhavě žádáme vládu Běloruska, aby propustila své politické vězně – nejen politické vezně, kteří už byli zadrženi po určitou dobu, jako je Kazulin, ale též mnoho nových, kteří byli nedávno uvězněni za výkon základních práv, jako jsou svoboda vykonávat povolíní jako novináři, svoboda projevu nebo právo demonstrovat.

Zadruhé, dovoláváme se změny náboženského zákona a absolutní svobody vyznání. Existují evropští křesťané, kteří jsou utlačováni tady v srdci Evropy a my v Evropském parlamentu to nemůžeme tolerovat. Musíme tomu tedy vzdorovat celou naší energií.

Zatřetí, bezodkladně potřebujeme zabezpečit, aby se nám Bělorusko konečne otevřelo nám, poslancům Evropského parlamentu a evropským občanům, aby zeď izolace, kterou běloruský režim postupně uzavřel vlastní lidi, byla prolomena, abychom se toho mohli zúčastnit a diskutovat o problému a abychom mohli pomoci rozvoju nějakého Běloruského jara, 40 let po Pražském jaru.

  Tunne Kelam (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, náš vzkaz panu Lukašenkovi, a též mezinárodnímu společenství, je, že Evropský parlament se zajímá a bude neustále zajímat o situaci v Bělorusku, posledního diktatuře v Evropě.

To platí zejména o uvěznení mírumilovných občanů z politických důvodů. Představitelé režimu v Minsku nedávno naznačili, že by rádi zlepšili vztahy s Evropskou unií. Ale základní podmínkou angažování se ve smysluplném dialogu je propuštění všechn politických vezňů, ukončení svévolných uvěznění, zabezpečení svobody projevu a nezávislost soudní moci a povolení účásti opozice v politickém životě.

Nakonec, bych se rád připojil k žádosti paní Mikkové v apelování na EU ohledně rozšíření své politické a zejména materiální podpory projektů nezávislé televízní stanice Belsat. To je pravá cesta, jak změnit situaci v Bělorusku, nikoliv nezbytně naše usnesení.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). - (SK) Vážení kolegové jsem velmi smutná, že situace týkající se demokracie, lidských práv a právního státu se v Bělorusku nezlepšuje. Arogance moci Alexandra Lukašenka nemá hranic. Prohlášení běloruské vlády o jejím úmyslu zlepšit vztahy s Evropskou unií jsou výsměchem demokratickému světu.

Veřím, že symbolické datum 25. března 2008, kdy Lukašenko v Minsku použil bezpečnostní složky proti pokojným běloruským občanům, bude podobně jako na Slovensku historická svíčková manifestace 25. března 1988 zahájením konce totality i v Bělorusku. Vyjadřuji solidaritu se sjednocenou demokratickou opozicí Běloruska a se všemi běloruskými občany.

Vyzývam Radu a Komisi, aby posoudily možnosti snížení nákladů na víza pro běloruské občany, kteří vstupují do schengenského prostoru, což je jediným způsobem, jak zabránit zvyšovaní izolace běloruských občanů.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážená paní předsedající, pane komisaři Micheli, pro dosažení demokratizace a ekonomické transformace se musí orgány v Bělorusku zúčastnit dialogu se všemi politickými skupinami, včetně opozice, a uspořádat svobodné volby. Země střední a východní Evropy, včetně Polska, mohou sloužit jako příklad.

Aby se změnilo povědomí lidí v Bělorusku a aby byly pochopeny zásady demokracie a volného trhu, je velmi důležité, abychom zjednodušili a zintenzivnili kontakty mezi Běloruskem a zeměmi EU. To vyžaduje značné zjednodušení a liberalizaci procesu udělování víz a snížení poplatků za vydávání víz občanům Běloruska.

Země Evropské unie by měly otevřít své univerzity a ostatní instituce vyššího vzdělávání studentům z Běloruska a poskytnout jim příspěvky z EU, vnitrostátních, místních a soukromých fondů. EU by se měla otevřít Bělorusku, i přes to, že to současné orgány nechtějí.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). - (PL) Vážená paní předsedající, pane komisaiř Micheli, rád bych dodal jeden bod k těmto politickým a ekonomickým obavám. Vzhledem k tomu, že pan komisař Michel chápe důležitost vzdělávání jak v rámci Evropy, tak za jejími hranicemi, a já osobne diskutuji se studenty z Běloruska, mnoho z nich vzděláváme na Katolické univerzitě v Lublinu, rád bych řekl nasledující: Pan komisaři, velmi bych doporučoval zvýšení finanční a jiné podpory za tímto účelem, protože investice do vzdělávání běloruských studentů pomůže Bělorusku samotnému a bude znamenat i investici do Evropy.

  Tadeusz Zwiefka (PPE-DE). - (PL) Vážená paní předsedající, Bělorusko, Bělorusko z roku 2008, je skvrnou na svědomí nás všech. Je hanebné, že na začátku 21. století existuje v Evropě totalitní stát. Během našich čtvrtečních zasedání v Štrasburku rozebíráme porušování lidských práv ve světě. Bělorusko je ale nejbližší soused Evropské unie.

Mám dojem, že do roku 1989, dělaly západní demokracie všechno, co mohly, aby osvobodily mnohé utlačované země od sovětské okupace. Dnes Bělorusko zůstává takové, jaké bylo. Mám dojem, že ačkoliv tu už není mnoho zemí, jen jedna, děláme toho méně. Rozhodně toho neděláme dost. Je jasné, že nemůžeme mít přímy politický a ekonomický vliv na to, co se děje v Bělorusku, ale můžeme ovlivnit to, zda nezávislé informace, které povzbuzují lidi v Bělorusku k boji za nezávislost, zde budou vysílány.

  Louis Michel, člen Komisí. – (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pozitivní spád udalostí v Bělorusku způsobený propuštěním pěti ze šesti politických vezňů se zdá být u konce. Bohužel obnovený tlak na občanskou společnost a množství obzvlášť tvrdých a nepřiměřených rozsudků zničilo tuto pozitivní atmosféru. Dále odsuzujeme politické zatýkání a způsob, jakým se zachází s občanskou společností a nezávislými médii.

Zároveň musí Bělorusko pochopit, že si stojíme za svým, když podmiňujeme naše partnerství dosažením pokroku v dodržování demokracie, lidských práv a právního státu. Ačkoliv na dosažení tohoto pokroku potřebuje Bělorusko přijmout množství nezbytných opatření. Tato opatření zahrnují bezpodmínečné propuštění všech politických vezňů, včetně Alexandra Kazulina.

Rovněž zahrnují i uskutečnění parlamentních voleb naplánovaných na září, které musí vyhovovat demokratickým zásadám. Z tohoto důvodu žádáme, aby mezinárodní pozorovatelé OBSE/ODIHR (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě/Úřad pro demokratické instituce a lidská práva) měli neomezený přístup. Běloruské orgány nás informovaly o svém záměru povolit krátkodobé i dlouhodobé pozorovatele, a jistě svoje slovo dodrží. Přirozeně, přítomnost pozorovatelů z Evropského parlamentu by byla dodatečným zdrojem hodnotné expertízy. Je též nezbytné, aby se opoziční strany spravedlivě zúčastnily těchto voleb. V úvahy vezmeme jakékoliv návrhy Parlamentu k této problematice.

Nevyvratitelným důkazem rozvoje by byla přítomnost opozice v tomto Parlamentu, což se však nestalo. V takovém případě by byla Evropská unie připravena odpovědět pozitivně, což potvrdila minulý i měsíc v prohlášení týkajícím se postihů a vývoja, který by napomohl snížení těchto postihů.

Nyní bych přednesl problematiku, v níž máme pevný názor: kontakty s Bělorusy. Jakkoliv politováníhodná může být situace v Bělorusku, musíme rozšířit naše kontakty. Přirozeně, zachovávají se omezení na úrovni ministerských kontaktů s běloruskými orgány. Ale i tak si myslím, že je nezbytné, abychom rozlišovali mezi politickou a technickou úrovní. Proto Komise pořádá setkání, kde se projednávají technické otázky, jako jsou energetika, doprava a životní prostředí, s experty z běloruské státní správy. Tyto kontakty jsou způsobem, jakým můžeme předat různé vzkazy v záležitostech, v nichž zastáváme pevný názor.

Skutečnost, že v současnosti máme delegaci v Minsku, nám umožní též navázaní bližšího spojení s běloruskou státní sparávou, stejnaě jako s občanskou společností, místními nevládními organizacemi, nezávislými médii a studenty, těm všem máme povinnost pomoci, jak jste správně poukázali ve vaší zprávě a jak uvedli další rečníci. Kromě toho se poskytuje pomoc Evropské humanitní univerzitě, která je v současnosti v exilu ve Vilniusu a která tu bude pokračovat ve svých aktivitách, dokud se nebude moci vrátit do Běloruska.

Na závěr, rád bych nastínil téma, ktere se znovu a znovu objevuje: víza. Jsme si všichni vedomi, že za daných okolností nemůžeme začat jednání o snížení vízových omezení ze strany Rady – to nám ale nebrání využit pravomoci, kterou nám poskytuje Schengenská dohoda jako součást konzulárních práv.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční na konci rozpravy.

Písemná prohlášení (článek 142 rokovacího pořádku)

  Alessandro Battilocchio (PSE) , písemně. – (IT) Děkuji paní předsedající. Byli jsme tu naneštěstí předtím se zatýkaním všech, kteří oponovali vládnousímu režimu, a to bez rozdílu. Tento Parlament až příliš často jednal s Běloruskem: příliš mnoho slov a tak málo smysluplných činů.

Měli bychom si povšimnout skutečnosti, že Lukašenkův režim je k Evropské unii otevřeně nepřátelský a že naše žádosti ve vztahu k lidským právům a demokratizaci v Bělorusku padají na neúrodnou půdu. Zintenzivňujeme naše kontakty s občanskou společností a domácími hnutími při hledaní cesty změny: Sacharovova cena toho byla prvním konkrétním důkazem.

V tomto směru potřebujeme další vývoj. Nedávno jsem byl v Bělorusku a všiml jsem si, že obyvatelé si stále více uvědomují potřebu změny, změny, která by zabezpečila svobodu, spravedlnost, rovnost a demokracii. Vyzývám Komisi, aby upřela pozornost na Bělorusko, zemi, která má strategickou polohu k zajištění míru a bezpečnosti celého evropského kontinentu.