Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o rostucím napětí v Burundi(1).

  Alain Hutchinson, autor. – (FR) Vážená paní předsedající, pane komisaři Micheli, dámy a pánové, nepřejeme si, aby Parlament jednal o situaci v Burundi právě v této chvíli, protože, jak víte, burundské orgány v současné době jednají s FNL, Národními osvobozeneckými silami; dosáhli rozhodující fáze, která konečně přináší pozitivne vyhlídky a která by, doufejme, měla vést k praktickému uskutečnění dohody podepsané v Dár-es-Salámu, jejímž cílem je ukončení bojů, násilí a nekistoty postihujících zemi. Jak už víme, třepot křídel motýla ve Štrasburku může někdy rozpoutat hurikán tisíce míl daleko.

Na druhé straně by bylo nemyslitelné, kdychom nehovořili o situaci v této malé zemi, osiřelé, pokud se týká jejího rozvoje, zbavené svého přírodního bohatství, které často přitahuje dárce. Z tohoto důvodu, se souhlasem ostatních politických skupin, jsme chtěli toto usnesení změnit na výzvu k pozitivnímu kroku vůči této přidružené zemi nacházející se v neklidném regionu Velkých jezer. Chtěli jsme zopakovat odhodlání EU, zejména to parlamentní a Vaše, pane komisaři Micheli, k hledaní nových řešení rozvojové pomoci, která by byla efektivnejší v těch zemích, které jsou oslabeny konflikty – v tomto případě, občanskou válkou – zemích, kde otázky jak proces obnovy demokracie, obnovení zničených veřejných služeb a znovuzavedení strategií v takových základních oblastech, jako jsou zdraví a vzdělávaní, protože tyto mohou být adresovány a podporovány efektivněji a rychleji. Chtěli jsme, aby toto usnesení tvořilo součást akčního plánu pro Burundi, o jehož vypracování bylo požádáno Nizozemsko. Burundi bylo vybráno – a my jsme potešeni, že byla vybrána právě tato země – jako jedna ze tří pilotních zemí s tímto novým přístupem. Proto jsme vyjasnili naše přání. Radi bychom z Burundi učinili vzor rozvoje země, a abychom to dosáhli, chceme podpořit orgány této malé země finančními zdroji a podporou nutnou k občanské, politické a ekonomické obnově.

Parlament bude velmi podrobne sledovat vývoj, no též vyzýva burundských poslancov zo všechních politických seskupení, aby naléhavo hledali cesty a způsoby jak vrátit jejich institucí zpět do života, potom jak im bylo zabránené v prevázaní jejich činnosti během víceerých mesácov, s cílem vést diskusí a volit, stejně jak dovolit burundské vláde zrealizovat projekty zaměřeny na obnovu jaku je dlouho očakávaná reforma súdneho a zdravotného systému v rámci ostatních oblastí vyžadujícich urýchlené jednání.

Nakonec, bychom radi poukázali na to, že Burundi, jedna z nejchudších zemí světa, dostává nejnižší rozvojovou pomoc na osobu. To nemůže pokračovat. Rádi bychom požádali, aby byly rychle poskytnuty dodatečné finanční prostředky na financování prioritních rozvojových programů, a především obnovu zničené infrastruktury. jen pět členských států, spolu s EU, je přítomno v Burundi, zemi, kde třeba obnovit vše. Doufáme, že tyto země nejprve efektivně sladí své snahy před jakýmkoliv rozhodováním v hlavních městech Evropy, a že delegace na půde Burundi pověřené realizací rozvojových plánů budou pokračovat ve společné práci, a též že množství tohoto personálu vzroste.

Na závěr bych rád zdůraznil bod v našem usnesení, který se vztahuje na udržování, a možné navýšení, nejpotřebnejší humanitární pomoci, a též bych rád požádal, aby byly přípravy na čerpaní této pomoci učiněné v souvislosti s urychlením rozvojových postupů, jejichž realizace je komplexnejší. V této souvislosti bychom chtěli zajistit, aby viditelnost opatření učiněných místními burundskými orgánmi s podporou Evropské unie a členských států, byla náležitě potvrzena. Kromě usnesení o konfliktu s FNL a obnovení větší bezpečnosti, burundští obyvatelé naléhavě potřebují zlepšení rozvoje své země, které by se odrazilo v jejich neklidném každodenním životě.

  Raül Romeva i Rueda, autor. – (ES) Vážená paní předsedající, obnovení nepřátelství v Burundi představuje krok zpět v tom, co už je křehkým vývojem.

Desítky mrtvých a tisíce vystěhovaných lidí ukazují, že snahy o vybudovaní míru nejsou, přinejmenším v této chvíli, dostatečné. Odpovědnost za tuto situaci by měla být společná.

Je politováníhodné, že FNL se znovu chopily zbraní, ale musíme říci, že tu padlo mnoho obvinění z porušení lidských práv burundskými ozbrojenými silami a policií.

Je též jasné, že by nestabilita v Burundi mohla mít v oblasti významné a vážné následky, zejména v Konžské demokratické republice a Rwandě.

Souhlasím s tím, že v Burundi je větší stabilita od doby, kdy vstoupila v platnost nová ústava nasledovaná všeobecnými volbami. To rovněž posílilo potřebu nastolení míru a založení komise pro usmíření jako prostředku vybudovaní jistoty. Evropská unie musí podpořit takovou iniciativu finančně i logisticky.

V tomto kontextu, a zejména vzhledem k tomu, jak už bylo řečeno, že Evropská unie vybrala Burundi jako pilotní zemi pro zavedení prioritního akčního plánu zaměřeného na zvýšení rychlosti a účinosti podpory, si myslím, že si toto usnesení zaslouží zvláštní pozornost. Pozornost věnovaná nejen Evropskou komisí, ale zejména členskými státy, a to především dvěma návrhům.

Prvním je návrh zvýšení finančních zdrojů, které Evropská unie poskytuje Burundi, obzvlášť při příležitosti přehodnocení 10. ERF v polovině období.

Druhým je, že v rámci potřebného akčního plánu má být prioritní podpora poskytnuta programům lepšího řízení a správy demokratického státu a zdravotnické politiky prostřednictvím vybudování zdravotnických středisek a obnovení sítě nemocnic, programům poskytnutí bezplatného základního vzdělávání podle rozhodnutí vlády Burundi a pokračujícím snahám o obnovení infrastruktury v zemi.

  Erik Meijer, autor. - (NL) Vážená paní předsedající, stejně jako Súdán, o kterém jsme diskutovali už brzy po poledni, je Burundi etnicky rozdělená země s dlouhodobým nesouladem mezi různými skupinami obyvatelstva.

Problémy, které tak vznikají se mnohem hůře řeší v Burundi, než v jiných afrických zemích. Je složité určit geografické hranice mezi územími, které jsou většinou teritorii různých etnických skupin. Je to podobné kastovnímu systému, který původně existoval v Indii. Před německou a belgickou kolonizací tvořili většinu obyvatelstva v Burundi příslušníci kmene Hutuů, menšinu tvořili lidé z Rwandy a příslušníci kmene Tutsi. Tutsiové, kteří jsou od Hutuů rozeznatelně odlišní vzhledem, byli vládnoucí skupinou. Kmen Hutu byl pod jejich kontrolou.

V evropském koloniálním období proběhly pokusy o změnu této situace, ale nikoliv s cílem rovnosti a rovných práv pro kmen Hutu. V té době bylo hlavním cílem postavit tyto dvě etnické skupiny proti sobě, aby byla nizozemská a belgická správa silnejší. Dokonce i po vyhlášení nezávislosti nebylo nalezeno trvalé řešení starých problémů. Burundi bylo ušetreno velké vojenské akce uskutečněné většinovým kmenem Hutu na severu v sousední Rwandě s cílem odstranit těžko zvládnutelné menšinové příslušníky kmene Tutsi. To může být i kvůli skutečnosti, že mezi Hutuy byla méně rozšířena emancipace.

Pokud v usnesení hovoříme o čtrnáctileté občanské válce, mírových jednáních, opozičním hnutí FNL, ozbrojení rebelů a bojích, které znovu propukly 17. dubna, musíme si uvědomit jejich pozadí a nevyřešené problémy. Hlavním důvodem usnesení je, že násilí musí skončit a musí být dosaženo dohody. Souhlasím s tím a především v tomto bode vidím důvod k optimismu. Usnesení též vyzývá k evropské podpoře demokratické vlád, vzdělání a zdravotní péče. My sami k tomu můžeme přispět.

  Filip Kaczmarek, autor. - (PL) Vážená paní předsedající, pane komisaři Micheli, jsme velmi potešeni, když slyšíme o znovuotevření jednání a mírových rozhovorů mezi Národními osvobozeneckými silami a vládou v Burundi. Toto není první pokus rebelů a vlády o dohodu. Hluboce doufáme, že dohoda přinese ukončení krvavého konfliktu.

Tento konflikt nemá za následek jen nevinné oběti, ale především destabilizaci křehké rovnováhy a způsobuje nárůst napětí v zemi, která zažila pozitivní výsledky po mírové smlouvě z roku 2003. Po mnohých letech konfliktu v Burundi se země sama snaží o obnovu a návrat na mezinárodní scénu a začala být i úspěšná.

Paradoxem je skutečnost, že problém, kterému v současnosti čelí Burundi, není způsobený kmenovými konflikty mezi Hutuy a Tutsii, ale byl způsoben jediným velmi radikálním křídlem kmene Hutu – FNL, které nepřijalo mírovou smlouvu a stále se snaží bojovat proti koaliční vládě, která též zahrnuje příslušníky Hutuů. Mezinárodní společenství by mělo poskytnout svou podporu mírové dohodě a tento konflikt ukončit.

  Marcin Libicki, autor. - (PL) Ještě jednou diskutujeme o zločinech spáchaných v různých zemích světa, bez přestaní budeme pokračovat v těchto diskusích, pokud bude mít Evropská unie společnou zahraniční politiku. Navíc společná zahraniční politika může být účinná jen tehdy, pokud má Evropská unie vojenskou sílu. Lisabonská smlouva, která vytváří něco jako ministerstvo zahraničních vecí, nevyřeší problém, pokud tu nebude vojenská síla.

Prezident Lech Kaczyński řekl, že Evropská unie by měla mít svou vlastní armádu. Nedávno o tom hovořil i prezident Sarkozy. Domnívam se, že tato otázka by měla být zařazena do programu veřejné diskuse v Evropské unii. Měly by se přednést konkrétní návrhy politického řešení a následné právní řešení. Bez vojenské síly nemůže být zahraniční politika. Pokud jsou pro nás důležité integrita a síla EU, potom EU musí mít svou vlastní armádu, aby mohla zasahovat v situacích, jako je situace v Burundi.

  Marios Matsakis, autor. - Vážená paní předsedající, Burundi bylo nejistým státem mnoho let. Barbaské činy, které se udály v devadesátých letech mezi Hutuy a Tutsiy navždy zůstanou vryty hluboko v našich myslích a navždy budou znepokojovat naše svědomí. Četné pokusy mezinárodního společenství, stejně jako regionálních účastníků, stále nevyústily do žádoucího dlouhotrvajícího míru a stability v této oblasti. Ačkoliv musíme říci, že bylo dosaženo velkého pokroku.

Nedávné vojenské konfrontace mezi státními vojenskými složkami a Národními osvobozeneckými silami skončily ztrátami na nevinných životec a jsou nejznepokojivější. Obě strany si musí uvědomit, že musí vyřešit svoje problémy u jednacího stolu, a nikoliv na bojišti. Obě si musí uvědomit, že násilí jen plodí více násilí. Povstalecká skupina musí veřejně odsoudit násilí a složit zbraně, ale zároveň musí burundská vláda zastavit poskytovaní beztrestnosti a utajování zločincům z řad bezpečnostních sil, mučení a protizákonné věznění.

Doufejme, že zdravý rozum nakonec zvítězí a že hlavní zúčstněné strany tohoto krutého boje v Burundi dokáží vyřešit své problémy mírovou cestou z důvodu bezpečnosti a prospěchu lidu vlastní země.

  John Bowis, jménem skupiny PPE-DE. – Vážená paní předsedající, v mysli vidím krásnou zemi. Vidím lidi bojující s překonávaním následků zvěrstev občanské války. Vidím tyto pomníky násilí. Vidím chudé lidi bojovat o prežití. Vidím v noci uzavřenou Bujumburu, jak se človek snaží vrátit zpět domů před zahájením zákazu vycházení zavedeném kvůli násilí. Vidím zdravotní problémy, malárii, problémy s dýchaním a hygienou. Vidím utečenecké tábory – lidi vracející se nevědouce přesně, kde je jejich domov, lidi vracející se zpět z Tanzanie a lidi přicházející z oblasti Kivu v Konžské demokratické republice.

A nyní samozřejmě znova vidíme násilí, FNL a jejich porušovaní dohod. Znovu vidíme obvinění z mučení a hrubého zacházení. Burundi potřebuje naši pomoc. Stejně potřebuje sebekontrolu, aby už nikdy neskĺouzlo do nesnášenlivosti a nelidskosti.

  Glyn Ford, jménem skupiny PSE. – Vážená paní předsedající, lutujeme nedávných konfliktů mezi státními ozbrojenými silami a povstaleckými Národními osvobozeneckými silami v Burundi. Vyzýváme obě strany, aby respektovaly přímeří ze 7. září minulého roku, a zejména požadavku, aby byl vůdce FNL, Agathon Rwasa, plně zapojený do mírového procesu. Žádáme Komisi, aby poskytla zdroje na ulehčení opětovného zapojení bojovníků FNL do společnosti, aby pomohla v poskytování podpory utečencům, a zejména aby demobilizovala dětské vojáky, které jsme objevili v této zemi.

Od vlády v Burundi požadujeme dodržování právního řádu, ukončení atmosféry beztrestnosti a zajištění toho, že ti, kdo jsou vinni, budou okamžitě postaveni před soud. To požadujeme od Komise a vlády.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE). - (FI) Vážená paní předsedající, jak jsme už slyšeli, válka v Burundi, která pokračuje 14 let, má za následek obrovské množství utečenců uvnitř země, nedostatek potravin a hrozné násilí, dokonce i na straně těch, kteří by měli lid chránit.

Ačkoliv poslední ozbrojené konflikty znovu narušili hledání souladu a způsobily podiv nad tím, zda jestě existuje dostatečná víra a politická vůle obou stran k mírovým rozhovorům, zdá se že byly učiněny důležité kroky správným směrem. Výsledkem dlouhých a složitých jednání mezi několika stranami je, že povstalečtí vojaci souhlasili s propuštěním značného množství dětských vojáků do začátku května.

Burundi nezbytně potřebuje pomoc členských států EU vzhledem k humanitární krizi, jak bylo požadováno v usnesení, a já rovněž vyzývám každého k podpoře této pomoci.

  Ewa Tomaszewska (UEN). - (PL) Vážená paní předsedající, vystupňované napětí v Burundi, občanská válka mezi etnickými skupinami a násilí je třeba okamžitě ukončit. Stovky zabitých a zraněných lidí je cena, kterou platí za tento konflikt neozbrojení civilisté. Je nezbytné, aby bylo respektováno přímeří, je nezbytné, aby se zapojily mírové jednotky. Finanční podpora, kterou Burundi poskytne Evropská unie, musí být důkladně kontrolovaná a usměrňovaná především na humanitární účely, obzvláště na zdravotní péči, bezpečnost a vzdělání dětí.

  Louis Michel, člen Komise. – (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové: EU vyzvala zúšastněné strany k obnovení dialogu jako jediného prostředku, kterým může být dosaženo pokrok směrem k všeobecnému míru a smíření představujícím naděje lidu v Burundi. Evropská komise je potěšená tím, že se 16. května 2008 delegace z Palipehutu – FNL, která je stranou za osvobození Hutuů – Národními osvobozeneckými silami –, vrátila do Bujumbury, a doufám, že pro obě strany bude možné pokračovat v rozhovorech.

Dávam přednost tomu, abychom nechali jedné straně odpověď, kterou jsem připravil, protože jsem poslouchal množství připomínek a cítím, že je mou povinností uvést nová fakta.

Rád bych vám řekl – ve zkratcee, a abych se vyhnul opakování vynikajících projevů, které jsem si vyslechl, zejména projev pana Hutchinsona, pana Kaczmareka a pana Bowise – zaprvé, že současná situace v Burundi nemá nic společné s etnickými problémy a tvrzením, že se jedná o etnické krizi, to vidíme z jiné a extrémně nebezpečné perspektivy. Z tohoto důvodu se přikláním k názoru pana Hutchinsona, ačkoliv do určité míry lituji, že se tato diskuse koná zde a nyní. Koná se v dost nepříhodném čase, protože si myslím, že nyní bychom měli dát příležitost politickému dialogu. Řeč, kterou jste přednesl, pane Meijere, o etnickém sporu, je nesmírně nebezpečná spekulace.

Zadruhé, pan Hutchinson označil nasledujíci fakt: mezinárodní společenství, zachycené v současném stavu, to se týká i Světové banky – tomuto tématu jsem se věnoval v rozhovoru s Bobem Zoellickem – a Komise, jsou v zajetí našich postupů, které nám brání, když je země vehnána do formální demokracie, uvolnění fondů, aby ukázaly mírové dividendy; toto je jeden z důvodů, proč Burundi pokládá za těžké znovu se pohnout vpřed, tak jak je tomu v případě Libérie, jak je to v případě Konžské demokratické republiky, jak je to v případě jakékoliv země zařazené do skupiny postkonfliktních zemí. Jsme v zajetí našich postupů, nemáme žádnou flexibilitu, a proto nemůžeme poskytnout rychlou reakci na potřebu obnovy těchto zemí, a v tom spočívá skutečný problém Burundi.

Vyhnu se komentování projevu, který vyzýval k nasazení evropských vojenských síl – netvrdím, že je to samostatná problematika – ale je to evidentně problematika, která je do určité míry mimo rámec této diskuse. Pokračujeme v podpoře Burundi, politicky i finančně, v jeho snahách o budovaní míru a sociálního a hospodárskeho zotavení. Rád bych poukázal na to, že naše závazky spolupráce v období 2008–2013 v současnosti dosahují 188 milionů EUR, přičemž bylo navrženo, aby mohly být tyto finance jestě zvýšeny během přezkumu v polovině období. V této souvislosti vám musím připomenout pravidlo, že tuto úroveň financování bude možno zvýšit jedině tedy, když Burundi patřičně převezme všechny finance vyčleněné na počáteční objem pomoci. To je pravidlem, a doufám, že země bude v takové situaci, aby z tohoto přezkumu v polovině období měla prospěch.

Strategie přijatá pro toto nové období zahrnuje zvýšení naší rozpočtové podpory a určuje dvě oblasti, kterým se má věnovat pozornost: zaprvé, obnova a rozvoj venkova, který je klíčový pro zabezpečení přežití obyvatelstva, a zadruhé, oblast zdravotní péče. Naše snahy o podporu této země při její sociální a hospodářské obnově ukazují burundskému lidu to, co mohou očekávat od mírových dividend jako podnětu ke zlepšení situace. Burundi bylo vybráno jako pilotní země s cílem realizace závěrů Rady z listopadu 2007, to už bylo připomenuto, a já jsem potešen, že bylo vybráno právě takto. Též jsme se dohodli, spolu se Světovým potravinovým programem OSN, na zavedení pilotní operace v Burundi, zejména v oblasti vzdělávání a zajišťování potravin pro školáky, protože je zřejmé, že když je dětem poskytnuto jídlo zdarma, budou se chtít přirozeně vrátit zpět do školy. Též vypracujeme případovou studii, která bude zahrnovat Burundi.

V blízké budoucnosti navíc navštívím Burundi, protože Komise se ve velké míře účastní všech těchto snah o zprostředkování. Rád bych dodal, že v době kdy jsem byl ministrem zahraničních věcí, jsem se přímo zúčastnil jednání v meste Arusha s prezidentem Mandelou, čili tuto problematiku znám dost dobře, a mohu vám říci, pane Meijere, že burundská ústava, burundský právní systém a burundský parlament – národní shromaždění a parlament – poskytují všechna ústavní řešení, která jsou potřebná k tomu, aby se tento etnický problém dostal pevně pod kontrolu. Takže to není etnická otázka, je to otázka nepokojů v rámci jedné etnické skupiny spíše než s jinou skupinou a je to očividně rozdílný problém od toho, který se týká FNL. FNL nyní musí přijít k jednacímu stolu, stát se skutečnou politickou stranou a podílet se na zotavení a obnově země.

(potlesk)

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční na konci rozprav.