Ústní vysvětlení hlasování

- Doporučeno do druhého čtení: Åsa Westlund (A6-0179/2008), (A6-0180/2008), Mojca Drčar Murko (A6-0177/2008), Avril Doyle (A6-0176/2008)

  Hiltrud Breyer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, jsem velmi zklamaná, že při doporučení do druhého čtení návrhu paní Westlundové se nepodařilo zakázat azobarviva. To je opravdu velmi znepokojivé, protože označení nezaručuje bezpečnost. Parlament teď v této oblasti ztratil kontrolu a jednoduše se vzdal, naneštěstí nezaujal preventivní postoj. To je velmi politováníhodné.

Přesně stejným způsobem považujeme za znepokojivé, že jsem nebyli schopni zahrnout a regulovat používání geneticky modifikovaných přídavných látek, což by skutečně signalizovalo, jak vážně bereme otázku ochrany spotřebitele. Nejpolitováníhodnější však je, že jsme nezvládli před azobarvivy ochránit děti. Alarmující zjištění southamptonské studie dávají jasně najevo, že se musíme dožadovat zákazu, a že tento zákaz potřebujeme.

A vlastně o čem jiném hovoří princip prevence, pokud ne o tom, že musíme vyvodit důsledky, dojde-li k náznaku rizika? V tomto případě důsledky jasně naznačují potřebu zákazu. Navíc, když všeobecný zákaz nakonec neprošel, považuji za velmi politováníhodné, že se nám stále nepodařilo vydat zákaz produktů, které jsou určené hlavně pro děti..

- Doporučeno do druhého čtení: Åsa Westlund (A6-0180/2008)

  Neena Gill (PSE). - Vážený pane předsedající, hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože podporuji postup, který byl zvolen.

Vítám harmonizaci používání přídatných látek v látkách určených k aromatizaci potravin v celé EU. Nařízení o používání přídatných látek v potravinách pomůže monitorovat, aktualizovat a upravovat existující právní předpisy v této oblasti a přispět k větší bezpečnosti potravin.

Velmi mě znepokojuje riziko, které také přídatné látky a aromatické látky přinášejí, jejich vliv na zdraví nás i našich dětí, označené nějakými číslicemi začínajícími na E, které negativně účinkují na inteligenci a mohou vyvolat alergie a jiné choroby.

I když potřebujeme větší transparentnost a lepší označení potravin, musíme dbát na rozmanitost evropské populace, která je zvyklá na ingredience z celého světa, jako například koření, kde úplné složení nemusí být hned k dispozici. Musíme tedy zajistit, abychom neomezili spotřebitelům možnost výběru a dovolili jim nadále používat koření, které se používá po celá staletí.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, tato zpráva je ohromně důležitá pro náš každodenní život. Lidé chtějí potraviny, které jsou zdravé a bezpečné. Z tohoto důvodu je důležité, aby postupy pro vydávání licencí pro přidávání přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci do potravin byly transparentní. Pro posílení ochrany spotřebitele, zvláště kvůli lidem, kteří určité látky nesnášejí, by spotřebitelé měli být plně informováni, které potraviny tyto látky obsahují. Z tohoto důvodu je důležité, aby informace na etiketách lehce pochopili běžní spotřebitelé, včetně alergiků. Oprávněné a kompetentní orgány by měly rozhodovat o tom, zda dovolit či nedovolit používání látek, které zlepšují chuť, vzhled či výživné vlastnosti výrobků, a to na základě vědeckých poznatků a hodnocení rizik. Soulad s těmito směrnicemi a požadavky by měl být monitorovaný a předmětem nepřetržité kontroly pro dobro spotřebitelů na našem jednotném společném trhu.

- Doporučeno do druhého čtení: Mojca Drčar Murko (A6-0177/2008)

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Podporuji aspiraci předloženého návrhu zajistit pravdivé a srozumitelné označování potravinových výrobků včetně aromatických přísad.

Plně se též ztotožňuji s cílem ochrany zdraví spotřebitele, k naplnění tohoto cíle je nepochybně třeba zabránit vstupu výrobků vyvolávajících nebezpečné toxikologické účinky na trh. Stejně nevyhnutelné je chránit veřejnost a zejména zranitelné skupiny před těmito negativními následky nadměrného nasazování některých aromatických prvků, jako je obezita či deformace chuťových preferencí dětí.

Jsem přesvědčen, že tyto návrhy zvyšují kvalitu nařízení, upevňují jeho vnitřní logiku i věcnost řešení. To se týká zejména postoje výboru, že stanovené maximální úrovně určitých složek by se neměly uplatňovat v případě, že dotčené potraviny neobsahují žádné přídatné látky určené k aromatizaci potravin, ale pouze byliny a koření, ve kterých se tyto složky přirozeně vyskytují.

- Doporučeno do druhého čtení: Avril Doyle (A6-0176/2008)

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Zabezpečení harmonizace právních předpisů pro kontrolu používání enzymů v potravinářském průmyslu je v zájmu celého Evropského společenství.

Naším hlavním cílem je zaručit vysokou míru bezpečnosti potravin na ochranu zdraví lidí. Zároveň je nutné zajistit stejné podmínky pro všechny výrobce a tím podpořit čestný obchod v odvětví potravinářských přídatných látek.

V první řadě chci vyjádřit podporu ustanovením na ochranu spotřebitele. Používání potravinářských enzymů nesmí vadit spotřebiteli pokud jde o kvalitu, původ, čerstvost nebo výživnou hodnotu výrobku. Konečný spotřebitel musí být informován o fyzikálním stavu potraviny nebo o zvláštní úpravě, kterou potravina prošla. Informace týkající se potravinářských enzymů a přídatných látek musí být řádně označeny, lehce čitelné a pro kupujícího jasně srozumitelné.

- Doporučeno do druhého čtení: Peter Liese (A6-0220/2008)

  Péter Olajos (PPE-DE). - (HU) Děkuji, pane předsedající. Evropská rada a Evropský parlament společně rozhodly snížit emise oxidu uhličitého o 20% do roku 2020, ale ve skutečnosti mezinárodní dohody stanovují snížení o 30%, potom o 60% nebo 80% do roku 2050.

Dosáhnout těchto cílů, všichni původci emisí, všechna průmyslová odvětví a dokonce i my, lidé v domácnostech, se musíme víc snažit. Kdybychom žili v perfektním světe, kde by dostupná paliva nebyla limitovaná a drahá a kde by se stále neprohlubovaly problémy životního prostředí, nehlasoval bych pro tuto současnou legislativu.

Nehlasoval bych pro ni, protože je jasně restriktivní a znevýhodňuje nové členské státy EU a maďarské aerolinie. Bohužel, nežijeme v perfektním světě, zásoby pohonných látek klesají a jejich cena stoupá, ale my dnes musíme něco učinit pro to, abychom změny klimatu zastavili.

A tak, i když s vědomím, že tato legislativa přivede aerolinie nových členských zemí EU do těžké situace, hlasoval jsem pro tuto legislativu, protože si myslím, v zájmu budoucnosti, že cíle, které jsme si společně určili, musíme splnit. Musíme zastavit klimatické změny.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Pane předsedo, velice si vážím práce zpravodaje Petera Liese, kterému se podařilo prosadit v jednání s Radou maximum z toho, co Parlament navrhl již loni v listopadu v prvním čtení. Výsledkem je ucelený koncepční text, kterým jsme mohli s klidem schválit začlenění letectví do systému povolenek emisí skleníkových plynů a zrušit tak do konce roku 2012 dnešní ekonomické zvýhodnění letectví vůči pozemní dopravě. Návrh šetří navíc nové společnosti díky 15 % povolenek pro aukce a rozšiřuje se i na lety z Evropy a do Evropy. Navazuji na své vystoupení v listopadu a zdůrazňuji, že pro snížení emisí v ovzduší na Zemi je ale podstatné přesvědčit o regulaci i zbytek světa. Věřím, že se nám podaří brzy uzavřít dohodu s USA a dalšími zeměmi. Vítám omezení výjimek. Narozdíl od letecké záchranné služby osobně nevidím důvod, proč by se na lety státníků či panovníků neměla vztahovat stejná pravidla, jde-li o ochranu životního prostředí.

  Christoph Konrad (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem proti společnému stanovisku o začlenění letectva do obchodu s emisemi z různých důvodů.

Letectvo se na celkových emisích v dopravním sektoru podílí méně než 5 % a z tohoto hlediska zde hrajeme jakousi symbolickou politiku. Kromě toho jsme jako Evropané nebyli schopni najít globální přístup k této otázce, což znamená, že naše opatření přivedou evropské aerolinie a též letiště do neférového znevýhodněného postavení. A co je horší, ve skutečnosti se nám nepodařilo – tehdy by to bylo jasné – uskutečnit řádnou analýzu nákladů a výnosů.

To znamená, že opatření, na kterých jsme se dnes dohodli, nejsou ani racionální ani nevyhnutelná. Vytvořili jsme situaci, která není výhodná a která v podstatě odporuje lisabonské strategii. Ve skutečnosti jsme postavení Evropy neposílili. Zmrzačili jsme ji a učinili jsme to jednostranně, a to je důvod, proč jsem proti tomuto společnému stanovisku. Učinili bychom lépe, kdybychom se více věnovali naší infrastruktuře a vytvořili jednotné evropské nebe. To by přineslo úsporu nákladů, což by bylo daleko přínosnější než opatření, která jsme tu dnes odsouhlasili.

- Report: Richard Corbett (A6-0197/2008)

  David Sumberg (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, podobně jako většina konzervativců si myslím, že je nevyhnutně potřeba tento Parlament reformovat.

Ve svém životě jsem měl obrovské privilegium působit nejen zde, ale i v dolní sněmovně parlamentu a v místních státních úřadech ve Spojeném království. Musím říci, že v těchto jiných orgánech – místních úřadech a parlamentě – je více demokracie a součinnosti než v tomto Parlamentě.

Co potřebujeme vidět, je angažovanost poslanců Parlamentu v procedurách pro diskuse. Chybí tu diskuse, chybějí argumenty, chybí zápal a chybí oduševnění, a problémem zprávy pana Corbetta – opravdu v dobrém – je, že předseda tohoto Parlamentu dostane ještě více pravomocí. To je špatně! Čím bychom se měli zabývat, pokud budeme v budoucích letech racionální, je přidělení větších pravomocí poslancům a zmenšení pravomoci předsedovi. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, jako stádo ovcí se potácí většina poslanců tohoto Parlamentu od jedné Corberttovy reformy k druhé a každá z těchto reforem znamená méně demokracie a méně práv pro poslance tohoto Parlamentu. Pak se ještě tvrdí opak! Říká se, že poslanci chtějí víc diskusí, ale diskuse o vlastních iniciativních zprávách jsou rušené a nahrazované písemnými prohlášeními. Slovo parlament však pochází ze slova parlare a nikoli z dodržování minuty na projev. To je pro byrokraty. Lidé hovoří o potřebě mít víc času na legislativní práci. To bychom mohli mít ve čtvrtek a v pátek. Problém je, že to nevyužíváme. Proto nemáme dostatek času na legislativní práci.

Skutečná reforma parlamentu – a zde dávám kolegovi Sumbergovi za pravdu – by byla něčím úplně jiným. Bereme si svá vlastní práva, zkracujeme si čas na příspěvky, nemůžeme předkládat pozměňovací návrhy, což znamená, že se zbavujeme vlastní schopnosti tvorby kompromisů. Ode dneška tu budou jen ideologické hádky o rigidní texty.

Toto rozhodně považuji za černý den v historii Parlamentu, ve kterém pracuji skoro 29 let. 15 let jako spolupracovník a 14 let jako poslanec Parlamentu. Myslím, že tento proces parlamentní samokastrace už zašel příliš daleko. Dokonce i Výbor pro zahraniční záležitosti teď ztratil některé své pravomoci a potenciál. Je mi to velmi líto.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Pod rouškou reforem, které by měly zefektivnit práci Parlamentu, zavádí Corbettova zpráva několik opatření, která s tím nijak nesouvisí. Naopak, je to spíš o úpravách jednacího řádu, které do normálního fungování parlamentu zavedou pouze omezení. Nejjasnějším příkladem toho je pozměňovací návrh čl. 110 odst. 4, které by omezilo počet normálních písemných otázek na tři za měsíc. Zpravodaj ve své důvodové zprávě tvrdí, že tento limit se zavádí, aby se předešlo takzvanému zneužití práva poslanců na kladení otázek.

Podávání písemných otázek je jedním z nejdůležitějších prostředků, kterým my, jakožto poslanci Parlamentu, vykonáváme svojí úlohu dohledu. Předpoklad, že toto může vést k zneužití, je ve skutečnosti urážkou každého poslance Parlamentu, který svoje povinnosti bere vážně. Tento typický příklad socialistického hledání viníka je v každém případě pro tento Parlament, a vlastně pro kterýkoli parlament, nedůstojný!

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Tento Parlament opravdu nasazuje všechny páky na posílení obrazu eurokracie jako nějaké totalitní doktríny, která už dále netoleruje žádnou opozici. Tentokrát jde o drastické omezení práva poslanců Parlamentu na kladení otázek Komisi.

Komise, obor zaměstnávající 10 000 úředníků, kteří příliš zasahují do všemožných věcí, si zjevně nahlas stěžuje na pracovní zátěž, kterou parlamentní otázky přinášejí. Proboha, jaká je to arogance ze strany instituce, jakou je Komise, která zjevně pohrdá jakoukoli formou demokratické kontroly takřka neodpovídáním na parlamentní otázky, obyčejně jejich celkem neadekvátním zodpovězením a vždy daleko od věci. Skutečnost, že Parlament se před mocnými eurokraty plazí, je jednoduše hanebná!

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, možná se sám sebe ptáte, proč vstávám a dávám vysvětlení k hlasování na většinu věcí na tomto místě. Je to zkrátka kvůli takovým věcem jako Corbettovy reformy. Jako osoba s trochu odlišnými názory, než jsou názory velké skupiny, ve které sedím, jsem dost často vyloučen z řečnění v době hlavní diskuse, a to je určitě důvod, proč bychom sem měli vnést víc demokracie, víc menších skupin a víc pravomocí pro jednotlivé poslance.

Vždy když vidím Coberttovu zprávu, pomyslím si, že ve skutečnosti je Richard Corbett pro Parlament to, co byl Gríma Červivec pro krále Theodéna v Pánovi prstenů. Vždy, když řekne, že máme víc demokracie, učiníme krok dozadu. V tomto Parlamentě se v této chvíli děje něco vážně zlého. Je to neradostné, je to nedemokratické a je to vážně nesprávné. Proto jsem hlasoval proti zprávě:

  Syed Kamall (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, před několika měsíci někteří poslanci Parlamentu, včetně mě, rozmýšleli o použití existujícího jednacího řádu na odsunutí hlasování o Ústavě oděně do šatů Lisabonské smlouvy. V té době předsedající ignoroval pravidla, aby zkrátil vysvětlení hlasování. Později si svévolně přisvojil pravomoci prostřednictvím Výboru pro ústavní záležitosti.

Corbettova zpráva teď žádá, další omezení demokratického práva poslanců klást otázky Komisi a Radě. Jak může tento Parlament hovořit o krytí takzvaného demokratického deficitu, když práva poslanců jsou oklešťována nedemokratickými silami? Jistě, zkouškou demokracie je tolerance odlišných názorů nebo názorů menšiny. Musíme se ptát, jaké kroky se dále podniknou? Kdo zastaví naše klouzání po kluzké ploše jménem takzvané efektivnosti? Možná je zahalené diktátorství preferovanější než demokracie. Prosím, otevřete oči: nechte nás bojovat za demokracii.

– Zpráva: Jutta Haug (A6-0262/2008)

  David Sumberg (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, možná je překvapující, že konzervativci a já jsme měli na tuto věc jiný bič a nakonec jsme dospěli k názoru, že i když jsme všichni pro přísnou rozpočtovou kontrolu Evropské unie – ve skutečnosti už velmi dlouho trpíme neochotou auditorů uzavírat účty Evropské unie – takže se nelze divit, že se nám názory na tuto zprávu rozcházejí. Proč? Protože se opakovaně odvolává na Lisabonskou smlouvu.

Vzkaz musíme poslat těm, kdo mají na tyto záležitosti vliv. Lisabonská smlouva je mrtvá. Irský lid ve své velké moudrosti odmítl tuto smlouvu demokratickým hlasováním, a i když lidé v Bruselu a lidé zde ve Štrasburku budou pracovat, lichotit se, podplácet a intrikovat při pokusech přesvědčit Iry, aby změnili názor, rozhodnutí lidu by mělo zvítězit. Irsko v tomto případě zastoupilo obyvatele Evropy. Naslouchejme tedy jejich hlasu.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, jak vám mohou potvrdit vaši kolegové vedle vás, vždy se snažím ujmout se slova k otázkám rozpočtu.

Velmi dobře se mi letos pracovalo se zpravodajkou pro rozpočet Juttou Haugovou. Bylo to tehdy, když měla naposledy rozpočet, že se mi podařilo předložit skoro 500 pozměňovacích návrhů k jejímu rozpočtu do diskuse ve výboru, a několik z nich se dostalo až na plenární schůzi. Je to dobrá osoba pro spolupráci a rozumí mnoha problémům, které mám s těmi částmi Lisabonské smlouvy, na které se už připravuje rozpočet, předpokládám, že na právním základě finančních vyhlídek, které odsouhlasila Rada – i když jsem přesvědčen, že je to nesprávné. Chápe, že mám velký problém s některými mimovládními organizacemi, které jsou financované z rozpočtu Komise na lobbování ve věci v podivném symbiotickém vztahu, který už dál nemůže pokračovat, a ví, že mám velmi zvláštní vztah k paralympijskému hnutí, které by mělo někdy v budoucnosti mít užitek z evropského rozpočtu.

Ve všech těchto záležitostech mám pro paní zpravodajku velký respekt, ale jsem zvědav, zda na tomto místě ještě vůbec někdo věnuje pozornost rozpočtu, kromě malého počtu rozpočtových kouzelníků, kteří na tomto místě existují jen v několika výborech.

– Zpráva: Marcin Libicki (A6-0225/2008)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Jak víte, před více než půlrokem podalo do našeho Parlamentu několik stovek tisíc občanů EU petici o vlivu plynovodu Nord Stream na životní prostředí a dnes, po více než půl roce, dostali od Evropského parlamentu odpověď a dozvěděli se o jeho stanovisku k této důležité otázce.

Děkuji vám všem, kteří jste hlasovali pro tento dokument, velmi děkuji pánům Libickému a Beazleyemu a také dalším kolegům za jejich přínos při přípravě tohoto dokumentu. Jsem upřímně vděčen všem poslancům, kteří svými hlasy dali jasně najevo, zaprvé, že Evropská unie plyn potřebuje, a za druhé, že občané EU žijící u Baltického moře jsou za zachování moře pro budoucí generace odpovědni.

  Victor Boştinaru (PSE). - (RO) Především mi dovolte poděkovat všem kolegům, kteří dnes hlasovali pro Libického zprávu. Tato zpráva nehovoří o rusofobii nebo „plynofobii“, ale poukazuje na fakt, že Evropský parlament nemůže odmítnout a otočit se zády ke stížnostem, pokud se jedná o citlivou politickou otázku.

Otázka společné energetické politiky by měla být vyřešena jejím předložením na úroveň Evropského společenství. Do té doby by měly být bilaterální dohody začleněny do autentické vnitřní politiky v oblasti energetiky s cílem zabezpečit dosažení dvou hlavních cílů:

1. výsledek každého jednání by měl být prospěšný pro každý členský stát,

2. tím by bylo možno zamezit zranitelnosti členského státu EU zapojeného do bilaterálních dohod se třetími zeměmi.

Podle mého názoru toto jsou podmínky pro energetickou strategii Evropské unie a je to velká úloha, kterou by se měl Evropský parlament v dalším období zabývat.

  Zuzana Roithová (PPE-DE) , písemně. – (CS) Také mne zneklidňují obavy desítek tisíc občanů, kteří peticí upozorňují na rizikové okolnosti stavby největšího plynovodu na dně mělkého Baltského moře.

Jejich petice inspirovala veřejné slyšení a zprávu EP, které odhalují nutnost zahrnout do rozhodování další země, a hlavně EU. Problémem jsou ekologická rizika kvůli rozsáhlým pohřebištím válečných vraků a munice na dně moře i riziková chemická metoda čištění plynovodu před jeho uvedením do provozu.

Netroufám si vyjadřovat se k alternativní pozemní trase, ale jsem hluboce přesvědčena, že je nutné, aby se Evropská komise a Rada řádně ujaly své koordinační povinnosti a v zájmu nejen pobaltských zemí důsledně požadovaly na investorovi převzetí plné odpovědnosti za případné ekologické škody a vyžádaly si nezávislé hodnocení dopadů i hodnocení alternativní trasy po pevnině.

Severní trasa dodávek plynu z Ruska je důležitá, a proto je nutné, aby EU uzavřela s Ruskem dohodu o podmínkách kontroly výstavby, ale i bezpečného provozu plynovodu. Vždyť Rusko dosud neratifikovalo úmluvu z Espoo. Bohužel dosud nemáme společnou energetickou politiku a unijní standardy. Toto je příklad, kdy Evropané potřebují namísto bilaterální dohody mezi Německem a Ruskem dohodu unijní a souhlas s výstavbou i pobaltských zemí. Parlament k tomu nyní vysílá jasný politický signál.

  Leopold Józef Rutowicz (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, plně podporuji zprávu pana Libického. Z pozměňovacích návrhů nevyplývají žádné výhody, což závěry pouze oslabuje. Plynovod je nebezpečný pro životní prostředí, pro moře a pro země u Baltského moře. Další otázkou jsou náklady na stavbu, které jsou několikanásobně vyšší než by potřeboval Nord Straeam na výstavbu pozemního plynovodu. Byli by to obyvatelé Německa a Evropy, kteří by museli uhradit tyto náklady navíc, poněvadž náklady na stavbu by se připočítaly k ceně každého předaného metru kubického plynu. Kdo na tom získá? Lobbyisti, stavební společnost a ruští politici. Za tyto peníze byste mohli postavit několik jaderných elektráren, což by zredukovalo používání plynu a emise CO2.

Máme na starosti dozor nad bezpečností a penězi lidí Evropské unie. Je to naše morální odpovědnost a panu Matsakisovi vzkazuji, že jsem proti výstavbě plynovodu v Baltském moři.

  Bogusław Rogalski (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych vyjádřit svoje velké uspokojení z takřka jednomyslného hlasování tohoto Parlamentu pro zprávu o účincích plánované výstavby takzvaného baltského plynovodu spojujícího Rusko a Německo přes přirozené prostředí Baltského moře.

Baltské moře je typicky kontinentální moře s mělkým dnem a omezenými možnostmi výměny vod se světovými oceány. Kromě toho se na dně Baltského oře nachází velké množství potopených chemických zbraní, což by v době výstavby na tomto dně mohlo vést k ekologické katastrofě. To je z pohledu Evropy velmi důležité.

Je tu však i další, důležitější otázka týkající se této zprávy. Investice do energetiky zahrnující členské státy EU by měly být předmětem evropské kombinované pozornosti a starosti v celé EU a jejích obyvatelů, nejen obyvatel jedné země, v tomto případě Německa. V první řadě musíme myslet na evropskou solidaritu a zajištění energetické bezpečnosti pro celou Evropu. To se v současnosti neděje.

Doufám, že touto zprávou vyšle Evropský parlament jasný signál Radě a Komisi, ale především německé vládě, že rozhodovat o baltském plynovodu by neměly jen dvě země, ale k rozhodnutí by mělo dojít s pochopením a souhlasem tohoto Parlamentu a všech členských zemí EU.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto důležitou zprávu pana Libického, poněvadž severoevropský plynovod je projekt, který by mohl mít dozvuky až na osm členských států Evropské unie. Proto si myslím, že Unie by si v této věci měla připravit vlastní stanovisko, pro které je klíčovým spolehlivý a nezávislý výzkum a analýza odkrývající ekologická rizika a zavádějící řádné mechanismy monitorování činnosti v této oblasti. Co dnes potřebujeme je společná a jednotná energetická politika bez vzájemného obviňování z pokusů hledět pouze na vlastní národní zájmy na náklady celého Společenství. Musíme připravit společné stanovisko k této záležitosti, které bude zohledňovat otázky energetické a životního prostředí, jakož i otázky vztahující se k bezpečnosti jednotlivých členských států EU. Zvláště v této otázce by měla teď Evropa prokázat jednotu.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který je teď placen za vedení poradního výboru pro projekt baltského plynovodu, naléhal na tento projekt, když byl šéfem vlády. Bezcitně dohodl podrobnosti operace s Moskvou za zády evropských sousedů a tím nejenže vzbudil historický strach, ale také vytáhl celkem opodstatněné ekologické a ekonomické otázky, na které neexistuje uspokojivá odpověď.

Proto bych chtěl jasně říci, že tento projekt může být realizován jen tehdy, když se strach a obavy sousedících zemí a partnerů EU vezmou vážně a pouze když s tím oni sami budou souhlasit. Rozhodování tohoto druhu přes hlavy sousedících států je neevropské, a proto v mých očích nepřijatelné. Navíc, polští a čeští poslanci mi dají za pravdu, to samé se děje v jiných záležitostech, jako jsou raketové základny a vydávání víz.

Všechny strany se musí na sebe dobře podívat a zjistit, že jakmile přijde řeč na zahraniční vztahy, my v Evropě si v těchto důležitých politických oblastech potřebujeme udržet solidaritu, protože jen tehdy nás naší mezinárodní partneři budou brát vážně. Jakožto německý poslanec v tomto Parlamentu jsem proto hlasoval pro Libického zprávu a proti neuvážené stavbě baltského plynovodu.

  Rainer Wieland (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, věřím, že jsme alespoň teď našli rozumný text, který můžeme přijmout. Bohužel, je mi líto, že stále existuje víc problémů s koherencí. Nejvíc ze všeho je mi líto především činů těch, kteří si dnes stěžovali na to, že zobrazovací panel nefungoval.

Před čtyřmi týdny jsme ve výboru viděli, jak hlasování bezcitně pokračovalo i přesto, že nebylo přítomno 22 jazyků. Proto jsem vysloveně proti postupu, který jsme zvolili. To vše se týká ekonomických záležitostí a historických otázek a určitě sem patří i energetika a pravděpodobně i životní prostředí. Životní prostředí se však předvádí jako monstrance a je velmi pozoruhodné, že Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, který by měl reagovat jako první, odmítl přednést jakékoli stanovisko.

Postup, který jsme zvolili, nebyl správný. Měli bychom být schopní vyprodukovat lepší text. Proto – a to především z procedurálních důvodů a pro různá jednání v Petičním výboru – jsem pro zprávu nehlasoval.

- Zpráva: André Brie (A6-0269/2008)

  David Sumberg (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, chtěl bych podat vysvětlení hlasování o této otázce jednoduše s jednou poznámkou. V Afghánistánu se dnes stavějí na odpor Spojené státy a Británie a jedna nebo dvě další země. Staví se na odpor tomu, co si myslím, že je největší hrozbou pro Evropu od druhé světové války, a tou je hrozba mezinárodního terorismu.

Problémem zůstává, že mnohé evropské země se na odpor nestavějí. Ano, jsou v Afghánistánu. Ano, některá jejich vojska tam jsou, ale aktivně působí – budu otevřený – pouze britští a američtí vojáci. Vzdávám hold statečnosti především britských vojáků a mladým mužům a ženám, kteří této věci obětují své životy.

Mohli jsme se už v Evropě naučit, že není možné uchlácholit někoho, kdo nás chce zničit. Tuto lekci jsme mohli absolvovat v 30. letech minulého století. Mohli jsme se to naučit ve vztahu k sovětskému komunismu – ale, obávám se to říci, ještě jsme se to nenaučili, a je důležité, že to je.

  Eoin Ryan, jménem skupiny UEN. – Vážený pane předsedající, myslím, že mnozí z nás si uvědomují problémy, které zneužívaní heroinu přináší jednotlivcům, jejich rodinám a jejich komunitám celosvětově ale i v Evropě. Evropa nasadila mnohá pokroková opatření na úrovni Společenství na řešení zneužívání heroinu a mnoha způsoby ukazuje světu, jak tento problém řešit díky léčení a jiným podobným programům.

V současnosti však 90 % heroinu, který se dostává do evropských ulic, pochází z Afghánistánu. Myslím, že opatření, která v současnosti přijímáme, ve skutečnosti nefungují. Otevřené hospodářství v Afghánistánu a rebelové se vzájemně posilují. Drogy financuje Taliban a existující bezpráví a násilí ulehčuje pěstování máku. Uskutečnilo se mnoho pokusů přesvědčit farmáře, aby přešli od máku na jiné plodiny, ale ty naneštěstí selhaly.

Nepřekvapuje, že v Afghánistánu stále existují maková pole, hlavně v provincii Hílmand a Kandahár, poněvadž tento lukrativní obchod má hodnotu okolo 500 milionů USD ročně pro pěstitele opia a okolo 3,5 miliard USD pro jeho pašeráky a zpracovatele. Tím, že skutečně neřešíme tento problém u zdroje a neposkytujeme pěstitelům opia trvale udržitelné alternativy, škodíme nejen obyvatelům Afghánistánu, ale i obyvatelům Evropy. Co se v současnosti naneštěstí děje, je, že se Afghánistán mění na další drogový stát, a podívejte se na všechny ty problémy, které přinesla Kolumbie.

Je mi jasné, že to není lehké. Je mi jasné, že pokusit se tuto situaci v Afghánistánu řešit je extrémně těžké pro všechny lidi, kteří se o to snaží, ale myslím si, že opatření, která v této chvíli podnikáme, reálně nefungují. Neznám řešení. Mnoho jsem o tom četl a uvědomuji si, že existují lidé, kteří se s nasazením vlastního života snaží a pouštějí do řešení tohoto problému.

Myslím si, že problémy s heroinem v Evropě začínají narůstat. V tomto roce zadržely úřady v Irsku rekordní množství heroinu a nedávné zprávy poukázaly na tamní velké problémy mladých žen se zneužíváním heroinu. Jako bývalý ministr zodpovědný za drogy si myslím, že na zefektivnění boje proti ilegálnímu pašování drog je potřebná větší koordinace mezi všemi členskými státy EU a též spolupráce s dalšími státy sousedícími s Afghánistánem.

  Carlo Fatuzzo (PPE-DE). - (IT) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože člověk by musel být slepý, aby neviděl, že v Afghánistánu existují hadí hnízda opozice k demokratickému světu. Demokratický svět se snaží bránit proti teroristickým útokům, ke kterým došlo v několika velkých státech po celém světě, a i když jsme nad teroristy zaznamenali několik vítězství, musíme teď bojovat s jedovatým pozadím organizace, kterou je nezbytné smést z povrchu zemského a která se po rozhodující porážce, kterou utrpěla v Iráku, teď snaží přeskupit v Afghánistánu. Proto musí Evropa v tomto odvážném jednání stát Spojeným státům bok po boku.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, geniální zahraničně-politický stratég Franz Josef Strauss, jehož 20. výročí smrti si budeme připomínat 3. října tohoto roku, vždy říkal, že jak si svoje sako nesprávně zapnete, musíte ho znovu rozepnout, abyste ho mohli zapnout správně. To je přesně ta situace, kterou teď máme v Afghánistánu, protože používáme nesprávnou politickou strategii. Své úsilí jsme namířili na menšinové skupiny Severní aliance a ignorovali jsme reprezentativní síly většinové populace, zejména Paštuny. Proto tam politika a demokracie jednoduše nefunguje.

Pokud se nám nepodaří získat většinu reprezentativní paštunské komunity na stranu západu, demokracie a našich povinností, pak v Afghánistánu dramaticky propadneme, což se teď zdá být stále blíž. Proto bych jednoduše apeloval na všechny zainteresované, abychom zvážili začít v Afghánistánu od začátku a nehnat Paštuny do rukou zbytku Talibanu, přičemž se Paštuni a Taliban hází do jednoho pytle. To by byla velká chyba. Potřebujeme novou politickou strategii, takovou která je diferencovanější.

Jakožto Evropané známe národnostní problémy pravděpodobně lépe než ostatní. Naše zkušenosti bychom v Afghánistánu měli aplikovat moudře a kompetentně.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, chtěl bych ještě jednou poděkovat tlumočníkům, že zůstali tak dlouho, s kratší přestávkou na oběd a poslouchali naše vysvětlení k hlasování. Kdyby nebylo Corbettovy zprávy a všech těchto věcí, které nás nutí vysvětlovat hlasování, všichni jsme mohli jít na oběd výrazně dříve.

Nejprve bych se chtěl připojit ke slovům pana Eoina Ryana. Myslím, že výřečně představil jeden z největších problémů, které máme s Afghánistánem. Měl jsem stejné připomínky, jako můj moudrý kolega pan David Sumberg. Nemohu uvěřit všeobecné troufalosti tohoto místa už jen rozpravou o této věci, když uvážíte, kolik z členských států EU nasadilo v Afghánistánu své vojáky do akce v prvním sledu. Mám mnoho voličů a dva z nich se nedávno vrátili z Afghánistánu mrtví. Ubezpečuji vás, že nikdo nenasazuje vojáky se zlými úmysly, ale toto je pro nás opravdu důležitý případ.

Protiví se i všeobecný antiamerikanismus tohoto místa. Opravdu nechápu protiválečné cítění tohoto místa a je tu několik lidí, kteří jsou naprosto zbabělí ve svých činech, kteří hází kamenem z bezpečí tohoto místa, zatímco jiní opravdu riskují své životy za zlepšení situace nás všech.

Písemné vysvětlení hlasování

– Zpráva: Jacek Saryusz-Wolski (A6-0271/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu mého váženého polského kolegy Jacka Saryusze-Wolského, který v prvním čtení postupu spolurozhodování navrhuje schválit návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, které upravuje nařízení z roku 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství. Bylo by důležité objasnit existující ustanovení o finančních prostředcích Společenství řízených finančními zprostředkovateli, protože aktuální znění o možnosti pokračování v reinvestování těchto prostředků je nejednoznačné. Navíc se zdá logické autorizovat Evropskou investiční banku v rámci nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) na reinvestování zdrojů pocházejících z minulých operací. Poněvadž předešlá nařízení nepočítala s možností reinvestování prostředků, vracejí se „zpětné toky“ do rozpočtu Společenství. Díky navrhovaným změnám bude EIB moci reinvestovat tyto prostředky v kontextu FEMIP, pokud Komise nerozhodne o ukončení operace.

  Titus Corlăţean (PSE) , písemně. − (RO) Podpořil jsem přijetí obecných ustanovení s ohledem na zřízení evropského nástroje sousedství.

Myslím si, že tento nástroj by se měl rozvíjet a finanční a rozpočtové priority Evropské unie by se měly pohnout směrem k východnímu rozměru politiky sousedství, který by měl zahrnovat Moldavskou republiku a Ukrajinu.

Podpořil jsem přijetí zprávy s cílem víc hovořit o řešeních ve věci přípravy a integrace Moldavské republiky do EU v zjevné korelaci s demokratickými procesy v oblasti svobody médií, reforem soudnictví, garantováním základních práv občanů a zajištění práv opozičních stran ve volební kampani v roce 2009.

– Zpráva: Neil Parish (A6-0270/2008)

  John Attard-Montalto (PSE) , písemně. − Odvolávám se na svoje stanovisko s ohledem na zavedení společných kritérií, která jsou jasná vzhledem ke grantovému plánu spadajícímu přímo pod SPP. Též bych se odvolal na zavedení pomoci, práv a povinností pro zemědělce a chovatele.

Návrhem, který se nachází ve stádiu tvorby, by se měla vykrystalizovat kritéria tak, aby členské státy EU byly oprávněny poskytovat pomoc chovatelům produkujícím hovězí a telecí maso.

Tento systém se odborně nazývá „vázaný“ (tvz. coupled), a když se Malta rozhodla pro zavedení plně nevázaných (tzv. decoupled) plateb, hlasoval jsem pro na základě věci, která je v národním zájmu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) BSE, skandály s masem a podobné případy, kdy EU ne vždy zanechala dobrý dojem, způsobují, že se lidé ve vztahu k potravinám cítí nejistě. Pokud bavorské úřady opravdu léta nevěděly o aktivitách italských gastronomických banditů, kteří zpracovávali a prodávali zkažený sýr, a pokud nefungovala spolupráce při nedávném skandálu s vínem, pak vše podtrhují vážné nedostatky v evropském systému hlášení, které musí být ihned odstraněny.

Současná krize v potravinářském odvětví také jasně ukazuje, jak důležitá je potravinová soběstačnost pro kteroukoli zemi. Proto bychom měli poskytovat větší podporu naším vlastním drobným zemědělcům a především též našemu ekologickému zemědělství. Potřeba zlepšení zemědělských výsledků se nesmí stát výmluvou pro další uvolňování cesty genetické technologii přes zadní dvířka EU. Pokud obyvatelstvo geneticky modifikované potraviny odmítá, EU musí tento postoj podporovat, a nikoli vycházet v ústrety některým velkým koncernům.

– Zpráva: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (A6-0290/2008)

  John Attard-Montalto (PSE) , písemně. − Historicky daným průmyslem Malty jsou opravy lodí. Práce v přístavech je nebezpečná. Spolu se stavebním průmyslem tvoří dvě hlavní oblasti s větším výskytem úrazů. Zatímco stavební průmysl zaznamenává pomalé zlepšení bezpečnosti používané techniky, přístavy kladou větší důraz na bezpečnost při práci.

V současnosti čelí maltské přístavy velké zkoušce. Nacionalistická vláda je chce za každou cenu zprivatizovat. Zdá se, že žádná jiná alternativa nepřichází v úvahu. Nezdá se, že by se diverzifikace, vyplňování mezer v průmyslu nebo specializace na opravy výletních lodí ocitly v plánu diskuse.

I přesto, že maltská labouristická strana a všeobecný odborový svaz vládě vzkázaly, že jsou připraveni jednat na záchranu loděnic. Tyto loděnice vychovaly vysoce kvalifikované odborníky nejen pro sebe, ale i pro maltský průmysl. Jejich kvalita je nepřekonatelná.

Já osobně jsem hodnotil jejich výbornou kvalitu, když mi na konci funkčního období minulé labouristické vlády premiér přenechal zodpovědnost za přístavy. Mohu též dodat, že já osobně mám pro loděnice slabost, poněvadž tam v 50. letech minulého století pracoval i můj otec.

– Zpráva: Dariusz Rosati (A6-0232/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. – (FR) Na základě zprávy mého polského kolegy Dariusze Rosatiho jsem hlasoval pro legislativní rozhodnutí, které v souladu s jednacím řádem upravuje návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES z 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Podle článku 171 Smlouvy o ES, Společenství může zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému uskutečnění výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrací prováděných Společenstvím a v budoucnosti bude něco takového stále více pravděpodobné. Proto bylo logické definovat vhodný daňový rámec pro tyto typy postupů tak, že se k nim bude přistupovat jako k mezinárodním subjektům. Navíc, v kontextu jejich přistoupení Bulharsko a Rumunsko, jakož i další nové členské státy EU, mají právo požádat o udělení výjimky vzhledem k osvobození od daně pro malé a střední podniky a schémata DPH použitelné v mezinárodní přepravě cestujících. Pro účely transparentnosti a soudržnosti by tyto výjimky měly být zakomponované do směrnice o DPH.

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Jako zpravodajka mé skupiny jsem hlasovala pro Rosatiho zprávu o návrhu upravit a doplnit některá ustanovení týkající se společného systému daně z přidané hodnoty. Úpravy směrnice o DPH, které navrhuje Komise, jsou podle mého názoru důležitým zjednodušením a vylepšením.

Objasnění rozsahu systému DPH pro dodávky zemního plynu, tepla a chlazení umožní členským státům EU uplatnit si snížené sazby DPH na dodávku tohoto zboží tak, jak je plánováno ve směrnici. V současných podmínkách exploze cen energií si myslím, že je nezbytné umožnit členským státům ÉU zmírnit vliv nadměrného růstu cen energií snížením nepřímých daní. Toto opatření pomůže zmírnit inflační tlak, který má negativní vliv na ekonomickou situaci a na kupní sílu spotřebitelů.

Musím zdůraznit, že členské státy EU, které si přejí snížit svou sazbu DPH na dodávky energií, tak mohou učinit podle už existujících směrnic, zvláště pokud jde o minimální sazby. Nové evropské právní předpisy v této oblasti nepotřebujeme. Vlády členských států EU, které chtějí jednat rychle, mají všechny potřebné prostředky k dispozici.

  David Martin (PSE) , písemně. − Podporuji doporučení obsažené v Rosatiho zprávě. Další vysvětlení součástí směrnice o DPH, jako je např. práva na odečet, prospěje malým a středním podnikům, které by mohly čelit zbytečné byrokracii podle starých podmínek. Proto jsem hlasoval pro změny, které zpráva navrhuje.

– Zpráva: Bogusław Sonik (A6-0221/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Zpráva je zaměřena na Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo roku 1991 (Protokol SEA). Komise podepsala Protokol SEA jménem Evropského společenství dne 21. května 2003 na páté ministerské konferenci s názvem Životní prostředí pro Evropu, která se uskutečnila v květnu 2003 v Kyjevě.

Cílem Protokolu SEA je poskytovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí, včetně zdraví tím, že zabezpečí začlenění zájmů životního prostředí a zdraví do opatření a nástrojů určených na podporu trvale udržitelného rozvoje.

V této souvislosti Evropské společenství míní provést článek 13 Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě z Espoo pomocí postupů pro posuzování dopadů stanovených ve sděleních o posuzováních dopadů, které se vyváženým způsobem zabývají hospodářskými, sociálními a environmentálními hledisky udržitelného rozvoje.

  David Martin (PSE) , písemně. − Zprávu Bogusława Sonika s názvem Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN z roku 1991 o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států bychom měli podpořit. Obavy o životní prostředí a zdraví bychom měli vzít v úvahu, když se snažíme prosazovat trvale udržitelný rozvoj. Hlasoval jsem pro doporučení v této zprávě.

– Zpráva: Ewa Klamt (A6-0246/2008)

  Carlos Coelho (PPE-DE) písemně. − (PT) V říjnu 2004, kdy byla podepsána dohoda o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis, nebylo možné přidružit Lichtenštejnsko kvůli neexistenci dohody o zdaňovaní úspor (tuto dohodu se podařilo uzavřít až o rok později).

S ohledem na to, že politika volného pohybu osob existuje mezi Švýcarskem a Lichtenštejnskem už několik desetiletí, přidružení Lichtenštejnska k této dohodě bylo velmi důležité.

Proto podporuji tuto iniciativu, která prostřednictvím protokolu připojeného k této dohodě přidružuje tuto zemi k Schengenu. Lichtenštejnsko bude muset přijmout a uplatňovat acquis jako celek s výjimkou ustanovení nových zákonů nebo opatření, která souvisí s vymáháním záruk při hledání a/nebo získávání důkazů v rámci vyšetřování nebo trestního řízení za trestné činy spáchané v oblasti přímých daní (které se podle lichtenštejnských zákonů netrestají vězením).

Podporuji stanovisko zpravodajky Ewy Klamtové, aby Evropský parlament souhlasil, jako se stalo v případě dohody, ke které se tento protokol vztahuje. Evropský parlament by však měl mít větší přístup k informacím o probíhajících mezinárodních jednáních, aby byl schopen řádně a jednotně vykonávat své kompetence.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasovala jsem proti této zprávě jako gesto protestu proti neschopnosti Komise a Rady jednat při řešení problémů daňových rájů v Evropě. Samozřejmě, Lichtenštejnsko není v Evropě jediným daňovým rájem, ale jediným způsobem jak přesvědčit tento mikrostát k činům je vystavit ho politickému tlaku. Nadále k němu a jeho obyvatelstvu přistupujeme v rukavičkách, i když jejich bankovní pravidla a tajemství každoročně připraví členské státy EU o miliardy EUR.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Až dosud si Švýcarsko a Lichtenštejnsko uchovávaly privilegované partnerství s EU prostřednictvím různých bilaterálních smluv, což je něco, co bychom určitě mohli doporučit kterémukoli státu, který si přeje zachovat si svou suverenitu a identitu. EU nemůže být příliš hrdá na to, že účast Lichtenštejnska v schengenském programu byla podmíněna dohodami souvisejícími se zdaňováním příjmů z úspor. To připomíná výhružky dohody Schengen/Dublin, které měly přinutit Švýcary dostat rozum.

Nemůže být správné vynakládat miliony na pomoc a dělat různé iluzorní sliby pro nalákání nových členů nebo země víc připoutat k EU a zbavit je tak možnosti jít svou vlastní cestou mimo Společenství.

– Zpráva: Gérard Deprez (A6-0268/2008)

  Carlos Coelho (PPE-DE) písemně. − (PT) V současnosti platné nařízení stanoví jednotný formát pro víza, ale nevedlo k jednotnému číslování víz v členských zemích EU.

Číslo se vkládá s cílem identifikace jednotlivých víz vydaných občanům třetích zemí některým z členských států EU. I přes určité rozdíly existují mezi členskými státy EU čísla dosud nebyla tak důležitá, poněvadž víza se na hranici kontrolují pouze vizuálně nebo strojovým načtením dat.

Jakmile však vízový informační systém (VIS) zahájí provoz, verifikace na hraničních přechodech vnější hranice se bude muset provádět použitím čísla vízové nálepky v kombinaci s otisky prstů držitele pasu.

Je proto potřeba změnit číslování víz tak, abychom sjednotili čísla vízových nálepek, což při verifikačním procesu zaručí, že bude vybrán pouze příslušný aplikační soubor, ve kterém se budou verifikovat otisky prstů osoby předkládající vízum na hraničním přechodu.

Proto podporuji tento návrh na zajištění koherentního a jednotného číslování vízových nálepek používaných v systému VIS, čímž se zajistí, že když tato výměna vízových údajů vstoupí v platnost, bude co možná nejbezchybněji pracovat, a tím se sníží rizika nelegálního přístupu k osobním údajům.

– Zpráva: Christian Ehler (A6-0254/2008)

  Neena Gill (PSE) , písemně. − Pane předsedající, hlasovala jsem pro tuto zprávu a doufám, že obnovení dohod o vědecko-technické spolupráci mezi Evropou a Indií bude smysluplnější, poněvadž vědecká spolupráce dosud nenaplnila svůj potenciál. Dosud to byla jen papírová dohoda a já doufám, že nová dohoda opravdu povede ke konkrétním činům na obou stranách.

Věda a technika jsou klíčovou složkou strategického partnerství mezi EU a Indií a jednou z nejslibnějších oblastí spolupráce, kde ze vzájemné spolupráce mohou získat obě strany.

Posílení existující dohody je pozitivní věc. Tato nová dohoda by se však měla zaměřit na hlavní výzvy, kterým čelíme, především na změny klimatu, zajištění dodávek energie a epidemie. Reálně existuje příležitost spojit výzkumné a vývojové kapacity k dosažení společných řešení.

Nakonec bych chtěla zdůraznit, že tato dohoda nabízí příležitost nejen na spolupráci při řešení velkých světových problémů, ale též příležitost podílet se na tvorbě významného rozdílu v životě Indů, kteří stále nemají přístup k základní technice. Poskytnutím technologií by Evropa mohla napomoci hospodářskému a sociálnímu rozvoji Indie.

– Zpráva: Diana Wallis (A6-0277/2008)

  Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. − (PL) Ve světle zmatku při hlasování bych chtěla vysvětlit, že mým úmyslem bylo podpořit ponechání poslanecké imunity panu Witoldu Tomczakovi, a tak by se měl počítat i můj hlas, teda proti, nikoli pro zprávu.

– Zpráva: Giuseppe Gargani (A6-0222/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Tento návrh si protiřečí, proto jsme se hlasování zdrželi. Přiznávám, určité stránky jsou pozitivní, především možná úprava statutu Soudního dvora, která by dala Evropskému parlamentu právo na podávání komentáře Soudnímu dvoru v takových případech, kdy se přímo nebo nepřímo zpochybňují jeho privilegia tak, aby účast Evropského parlamentu, kdy Evropský parlament není účastníkem jednání, nebyla ponechána na rozhodnutí Soudnímu dvoru. Faktem však zůstává, že ostatní stránky mohou jednoduše posílit federalismus, proto s tímto návrhem nesouhlasíme.

Za podstatný navíc považujeme princip, jakým Evropský parlament respektuje suverenitu členských států EU a tím i jejich vnitrostátních soudů. I když uznáváme, že politika spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními soudy by mohla být zajímavá, musíme trvat na tom, že tato spolupráce nemůže být zneužita na upírání vnitrostátních práv, včetně svrchovanosti vnitrostátních soudů a zásady subsidiarity.

  David Martin (PSE) , písemně. − Zpráva pána Garganiho zkoumá možnosti Evropského parlamentu na obranu jejich výsad před vnitrostátními soudy. V současnosti Parlament není schopen bránit svá rozhodnutí před vnitrostátními soudními dvory. Vítám tuto vlastní iniciativu, jejímž cílem je najít způsob, jak zlepšit soudržnost politiky mezi členskými státy EU.

- Doporučeno do druhého čtení: Åsa Westlund (A6-0179/2008)

  Liam Aylward (UEN), písemně. − Dnes Parlament hlasoval pro zdraví a ochranu evropských spotřebitelů. Ochrana spotřebitelů a zdraví našich občanů jsou v centru tohoto potravinového balíku vzhledem k regulaci přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci potravin, který Parlament prosadil hlasováním velké většiny poslanců.

Přídatné látky, enzymy a látky určené k aromatizaci potravin budou schválené před jejich samotným použitím. Je to též dobré pro průmysl, poněvadž to přináší víc konzistence díky harmonizaci a jasnosti pravidel ve všech členských státech EU. Potravinářská barviva v produktech budou jasně označována. Co spotřebitele nejvíc trápí jsou alergie na určité látky (například azobarviva) a zavádějící informace na etiketách výrobků o jejich vlastnostech, čerstvosti, kvalitě, příměsích, původu a výživných hodnotách. Pokud jde o látky určené k aromatizaci potravin, přejeme si, aby potraviny zůstaly co nejvíce přirozené. Parlament hlasoval pro ochranu proti limitům na koření, které se celá století používá bez žádných prokazatelně negativních účinků.

Co se týče nových vědeckých informací ze Southamptonu, které dosvědčují škodlivost některých přídatných látek v potravinách pro děti, beru tuto studii a její následky vážně a očekávám, že ji Komise podpoří.

  David Martin (PSE) , písemně. − Vítám návrh Åsy Westlundové na regulaci, která by zavedla společný autorizační postup při přídatných látkách do potravin, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin. Větší transparentnost v autorizačních postupech pro takové příměsi by ještě více posílila ochranu spotřebitelů v celé Evropě. Spotřebitel by měl mít k dispozici všechny potřebné nástroje, aby mohl provádět informované rozhodnutí o potravinách dostupných na našich regálech. Hlasoval jsem pro doporučení zprávy.

- Doporučeno do druhého čtení: Åsa Westlund (A6-0180/2008)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat proti pozměňovacím návrhům č. 14–19. Toto je rozhodnutí v druhém čtení. Členské státy v Radě ministrů byly proti označování i proti zákazu azobarviv, ale nakonec byly nuceny přijmout kompromis o označování. To je velké vítězství, které nechceme ohrozit hlasováním pro populistické úpravy, které nenabízejí vyhlídky na zlepšení.

My, švédští sociální demokrati, jsem prosazovali zákaz azobarviv a budeme v tom pokračovat, ale nemáme v úmyslu podporovat populistické iniciativy nebo populistické hlasování, kterými bychom mohli zbytečně ohrozit zdraví dětí.

  Adam Bielan (UEN), písemně. — (PL) Vážený pane předsedající, podpořil jsem zprávu paní poslankyně Westlundové, neboť se zpravodajkou souhlasím, že zákony o syntetických přídatných látkách do potravin je potřeba konsolidovat. Myslím, že bychom měli klást větší důraz na to, aby spotřebitelé dostali jasné informace o obsahu konzervačních látek v zakoupených potravinářských výrobcích.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Musíme se snažit o větší transparentnost v procesu schvalování přídatných látek do potravin jakož i o posilnění ochrany spotřebitele a zejména ochrany těch spotřebitelů, kteří jsou na určité látky alergičtí. Stejně tak musíme vzít v úvahu ochranu životního prostředí, jako jeden z faktorů při schvalování používání přídatných látek.

Jak bylo dohodnuto v prvním čtení, je velmi důležité objasnit, co znamená klamání spotřebitele, a ochranu životního prostředí vnímat jako faktor, který při schvalování používání přídatných látek musíme brát na vědomí.

Pozměňovací návrhy, které jsme přijali teď ve druhém čtení, by v podstatě měli posílit aspekty v konečném znění, dále posílit ochranu spotřebitele a životního prostředí a také vysvětlit podmínky pro schvalování přídatných látek.

Poté, co regulační opatření vstoupí v platnost, přídatné látky do potravin budou muset tyto podmínky splňovat.

  David Martin (PSE) , písemně. − Hlasováním jsem podpořil zprávu paní Westlundové o přídatných látkách do potravin. Nedávná studie southamptonské univerzity vyslala tomuto Parlamentu výstražný signál s ohledem na azobarviva, která se používají na přibarvování sladkostí a nápojů. Informace pro spotřebitele o nebezpečí přídatných látek na etiketě výrobku je důležitým krokem na ochranu spotřebitele před negativními účinky, které tyto látky mohou vyvolat, jako např. hyperaktivitu u dětí. Regulační opatření po celé EU jsou velmi důležitá a já chválím zpravodajku za její zprávu.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Potravinářská barviva se do potravin a nápojů přidávají kvůli úpravě jejich vzhledu. Představují však zbytečné riziko pro zdraví občanů. Studie Univerzity v Southamptonu prokázala, že potravinářská barviva jsou nebezpečná pro zdraví dětí, protože mohou způsobit hyperaktivitu a zvyšovat riziko poruch učení. Podporuji iniciativu evropských výrobců v Dánsku, Švédsku a Spojeném království týkající se postupného dobrovolného ukončení používání potravinářských azobarviv.

Ochrana spotřebitelů, hlavně těch nejzranitelnějších, kterými jsou děti, je prioritou EP. Z tohoto důvodu vítám a v hlasování jsem podpořila zprávu zpravodajky Åsa Westlund, která přináší nový pohled na evropskou politiku ochrany zdraví na předcházení chorobám, zejména u dětí.

  Peter Skinner (PSE) , písemně. − Celým srdcem podporujeme snahy, o které jde v této zprávě, tj. o označování výrobků obsahujících azobarviva. Myslím si, že když si spotřebitelé budou moci vybrat, zda tyto přídatné látky chtějí přestat ve svých rodinách konzumovat, potom je označování spravedlivým kompromisem.

To, že se azobarviva podílejí na špatném zdraví a možných problémech chování, začíná být jasné. Je správné jednat teď a prosazovat co nejlepší normy.

– Doporučeno do druhého čtení: Åsa Westlund (A6-0179/2008 a A6-0180/2008)

  Catherine Stihler (PSE) , písemně. − Potřeba řádného označování přídatných látek v potravinách a postupné vyřazení z používání některých z nich je velmi důležité pro ochranu zejména zdraví dětí. Vítám zprávu Åsy Westlundové a doporučuji ji Parlamentu ke schválení.

– Doporučeno do druhého čtení: Mojca Drčar Murko (A6-0177/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Tato zpráva klade zvláštní důraz na aspekty, které mají za cíl zajištění bezpečnosti potravin pamatujíc na zájmy spotřebitele a především na jeho touhu po co nejpřirozenějších potravinách.

Je dobře známé, že ne všechny látky určené k aromatizaci potravin, které jsou bezpečné z toxikologického hlediska, spotřebitelovi prospívají, proto musíme zabezpečit, aby si spotřebitel mohl vybrat.

V procesu schvalování látek určených k aromatizaci potravin je „odůvodněná technologická potřeba“ kombinována s dalšími strategiemi, jako např. s bojem proti obezitě, poněvadž přídavek velmi silných látek může zamaskovat nízkou kvalitu potravin.

Stanoviska Rady a Parlamentu se liší v otázce určitých potravinářských přísad vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a v maximálních množstvích těchto ingrediencí, které stanoví příloha III.

Víme, že povinnost výrobců koření vyvrátit právní předpoklad o škodlivosti jednotlivých produktů je sporná. Bylo by logičtější tento postup obrátit. Tato záležitost nepřestane být kontroverzní.

  David Martin (PSE) , písemně. − Vítám zprávu Mojci Drčarové Murkové o látkách určených k aromatizaci potravin a určitých potravinářských přísadách vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu. Myslím si, že zpráva podporuje myšlenky potravinové bezpečnosti a ochrany spotřebitele. Je důležité, aby spotřebitelé po celé Evropě nebyli zaváděni pokud jde o obsah látek určených k aromatizaci potravin. „Přírodní aroma“ by mělo znamenat přesně toto a já podporuji doporučení zprávy zabezpečit, aby tomu tak bylo. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

- Doporučeno do druhého čtení: Avril Doyle (A6-0176/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Tato zpráva se týká nařízení, jehož cílem je stanovení pravidel a postupů pro povolování potravinářských enzymů kromě těch, které se považují za přídatné látky. Evropská komise říká, že průmysl se dožaduje harmonizace právních předpisů s postupy ES pro schvalování potravinářských enzymů, poněvadž chybějící právní předpisy EU v této oblasti vedla k nekalé obchodní praxi.

Parlament trvá na začlenění několika důležitých pozměňovacích návrhů z prvního čtení do návrhu nařízení předloženého Komisí. Z tohoto důvodu opětovně zdůrazňuje, že princip prevence by měl stát v centru posouzení rizik, což je potřebné v tomto návrhu zdůraznit. I v minulosti to posilnilo ustanovení na ochranu spotřebitele, která mají zajistit, aby použití potravinářského enzymu nezklamalo spotřebitele, pokud jde o původ, kvalitu a složení produktu, a proto se tato koncepce znovu zavádí.

Potravinářské enzymy navíc nejsou, a ani nemohou být, geneticky modifikovanými mikroorganismy. Musíme se též vyhnout tomu, aby z geneticky modifikovaných mikroorganismů nebyly získávané. Pokud se tak stane, je potřebná jasná identifikace, aby spotřebitelé nedostávali zavádějící informace. Je velmi důležité zajistit vysokou úroveň potravinové bezpečnosti.

  David Martin (PSE) , písemně. − Zpráva paní Doylové se snaží o harmonizaci kontroly potravinářských enzymů. Povinné informování Komise průmyslovými odvětvími a členskými státy EU o možných bezpečnostních otázkách s ohledem na enzymy je pozitivním krokem pro zajištění nejvyšších možných standardů potravinové bezpečnosti v celé EU. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

- Zpráva: Peter Liese (A6-0220/2008)

  John Attard-Montalto (PSE) , písemně. − Zdržel jsem se hlasování proto, abych upozornil, že tato zpráva nebere v úvahu rozdíly, které existují mezi ostrovními a kontinentálními státy.

Malta není na kontinent napojená železnicí a jediným způsobem jejího napojení je námořní a letecká doprava. Kromě toho je maltské hospodářství silně závislé na cestovním ruchu, který ročně přitáhne milion lidí využívajících leteckou a skoro půl milionu využívajících námořní dopravu. Podle odhadů by nové předpisy způsobily např. britské rodině nárůst výdajů o 160 GBP.

Je důležité udržet emise pod kontrolou, ale je též důležité rozlišovat mezi různými snahami a situacemi v zemích, ze kterých se EU skládá. Zásada „kabát je dobrý pro všechny“ je za jistých okolností diskirminační.

  Christine De Veyrac (PPE-DE), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu Petra Lieseho o začlenění letectva do systému ETS, protože si myslím, že kompromis, ke kterému Parlament a Rada dospěly je vyvážený a realistický.

O potřebě jednat rychle a efektivně při snižování emisí skleníkových plynů a především o vlivu dopravy na globální oteplování už nikdo nepochybuje.

Aby však tato legislativa byla úspěšná, bylo nezbytné, aby požadavky na životní prostředí byly sladěny s mobilitou občanů.

Úsilí, které musí vynaložit odvětví letectví, musí být dostatečně velké na to, aby nedošlo ke kompromitaci ostatních oblastí, a musí být dostatečně vyvážené tak, aby nebránilo růstu průmyslových odvětví.

Vítám právní předpisy, které jsme přijali, neboť tyto požadavky respektují.

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu Petra Lieseho o doporučení návrhu zahrnout letectvo do systému obchodování se skleníkovými plyny do druhého čtení, protože si myslím, že je velmi důležité a akutně potřebné omezit růst globálního oteplování na maximálně +2°C.

Odvětví letectví expanduje. Emise oxidu uhličitého z letadel vzrostly od roku 1990 o 87 % a odhaduje se, že do roku 2020 se jejich objem zdvojnásobí. Je proto potřebné přijmout opatření na vyslání jasného signálu na mezinárodní úrovni, že EU je povinná bojovat proti klimatickým změnám pamatujíc na potřebu uzavření mezinárodní dohody před kodaňskou konferencí v roce 2009.

Dosažené kompromisy v sobě mají mnoho pozitiv, jako např. systém výjimek zavedený pro vzdálené regiony, použití výnosů z obchodování emisemi v boji proti klimatickým změnám a opatření na zastavení odlesňování.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Návrh, o kterém Parlament hlasoval, už je, i když neuspokojivým, kompromisem o původním návrhu Komise a nebere v úvahu problémy zemí s hospodářskými těžkostmi především v odlehlých regionech. Víme, že znečištění je třeba zredukovat, ale též musíme uvážit těžkosti, kterým čelí země se zranitelnější ekonomikou.

Kompromis, o kterém jsme dnes hlasovali, se nevyhýbá všem negativním následkům tohoto systému obchodování s emisemi, ale mnohé z nich minimalizuje, a to posouváním data vstupu v platnost podle původního návrhu Parlamentu a snižováním rozsahu obchodování a tlaku na slabší podniky.

Jednání o udělení výjimky vzdáleným regionům se v tomto Parlamentu stalo velmi důležitým bode, neboť původní návrh Komise, jak všichni dobře víte, neumožňoval pro tyto regiony žádné výjimky. To by znamenalo, že všechny lety z těchto regionů a zpět by byly kryté všeobecným schématem.

Ve znění, které bylo nakonec přijato, se zachovala možnost výjimky, ale její rozsah není tak velký, jak by měl být. Proto trváme na tom, že nejen lety mezi ostrovy, ale také lety mezi ostrovy a kontinentem by měly být ze systému obchodování s emisemi vyjmuty.

  Petru Filip (PPE-DE), písemně. − (RO) Je jasné, že pro každé závazné období v programu EU, jehož součástí je letectví, se vyžaduje, aby cíle, které mají být v tomto sektoru dosaženy, byly stanoveny v souvislosti a podle přiměřeného úsilí, které mají vyvinout všechny sektory členských států EU se stabilními zdroji. Neúčast odvětví letectví v tomto systému by mohla způsobit značné kompenzační náklady na dlouhou dobu.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu z přesvědčení, že ve Společenství je potřeba integrovaný přístup k systému obchodování se skleníkovými plyny. Poněvadž se letectví podílelo na globálním působení lidských činností na změny klimatu, je normální, že toto odvětví profituje z rovného zacházení a z pravidel a podmínek harmonizovaných na úrovni Společenství.

Je zřejmé, že pro všechna období závazků programu Společenství, jež se týkají letectví, je požadováno, aby byly cíle stanoveny tak, aby se sbližovaly s průměrným úsilím požadovaným pro všechna další odvětví s pevnými zdroji ve všech členských státech, a aby tomuto úsilí odpovídaly. Neúčast odvětví letectví v tomto systému by mohla z dlouhodobého hlediska způsobit výrazné kompenzační náklady.

  Robert Goebbels (PSE) , písemně. – (FR) Zdržel jsem se posledního hlasování o Lieseho zprávě. Myslím si, že Evropská unie dělá jednostranný krok mimo Kjótský protokol, který vyjímá odvětví letecké a námořní dopravy. I když existuje více důvodů pro zvážení klimatického účinku těchto dvou nejdůležitějších oblastí v mezinárodním obchodu, Evropská unie nemůže jednostranně měnit multilaterální dohodu a žádat, aby například Spojené státy ratifikovaly Kjótský protokol. Návrhy EU týkající se letecké dopravy by se přinejmenším mohly zaměřit na období po vypršení platnosti Kjótského protokolu, tj. na období po roce 2013, a až potom na mezinárodní dohodu v Kodani.

  David Martin (PSE) , písemně. − Vítám zprávu pana poslance Lieseho o začlenění letecké dopravy do evropského systému obchodování s emisemi. Parlament si musí ujasnit své závazky v boji proti klimatickým změnám a zavést ambiciózní legislativu týkající se životního prostředí. Rozhodnutí přijatá v diskusích s Radou se očividně ubírají správným směrem. 15 % obchodovatelných emisí z letectví s vyhlídkou na jejich zvýšení v roce 2013 se jeví jako uspokojivý kompromis.

I když podporuji doporučení zprávy, Parlament se nesmí přestat snažit určovat cíle pro emise z letecké dopravy v evropském systému obchodování s emisemi a hledět vpřed na rozvíjení návrhů pana Lieseho na všeobecné hodnocení ETS. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Od roku 1990 se emise z leteckých plynů zdvojnásobily a neustále se zvyšují. Pokud EU myslí vážně boj proti klimatickým změnám, musí se stát nejdůležitějším globálním hráčem v této oblasti. Nemůžeme o tom pouze hovořit, ale musíme přijmout i legislativní opatření. Za pozitivní krok pokládám směrnice, jejímž cílem je začlenit činnost letecké dopravy do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v rámci Společenství.

Kompromis, který přináší zpráva zpravodaje Petra Lieseho, je vyváženým a reálným řešením mezi ochranou životního prostředí na jedné straně a zajištěním konkurenceschopnosti evropského leteckého průmyslu na straně druhé. Nesmíme diskriminovat evropské letecké společnosti, hlavně z nových členských zemí EU, které se snaží dohonit všeobecný trend. Z tohoto důvodu pravidla zdravé hospodářské soutěže musí také platit i pro letecké společnosti ze třetích zemí. Je potřebné přijmout mezinárodní dohodu, proto musí EU jednat s USA, Ruskem a Čínou.

Musíme mít na paměti i skutečnost, že letecká doprava je někdy jedinou možností pro spojení EU se vzdálenými regiony. Významným způsobem přispívá k rozvoji turismu a proto se nesmí stát luxusem.

Věřím, že společné stanovisko EP a Rady přispěje k čisté dopravě a zavedení nových technologií v letecké dopravě, proto jsem hlasovala pro zprávu.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Dnešním přijetím směrnice o zavedení Evropského systému obchodování s emisemi pokračuje Evropská unie v získávání bodů v zápase proti klimatickým změnám.

Bylo by nemožné nevítat tuto dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou, která od roku 2012 způsobí postupné a reálné snížení množství skleníkových plynů za všechny lety z a do Evropy.

Zvláště vítám přijetí dvou konkrétních opatření, která ukazují, naštěstí, že Evropa stále často přijímá velmi závažné právní předpisy, které zohledňují menší zúčastněné strany: charterové lety, výzkumná letadla a malé letecké společnosti budou moci pokračovat v létání, aniž by se musely obávat závazných ustanovení ve směrnici. Výtěžek z obchodování s 15 % povolených emisí CO2 se použije na výzkum a rozvoj v letectví.

Toto je důležité, neboť jak se zdá EU musí vložit svoje naděje do inovací, technici budou muset projevit velký kus vynalézavosti na dosažení redukce znečištění způsobeného letadly v době, kdy letecká doprava zaznamenává pětiprocentní růst ročně.

  Brian Simpson (PSE) , písemně. − Dnes podpořím Lieseho zprávu proto, neboť je to vyvážená a praktická zpráva, i když trochu komplikovaná.

Civilní letectvo musí uznat, že jeho zahrnutí do systému obchodování s emisemi je potřeba, a ochránci životního prostředí musí uznat, že lidé létat chtějí a že letecký průmysl ve velké míře prospívá mnoha regionálním stejně jako národním hospodářstvím.

Stále si myslím, že tato dohoda má problémy. Stále si myslím, že realizace 100 % obchodování do roku 2020 by mohla vyvolat vážné problémy pro malé a regionální aerolinie.

Dosáhli jsem však jen kompromisního řešení. Stále si myslím, že toto regulační opatření narazí na právní a jiné problémy ze strany zemí mimo EU, především USA a Ruska, které zkomplikují uzavřené mezinárodní dohody. Toto je však jen začátek, a proto musíme poděkovat Komisi za její odvahu a prozíravost.

Letecký průmysl v této chvíli bojuje s vysokými cenami paliv, proto je kompromis o systému ETS velmi důležitý. Vím, že letecké společnosti nejsou spokojené, vím, že ani ochránci životního prostředí nejsou spokojeni. Možná to právě naši zpravodajové téměř vystihli!

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Pokud chce EU dosáhnout dvacetiprocentního snížení emisí CO2 do roku 2020, pak musí být letectví zahrnuto do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Za několik posledních let vzrostly emise letectva o téměř 90 %.

Letectví se současně zbavuje povinnosti platit spotřební daň na letecká paliva a DPH na letenky. Legislativní opatření proto nejsou nevyhnutelná. Zpráva si klade za cíl spustit systém obchodování s emisemi od roku 2011 pro všechny lety odlétající a přilétající na evropská letiště. Od roku 2012 bude muset sektor omezit emise skleníkových plynů o 1,5 % ročně. Navrhovaný rozsah volně obchodovatelných práv je velmi vysoký. Myslím, že letecký sektor by měl vstoupit do obchodování s emisemi s alespoň 25 %. Vždyť cílem není samotné obchodování, ale snížení emisí.

Parlament představil svůj úmysl, jak chce použít výtěžek z obchodování. Chce, aby tyto peníze byly použity na snížení daní na ekologické formy přepravy a na investice do technického výzkumu méně znečišťujících letadel. Dosažený kompromis není konec konců ideální, je však prvním krokem vpřed, takže my Zelení dosaženou dohodu můžeme též podpořit.

  Catherine Stihler (PSE) , písemně. − Zařazení leteckých aktivit do systému obchodování s emisemi skleníkových plynů bychom měli přivítat.

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Je mi líto, že vzdálené regiony nebyly zcela vyňaty ze začlenění civilního letectví do systému ETS, i když by to díky jejich vzdálenosti od evropského kontinentu mělo do velké míry opodstatnění.

Ale i tak jsem ráda, že díky odhodlanému úsilí došlo k nějakému pokroku.

Výsledkem je, že dosažená dohoda bere zvláště do úvahy prostředky snižování nebo dokonce odstranění problémů s přístupem a konkurenceschopností, kterým vzdálené regiony čelí. Navíc, po těžkých debatách, regionální lety budou předmětem derogací a nebudou postihované. Jsem ráda, že vzdálené regiony jsou obsaženy v revizní klauzuli týkající se hodnocení dopadu systému ETS na leteckou dopravu.

Zvláště bych chtěla poděkovat Evropskému parlamentu, který od začátku poslouchal mojí prosbu o zvláštní přístup ke vzdáleným regionům a za postoj, který členské státy EU nakonec zaujaly. Také bych chtěla vzdát hold bývalému komisaři EU pro dopravu Jacquesovi Barrotovi za jeho stálou podporu.

Na závěr je mi líto, že do konečné dohody neprošly návrhy na zvýhodnění vzdálených regionů, které by především umožnily, aby byl výtěžek z obchodování s emisemi použit na odstranění těžkostí typických pro tyto regiony.

– Zpráva: Richard Corbett (A6-0197/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu mého britského kolegy Richarda Corbetta o jednacím řádu Evropského parlamentu, která se týká fungování Parlamentu a iniciativních zpráv. Přidávám se k obavám vyjádřeným v této zprávě, že fungování Parlamentu by se mělo zjednodušit, zmodernizovat a zrychlit. Kromě toho by poslanci měli mít prostor pro kladení písemných otázek Komisi a Radě, i když souhlasím, že je důležité předcházet zneužití tohoto systému. Vítám skutečnost, že poslanci přítomní na zasedáních budou mít větší prostor na prezentaci svého názoru. Myšlenka, že 40 poslanců může prezentovat alternativní usnesení tak, jako mohou politické skupiny, je podle mého názoru též krokem k demokracii.

  Charlotte Cederschiöld (PPE-DE), písemně. − (SV) Dnes jsme hlasovali proti zprávě o změnách v jednacím řádu Evropského parlamentu.

Rozhodli jsme se tak učinit, protože iniciativní zprávy, které mají vliv na legislativní činnost, mohou značně ovlivnit naší práci. Poslanci Evropského parlamentu by proto měli mít možnost v plénu takovéto zprávy ovlivňovat v souladu s postupem aplikovatelným na legislativní zprávy.

I když je revize postupu pro písemné otázky potřebná, myslíme si, že je velmi důležité střežit nezávislost poslanců a právo na kladení otázek jiným institucím v záležitostech jejich rozhodnutí a povinností.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě, protože jejím ústředním cílem je oslabení demokratického a pluralistického fungování Evropského parlamentu. Začnu principem, který ani není pravdivý, existence reformní smlouvy. Většina poslanců tohoto Parlamentu chce vlastně okleštit svoje práva, připravit se o možnost vlastní iniciativy, posílit pravomoci předsedy Evropského parlamentu a oslabit pluralizmus parlamentní diskuse.

Touha oslabit demokracii a kompetence poslanců jednat je též evidentní při zavádění směrnice o postupu pro kladení otázek k písemnému zodpovězení Radě a Komisi.

Toto rozhodnutí je však jen jednou složkou všeobecné protidemokratické linie, kterou si vybrala většina poslanců tohoto Parlamentu, především z řad větších politických skupin (PPE a PSE). Další důležitou složkou je volání po nových a restriktivnějších kritériích pro vytváření politických seskupení, která si též zasluhují naše odmítnutí a silný protest.

  David Martin (PSE) , písemně. − Návrh pana poslance Corbetta upravit jednací pořádek Parlamentu týkající se práce Parlamentu a iniciativních zpráv umožňuje Parlamentu pracovat efektivněji a pohotověji. Hlasoval jsem pro doporučení pana Corbetta.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jako demokrat jsem velmi šokován dvěma navrhovanými úpravami vztahujícími se ke Corbettově zprávě a věřím, že nemohou být myšleny vážně.

Je součástí demokratických práv parlamentního poslance prakticky v každé zemi demokratického charakteru mít možnost zvoleným vládcům klást otázky s ohledem na jejich pravomoci a povinnosti.

Vymezení počtu a obsahu těchto otázek se teoreticky víc odvíjí od soudního řádu než od pravidel demokraticky legitimní instituce a celý tento návrh by měl být zamítnutý. Z tohoto důvodu mohu hlasovat pouze proti.

- Zpráva: Jutta Haug (A6-0262/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR)

Hlasoval jsem pro zprávu své německé kolegyně Jutty Haugové o prvních reakcích na předběžný návrh rozpočtu a mandát pro dohodovací řízení PNR, který představuje rámec reakcí na strukturu budoucího rozpočtu EU. Prostředky předběžného návrhu rozpočtu představují 134 395 miliard EUR v oblasti vázaných rozpočtových prostředků, což odpovídá 1,04 % HND, tedy nárůstu o 3,1 % v porovnání s rokem 2008 a 116,7 miliard v oblasti platebních rozpočtových prostředků, vytvářejících rozdíl 2,6 miliard EUR ze závazků a 7,4 miliard EUR z plateb. Přestože Evropa potřebuje výsledky, nemohu pochopit nízkou úroveň platebních rozpočtových prostředků. Kromě priorit bude důležité zajistit průměrný přísun prostředků do politiky soudržnosti, financování evropské politiky pro malé a střední podniky a vnější činnosti. V neposlední řadě bude důležité pamatovat na hlavní evropskou infrastrukturu (dopravní sítě, energetika, vesmír, voda, nové technologie, zdraví apod.), která je pravidelně nedostatečně financována, přestože jsou pilířem evropské konkurenceschopnosti ve světové hospodářské a sociální soutěži.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), písemně. − (PL) Podle plánovaného ratifikačního programu pro Lisabonskou smlouvu by v roce 2009 měl mít Parlament a Rada stejná práva, jde-li o tvorbu zákonů i otázky rozpočtu na cestě k novým pravomocím EU a zásadních změn současného postupu při tvorbě rozpočtu.

Z tohoto důvodu je pro Evropskou unii důležitější, aby měla finanční zdroje potřebné pro vykonávání své politiky a činností v různých oblastech a současně dostatečnou flexibilitu při plnění nových politických úloh. Proto je neobyčejně nízká úroveň prostředků navržených pro výdaje v prvním návrhu rozpočtu (116 736 miliard EUR), což představuje 0,9 % HNP anebo pokles o 3,3 % v porovnání s rokem 2008, velmi překvapivá. Znepokojující je rovněž snižování rozpočtu navrhované Evropskou komisí pro informační kampaně, které bylo pro rok 2009 již dávno naplánované, pro volby do Evropského parlamentu, anebo pro možné vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost.

Prioritou červencového dohodovacího řízení o rozpočtu by mělo být zabezpečení průměrného objemu prostředků pro výdaje a pro informační politiku EU. Důležité je rovněž předložit Komisi návrhy na financování pilotních projektů a případných prací, aby se předešlo jejich financování z rezerv víceletých finančních rámců. Dále bychom měli zabezpečit dostatek finančních zdrojů pro Evropskou unii, aby byla schopna reagovat na nové výzvy v oblasti „konkurenceschopnosti v hospodářském růstu a zaměstnanosti“ bez snižování již existujících prostředků pro důležité programy, které jsou v současnosti realizovány.

  Roger Knapman (NI), písemně. − Myslím si, že by žádný z rozpočtových programů EU neměl být financovaný mou zemí za žádných reálných nebo potenciálních okolností. Evropský útvar pro vnější činnosti (EEAS) a všechny ostatní aspekty Lisabonské smlouvy jsou pro mě naprostou kletbou. Proto, i přestože je jakékoliv pozdržení ve financování takových programů vítané, nemohu podpořit navrženou úpravu, která v principu akceptuje, aby byl EEAS spolu s dalšími novými rozpočtovými programy, které Smlouva obsahuje, ve skutečnosti financovaný „až poté, co Smlouvu ratifikuje všech 27 členských států EU“. Zda je ratifikace všemi státy pravděpodobná nebo není, nemění to nic na tom, že nemůžeme přehlédnout pozměňovací návrh, který ustanovuje určité okolnosti, za kterých jeho navrhovatelé považují financování EEAS a dalších nových rozpočtových programů obsažených v Lisabonské smlouvě v principu za legitimní.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Hlasovala jsem pro Haugové zprávu o PNR a mandátu pro dohodovací řízení. Tato zpráva vytyčuje priority Parlamentu v příštím roce. Osobně vítám volání po přiměřené odpovědi na otázky potravinové pomoci a podmínky zajišťování potravinové pomoci v případě velmi prudkého růstu cen potravin a výrobních nákladů na úrovni prvovýroby.

Doufám, že tato odpověď bude uvážená, vhodná a že bude obsahovat vážný investiční program v odvětví zemědělství jak pro rozvojový svět, tak pro EU.

Rovněž jsem hlasovala pro pozměňovací návrh č. 15, který si všímá rozdílů v položce č. 2.

Snahu zavést mechanismy na přesouvání neuhrazených prostředků ze SZP do jiných rozpočtových položek však není možné podpořit.

V roce 2007 byly neuhrazené peníze ze SZP přesunuty na financování projektu Galileo. To se nesmí stát normou.

  Thomas Wise (NI), písemně. − Nemohl jsem podpořit tento pozměňovací návrh, protože jsem zcela proti vytvoření a financování EEAS a jiných podobných programů odkázaných na ratifikaci Lisabonské smlouvy. Je skutečně na místě poznamenat, že programy, které mají být zavedeny Lisabonskou smlouvou, nemají žádné právní opodstatnění, dokud není tato smlouva ratifikována všemi 27 členskými státy EU. Kromě toho odmítám všechny takové programy v celé jejich úplnosti a určitě si nemyslím, že by měli být vytvořeny anebo financovány.

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. − (SV) Zpráva paní poslankyně Haugové vyžaduje rozsáhlý mandát pro jednání o rozpočtu s Radou. Argumentuje tím, že je potřebné zabezpečit dostatek prostředků na výdajové položky navrhované Komisí. Zdá se, že neexistují žádné limity pro částky, které je Evropský parlament připraven vynaložit. Podle mého názoru je to nesprávný přístup. Východiskem by měl být celkový rámec, o kterém musíme rozhodnout. Nevyhnutelné priority by měly být vybrány z různých výdajových položek.

Potřebujeme větší flexibilitu v rámci existujícího víceletého finančního rámce. Proto podporuji myšlenku, že rozdíly, které vznikly na straně zemědělství, by měly být použity na jiné účely.

- Zpráva: Marcin Libicki (A6-0225/2008)

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. − (RO) Jako zpravodajka černomořské synergie bych ráda vyjádřila podporu zprávě pana Libického z jednoduchého důvodu, a to, že téma, kterému se věnuje, má strategickou povahu a přesahuje oblast Baltského moře a oblast ochrany životního prostředí. V současnosti jsme diskutovali o této otázce, která je společná pro oba regiony – region Baltského a Černého moře – a která zároveň ovlivňuje celou Evropu: otázka energetické bezpečnosti a evropská politika v tomto ohledu.

Pokud vezmeme v úvahu závislost EU na omezeném množství zdrojů, dodavatelích a dopravních trasách, je nevyhnutelné, aby jejich diverzifikace představovala základní zásadu evropského konceptu zajištění dodávek enerrgie. Není o nic méně důležité vybudovat systémovou evropskou politiku v oblasti energetiky, která by byla založena na solidaritě a koordinaci, abychom se tak vyhnuli uzavření dvojstranné dohody, která by mohla ovlivnit zájem ostatních členských států, zejména která by mohla oslabit hlavní projekty jako je například projekt Nabucco, který byl uznaný na evropské úrovni.

Proto opakuji a trvám na tom, aby Komise a Rada zdvojnásobily své snahy v zájmu úspěšné realizace projektu Nabucco jako i pro jasné vyjádření společné energetické strategie. Situace v baltském i v černomořském regionu naznačují naléhavou potřebu začít s konkrétními a pevnými kroky.

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My švédští sociální demokraté jsme se rozhodli, že budeme hlasovat pro zprávu Mariana Libického ohledně plánování plynovou pod Baltským mořem, ačkoliv jsme požadovali jasnější signál pro přezkoumání alternativní trasy po pevnině. Přesto si však myslíme, že Parlament stanovil jasnou hranici s ohledem na hodnocení vlivu na životní prostředí, které podporujeme a vítáme. Očekáváme, že budou další rozhodnutí podmíněné vyčerpávajícím a nezávislým zkoumáním. Baltské moře je citlivé a už nyní je pod silným ekologickým tlakem. Proto je mimořádně důležité, abychom vliv na životní prostředí drželi na přísné minimální hranici, má-li být uděleno povolení na výstavbu potrubí.

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Vážený pane předsedající, vybudování plynovodu Nord Stream může mít za následek vzájemné působení ve skládkách zbraní z poslední války. V moři se nachází přibližně 40 000 až 60 000 tun chemických zbraní a jejich přesná poloha není známa. Vzájemné působení na těchto skládkách by mohla mít za následek ohromnou ekologickou katastrofu.

Podpořil jsem tuto zprávu, protože souhlasím se zpravodajem v tom, že je pohoršující, abychom mezinárodní projekt takové dalekosáhlé povahy považovali jen za dvojstranný problém Ruska a Německa. Ochrana Baltského moře a obyvatelů pobaltských zemí by měla být jednou z hlavních priorit EU.

  Titus Corlăţean (PSE), písemně. − (RO) Vítám stanovisko, které přijal Evropský parlament týkající se vybudování plynovou, který by spojoval Rusko a Německo.

Evropská unie potřebuje integrovanou, společnou a soudržnou energetickou politiku, zároveň i dlouhodobou strategii zabezpečující energetickou nezávislost členských států.

Evropská unie by měla vzhledem k energetické bezpečnosti řešit ekologické a geopolitické otázky prostřednictvím společného úsilí všech členských zemí nikoliv prostřednictvím dvojstranných dohod, které uzavřely některé členské státy s Ruskem. Je to jediný způsob, jak může Evropská unie dosáhnout silného postavení při jednání s Ruskem a vyhnout se tak tomu, aby se energetické zdroje staly nástrojem politického tlaku. EU by tak bylo možné postavit do pozice rovnocenného partnera Ruska.

Tímto způsobem můžeme rovněž nabídnout odpovědi na oprávněné obavy obyvatelů Rumunska týkající se neustálého zvyšování cen zemního plynu a elektřiny, což má významné negativní společensko-ekonomické důsledky pro Rumuny a jejich životní standard.

Zároveň by mohlo řešení společné evropské energetické politiky povýšit nad neschopnost pravicově vládnoucím lidem v Bukurešti a podpořit energetické zájmy Rumunska ve vztahu s Ruskem.

  Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Marcina Libického. Je to důležitá zpráva. Rád bych vám však připomenul, že není správné říci, že se tato otázka dostala do Evropského parlamentu jako výsledek petice občanů. Můj kolega pan Bogusław Sonik navrhl diskusi o severoevropském plynovou mnoho měsíců předtím, než jsme tyto petice obdrželi.

Jsem překvapený odporem vůči této zprávě. Často hovoříme o ekologických otázkách, a nikdy to nevyvolalo takový odpor. V tomto konkrétním případě však někteří členové nechtějí, aby proběhl průzkum, jaký bude mít tento projekt dosah na přírodní prostředí. Proč? Odpověď je jednoduchá: pro některé státy a politiky je tento konkrétní projekt důležitější než životní prostředí. Možná bychom právě z tohoto důvodu měli uvažovat nad politickým a ekonomickým kontextem plánování investice. Jsem si vědom toho, že jde o soukromý projekt. Neměli bychom však zapomínat, že ve vedení společnosti, která se chystá plynovod vybudovat, figurují bývalí politici. Pro Rusko není nejmenším problémem použít soukromé projekty pro další politické cíle.

  Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. − Hlasoval jsem proti tomuto pozměňovacímu návrhu, protože v zásadě mění myšlenku původního textu. Původní verze požaduje vzít v úvahu obě možnosti týkající se existujícího projektu plynovodu – možnosti, které by byly alespoň třikrát levnější a nepředstavovaly by taková velká rizika pro životní prostředí. Nemohu souhlasit s dodatkem, který upřednostňuje potřebu zemního plynu za cenu zanedbání právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a obav jejich obyvatel. Rád bych zdůraznil, že byl vzpomínaný plynovod původně plánovaný pro překlenutí sedmi zemí okolo Baltského moře, kde by zásoboval jen jeden či dva členské státy EU, proto nemůžeme považovat snahu vyhovět zvýšené poptávce za relevantní důvod.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE) , písemně. − (FI) Silně podporuji hodnocení vlivu na životní prostředí plynovodem Nord Stream, které navrhuje zpráva Komise. Avšak nejde jen o to: nesmíme zapomínat ani na její aspekty, které se týkají energetické politiky. Nemůžeme vést energetickou politiku, která je oddělena od politiky týkající se klimatu. V zásadě patří k sobě jako daně a rozpočet anebo zákon a právo.

Energetická politika už více nemůže vystupovat bez finančního jako i bez ostatních nástrojů, které umožňují existenci jejich komponentů. V bílé knize, ve které se diskutovalo o energetických otázkách Evropské unie a členských státech, se opakovaně požadovali čisté, nezávislé a konkurenční formy energie – avšak pro poslední kritérium existuje jen funkční tržní mechanismus – a tím je konkurenceschopnost.

Stále nevidím žádný tržní mechanismus, který by snížil naší závislost na energii – a obzvlášť ne závislost na zemním plynu z Ruska. Tento týden bude Evropské energetické fórum diskutovat s Organizací zemí vyvážející ropu (OPEC). To, že je OPEC nenahraditelným kartelem, který má příliš velký vliv na naši ekonomiku, nemůžeme považovat za její slabou stránku.

Dovolili jsme, aby závislost na energii, která je výsledkem chyb, kterých se dopustily předešlé generace, přerostla naše náklady. Je to faktor, který bychom si měli pamatovat, pokud rozhodujeme o budoucích řešeních, dokonce i jde-li o případ plynovodu a další ekonomickou závislost. Jde o dlouhodobě udržitelný rozvoj a směřuje správným směrem, pokud usilujeme o nízkouhlíkovou hospodářství?

Klimatické změny jsou skutečností a náklady na energii rovněž stoupají. Závislost na plynu roste a dává sousedovi EU sílu, kterou před dvaceti lety ztratil.

Jistě nechceme zopakovat chyby našich politických předchůdců. Za krátkou dobu je potřeba opravdu mnoho učinit.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Zcela souhlasím s názorem zpravodaje pana Marcina Libického, že realizace projektu, který je známý jako „baltský plynovod“, by mohla představovat ekologické riziko pro osm zemí Evropské unie: Německo, Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Dánsko a Polsko. Mohl by mít negativní vliv i na spotřebitele, a to prostřednictvím rostoucích cen, které by pokryly náklady na vybudování plynovodu.

Je důležité vědět, že by mohl být severoevropský plynovod vybudovaný na pevnině skrz země Evropské unie možností. Splňovalo by to všechny strategie a ekonomické požadavky obsažené v rozhodnutí č. 1364/2006/ES. Alternativní návrh je bezpečnější z pohledu životního prostředí a je zároveň levnější.

Jsem zvláště pro vytvoření nezávislých zpráv a zkoumání vlivu, jaký by vybudování plynovodu mělo na životní prostředí.

  David Martin (PSE), písemně. − Projekt v rozsahu plynovodu Nord Stream si vyžaduje plné a podrobné přezkoumání příslušných následků na životní prostředí. Předtím, než můžeme projekt zahájit, se musíme ujistit, že splní přísná kritéria pro životní prostředí. Tyto názory se odrážejí v mém hlasu pro zprávu Marcina Libického o vlivu plánovaného plynovodu v Baltském moři spojující Rusko a Německo na životní prostředí.

  Bogusław Sonik (PPE-DE), písemně. − (PL) Dnes bychom měli hlasovat o velmi důležité zprávě o vlivu plánovaného takzvaného baltského plynovodu, který bude spojovat Rusko a Německo na přírodní prostředí Baltského moře. Plánovaný projekt je jeden z mnoha projektů plynárenské infrastruktury, které jsou potřebné pro uspokojení rostoucích potřeby plynu EU. Zvláštní pozornost bychom však měli věnovat velkému počtu faktorů, které se týkají výstavby.

Tento nejdelší a nejvíce mělký hlavní plynovod na světě představuje vážnou hrozbu pro biologickou rozmanitost a přírodní stanoviště, rovněž pro bezpečnost a pohyb v této oblasti, nemluvě o přibližně 80 000 tunách munice, které zde byly potopeny během druhé světové války. Jako člen Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, rovněž jako zpravodaj Úmluvy EHK bych rád zdůraznil, že by každá investice mezinárodních rozměrů tohoto druhu měla být výsledkem předcházejících důsledných konzultací všech zúčastněných stran. Měli bychom věnovat pozornost hodnocení všech možných řešení jako jsou pozemské trasy, které by měly vzít v úvahu stavební náklady i ekologickou bezpečnost.

S rostoucí závislostí EU na malém počtu energetických zdrojů a jejich dodavatelích je důležité, abychom podpořili aktivity zaměřené na diverzifikaci, měli bychom se zastavit a popřemýšlet, zda je ruská společnost Gazprom, která vlastní 51 % akcií společnosti Nord Stream, tím nejvhodnějším řešením v tomto kontextu.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Vítám fakt, že Petiční výbor převzal iniciativu, aby přinesl na hlasování tuto zprávu o vlivu plánování plynovodu v Baltském moři na životní prostředí. Poslanci EP se musí navzájem informovat o důsledcích tohoto návrhu.

  Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. − (PL) Podporuji zprávu pana Marcina Libického kvůli vážné ekologické hrozbě, kterou představuje plynovod v Baltském moři, kvůli pokusu obejít povinnost získat povolení všech pobřežních zemí a nedostatku nezávislého a kladného vyhodnocení vlivu plynovodu na životní prostředí. Zvláště důležitá je potřeba udržet zásadu solidarity v energetické politice Evropské unie.

Tento plynovod je plánovaný tak, aby byly země EU politicky závislé na Rusku, které využije své přírodní zdroje pro vyvinutí tlaku na kupující. Ráda bych získala vaši pozornost na fakt, že pokud zvolíme pro plynovod mořskou trasu, znamená to zvýšení cen plynu, neboť tato trasa je o mnoho dražší než vybudování trasy po pevnině.

– Zpráva: André Brie (A6-0269/2008)

  Richard Howitt (PSE), písemně. − Socialistická skupina Evropského parlamentu parlamentní zprávu vítá. Když v roce 2001 padl Taliban, bylo ve školách jen 900 000 dětí. Toto číslo je dnes 6 milionů a stále roste. Pět milionů utečenců se vrátilo domů a 82 % populace má přístup ke zdravotní péči, což je devítinásobek hodnoty z roku 2002. Přesto však s Parlamentem sdílíme hluboké znepokojení trvajícími problémy s bezpečností i faktem, že by bez bezpečnosti nebyl možný návrat do normálního života.

Zaznamenali jsme však, že body této zprávy neodrážejí realitu v Afghánistánu. Úvodní část D je chybná, pokud rozmístění vojsk NATO v Afghánistánu pokračuje, zatímco Spojené království a Německo nedávno oznámili zvýšení úrovní. Rovněž nesouhlasíme se situací v oblasti výrobních objemů opia popsané v odstavci 32. Zdá se, že zpráva ignoruje těžkou práci, kterou odvedla v Afghánistánu vláda prostřednictvím své dlouhodobé národní protidrogové strategie a která vedla k pokroku při snižování počtu provincií sklízejících opiový mák.

Nakonec bychom chtěli podpořit pokračující spolupráci s afghánskými orgány provádějí rozhodnutí jako součást pokračující podpory EU při dočasné spravedlnosti a podpoře reformy bezpečnostního sektoru v zemi.

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně – (RO) Stabilizace Afghánistánu představuje významnou výzvu bezpečností politiky pro mezinárodní komunitu a boj proti terorismu. V případě selhání by se mohlo stát, že se začnou západní státy zdráhat při zapojení se do prevence budoucích konfliktů a intervence rezoluce a do operací pro udržení míru. Na druhé straně Afghánci, kteří dnes zažívají třetí desetiletí konfliktů a jejichž země byla vždy nástrojem používaným externími subjekty pro své vlastní potřeby, by mohli mít rovněž prospěch z trvalého míru.

Vojenské operace jsou potřebné, ale nejsou dostatečným požadavkem na stabilizaci Afghánistánu. Důležité řešení tohoto procesu bychom měli rovněž hledat na diplomatické úrovni a spolupráce s Iránem, Indií a Pákistánem je nevyhnutelná, zvláště na hranici oblastí, kde jsou činné povstalecké skupiny. Z tohoto důvodu je posílení demokratických struktur mimořádně důležité a mezinárodní komunita by měla bojovat proti odsouvání afghánské vlády, a to zvýšením důležitosti politického systému a demokratických představitelů na místní a regionální úrovni.

V Afghánistánu má Evropská unie image humanitární organizace, ale abychom mohli hrát důležitější roli, Evropané by měli vzít na vědomí fakt, že řešení chudoby a nestability není pomocí zbraní a násilí, ale spíše v krocích, které by přinesly dobré životní podmínky afghánským lidem. S touto nadějí jsem hlasovala pro zprávu pana Brieho.

  David Martin (PSE), písemně. − V tomto případě jsem se zdržel hlasování. Zpráva pana Brieho o stabilizaci Afghánistánu příliš zjednodušuje jinak velmi komplikovanou situaci. Pokud by měl Parlament zkoumat rozvoj v Afghánistánu, věřím, že jeho přínos by měl být konstruktivní a mít v zájmu stability afghánského státu. Nejsem přesvědčený o tom, zda je tato zpráva schopna navrhnout uskutečnitelné řešení tohoto komplikovaného konfliktu, ve kterém dělají naše vojska stabilní a skutečný pokrok.

  Véronique Mathieu (PPE-DE), písemně. - (FR) Kladné výsledky nedávné konference sponzorů v Paříži jsou důkazem, že se zrak EU a mezinárodní komunity upírá na Afghánistán.

Tato zpráva, která přichází v rozhodujícím momentu pro budoucnost celé země, zdůrazňuje výzvy, kterým čelí Evropská unie z hlediska efektivního příspěvku k stabilitě země. Směřuje ke snahám přestavby, které jsme již učinili s cílem posilnit instituce a zlepšit životní podmínky. V tomto ohledu můžeme považovat snížení dětské úmrtnosti a zvýšení počtu dětí navštěvujících školu za povzbuzující signál.

Úspěch v Afghánistánu si bude vyžadovat lepší koordinaci mezi sponzory některých strategií. I nadále musí být samozřejmě bezpečnost prioritou, ale pro afghánský lid je rovněž nevyhnutelné, aby věděl, jaký přínos mu zaručuje tato forma pomoci. Je důležité vybudovat i další základní infrastruktury, ať už cesty, školy, nemocnice, atd..

Úspěch celého procesu si bude vyžadovat „afghánizaci“ stabilizačního procesu: afghánští lidé musí dostat nástroje, které jim umožní uchopit do rukou vlastní budoucnost. V tomto ohledu spočívá mnoho nadějí na národní rozvojové strategii afghánské vlády (ANDS), která musí být podpořena mezinárodním společenstvím a Evropskou unií.

  Daniel Strož (GUE/NGL), písemně. − (CS) Zpráva, která se týká situace v Afghánistánu a návrhů na stabilizaci situace v této zemi, je podle mne rozporuplná a příliš zaměřená na význam vojenských akcí a na důležitost role NATO v daném regionu. Ve zprávě se na jednom místě uvádí, že aktivity Talibanu nepředstavují přímé ohrožení svrchovanosti Afghánistánu, na druhé straně je zde varování, že Afghánistán se nyní nachází na kritické křižovatce.

To spíše: sám afghánský prezident Karzáí říká jasně, že mezinárodní síly nezvládají boj s Talibanem, a dodává – podle mne přiléhavě – že válku s terorismem není možné vyhrát, pokud někteří z partnerů afghánské vlády nepřestanou sledovat i jiné, své vlastní zájmy. Už válka, kterou v Afghánistánu vedl kdysi bývalý Sovětský svaz, prokázala, že tuto zemi nelze stabilizovat, neřku-li ovládat, preferováním vojenských akcí. Jedinou účinnou cestou ke stabilizaci jsou politická, ekonomická a sociální opatření, jež se však netýkají pouze Afghánistánu, ale i sousedních států. A vlastní hegemonské zájmy USA v regionu jsou v tomto závažném problému možná klíčovým aspektem.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. - (EL) Tato zpráva je otevřena imperialistickým výzvám. Jak říká: „podporuje snahy sil NATO […] zastavit místní a mezinárodní terorismus a považuje přítomnost těchto sil pro zajištění budoucnosti země za nezbytnou.“ Volá po posílení „dalšími bojovými jednotkami“ USA-EU-NATO a cynicky požaduje, aby nebyly „omezovány národními výhradami“, což znamená, že by měly vystupovat veřejně jako okupační vojska a bez jakéhokoliv důvodu. Zdůrazňuje, že by EU „měla v procesu stabilizace a rekonstrukce Afghánistánu využít zkušeností a odbornosti“. Jinými slovy by měla využít vražedné činy svých vojenských sil v zemi jako příležitost získat operační zkušenosti pro své imperialistické intervence někde jinde. V zájmu politických představitelů hlavního města EU je zabezpečit větší podíl při dělení imperialistické kořisti v dané oblasti, a proto zdůrazňují, že by „EU měla povzbuzovat evropské investory a pomáhat jim v zapojení se do rekonstrukce Afghánistánu“.

Cynické přiznání zprávy odhaluje roli a imperialistické záměry EU a opakovaně potvrzuje, že „EU a NATO jsou součástí toho stejného vražedného syndikátu“. Boj lidu se musí sjednotit proti imperialistickému systému jako celku.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. - (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o Afghánistánu tak, jak učinila Strana levice jako celek, protože zpráva trvá na vojenské invazi a přítomnosti vojsk v zemi, která je zatížena válkou, jejíž výsledkem je za posledních 30 let více než 1,5 milionů obětí. Problémy v Afghánistánu není možné řešit vojenskou cestou. Lidé potřebují solidaritu Evropy. Pokračování a posilňování vojenské přítomnosti Evropy je jedním z hlavních důvodů nestability a nejistoty v této oblasti.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Afghánistán je právě dějištěm boje za bezpečnost, stabilitu, mír a demokracii a zároveň boje proti islámskému džihádu, který se dožaduje vítězství, aby mohl zopakovat ve své propagandě tvrzení, že se celé impérium začíná hroutit. To je důvod, proč jsou mezinárodní snahy, obzvláště evropské snahy, také důležité. Výzvou, které čelí spojenci, zejména všichni ti, kteří věří, že je nutné znovu zdůraznit moc NATO, je potřeba odolat krajním těžkostem a pomoci aktivními pozemními vojsky, což samo sebou přináší potřebné snížení výhrad, protože vítězství je nevyhnutelné.

Budoucnost našich aliancí se projevuje ve velkém míře v Afghánistánu, neboť jde rovněž o budoucnost našeho míru a bezpečnosti. Jakkoliv navrhují tuto cestu podporovatelé kompromisu a výhod, nemůžeme ignorovat tuto hrozbu tím, že budeme předstírat, že jde o něco jiného. Naléhavě potřebujeme účinné vojenské kapacity v Afghánistánu a všechny další opatření zejména pomoc pro rozvoj a podporu demokratického právního pořádku. Pokud v Afghánistánu selžeme, budeme pravděpodobně muset bojovat znovu, později, ale blíže k domovu.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Ve zprávě je poznamenáno, že i přes určitý pokrok ještě stále musíme ujít dlouhou cestu předtím, než dosáhneme v Afghánistánu bezpečnost a stabilitu. Abychom tuto situaci zlepšili, Evropský parlament navrhuje množství pozitivních opatření. Bohužel si Parlament zvolil podporovat návrh, na základě kterého by se měly zastavit postřiky opiových polí, která se nacházejí na velkém území země. Samozřejmě musíme podporovat i polnohospodářské obyvatelstvo, ale pěstování opia nemůže být dlouhodobou alternativou pro růst, demokracii a politickou stabilitu Afghánistánu. Ničí jak šance Afghánistánu tak zdraví ostatních.

  Předsedající. − Tímto jsou vysvětlení hlasování ukončena.