Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2621(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B6-0377/2008

Rozpravy :

PV 03/09/2008 - 15
CRE 03/09/2008 - 15

Hlasování :

PV 04/09/2008 - 7.5
CRE 04/09/2008 - 7.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0406

Rozpravy
Středa, 3. září 2008 - Brusel Vydání Úř. věst.

15. (otázky Komisi)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0457/2008).

Následující otázky byly předloženy Komisi.

 
  
  

První část

 
  
  

Otázka č. 35, kterou pokládá Stavros Arnaoutakis (H-0546/08)

Předmět: Potravinová krize v EU a ochrana evropských spotřebitelů

Rozhodla Komise o mimořádných opatřeních na účinnou ochranu spotřebitelů po opakovaných potravinových krizích v Evropě?

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. (EL) Vážený pane předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat panu Arnaoutakisovi za jeho otázku o stále aktuálním problému potravinové bezpečnosti.

Komise má k dispozici mnoho prostředků na zajištění ochrany spotřebitelů a evropských občanů před možnou potravinovou krizí. Za prvé, Komise zajištuje včasné a souběžné varování příslušných orgánů ve všech 27 členských státech prostřednictvím Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF).

Za druhé, Potravinový a veterinární úřad Komise (FVO) provádí systematické kontroly v členských státech a třetích zemích.

Za třetí, Komise pozorně zkoumá všechny informace získané prostřednictvím Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), mezinárodních médií nebo jiných zdrojů.

Tam, kde je to zapotřebí, zejména pokud potraviny nebo krmiva mohou vážně ohrozit veřejné zdraví a není možné tomuto riziku účinně čelit na úrovni členského státu, Komise přijímá nezbytná opatření na úrovni EU.

Například, v případě ukrajinského slunečnicového oleje kontaminovaného minerálním olejem dostal systém RASFF dne 23. dubna 2008 od příslušných francouzských orgánů upozornění, které dostaly také všechny členské státy. Komise prostřednictvím systému RASFF okamžitě upozornila na tento incident ostatní členské státy a 10. června 2008 vydala rozhodnutí 2008/433/ES, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz slunečnicového oleje pocházejícího nebo zasílaného z Ukrajiny vzhledem k riziku jeho kontaminace minerálním olejem. Bylo zahájeno vyšetřování, jehož cílem je lokalizovat zdroj kontaminace.

Navíc, systém vystopovatelnosti, který byl zaveden nařízením (ES) č. 178/2002, známějším spíše jako nařízení o všeobecném potravinovém právu, umožňuje cíleně a důsledně stáhnout výrobek z oběhu, poskytovat přiměřené informace spotřebitelům a provozovatelům potravinářských podniků, vyhodnotit rizika a předcházet zbytečným přerušením obchodu.

Komise zároveň systematicky prověřuje schopnost příslušných kontrolních orgánů členských států zajistit dodržování právních předpisů v oblasti potravin v rámci EU, jakož i mimo ni.

Například v Malajsii Potravinový a veterinární úřad Komise zjistil vážné problémy s plněním požadavků na vývoz výrobků z ryb. V EU Komise okamžitě reagovala zákazem dovozu ryb z Malajsie. To je jen jeden z mnoha příkladů, jak se Komisi daří účinně chránit spotřebitele a předcházet potravinové krizi.

Komise se proto domnívá, že její existující právní předpisy poskytují potřebný mechanismus na účinné zvládání potravinových krizí a účinnou ochranu spotřebitele.

Zároveň se však snažíme zajistit neustálé zlepšování komunikačních kanálů a spolupráce s členskými státy v této oblasti. Například připravujeme směrnice pro používání systému RASFF, které Komise už brzy přijme.

 
  
MPphoto
 

  Stavros Arnaoutakis, autor. (EL) Děkuji vám za odpověď, paní komisařko. Dovolte mi, abych uvedl, že evropští spotřebitelé v současnosti prožívají ztrátu důvěry. Jejich důvěra je otřesena.

Proto potřebujeme vědět, jaké kroky ohledně informování spotřebitelů je z pohledu Komise třeba podniknout. Samozřejmě je možné, že všechno, o čem jste mluvila, děláte správně a zasloužíte si poblahopřát. V Řecku jsme však například měli ukrajinský slunečnicový olej, jehož část konzumovala polovina řeckých obyvatel. Jak je možné chránit spotřebitele a jaké kroky v této oblasti zamýšíte podniknout?

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. (EL) Dovolte mi, abych zdůraznila, že rostoucí neklid, který tento problém vyvolává, a varovaní, jež přicházejí prostřednictvím systému RASFF, jsou důkazem, že tento systém opravdu funguje.

V případě Řecka a ukrajinského slunečnicového oleje bylo skutečně dne 23. dubna 2008 vydáno všeobecné varování, že tento kontaminovaný slunečnicový olej je na trhu EU. Dne 5. května 2008, kdy švýcarské orgány poslaly zvláštní varování našemu zdejšímu středisku, že tento slunečnicový olej směřuje, kromě jiných míst, do Řecka, Itálie a Turecka, řecké orgány provedly potřebné vyšetřování a začaly nám podávat informace a stahovat tyto výrobky z oběhu.

Chci však zdůraznit, že bychom neměli zaměňovat opatření, jejichž přijímání je pravomocí Evropské komise, s povinnostmi členských států, protože ty jsou vnitrostátními záležitostmi.

Samozřejmě se mě zeptáte, zda jsou prováděny nějaké kontroly. Ano, jsou. Služba Potravinového a veterinárního úřadu FVO, která pravidelně navštěvuje jednotlivé členské státy, kontroluje, zda příslušná oddělení fungují, vyhledává jakékoli nedostatky a upozorňuje na ně členské státy. Totéž se pochopitelně děje jak  v Řecku, tak v jiných státech.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). Vážená paní komisařko, EU udělala velký kus práce na svém systému „od vidlí po vidličku“ a spotřebitelé by mu měli důvěřovat, ale s tím souvisí také otázka, co s ochranou výrobců v rámci EU. Nevěřím tomu, že jsme stejně přísní při dovážených potravinových výrobcích jako při domácích. Například mimo Evropskou unii povolujeme používání látek, které v rámci Unie zakazujeme, a s novými právními předpisy o přípravcích na ochranu rostlin to budeme stále častěji dělat v oblasti produkce obilovin. Mohla bych vás, paní komisařko, požádat, abyste se zabývali těmito konkrétními obavami, protože se může stát, že budeme v Evropě konzumovat potraviny, které se v rámci Evropské unie nesmějí vyrábět?

 
  
MPphoto
 

  Danutė Budreikaitė (ALDE).(LT) Ráda bych se zeptala, co je to potravinová krize. Je možné za potravinovú krizi považovat výskyt nebezpečného potravinového výrobku na trhu EU? V tom případě bychom mohli hovořit o hračkové krizi, když víme, že jsou v prodeji hračky nesplňující požadavky na bezpečnost, jakož i celá škála dalších nebezpečných výrobků. Jak můžeme definovat potravinovou krizi? Mohli bychom takto nazvat neustálý růst cen potravin, který postihuje všechny spotřebitele?

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. Dovolte mi začít druhou otázkou a odpovědět, že pokud na trhu najdeme nekvalitní zboží, nemůžeme to nazývat potravinovou krizí. Potravinovou krizí by se to mohlo stát v případě, že necháme toto zboží volně šířit v rámci Evropské unie. Potom bychom mohli mít krizi, protože bychom mohli ohrozit zdraví našich občanů.

Ale  pomocí systému, který máme k dispozici a který využíváme velmi opatrně a zodpovědně, se snažíme těmto krizím předcházet. Potravinovou krizi se nám podařilo odvrátit při mnoha (i nedávných) příležitostech.

Co se týká kontroly výrobků a potravin vyráběných mimo Evropské unie, musím říci, že od svých obchodních partnerů vyžadujeme, aby potraviny vyráběné u nich kontrolovali stejným způsobem, jako to děláme my.

Proto jsem zmínila například Malajsii, kam jsme poslali kontrolu Potravinového a veterinárního úřadu FVO, která zjistila, že tam systém opravdu nefunguje správně a zakázali jsme dovoz ryb z Malajsie. Totéž se stalo v případě hovězího masa z Brazílie a v mnoha jiných případech z Bangladéše.

Takže pokud naši partneři chtějí vyvážet potraviny do Evropské unie, požadujeme od nich, aby dodržovali hygienické předpisy, které platí v rámci Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 36, kterou pokládá Bilyana Ilieva Raeva (H-0548/08)

Předmět: Bezpečnost silničního provozu

Počet mrtvých a zraněných při dopravních nehodách na silnicích je velkým humanitárnym, zdravotním, ekologickým, finančním, sociálním a demografickým problémem. Navíc náklady vyvolané těmito tragédiemi mají mnoho negativních dopadů na kvalitu života, udržitelný rozvoj a globální oteplování.

V této souvislosti je třeba rozvinout politiku, která by členské státy motivovala k tomu, aby udržely počet obětí dopravních nehod na úrovni nepřevyšující průměr EU.

Přijme Komise rozhodnější opatření, například ve formě právních předpisů Společenství, které by rozšířily stávající společné normy, především zavedením společného ukazatele limitu dopravních nehod v EU, který by členské státy striktně dodržovaly?

Jaké jsou vyhlídky Komise při zkoumání možnosti stanovit společný přístup týkající se dohledu, kontroly a sankcí na území EU? Můžeme doufat, že budoucí spolčná politika Evropské unie v oblasti bezpečnosti silničního provozu povede také ke společné politice v oblasti práce dopravní policie, což by vedlo ke zlepšení kvality kontroly a monitorování bezpečnosti silničního provozu?

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, poněvadž se pan Tajani zdržel na zasedání Rady ministrů, rád zodpovím otázku, kterou předložila paní Raevová, zejména proto, že téma této otázky se mě osobně velmi dotýká a je mému srdci blízké.

V roce 2001 si Evropská unie stanovila cíl snížit do roku 2010 počet obětí dopravních nehod na polovinu. Tento cíl byl uznán Evropským parlamentem i Radou. V roce 2003 se jím zabýval Evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu, který stanovil 60 opatření, zaměřených na přesvědčování účastníků silničního provozu, aby se chovali rozumněji, na zvyšování bezpečnosti vozidel pomocí technických zlepšení, zlepšování silniční infrastruktury, zvyšování bezpečnosti nákladní dopravy, zlepšování péče o oběti nehod a na přípravu analýzy údajů o nehodách. Komise stanovila vícero výkonných ukazatelů monitorování změny situace v bezpečnosti silničního provozu: počet obětí na milion obyvatel, míra používání bezpečnostních pásů a přileb, počet a percentuální podíl účastníků dopravních nehod pod vlivem alkoholu, počet a procentuální podíl řidičů překračujících maximální povolenou rychlost.

Co se týká právních předpisů Společenství, zmínil bych novou směrnici o řidičském oprávnění, která byla přijata Evropským parlamentem a Radou dne 20. prosince 2006. Cílem této směrnice bylo zvýšení bezpečnosti silničního provozu pro mladé řidiče a ulehčit volný pohyb občanů v rámci Evropské unie. Máme také směrnici o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, přijatou v prvním čtení v červnu 2008. Dále máme návrh směrnice o kontrole dopravních přestupků, předložený Komisí v roce 2008, o němž se v současnosti jedná v Evropském parlamentu a v Radě.

Komise se také snaží podporovat co nejširší výměnu osvědčených postupů v oblasti bezpečnosti silničního provozu mezzi členskými státy. Součástí výzvy na předkládání návrhů je účast Komise na financování kampaní na bezpečnost silničního provozu a inovativních projektů v této oblasti, které se týkají vícera členských států.

Komise podobným způsobem poskytuje finanční podporu výzkumnému plánu na projekty, které by mohly rozšířit poznatky v určitých oblastech a umožnit přípravu budoucích legislativních návrhů na spolehlivém vědeckém základě. Jedním z příkladů je projekt DRUID (Řízení pod vlivem drog, alkoholu a léků), přičemž boj proti řízení vozidel pod vlivem psychoaktivních látek se stává prioritou v nových členských státech. Nakonec, paní Raevová, se v současnosti připravuje nový evropský akční program na období let 2010 – 2020. Tento akční program bude předmětem veřejné diskuse začátkem roku 2009 a potom projde procesem přijímání Komisí.

To byly informace, které chtěl pan Tajani poskytnout v rámci odpovědi na vaši otázku.

 
  
MPphoto
 

  Bilyana Ilieva Raeva, autorka. − (BG) Vážená paní komisařko, jsem moc ráda, že vám mohu poblahopřát k úsilí, které jste v posledních letech vynaložila ve funkci komisařky zodpovědné za dopravu v Evropské unii. Moc vám děkuji také za prezentaci přehledu společné evropské politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

Přesně tam směřuje otázka, kterou bych chtěla položit: „V souvislosti s tím, že jsou vypracovány ukazatele a Evropská komise zjevně vyvíjí velmi vážnou iniciativu v oblasti bezpečnosti silničního provozu v Evropě, jakým způsobem je zajištěna kontrola plnění těchto ukazatelů a jaká je skutečná záruka, že se nám v Evropě sníží počet smrtelných případů minimálně o 50 %?“ Protože pro zemi jako Bulharsko je tento ukazatel příliš vysoký. V Evropě rozhodně potřebujeme sankce pro případ nedodržení těchto požadavků.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot , místopředseda Komise.(FR) Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, dohled, kontrola a tresty za přestupky patří samozřejmě do pravomoci členských států.

Chtěl bych vám však připomenout, že dne 21. října 2003 Komise přijala doporučení o vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, které určuje osvědčené postupy kontroly dopravních přestupků, a především bych rád uvedl, že můžeme hodnotit každý členský stát v rámci Evropského dne bezpečnosti silničního provozu. Toto hodnocení zvýrazní úspěchy některých členských států a slabé stránky jiných. Domnívám se, že Evropský den bezpečnosti silničního provozu je výborným způsobem, jak vnést trochu světla do činnosti jednotlivých členských států.

Pravdou je, a vy na to správně poukazujete, že jsme nedosáhli očekávaných výsledků. Máme mnoho obav o naplnění cíle, kterým bylo snížit počet obětí na polovinu do roku 2010. Je možné, že v následujícím víceletém programu, který bude zahrnovat desetileté období, dále zvýšíme nátlak na členské státy.

Vážený pane předsedající, zároveň bych rád využil příležitosti a zmínil, jaký význam přikládáme hlasování o směrnici, která umožní trestat přestupky způsobené motoristy v jiných než jejich domovských státech. Beztrestnost řidičů, kteří nedodržují předpisy, když jsou v jiném než domovském členském státě, je v současnosti příliš velká a myslím si, že tato směrnice bude dobrým prostředkem, jak přimět evropské občany k tomu, aby se na silnicích chovali lépe.

Děkuji vám za tuto otázku. Vím, že můj nástupce, pan Tajani, je také velmi zaangažovaný v problematice bezpečnosti silničního provozu a mohu vám říci, že jakékoli vaše návrhy a aktivity nám pomohou zastavit tuto strašnou pohromu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Otázka č. 37 se nebere v potaz z důvodu nepřítomnosti autora.

 
  
  

Druhá část

 
  
  

Otázka č. 38, kterou pokládá Emmanouil Angelakas (H-0525/08)

Předmět: Informování a vzdělávání mladých spotřebitelů

Faktem je, že mladí a dospívající lidé tvoří významnou část spotřebitelů na trhu zboží a služeb. Mladí spotřebitelé jsou bombardováni nezřídka zavádějícími reklamními kampaněmi, které propagují školní pomůcky, hry, oblečení, potraviny, nápoje, audiovizuální produkty atd.

Připravuje Komise, vedle programu evropského diáře Europa Diary, který už probíhá, celoevropskou kampaň informování a vzdělávání mladých lidí v spotřebitelském věku o těchto záležitostech, které se jich dotýkají, a jaké metody a prostředky použije k organizaci takovéto iniciativy? Jaké metody, zejména vzhledem k spotřebitelské hodnotící tabulce, Komise použije na zpracování získaných údajů o mladých lidech v spotřebitelském věku a jak se k nim příslušné informace dostanou?

 
  
MPphoto
 

  Meglena Kuneva, členka Komise. − Vážený pane předsedající, Komise vítá zájem, který projevil vážený pan poslanec, a ráda by upřela jeho pozornost na skutečnost, že platné právní předpisy Společenství o právech spotřebitelů už nyní poskytují mladým lidem značnou ochranu. Například, cílem směrnice o nekalých obchodních praktikách je ochrana spotřebitelů, včetně mladých lidí, před praktikami, které poškozují jejich hospodářské zájmy, jako je zavádějící reklama nebo agresivní praktiky. Při posuzování nekalých obchodních praktik je věnována zvláštní pozornost zranitelným skupinám spotřebitelů, mezi něž patří i mladší občané. Směrnice obsahuje i černou listinu obchodních praktik, které jsou za každých okolností zakázané v rámci celé EU. V celé Evropské unii je například zakázáno, aby reklama obsahovala přímou výzvu dětem ke koupi výrobků.

V září 2008 Komise odstartuje komunikační internetovou kampaň k směrnici o nekalých obchodních praktikách. Tato směrnice je poměrně nová a je zacílena také na mladé lidi. Kampaň bude využívat vlastní internetové stránky obsahující animace, ilustrace a kvízy, aby problematiku nekalých obchodních praktik vysvětlila zajímavějším a interaktivním způsobem. Na upoutání pozornosti spotřebitelů budou na některých významných spotřebitelských internetových stránkách zverejňovány reklamní bannery a falešné reklamy. Budou tam portály pro zvláštní kategorie spotřebitelů, jako jsou mladí lidé, virtuální společenství, hudební internetové stránky a blogy. Informace budou kolovat po internetu v průběhu jednoho měsíce a i když je těžké předpověděť, jak dlouho údaje na partnerských internetových stránkách zůstanou, očekáváme, že tyto informace budou na internetu přístupné minimálně několik měsíců.

Internetová stránka věnovaná nekalým obchodním praktikám, která se nyní připravuje, bude spotřebitelům sloužit po dobu neurčitou. Komise v současnosti nemá v úmyslu spustit zvláštní celoevropskou kampaň informování a vzdělávání mladých spotřebitelů. Kromě projektu evropského diáře Europa Diary však připravuje internetový nástroj vzdělávání spotřebitelů s názvem Dolceta, který obsahuje vyučovací modul zaměřený na učitele základních a středních škol.

Co se týká spotřebitelské hodnotící tabulky, v nynějším stadiu naše údaje nerozlišují mezi jednotlivými skupinami spotřebitelů. Je proto vyloučeno, aby tyto tabulky konkrétně oslovily všechny trhy nebo všechy možné typy spotřebitelů. Avšak tam, kde máme k dispozici specifické údaje o mladších spotřebitelích, například studentech, jako jsou průzkumy Eurobarometru, budeme publikovat údaje pro tuto skupinu.

 
  
MPphoto
 

  Emmanouil Angelakas, autor. (EL) Vážený pane předsedající, paní komisařko, děkuji vám za úplnou a podrobnou odpověď. Je velmi upokojující a potěšující, že tato kampaň startuje na internetu už teď, v září.

Dovolte mi položit doplňující otázku: „Uvažuje Komise o zákazu televizních reklam zacílených na děti, jako to provedli ve vícero členských státech, kde jsou některé dětské televizní reklamy zakázány do určité denní hodiny, tuším do 22:00 nebo 23:00, do kdy děti obvykle sledují televizi?“

 
  
MPphoto
 

  Meglena Kuneva, členka Komise. − Tato informace je dobře známá i mému GR, ale to skutečně patří spíš do působnosti mé kolegyně, paní komisařky Viviane Redingové, protože se to týká i svobodného přístupu k informacím, a to plně spadá do rozsahu působností jejího GR.

Mohu vám říci jen tolik, že máme směrnici o televizi bez hranic, která se zabývá těmito problémy a máme černou listinu v směrnici o nekalých obchodních praktikách. Nástroj, jakým je černá listina, máme na to, abychom mohli, pokud vznikne potřeba a máme dost důkazů, určitou praktiku přidat na černou listinu, když se shodneme, že se musíme na tuto praktiku zaměřit a zakázat ji v celé Evropě. Takovýto zásah musí být pochopitelně podložen důkazy. Takže jsme si plně vědomi tohoto problému.

Toto není přímo součástí problematiky nekalých obchodních praktik, ale jsme připraveni se na to podívat, pokud se objeví praktiky, o nichž se budeme domnívat, že si zaslouží zařazení na černou nebo šedou listinu a paní komisařka Redingová dělá všechno pro to, aby byla směrnice o televizi bez hranic využívána při řešení takovýchto otázek.

 
  
MPphoto
 

  Danutė Budreikaitė (ALDE).(LT) 55 % reklam na potraviny v televizi nabízí nezdravé potravinové výrobky. 80 % dětí požaduje od svých rodičů ke snídani přesně tytéž značky potravin, které viděly v televizních reklamách. Zeptala bych se: „Neměla by Evropská unie přesměrovat svoji pozornost od reklam, které si zadávají výrobci? Nedokázali bychom najít způsob, jak přesvědčit výrobce, aby vyráběli a následně propagovali zdravější potravinářské výrobky?“

 
  
MPphoto
 

  Meglena Kuneva, členka Komise. − Domnívám se, že výrobce mohou k výrobě zdravých potravin dotlačit nástroje trhu. Pokud tu je požadavek trhu, výrobci na ni budou muset reagovat. My můžeme říct, co by výrobci měli vyrábět, ale to není přesně ten způsob, kterým by Komise měla řešit tento problém. My můžeme zajistit, aby byly plně srozumitelné informace stoprocentně dostupné. Komise se velmi snaží o to, abychom měli přiměřené informace o potravinových výrobcích.

Tvrdíte, že některé reklamy jsou nepravdivé nebo vystavují děti nebezpečí. Pokud se například o výrobku tvrdí, že vás může vyléčit, případně díky němu hned omládnete o 10 let, což samozřejmě není možné,. potom je to v mé působnosti a já bych to mohla řešit pomocí směrnice o nekalých obchodních praktikách. V ostatních případech, když hovoříte o potravinách z hlediska zdravé výživy, opět bych vám připomněla, že je to součást kompetencí paní komisařky Vassiliouové. Ona odvádí výbornou práci ve snaze o dosažení správného označování potravin, což spotřebitelům umožňuje vybírat si podle vlastního uvážení. Naším cílem jsou dobře informovaní spotřebitelé a jejich povědomí o otázkách trhu můžeme zvýšit prostřednictvím vzdělávací kampaně, do které je významně zapojeno i moje GR.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . −

Otázka č. 39, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0530/08)

Předmět: Ochrana a vzdělávání spotřebitelů

Politika v oblasti vzdělávání je ve velké míře zodpovědností členských států. Produkty vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání jsou však předmětem obchodu, zejména přeshraničního obchodu, a tedy se spotřebitelů týkají. Může proto Komise uvést, jaká evropská politika je připravována na ochranu spotřebitelů v oblasti kvality a cen takovýchto produktů?

 
  
MPphoto
 

  Meglena Kuneva, členka Komise. − Komise nemá pravomoc určovat ceny nebo vymezovat kvalitu vzdělávacích produktů. Jinak však považuji tuto otázku za celkem relevantní. Spotřebitele při nákupu vzdělávacích produktů chrání právní předpisy EU před zavádějícími nebo agresivními praktikami.

Podle směrnice o nekalých obchodních praktikách, o níž jsem právě hovořila, obchodníci nesmějí zavádět spotřebitele nepravdivými nebo klamavými informacemi, například o výhodách výrobku, očekávaných výsledcích při jeho používání, případně o výsledcích uskutečněných testů nebo kontrol.

Směrnice také obsahuje černou listinu praktik, které jsou zakázány za všech okolností: tvrzení, že výrobek byl schválen nebo odsouhlasen veřejným nebo soukromým orgánem (jako například prohlašování, že vzdeělávací kniha byla schválena ministerstvem školství, pokud to není pravda) je úplně zakázáno v celé EU.

Navíc, obchodníci musejí poskytnout spotřebitelům všechny informace potřebné k informovanému rozhodnutí. Komise například obdržela stížnost na kurzy, které sbylo možné koupit na internetové stránce v anglickém jazyce, ale dodány byly v jazyce jiném. To, že spotřebitel nedostal informaci o jazyce použitém v kurzech, lze považovat za zavádějící praktiku. Samozřejmě je věcí vnitrostátních orgánů a soudů, které zodpovídají za prosazování směrnice o nekalých obchodních praktikách, aby ve shodě se zásadami volného pohybu zakotvenými ve Smlouvě o ES a ve shodě s evropským právěm, určily pro každý případ zvlášť, které informace jsou důležité.

 
  
MPphoto
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou, autorka. (EL) Děkuji paní komisařce za odpověď. Spotřebitele znepokojuje odchylka mezi cenou a kvalitou výrobku. Nemluvím o určování cen, ale o stanovení vztahu mezi cenou a výrobkem na základe konkurence a též o přesunu vzdělávacích produktů z jednoho členského státu do druhého a o přeshraniční ochraně spotřebitelů.

Máte nějaké informace o přeshraniční ochraně při přesunu vzdělávacích produktů z jednoho členského státu do druhého?

 
  
MPphoto
 

  Meglena Kuneva, členka Komise. − Co se týká přeshraničních problémů s výukovými materiály, máme zřízena evropská spotřebitelská střediska, jejichž práce je založena na nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a která jsou dobrými velvyslanci práv spotřebitelů v celé Evropě.

V případě přeshraničního sporu mezi spotřebitelem a poskytovatelem vzdělávací služby, knihy nebo materiálu, se spotřebitel může obrátit na spotřebitelské středisko. Pokud spotřebitel problém nedokáže vyřešit přímo, spotřebitelské středisko v jeho zemi mu může pomoci dosáhnout uspokojivého řešení zemi původu vzdělávací služby nebo materiálu.

Nemám s sebou úplný seznam všech možných zkušeností a případů v jednotlivých členských státech, ale mohu vám říci, že se tato evropská spotřebitelská střediska setkávají několikrát do roka. Je to už velmi rozšířená a kvalitní síť a většina center je velmi aktivních a schopných řešit problémy, s nimiž spotřebitelé přicházejí.

Protože se otázka týká oblasti vzdělávání, je možné centra požádat o informaci, jakým způsobem takové problémy řeší. Základní princip je však stejný a toto nařízení funguje opravdu dobře.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE-DE).(DE) Zajímalo by mě, jak ve skutečnosti situace s internetovým vyučováním vypadá. Pokud jde o stížnosti, mohla by Komise zřídit internetovou stránku se seznamem institucí poskytujících distanční vzdělávání, které jsou spojeny s problémy, aby v tom byla větší transparentnost?

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Rack (PPE-DE).(DE) Znovu tu máme problém, když se mnoho lidí ptá, kde je evropská přidaná hodnota. Evropská unie bezpochyby není zodpovědná za oblast vzdělávání, ale jsme zodpovědní za otázky zajištění kvality a ochrany spotřebitelů. Na tom sa taktéž shodneme. Nebylo by možné, aby v kontextu všeobecné informační činnosti Komise tu byly úplně záměrně označeny za příjemce školy a případně i nižší úrovně vzdělávání? Pomocí projektů a soutěží můžeme ukázat, jak tu Evropa poskytuje přidanou hodnotu. Možno bychom tím (i v souvislosti s předcházející otázkou) mohli k tomuto problému přitáhnout pozornost mladých lidí.

 
  
MPphoto
 

  Meglena Kuneva, členka Komise. − Plně a s radostí uznávám hodnotu vašich návrhů a vašeho vstupu. Kdybych mohla začít svou odpověď trochu zeširoka, ráda bych řekla, jsme ve stadiu dotváření vnitřního trhu, který je skutečným základem Unie. Zatím je však trh velmi orientovaný na podnikání a na získávání vhodných podmínek na podnikání, a tak je to správné. Nyní ale potřebujeme doplnit vnitřní trh druhou fází, v níž se budou spotřebitelé cítit všude stejně vítaní a stejně dobře chráněni. To je spotřebitelská politika pro 21. století.

S velkým potěšením vás informuji o tom, že vzdělávání zaměřené na posílení pozice spotřebitelů je prvním a úplně základním pilířem strategie spotřebitelské politiky pro léta 2007 – 2015. Nemohu vám k tomu v této chvíli povědět více, ale máme nástroje jako Evropský diář, který je přesně zacílen na náctileté, a máme projekt Dolceta, který doplňuje vzdělávání učitelů, ale velmi se spoléháme také na úsilí členských států.

Musíme na tuto politiku pohlížet z hlediska subsidiarity. Některé země jsou ochotny více investovat do vzdělávání spotřebitelů a podporovat celkové úsilí Komise. Napsala jsem všem příslušným ministrům a požádala je o jejich o podporu, protože jsme v opravdu rozhodující fázi vytváření spotřebitelského trhu, který by stejně dobře fungoval v celé Evropě.

V budoucnosti budeme více hovořit o tom, jak se spotřebitelé cítí na tomto vnitřním trhu. To je jedna z úplně zásadních poznámek. Další je, že se musíme stížnostmi spotřebitelů zabývat ve stále širším záběru. V Evropské komisi nemáme společnou základnu pro řešení stížností spotřebitelů. Podobně jako vy, i my dostáváme mnoho stížností z vašich volebních obvodů, přičemž některé jsou Komisii přesouvány z Parlamentu, ale my si potřebujeme vybudovat systém, jak s těmito stížnostmi zacházet. Komise nemůže nahrazovat činnost ombudsmana nebo členského státu, ale pokud existuje přetrvávající problém v některé oblasti spotřebitelské politiky, musíme ho řešit, ij cestou právních předpisů.

Existují dobré příklady toho, že stížnosti spotřebitelů mohou skutečně změnit základní směřování spotřebitelské politiky. V této chvíli se snažíme sbírat takové informace pomocí žebříčku spotřebitelských trhů. První žebříčku spotřebitelských trhů vyšlo začátkem tohoto roku. Máme zvláštní ukazatel: stížnosti spotřebitelů. Porovnáváme členské státy, abychom viděli, kolik stížností řeší a v kterých oblastech. Dychtivě očekávám informace z členských států pro následující vydání žebříčků spotřebitelských trhů začátkem příštího roku. Takto krok za krokem, postupujeme směrem k jednotnému vnitřnímu trhu pro občany.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 40, kterou pokládá Giovanna Corda (H-0545/08)

Předmět: Stížnosti spotřebitelů na elektronický obchod

Výsledky nedávného průzkumu evropských spotřebitelských středisek odhalily mimořádně velký počet sporů v souvislosti s nákupy přes internet (2 583 sporů a 8 834 stížností za rok 2007).

Neuvažuje Komise, vzhledem k exponenciálnímu růstu elektronického obchodu, o tom, že by rozběhla informační kampaně, které by spotřebitele vystříhaly rizik této nové formy obchodu a o stanovení naléhavých a účinných postupů řešení takovýchto přeshraničních sporů, zejména v nejčastějších případech, tedy při nedodání výrobků nebo dodání neuspokojivých výrobků?

 
  
MPphoto
 

  Meglena Kuneva, členka Komise. − Tato otázka se týká internetu, což je velmi důležitá věc. Internet představuje pro spotřebitele nesmírné možnosti. Umožňuje jim přístup k lepším informacím a zvětšuje velikost trhu, na kterém se pohybují, když jim nabízí přístup k několika poskytovatelům a větší možnost výběru.

Už 150 milionů občanů EU, což je třetina našeho obyvatelstva, nakupuje přes internet. Rychlému růstu počtu občanů EU, kteří nakupují přes internet, však neodpovídá růst počtu lidí, kteří tímto způsobem nakupují v zahraničí.

To ukazuje, že Komise postupuje správně, když řeší tento problém, související s důvěrou spotřebitelů, pomocí informačních opatření. Je třeba zmínit například internetovou užívatelskou příručku, kterou připravuje Komise. Vydána bude do konce roku 2008. V návaznosti na tuto příručku bychom mohli zvážit vypracování směrnic o tom, jak aplikovat právní předpisy o nekalých obchodních praktikách na podobné praktiky, objevující se na internetu.

Dalším nástrojem, o kterém jsme už mluvili, je projekt Dolceta, zaměřený na vzdělávání spotřebitelů, například v oblasti prodeje na dálku a odškodnění spotřebitelů. Vzdělávání mladých spotřebitelů, kteří jsou obzvlášť aktivní na internetu, je nesmírně důležité. Spotřebitelský zápisník s rekordní distribucí 2,8 milionu kopií (a tato informace by mohla být zajímavá i pro pana Angelakase) ve více než 18 000 školách v tomto roce, obsahuje i informace o používání internetu a přeshraniční nápravě.

Ve Strategii spotřebitelské politiky na léta 2007 – 2013 jsou aktivity spojené s informováním spotřebitelů považovány za součást její priority, kterou jsou informovanější a vzdělanější spotřebitelé. Hlavními nástroji, které v rámci toho používá Evropská komise k informování občanů a zainteresovaných stran o spotřebitelské politice, je internetová stránka, newsletter Hlas spotřebitele (Consumer Voice) a informační kampaně. Elektronický obchod je hlavním tématem kampaně v některých novějších členských státech.

Co se týká druhé otázky o prosazování právních norem a nápravy, Komise je hluboce přesvědčena, že pokud má vnitřní trh fungovat, evropští spotřebitelé musejí věřit, že dokážou prosadit svá práva a dosáhnout nápravy v celé Evropské unii. Stížnosti týkající se elektronického obchodu, včetně stížností na nedodání výrobků nebo dodání neuspokojivých výrobků, lze řešit v rámci existujícího systému nápravy v EU, který jsme už pro evropské spotřebitele vytvořili. Tento systém zahrnuje síť evropských spotřebitelských středisek, dvě doporučení Komise o alternativním řešení sporů, nedávno přijatou směrnici o mediacii a nařízení, které stanoví evropský postup řízení s nízkou hodnotou sporu.

Komise v současnosti zároveň zvažuje, zda je potřebná iniciativa EU v otázce kolektivní nápravy a pokud ano, jaký druh iniciativy by to měl být. Jsem úplně přesvědčená, že novým tržištěm je obrazovka monitoru.

 
  
MPphoto
 

  Giovanna Corda, autorka. (FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, částečně jste již zodpověděla otázku, kterou se chystám položit, o problémech, které zažíváme prř nakupování.

Postupy jsou zdlouhavé, komplikované a nákladné. Utrpěné škody jsou mimořádně velké, protože často postihují ty, kteří mezi námi nejvíce znevýhodněni.

Když je tu právní vakuum, myslíte si, že evropská spotřebitelská střediska mají prostředky na to, aby se místo postižených spotřebitelů zapojili do těchto postupů, zřejmě kolektivně, ale také individuálně?

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE-DE).(DE) Je to jednoduše otázka toho, abychom se do budoucnosti snažili o možnost transparentního informování o stížnostech. Pokud se přeshraniční operace budou opakovat, získají k tomu přístup i soudy a orgány prokuratury. Domníváte se, že je možné vytvořit v této oblasti databázi?

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE).(LT) Vážená paní komisařko, ve svém vystoupení jste velmi přesvědčivě hovořila o rozšiřování elektronického obchodu a já jsem si celkem jistý, že toto rozšiřování probíhá mnohem rychleji ve starších státech EU. Rád bych se zeptal, co se dělá pro podporu elektronického obchodu v členských státech, které vstoupili do Evropské unie ve 21. století, jakým způsobem jsou chráněna práva spotřebitelů a jaká opatření jsou připravována k vyrovnání rozdílů v této oblasti. Ešte jedna otázka týkající se zneužívání: „Vyskytují se případy zneužívání častěji ve starších nebo v nových členských státech?“

 
  
MPphoto
 

  Meglena Kuneva, členka Komise. − Návrh, aby evropská spotřebitelská střediska zastupovaly na soudech evropské spotřebitele, je myšlenka, jíž se budeme věnovat ve svém oznámení o kolektivní nápravě před koncem roku. Zatím se snažím, abychom si před přijetím konečného návrhu zachovali otevřenou mysl a názorovou rozmanitost.

Opravdu potřebujeme mít ucelený obraz a využít všechny nástroje, které máme k dispozici, včetně směrnice o soudních nařízeních, což je též jeden z nástrojů, které můžeme použít napříč evropskými hranicemi.

Úplně souhlasím s návrhem na vytvoření databáze a důrazně to podporuji. Potřebujeme to na přípravu lepších politik a lepších právních předpisů.

Jsem pevně přesvědčená, že všechny naše návrhy právních norem nebo společná opatření k prosazování práva musejí být podloženy důkazy.

Zároveň budu pokračovat v opatřeních na prosazování práva ve všech 27 zemích, teda v zásazích do takových případů, jako jsou letenky nebo vyzváněcí tóny. Internetové stránky jsou zpravidla velmi dobrými klienty při takovémto typu přeshraničních zásahů na prosazování práva.

Každá země je iná. Potřebujeme mít vysokou míru připojení k širokopásmovému internetu a zvýšit procentuální podíl obyvatel, využívajících libovolné z nástrojů elektronického obchodu, kterým je obvykle internet. Domnívám se také, že tuto míru připojení můžeme zvýšit pomocí kohezní politiky, regionální politiky a Kohezního fondu. Nové členské státy budou mít jedinečnou příležitost dostihnout starší státy skutečně rýchle a občas se také vyhnout našim minulým chybám. Potřebují rychlé změny.

Pokud budete mít dobré a cílené právní předpisy, plně harmonizované ve všech členských státech, bude to mít obrovský vliv na zvýšení důvěry spotřebitelů, jakož i úrovně spotřeby ve všech členských státech. Elektronický obchod je jedním z nástrojů na dosažení lepších podmínek i větší možnosti výběru. Není to jen tržní nástroj, ale také velmi důležitý demokratický nástroj.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . −

Otázka č. 42, kterou pokládá Colm Burke (H-0537/08)

Předmět: Žebříček výsledků pro vnitřní trh

Plné uplatnění právních předpisů vnitřního trhu prináší výhody spotřebitelům i průmyslu v celé EU. Žebříček výsledků pro vnitřní trh je účinným szpůsobem zobrazení relativní úspěšnosti členských států při uplatňování těchto právních předpisů. Jaký postup v této souvislosti navrhuje Komise na oznámení úplných výsledků žebříčku spotřebitelům a průmyslu?

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Vážený pane předsedající, děkuji váženému poslanci za jeho pozitivní poznámky o žebříčku výsledků pro vnitřní trh. Souhlasím, že je nutné o žebříčku výsledků široce informovat. Všechna vydání žebříčku jsou k dispozici na evropské internetové stránce. Papírové verze dostala stálá zastoupení členských států a zastoupení Komise v hlavních městech 27 členských států. Kopie navíc kolovaly jak po dalších institucích EU, tak i po vnitrostátních orgánech. Po zveřejnění každého žebříčku je vydána tisková zpráva v 21 jazycích a výsledky jsou oznámeny na tiskové konferenci, čímž je zajištěna snadná dostupnost i pro národní média.

 
  
MPphoto
 

  Colm Burke, autor. − Pane komisaři, děkuji vám za odpověď na tuto otázku. Vítám práci, realizovanou v této oblasti, která se dotýká celkového vnímání Evropské unie v členských státech.

V Irsku jsme měli vážné problémy během diskuse o Lisabonské smlouvě, protože kdykoli se objeví něco negatovního, máme sklony obviňovat z toho Evropskou únii. Mohu uvést jeden typický příklad oblasti, z níž nemáme žádnoou odezvu: Příklad členského státu, který nedokázal reagovat na směrnici Evropské unie. V okrese Wicklow, v mé oblasti Cromane, se asi před osmi lety stal případ, kdy na základě směrnice byly k dispozici evropské prostředky pro irskou vládu, ale nic se nedělo a výsledkem je, že 50 rodin nyní nemůže vykonávat svoji běžnou práci při sběru mušlí. Místní noviny z toho obvinily Evropskou únii. Nemáme možnost nápravy ...

(řečník byl přerušen předsedajícím)

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Máme k dispozicii celou řadu nástrojů proti pozdnímu transponování směrnic, kterým sa zabývá především žebříček výsledků EU. Pokud členské země mají nadále zpoždění s  transponováním, potom samozřejmě máme k dispozici najvyšší sankci, postoupení případu dále. Tomu všemu se však snažíme předcházet tímto postupem: pokud má členský stát problémy s transponováním směrnice, organizujeme setkání s jeho zástupci, připravujeme semináře a pokoušíme se řešit konkrétní otázky a těžkosti, které mohou mít. Děláme vše pro to, abychom zkusili a dosáhli co nejrychlejšího rozběhnutí transponování.

Sohlasím s vyjádřením pana Burka, že toto se nestává pouze v Irsku, ale i v dalších zemích EU. Zaregistrovali jsme snahu každé vlády přivlastnit si zásluhy za věci, které se podařily, ai když je Evropa mohla inspirovat, nebo jejich původní nápad přišel z Evropy. Jsem si jistý, že každý z nás, kdo pracoval v irském parlamentu nebo v irské vládě, se často provinil stejně. Ale když se stane cokoli negativního, co má nějakým způsobem evropské směřování, samozřejmě obviňujeme Evropu. Souhlasím proto s panem Burkem, že by mělo být více kladných ohlasů na dobré věci, které tady v Evropě děláme.

Když členský stát nejedná v některé konkrétní oblasti, přijímáme příslušná opatření, ale pokud je to možné, snažíme se těmto problémům předcházet přesvědčováním členských států, aby si své záležitosti daly co nejdříve do pořádku.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající .

Otázka č. 43, kterou pokládá Jim Higgins (H-0539/08)

Předmět: Bankovní sektor v pohraničních oblastech

Může Komise uvést, zda bude prošetřovat otázku dodatečných poplatků za použití bankomatů, debetních a kreditních karet, v  pohraničních oblastech, zejména ve světle skutečnosti, že mnohé banky působí na obou stranách hranice mezi Severním Irskom a Irskou republikou?

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Uživatelé debetních a kreditních karet se v pohraničních oblastech mohou setkat se trřemi kategoriemi poplatků, spojených s použitím karty. Jsou to: běžné poplatky za použití karet bez ohledu na zeměpisnou oblast nebo členský stát; poplatky za převedení měny, pokud platba probíhá mezi členskými státy používajícími rozdílnou měnu, například euro a libru; a za třetí, poplatky na místě prodeje při výběru hotovosti z bankomatu.

Pokud jde o první kategorii, tedy běžné poplatky pro uživatele karet, které jsou regulovány na evropské úrovni při platbách v eurech: podle nařízení (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech, při přeshraniční platbě v eurech mezi dvěma členskými státy by poplatky vybírané za takovou platbu měly být stejné, jako jsou poplatky za tutéž platbu v eurech v členském státě, kde byla karta vydána. Zároveň platí, že toto nařízení se netýká plateb kartami, náležícím k účtům v jiných měnách než je euro, například v librách.

Při platbě v eurech mezi členským státem v eurozóně, jako je Irsko, a členským státem mimo eurozóny, jako je Spojené království, mohou být vyžadovány dodatečné poplatky za převedení měny, pokud jde o platby kartami. Směrnice o platebních službách upravuje podmínnky, za jakých má být poskytováno převedení měny. Ještě ji musí začít uplatňovat členské státy.

Ostatně, platby kartou mohou podléhat také přirážce v místě prodeje nebo dodatečnému poplatku při výběru hotovosti z bankomatů v soukromém vlastnictví. Otázka zavádění přirážek nebo poskytování slev na daný platební nástroj je podle evropských právních předpisů věcí obchodního rozhodnutí. Zároveň však nic nebrání členským státům v zákazu nebo omezení takových přirážek. To výslovně potvrzuje již zmíněná směrnice o platebních službách na vnitřním trhu.

Komise proto nemá právní základ na zásah v oblasti dodatečných poplatků v přeshraničních platebních službách ve Spojeném království a Irsku. Komise se však domnívá, že konkurence na obou stranách hranice udrží výši poplatků na rozumné úrovni. Pokud by tržní subjekty zmenšily nebo omedzily konkurenc, příslušné vnitrostátní orgány by měly zasáhnout v nejlepším zájmu občanů.

 
  
MPphoto
 

  Jim Higgins, autor. − Pan komisař je stejně dobře informován jako já o irské situacii, kde 18 000 pracujících denně překračuje hranici z jedné jurisdikce do druhé a kde 5 200 studentů a 1,7 milionu lidí buď tráví dovolenou, nebo chodí nakupovat z jedné strany hranic na druhou.

Vím, že pan komisař řekl, že tato otázka je v pravomoci národních vlád a že banky nespadají pod nařízení (ES) č. 2560/2001, ale určitě by mělo být možné zavedení nařízení, které by zakázalo tyto přirážky. Bylo velmi dobrým příkladem, když vaše kolegyně, paní Viviane Redingová, komisařka pro informační společnost a média, zaujala velľmi tvrdý postoj vůči mobilním operátorům a už můžeme vidět výsledky ve prospěch spotřebitele. Nezdá se být správné, aby tato situace mohla pokračovat, zejména pokud jsou na obou stranách hranice sesterské banky.

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Souhlasím s panem Higginsem, že tato otázka doplňkových nebo dodatečných poplatků za přeshraniční služby vyvolává hněv na vícerých stranách.

Řešení této záležitosti je však v kompetenci vnitrostátních orgánů, protože (a výslovně to potvrzuje nedávno přijatá směrnice o platebních službách) vnitrostátní orgány chtěly v rámci dosaženého kompromisu mít tuto oblast ve své pravomoci. Takže vnitrostátní orgány příslušných členských států mohou řešit tento problém jak chtějí, ale v daném stadiu nebyla většina členských států pro zásah na úrovni EU. V takové poloze tato záležitost v dané době zůstala. Jako všechny věci v politickém a hospodářském životě, i toto se možná v budoucnosti změní.

Takže v nedávné diskusi kolem směrnice o platebních službách mezi členskými státy nebyla většina pro přijetí opatření, ale kdoví, jaké návrhy budou předloženy v budoucnosti; možná se nová většina objeví.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . −

Otázka č. 44, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0553/08)

Předmět: Prodej řecké telekomunikační organizace OTE a odmítnutí udělat veřejnou nabídku na převzetí

Řecký parlament přijal zákon o ratifikaci dohody mezi OTE a Deutsche Telekom bez ohladu na ustanovení směrnice 2004/25/ES(1) o ochraně menšinových akcionářů. Své odmítnutí brát tato ustanovení v úvahu založila vláda na čl. 8 písm. g) zákona 3461/2006, který z požadavku veřejné nabídky na převzetí vyjímá státem vlastněné podniky, které jsou v procesu privatizace.

Považuje Komise OTE za státní podnik, jestliže stát vlastnil před dohodou pouze 28 % OTE? Jaký je minimální procentuální podíl akcií, které musí vlastnit stát v podniku, aby byl podnik považován za státní? Zajišťuje výjimka v uvedeném zákoně ochranu práv menšinových akcionářů? Jsou v případě veřejných nabídek na převzetí dodržované na úrovni Společenství zásady přehlednosti a transparentnosti? Mají v členských státech akcionáři společností, v kterých vlastní akcie i stát, méně práv než akcionáři společností, v kterých stát akcie nevlastní?

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy, člen Komise. − V první řadě bych chtěl zdůraznit, že ochrana zájmů menšinových akcionářů společností je jedním z hlavních cílů předpisů Společenství o nabídce na převzetí. V případě změny kontroly společnosti by všichni akcionáři maěli mít rovnocenné podmínky a menšinoví akcionáři by měli být chráněni. Komise je velmi oddaná tomuto základnímu principu.

Menšinoví akcionáři ve státem vlastněných společnostech, které jsou kótované, mají přesně tatáž práva jako menšinoví akcionáři ve společnostech vlastněných soukromými subjekty. Tato zásada zpravidla znamená, že osoby nabývající kontrolu nad společností by měly zveřejnit závaznou nabídku na kapitál v rukou menšinových akcionářů. Právní předpisy Společenství však umožňují členským státům ustoupit od pravidla závazné nabídky, aby mohly zohlednit okolnosti, které se objevily na vnitrostátní úrovni.

Řecko této možnosti využilo. Jeho vnitrostátní právo předpokládá, že pravidlo závazné nabídky nebude v určitých situacích použito. To zahrnuje i případ, kdy probíhá proces privatizace společnosti. Tato výjimka má všeobecný charakter, ale jako obvykle na maličkostech záleží.

Komise nenamítá proti faktu, že řecký národní telekomunikační operátor OTE, na který se vážený pan poslanec ptá, byl společností ve vlastníctví státu. Ačkoli stát měl v rukou pouze 28 % společnosti, byla pod úplnou kontrolou vlády. Skutečnou otázkou v této záležitosti je, jak dlouho může trvat proces privatizace. V případě OTE se zdá, že tento proces trvá dlouho. Dokonce se zdá, že to trvá opravdu velmi dlouho. Tento proces, který zjevně stále pokračuje, začal před 12 lety. Jak dlouho může společnost stát mimo rámec uplatňování pravidla závazné nabídky směrnice o nabídce na převzetí? Dozorčí orgán Řecká komise pro kapitálové trhy rozhodl, že OTE je stále v procesu privatizace a že v důsledku toho není závazná nabídka třeba.

Závěrem, i když členské státy ustoupí od pravidla závazné nabídky, musejí respektovat všeobecnou zásadu ochrany menšinových akcionářů a zajistit jim podmínky rovnocenné s podmínkami, jaké mají většinoví akcionáři. Ještě se musím podívat, jak řecké orgány takovou ochranu zabezpečí v daném případě. Pro jsem požádal své útvary o zjištění, zda taková ochrana byla zabezpečena zda v tomto případě řecké orgány dodržely ustanovení směrnice o nabídce na převzetí.

 
  
MPphoto
 

  Dimitrios Papadimoulis, autor. (EL) Vážený pane komisaři, to je přesně ten problém. Nechápu, co jste celé ty měsíce hledali. Řecké orgány porušují články 3 a 5 směrnice 25/2004/ES; odmítají zabezpečit stejné zacházení a veřejnou nabídku na základě směšného argumentu, že společnost OTE (Řecká telekomunikační organizace), v níž má stát podíl 28 %, je státním podnikem.

Bude Komise pokračovat v porušování zákona, porušování směrnice o rovném zacházení a ochraně malých akcionářů? Pane komisaři McCreevy, asi jste nečetl směrnici 25/2004/ES, stejně jako jste nečetl Lisabonskou smlouvu.

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Jak jsem naznačil, zkoumáme řecký zákon a jeho slučitelnost s pravidly vnitřního trhu, zejména pokud jde o volný pohyb kapitálu a svobody usadit se, a v případě potřeby se případem může dále zabývat.

Různé útvary Komise při tomto vyšetřování úzce koordinují svou činnost, aby byla zajištěna komplexní analýza situace. Mohu váženého pana poslance ujistit, že po ukončení tohoto vyšetřování přijmeme potřebná opatření, pokud (a opravdu pouze tehdy) naše vyšetřování dokáže, že jde o případ, který musejí řešit řecké orgány. To je správný a zákonný postup, který používáme při spolupráci s každým členským státem a není tomu jinak ani v této chvíli, kdy řešíme problémy s řeckými orgány.

Po skončení vyšetřování přijmeme příslušná rozhodnutí a pokud to budeme v daném stadiu považovat za potřebné, budeme se touto záležitostí zabývat i nadále.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . −

Otázka č. 48, kterou pokládá Georgios Papastamkos (H-0526/08)

Předmět: Černomořská synergie

Uplynul rok od spuštění iniciativy černomořské synergie. Domnívá se Komise, že vznikl široký, soudržný, strategický přístup k této oblasti? Jsou v této souvislosti hlavními cíly iniciativ EU rozvoj lodních spojů, silniční dopravy a koridorů, stejně jako spolupráce v energetickém odvětví a podpora trvale udržitelného rozvoje? Jak chce Komise využít přítomnosti členských zemí (Řecko, Bulharsko, Rumunsko) v této oblasti?

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. Komise přijala dne 19. června 2008 zprávu o prvním roce realizace černomořské synergie. Zpráva popisuje dosažené výsledky v širokém spektru odvětví a formuluje návrhy na rozvoj synergie do procesu regionální spolupráce. Tyto návrhy obsahují stanovení dlouhodobých měřitelných cílů také výběr vedoucích zemí nebo organizací, které budou koordinovat kroky ke splnění těchto cílů, jakož i vytváření sektorových partnerství na spolufinancování potřebných projektů.

Jak už dříve Komise uvedla, dvoustranné politiky uplatňované v tomto regionu, zejména Evropská sousedská politika, tvoří strategický rámec a černomořská synergie je doplňuje na regionální úrovni. Sousedská politika funguje na dvoustranné úrovni a toto je její první regionální doplněk.

Odvětví uvedená ve vaší otázce jsou na popředním místě programu Komise. Jsou tu návrhy na vytvoření černomořských partnerství ve  vícerých oblastech, včetně dopravy a životního prostředí, pričemž členské státy v tomto regionu jsou obzvlášť aktivní v podpoře těchto iniciativ.

Koordinace mezi Komisí a těmito třemi členskými státy byla posílena při rozvoji synergie, stejně jako při práci s Organizací pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC).

Další pokrok v iniciativě synergie si vyžaduje aktivní zapojení většího počtu členských států a černomořských partnerů, pričemž klíčovou roli v tom mohou sehrávat a sehrávají členské státy z oblasti Černého moře.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papastamkos, autor. (EL) Vážená paní komisařko, děkuji vám za odpověď. Černomořská synergie, samozřjmě nenese vaši osobní pečeť, ale také si uvědomujete, že Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC) je v současnosti zralou institucionální strukurou pro regionální organizaci; její spolupráci je třeba zintenzivnit a rozšířit. Důvodem je zejména to, že se tu na mnoha úrovních setkává Evropa s Asií.

Rád bych si objasnil jeden bod. Kromě této iniciativy černomořské synergie, připravuje Komise strukturu meziregionálních vztahů mezi EU a zeměmi v oblasti Černého moře v pevnějším institucionálním rámci tak, aby byla vytvořena institucionálně chráněná forma meziregionální spolupráce?

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. Pokud jde o černomořskou synergii, myšlenkou bylo zapojit východní partnery (všechny naše východní partnery) plus Turecko a Rusko, a vhledem k tomu, že už jsou zapojeni do hospodářské spolupráce v oblasti Černého moře, měli jsme pocit, že toto je ta správná cesta.

Ale vy víte i to, že nás Evropská rada požádala, abychom vytvořili specifické východní partnerství a my na tom samozřejmě budeme pracovat; moje útvary a já osobně na konci podzimu navrhneme něco konkrétnějšího jen s našimi východnými partnery, bez Turecka a Ruska. Ale chtěla jsem znovu připomenout, že 13. a 14. fúnara jsem byla v Kyjevě, kde se uskutečnilo první ministerské setkání. Musíte pochopit, že to byl začátek jednání. Samozřejmě vždycky nějakou dobu trvá, než jsou projekty ukončeny a je dosaženo skutečného pokroku.

Jistě si vzpomínáte, jak dlouho jsme pracovali na barcelonském procesu a víte, jakým pomalým tempem se věci vyvíjely, takže si myslím, že na jedné straně je tu stále prostor ke spolupráci v oblasti Černého moře, ale zároveň tu bude užší prostor pro naše východní partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . −

Otázka č. 49, kterou pokládá Robert Evans (H-0533/08)

Předmět: Volební pozorovatelské mise EU

Komise vydává značné sumy peněz na volební pozorovatelské mise ve světě a sehrává tím velmi hodnotnou roli v některých z nejproblematičtějších zemí.

Jaké dlouhodobé hodnocení těchto misí Komise provádí? Jak můžeme účinněji pomáhat těmto zemím a podporovat je při odstraňování nedostatků zjištěných v jedněch volbách, a tak jim pomoci při přípravě dalších voleb?

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. Souhlasím s tím, že volební pozorovatelské mise EU všude ve světě představují dobře využité finanční prostředky. Za uplynulých osm let pozorovatelé EU podávali zprávy o klíčových volbách a tím přispívali k omezování konfliktů kolem výsledků voleb, případně upozorňovali na oblasti, které vyžadují naléhavé volební a politické reformy. To jsou úspěchy, které mají dlouhodobější vliv.

Evropská unie je v současnosti široce vnímána jako jeden z nejdůvěryhodnějších mezinárodních volebních pozorovatelů. Vím, že samotný pan Evans se teprve nedávno vrátil z voleb na Srí Lance. Myslím si, že i on bude mít své vlastní představy o tom, co fungovalo dobře a možná o tom, co je třeba udělat pro budoucnost. Komise proto bude nadále považovat volební pozorovatelské mise EU za svoji prioritu a dokud jsem v této funkci, budu se o to snažit.

Navzdory tomu však volební pozorování nejsou a nemohou být samostatnými akcemi. Volební pozorování není cílem samo o sobě, ale mělo by přispívat k odstraňování nedostatků ve volebním rámci a z dlouhodobějšího hlediska i ke spuštění institucionálních a demokratických reforem.

Zprávy z volebních pozorovatelských misí jsou klíčovým východiskovým bodem pro odstraňování nedostatků ve volebním rámci. Zákonitě mají dlouhodobou perspektivu. Doporučení volební pozorovatelské mise obvykle identifikují možnosti volebních změn, například, v regulačním rámci nebo v řízení voleb. Stále více jsou zasazeny širší strategie volební podpory, a proto se zvyšuje jejich dlouhodobý vliv.

Co se týká dalších nedávných volebních pozorovatelských misí, mohu potvrdit, že například ve Rwandě, Kambodži nebo Jemenu jsme podporovali příslušné volební Komise. Tyto projekty vyplynuly přímo z předcházejících volebních pozorovatelských misí EU, které zaznamenaly mnoho nedostatků ve volebním rámci. Ve stejném kontextu však zároveň v uplynulých letech Komise výrazně zvýšila finanční příspěvky na projekty pomoci při volbách, které vznikají na základě doporučení volebních pozorovatelských misí EU. Od roku 2000 to bylo 400 milionů v EUR, což je dost vysoká suma.

Množství hodnotné práce při přípravě podmínek volební reformy v návaznosti na volební pozorovatelskou misi EU vykonává i delegace Evropské komise v dané zemi a samozřejmě hlavní pozorovatelé, když se vrátí do dané země představit svoji závěrečnou zprávu.

Ostatně, vzhledem k tomu, že je volební reforma zákonitě často velmi politickou záležitostí, neprosazuje se vždy snadno a vyžaduje si různé subjekty a jejich nepretržitou angažovanost. Domnívám se, že při zavádění volební reformy v návaznosti na volební pozorovatelskou misi, vedle hlavního pozorovatele, může hrát a velmi často i hraje důležitú roli Parlament.

Proto bych vyzvala stálé delegace Evropského parlamentu v příslušných zemích, aby se taktéž více angažovaly v těchto záležitostech, zatím při odstraňování nedostatků ve volebním rámci v kontextu širších institucionálních a demokratických změn. To bylo obsahem prvního semináře mezi Komisí a Parlamentem, přičemž další bude koncem tohoto roku, myslím, že to bude v prosinci.

 
  
MPphoto
 

  Robert Evans, autor. Děkuji vážené paní komisařce a souhlasím s ní, že volební pozorování jsou jednou z nejužitečnějších činností Evropské unie. Je to exponovaná práce v těchto zemích a téměř bez výjimky jde o dobře investované peníze. Jsem velmi hrdý na to, že jsem se během uplynulých let zúčastnil několika volebních pozorovatelských misí, naposledy v Pákistánu. Dokonce jsem byl s delegací na návštěvě Srí Lanky.

Jsem však zvědavý, zda mohu paní komisařku zlehka dotlačit k jednomu bodu: v období čtyřech případně pěti let mezi jednou volební pozorovatelskou misí a tou následující, poskytuje EU opravdu konkrétní pomoc a návrhy na nápravu nedostatků nebo oblastí, o kterých si myslíme, že potřebují zlepšit a že můžeme nabídnout nápady, podporu a zřejmě i finanční prostředky na zabezpečení toho, aby země neopakovaly při volbách chyby, které udělaly už dříve?

 
  
MPphoto
 

  Martin Callanan (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, chtěl bych vyjádřit souhlas s názorem pana Evanse na hodnotu volebních pozorovatelských misí. Teké jsem měl tu čest, že mě paní komisařka jmenovala hlavním pozorovatelem nedávných voleb v Kambodži. Myslím si, že tato mise, stejně jako i všechny volební pozorovatelské mise, poskytla velmi užitečnou pomoc kambodžským orgánů při vykonávání jejich volebních úloh.

Mým požadavkem na paní komisařku je, aby si prověřila zdroje, které má k dispozici, jestli by se v budoucnosti nedalo udělat ještě více těchto misí, pokud je to možné, protože také souhlasím s tím, že se jedná mimořádně cenná opatření, která vyvolávají zvýšenou pozornost. Země i hlavy států, kde jsou tyto mise uskutečňovány, si jich vysoce cení.

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. Na úvod mohu pouze povědět, že doporučení dlouhodobých opatření a doporučení pro další volby jsou přesně tou oblastí, v níž bychom měli více pracovat společně.

Říkám to proto, že některé země tato naše doporučení přijaly, ale některé ne, a tato doporučení by se měla více objevovat ve zprávách pro danou zemi a v hodnoceních delegací a delegací Evropského parlamentu.

Pokud jde o druhou otázku, kdyby byl mnohem větší rozpočet, jezdili bychom do více zemí, ale za daných okolností musím vybírat. Pokouším se vybírat podle rozpočtu, který musí pokrýt Afriku, Asii, Latinskou Ameriku a, pokud nás pozývají, země Magrebu a arabské země, kam bychom, podle mne, měli jezdit častěji, protože díky naší objektivitě tam v zásadě máme velmi dobrou pozici.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . −

Otázka č. 50, kterou pokládá David Martin (H-0543/08)

Předmět: Zadržování palestinských daňových prostředků Izraelem

Jaké opatření přijala Komise, aby zabránila Izraeli zadržovat palestinské daňové prostředky?

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. Domnívám se, že vážený pan poslanec mluví o zpoždění mesíčního převodu celních výnosů, které Izrael vybírá jménem palestinské samosprávy. Poslední zpoždění se týká měsíce června a následovalo téměř okamžitě po tom, co palestinský premiér Fajjád poslal dopis, v němž se ohrazuje proti pokračujícím jednáním o dalším rozvoji vztahů mezi EU a Izraelem.

V té době se o zpoždění převodu výnosů z daní a cel hovořilo na nejvyšších úrovních a já sama jsem také tuto otázku položila ministrovi zahraničních věcí.

Požádala jsem Izrael, aby uskutečnil platbu, která patřila Palestincům a poté, musím říci (a mohu říci), převod byl uskutečněn o týden později než obvykle.

Od té doby nedostala Komise vyrozumění o žádném dalším zpoždění převodu daňových prostředků.

 
  
MPphoto
 

  David Martin, autor. − Děkuji paní komisařce za odpověď a za skutečnost, že podnikla příslušné kroky, které přišly až po té, co jsem tuto otázku položil. Jistě pochopí, že je velké časové rozpětí mezi položením otázek a získáním odpovědí.

Chci však zdůraznit fakt, že ty peníze jsou palestinské. Za žádných okolností to nejsou izraelské peníze, které by mohli zadržovat. Ponechat si je se rovná krádeži, když už ne peněz, tak úroků. Pravidelně se toho využívá k vydírání Palestinců a já doufám, že Komise bude pokračovat v nátlaku na Izraelce, aby uvolnili tyto peníze Palestincům včas, místo toho, aby je používali jako dalšího politického nástroje.

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). (DE) Je dobré, že tento problém sa zjavne dal vyriešit rýchlo a pohotovo. Mám len jednu otázku: pri mnohých príležitostiach sme mali problém, že palestínska samospráva používala peniaze spôsobom, který mohol byt v rozpore so zámermi darcov. Vyriešili sa aj tieto problémy medzičasom?

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. Co se týká první poznámky, skutečně se v uplynulých letech vyskytovalo dlouhé zpoždění palestinských peněz (a já souhlasím s tím, že jsou to palestinské peníze), ale já jsem se pokoušela vždy, když toho bylo třeba (a Palestinci mě o to velmi často žádali), osobně zasáhnout, aby peníze byly odblokovány. To mohlo trvat dlouhou dobu a byla období, kdy to bylo skutečně velmi těžké, ale já jsem se neustále snažila. Souhlasím s vámi, že to bude třeba dělat i v budoucnosti.

členka Komise. (DE) Pane Racku, rozhodně vás mohu ujistit, že mechanismus, jehož prostřednictvím posíláme peníze Palestincům (předtím to byl dočasný mezinárodní mechanismus známý jako TIM a nyní finanční mechanismus PEGASE) je navržen tak, aby nám umožňoval úplnú kontrolu. Domnívám se, že to byla podstata věci.

Mimochodem, také Izraelci nyní používají na převody izraelských peněz tento systém jediného účtu finanční správy. V osobě Saláma Fajjáda coby ministra financí i premiéra tu máme také člověka, který má důvěru mezinárodního společenství. Nvzdory tomu jsme v podstatě provedli své vlastní kontroly a já této záležitosti věnuji v rámci svých osobních možností velkou pozornost. Moje delegace si vypracovala svůj vlastní systém a sestavila vlastní tým tak, aby nevznikly žádné nesrovnalosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

 
  
  

(Zasedání bylo přerušeno v 19:10 a pokračovalo ve 21:00)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO
místopředseda

 
  

(1)Ú. v. ES L 142, 30.4.2004, s. 12.

Poslední aktualizace: 11. prosince 2008Právní upozornění