Předsedající. − Dalším bodem programu je rozprava o šesti návrzích usnesení týkajících se poprav oběšením v Íránu⁽¹⁾.

  Paulo Casaca, autor. − (PT) Tento rok si připomínáme 20. výročí hromadných poprav tisíců politických vězňů v teheránských věznicích. Šlo o jeden z největších zločinů proti lidskosti spáchaných od druhé světové války.

Počet poprav v Íránu je v současnosti zcela mimo kontrolu: Podle oficiálních oznámení íránských úřadů se ve věznici Evin v Teheránu uskutečnilo 29 poprav za jeden den. Režim nedodržuje práva dětí ani nikoho jiného a my momentálně čelíme možnosti (ohlášené orgány USA) odevzdání tábora Ašráf, ve kterém se nachází téměř 4 000 Íránců chráněných čtvrtou Ženevskou konvencí na základě statutu, který zabezpečily samotné orgány USA. I když se oficiálně uznává, že je pod ochranou orgánů USA, jsme svědky jednání o jeho odevzdání íránským orgánům v takovýchto podmínkách.

Vážená paní komisařko, dámy a pánové, je absolutně nepřijatelné, abychom to dovolili; v opačném případě se budeme podílet na nejhorším zločinu proti lidskosti. Stali bychom se spoluviníky. Za žádných okolností to nesmíme připustit. Dámy a pánové, musím říci, že toto je mnohem horší než Guantánamo, a musíme to orgánům USA jasně vysvětlit. Něco takového nesmíme dovolit, protože by to znamenalo naprosté popření našich civilizačních hodnot.

  Charles Tannock, autor. − Vážený pane předsedající, brutální teokratický režim v Teheránu nachází zřejmě zvrácené potěšení v šokování světa a popírání civilizovaných norem, které jsou vlastní většině ostatních zemí. Írán je známý nejen množstvím poprav, ale i nemilosrdnými popravami nezletilých a mladých dospělých, kteří spáchali trestný čin jako děti.

Většina zemí, kde se stále využívá trest smrti, ho ukládá pouze za mimořádně závažné vraždy, výklad závažných zločinů Íránu je však nesmírně široký a patří k nim i homosexualita a cizoložství. Soudy ukládají takový trest často za něco, co se v Evropě nepovažuje ani za přečin či přestupek.

Nezletilá děvčata přistižená v minulosti při sexuální aktivitě mimo manželství byla popravována za tzv. zločiny proti sexuální zdrženlivosti. Jako Unie bychom měli být při odsouzení pobuřujícího porušování lidských práv Íránu rovněž neoblomní, jak jsme v otázce jeho snah o obohacování uranu pro nukleární zbraně. Na půdě tohoto Parlamentu vyzýváme íránského prezidenta, aby projevil shovívavost. Musím však dodat, že velké naděje si nedělám.

  Marios Matsakis, autor. − Vážený pane předsedající, navzdory minulým usnesením Parlamentu a rezolucím Valného shromáždění OSN a v rozporu se základními morálními a etickými zásadami tento teokratický totalitní režim Íránu nadále vystavuje své občany, kromě jiných neštěstí, trestu smrti. Musíme však konstatovat, že popravy obávaným a nejbarbarštějším způsobem, ukamenováním, se naštěstí už tak často neobjevují. To je nepochybně krok správným směrem.

Spravedlnost mnohých procesů konaných v Íránu má však ještě daleko k požadované úrovni. V mnohých případech se správné normy soudnictví do velké míry liší od očekávání 21. století. Kromě toho se často vyskytuje pronásledování z politických nebo náboženských důvodů. Takovéto postupy jsou dalším znamením hanby pro řídící orgány v Teheránu. Nadále pokračují popravy nezletilých pachatelů, a to i navzdory mezinárodním protestům.

Velmi doufáme, že na základě tohoto nového usnesení začnou vedoucí představitelé íránského režimu konečně poslouchat zdravý rozum a rychlo sladí svou zemi s mezinárodně akceptovanými normami racionálního chování. Íránský lid si zaslouží mnohem více než trpět barbarstvím zaslepeného politického nebo náboženského fanatismu krátkozrakých a krutých vůdců. Čas na svobodnou změnu v Íránu už dávno uplynul. Doufejme, že brzy nastane.

  Feleknas Uca, autorka. − (DE) Vážený pane předsedající, opět je potřebné, abychom hovořili o porušování lidských práv v Íránu, přičemž od naší poslední rozpravy na toto téma neuplynulo příliš času.

Jen před třemi měsíci jsme zde v Parlamentu navrhli usnesení o popravách v Íránu. Naneštěstí se od té doby nic nezměnilo. Naopak: ve stínu jaderné krize představitelé režimu mulláhů bez přerušení vraždí. Pouze před týdnem byl veřejně popraven osmnáctiletý mladík Behnam Saree. Týden předtím byl oběšen dvacetiletý muž za zločin, který spáchal ve věku patnácti let. Postup je vždy stejný: mladý muž se musí postavit na stoličku, kolem krku mu uváží smyčku, a když kat odkopne stoličku, smyčka se stáhne. V tomto způsobu není žádné milosrdenství.

Tváří v tvář takovémuto barbarství je těžké představit si ještě větší barbarství. Ptám se, dámy a pánové, může to být ještě horší? a musím odpovědět: Ano, může! Ještě horší jsou popravy nezletilých. Tresty smrti ukládané a vykonávané na lidech, kteří ještě nedosáhli plnoletosti, jsou závažným porušením mezinárodních povinností a závazků této islámské republiky.

Írán podepsal množství mezinárodních úmluv, v nichž se zavazuje, že se zdrží poprav nezletilých pachatelů. Je děsivé, přímo až nechutné, když íránští vládní představitelé odpovídají na kritiku této praxe prohlášením, že poprava se odkládá, než osoba dosáhne plnoletosti.

Írán je zemí s největším počtem poprav nezletilých, čímž zabírá velmi ostudné místo na špici seznamu. Od roku 1990 nepopravila podle organizace Amnesty International žádná země na světě tolik nezletilých. V roce 2007 a 2008 bylo popraveno patnáct mladých lidí a situace nezletilých pachatelů, kteří čelí popravě, dosáhla v Íránu nepřijatelnou, skutečně kritickou, úroveň. Minimálně 132 nezletilých delikventů se v současnosti nachází v celách smrti, přičemž jejich skutečné množství může být mnohem vyšší.

Situace v íránských věznicích je také kritická: od 25. srpna drží několik set kurdských politických vězňů v íránských věznicích hladovku. Protestují proti nelidským podmínkám, mučení a zneužívání a proti trestu smrti. Mezinárodní společenství musí naléhavě jednat. Musíme neúnavně pokračovat ve své kampani a trvat na povinnosti Íránu dodržovat lidská práva.

Situace je příliš nebezpečná na to, aby její vyřešení ještě sneslo odklad.

  Raül Romeva i Rueda , autor. − (ES) Vážený pane předsedající, na začátku srpna jsme z Íránu dostali úžasné zprávy. Íránské soudnictví se rozhodlo pozastavit využívání kamenování jako prostředku popravy.

V důsledku toho nebude tímto brutálním způsobem popravených minimálně deset žen. Spokojenost však netrvala dlouho, v reformním návrhu trestního zákoníku, o kterém v současnosti jedná íránský parlament, se trest smrti ukamenováním pro některé formy cizoložství ponechává.

Náš problém s Íránem však nespočívá jen v kamenování, ale i v samotné existenci trestu smrti, protože množství lidí popravených v Íránu je stále jedno z největších na světě.

Už tu bylo řečeno, a já to zopakuji, že tento rok bylo popraveno 191 lidí a v roce 2007 317 lidí. Tento rekord překonala jen Čína.

Z obecného hlediska otevřeně odsuzujeme pronásledování, věznění a časté popravy lidí, kteří se zapojují do ochrany a podpory lidských práv, lidí, kteří obhajují sexuální svobodu, a lidí, kteří protestují proti trestu smrti. Ti všichni jsou v Íránu často obviňováni z činností proti národní bezpečnosti.

Mohli bychom zde hovořit o mnohých případech, dovolte mi však uvést aspoň jeden: případ aktivisty a obhájce práv menšin, Jaghúba Mehrneháda, etnického Balúče a výkonného ředitele mládežnického sdružení Hlas spravedlnosti, který byl popraven 4. srpna poté, co veřejně žádal místní úředníky, aby zodpovídali za svou práci.

  Marcin Libicki, autor. − (PL) Vážený pane předsedající, dnes diskutujeme o zločinech páchaných Íránem na jeho vlastních občanech. Tato otázka se od našich obvyklých rozprav v něčem liší, Írán totiž s nikým nevede válku. Není tedy pod intenzivním tlakem, který by mohl vyvolat různé druhy trestných činů. Íránský režim byl zvolený spravedlivým a demokratickým způsobem. a to je další důvod, proč by se neměl vyvíjet žádný politický nátlak. Kromě toho mezi různými národnostními skupinami v Íránu neexistuje napětí.

Navzdory tomu je však v Íránu popraven aspoň jeden člověk denně. Starší lidé se popravují za přečiny spáchané, když jim byli třináct nebo čtrnáct let, a popravují se i nezletilí. Mezinárodní společenství by mělo vyvodit příslušné závěry. Mělo by Írán vyloučit ze všech mezinárodních organizací, z nichž je to možné. Takovýto čin může přinést výsledky. Nejlepším příkladem je pozastavení kamenování. Rovněž vyzývám, aby nebyli obyvatelé tábora Ašráf vydáni Íránu, protože by to znamenalo nebezpečí vydání přímo do rukou kata.

  Tunne Kelam, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, je skutečně důležité předložit íránskému režimu naše důrazné odsouzení rostoucího počtu poprav, stejně tak naši podporu demokratickým změnám v zemi. Také nás znepokojuje osud téměř 4 000 členů íránské opozice, kteří žijí v táboře Ašráf v Iráku.

Důrazně proto vyzýváme orgány Iráku, jakož i USA, aby násilně nevraceli íránské a irácké utečence, ale namísto toho našli dlouhodobě uspokojivé řešení pro obyvatele tábora Ašráf, kteří mají statut osob chráněných podle čtvrté Ženevské konvence.

  Proinsias De Rossa, jménem skupiny PSE. – Vážený pane předsedající, zdá se mi, že vždy, když nějaké náboženství kdekoli na světě získá absolutní moc, je rovněž brutální a netolerantní jako jakékoli světské diktatury. V Íránu je homosexualita závažným zločinem, cizoložství závažným zločinem, špionáž, ozbrojená loupež, obchodování s drogami a samozřejmě odpadlictví jsou také závažnými zločiny: pokud se nepřizpůsobíte, budete oběšení.

Podle zdrojů opozice jsou političtí aktivisté obviňováni z trestních činů a popravování. Jeden Íránec byl oběšený za znásilnění navzdory tomu, že jeho údajná oběť stáhla obvinění a byla nařízena soudní revize trestu. K veřejným popravám se používají autojeřáby a ramena nákladních aut, a protože se neuskuteční žádný skok, popravovaný člověk je vystaven pomalé a bolestné smrti zadušením.

Je mimořádně důležité, abychom na íránské orgány vyvíjeli nátlak minimálně kvůli systematickému zmírňování všech trestů smrti pro mladistvé pachatele a kvůli zastavení poprav čtyř chlapců, kteří v současné době na popravu čekají. Vítám ukončení kamenování žen a doufám, že dosáhneme úspěchu. Jak se však poukazuje v usnesení, je znepokojující, že v nových právních předpisech se ho snaží zachovat za zločin cizoložství.

  Marco Cappato, jménem skupiny ALDE. – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, když se na Írán podíváme jako na světovou a jadernou hrozbu, musí se vyžadovat důrazná a diplomatická činnost, do níž bude zahrnuto například Rusko. Kromě toho Írán poskytuje nejjasnější důkaz toho, že otázka lidských práv by měla být neoddělitelnou součástí naší mezinárodní a společné bezpečnostní politiky, protože v Íránu, který představuje jadernou hrozbu, režim každodenně páchá násilí na íránských občanech, a právě na to musíme obrátit pozornost.

Doufám, že nám paní komisařka poví více o využívání fondů na podporu demokracie a právního státu. Víme, jaké je náročné kontaktovat demokratickou opozici v Íránu. Kromě toho existuje obecná otázka trestu smrti, o které hlasovala OSN. Tento Parlament intenzivně prosazoval moratorium na jeho celosvětové zrušení. Přišla doba tento postoj posílit a navrhnout, aby OSN jmenovala zvláštního velvyslance generálního tajemníka pro trest smrti. Navrhuji to v ústním pozměňovacím návrhu a doufám, že politické skupiny budou připraveny ho podpořit.

  Mogens Camre, jménem skupiny UEN. – Vážený pane předsedající, věřím, že každý v tomto jednacím sálu se mnou bude souhlasit, že když čtete o jednotlivých případech porušování lidských práv zaznamenaných v tomto usnesení, máte pocit, jak by se to ani neodehrávalo v tomto století. Je to však žalostná pravda o situaci v zemi, která se vrátila do středověku a k primitivní brutalitě ve snaze potlačit vlastní národ, lid, který touží po demokracii, svobodě a reformě.

My, západní demokracie, nemůžeme věčně jednat se zločineckým režimem v Teheránu v naivní víře, že naši slabí vyjednávači něco získají od režimu, který nerozumí modernímu světu a jeho hodnotám a nerespektuje ho a který očividně nenávidí vlastní lid tak, jak nenávidí nás. Považujme toto usnesení za poslední výzvu na spravedlnost a dodržování lidských práv. Také chci zmínit, a to s velkou lítostí, že EOU stále zachovává demokratické íránské opoziční hnutí PMOI na seznamu teroristů, a to i navzdory rozhodnutím Evropského soudního dvora v Lucemburku a nejvyššího britského soudu o tom, že je to neopodstatněné.

Na závěr podporuji ústní pozměňovací návrhy pana Kelama týkající se tábora Ašráf a ústní pozměňovací návrh pana Hutchinsona. Těmito návrhy se usnesení zlepší.

  Koenraad Dillen (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, nesmíme podléhat iluzím. Teheránská teokracie evropskou demokracií hluboce opovrhuje. Přece je však dobré, že Parlament jednoznačně odsoudil popravy v Íránu. Poprava nezletilých není pouze proti mezinárodnímu právu, je i zcela barbarská a hodně vypovídá o nemilosrdné povaze režimu, který v Teheránu už desetiletí přetrvává. To by mělo být i varováním naivním lidem, kteří si myslí, že s Íránem třeba zacházet v rukavičkách.

Je však něco, o čem se v tomto usnesení nehovoří. Správně se v něm uvádí, že v Íránu se popravuje více lidí než v kterékoli jiné zemi kromě Číny. Mělo by se však dodat, že od ledna 2005 jsou jedinými zeměmi, v nichž se k trestu smrti odsuzují nezletilí, Saúdská Arábie, Súdán, Jemen a Pákistán. Není náhoda, že jsou to všechno islámské země, v nichž se slovem i písmem uplatňuje šaría. Možná je politicky nekorektní se o tom zmiňovat, ale fakta hovoří sama za sebe. Tyto praktiky poskytují další důkaz, že islám, který ještě nepřešel do stadia osvícenství, s našimi západními hodnotami nelze srovnávat.

  Bernd Posselt (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, kolega z levé části Parlamentu právě využil tragickou otázku trestu smrti v Íránu a otřesné zločiny páchané v této zemi na urážení náboženství jako takového. Tyto činy připsal náboženské podstatě režimu. Podle mého názoru je to absurdní.

Jde o dokonale obyčejný totalitní režim, který jednoduše zneužívá islám pro své vlastní cíle. To je ten problém a my musíme rázně odsoudit režim jako takový, ne islám nebo náboženství jako takové.

Nejodpornější režimy v historii byly náhodou ty, které podporovaly národní nebo mezinárodní socialismus, jak to stále dělá v současnosti Čína.

Proto bychom si měli objasnit jeden bod: tento Parlament není místem na ideologické debaty, ani v případě Íránu. Není to o ideologii, je to o univerzálnosti lidských práv. Tato univerzálnost lidských práv překračuje ideologické rozdíly. Neexistují asijská lidská práva, neexistují islámská lidská práva, která lidem zajišťují menší bezpečnost a mohou omlouvat trest smrti v jakékoli formě. Důrazně protestujeme proti trestu smrti, ať se už provádí v USA, Číně nebo Íránu, jednotlivé země však nevnímáme stejně. Jednu věc si musíme ujasnit: íránský režim je totalitní a chceme, aby skončil.

  Józef Pinior (PSE). - (PL) Vážený pane předsedající, mezinárodní právo hovoří velmi jasně. K trestu smrti není možné odsoudit osoby mladší než osmnáct let, které spáchali trestný čin. Írán tyto mezinárodní právní předpisy porušuje.

Asi bych měl zdůraznit, že Írán je jako stát členům mezinárodních dohovorů. Podepsal závazky tohoto charakteru. V červenci tohoto roku vyzvalo 24 organizací na ochranu lidských práv z celého světa Írán, aby pozastavil udělování trestu smrti pro nezletilé, stejně tak přestal udělovat trest smrti na svém území. Zatím bylo v tomto roku popravených v Íránu šest nezletilých. Od roku 2005 je to tedy 26.

Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, v Parlamentu se už několikrát diskutovalo o krutosti výkonu práva v Íránu. Nesmíme dovolit, aby se do Íránu poslali obyvatelé tábora Ašráf, protože v této zemi nevládne zákon.

  Janusz Onyszkiewicz (ALDE). - (PL) Vážený pane předsedající, situace týkající se lidských práv v Íránu se nezlepšuje. Včera byli v Araku a v Boujerd popraveni dva lidé a mnozí další na vykonání svého rozsudku čekají. Několik tisíc oponentů ajatolláhova režimu v současnosti drží v táboře Ašráf. Jsou členy Organizace mudžahedínů íránského lidu a vyhrožují jim vyhoštěním z Iráku. Pro mnohé z nich by návrat znamenal jistou smrt. Bezpečnost obyvatel tábora zajišťují podle čtvrté Ženevské konvence síly USA. Plánovaná změna statutu takových sil znamená, jak bylo uvedeno v návrhu usnesení, že se pro íránské utečence sídlící v táboře musí co nejdříve najít dlouhodobé řešení. Dokud mám prostor, měl bych znovu připomenout Parlamentu, že je potřebná správná realizace soudních rozhodnutí a odstranění mudžahedínů ze seznamu teroristických organizací.

  Marek Aleksander Czarnecki (ALDE). - (PL) Vážený pane předsedající, množství veřejných poprav v Íránu se zvyšuje. Podle údajů organizace Amnesty International je tímto způsobem před zraky tisíců diváků každoročně připraveno o život přibližně 200 osob. V Íránu se trest smrti kromě jiného ukládá za rouhání, odpadlictví, cizoložství a prostituci. Velmi tvrdé tresty za nemorálnost a odpadlictví vedly k oprávněným protestům obhájců lidských práv mimo Írán a reformních politiků v zemi samotné.

Západ nemůže být pouze pasivním pozorovatelem takovýchto děsivých činů. Evropský parlament by měl jednoznačně odsoudit činnost íránského režimu. Zároveň by měl Parlament podpořit mírové a reformní cíle opozice zastupované Organizací mudžahedínů íránského lidu. Logickým výsledkem demokratické transformace výše zmíněné organizace vedené paní Maryam Radjavi bude její odstranění ze seznamu teroristických organizací Evropské unie.

  Dumitru Oprea (PPE-DE). – (RO) Z psychologického hlediska bylo dokázáno, že tvrdé tresty nikdy neměly nápravnou úlohu, spíše plodily nenávist, násilí a touhu po pomstě namířenou proti bližním a orgánům. Nebojuji za to, aby se netrestali viníci, pouze za to, aby se neuděloval trest smrti.

Nezapomínejme na to, že lidé se dají napravit pomocí programů reedukace a sociální reintegrace. Nezapomínejme na to, že v Íránu se popravují lidé mladší osmnácti let, i když mezinárodní práva uznaná podpisem i Íránci, takováto zvěrstva nedovolují. Nedávno jsme se dozvěděli o hrozné situaci, o potrestání skupiny mladých lidí z Isfahánu za to, že tancovali velmi blízko, pouze několik centimetrů od sebe.

Jako učitel bych chtěl připomenout, že pozitivní výsledky ve vzdělávání se nedosáhnou strachem, donucováním ani fyzickými tresty.

  Aloyzas Sakalas (PSE). - Vážený pane předsedající, rád bych obrátil pozornost kolegů ke skutečnosti, že v Íránu se každoročně popraví stovky lidí. Jde o výsledek neúspěšné politiky naší Unie ve vztahu k Íránu v posledních letech.

Měli bychom vědět, že pouze silná vnitřní opozice v Íránu je schopna změnit tuto situaci. Mou otázkou je, proč EOU stále ponechává íránské opoziční hnutí na černé listině, přestože britské soudy rozhodly o jeho odstranění z tohoto seznamu? Nepřišel už za současného předsednictví okamžik, aby Rada splnila svou povinnost dodržet právo a odstranit už konečně jednou provždy opoziční hnutí z černé listiny? Věřím, že paní Ferrero-Waldnerová může podniknout potřebné kroky.

  Ewa Tomaszewska (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, odsouzení desetiletého dítěte k trestu smrti je jednoduše nelidské. Používání jeřábů jako šibenic je zločinem a zneužíváním technologie. Kromě toho, veřejné popravy vyvolávají agresivní chování mezi obyvatelstvem. O situaci v Íránu jsme už diskutovali při mnohých příležitostech. Írán cynicky porušuje mezinárodní závazky, které podepsal. Naše usnesení jsou neúčinná. Věřím, že Evropská komise zváží možnost uvalení sankcí vzhledem ke zločinům páchaným íránskými vládci na vlastním národě.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). - (PL) Vážený pane předsedající, současný totalitní režim v Íránu se dá nejlépe popsat jako reduction ad absurdum zákona a jako režim uchylující se k psychologii teroru. Zákon funguje tehdy, když lidé vědí, za co budou potrestaní, ale nesmí se to přehánět. Existuje vhodný příklad z historie. V sovětském Rusku neplatily žádné zákony, jen vůle jediného vševědoucího člověka a jeho oddělení, konkrétně KGB. Situace v Íránu je absurdní, protože trest smrti se může uložit za nic a za všechno. V Íránu neexistují soudy, logika ani řádné procesy. Proto podporuji výzvu, aby se političtí utečenci, jako ti v Iráku, o nichž jsme už hovořili, nevrátili do Íránu, a především ne děti, protože by je jednoduše bez soudu popravili.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, myslím, že jde o jeden z nejsmutnějších případů porušování lidských práv, konkrétně trest smrti, a především trest smrti vykonávaný na mladých lidech. Myslím, že všichni stejně hluboce a vážně souhlasíme, že je s tím třeba něco udělat. V červnu jsme diskutovali o tomtéž a od té doby se situace naneštěstí nezlepšila, naopak zhoršila. Rozsah a závažnost našich obav se odráží v rostoucím počtu vyhlášení publikovaných od červnové rozpravy i Evropskou unií – dodnes osmi.

Zmínil jste mnoho případů a já bych k nim ráda několik přidala. Například minulý týden se pouze den poté, co EOU odsoudila oběšení pana Hejaziho, nezletilého dítěte, uskutečnila další poprava nezletilého. 26. srpna byl ve vaznici v Širaze odsouzen na smrt pan Zarí. a to všechno navzdory konkrétním žádostem o milost, které nepřicházeli pouze z Evropské unie, ale z celého světa, například z Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Poprava pana Zarího odstartovala množství poprav mladistvých, jako jste uvedl, které od začátku letošního roku dosáhly počtu šesti. Podle dostupných informací čeká v celách smrti v Íránu více než sto nezletilých. Počet úmrtí však naneštěstí roste. Zatím co tu řečníme, čelí hrozící popravě pan Soleimanian. Moratorium na popravy mladých lidí nařízené íránským nejvyšším soudem nestydatě a opakovaně porušují jeho vlastní soudci.

Co se týká otázky tábora Ašráf, Ženevská konvence se tu samozřejmě uplatňuje stejně jako v jiných případech. V případě násilné deportace obyvatel tábora Ašráf do Íránu se bude muset vytvořit potřebné zastoupení při íránské vládě. Při mnohých příležitostech jsme se pokoušeli otevřeně hovořit nebo využít diskrétní diplomacii. Já sama jsem při každé příležitosti, ať už při setkání s ministrem zahraničních věcí nebo předsedou Parlamentu v jiných oblastech, například jaderných otázkách, vždy tento případ zdůrazňovala. Byli jsme nesmírně úspěšní v jednom případě, a tím je kamenování žen. Vždy jsem proti němu vystupovala, a jak jistě chápete, jsem i proti tomu, co se děje s mladými lidmi, stejně tak proti trestu smrti jako takovému. Uši íránských orgánů jsou však vůči našim výzvám hluché. Proto někdy nemáme jinou možnost, pouze utíkat se k tzv. megafonové diplomacii, kterou Teherán nenávidí a odmítá.

Írán se musí vyrovnat se svou odpovědností. Jeho jednání může jen zhoršit už tak poskvrněnou mezinárodní reputaci. Bez konkrétního zlepšení v oblasti lidských práv nemůže dobře pokračovat náš společný cíl rozvoje vztahů mezi Evropskou unií a Íránskou islámskou republikou ani tehdy, jestliže se vyřeší jaderné otázky.

Věřím, že Evropský parlament a všichni partneři EOU budou s touto linií a jednáním souhlasit. Dnes znovu vyzývám orgány Íránské islámské republiky, aby plně dodržovaly mezinárodní úmluvy, jejichž jsou členy. Vyzývám Írán, aby ušetřil životy všech nezletilých, kteří chřadnou v celách smrti. Celá situace v oblasti lidských práv je skutečně velmi složitá. Jak víte, vedli jsme rozhovory o lidských právech, ale naneštěstí nevedly k úspěchu. Pokoušeli jsme se o veřejnou diplomacii a úzce spolupracujeme s členskými státy EOU na prosazení dobře koordinované veřejné diplomacie. Vyčlenili jsme 3 miliony EUR na televizní zprávy ve farštine. Také se pokoušíme spolupracovat s občanskou společností v Íránu, ale v cestě nám stojí množství překážek.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční na konci rozpravy.

Písemné prohlášení (článek 142)

  Glyn Ford (PSE), písemně. – Tento Parlament podporuje úplné zrušení trestu smrti na celém světě. Naneštěstí máme před sebou ještě dlouhou cestu. Proto se musíme pokusit dosáhnout maximálního možného pokroku. Vítáme pozastavení kamenování jako způsobu popravy žen v Íránu. Naléhavě vyzýváme Majlis, aby urychleně změnil a doplnil právní předpisy s cílem zabezpečit, aby už nikdo nebyl popraven za zločiny spáchané do osmnácti let věku.

Také bychom měli odsoudit uvěznění a pronásledování íránských občanů, kteří bojují za lidská práva a zrušení trestu smrti. Za současných okolností vyzýváme irácké a americké orgány, aby násilně nevraceli íránské utečence a žadatele o azyl a aby spolupracovaly při hledání dlouhodobého řešení situace, které lidé uvěznění v táboře Ašráf čelí.