Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2633(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B6-0523/2008

Rozpravy :

PV 08/10/2008 - 25
CRE 08/10/2008 - 25

Hlasování :

PV 09/10/2008 - 7.12
CRE 09/10/2008 - 7.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0474

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 8. října 2008 - Brusel Vydání Úř. věst.

25. Řízení arktické oblasti v globalizovaném světě (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající . − Dalším bodem je rozprava nad otázkou k ústnímu zodpovězení Komisi, kterou pokládají Diana Wallisová, Bilyana Ilieva Raeva a Johannes Lebech jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu o řízení arktické oblasti v globalizovaném světě (O - 0084/2008– B6 - 0467/2008).

 
  
MPphoto
 

  Diana Wallis, autorka. − Pane předsedající, Arktida je popisována jako poslední imaginární místo. Pro mnoho lidí je to výjimečné místo. Jsme uprostřed Mezinárodního polárního roku. U příležitosti poslední takovéto připomínkové události vznikla Smlouva o Antarktidě.

Oblast Arktidy je odlišná. Jsou zde společnosti a národy, ale je zde také zaměření na globální změnu klimatu se všemi hrozbami, výzvami a příležitostmi. Už dlouho tvrdím, že bychom měli mít politiku Arktidy, pravděpodobně s využitím mechanismů naší Severní dimenze. Velmi ráda jsem se před měsícem zúčastnila konference v Grónsku na počest našeho pana předsedy, kde jsem byla poprvé obklopena více než tuctem úředníků Komise z různých GŘ. Někdo nyní dostal zprávu, že je to důležité.

Těšíme se na příští sdělení Komise, ale toto usnesení vám, pane komisaři, dodá odvahu prokázat statečnost a ukáže vám, jakou důležitost tato sněmovna dané otázce přisuzuje. Ano, musíme ochránit křehkost životního prostředí Arktidy. Ano, musíme hledat udržitelné způsoby rozvoje zdrojů v Arktidě, konkrétně zdrojů energetických. Ano, musíme zjistit, jak bezpečně využít některé vznikající námořní trasy.

Mohla bych toho říci ještě mnohem více. Jsem vděčná kolegům za jejich spolupráci na tomto velmi důležitém usnesení. Když se náš kontinent vzpamatoval ze studené války, Gorbačov řekl, že Arktida by měla být oblastí mezinárodní mírové spolupráce. Věřím, že naše Unie má povinnost to zaručit jak pro naše arktické národy, tak pro naše arktické sousedy. Tak vzhůru do práce na vašem sdělení.

 
  
MPphoto
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, k této rozpravě dochází v mimořádně příznivou dobu. Komise ve svém sdělení z října 2007 o integrované námořní politice pro Evropskou unii oznámila, že zájmy Evropské unie v oblasti Arktidy by měly být zrevidovány do konce roku 2008. V současnosti tato revize prochází konečnými úpravami, přičemž vzniká sdělení nazvané „Evropská unie a arktický region“, které se chystáme přijmout v polovině listopadu. Světový význam Arktidy stoupá a Evropská unie je s touto oblastí neoddělitelně spojena. Politika Evropské unie má na Arktidu přímý vliv v oblastech, jako je změna klimatu, energie, doprava a rybolov.

Územně náleží k Arktidě tři členské státy. Námořní a pozemní oblasti tohoto regionu jsou ohrožené a představují základní složky zemského ekosystému. Důsledky změny se v oblasti Arktidy objevují mnohem rychleji a ve větší míře než kdekoli jinde na světě. Od začátku století byla naše vnější činnost ve prospěch severu úspěšně vedena politikou Severní dimenze. V průvodním dokumentu o Severní dimenzi z roku 2006, který vznikl na základě konzultací s Ruskem, Norskem a Islandem, byla Arktida včetně oblasti Barentsova moře označena za klíčovou oblast.

Nicméně politika Severní dimenze byla vždy více zaměřená na Evropu, a zvláště na severozápadní Rusko. V budoucím sdělení, které bude rozsáhlé, bude navrženo, aby, Evropská unie hrála v Arktidě dynamičtější a koordinovanější úlohu a že by její činnost měla být strukturována kolem tří hlavních cílů, kterými je chránit a zachovat Arktidu ve spolupráci s místními obyvateli, podporovat udržitelné využití arktických zdrojů a zdokonalit mnohostranné řízení Arktidy.

Změna klimatu je výsledkem planetárního procesu a Evropská unie musí mít při řešení tohoto problému vedoucí roli. Ochrana a zachování životního prostředí budou v tomto sdělení naprostou prioritou, ačkoli by to nemělo nutně vylučovat udržitelné využívání arktických zdrojů.

Komise také plánuje v užší spolupráci se zeměmi tohoto regionu zvýšit náš přínos Arktidě, zejména její vládě, jak je uvedeno v Ilulissatské deklaraci, kterou v květnu roku 2008 přijalo pět arktických států. Vypadá to, že stále ještě neexistují podmínky pro zavedení závazného právního rámce, který by byl vytvořen speciálně pro tuto oblast. Měli bychom využít rozšířeného právního základu ustanoveného Úmluvou OSN o mořském právu a dalšími intervenčními úmluvami.

Přesto jasně vidíme nutnost plně provádět stávající právní rámec a zajistit, aby byl respektován, zpřesňován a přizpůsobován novým skutečnostem. Naším cílem je pomoci zřídit systém založený na spolupráci, která zajistí životaschopnost tohoto regionu, stejně jako svobodu a spravedlnost z hlediska přístupu. Shledali jsme, že je to nezbytné za účelem zlepšení koordinace a poskytování strategičtějšího řízení.

V tomto ohledu představí Komise řadu návrhů, konkrétně navrhuje rozšíření „arktického okna“ politiky Severní dimenze. Chceme, aby sdělení vyvolalo hlubší reflexi různých otázek, jimiž se zabývá a které se týkají položení základů budoucí arktické politiky EU. Sdělení bude podporovat přijetí koordinovanějšího přístupu k Arktidě a naváží na něj hlubší úvahy o různých tématech. Mohl by tak vzniknout základ pro globální politiku Evropské unie pro tuto oblast.

Není pochyb o tom, že silnější politika v této oblasti se stane základem budoucích diskusí týkajících se budoucnosti Arktidy, které Evropské unii umožní se na ní již od počátku významně podílet.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam, jménem skupiny PPE-DE – Pane předsedající, rád bych poděkoval paní Wallisové za zahájení této rozpravy a za usnesení, a to z několika důvodů. Za prvé oblast Arktidy stále postrádá mnohostranné normy a nařízení, zejména námořní doprava se neřídí žádnými mezinárodními bezpečnostními pravidly, což s sebou přinese v blízké budoucnosti vážná rizika.

Za druhé se oblast začala potýkat s dramatickou změnou klimatu, na níž musíme reagovat.

Za třetí oblast Arktidy je ekonomicky čím dál tím zajímavější, protože možná obsahuje zhruba pětinu dosud neobjevených světových zdrojů ropy a zemního plynu. Ve skutečnosti již vznikla konkurence mezi několika zeměmi, které mají zájem o zabezpečení přístupu k těmto zdrojům a jejich kontrolu. Prvním signálem tohoto zájmu je umístění ruské vlajky pod severním pólem v loňském roce.

Proto požadujeme, aby Komise předložila sdělení o oblasti Arktidy, které navrhne témata a pracovní postupy. Zejména se těšíme na to, až Komise zařadí do svého programu energetiku a bezpečnostní politiku arktických regionů.

Evropská unie musí zformovat vlastní arktickou politiku, která bude zahrnovat dvě nám velmi blízké země, a sice Island a Norsko. Arktickými problémy se částečně zabývá Severní dimenze EU, ale ukázalo se, že pro řešení problémů v jejich širokých a důležitých souvislostech je potřebná komplexní arktická politika EU. Na závěr proto navrhujeme, aby Komise zahájila mezinárodní jednání za účelem konečného dosažení mezinárodní smlouvy na ochranu Arktidy.

 
  
MPphoto
 

  Michel Rocard, jménem skupiny PSE. (FR) Pane předsedající, pane komisaři, mnozí z nás právě měli to potěšení a slyšeli od vás řadu pozitivních událostí, které dosud nebyly nikdy zmíněny a které se bezpochyby objeví ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, na jehož obdržení se těšíme. Nicméně vaše reakce vzbudila dojem, že ne všem je úplně jasné, že se události na sebe poněkud kupí.

Za prvé Mezivládní panel pro změny klimatu se souhlasem vědců, který je nyní již sdílený, oznámil, že Arktida čelí větším hrozbám, než jaké jsme si před čtyřmi nebo pěti lety vůbec dokázali představit. Životní podmínky Inuitů jsou v ohrožení a biologická rozmanitost je v nebezpečí. V ohrožení je také mnoho živočišných druhů včetně ledního medvěda.

Za druhé byly toto léto poprvé za několik tisíciletí splavné arktické mořské cesty splavné z východu i ze západu. To se ještě nikdy předtím nestalo. Také jsme nedávno obdrželi oznámení o ropné skvrně, odplynování a škodách způsobených oleji v Arktidě.

Za třetí nám můj kolega z PPE právě připomněl vztyčení ruské vlajky na severním pólu ruskou ponorkou. Co to mělo znamenat? Rusko si nárokuje rozšíření své námořní zóny včetně celého kontinentálního šelfu. To znamená 38% celé plochy Arktidy. Je to strašná situace, protože je to předehra k militarizaci Arktidy. Jediným způsobem, pane Komisaři, jak zabránit tomuto postupu, který je zkoumán Komisí OSN pro hranice kontinentálního šelfu, je zahájit jednání o mezinárodní ochranné smlouvě. To ještě nikdy nebylo zmíněno.

Díky Grónsku a Dánsku má Evropská unie jednu zemi, která sousedí s oblastí Arktidy, a další dvě země, které patří do jejího území. Máme velmi úzké vztahy s Islandem. Evropská unie má právo požádat – a já doufám, že je je to naléhavě nutné jak v zájmu bezpečnosti, tak v zájmu policejního dohledu nad přepravou a ochranou klimatu –, aby se pokračovalo v iniciativách, které by mohly vytvořit nadbytečnou energii.

Potřebujeme začít s jednáním o smlouvě na ochranu Arktidy, jak tomu je v případě Antarktidy. Vím to, neboť jsem byla jedním ze sponzorů těchto jednání. S tímto vědomím proto navrhuji rychlé jednání, protože není času nazbyt. Mělo k tomu dojít ještě před tím, než výbor OSN dokončí posuzování žádosti Ruska.

 
  
MPphoto
 

  Danutė Budreikaitė jménem skupiny ALDE.(LT) Ještě nedávno byla oblast Arktidy předmětem národní bezpečnosti a výzkumu arktických zemí. Dnes se změnou klimatu a táním ledovců se stávají prioritou další aspekty, jako je ochrana životního prostředí, energetické zdroje a lidské zdraví. Naneštěstí se projevuje, že dominantní jsou ekonomické zájmy, zvláště pokud jde o energetické zdroje nebo o vytyčování nových námořních cest pro obchod a přepravu cestujících. Podle vědeckých údajů Arktida obsahuje 30% neobjevených světových zásob plynu, 20% zásob kapalného zemního plynu a 13% zásob oleje. Nedávno země z arktické oblasti i mnohé jiné daly různými činnostmi a svým panovačným postojem zcela jasně najevo, že chtějí být svrchovanými uživateli arktických zásob. Kromě toho jsou arktické země rozděleny, pokud jde o uplatňování sfér vlivu. Vítám myšlenky obsažené v prohlášení o rozvoji arktické politiky EU včetně ekonomických a ekologických otázek, stejně dobře jako myšlenky týkající se přizpůsobení místních lidí důsledkům změny klimatu. Co se týče energetiky, měla by být otázka arktické oblasti součástí obecné energetické politiky EU. Je nejvyšší čas přejít od slov k činům.

 
  
MPphoto
 

  Satu Hassi, jménem skupiny Verts/ALE. – (FI) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych velmi poděkovat paní Wallisové a všem ostatním, kteří vznesli tuto otázku. Při pozorování z vesmíru je zřejmé, že planeta Země se otepluje. Dokladem toho je fakt, že led okolo severního pólu v létě čím dál více taje. To by pro nás mělo být varovným signálem pro přijetí přísnějších opatření na ochranu klimatu. Místo toho začal závod o využití arktických zásob ropy a zemního plynu. Tento rozpor je opravdu závažný.

Zoufale potřebujeme mezinárodní dohodu o řízení arktické oblasti. Jejím výchozím bodem a hlavním cílem však musí být zachování celé oblasti, tzn. podobné moratorium, jaké platí pro Antarktidu. Pokud na tání ledovců na severu jednoduše zareagujeme zvýšeným využíváním zásob fosilních paliv, problém změny tím ještě zhoršíme.

 
  
MPphoto
 

  Avril Doyle (PPE-DE). - Pane předsedající, Arktida hraje ve světě stále důležitější geo-strategickou roli a my nyní čelíme otevření dosud nepřístupných námořních cest jako přímému důsledku celosvětové změny klimatu.

Nemělo by nás překvapovat, že k oteplování Arktidy dochází mnohem rychlejším tempem a že za posledních sto let se teplota zvýšila o 2°C. V ostatních částech světa oproti tomu vzrostla v průměru o 0,6°C. Tento vysoce nestabilní a křehký ekosystém je vystavován sílicímu tlaku států lačnících po zdrojích, které chtějí využít jeho potenciál. Bez mnohostranného řízení nebudeme mít žádnou záruku, že budou brát patřičný ohled na uchování životního stylu původních obyvatel nebo na zásadní význam Arktidy jako stabilizující síly světového klimatu.

Arktida je pro stabilitu klimatu klíčová a já budu naléhat na to, aby Komise zajistila, že se to bude plně odrážet v připravovaném sdělení Komise o politice Arktidy, samozřejmě společně se záležitostmi energetické a bezpečnostní politiky.

A podle odstavce 9 našeho usnesení „vzhledem ke svému vlivu na světové klima a k jejímu jedinečnému přírodnímu prostředí, [Arktida] zasluhuje zvláštní pozornost, zatímco EU formuje svůj postoj pro COP 15 Rámcové úmluvy klimatických změn v Kodani v roce 2009“ a my diskutujeme o rámci pro mnohostranné řízení této unikátní oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Libor Rouček (PSE). - (CS) Dámy a pánové, Arktida je jedinou oblastí na světě, pro kterou dosud neexistují mnohostranné normy a předpisy. Zájem o tuto oblast, její geopolitický a strategický význam však v poslední době neobvykle roste. V Arktidě vzrostla námořní plavba obchodní i turistická, roste zájem o její nerostné bohatství, dochází ke změnám klimatu s negativními dopady na způsob života domorodých obyvatel i biologické rozmanitosti. Ze všech těchto důvodů by bylo vhodné, aby o Arktidě bylo jednáno na mezinárodní úrovni s cílem vypracovat po vzoru Madridské smlouvy o Antarktidě z roku 1993 podobnou smlouvu na ochranu Arktidy. Mezi členské státy Evropské unie patří tři arktické země a další dvě země jsou součástí společného Evropského hospodářského prostoru. Evropská unie by proto měla hrát v budoucích mezinárodních jednáních o Arktidě hlavní klíčovou roli.

V současné době, jak jsme slyšeli, Evropská komise připravuje sdělení o politice v arktické oblasti. Ve společném návrhu usnesení, který jsme připravili, vyzýváme Komisi, aby se všemi těmito zmíněnými aspekty zabývala. Za nutné považujeme také potřebu vytvořit z Arktidy a Severního ledového oceánu oblast bez vojenských sil a jaderných zbraní tak, jak o tom již mluvila Diana Wallis. A žádáme rovněž Komisi, aby zvážila, zda by k uskutečnění těchto cílů neměla vytvořit specializované oddělení pro arktickou oblast, které by se právě všemi těmito problémy zabývalo.

 
  
MPphoto
 

  Richard Seeber, zpravodaj. (DE) Pane předsedající, jak si všichni uvědomujeme, ačkoli máme nějaké informace o Arktidě, celkově je to stále terra incognita, v doslovném významu toho slova, pokud jde o mezinárodní právo. Kolega pan Kelam zmínil nedostatek právních předpisů v námořní dopravě.

Navíc, když vezmeme v úvahu přírodní zdroje, odhaduje se, že 22% světových zásob ropy a zemního plynu je právě v oblasti Arktidy. Pro budoucnost Evropy má ta oblast nesmírný význam. To, že zde pod vedením paní Walisové představujeme toto usnesení, je proto mimořádně důležité.

Nyní je řada na Komisi představit plán, strategii se specifickými cíly a opatřeními. Podle mého názoru právě to stále chybí. Přestože se lidé probudili a začali se problémem zabývat, stále chybí strategická orientace. Nechceme odsud odejít jako druzí nejlepší! Některé země hraničící s oblastí Arktidy, zejména Rusko, se pokoušejí využít fakta a je velmi obtížné podniknout vhodné kroky proti velké mocnosti, jakou Rusko je, když s tím tolik otálíme.

Evropa jako kolektiv nesmí ustupovat členským státům. Tato oblast je v zájmu nás všech a je pro nás nepřijatelné, aby byly některé členské státy zvýhodněny proto, že SZBP nefunguje. Obecný zájem celé Evropy je oproti tomu příliš důležitý.

Proto se znovu obracím na Komisi, aby co nejdříve představila přesnou a specifickou strategii, abychom ji mohli v Parlamentu prodiskutovat. V sázce je příliš mnoho, než abychom zde mohli váhat.

 
  
MPphoto
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Vážený pane předsedající, dámy a pánové, myslím si, že debata jasně ukázala, že skutečně se jedná o problém prvořadého strategického zájmu, a to ze všech hledisek, z hlediska ochrany životního prostředí i z hledisek geopolitických. Stejně se ukázalo, že z toho důvodu není příliš mnoho času a že jsou jasné důvody k tomu, aby Evropská unie zformulovala svoji politiku. Je ovšem také jasné, že některé návrhy jsou komplikované a že situace obecně v Arktidě z hlediska Evropské unie i z hlediska mezinárodního práva velmi komplikovaná. Uvědomme si například, že nejdůležitější státy, jako je Norsko, Island, Grónsko nebo Ruská federace, nejsou členy Evropské unie a z toho tudíž plyne, že pobřežní a územní práva nelze v naší strategii vůbec uplatňovat v naší strategii.

To ale nic nemění na tom, že je potřeba zformulovat strategii, nic to nemění na tom, že Komise právě na této strategii pracuje, že tato strategie v podobě komunikace bude velmi rychle předložena během následujících několika týdnů. Dámy a pánové, pro nedostatek času, nemám možnost reagovat na všechny vaše poznámky, v každém případě jsem je zaznamenal a v každém případě vstoupí do uvažování Komise. Jak jsem se snažil jenom velmi krátce naznačit, některé otázky jsou mimořádně komplikované a mimořádně komplexní.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Získal jsem tři návrhy usnesení(1)předložené v souladu s čl. 108 odst. 5 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (Článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  András Gyürk (PPE-DE), písemně. – (HU) Severní pól se stal v posledních letech jedním ze symbolů změny klimatu. Tato oblast se může vzhledem ke svým nevyužitým přírodním zdrojům stát velmi brzy epicentrem mezinárodního konfliktu. To je předzvěstí neustálého přehodnocování oblasti a sledování, zda některý stát vyšle jasný signál, že má na dané území nárok.

Přesto, že pouštět se do geografických rozprav o tom, jaké místo má tento region zaujímat, náplní práce Evropského parlamentu, rád bych zdůraznil pár bodů.

Za prvé, pokud jsou zde nějaké nevyřešené otázky, měly by být vyřešeny legálním a diplomatickým způsobem a ne vztyčováním vlajky v dané oblasti. Myslím si, že současné mezinárodní předpisy, i když zdaleka nejsou dokonalé, mohou poskytnout referenční rámec pro řešení problémů diplomatickým způsobem.

Na druhou stranu, s ohledem na zvyšující se evropskou poptávku, mohou nevyužité energetické zdroje severního pólu mohou přispět k zabezpečení evropských dodávek. Potom ale musíme prohlásit, že využívání nesmí narušit biologickou rovnováhu regionu. Za všech okolností musí být brán ohled na životní prostředí. Současné mezinárodní právní předpisy se však dle mého názoru těmito aspekty nezabývají.

Domnívám se, že je důležité zmínit, že využívání zdrojů oblasti severního pólu bude pro Evropu v rámci poskytování veškeré energie pouze doplňkové. Z tohoto důvodu ani existence těchto zdrojů neovlivní širší využití obnovitelných zdrojů energie a pokračující snahy o zlepšení energetické účinnosti.

 
  

(1) Viz zápis.

Právní upozornění - Ochrana soukromí