Předsedající: − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0475/2008).

Následující otázky jsou určeny Komisi.

Část I

Otázka č. 40, kterou pokládá Armando França (H-0733/08)

Předmět: Protidrogová strategie

Provádění strategické protidrogové kampaně je založeno na dvou akčních plánech na dvě odlišná období, tj. na léta 2005–2008 a 2009–2012. Na rok 2008 se rovněž počítá s „posouzením dopadu“ na základě jasného časového plánu, které bude předcházet akčnímu plánu na léta 2009–2012.

Současný stav věcí týkajících se drog v EU je znepokojivý a konkrétní opatření, která budou v rámci boje proti tomuto problému zvolena, musí být nanejvýš přísná, pevná a neústupně a důkladná prosazovaná.

K jaké diagnóze současné situace dospěla Komise na základě zpráv z let 2005, 2006 a 2007 a jaká byla úroveň plnění akcí od roku 2005 až do přítomnosti?

Jak daleko se podařilo pokročit, pokud jde o hodnocení vlivu, které by mělo být uzavřeno v roce 2008? Jakou předpověď má Komise na období let 2009–2013, zejména s ohledem na nové prostředky boje a spolupráce v oblasti činnosti policie, právních předpisů a rovněž s ohledem na účast občanské společnosti?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Paní předsedající, je zřejmé, že problém drog nemůže nikoho těšit. Dne 18. září 2008 přijala Komise návrh protidrogového akčního plánu Evropské unie na období 2009–2012, jehož přílohou se stala zpráva o závěrečném hodnocení protidrogového akčního plánu EU na období 2005–2009. Tato zpráva je oním posouzením dopadu, které bylo zmíněno v otázce.

K témuž datu byly oba dokumenty zpřístupněny Parlamentu. Hodnocení prováděla Evropská komise v první polovině roku 2008 v souladu s opatřením č. 45.3 následného akčního plánu. Hodnocení poskytlo cenné údaje pro nový akční plán. Dospělo mj. k následujícím zjištěním:

Co se týče provádění nového protidrogového akčního plánu EU, je možné vyvodit závěr, že při plnění téměř všech specifických cílů a opatření bylo dosaženo pokroku, ovšem v různé míře úspěšnosti. Protidrogový akční plán EU je odpovídajícím způsobem reflektován ve vnitrostátních politikách členských států a byl proveden v rámci vnitrostátní politiky a/nebo tyto cíle již byly reflektovány ve stávajících dokumentech.

Členské státy oznámily, že akční plán odráží hlavní oblast politiky na vnitrostátní úrovni. Z hodnocení vyplývá, že akční plán podporuje konvergenční proces mezi protidrogovými politikami jednotlivých členských států, což Komise považuje za velmi důležité.

Co se týče užívání omamných látek, nedošlo v případě těch nejužívanějších k žádnému výraznému poklesu, zdá se nicméně, že se jejich užívání stabilizovalo a/nebo mírně pokleslo. V některých členských státech má vzestupnou tendenci užívání kokainu. Dlouhodobým trendem v EU, pokud jde o výskyt infekčních onemocnění vzniklých v souvislosti s užíváním omamných látek, zejména infekcí HIV a AIDS, je v posledních letech snižování četnosti jejich výskytu a stejně tak i snižování počtu úmrtí v důsledku užívání omamných látek.

V posledních letech se v užívání omamných látek objevily nové trendy, zejména současné užívání více druhů drog. Zvyšuje se počet kokainových záchvatů, v případě rostlinného konopí, heroinu, extáze a amfetaminů se naopak zdá, že se počet záchvatů stabilizuje. Ceny nezákonně prodávaných látek obecně klesly, přičemž jejich čistota se zdá být na celkem stabilní úrovni.

Co se týče dopadu akčního plánu na drogovou situaci, je posouzení dopadu, na které odkazuje vážený pan poslanec, předpokládám, onou hodnotící zprávou o provádění. Na jedné straně stále klesající počet infekčních onemocnění a úmrtí, k nimž dochází v souvislosti s užíváním omamných látek a provádění opatření na snižování škod na území celé EU na straně druhé svědčí o jasné korelaci s akčními plány, přestože je tuto spojitost, jak známo, obtížné zcela nevývratně dokázat.

V některých členských státech se po zavedení opatření na snižování škod podařilo dosáhnout dramatického snížení počtu případů poškození zdraví v souvislosti s užíváním omamných látek. Podobné závěry lze vyvodit i v oblasti zmenšování objemu dodávek a v oblasti evropské koordinace a spolupráce v uplatňování protidrogového zákona.

  Armando França (PSE). - (PT) Děkuji vám, paní předsedající. Musím poděkovat zejména zástupci Komise, hlavně za to, že odpověděl na mou otázku, ale i za kvalitu této odpovědi. Dokumenty Komise jsem četl velice pečlivě.

Za prvé musím říci, že souhlasíme s její strategií a akčním plánem, který se soustřeďuje v první řadě na dodávky a teprve ve druhé řadě na poptávku. Právě k otázce dodávek bych chtěl vyjádřit své stanovisko.

Pokud jde o dodávky, vyvolává naše krajní znepokojení velké množství kokainu a právě tak i velké množství syntetických produktů. Naše krajní znepokojení vyvolávají pak také místní potyčky mezi jednotlivými zločineckými skupinami, které mezi sebou v některých členských státech bojují o kontrolu nad trhem s narkotiky. Chtěl bych vás požádat, abyste mi co možná nejjasněji vysvětlil, jaká konkrétní opatření jsou navržena s ohledem na spolupráci mezi členskými státy a mezi policií a soudními orgány členských států na straně jedné a mezi členskými státy a producentskými zeměmi, a to zejména zeměmi s produkcí kokainu, na straně druhé. V této oblasti strategie jsou naše obavy největší, a rádi bychom proto slyšeli ze strany Komise konkrétní odpovědi.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Paní předsedající, v boji proti omamným látkám, drogovým kartelům a drogové kriminalitě je spolupráce mezi členskými státy samozřejmě krajně důležitá a vzhledem k obrovskému množství peněz v oběhu je i krajně obtížná. Naší hlavní prioritou, jak jste sám vyrozuměl z akčního plánu, je skutečně boj proti kokainovému dodavatelskému řetězci. Máme několik iniciativ, které předvídají vývoj a organizují spolupráci mezi producentskými zeměmi v Latinské Americe a v západní Africe, jejichž cílem je zastavit obchod s kokainem. Existují zvláštní střediska jako například Námořní analytické a operační středisko – narkotika a Centre d’Enquête et de Coordination de la Lutte Anti-drogue en Méditerranée. Obě iniciativy jsou zaměřeny na potírání obchodu s kokainem.

Spolupráce zde tedy existuje, existují iniciativy, ale toto pole je složité a boj na něm obtížný. Musím zdůraznit, že sebeuspokojení zde není nikdy na místě. Je to více méně nekonečný boj. Je nicméně i tak potěšující, že mohu oznámit některé pozitivní výsledky. Je menší počet onemocnění, menší počet úmrtí v souvislosti s užíváním omamných látek.

  Předsedající. − Otázka č. 41, kterou položil Péter Olajos (H-0755/08)

Předmět: Dovoz čínských výrobků z drůbežího masa

Rozhodnutí Komise č. 2008/638/ES ze dne 30. července 2008, kterým se mění rozhodnutí č. 2007/777/ES o dovozu masných výrobků ze třetích zemí. Podle dřívějšího rozhodnutí měla Čína povolení vyvážet do Společenství pouze výrobky z tepelně ošetřeného drůbežího masa ošetřené v hermeticky uzavřené nádobě při hodnotě Fo = 3 nebo vyšší.

Na žádost příslušných čínských orgánů povolila Komise současně i dovoz výrobků z drůbežího masa pocházejících z čínské provincie Šang-tung a ošetřených při nižší teplotě (nejméně 70° C).

Nedomnívá se Komise, že ve světle výše uvedených skutečností povede uvolnění pravidel k přílišnému zmírnění přísných nařízení, která se v Evropské unii vztahují na zdraví zvířat, hygienickou nezávadnost potravin a dobré životní podmínky zvířat? Nedomnívá se, že přijetí takového rozhodnutí, které se vztahuje pouze na jednu provincii země, je důvodem k obavám, a myslí si, že lze s naprostou spolehlivostí ověřit, že dotyčné výrobky z drůbežího masa pocházejí výlučně z provincie Šang-tung? Nedomnívá se, že udělení povolení ve prospěch jedné provincie nepovede k záplavě žádostí o uvolnění pravidel i v jiných provinciích (čehož náznaky se ostatně již objevily)? Nepředstavují zavedená opatření riziko pro situaci chovatelů drůbeže v EU?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Paní předsedající, pravidla, která se týkají zdraví zvířat a veřejnosti a kterými se řídí vývoz drůbežího masa z Číny, zajišťují stejnou úroveň ochrany jako pravidla EU. Tato dovozní pravidla zaručují, že veškeré dovážené výrobky splňují tytéž přísné normy jako výrobky z členských států EU, a to nejen s ohledem na hygienickou nezávadnost a veškeré aspekty bezpečnosti spotřebitele, ale také s ohledem na zdraví zvířat. Zásada, že potraviny musí být bezpečné bez ohledu na svůj původ, je ústředním prvkem postoje EU.

Oficiální čínský systém kontroly ověřovaly přímo na místě tři inspekce Komise. Jejich výsledky byly zveřejněny na internetových stránkách generálního ředitelství pro zdraví a spotřebitele (GŘ SANCO). Inspekce prokázaly, že příslušné orgány, a to zejména v provincii Šang-tung, mají dostatečně dobrou strukturu, a mohou tedy zaručit soulad s právními předpisy Společenství, které se vztahují na tepelně ošetřené výrobky z drůbežího masa. Tyto inspekční mise dále také potvrdily, že příslušné orgány jsou schopny vymáhat plnění dovozních požadavků Společenství.

Čínské orgány útvarům Komise v tomto šetření prokázaly, že mohou osvědčit, že dodávky tepelně ošetřených výrobků z drůbežího masa vyváženého do Evropské unie jsou vyrobeny v souladu s požadavky Společenství a pocházejí výlučně z provincie Šang-tung.

Všechny schválené drůbežárny, které jsou zařazeny na seznamu Společenství jako zařízení, jejichž tepelně ošetřené drůbeží maso je povoleno dovážet, se nacházejí v provincii Šang-tung. Tuto skutečnost na místě ověřily všechny tři informativní mise: jedna v roce 2004; další dvě v roce 2006.

Podle Dohody WTO o sanitárních a fytosanitárních opatřeních může kterákoli třetí země požádat Komisi o povolení k vývozu pro celé své území nebo jeho část a tato žádost je zvážena a vyhodnocena v souladu s příslušnými požadavky Společenství. Jsou-li záruky poskytnuté třetí zemí shledány uspokojivými a platným způsobem ověřeny, jsou tyto žádosti třetích zemí schváleny a je jim uděleno vývozní povolení.

Veškerým rizikům porušení pravidel hospodářské soutěže v neprospěch drůbežářských výrobců v EU se předchází tím způsobem, že zavedená opatření poskytují dostatečné záruky, že tepelně zpracované výrobky z drůbežího masa pocházející z příslušných oblastí splňují úroveň ochrany, kterou EU považuje za nezbytnou. Odpovědí na konkurenční tlak je informovaná volba ze strany spotřebitelů.

Čínské orgány projevily zájem o to, aby Komise schválila dovozy tepelně ošetřeného drůbežího masa z province Ťi-lin. Tohoto schválení čínské orgány dosáhnou v případě, že budou schopny zaručit, že sanitární podmínky vztahující se na výrobu tepelně ošetřeného drůbežího masa v provincii Ťi-lin budou odpovídat požadavkům ES, přičemž Komise tyto záruky ověří inspekcemi přímo v daném místě.

  Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Velice vám, pane komisaři, děkuji za odpověď. Potíž je v tom, že letos mělo být v Číně provedeno šest inspekcí, přičemž doposud neproběhla ani jedna z nich. Nyní v říjnu měla proběhnout inspekce drůbeže, ale ani na tu nedošlo, protože Číňané na ni neměli čas. Ptám se, jestliže jsme letos nebyli schopni provést ani jednu z šesti plánovaných inspekcí, a na příští rok jich přitom máme naplánovaných 15, jak bude těchto 15 inspekcí provedeno? Jestliže Číňané nespolupracují se svými evropskými obchodními partnery, proč bychom měli otevírat brány čínským dovozům a proč bychom tím měli ničit evropské chovatele drůbeže? Pokud Čína nespolupracuje, není důvod, abychom otevírali brány jejich dovozům – to je moje stanovisko. Velmi vám děkuji.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Především chci říci, že Čína je ochotná spolupracovat a my nemáme žádné známky toho, že by Čína nebyla ochotná spolupracovat. Za druhé, co se týče inspekcí a misí, tyto mise byly až doposud považovány za dostatečné. Kdykoli se objeví pochybnosti či otázky, podnikneme nové mise. Časová prodleva mezi posledními misemi a letošním rokem nastala v důsledku správních činností mezi dvěma čínskými ministry. Nemůžeme nicméně – přinejmenším za Komisi – říci, že bychom se setkali s jakoukoliv neochotou ke spolupráci v oblasti norem a kvality výrobků.

Bude-li tomu něco nasvědčovat, je Komise připravena uspořádat nové mise. Nebylo to však až doposud považováno za nutné.

  Jim Allister (NI). Pane komisaři, chápu, co říkáte, ale má to svou obdobu ve sporu o brazilské hovězí, kdy Komise hájila celé měsíce stejnou pozici jako dnes vy a ujišťovala nás, že je všechno v pořádku, až se nakonec ocitla v situaci, že musela vydat zákaz.

Řekl jste, že toto maso projde podobnými zkouškami. Jste schopen spolehlivě říci, že skutečně každý kus dováženého masa projde bez rozdílu stejně přísnými veterinárními zkouškami, které jsou vyžadovány od našich vlastních výrobců? Projde zkouškami stejný díl výroby a jak poznáte, že výrobek skutečně pochází z provincie Šang-tung? Stačí, že tam bude pouze zpracován? Tyto věci vyvolávají odpor u našich výrobců, kteří musí splňovat všemožné požadavky včetně postupného vyřazování klecí. Co se v takovém případě stane v Číně? Sami se domnívají, že si pod sebou levnými dovozy podřezávají větev.

  Armando França (PSE). – (PT) Velice děkuji, paní předsedající, budu stručná. Má otázka míří podobným směrem jako otázka předchozího pana poslance. Souhlasím s tím, že bylo v nedávné době vynaloženo určité úsilí prověřit a monitorovat výrobky, a je důležité, že toto úsilí pokračuje. Skutečně ale nemůže dojít k žádnému uvolnění pravidel? Pravidla, jasná a přesná pravidla stanovená Evropskou unií, by se měla dodržovat naopak ještě přísněji a měla by platit pro celou Čínu, nikoli jen pro některé její provincie, jak tu před chvíli poznamenal pan poslanec. Ocenila bych v této věci bližší vysvětlení. Mnohokrát, pane komisaři, děkuji.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Až doposud měly všechny výrobky vyrobené v této provincii označení na obalu. Orgány v této provincii zodpovídají za kvalitu a rovněž za pravidla původu.

Samozřejmě zde bude vždy problém s tím, že není možné zkontrolovat každé jednotlivé kuře – stejně je tomu ostatně i v Evropské unii. Komise při svých inspekcích nicméně může udělat tu věc – a bylo mi řečeno, že příští inspekce se bude konat v následujícím roce, takže je již naplánovaná – že ověří, jsou-li správní systémy schopny kontrolovat, jakým způsobem se tato drůbež vyrábí a jaká je úroveň ochrany zdraví zvířat. Až doposud byly odpovědi uspokojivé.

Fakta budeme samozřejmě průběžně prověřovat, ale taková jsou pravidla Světové obchodní organizace a otevřenost nám vždycky přinášela prospěch. Důležitá je kvalita a důležité jsou normy. Jsme stále přesvědčeni, že kvalita drůbežích výrobků z Číny je uspokojivá, a jak jsem již zmínil, ochotu vyvážet projevila i další provincie.

  Předsedající. − Otázka č. 42, kterou pokládá Ona Juknevičienė (H-0786/08)

Předmět: Uplatňování Evropského sociálního fondu v členských státech

Evropský sociální fond (ESF) byl jako jeden ze strukturálních fondů EU zřízen za účelem zmenšování rozdílů v prosperitě a životní úrovni jednotlivých členských států a regionů EU a s cílem podporovat zaměstnanost a hospodářskou a sociální soudržnost. V období 2007–2013 bude mezi členské státy a regiony EU rozděleno na dosažení těchto cílů zhruba 75 miliard EUR. Členské státy financují řadu různých programů a je v tomto ohledu důležité vědět, jak členské státy a mezi nimi zejména ty nové těchto dostupných prostředků využívají a jakých výsledků se v oblasti zvyšování životní úrovně a podpory zaměstnanosti podařilo dosáhnout.

Má Komise v plánu zveřejnit sdělení o provádění ESF v členských státech a pakliže ano, kdy můžeme uveřejnění tohoto sdělení očekávat? Plánuje-li Komise vydat takovéto sdělení, můžeme očekávat, že bude obsahovat jako kvalitativní, tak kvantitativní analýzy využití prostředků ESF? Podstatné není jen vědět, kolik peněz se utratilo na provádění různých programů, ale také zajistit, aby občané EU měli prospěch z hmatatelných a trvalých výsledků.

Pakliže Komise žádné takové sdělení neplánuje, proč a jakým způsobem chce v takovém případě zaručit transparentní a účinné využívání ESF?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Komise připomíná, že Evropský sociální fond je zřízen článkem 146 Smlouvy o ES za účelem zlepšování situace v zaměstnanosti pracovníků na vnitřním trhu a přispět tak ke zvyšování životní úrovně. Sociální fond provádí rovněž opatření vedoucí k posílení jeho hospodářské a sociální soudržnosti.

Komise souhlasí s váženým panem poslancem, pokud jde důležitost podávání zpráv o konkrétních výsledcích Evropského sociálního fondu. V této souvislosti má Komise v úmyslu předložit řadu tématicky zaměřených zpráv o podpůrných opatřeních a činnostech Evropského sociálního fondu, jeho příjemcích a dosažených výsledcích. První soubor zpráv by měl být k dispozici na začátku roku 2009.

Článek 159 Smlouvy o ES navíc stanoví, že Komise každé tři roky předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti. Poslední zpráva o soudržnosti byla uveřejněna v roce 2007 a zvláštní pozornost se v ní věnuje otázce investic do lidí. Další zpráva o soudržnosti bude předložena v roce 2010. Mezitím navíc Komise každý rok uveřejní takzvanou zprávu o pokroku.

  Ona Juknevičienė (ALDE). S vaší přesnou a konkrétní odpovědí jsem velmi spokojena, takže vám opravdu mnohokrát děkuji. Oceňuji, že Komise považuje otázku, již jsem položila, za důležitou, a to nejen z hlediska nás v Parlamentu, ale i z hlediska Komise. Domnívám se nicméně, že nejdůležitější je z hlediska našich lidí. Musí vědět, že se těchto fondů využívá transparentním způsobem a že se jich využívá účinným způsobem. Budu tedy očekávat, že zpráva vyjde začátkem roku 2009.

Mohl byste mi prosím sdělit, které generální ředitelství tuto zprávu v roce 2009 připraví?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Je to generální ředitelství pro zaměstnanost pod vedením mého spolehlivého kolegy, pana Špidly, jež zodpovídá za tyto zprávy. Čísla jsou to zajímavá a každý zajišťujeme odbornou přípravu devíti milionům lidí v Evropě, takže výsledky máme.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Výdaje spojené s výstavbou anebo s rekonstrukcí je možné zkontrolovat. V rámci projektů Evropského sociálního fondu získá cílová skupina know-how, nové dovednosti a znalosti, a zúčtování položek je proto závislé na subjektivním přístupu úředníka. Nesolventnost NGO a samosprávných orgánů způsobená byrokratickými praktikami členských států často brání příjemcům z Evropského sociálního fondu, aby se zapojili do dalších aktivit v rámci tohoto programu. Jaké nástroje má Komise v rukou, aby členské státy nestanovovaly nadměrné administrativní překážky při hrazení nákladů na dokončené projekty z Evropského sociálního fondu?

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Mohl bych se pana komisaře zeptat, zdali by se v této době, kdy nám recese šlape na paty, mohl poohlédnout po možnosti spolupráce Sociálního fondu s radami partnerství pro místní rozvoj, které fungují v některých členských státech, jako je Irská republika, ale i v jiných členských státech? Diskutoval snad o této věci s OECD, která vydala studii o účinnosti místního rozvoje v rámci podpory odborného výcviku, vzdělávání, vytváření drobných pracovních příležitostí a zlepšování životního prostředí pro lidi, kteří se ocitnou bez zaměstnání.

Neočekávám od pana komisaře, že mi dnes na to vše odpoví, ale rád bych jej opravdu požádal, aby se poohlédl po této možnosti, případně ji i konzultoval s OECD a zjistil, jakým způsobem by sociální fond a sociální partnerství a partnerství pro místní rozvoj mohly společnými silami zlepšit odborný výcvik v jednotlivých komunitách a lépe vyhovět potřebám našich občanů, obzvláště v městských oblastech.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Nejprve co se týče byrokracie a administrativní zátěže: není pochyb o tom, že existují. Jak jsem již řekl, můj kolega, pan Špidla, je zodpovědný za vynakládání peněz, já jsem odpovědný za plnění závazků: za to, že se s penězi nebude plýtvat. To je vždy určité dilema.

Snažíme se být pružní, jak jen to je možné, jednotlivé podpory a možné výsledky jsou ale také zároveň pečlivě účtovány vnitrostátními orgány, platebními agenturami a pravděpodobně i odpovědným ministerstvem. K nim se řadí také Evropský účetní dvůr a naše generální ředitelství, takže se tu uplatňuje několik stupňů kontroly.

Výsledek se posuzuje za široké účasti veřejnosti a projekty musí být viditelné, takže je nyní povinnost uveřejňovat vše o financování na internetových stránkách, aby si to každý mohl prohlédnout. Sociální fond financuje nicméně hlavně odbornou přípravu.

Pokud jde o druhou otázku, existuje spolupráce mezi různými zdroji financování strukturálních fondů, včetně Sociálního fondu a fondů pro regionální rozvoj, a přinejmenším v mé zemi spolu navzájem velmi těsně spolupracují. Tato spolupráce závisí na vnitrostátních orgánech. Dobrou spolupráci a účelné využívání peněz jedině podporujeme.

Část II

  Předsedající. − Otázka č. 43, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0746/08)

Předmět: Projekty spolufinancované Společenstvím a tajné fondy společnosti Siemens

Řecké a německé soudní orgány pokračují ve vyšetřování případu tajných fondů společnosti Siemens, které společnost používala k uplácení politických stran a veřejných činitelů, aby získávala velké veřejné zakázky a dodavatelské smlouvy. Německé soudy již uznaly vinným bývalého vedoucího pracovníka společnosti, který připustil, že tajné fondy existovaly i v Řecku.

Vzhledem k tomu, že tyto úplatky se mohou týkat i projektů spolufinancovaných Společenstvím, mohla by Komise říci, zda Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jiný z jejích útvarů vyšetřuje zákonnost udělování grantů a realizaci těchto projektů?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Tyto otázky jsou vždy velmi složité a závažné. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) má pravomoc provádět vyšetřování v případech, kde se jedná o prostředky EU a existuje vážné podezření, že došlo k podvodu nebo nesrovnalostem a byly poškozeny finanční zájmy Evropské unie.

V případě projektů spolufinancovaných z fondů EU – což je i situace, ve které se jedná o strukturální fondy – mají za správu těchto fondů společnou odpovědnost členské státy a Komise. S ohledem na to odpovídají za rozdělení výdajů a nezbytné kontroly v první řadě členské státy. Navíc pokud jde o výsledky těchto kontrol a vyšetřování a sdělování eventuálních případů podvodu nebo nesrovnalosti Evropskému úřadu pro boj proti podvodům, vážený pan poslanec bude nejspíš vědět, že platí regulační ustanovení zavedená nařízením (ES) č. 1681/94, jež stanoví, že členské státy ohlásí v příslušné fázi Komisi podrobnosti svého vyšetřování takovýchto eventuálních případů podvodu či nesrovnalosti. Uzná-li to navíc za vhodné, naváže OLAF těsnou spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, aby bylo v těchto záležitostech dosaženo pokroku.

Co se týče záležitostí, na něž poukázal vážený pan poslanec, OLAF Komisi informoval, že případy, které jsou vyšetřovány v Německu a v Řecku, vede v patrnosti, ale že až doposud si soudní orgány ani jednoho z obou členských států přímou asistenci Evropského úřadu pro boj proti podvodům v záležitostech týkajících se společnosti Siemens v Německu a/nebo v Řecku v souvislosti se strukturálními fondy nevyžádaly. Komise by navíc chtěla poukázat na odpověď, kterou již byla dala na písemnou otázku váženého pana poslance a ve které konstatuje, že podle čl. 3 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 se na základě odvětvových předpisů Společenství nebo na základě vnitrostátních právních předpisů kontrola hospodářských subjektů ze strany Komise nebo ze strany členských států neprovádí zároveň a ohledně stejných skutků. Na základě článku 226 Smlouvy o ES může Komise mimoto proti členským státům kdykoliv zahájit řízení pro porušení práva, vyskytne-li dostatek indicií svědčících o tom, že bylo porušeno právo Společenství vztahující se na veřejné zakázky. Pokud jde o konkrétní záležitosti, na něž poukázal vážený pan poslanec, Komise nemá žádné takové indicie, které by mohly opravňovat k zahájení řízení pro porušení práva.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL). – (EL) Pane komisaři, přesně na to se vás ptám. Víte velmi dobře, že Siemens, což je velká společnost, která má svou minulost, získala ze spolufinancovaných programů kontrakty v hodnotě několika milionů EUR. Sídlí v Německu a získala kontrakty v Řecku i jinde. Byla obviněna a sama připustila, že brala úplatky a využívala korupce.

Jak si můžete být tak jistý, že nepoužívala stejných metod a stejných tajných fondů i v případě spolufinancovaných programů? Pane komisaři, jak dlouho se ještě hodláte schovávat za vyšetření, která probíhají v Německu a v Řecku? Můžete jednat z vlastní iniciativy. Máte v úmyslu jako pravomocný komisař požádat OLAF, aby se ujal vyšetřování této věci, anebo máte v úmyslu být nečinný, protože máte z kolosu zvaného Siemens strach?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Ne, ze společnosti Siemens nemám strach a s radostí pošlu OLAF, aby tyto případy vyšetřil, je zde ovšem jasný právní rámec a jedině v tomto rámci můžeme jednat a zahájit vyšetřování. Jak jsem řekl, situaci sledujeme a můžeme se na členské státy obrátit s naléhavou žádostí, můžeme od nich vyžadovat, aby nás informovaly (tuto povinnost nás informovat mají ovšem i beztak) a aktivně jednaly. V současné chvíli však musí přijít nějaká indicie a žádost ze strany členských států o asistenci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). K tomu až doposud nedošlo, situaci nicméně budeme sledovat.

Mezi členskými státy a orgány Společenství platí jasné a někdy velmi citlivé rozdělení odpovědnosti a závazků. A toto je přesně případ, kde jsou pravidla vyšetřování velmi přesně vymezena.

  Předsedající. − Vzhledem k tomu, že autor otázky č. 44 není přítomen, nebude tato otázka položena.

Otázka č. 45, kterou pokládá Nirj Deva (H-0752/08)

Předmět: Správní záležitosti a Lisabonská smlouva

Mohla by Komise uvést všechny jednotlivé změny v pravomocech EU příslušících generálnímu ředitelství pro personál a administrativu, které by přinesla Lisabonská smlouva? Má Komise nějaké plány na zavedení těchto reforem?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Lisabonská smlouva obsahuje tři hlavní ustanovení pozměněné Smlouvy o fungování Evropské unie, která upravuje správní záležitosti: článku 197 o správní spolupráci, článku 298 o otevřené, efektivní a nezávislé evropské správě a článku 336 o služebním řádu.

Článek 197 stanoví, že Unie přijímá s vyloučením veškeré harmonizace opatření na podporu úsilí členských států o zlepšení jejich schopnosti provádět právo Unie. Článek 336 je pozměněn, aby došlo ke změně postupu, jímž se orgány řídí při přijímání služebního řádu, na řádný legislativní postup – tzn. na běžný postup spolurozhodování – v současné době rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou na základě hlasování o návrhu Komise poté, co je tento návrh konzultován s jiným orgánem.

Nový článek 298 požaduje přijetí nařízení, která zajistí „otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu“, o což se již snažíme i bez toho, abychom čekali na to, až Lisabonská smlouva vstoupí s konečnou platností v účinnost.

  Nirj Deva (PPE-DE). – Mohu panu komisaři děkovat za jeho velice jasnou odpověď a blahopřát mu k uplatňování otevřeného a účinného způsobu fungování Komise, přestože Lisabonská smlouva nikdy nespatří světlo světa?

Má nicméně Komise s ohledem na to, co jsem právě řekl, nějaké plány na zavádění těchto reforem, jejichž uskutečnění se snad obejde i bez Lisabonské smlouvy – například na zlepšení schopnosti provádět právo EU vztahující se ke služebnímu řádu?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Musím říci, pane poslanče, že o zlepšení chodu administrativy se snažíme každý den a já sám v tuto chvíli vedu intenzivní rozhovory s našimi odbory o pravidlech týkajících se poslaneckých asistentů, která jsou rovněž součástí služebního řádu. Toto až doposud problematické pole tak začíná být transparentnější a jasnější. Těší nás proto, že jsme spustili celou řadu internetových stránek, které zásadně zvyšují transparentnost našich aktivit.

Tato práce tedy pokračuje. Co se týče služebního řádu – což je solidní dokument –, tak máme-li skutečně dosáhnout změn, jedná se o ohromný a složitý projekt. O možných změnách budeme pravděpodobně diskutovat v Parlamentu během příštího zasedacího období, menší reformy probíhají nicméně už teď. V interním rámci jsme právě změnili pravidla týkající se takzvaných zpráv o profesním růstu. Změny tedy postupují prakticky každý den.

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, poukázal jsem na skutečnost, že Komise musí provést a provede stálé změny a zlepšení ve svém služebním řádu. Reálným důvodem k obavám se v posledních letech stal trend směřující k tomu, že značné množství prostředků – které ve skutečnosti stále více a více narůstá – je odčerpáváno ve prospěch agentur a dalších správních jednotek. Nedochází tak k porušení zásady jednotné správy, obzvláště pak pokud jde o jednotnou politickou kontrolu nad správou?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − To je dobrá otázka, často jsme ji také probírali v parlamentním Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Jako komisař zodpovídající za správu, audit a boj proti podvodům mě tato otázka samozřejmě velmi zajímá; moje kolegyně Dalia Grybauskaitėová a já jsme vždy vznášeli otázky ohledně toho, je-li nezbytné vytvářet nové orgány, a zastávali jsme názor, že pravidla platná pro tyto nové orgány musí být stejně transparentní a jasná jako pravidla platná v hlavních orgánech a sídlech.

Využívání agentur, které mohou v provádění politik EU osvědčovat větší pružnost a důkladnost, je hlavně záležitostí rozhodování při tvorbě politik. Zde v Parlamentu se o tom hodně diskutuje a podpora je patrná i při mnoha zvláštních příležitostech.

Možná jsem oním byrokratem, který se vždy znovu ptá, jak bude probíhat audit a kontrola těchto agentur, ale současně si myslím, že to není špatná myšlenka, aby instituce EU byly určitým způsobem rozčleněny či rozvrstveny. Musíme tedy vyrovnávat a vážit obě strany: utváření politiky a její potřeby a zisky na jedné straně a průhledné fungování správy a auditních kontrol na straně druhé. Ve všech rozhodováních jsme se snažili dosáhnout určité rovnováhy.

  Předsedající. − Otázka č. 46, kterou pokládá Ryszard Czarnecki (H-0789/08)

Předmět: Zneužívání funkce a korupce úředníků EU

Až příliš často je evropské veřejné mínění otřásáno zprávami o zneužívání funkce a korupci ze strany úředníků EU. Může Komise poskytnout podrobné údaje o tom, jakého měřítka tento problém dosáhl za poslední měsíce, za celý letošní i loňský rok ve srovnání s léty předchozími?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Předně musím říci, že Komise nemá žádné ukazatele svědčící o tom, že by zde docházelo k většímu počtu podvodů než v jiných organizacích. Komise může poukázat na to, že britská Sněmovna lordů ve své zvláštní zprávě dospěla k závěru, že nejsou žádné důkazy o tom, že by v Komisi docházelo k rozsáhlé korupci, a že počet podvodů na úkor rozpočtu EU není o nic větší než ve srovnatelných programech veřejného financování, a to včetně Velké Británie.

OLAF zahájí průměrně 40 vnitřních vyšetřování ročně zahrnujících úředníky ze všech orgánů. Přibližně v polovině těchto případů dospěje vyšetřování k závěru, že je třeba dalšího postupu, který může být správní, disciplinární, soudní, finanční nebo dokonce legislativní či spojení několika těchto postupů.

Politika nulové tolerance, kterou Komise zastává, a formální povinnost ukládající úředníkům bezodkladně hlásit vážné přestupky přispívá k vyšší bdělosti vůči možným podvodům a korupci. Může vést také k zahájení značného počtu vyšetřování, v nichž se počáteční podezření prokážou nakonec jako bezdůvodná.

Co se týče Komise, v roce 2007 bylo oproti průměrnému počtu 5 členů personálu v letech 2004 a 2006 vedeno disciplinární řízení s 15 členy jejího personálu. V sedmi případech byly v roce 2007 uloženy sankce za přestupky různého druhu, mj. za vnější aktivity neslučitelné s důstojností funkce, neschválené absence a finanční přestupky.

Služební řád vytváří propracovaný disciplinární systém, který umožňuje sankce různého druhu, od prostého varování až k odvolání na nižší pozici a v nejvážnějších případech k propuštění, včetně nebo vyjma snížení nároků na důchod. Zaměstnanec může být navíc volán k osobní finanční odpovědnosti za škodu, kterou zavinil svým vážným osobním pochybením.

  Ryszard Czarnecki (UEN). − (PL) Paní předsedající, pane komisaři, nemusíte zaujímat tak obrannou pozici. Současná Komise může být dozajista hrdá, protože ve srovnání s Komisí pana Santera by se nemusela stydět ani před sv. Františkem. Chtěl bych se nicméně dostat k něčemu jinému, a sice k tomu, abych se zeptal, zda byl někdy někdo z administrativního personálu Evropské unie zatčen a stíhán a nikoli pouze propuštěn ze zaměstnání.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Jak jsem řekl, několik případů není stále ještě uzavřeno, ale za posledních šest let nedospělo doposud žádné vyšetřování k závěru, že byl spáchán trestný čin. Žádný úředník Evropské komise nebyl až doposud shledán vinným. Máme několik neuzavřených případů, ale ty všechny jsou v pravomoci vnitrostátních soudů. Od roku 2002 došlo i na to, že Komise zbavovala imunity. Má-li být s některým z jejích úředníků vedeno vyšetřování, zbaví jej Komise na základě svého rozhodnutí imunity. Zbavili jsme takto imunity 35 lidí, s nimiž bylo vedeno trestní řízení, přičemž polovina z nich byla již zproštěna viny a případy uzavřeny. Některé případy jsou stále ještě otevřené, nikdo však zatím ještě nebyl shledán vinným z trestného činu. Taková je situace, co se týče případů obvinění úředníků Komise z trestné činnosti. Jsme vcelku přesvědčeni, že v některých případech bude vina prokázána, ale v soudnictví některých států to může trvat velmi dlouho. Při vyšetřování všech těchto případů každopádně spolupracujeme.

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, právě jste poukázal na skutečnost, že i korupce je jako soudní delikt stíhána v dalším řízení vnitrostátními soudy. Jedná se z větší části – a já se domnívám, že ano – o případy belgické, nebo jsou úředníci stíháni za korupci i v jiných členských státech?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Většina případů, možná všechny, jsou před belgickými soudy, protože tito úředníci se nacházejí v Belgii. Většina z těchto případů se proto řeší v Belgii – a také v Lucembursku.

  Předsedající. − Jelikož následující otázky se zabývají stejným tématem, budou předneseny společně:

Otázka č. 47, kterou pokládá Eoin Ryan (H-0712/08)

Předmět: Posouzení dopadů společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

Ve svém projevu před Hospodářským a měnovým výborem v červnu tohoto roku se pan komisař Kovacs zmínil o posouzení dopadů společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), o němž řekl, že je „zásadní“ pro jím překládaný legislativní návrh. Může nám Komise sdělit něco podrobnějšího o tomto posouzení dopadů a potvrdit, že dopadne-li toto posouzení pro návrh CCCTB nepříznivě, odloží Komise plány na takový legislativní návrh ad acta?

Otázka č. 48, kterou pokládá Marian Harkin (H-0724/08)

Předmět: CCCTB

Jaká je současná situace ohledně úvah týkajících se zavedení společného konsolidovaného základu daně a doznal postoj Komise ve světle obav, které v této věci vyjádřilo při hlasování o Lisabonské smlouvě irské voličstvo, nějakých změn?

  László Kovács, člen Komise. − Posouzení dopadů společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob v současné době probíhá. Toto posouzení se bude zabývat řadou možných alternativ celoevropské reformy systému daní z příjmů právnických osob.

Jak odpovídá současné praxi Komise, musí návrh tohoto významu doprovázet posouzení dopadů, navržené v souladu s klíčovými analytickými kroky stanovenými v pokynech pro posuzování dopadů. Těmito klíčovými kroky je stanovení problému, vymezení cílů, rozpracování hlavních možností politiky, analýza jejích dopadů, srovnání těchto možností a nastínění způsobu monitorování a vyhodnocování dané politiky.

Posouzení popíše a doloží přeshraniční daňové překážky pro společnosti, které existují na vnitřním trhu, a vymezí cíle, jimiž má být reformou dosaženo. Bude provedena analýza řady alternativních možností politik, mj. i CCCTB, které by tyto překážky mohly překonat, a posouzeny jejich hospodářské, environmentální a sociální dopady.

Se zřetelem na nejdůležitější typy dopadů různých možností politiky se posouzení zaměří na hodnocení: (a) celohospodářských důsledků alternativních daňových reforem na konkurenceschopnost EU, na růst a prosperitu EU; (b) jejich vlivu na výši nákladů společností; a (c) zejména pak jejich dopadů na vnitrostátní základy daní právnických osob a na náklady spojené s finanční správou.

V přípravě posouzení dopadů bylo dosaženo významného pokroku, práce však ještě není u konce. Jakmile bude posouzení dopadů dokončeno a budou vyhodnoceny různé možnosti, učiní Komise nezbytné závěry. To, že Komise provádí hodnocení dopadů, nutně neznamená, že bude následovat návrh.

  Eoin Ryan (UEN). – Kdybych řekl, že jsem touto odpovědí zklamán, vyjádřil bych to velmi mírně: přesně to nám bylo řečeno už v červnu. Řekl jste nám, že posouzení dopadů budeme mít v září. Měl bych říci, že se ozývají velmi silné hlasy, že jste obdrželi průběžnou zprávu o CCCTB. Oficiálně jste tuto zprávu nepřijali, ale vyplývá mi z toho, že tato zpráva nedopadla pro myšlenku CCCTB příznivě a že důvod toho, že ji nemůžeme vidět, je v tom, že jste ji formálně nepřijali.

Rád bych se vás zeptal, jestli tomu tak opravdu je, protože je to v takovém případě krajně nekolegiální vzhledem k tomu, že je to nyní už dost dlouho předmětem rozpravy. Obě strany k tomu zaujímají velmi vyhraněné postoje a já se domnívám, že byste nám tu zprávu či průběžnou zprávu měli ukázat, abychom se na ni mohli podívat a viděli, jaké je její stanovisko k této velmi, velmi důležité otázce. Důrazně vás žádám, abyste tak učinili. Není myslím správné, že nám tu průběžnou zprávu, pokud jste ji už obdrželi, nechcete ukázat, protože se v ní tato věc neukazuje tak, jak si to Komise přeje.

  Marian Harkin (ALDE). Chci jen zopakovat připomínky pana Ryana. Byla položena tato konkrétní otázka: dopadne-li posouzení nepříznivě, odložíte plány na zavádění CCCTB ad acta? Na tuto otázku jsme nedostali odpověď.

Bylo tu ostatně už i několik dalších posouzení – která pochopitelně neprováděla Komise – z nichž vyplynulo, že CCCTB se v různých směrech zhroutí pod svou vlastní vahou.

Ale i když jste ještě neodpověděl na položenou otázku, chci se vás zeptat ještě na pár dalších věcí. Nesouhlasil byste se mnou, že se nejedná o zjednodušení? V současné době máme 27 daňových základů. S CCCTB se dostaneme na číslo 28. Kdyby měla fungovat, nesouhlasil byste se mnou, že to bude na škodu schopnosti Evropy přilákat zahraniční investice, protože daň odváděná nadnárodními společnostmi v jedné zemi by se už neřídila zákony tohoto státu, nýbrž jakýmsi komplikovaným vzorcem, který je možné vypočítat pouze zpětně? Takže jinak řečeno žádná politická spolehlivost a toho se přímé zahraniční investice hrozí jako ničeho jiného. Chci pouze znát, prosím, váš názor na tuto věc, pane komisaři.

  László Kovács, člen Komise. − Ano, je pravda, že naším cílem bylo předložit nějaký návrh na podzim tohoto roku, ale musíte chápat, že u tak náročného projektu, jako je CCCTB, není možné předpovědět s naprostou přesností, kdy budeme schopni takový návrh předložit, protože tato doba závisí na tom, kdy budou dokončena posouzení dopadů a kdy Komise ukončí jeho vývoj.

Pokud jde o souvislost mezi irským referendem o Lisabonské smlouvě a CCCTB, chci zdůraznit, že Komise pracuje na přijetí promyšleného postoje, založeného na rozsáhlých konzultacích a podrobné studii všech aspektů CCCTB. Komise si je vědoma sporných otázek, na něž upozornili voliči během irského referenda týkajícího se Lisabonské smlouvy. Rád bych nicméně podotkl, že ustanovení Lisabonské smlouvy nemají žádný přímý vliv na postup, na jehož základě by se členské státy nakonec rozhodovaly o kterémkoli návrhu možného návrhu Komise ohledně CCCTB.

(Poznámka Eoina Ryana ze zasedací místnosti)

  Předsedající. − Je mi líto, pane Ryane. Jednací řád vám dovoluje doplňující otázku. Nemohu vám dát slovo.

  Předsedající. − Otázka č. 49, kterou položil Georgios Papastamkos (H-0716/08)

Předmět: Celní spolupráce mezi EU a Čínou

Jak Komise hodnotí úroveň organizace a účinnost celní spolupráce mezi EU a Čínou?

  László Kovács, člen Komise. − Paní předsedající, mohl bych si dovolit ještě velmi krátce odpovědět na připomínky pana Ryana? Chci vám jen říci, že od vedoucího mého kabinetu obdržíte velmi brzy úplnou odpověď v souladu s právními předpisy. Pak naši pozici pochopíte.

Co se týče druhého bodu, celní spolupráce je důležitou součástí strategického partnerství EU a Číny. Dohoda ES a Číny o celní spolupráci a vzájemné správní pomoci s Čínou dává této spolupráci právní základ. Smíšený výbor pro celní spolupráci ES a Číny se schází jednou ročně, aby řídil a dohlížel na provádění dohody.

Na základě dohody o celní spolupráci vyvíjí ES a Čína ve vzájemné interakci rozsáhlou činnost v klíčových celních oblastech, která je zřetelně organizována tak, aby odrážela zájem Evropského společenství.

Naší klíčovou prioritou ve vztahu k Číně je problém padělání, neboť Čína má jako zdroj padělaného zboží, které se dostává do EU přes vnější hranice, jasný primát. Během mé lednové a dubnové návštěvy Pekingu v roce 2008 jsme se s mými čínskými protějšky shodli na vytvoření ambiciózního akčního plánu na prosazování dodržování práv duševního vlastnictví, stanovujícího konkrétní cíle a opatření, k jejichž přijetí dojde na prosincovém summitu EU a Číny. Měl by mj. zahrnovat systém výměny informací o rizikách týkajících se dodržování práv duševního vlastnictví, výměnný program pro operativní úředníky a spolupráci na budování partnerství s podnikatelskými kruhy v Číně a Evropské unii.

Zabezpečení dodavatelského řetězce je dalším významným aspektem celní spolupráce mezi ES a Čínou. Od listopadu 2007 běží společný pilotní projekt nazvaný Bezpečná a chráněná obchodní stezka, kterého se účastní tři přístavy, Šen-cen v Číně, Rotterdam v Nizozemsku a Felixstowe ve Spojeném království.

Cílem tohoto projektu je posílení bezpečnosti a usnadnění obchodu mezi ES a Čínou za využití moderní technologie a výměny nejnovějších informací. Tento projekt zároveň napomůže lepší kontrole obchodu s nelegálním zbožím. Cílem tohoto projektu je dále připravit půdu budoucí dohodě o vzájemném uznávání bezpečnostních opatřeních a oprávněného hospodářského subjektu (angl. zkratkou AEO) a jeho čínského protějšku. Součástí projektu jsou tak významné oblasti, jako je sladění čínských bezpečnostních právních předpisů, výměna informací a analýza rizik. Čína mezitím přijala a přistoupila počínaje 1. dubnem 2008 k provedení své vlastní legislativy týkající se oprávněného hospodářského subjektu, jehož pojetí je velmi blízké pojetí Evropského společenství.

ES a Čína rozšiřují spolupráci i v dalších důležitých oblastech. Předpokládá se, že na nadcházejícím summitu EU a Číny bude podepsána dohoda mezi EU a Čínou o koordinovaných kontrolách obchodu s prekurzory drog, která nám umožní účinnější boj proti obchodu s nelegálními omamnými látkami.

Dohodli jsme se na intenzivnější spolupráci v boji proti podvodům, opírající se o zřízení mechanismu vzájemné pomoci.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) umístil v Číně jednoho ze svých agentů, aby tak podpořil aktivity tohoto úřadu zaměřené na boj proti pašování a padělání, obzvláště pak ve vztahu k pašování cigaret.

EU je připravena být Číně i nadále nápomocna v budování celních kapacit, a to i zavedením nedávno zveřejněných celních návrhů.

V budování intenzivnější spolupráce s Čínou jsme učinili značný pokrok, je nicméně třeba podniknout ještě další kroky, zejména s ohledem na boj proti padělání a pirátství. Řádné provádění výše zmíněných iniciativ, obzvláště pak navrženého akčního plánu na prosazování dodržování práv duševního vlastnictví, bude určovat stupeň účinnosti této spolupráce.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Děkuji vám za odpověď, pane komisaři. Obchodní deficit mezi EU a Čínou dosáhl v roce 2007 celkového výše 160 milionů EUR v neprospěch Evropské unie. Tento deficit je z větší části důsledkem nedostatečné celní spolupráce mezi EU a Čínou. Kromě řeči čísel nás také velmi zajímá – což je jedině správné – veřejné zdraví, ochrana evropských spotřebitelů a samozřejmě konkurenceschopnost evropských výrobků.

Věřím, že v blízké budoucnosti začnou být tyto kontroly intenzivnější, a budeme tak schopni chránit veřejné zájmy, na něž jsem poukázal.

  László Kovács, člen Komise. − S vašimi obavami zcela souhlasím – podle mého názoru je padělání mnohem více než finanční problém.

Je to především právní záležitost: porušení práv duševního vlastnictví.

Za druhé je to finanční a hospodářský problém, protože poškozuje příjem členských států, poškozuje rovněž zisky výrobních společností, od nichž pocházejí původní výrobky, a ve svém důsledku může vést dokonce i k úbytku pracovních míst v našich členských státech.

Za třetí však – a to je skutečně zdrojem mých obav – je nová hrozba pro bezpečnost a zdraví – a dokonce pro životy – našich občanů, a jedná se tedy, jak jste jasně zdůraznil, o otázku ochrany spotřebitele. Když jsem poprvé dostal informaci o tom, že celníci EU zadrželi větší množství dodávek léčiv, farmaceutických produktů, proti kardiovaskulárním onemocněním a v tabletách byl cihelný prach a žluté barvivo, byl jsem tím opravdu otřesen.

Je to tedy mnohem více než jen finanční a právní záležitost. Je to problém bezpečnosti našich občanů a musíme v tom učinit maximum.

Snad mohu říci, že jsem nyní optimističtější: v dubnu jsem se setkal se svým protějškem, novým ministrem, který je v Číně odpovědný za cla. Už při setkání se svým dřívějším protějškem jsem zaznamenal některé pozitivní změny v čínském stylu, ve způsobu vyjednávání. Od roku 2005 začínal být stále konkrétnější, stále věcnější a Čína učinila některé kroky. Změnili kupříkladu své právní předpisy týkající se boje proti padělání.

Máte ale pravdu, že věci ještě nefungují optimálním způsobem. To byl také důvod toho, proč jsme přišli s podnětem k vytvoření akčního programu, a sám jsem zcela jasně svému novému partnerovi sdělil, že to, co od Číny očekáváme, jsou konkrétní opatření a konkrétní výsledky na trhu, a myslím, že tomuto sdělení porozuměl.

Pár důvodů k mému optimismu: za prvé, Čína, která se stává novou mocností, která hraje ve světovém hospodářství a ve světové politice stále významnější úlohu, si podle mého mínění zkrátka nemůže dovolit, aby byla označována, aby byla odsuzována jako hlavní původce padělaných výrobků. za druhé, Čína se stává stále více cílovou zemí. Zcela nedávno jsme slyšeli o podvodu s čínským sušeným mlékem, který skončil smrtí několik čínských dětí. Nejsou tudíž pouze zemí původu, ale jsou také cílovou zemí, jsou cílem padělatelů.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Jako člen delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Čínskou lidovou republikou jsem vaši odpověď sledoval se zájmem.

Zlepšil se vůbec od té doby, co se Čína stala členem Světové obchodní organizace, její hrozivý rejstřík padělání a krádeží duševního vlastnictví a jaké tlaky jsou na Čínu vyvíjeny, ale u ní v této oblasti došlo ke zlepšení?

Zmínil jste smíšený celní výbor ES a Číny. Kdo je v tomto výboru za ES a jaké odborné předpoklady musí splňovat jeho člen?

Moje poslední otázka: má tento smíšený výbor mandát k tomu, aby se zabýval obchodování s různými odpadními produkty vyváženými z Evropy na čínské skládky?

  László Kovács, člen Komise. − Jedno z čísel, na které se ve své odpovědi mohu odvolat, je to, že v roce 2005 pocházelo více než 80 % zadržených padělaných výrobků z Číny. Nyní se tento podíl pohybuje kolem 60 %. Myslím, že by bylo předčasné, kdybychom říkali, že je to díky dohodě o celní spolupráci a díky schůzím výboru pro celní spolupráci, který se schází jednou za rok, jsem si nicméně dost jistý tím, že mezi těmito dvěma věcmi je určitá souvislost.

Jak jsem již řekl, nastaly v čínských právních předpisech určité změny: výroba a šíření padělaných výrobků jsou nyní předmětem trestního zákoníku, což předtím nebyla pravda, a byly zavedeny vývozní kontroly. Nechci tvrdit, že tyto vývozní kontroly jsou systematické a že pokrývají vývoz v celém měřítku. Jsou spíše ojedinělé a příležitostné, ale je to určitý krok vpřed. To jsou konkrétní fakta, z nichž je patrné, že Čína začíná být více otevřená spolupráci a že začíná brát věci vážněji. O čínské motivaci jsem již mluvil.

Co se týče smíšeného výboru pro celní spolupráci, jeho spolupředsedové jsou z čínské strany ministr a já ze strany EU či ES, ale i v tomto smíšeném výboru mají členské státy na odborné úrovni své zastoupení. Více než jednou do roka probíhají setkání na odborné úrovni. Jednou do roka se pak scházejí oba předsedové smíšeného výboru, aby spolu jednali o záležitostech, které je třeba řešit.

  Předsedající. − Otázka č. 50, kterou pokládá Seán Ó Neachtain (H-0708/08)

Předmět: Financování bezpečnostních opatření na evropských regionálních letištích

Do konce roku 2008 by Komise měla uveřejnit zprávu o financování bezpečnostních opatření na evropských letištích, která by mohla vést k novému legislativnímu návrhu v této záležitosti.

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní výdaje představují velkou zátěž pro evropská regionální letiště, může Komise říci, jaké způsoby řešení jsou podle ní nezbytné k tomu, aby pomohla regionálním letištím zvládat vzrůstající bezpečnostní výdaje? Má Komise dále také v úmyslu zavést nová opatření, která by členským státům ukládala povinnost podílet se na financování bezpečnosti na evropských regionálních letištích?

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. – (IT) Paní předsedající, v prosinci tohoto roku Komise v souladu se závazkem učiněným v článku 22 nařízení č. 300 z roku 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví a o zrušení předcházejícího nařízení předloží zprávu o financování nákladů na opatření na ochranu evropských letišť.

S ohledem na danou situaci přezkoumává Komise výsledky konzultace se zúčastněnými stranami a členskými státy, aby rozhodla o obsahu nového legislativního návrhu v této záležitosti. Své závěry Komise představí ve zmiňované zprávě a v rámci řešení otázek vznesených během konzultací může být Komise rovněž vyzvána k tomu, aby v této věci podnikla další kroky.

  Seán Ó Neachtain (UEN). – Paní předsedající, potřeboval bych více informací. Co přesně má Komise v úmyslu dělat, aby pomohla letištím zatíženým těmito výdaji? V mém volebním obvodu Severozápadní Irsko je pět letišť a tato letiště se nyní nacházejí ve velice obtížné situaci, protože kvůli tlaku, který na ně doléhá, řeší otázku ekonomického přežití. Jsou mezi nimi dvě mezinárodní letiště, Shannon Airport a Ireland West Airport, a vedle toho tři další regionální letiště. Co může Komise udělat pro to, aby pomohla těmto letištím přežít a umožnila ji ekonomicky fungovat?

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. – (IT) Pane Ó Neachtaine, obávám se, že vám nemohu dát bezprostřední, konkrétní odpověď, jakou byste si přál. Komise nicméně přezkoumává výsledky konzultací, které uskutečnila, aby prozkoumala výsledky a na základě toho rozhodla jestli ano, jakým způsobem, do jaké míry, s ohledem na členské státy, jestli to má zůstat výlučně na členských státech, musíme nejprve dokončit přezkoumávání konzultací.

Jakmile dokončíme přezkoumávání konzultací, přejete-li si, budu vás bezprostředně informovat a jak už jsem řekl, před koncem roku v každém případě předložíme zprávu o celém tomto odvětví. Je to záležitost už jen několika týdnů, abychom počkali na to, až úředníci provedou závěrečné vyhodnocení všech konzultací. Můj úřad a mí lidé jsou vám k dispozici, abychom vám poskytli všechny nezbytné informace a umožnili vám podat zprávu vašim voličům.

  Manolis Mavrommatis (PPE-DE). – (EL) Pane komisaři, bude s ohledem na to, co jste právě řekl, možné vyhodnotit bezpečnostní požadavky každého členského státu a regionálních letišť – protože to bylo předmětem otázky – v případech, kde se jich nachází větší množství, jako jsou řecké ostrovy a Itálie, Španělsko a Portugalsko?

Jistě víte, o jak velký počet ostrovů a o jak velký počet podobných takových oblastí se jedná; budou s ohledem na to prostředky uvolněné z vašeho celkového rozpočtu úměrné a diferencované?

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Je nám známo, že tyto náklady jdou samozřejmě na vrub cestujících. I z tohoto důvodu musíme rozlišovat. Není to dnes žádný velký rozdíl, jestli použijete například vlak, ať už je to TGV, nebo nějaká jiná vysokorychlostní železnice, anebo letadlo. Když se podíváte na bezpečnostní opatření na železničních stanicích a na letištích, byl by tu snad určitý prostor pro harmonizaci. Myslíte, že by bylo možné zavést stejná zákonná opatření i zde?

  Předsedající. − Pane komisaři…

(Poznámka Jima Higginse ze zasedací místnosti)

Je mi velice líto, pane Higginsi, obdržel jsem dvě doplňující otázky, což je právě tolik, kolik mohu vzít, a postupovali jsme při tom maximálně korektně.

(Poznámka Jima Higginse ze zasedací místnosti)

Jednací řád připouští dvě doplňující otázky. Je mi líto, ale nemohu se o tom s vámi pouštět do debaty. Je to nespravedlivé vůči těm, kteří na zodpovězení svých otázek teprve čekají.

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. – (IT) Paní předsedající, rád bych řekl poslancům, kteří kvůli jednacímu řádu nedostanou odpovědi na otázky, které by chtěli položit, že můj úřad se jim k dispozici a poskytne jim jakoukoliv informaci, kterou žádají, bude-li to v našich silách odpovědět na jejich dotazy.

Co se týče otázky pana Mavrommatise – v podstatě se ptá, jestli členské státy mohou přijmout přísnější bezpečnostní opatření, než jsou opatření, která ukládá nařízení č. 300 z roku 2008 – členské státy samozřejmě mohou na základě své volby uplatňovat přísnější opatření, než jaká stanovuje rámec nařízení. Tato přísnější opatření ovšem mohou mít své další dopady na vnitřní letecký trh, poněvadž se od sebe navzájem často v jednotlivých členských státech liší.

Ve zprávě, která bude, ujišťuji vás, uveřejněna již brzy, se Komise bude zabývat tím, jestli tato přísnější opatření narušují hospodářskou soutěž mezi leteckými společnostmi a letišti. Co se týče otázky ostrovních letišť, Komise i tuto otázku přezkoumává v kontextu toho, co zde bylo v odpovědích řečeno. Ostrovní letiště jsou samozřejmě součástí studie, která se týká letištním systémem obecně. Víte, jak velmi si Komise cení regionů, jako jsou ostrovy vaší země původu, ale i regiony v zemích, které jsou mi známější a které jsou dostupné pouze letadlem nebo na lodi. Komise se proto těmito spojitostmi velmi zabývá.

Pokud jde o otázku pana Rübiga, Komise přezkoumává různé možnosti. Je možné využít veřejných prostředků, což je jedno z možných řešení financování nákladů na leteckou bezpečnost. Nebylo proto řečeno, že by se měly zvyšovat ceny letenek. Využít by se daly i další formy financování. Nicméně abych byl upřímný a má odpověď nebyla pouze formální, rád bych zdůraznil, že Komise pečlivě zvažuje všechny shromážděné informace, a jakmile je všechny prošetří, přezkoumá a vyváženě zpracuje, budeme schopni vypracovat návrh, který bude vyvážený a odpovídající zájmům evropských občanů.

Rád bych vám, pane Rübigu, řekl totéž, co jsem řekl i jiným poslancům, že můj úřad je neustále k dispozici a připraven podat jakékoliv vysvětlení kterémukoliv z poslanců a zařídit se mnou jakékoliv setkání ohledně otázek vztahujících se k dopravnímu odvětví.

  Předsedající. − Otázka č. 51, kterou pokládá Stavros Arnaoutakis (H-0713/08)

Předmět: Kvalitní doprava a malé ostrovní regiony Evropské unie.

Jaké kroky chce Komise učinit, aby zajistila, že Evropská unie bude mít udržitelné a kvalitní dopravní systémy, a aby chránila práva občanů a jejich bezpečnost? Jak to přispěje k budování spolehlivého systému dopravy (lodní, leteckou, vrtulníkovou) v malých ostrovních regionech Evropské unie?

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. – (IT) Paní předsedající, tato otázka je v několika směrech pokračováním otázky, kterou položil pan Mavrommatis. Abychom Evropě zaručili udržitelnou a kvalitní dopravu a chránili práva občanů a jejich bezpečnost, předkládáme Evropskému parlamentu a Radě návrh patřičného právního a regulačního rámce, a jakmile jej zákonodárci přijmou, zajistíme, aby došlo k jeho provedení.

Dovolte mi uvést tři příklady: práva cestujících, udržitelná doprava a bezpečnost cestujících. Také jste mě požádali, abych se konkrétněji vyjádřil k tomu, jak tyto snahy přispějí k vybudování spolehlivého systému lodní, letecké a vrtulníkové dopravy v malých ostrovních oblastech Evropské unie. Základním problémem tohoto návrhu je financování. Vracíme se tak k předmětu předchozí otázky.

Vážení poslanci – mohl bych téměř říci spoluposlanci, neboť jsem si neustále vědom toho, že i já jsem byl řadu let poslancem EP –, musíme mít v tomto bodě jasno. Rozhodnutí o kvantitě a kvalitě spojů v rámci malých ostrovních regionů a mezi těmito regiony a pevninou je na členských státech a regionálních orgánech. Naše úloha, úloha Komise, je až druhotná a spočívá ve dvou velmi odlišných úkolech. Na jedné straně Komise provádí politiku soudržnosti, která podporuje rozvoj geograficky nebo přírodně znevýhodněných regionů. V rámci politiky soudržnosti může Komise poskytnout spolufinancování na zlepšení dostupnosti ostrovních regionů. Na druhé straně má však Komise povinnost zajistit, aby finanční podpora přidělovaná dopravcům nenarušovala hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, což by bylo proti obecnému zájmu.

Tuto záruku dávají právní předpisy Společenství vztahující se na vnitřní dopravní trh. Komise nemůže schválit státní podporu kvality dopravy na ostrovní regiony a mezi těmito regiony, zejména pokud by měla mít podobu kompenzace závazku veřejné služby. Právní předpisy, jimiž se řídí vnitřní trh v odvětví námořní a letecké dopravy, ponechávají členským státům široký prostor k rozhodnutí, jakým způsobem budou organizovat veřejné dopravní služby, které spojují ostrovy s pevninou a mezi sebou navzájem, aby přitom všichni potenciální dopravci měli rovné příležitosti poskytovat tento druh veřejné služby.

  Costas Botopoulos, zastupující autora. – (IT) Pane komisaři Tajani, protože jste mluvil italsky, mám pokušení promluvit také tak, ale ovládnu se a promluvím místo toho řecky.

(EL) Pane komisaři, moje otázka nesouvisela ani tak s otázkou financování, kterou zde již položil můj vážený přítel pan Mavrommatis; souvisela se třemi konkrétními body, na než jste poukázal a ke kterým bych chtěl něco konkrétního říci. Prvním bodem je úroveň dopravy, což je velmi důležitá záležitost. Druhým bodem je zvláštní případ malých ostrovů; jak víte, v mé zemi je nesmírná spousta velmi malých ostrůvků, což je zvláštní případ, a třetím bodem je naladění obyvatel těchto malých ostrovů, kteří si v tomto konkrétním případě připadají poněkud izolováni od ostatního Řecka a obecně Evropy, pokud nebudeme jejich problémům, a to zejména problémům dopravním, přikládat dostatečně velký význam. Má otázka je tudíž otázka politická, která jde za rámec financování: domníváte se, že by zde měla Evropská unie hrát politickou roli?

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. – (IT) Rád bych poděkoval váženému panu poslanci za to, že mi odpověděl v mém vlastním jazyce. Sám mám pokušení odpovědět vám ve staré řečtině, kterou jsem mnoho let studoval – také moje matka vyučovala starou řečtinu řadu let, ale nelze vyloučit, že bych dělal chyby a že byste mi nerozuměli. Děkuji vám každopádně za vaše gesto.

Pane Botopoulosi, sám jsem říkal totéž, když jsem byl poslancem parlamentu, zvoleným ve volebním obvodu, který také zahrnoval spoustu malý ostrovů, a jsem si proto dobře vědom vážných dopravních problémů, s nimiž se daleko od terra firma potýkají, obzvláště během zimy. Jelikož tyto ostrovy jsou namnoze turistickou destinací, jezdí v létě lodě, které přepraví turisty a s nimi i lidi, kteří na těchto ostrovech žijí, a kteří tedy dva tři měsíce (červen, červenec a srpen) nemají potíže. Problémy začínají v září a pak skutečně hrozí riziko pocitu izolace.

Domnívám se, že Evropská komise sice v této záležitosti není schopna rozhodnout přímo – zmínil jsem se o tom ve svém projevu, máme stále na paměti zásadu subsidiarity – ale že může i bez narušení vnitřního trhu poskytnout podporu například spolufinancováním určitých dopravních systémů a umožnit tak občanům, kteří jsou Evropskými občany a mají stejná práva týkající se volnosti pohybu jako ti, kdo bydlí ve velkých městech nebo na pevnině, konkrétně pak mají právo cestovat a přijímat zásilky, protože tento problém se týká i zásobování potravinami a na některých ostrovech i vodou.

Vážený pane poslanče, sdílím váš zájem a podporuji ho. Evropská komise, která za žádných okolnosti nepouští ze zřetele ochranu práv všech občanů, je připravena, nakolik to umožňují stávající právní předpisy, vynaložit maximální úsilí na podporu těch, kdo žijí na těchto nejmenších ostrovech a nabídnout praktická řešení na uspokojení potřeb těchto občanů, kteří skutečně žijí v nepříznivých podmínkách, obzvláště v zimních měsících.

Jsem vám i všem řeckým poslancům EP – a ovšem nejen řeckým poslancům EP – k dispozici, pakliže byste si přál prodiskutovat jakékoliv podněty, které byste chtěl přijmout, abyste tak mohl prakticky odpovědět občanům malých ostrovů.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Mohl byste se zmínit podrobněji o obsahu příslušného regulačního rámec, který je, jak jste naznačil, ve stadiu zrodu, zejména ve vztahu k hospodářské udržitelnosti dopravy zajišťující přístup do malých ostrovních regionů?

Mohu od vás, pane komisaři, žádat ujištění, že tento budoucí regulační rámec, který máte na mysli, žádným způsobem nenaruší stávající režim závazků veřejných služeb. Podstatně na tom závisí hospodářská udržitelnost těchto okrajových regionů.

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. – (IT) Děkuji vám, vážený pane poslanče, za vznesení této otázky. Myslím, že jsem se o tom zmínil během svého hlavního projevu, v němž jsem na tuto otázku odpověděl. Naším záměrem je předejít jakémukoli narušení hospodářské soutěže. Jakýkoliv zásah by měl v každém případě sloužit výlučně k tomu, aby řešil potřeby občanů, aniž by to vyvolalo znepokojení na vnitřním trhu a aniž by došlo k porušení hospodářské soutěže, jeho cílem by mělo být, opakuji, dát lidem, kteří v těchto znevýhodněných oblastech žijí – především v zimních měsících – příležitost k tomu, aby mohli být občany jako kdekoliv jinde. Naše pomoc bude cílená, aby bez toho, že někoho jiného poškodí, umožnila těmto občanům žít ve stejných podmínkách jako všem ostatním občanům Evropské unie.

Mohu vás proto znovu ujistit, že pokud jde o vaše obavy, je naším cílem těmto občanům pomoci bez narušení trhu nebo hospodářské soutěže.

  Předsedající. − Otázka č. 52, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0715/08)

Předmět: Evropská legislativní opatření týkající se bezpečnosti lodní přepravy

Provedla již Komise vyhodnocení toho, jaké důsledky budou mít pro evropskou lodní přepravu legislativní opatření týkající se přepravní bezpečnosti, která se budou překrývat s doposud jednotnými mezinárodními pravidly, pakliže tato opatření nabudou účinnosti?

Proč se Komise domnívá, že nestačí, aby členské státy ratifikovaly mezinárodní úmluvy Mezinárodní námořní organizace (IMO) a aby se záležitosti, které spadají do jejich výlučné pravomoci, a záležitosti, které spadají do společné pravomoci členských států a Evropského společenství, řídily pouze mezinárodními právními předpisy, které členské státy uplatňují ze své výlučné pravomoci na základě svých svrchovaných práv?

Neriskuje Komise, že napáchá dohromady více škody než užitku, snaží-li se zjednávat Společenství výlučnou kompetenci a získávat nové pravomoci v době, kdy jsou evropští občané obzvláště citliví na svrchovaná práva svých vlastních zemí, zejména v odvětví tak velkého hospodářského významu, jako je lodní přeprava?

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. − (IT) Paní předsedající, pan Mavrommatis je neustále velmi aktivní a neustále se zabývá otázkami dopravy. Návrhy Komise provází vždy posouzení dopadů. To platí zejména o návrzích z listopadu 2005 týkajících se třetího balíku o námořní bezpečnosti.

Návrhy Komise v tomto odvětví berou zvláštní ohledy na příslušné mezinárodní úmluvy. Ve většině případů je záměrem těchto legislativních návrhů vybídnout členské státy k ratifikaci těchto úmluv nebo přistoupit k jejich provedení v rámci Společenství. V žádném případě se nerodí z nějakého pokusu o získání nových kompetencí. Rád bych zde uvedl na pravou míru časté nedorozumění: Společenství již má nezbytné kompetence týkající se námořní bezpečnosti, a sice v rámci společné dopravní politiky. A je ovšem nevyhnutelné, že když Evropský parlament a Rada vydávají zákony, jsou možnosti izolovaného jednání členských států na mezinárodní úrovni omezené.

Není to však v neprospěch členských států. Slouží to naopak posílení našeho kolektivního vlivu v rámci mezinárodního společenství, a tím i k vyššímu stupni ochrany života občanů a životního prostředí. Evropa někdy zkrátka musí převzít iniciativu. To se stalo například ve chvíli, kdy jsme zavedli rychlejší vyřazování ropných tankerů s jednoduchým trupem a kdy naše rozhodnutí vedlo následně k podobnému ze strany Mezinárodní námořní organizace.

Jste si, pane Mavrommatisi, velmi dobře vědom problémů s Mezinárodní námořní organizací: nemůžeme se pokaždé rozhodovat zcela samostatně. Některé kompetence se Evropy netýkají, a je tudíž nutné, abychom se s touto organizací neustále srovnávali, už jenom proto, že v našich mořích se běžně plaví lodě plující pod vlajkou zemí, které nepatří do naší Unie.

Komise si však od nově navržených právních předpisů týkajících se námořní bezpečnosti slibuje upravit rovnováhu v globálním měřítku námořní dopravy, jež si žádá globální řešení, která ovšem musí zohledňovat omezení globálního právního rámce.

Činnost společenství je, pane Marvommatisi, hmatatelným výrazem kolektivního úsilí a snahy členských států, nedoléhá na ně odněkud zvenčí a nepůsobí proti jejich zájmům. Díky našemu a vašemu úsilí se v evropských vodách dramaticky snížil počet plavidel, které nevyhovují současným normám. Komise povede i nadále vyváženou, zároveň však aktivní politiku, jejímž hlavním cílem je ochrana života a živobytí našich občanů.

  Manolis Mavrommatis, zastupující autora. – (IT) Pane komisaři, víte, jak mě těší naše diskuse a debaty. Máte pro mě navíc vždy nějakou odpověď. Rád bych vám přirozeně poděkoval za tato vysvětlení, která se týkají všech zemí Evropské unie.

(EL) Nemyslíte vy sám, že snahy zjednat Společenství výlučnou kompetenci a získat Komisi nové pravomoci v době, kdy jsou evropští občané obzvláště citliví na svrchovaná práva svých vlastních zemí, zejména v odvětví tak velkého hospodářského významu, jako je lodní přeprava, napáchá dohromady více škody než užitku?

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. – (IT) Domnívám se, pane Mavrommatisi, že riziko škody nehrozí, cílem je pokusit se o harmonizaci v daném rámci, což je v případě námořního práva vždy složité, protože bohužel vždy narazíme na rozhodnutí IMO a, jak jsem řekl, díky Evropě se nám někdy podaří převzít vedení a tato mezinárodní organizace nás pak následuje.

Naším záměrem, opakuji, není omezovat práva členských států, nýbrž pouze pokusit se o dosažení harmonizace, což může posloužit jedině tomu, že se občanům EU dostane rychlejší a silnější odezvy.

  Colm Burke (PPE-DE). – Zajímalo by mne, jestli je Komise spokojena s tím, jaké úsilí a činnost vyvíjejí členské státy ve vztahu k provádění platných právních předpisů a nařízení. Mám vlastní zkušenost, když jsem se ze své pravomoci zabýval jedním velmi vážnou havárií, k níž došlo, a ani 12 měsíců po této nehodě nesplňovala dotyčná společnost lodní dopravy nařízení, která byla tehdy platná a která tou dobou byla platná více než tři roky.

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. – (IT) Rád bych poděkoval váženému panu poslanci za tuto otázku, protože mi tím dal příležitost, abych poukázal na jeden velmi pozitivní výsledek, jehož jsme dosáhli před dvěma týdny na Radě pro dopravu v Lucemburku, kde dala Rada konečně zelenou schválení třetího námořního balíčku. Za tento úspěch vděčíme i pevnému postoji Evropského parlamentu, jeho úsilí, skutečnosti, že společně s Komisí projevil svou vůli dosáhnout komplexnější právní úpravy, která zajistí veřejnou bezpečnost ve všech významech toho slova, tedy i bezpečnost na našich mořích, ochranu životního prostředí a odpovědnost za nehody.

Až vstoupí tato pravidla v platnost, bude mít Společenství rozhodně větší možnosti kontroly. Mohu vás ujistit, že co se týče Komise, jsme odhodláni pokračovat v pečlivém a pozorném monitorování situace, a to i prostřednictvím naší agentury v Lisabonu, abychom zajistili, že právní předpisy Společenství budou bezvýhradně dodržovány, a především abychom společnou právní a operační činností na všech mořích spadajících do pravomoci Evropské unie zajistili, že naše moře budou ještě bezpečnější.

  Předsedající. − Otázka č. 53, kterou pokládá Emmanouil Angelakas (H-0717/08)

Předmět: Zlepšení situace městské dopravy

Je holou skutečností, že městská doprava neslouží evropským občanům zdaleka tak dobře, jak by mohla. Stres způsobovaný hustými dopravními zácpami, vysokou mírou znečistění a nadměrným používání automobilů ve městech, které je příčinou více než 40 % z celkových emisí CO2 pocházejících ze silniční dopravy, a spolu s tím i menší bezpečí řidičů a zranitelných skupin, jako jsou chodci a cyklisté, představují jen některé z problémů, s nimiž se evropští občané ve větších městech a velkoměstech každodenně setkávají. Jaké má Komise cíle a jakou činnost má v úmyslu vyvíjet k řešení této situace, aby mohlo možné zavádět udržitelnější formy městské dopravy, a jaký harmonogram opatření si pro dosažení svých cílů stanovila?

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. − (IT) – Paní předsedající, téma městské dopravy, o tom bych chtěl informovat vážené poslance – vždycky mě nejprve napadne „kolegy poslance“, je to síla zvyku; komisařem jsem teprve pár měsíců, kdežto poslancem Evropského parlamentu jsem byl mnoho let a, jak je vidět, stále se cítím být součástí tohoto parlamentu – bylo jedním z témat při neformální setkání Rady v La Rochelle, které se konalo 1. a 2. září 2008 a bylo předmětem rozsáhlé diskuse. Komise a členské státy věnovaly tomuto problému velkou pozornost a k rozhovorům o městské dopravě přizvaly odborníky, starosty velkých a středně velkých měst i specialisty v tomto odvětví.

Sám jsem na toto téma hovořil v Den bezpečnosti silničního provozu jen o několik dní předtím v Paříži – na oficiálním dni Komise a Rady v Týdnu bezpečnosti silničního provozu – a zdůrazňoval jsem tam, že bezpečnost silničního provozu musí znamenat i dobrý systém městské dopravy. Naše silnice budou bezpečnější, především ve velkých městech, bude-li fungovat dobrý systém městské dopravy. Tento systém podle mého názoru nutně sníží počet obětí dopravních nehod, k nimž ve dochází velkých městech, kde je počet dopravních nehod a jejich obětí největší.

Komise nyní pracuje na vytvoření akčního plánu městské mobility, který se opírá o konzultace, k nimž došlo po uveřejnění zelené knihy. Tento plán máme v úmyslu představit před koncem tohoto roku. Jeho součástí budou návrhy rozhodných opatření, k jejichž realizaci na úrovni Evropské unie by v nadcházejících letech mělo dojít.

Tato věc pochopitelně není v pravomoci Evropské komise: tyto oblasti jsou záležitostí členských států, my ovšem v souladu se zásadou subsidiarity, což je, jak víte, odvozeno od slova subsidium, chceme členským státům a starostům velkých měst pomoci. Bývalý starosta Milána, pan Gabriele Albertini, místopředseda Výboru pro dopravu a cestovní ruch, to vše může dosvědčit: prostřednictvím tohoto akčního plánu jsme schopni zajistit, aby veškeré informace, které máme, všechny rady, všechny myšlenky, všechny nápady byly k dispozici všem městům, především všem velkým městům s dopravními problémy.

Akční plán bude také napomáhat tvůrcům politik na místní, regionální a vnitrostátní úrovni při plném zachování – opakuji, při plném zachování – zásady subsidiarity. Opatření, která chceme navrhnout, pomohou snížit náklady, zaručit řádné financování tohoto konkrétního trhu a vytvořit nové trhy pro nové technologie umožňující rozvoj udržitelné městské mobility. Není náhoda, že tato rozprava byla ukončena teprve včera večer a že v tu dobu se konalo také hlasování o směrnici, která by měla povzbudit, která si klade za cíl povzbudit místní orgány, aby nakupovaly prostředky veřejné dopravy produkující v menším množství emise škodlivých plynů.

Dnes je nicméně ještě příliš brzy na to, abychom nastiňovali nebo mluvili konkrétně o obsahu akčního plánu, očekáváme však, a rovněž vy to můžete očekávat, že bude obsahovat rozčlenění pravidel upravujících přístup do oblastí komunální zeleně, městské zásobování a logistiku, lepší informovanost o systémech veřejné dopravy v evropských městech či širší plány na podporu udržitelné městské mobility a návrhy, jakými způsoby lze integrovat urbanistické plánování a mobilitu. Součástí akčního plánu mohou být také návrhy o sdílení informací nebo lepších metodách sbírání údajů a výzkumných postupů a případně i řešení problému financování, který je velmi citlivou otázkou. Opakuji, že to vše se bude zakládat na respektu k zásadě subsidiarity.

  Emmanouil Angelakas (PPE-DE). – (EL) Pane komisaři, akční plán, který navrhujete, budeme očekávat s velkým zájmem a budeme pak mít příležitost spolu opět hovořit.

Rád bych nicméně slyšel váš osobní názor na následující věc: vede se velká diskuse o poplatcích za přetěžování dopravy, které již byly v některých městech zavedeny, v Londýně, v Římě a ve Stockholmu a které, jak se zdá, skutečně pomohly zmenšit dopravní zácpy a zvýšit počet cestujících používajících veřejnou dopravu. V jiných městech, kde neexistuje žádná organizovaná síť, však převládají stále ještě skeptické postoje a rád bych v této souvislosti slyšel váš osobní názor zkušeného komisaře, zda a nakolik jste příznivcem poplatků za přetěžování dopravy.

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. – (IT) Vážený pane poslanče, ta otázka je velmi citlivá: jestliže nám pan Albertini, který je vždy velice velkorysý, koupil kávu, mohli bychom o tom diskutovat a vyslechnout zkušenost starosty velkého evropského města.

Na tuto otázku neexistuje žádná jednoduchá odpověď. Když jsem byl poslancem EP, tak jsem byl pět let členem zastupitelstva města Říma a řešil jsem tytéž otázky. Tyto věci je nutno posuzovat jednotlivě město od města, případ od případu, protože některá města – mám teď na mysli Řím – mají historické centrum s velmi úzkými uličkami, kde je obtížné udržet plynulý dopravní provoz. Jiná města mají jiné urbanistické prostředí, a najít jedno pravidlo pro všechna města není proto snadné.

Domnívám se, i tentokrát s ohledem na zásadu subsidiarity, že k zavedení poplatků za přetěžování dopravy by se starostové měli se souhlasem městského zastupitelstva rozhodnout v případě, že to považují za užitečné a že město, které spravují, potřebuje omezit dopravu, protože v centrech starých měst vzniká dopravní zácpa velmi snadno. Situace se tedy město od města mění a najít řešení je obtížné. Rozhodně bych řekl, že to není možnost, která by nestála za zvážení, přestože může někdy způsobit zmatek. Musíte uvážit, kde by měl být obvod zóny. Zopakoval bych, že je to volba, která závisí na jednotlivých městech. Osobně nemám nic proti této zásadě, ale v některých případech by mohlo být zavedení těchto poplatků nespravedlivé, v jiných může být naopak zcela na místě.

Vzhledem k rozmanitosti evropských měst se tudíž domnívám, že konečné rozhodnutí, a v tomto případě to platí obzvláště, by mělo být vždy ponecháno místním orgánům, i když v akčním plánu budeme přesto nabízet určité náměty a nápady. Důležité je, aby občané byli neustále informováni a aby věděli, co se děje, a věděli o přijímaných rozhodnutích, protože jakmile dojde na placení daní, je vždycky dobře, když občané rozumí tomu, za co platí.

Lituji, že nemohu dát definitivní a zásadní odpověď. Opravdu si ale myslím, že musíme zjistit fakta a dopady, včetně dopadů na životní prostředí, a přijímat rozhodnutí vždy s ohledem na daný případ. Závěrem chci ještě jednou říci, že principielně proti tomu nic nemám, ale že v některých případech by zavedení daně tohoto druhu nedávalo žádný smysl.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane komisaři, zarazila mě dvě slova, která jste použil: že financování je „citlivá“ otázka; a několikrát jste zmínil zásadu „subsidiarity“, což je důležité.

Neobává se Komise, že hospodářské obtíže členských států ohrozí nezbytné investování do účinných systémů veřejné dopravy? Členské státy mohou zároveň ukládat poplatky za přetěžování dopravy ve velkých městech motoristům, kteří jsou pod velkým tlakem a nemají žádnou možnost volby.

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Drahý kolego a příteli Tajani! Jsme samozřejmě potěšeni, že zde máme příležitost klást otázky, zejména pokud jde o vypisování veřejných soutěží v oblasti městské dopravy. Existují nějaké plány vyhlašovat veřejné soutěže týkající se veřejné dopravy, jak k tomu už došlo v řadě případů ve Švédsku, kde nyní funguje městská doprava v podmínkách hospodářské soutěže.

Za druhé: jsou opravdu plány na jednotné kontrolní systémy platné pro celou Evropu? Když člověk přijede do cizího města, bývá často dost obtížné pochopit, jak jejich systém funguje, takže návrh Komise by zde byl snad na místě.

  Antonio Tajani , místopředseda Komise. – (IT) Paní předsedající, děkuji za otázku. Předně si myslím, že v akčním plánu, který máme v úmyslu předložit, bychom měli trvat na potřebě informovat evropské občany, když se pohybují z jednoho města do druhého, aby věděli, jaká je tam situace a co je potká, pojedou-li do ze Stockholmu do Madridu nebo naopak z Říma do Vídně; měli by tedy rozumět daným podmínkám, jaké poplatky budou možná muset platit, a podle toho si organizovat své cesty, ať už za prací, nebo jako turisté. To je samozřejmě důležité a myslím, že v tomto směru máme co dělat.

Vážení poslanci, je pochopitelné, že jsem zdůrazňoval otázku zásady subsidiarity, neboť Evropské unii nepřísluší, aby zasahovala do záležitostí, které spadají výlučně do pravomoci místních orgánů. Totéž se týká i finančních aspektů; Komise zde nemůže nijak zasahovat. Financování je určitý problém. V akčním plánu se samozřejmě budeme snažit shromáždit všechny náměty, které byly až doposud na různých slyšeních předloženy, a poskytnout tak službu a pomoc místním orgánům, které se pak ovšem mají právo samy rozhodnout, zda je přijmout, anebo odmítnou. Naším cílem je pokusit se o harmonizaci systému, přinejmenším pokud jde o poskytování informací občanům, a dát různých místním orgánům co možná nejvíce informací o zkušenostech z jiných měst, aby je mohly, budou-li si to přát, využít. To je důležité.

Co se týče financování, domnívám se, že každý místní orgán může postupovat, jak uzná za vhodné, pokud tím ovšem nenarušuje trh nebo neomezuje svobodu pohybu občanů. V každém jednotlivém případě musí být zvoleno vždy to nejvhodnější řešení. Co se však týče poslední otázky pana Rübiga, směrnice o uložení závazků veřejné služby ponechává místním orgánům svobodu, rozhodnout-li se vyhlásit veřejnou soutěž či nikoliv. Domnívám se, že Evropská unie z tohoto hlediska jednala opět dle zásady subsidiarity.

Domnívám se, že je to správné, protože naše práce by neměla vytvářet nátlak: neměli bychom regulovat vše, co se dá, měli bychom se zabývat velkými problémy a přicházet s velkými odpověďmi a případně pomáhat místním orgánům a členským státům v řešení problémů, kde by to snad s pomocí a s podporou Evropské unie bylo možné, aniž by přitom tato podpora musela být dominantní a vytvářet nátlak. Taková být podle mého názoru měla být v oblasti místní veřejné dopravy zásada, kterou budeme všichni dodržovat, a věřím, že i chceme dodržovat.

  Předsedající. − Tím končí doba vyhrazená pro otázky.

Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

(Zasedání bylo přerušeno ve 19:45 a obnoveno ve 21:00.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředsedkyně