Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2516(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B6-0066/2009

Rozpravy :

PV 03/02/2009 - 11
CRE 03/02/2009 - 11

Hlasování :

PV 04/02/2009 - 7.3

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0045

Rozpravy
Úterý, 3. února 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

11. Přesídlení vězňů z Guantánama - Údajné využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. − Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o přesídlení vězňů z Guantánama – tajném a údajném využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů.

 
  
MPphoto
 

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedo, je mi určitě známo, že se otázka Guantánama stala v tomto Parlamentu předmětem velkého zájmu, je mi rovněž známo, že tento Parlament prostřednictvím usnesení přijímaných od roku 2002 stále vyjadřoval své stanovisko k tomuto významnému problému. Proto jsem přesvědčen, že jste, stejně jako Rada, přivítali rozhodnutí prezidenta Obamy do roka uzavřít Guantánamo. Předsednictví vyjádřilo tento názor v prohlášení, jež bylo vydáno krátce poté, co prezident Obama podepsal prezidentské dekrety. Jak pravděpodobně víte, ministři jednomyslně přivítali toto rozhodnutí na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy.

Prezident Obama rovněž oznámil své rozhodnutí pozastavit vojenské soudy, potvrdit Ženevskou konvenci, ukončit programy utajeného zadržování a zastavit zrychlená vyšetřování. Tento vítaný vývoj nám umožní ještě více posílit transatlantickou spolupráci v oblasti boje proti terorismu.

Rozhodnutí uzavřít Guantánamo je, samozřejmě, především odpovědností Spojených států. Avšak vzhledem k našemu společnému zájmu na boji proti terorismu a dodržování lidských práv a právního státu, ministři minulý týden na zasedání Rady diskutovali o možnostech, jakými budou moci členské státy poskytnout USA praktickou pomoc, a zejména zdali mohou přijmout bývalé vězně.

Ve svém prezidentském dekretu o uzavření Guantánama nařídil prezident Obama přezkum statusu všech vězňů. Ten nyní probíhá. Přesídlení by se mohlo týkat těch vězňů, kterým bude podle této zprávy povoleno propuštění. Otázka, zdali členské státy mohou přijmout bývalé vězně, je rozhodnutím na úrovni států. Avšak minulý týden bylo dohodnuto, že by byla žádoucí společná politická reakce a že by měla být dále zkoumána možnost koordinované evropské akce.

Toto téma dává vzniknout mnoha politickým, právním a bezpečnostním otázkám, které je třeba dále studovat a konzultovat a které – a to je rovněž velmi důležité – budou vyžadovat zapojení ministerstev spravedlnosti a ministerstev vnitra členských států. Tento proces byl právě zahájen a Rada se k této otázce vrátí, jakmile budou některé z těchto otázek dále objasněny. To je předmětem pokračující práce a Politický a bezpečnostního výbor o tom diskutuje například právě dnes.

Plně rozumím trvalému zájmu Parlamentu, jak se odráží v návrhu usnesení předložením na této schůzi, který jsem četl. Rád bych vás ujistil, že předsednictví bude věnovat pozornost této otázce a bude vás informovat o výsledcích dalších diskusí v Radě a také o dalším vývoji.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. (FR) Pane předsedo, vřele vítám pana Vondru a jsem potěšen, že mohu reagovat na to, co právě řekl, protože je zjevné, že Komise musí na této obtížné otázce s předsednictvím spolupracovat.

Rovněž bych rád podpořil paní Ferrero-Waldnerovou, které se k nám na poslední chvíli nemohla dnes přidat. Proto budu mluvit jak jejím jménem, tak svým.

Komise s velkým potěšením přijala iniciativy prezidenta Obamy od jeho inaugurace. Nyní je vše na svém místě, aby mohly bát znovu obnoveny vztahy mezi EU a USA Komise vyvine veškeré úsilí, aby se toto partnerství znovu oživilo.

Nejzářnějším příkladem změny směřování Spojených států je jejich záměr zabývat se otázkou lidských práv ve vztahu k zacházení s osobami podezřelými z terorismu. Samozřejmě vítáme, že prezident Obama spěchal s tím, aby se uzavření věznice Guantánamo rozšířila do islámského světa, a že potvrdil závazek Spojených států účastnit se blízkovýchodního mírového procesu.

S uspokojením rovněž bereme na vědomí další důležité body dekretů podepsaných dne 22. ledna, zejména uzavření tajných věznic CIA, úplný zákaz použití mučení a krutého, nehumánního nebo ponižujícího zacházení a pozastavení soudních řízení vedených vojenskými tribunály.

Evropská unie udržuje se Spojenými státy dialog, v jehož rámci samozřejmě upřednostňujeme podporu lidských práv na celém světě. Jsme aktivními partnery USA v boji proti hrozbě terorismu, ale vždy v souladu s našimi závazky v oblasti lidských práv.

Několikaleté zadržování vězňů na Guantánamu bez soudu nahrávalo teroristickým skupinám usilujícím o radikalizaci a nábor nových členů. Evropská unie vždy prokazovala svůj nesouhlas s Guantánamem. Tento Parlament, Evropský parlament, nepřetržitě požadoval jeho uzavření, protože boj proti terorismu musí být veden podle mezinárodního práva. V boji proti terorismu je důležité dodržovat lidská práva nejen jako principiální otázku, ale rovněž kvůli bránění radikalizace na celém světě. Jsme přesvědčeni, že práva zaručená mezinárodním právem všem vězňům by měla být dodržována. S výjimkou případu ozbrojeného konfliktu by jednotlivci neměli být svévolně zadržováni a měli by mít právo na spravedlivý soudní proces. Vznesli jsme tyto otázky v rámci politického dialogu se Spojenými státy. Evropský parlament hraje důležitou úlohu při zvyšování povědomí o této problematice.

Rád bych dodal, stále v reakci na pana Vondru, že by měl být americkými orgány přezkoumán případ každého z guantánamských vězňů. Pracovní skupina, které předsedá ministr spravedlnosti a tvoří ji ministři obrany a vnitřní bezpečnosti a vysocí úředníci, již zahájila činnost.

Prezident Obama oznámil, že bude vynaloženo další diplomatické úsilí pro nalezení řešení problému Guantánama.

Konečně na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí dne 26. ledna, o čemž by podala zprávu paní Ferrero-Waldnerová, proběhla krátká diskuse o Guantánamu. Některé členské státy vyjádřily svůj zájem stanovit společný rámec pro jednotný přístup Evropské unie, přestože je v první fázi, pane Vondro, věcí členských států, aby případ od případu rozhodovaly o reakci na jakoukoliv žádost Spojených států.

V úzké spolupráci se sekretariátem Rady jsme navrhli prošetřit tyto otázky mnohem podrobněji. Zkoumáme otázky týkající se možností členských států ohledně přijetí bývalých vězňů. I když se obecně mají osvobození vězni vrátit do své země původu, někteří z nich se po přezkoumání nebudou moci vrátit do svých domovských zemí ze strachu z perzekuce, mučení nebo špatného zacházení.

Společně se Spojenými státy chceme podrobně prozkoumat, jak by Evropská unie mohla pomoci při přesídlování těchto lidí na bezpečné místo. Avšak tyto konkrétní případy vytváří delikátní, složité otázky, které musí být projednány v předstihu. Princip se nikdy nezmění: Měli bychom učinit vše potřebné, abychom zaručili bezvýjimečné dodržování lidských práv. Ve všech případech chceme vůči USA zaujímat pozitivní postoj vůči nové administrativě USA. Současně musíme přijmout veškerá opatření, abychom zajistili, že přístup Evropské unie bude odpovídat našim závazkům v oblasti lidských práv a našim vlastním právním předpisům.

Tento přístup nebude ani jednoduchý, ani rychlý. Budeme čelit složitým otázkám vyžadujícím koordinaci činnosti členských států, abychom dosáhli soudržné reakce Evropské unie. Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom přispěli k debatě o tom, jaká praktická opatření mají být přijata na úrovni Společenství.

Dosud USA nepředložily formální žádost. Jak opakovaně říká paní Ferrero-Waldnerová: potřebujeme pozitivní spolupráci. Na její realizaci musíme spolupracovat s členskými státy.

Na příštím zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 26. února požádáme členské státy o jednotný přístup a můžeme také využít precedentu řešení uplatněného v případě Palestinců, kteří přišli do Evropy bezprostředně po událostech v chrámu Narození Páně v roce 2002.

Komise si samozřejmě přeje pomoci těm členským státům, které se rozhodnout přijmout bývalé vězně z Guantánama. Přesto je zřejmé, že je na těchto členských státech, aby definovaly status bývalých vězňů, kteří jsou rovněž občany třetích zemí a u nichž bude existovat možnost případného přesunutí na jejich území.

Každý případ bude projednán individuálně, přičemž se přihlédne k situaci každého jednotlivce, humanitárním důvodům a bezpečnostním hlediskům. Rozhodnutí o přijetí a udělení statusu spadá nakonec do pravomoci každého členského státu. Tento přístup však musí být co nejvíce součástí společného rámce.

Pane předsedo to je to, co musím říct sám za sebe i jménem paní Ferrero-Waldnerové. Přemýšlím nad tím, jestli mám nyní učinit prohlášení o přepravě a nezákonném zadržování vězňů v Evropě. Budu nyní pokračovat prohlášením, přestože docela krátkým, které poskytne odpověď na mnoho otázek Parlamentu.

Týká se využití evropských zemí ze strany CIA za účelem přepravy a nezákonného zadržování vězňů. Postoj, který zaujímala Komise od počátku, se týká tří myšlenek: zaprvé, boj proti terorismu musí být veden za plného dodržování lidských práv, zadruhé, pravda, ať je jakákoliv, musí vyjít najevo, zatřetí, a podle mne nejdůležitější myšlenkou je, že takovému jednání musí být v budoucnu zabráněno.

Komise opakovaně vyjádřila svůj názor, že praktiky známé jako výjimečné zacházení a tajné zadržování jsou porušením základních práv zaručených Evropskou úmluvou o lidských právech a Listinou základních práv.

Komise rovněž konstatovala, že je pro členské státy zásadní, aby se zapojily do komplexního, nezávislého a nestranného vyšetřování s cílem odhalit pravdu, ať již je jakákoliv. To je pozitivní povinnost vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech. Je třeba říci, že tato vyšetřování již byla v několika členských státech zahájena.

Ohledně údajných tajných věznic v Polsku psala Komise polským orgánům několikrát. Protože jsem pověřen odpovědností za záležitosti „spravedlnosti, svobody a bezpečnosti“, sám jsem se na polské orgány písemně obrátil dne 28. května, abych zdůraznil význam vedení řádných vyšetřování.

Po tomto dopisu mne v srpnu 2008 asistent vrchního státního zástupce informoval, že bylo trestní vyšetřování konečně zahájeno a že mě bude informovat o výsledcích. Jsem přesvědčen, že se jedná o velký pokrok.

Na problematiku tajných věznic jsem se dotázal rovněž Rumunska. V červnu 2008 mi rumunský ministerský předseda zaslal zprávu vyšetřovacího výboru rumunského Senátu. Po dalších kontaktech se rumunské orgány rozhodly provést další vyšetřování, aby prověřily informace uvedené ve druhé zprávě pana Martyho, který byl Evropskou radou vybrán za zpravodaje.

Pokrok nám umožní pouze takový přístup, který bude klást důraz na vedení řádných vyšetřování na úrovni členských států. Unie a Komise nemají ani pravomoci, ani prostředky k tomu, aby nahradily členské státy v jejich úloze odkrývání pravdy. Pro tuto úlohu budou dostačující pouze vyšetřovací nástroje a prostředky členských států.

Samozřejmě Komise doufá, a já vám za to ručím, doufá, že tato vyšetřování budou dokončena a umožní určení odpovědných osob a případného zajištění odškodnění obětem.

Kromě požadavku, aby členské státy prováděly vyšetřování, bylo jedním z praktických příspěvků Komise podle usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. února 2007 objasnění definice „státního letadla“, a když jsem byl komisařem pro dopravu, předložil jsem sdělení o civilním a komerčním letectví, které tyto záležitosti objasňovalo.

Parlament rovněž požádal o posouzení vnitrostátních protiteroristických právních předpisů. Aby získala přehled o současné situaci, Komise zaslala členským státům dotazník o účinnosti opatření pro boj proti terorismu a o jejich vztahu k základním právům. Komise obdržela odpovědi od 27 členských států a dokument s těmito odpověďmi bude zveřejněn během nadcházejících šesti měsíců. Nyní je třeba tyto odpovědi osvětlit.

To je vše, pane předsedo; trvalo mi to sice poměrně dlouho, dámy a pánové, ale je pravda, že i když se jedná o oblast, v níž má Unie omezené pravomoci, Komise se odvážila podpořit poznání pravdy a dodržování základních práv. Mohu říci pouze jednu věc, ale tím, že ji řeknu, učiním osobní závazek. Budu samozřejmě dále usilovat o to, aby na světlo vyšla celá pravda, především abychom si mohli být jisti, že se už tyto politování hodné události nebudou opakovat.

 
  
MPphoto
 

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedo, očekával jsem dvě nesouvisející témata: na jedné straně Guantánamo a na straně druhé tajné věznice a zvláštní zacházení. Jak všichni víme, během svého první dne v úřadu uskutečnil prezident Obama tři rozhodnutí. O prvním, tedy Guantánamu, jsem již hovořil, ale jsou zde i druhá dvě důležitá rozhodnutí.

Zaprvé ukončil program tajných věznic CUA. Nařídil, že v budoucnu musí být všichni vězni zadržovaní Spojenými státy registrováni u mezinárodního červeného kříže. Tímto rozhodnutím vyřešil otázku, která zajímala Radu i Evropský parlament. Proto Rada toto rozhodnutí rovněž vřele přivítala. Jsem si jist, že ho tento Parlament přijme stejně vřele.

Prezident Obama ukončil „tvrdší“ metody výslechu užívané CIA. Američtí vyšetřovatelé se již nemohou opírat o právní stanoviska týkající se mučení a dalších metod výslechu sepsaná po 11. září. Toto rozhodnutí je důležité. Evropská unie je zavázána k absolutnímu zákazu mučení a krutého, nehumánního a ponižujícího zacházení.

Pokud se týká třetího rozhodnutí, prezident Obama rovněž nařídil přezkoumání přepravy nebo opatření zvláštního zacházení, aby bylo zajištěn jejich soulad se závazky USA v rámci mezinárodního práva. V budoucnu opatření nesmí – cituji – „mít za následek přepravu osob do jiných států, aby zde čelili mučení, nebo za účelem či s následkem porušení nebo obejití závazků USA k zajištění humánního zacházení s osobami, které jsou ve vazbě a nad nimiž vykonávají dohled.“

Jsme přesvědčeni, že tato rozhodnutí přijatá společně s rozhodnutím o uzavření Guantánama, které jsem již zmínil, dále posílí spolupráci s USA na boji proti terorismu. Domnívám se, že by to mohlo rovněž obnovit transatlantické vtahy a poskytnout odpověď na názory silně zdůrazňované v tomto Parlamentu a mezi podstatnou částí evropského veřejného mínění.

Domnívám se, že bychom se zde mohli shodnout alespoň na jednom bodu: že se kontext dnešní diskuse velmi změnil. Rovněž si uvědomuji, že údajné využití evropských zemí ze strany CIA pro účely přepravy a nezákonného zadržování vězňů způsobuje hluboké znepokojení mezi poslanci tohoto Parlamentu. Tyto otázky velmi pečlivě sledujete, a to nejen prostřednictvím činnosti dočasného výboru.

Parlament jasně vyjádřil ve svém usnesení z února 2007. Chci vám zdůraznit, že Rada vždy připomínala svůj závazek účinně bojovat proti terorismu za použití všech dostupných zákonných prostředků, protože terorismus je sám o sobě ohrožením systému vycházejícím ze zásad právního státu.

Rada rovněž opakovaně prohlašovala, že existence tajných věznic, kde jsou vězni drženi v právním vakuu, není v souladu s mezinárodními předpisy v oblastech humanitárního práva a lidských práv. Takový je náš názor i dnes a my se ho držíme, ale změna kontextu a současný vývoj v USA znamená, že bychom se měli rovněž zaměřit především na budoucnost. Dívejme se raději dopředu než dozadu. Rada velmi vítá nedávné rozhodnutí prezidenta USA v této věci.

Transatlantické společenství je společenstvím společných hodnot a musí zůstat jednotné, máme-li být schopni bránit naše zájmy na celém světě. Není pochyb o tom, že lidská práva a podpora právního státu v rámci boje proti terorismu náleží k tomuto společnému dědictví.

 
  
MPphoto
 

  Hartmut Nassauer, jménem skupinyPPE-DE.(DE) Pane předsedo, dámy a pánové, měla by Evropská unie přijmout vězně z Guantánama? To je otázka, kterou si dnes musíme položit. Odpověď bude záviset hlediscích, které si zvolíme jako vodítko.

Někdo tvrdí, že byli vězni mučeni. To je důvod pro jejich přijetí, protože si to žádá humanita. Není pochyb o tom, že mučení je nanejvýš nehumánní a ponižující jednání. Pokud byli tito lidé mučeni, mají právo na naše sympatie nehledě na individuální obvinění, která jsou proti nim vznesena. Avšak je to jediné hledisko, které musíme posuzovat?

Například mnoho z těchto osob, které jsou nebo byly uvězněny v Guantánamu, odešlo po 11. září do teroristických výcvikových táborů. Nejednalo se o žádné turisty, kteří se chtějí kochat krásami krajiny, ale potenciální teroristé. Máme povinnost chránit evropské občany před potenciálními teroristy.

Mučení se naneštěstí odehrává na celém světě a my ho trvale odsuzujeme. Nedošli jsme ještě tak daleko, abychom řekli, že každý, kdo byl mučen, musí mít v Evropě právo na přijetí. Dosud jsme to z dobrého důvodu neudělali. Namísto jsme tuto úvahu postavili proti potřebě bezpečnosti Evropské unie. To musíme udělat i v tomto případě. Musíme zajistit, že se tito potenciální teroristé nezmocní Evropy, a proto bych při posuzování tohoto problému chtěl vidět, že bude potřeba bezpečnosti upřednostněna před všemi ostatními úvahami.

 
  
MPphoto
 

  Martin Schulz, jménem skupiny PSE.(DE) Pane předsedo, dámy a pánové, o otázkách týkajících se letů CIA a této části rozpravy promluví za naši skupinu můj kolega Claudio Fava. Já se zaměřím na otázky týkající se uzavření věznice Guantánamo a začnu reakcí na Hartmuta Nassauera.

Je pravda, že bezpečnostní požadavky občanů Evropské unie představují normu, od níž se musí odvíjet naše opatření. Rád bych se však na úvod zeptal: Co poškozuje naši bezpečnost víc? Je to strach z přijetí vězňů Guantánama, protože jsou po svém propuštění považováni za bezpečnostní riziko? Nebo za vlnou rozhořčení milionů lidí na celém světě stojí pravděpodobněji skutečnost, že existence tohoto vězení odporuje mezinárodnímu právu a porušuje lidská práva? Je to proto, že takzvaný „západní svět“, který byl nesporně bezprecedentním způsobem vyprovokován událostmi z 11. září, nebyl do určitého rozsahu schopen ovlivnit to, co se stalo, a proto musel přijmout fakt, že prezident Spojených států amerických nebral ohledy na základní lidská práva, neboť se domníval, že je to vhodnou odpovědí na tuto provokaci.

Jsem přesvědčen, že toto mnohem více přispělo k narůstající nejistotě ve světě, než kdybychom nyní prohlásili, v době, kdy jiný prezident usiluje o navrácení bývalé velikosti své zemi tím, že učiní ze Spojených států amerických symbol dodržování základních práv na celém světě, kdybychom my Evropané nyní řekli: My s tím nemáme, co do činění, musíš si vyřešit sám, co s tím udělat.

Chtěli bychom vyslat poselství, že konfederace států, jako je Evropská unie, která věří v to, že je právním společenstvím, a také tomu tak je, se chce vyhnout své odpovědnosti použitím tohoto argumentu ve chvíli, kdy nezákonný stav končí. Nemůžeme očekávat, že naši občané toto bezpečnostní riziko přijmou. To je špatný vzkaz. Je to katastrofální, protože naše chování je horší než lidí, kteří tam jdou, jako například Barack Obama, a řeknou, že přes všechna rizika, jež na sebe berou, přes odpor armády, přes všechen odpor v USA, protože i tam lidé říkají „nechte je na Guantánamu, nevozte je sem, tady budou představovat větší riziko“, kteří říkají, že přes všechen tento odpor existuje symbolické moc, jež je výsledkem skutečnosti, že se nový prezident vrací k dodržování lidských a základních práv, včetně práv osob, které neprokázaly dodržování těchto práv. Kdybychom mu v této situaci nepomohli, bylo by to špatné a odporovalo by to úloze Evropské unie, alespoň jak ji chápe moje skupina, jíž je zajišťovat, aby se společenství, jež se řídí právním řádem, který jsme vnitřně vytvořili, šířilo jakožto jedno z hledisek mezinárodní politiky.

Můžeme učinit pouze to, že když budeme věrohodně přispívat v rámci našich možností k tomuto zajištění, budou upřednostněna základní práva každého jednotlivce. Guantánamo je místem hanby. Je to místo mučení. Proto se rovněž jedná o symbol skutečnosti, že západní konfederace států nemůže usilovat o uskutečnění toho, o čem káže, tedy o to, co je nejdůležitější – nedotknutelnost lidské cti. To je první článek Listiny základních práv. Listina nestanoví, že by tato nedotknutelnost mohla být omezena. Náš pocit nadřazenosti nad teroristickou filozofií má co do činění se skutečností, že dokonce zaručíme základní práva těm lidem, kteří svou činností usilují o to, aby je jiným lidem upřeli.

Proto jsem přesvědčen, že více přispějeme k bezpečnosti světa uzavřením Guantánama, tím, že podpoříme Baracka Obamu a budeme hrát aktivní úlohu, pokud nás o to administrativa USA požádá, a budeme-li schopni spolupracovat s touto vládou na vytvoření procesu přijetí těchto lidí, než kdybychom hlásali chybné pojetí bezpečnosti, který by, pana Nassauere, mohl být uplatňován pouze za přispění činnosti policie a bezpečnostních služeb. Lidé, kteří opustí Guantánamo se tady nemohou pohybovat volně a bez dohledu. Bezpečnostní hledisko je důležité, ale v tomto případě musí být základním právům udělena vyšší priorita.

(Potlesk)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, když se senátor Obama stal prezidentem Obamou, všichni jsme si oddechli. Osa zla, změna režimu, válka proti teroru: evropští občané touží po tom, aby tyto eufemismy zmizely v historii, spolu s lidmi, kteří je vymysleli.

Ale rozloučení s minulostí a návrat k právnímu státu se uskutečňuje, takže blahopřeji novému prezidentovi. Učinil správně, když odsoudil waterboarding jako mučení, když požadoval zastavení nesprávných vojenských soudů v zátoce Guantánamo a když dával najevo své rozhodnutí o kompletním uzavření věznice do jednoho roku. Vítám dnešní ujištění předsednictví Rady, že USA nyní odmítají všechny špinavé praktiky, které jejich vládu poškozovaly v posledních letech, včetně mučení ve třetích zemích a zvláštního zacházení, aby ukončily osu nezákonnosti.

Avšak Evropa nemůže zůstat pozadu, krčit rameny a tvrdit, že tyto věci si musí Američané vyřešit sami. Postrádáme otevřenou diskusi a kolektivní změnu vědomí, které umožňuje americká demokracie. Kromě toho příliš často souhlasily členské státy Unie s tím, co dělala Bushova administrativa. Pokud nás má 43. prezident něco naučit, pak toto: řízení mezinárodní spravedlnosti, mentalita samostatného postupu končí ve slepé uličce neúspěchu.

Takže problém Guantánama, problém představovaný 245 podezřelými stojícími mimo soudní systém, není pouze záležitostí Ameriky. Je to hlavolam, který musíme vyřešit společně. Spojené státy musí stíhat podezřelé v případech existence jasných důkazů a v souladu se zásadami právního státu. Američané musí propustit ty podezřelé, proti nimž mají nedostatečné důkazy, a chránit je, pokud je doma čeká pravděpodobné mučení.

Ale co s těmi, kteří budou propuštěni, kteří nepředstavují žádnou hrozbu, ale kteří si nepřejí zůstat v zemi, jež je tak zle věznila? Pokud o to bude Evropa požádána, neměla by těmto několika málo osobám práva a svobody, když to neučiní žádná jiná země? Nemůžeme pořád rozvažovat nad prohlášením Rady, že se rozhodnutí o deklarované žádosti Rady o koordinovaný evropský postoj týká jednotlivých členských států. Evropa musí hovořit jedním hlasem a ukončit tuto urážku spravedlnosti. Mnoho z nás kritizovalo v minulosti Ameriku za její neschopnost spolupracovat s ostatními. Měli jsme na to právo, ale nyní možná bude třeba naší pomoci a udělali bychom špatně, kdybychom řekli „ne“.

 
  
MPphoto
 

  Konrad Szymański, jménem skupiny UEN.(PL) Pane předsedající, standardní konzervativní výklad mezinárodního práva vyžaduje, aby bylo Guantánamo neprodleně a bezpodmínečně uzavřeno. Po 11. září však už není standardního nic. Proto i prezident Obama, který tak usiluje o změnu, čelí závažnému problému, co dělat s lidmi kteří jsou v současnosti na Guantánamu drženi. Nejsou to žádní obyčejní vězni. Každý devátý propuštěný z Guantánama nedávno obnovil teroristickou činnost. Rád bych proto vyzval k opatrnosti, když budeme Spojeným státům a členským státům Evropské unie nabízet poradenství.

Ohledně této problematiky jsou absolutně jasné tři věci. Jistě máme povinnost dostat z věznice naše občany a státní příslušníky. Rovněž musíme účinně izolovat osoby, které představují závažnou hrozbu. Kromě toho bychom měli s ohledem na nalezení vhodné reakce na problém teroristických armád bez státní příslušnosti revidovat Ženevskou konvenci. Naneštěstí nebyla žádná z těchto otázek v tomto návrhu usnesení vhodně zpracována.

 
  
MPphoto
 

  Kathalijne Maria Buitenweg, jménem skupiny Verts/ALE. (NL) Pane předsedající, moje skupina vítá poznámky pana ministra Vondry ohledně zátoky Guantánamo. V zásadě se zdá, že Evropská unie hledá společnou odpověď a české předsednictví nám v tom pomůže. Kam budou vězni přesunuti, je stále otázkou vnitrostátní dohody, ale jsou zprávy, že Evropa bude na žádost USA v zásadě reagovat pozitivně. To tento Parlament potěší, protože jsme v roce 2006 požádali členské státy, aby aktivně trvali na přesunutí bývalých vězňů také do Evropské unie.

Moje otázka Radě zní: Jste připraveni to vykonat aktivním způsobem? Zeptali byste se nyní vlády USA na to, kdo jsou tito vězni? Budete se ptát na jejich minulost a na to, co se s nimi stane, abychom mohli podniknout nezbytná opatření? Jsem však tímto pozitivním přístupem potěšena, protože je naděje, že ukončí porušování lidských práv, jemuž byli tito lidé vystaveni.

Pane předsedající, i když je to skvělé pro zátoku Guantánamo, která je symbolem, na nějž bychom neměli nikdy zapomenout, existují i další vězení, o nichž bychom měli sdělit své stanovisko. Na mysli přichází například Bagram blízko Kábulu, kde je zadržováno 6007 až 700 osob. Žádám Radu i Komisi, aby zajistily, že budou uzavřena rovněž tyto věznice.

Přestože mě potěšily zmínky o zátoce Guantánamo, jsem poněkud vylekána ohledně CIA. Především oceňuji, že se chce rada dívat dopředu, nikoliv se ohlížet zpět. To mohu velmi dobře pochopit, protože když se podíváte zpátky, spatříte velký nepořádek. Bylo by zjednodušující prohlásit, že když teď mají USA nového prezidenta, můžeme stejné normy opět uplatnit na nás všechny a zapomeneme se podívat do našich srdcí a přehlédneme pomoc, kterou jsme poskytovali vládě, o níž nyní říkáme, že nejednala správně.

 
  
MPphoto
 

  Gabriele Zimmer, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane předsedající, moje skupina, Konfederace Evropské sjednocené levice / Severské zelené levice, požadovala uzavření americké věznice Guantánamo již od samého počátku. V rozporu se všemi příslušnými základními právními zásadami a mezinárodními dohodami zde byli lidé zadržováni a mučeni během období několika let a byl jim odpírán spravedlivý soudní proces. Na jejich základní lidská práva. Stejná moc, která usiluje o podporu lidských práv, demokracie a svobody na celém světě, porušovala v tomto případě základní práva a pro svůj boj proti terorismu vytvořila vlastní prostor bezpráví. To je nepřijatelné!

Bylo důležité, že Evropský parlament dlouhodobě soustavně opakoval svůj požadavek na uzavření Guantánama. Avšak nyní, když nová vláda prohlásila, že svou politiku změní, začínáme my Evropané pochybovat o tom, co jsme vlastně požadovali. Pochybujeme a zahajujeme ostudné období handlování. To považuji za cynický postoj.

Co se stalo s naším požadavkem na všeobecnost a nedělitelnost lidských práv? Skutečně nemůžeme říkat, že jsme kázali jednu věc a udělali druhou. Nemůže být pravda, že určitým způsobem chceme ospravedlnit a akceptovat tuto ostudnou věznici. Nemůžeme pouze podporovat lidská práva jako důležitou zásadu, když to chceme po druhých a sami neděláme pro jejich podporu nic.

Žádáme členské státy, aby jasně vyjádřily své svůj postoj, ale rovněž za svou skupinu říkám, že uzavření věznice Guantánamo představuje pouze první krok. V Guantánamu musí být rovněž zrušena americká vojenská základna.

 
  
MPphoto
 

  Nils Lundgren, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Všichni pravděpodobně cítíme velkou úlevu nad tím, co se stalo ve Spojených státech. Je to podobné začátku padesátých let dvacátého století, kdy američtí obyvatelé a americký systém ukazovali svou schopnost skoncovat s mccarhtysimem. Nyní ukazují stejnou schopnost tím, že zvolili nového prezidenta, který již svůj první den ve funkci prohlásil, že by mělo být Guantánamo uzavřeno. Díkybohu za to.

Samozřejmě bylo špatné to, že byli zadržovány osoby podezřelé z terorismu nebo jiných trestných činů. Měli být souzeni a osvobozeni nebo odsouzeni, propuštěni nebo potrestáni. S těmi, kteří by nebyli odsouzeni, mělo být zacházeno jako s nevinnými. Pokud je stále podezříváme, mělo by být pozdější postup ponechán na tajných službách. Nemůžu dost dobře pochopit, proč ti, které nebylo možné odsoudit, nemohou zůstat ve Spojených státech, ale evropské země by samozřejmě měly být připraveny přijmout osoby, které nebyly … Děkuji vám za možnost promluvit.

 
  
MPphoto
 

  Koenraad Dillen (NI). - (NL) Každý, kdo manipuluje se zásadami právního státu, používá metody těch, kdo chtějí proti právnímu státu bojovat. Uzavření věznice v zátoce Guantánamo, kde nebylo zaručeno právo na obhajobu, jak ho známe v západním světě, je dobrým počinem. Není třeba to dále rozvádět, protože to zdůraznilo mnoho lidí přede mnou. Skutečnost, že se pan Bush snažil ochránit Američany před druhým 11. zářím, na věci mnoho nemění.

Demokracie by vždy a na celém světě dodržovat zásady právního státu, ale rovněž by měla zvažovat rozhodné způsoby, jimiž se sama může ochránit před náboženskými extrémisty, kteří chtějí naši otevřenou společnost zničit. Toto zdůraznění nemohu nalézt v návrhu dokumentu, který nám byl předložen.

Konečně bychom se neměli zaměřovat jen na Guantánamo. Samotná Kuba, kde se americká enkláva Guantánamo nachází, je jedním velkým vězením, kde jsou tisíce nevinných politických vězňů zbaveni jakékoliv vyhlídky na spravedlivý a rychlý soudní proces. To samé se týká našeho velkého obchodního partnera Číny, kde šetříme čas, když jde o otázku lidských práv.

 
  
MPphoto
 

  Nils Lundgren (IND/DEM). – Pane předsedající, chtěl jsem se vás jen zeptat, proč mohl pan Schulz výrazně překročit dobu stanovenou pro vystoupení – ale my ostatní nikoliv? Proč?

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Když hovořil pan Schulz byl předsedajícím předseda Evropského parlamentu pan Pöttering, a proto se tato otázka týká jeho. Nevidím žádnou souvislost, kterou by to mohlo mít se mnou jakožto předsedajícím. Měl byste tuto otázku položit znovu, až bude předsedajícím pan Pöttering.

 
  
MPphoto
 

  Urszula Gacek (PPE-DE). – Pane předsedající, co máme dělat s bývalými vězni v zátoce Guantánamo? Jak zajistíme správnou rovnováhu mezi zajištěním bezpečnosti občanů EU a nalezením místa, kde se tito bývalí vězni usídlí?

Zaprvé chci objasnit, že se nebudu bavit o vězních, kteří mohou být považováni za nebezpečné, ale nezpůsobilé pro soudní řízení ve Spojených státech, a prosím mějte na paměti, že taková rozsáhlá skupina stále existuje. Ale i osoby zbavené obvinění a považované za nerizikové přese všechno, podle mého názoru, riziko představují.

Bojíme se oprávněně, protože podle Pentagonu jsou o 61 bývalých vězňů zbavených všech obvinění a následně propuštěných zprávy, že se zapojili do teroristické činnosti. Jedním z nich je zástupce velitele Al-Kájdy v Jemenu a jeden se vyhodil do povětří.

Včera prezident Obama prohlásil ve veřejnoprávní televizi, že si nemůže být jist, zdali nebudou vězni zbavení obvinění a propuštění představovat bezpečnostní hrozbu. Mohou nás žádat, abychom tuto riziko přijali v EU? Dobrá, myslím si, že můžeme být požádáni, ale musíme mít právo se rozhodnout, je-li pro nás toto riziko přijatelné, či nikoliv.

Členské státy prokázaly rozdílnou míru ochoty přijmout bývalé vězně. Zdůrazňuji, že rozhodnutí o přijetí vězňů musí náležet výlučně členskému státu. Ze strany EU nemůže být na členské státy vykonáván nátlak, ale toto rozhodnutí ani nemůže být učiněno izolovaně. Vzhledem ke svobodě pohybu, kterou v EU máme, zejména v Evropě vez hranic v schengenském prostoru, bude mít rozhodnutí členských států umožnit vězňům ze zátoky Guantánamo usadit se v těchto zemích bezpečnostní důsledky, nejen pro dotčený členský stát, ale i pro jeho sousedy. Proto žádám, a my žádáme, aby byla taková rozhodnutí konzultována s ostatními členskými státy EU.

 
  
MPphoto
 

  Claudio Fava (PSE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, uzavření Guantánama nám umožní napravit porušování, které pošpinilo mezinárodní právo, a především nijak neprospělo válce proti terorismu.

Dnes však nestačí přičítat rozhodnutí prezidenta Obamy. Nyní je čas převzít odpovědnost, a tato odpovědnost se bude týkat Evropy a členských států. Guantánamo je zčásti důsledkem mlčení Evropy a spolupráce mnoha našich vlád na systému zvláštního zacházení. V posledních letech se dělo to, že naše vlády na jedné straně říkaly, že Guantánamo musí být uzavřeno, a na straně druhé vysílaly své policejní úředníky, aby vyslýchali zadržované osoby. Hovoříme o odpovědnosti, která byla odmítnuta, když tento Parlament dotčenou záležitost vyšetřoval, ale která byla v posledních dvou letech uznána a prokázána.

Únor 2008: Londýn se omlouvá za lety CIA; některé letouny využívaly základen ve Spojeném království, jak řekl ministr zahraničí Miliband, v rozporu s tím, co o tři roky dříve prohlašoval Tony Blair, když tvrdil, že se na území Spojeného království neději nic nezákonného. Prosinec 2008: španělská vláda podle pana Aznara věděla, že se mnoho letů CIA provádí ve španělském vzdušném prostoru a jsou využívána španělská letiště. To vyplynulo z tajného dokumentu zveřejněného deníkem El País, který se ukázal jako pravdivý. Tehdejší ministr zahraničních věcí Josep Piqué, který uznal využití španělských letišť, tvrdil, že nevěděl, co se poté dělo na Guantánamu. Pravděpodobně si myslel, že se jedná o zábavní park. V říjnu 2008 jsme se dozvěděli, že portugalský ministr zahraničí pan Amado připustil, že bývala pravo-středová vláda pana Barrosa vědomě poskytla portugalská letiště a vzdušný prostor nezákonným letům CIA. Pan Amado řekl: „Nehovořil jsem o tom, abych nenarušil hladký chod evropských institucí.“ Ptáme se: A co právo občanů na informace? Nebo si máme představovat, že nejen pan Barroso věděl, jakou nemravnost z občanského i právního pohledu Guantánamo představovalo a stále představuje?

To je pointa, pane předsedající, a abych to uzavřel: V posledních letech jsme ukázali mnoho dobré vůle a mnoho pokrytectví, nejen v tom, co zůstalo ze strany Komise během těchto let nevyřčeno. Před dvěma lety Parlament předal Komisi 46 doporučení. Očekávali bychom, že alespoň některá z těchto doporučení budou přezkoumána a bude jim věnována pozornost, že budou případně existovat nějaké reakce alespoň na některá doporučení. Proto jsme přesvědčeni, že pomoc s uzavíráním Guantánama a přijetí naší kolektivní odpovědnosti, jakožto Evropy a 27 členských států, které ji tvoří, by bylo příspěvkem, jakkoliv drobným, k odčinění našeho společného mlčení.

 
  
MPphoto
 

  Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedající, hlavní odpovědnost za uzavření zátoky Guantánamo a přesídlení zadržovaných osob nepochybně leží na vládě USA. Avšak je třeba, aby Evropa uznala politickou realitu, že to USA nemohou zvládnout samy. Vyjádřili jsme mnoho dobré vůle směrem k prezidentu Obamovi a závazek k transatlantickým vztahům. To musí znamenat nabídku praktické pomoci.

I členské státy EU mají další důvody k tomu, aby na uzavření věznice spolupracovaly. Především je to argument humanity, který snad ani nemusím příliš rozvádět, tedy zachránit tyto muže z pekla, v němž někteří z nich trpí již sedm let. Zadruhé je to důvěryhodnost Evropy: Vyzvali jsme USA, aby Guantánamo uzavřely, a nyní jim musíme pomoci, by se to uskutečnilo. Zatřetí je v našem vlastním zájmu skoncovat s tímto mocným symbolem sloužícím jako záminka k náboru a radikalizaci teroristů, a konečně je to morální odpovědnost, o níž hovořil Claudio Fava.

Domnívám se však, že se zvláštním zacházením a tajnými dohodami evropských vlád budeme zabývat během dvou týdnů ve druhém návrhu usnesení. Vřele vítám společné usnesení, na němž jsme se dohodli mezi skupinami a napříč politickým spektrem, a opravdu doufám, že zítra uskutečníme hlasování s rozsáhlou podporou. Za předpokladu, že skupina ALDE přijme moje sdělení, nebudeme k tomuto rozhodnutí předkládat žádné pozměňovací návrhy, ani je podporovat.

Ještě se chci zmínit o několika záležitostech. Zaprvé, zvěsti o 61 propuštěných zadržovaných osobách, které za zapojily do terorismu: doslechli jsme se od právníků, kteří se v těchto záležitostech vyznají, že jsou z větší části bezdůvodné. Víme o dvou osobách, jež se zapojily do terorismu. Mezi další patří například sedm osob v Albánii, které poskytly rozhovory sdělovacím prostředkům, takzvaná „tiptonská trojka“, tedy občané Spojeného království, kteří natočili film kritizující Guantánamo. Nevidím žádný „návrat k terorismu“.

Konečně k bezpečnostním otázkám: Potřebujeme o nich diskutovat, ale musí být předložena důvěryhodná řešení a na této činnosti se musí podílet právníci.

 
  
MPphoto
 

  Mirosław Mariusz Piotrowski (UEN).(PL) Pane předsedající, po zvolení Baracka Obamy prezidentem Spojených států amerických a jeho podpisu dokumentu o nadcházejícím uzavření zadržovacího střediska Guantánamo zavládlo v této sněmovně nezdravé vzrušení. Vystoupili členové dnes již rozpuštěného dočasného výboru k domnělému využití evropských zemí ze strany CIA. Chtěl bych této sněmovně připomenout, že výše uvedený výbor nedokázal nic, přestože se snažil vyjádřit své pobouření a odsoudit takzvané výjimečné zacházení.

Nyní již víme, že si nový prezident uvědomuje závažnost problému. Od volební kampaně a krátce po složení slibu změnil svůj postoj, v němž oznámil nařízení prodlužující období, po které mohou být využívány stávající metody zacházení s teroristy.

Zjišťujeme, že pro noho členských států Evropské unie, včetně Polska, je přijetí uvězněných teroristů nemožné. Členské státy Unie a tento Parlament by měly místo kritizování a oslabování bojové fronty proti teroru spolupracovat se Spojenými státy a přijmout svůj díl odpovědnosti v boji proti tomuto jevu. Musím připomenout, že terorismus je globální hrozbou a dopadá rovněž na občany Unie.

 
  
MPphoto
 

  Cem Özdemir (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, věznice Guantánamo se stala symbolem pošpinění lidských práv a právního státu. Nový prezident USA Barack Obama vyslal současně silné i zásadní sdělení tím, že nařídil zastavit vojenské tribunály v Guantánamu a slíbil věznici do jednoho roku uzavřít.

Avšak kvůli pohrdání lidskými právy a válce proti terorismu neztratily důvěryhodnost jen Spojené státy americké. Naše evropské vlády se nemohou zřeknout odpovědnosti, jak uvedl ve své zprávě z února 2007 dočasný výbor k domnělému využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a zadržování vězňů. To dokládá dvojí normy v mnoha zemích Evropské unie, které přímo žádají kandidátské země, aby podporovaly lidská práva, ale samy lidská práva v rámci Evropské unie pošlapávají.

Evropská unie má rovněž odpovědnost aktivně vystupovat v procesu nalézání společného řešení pro vězně, kteří již nejsou podezřelí a kteří se nemohou vrátit se svých domovských zemí. To se týká konkrétně Německa, které může, a mělo by, pomoci umožnit přijetí uprchlíků. Nesmíme opakovat chybu, které jsme se dopustili v případě německého Turka z Brém Murata Kurnaze, který nespravedlivě strávil v zátoce Guantánamo čtyři roky.

Nový začátek ve Washingtonu je pro nás příležitostí vyslat jasný signál, že válka proti teroru nesmí poškozovat lidská práva.

 
  
MPphoto
 

  Willy Meyer Pleite (GUE/NGL). (ES) Pane předsedající, doufám a přeji si, aby byla prohlášení prezidenta Obamy týkající se uzavření věznice v Guantánamu poselstvím změny v zahraniční politice USA.

Doufám, že to bude znamenat odmítnutí politiky, která oplácí teror terorem a zločin zločinem, politiky, která krutě pošlapává mezinárodní právo.

Doufám a přeji si, aby tomu tak bylo. Problémem Evropské unie je, že se mnoho evropských států podílelo na Bushově minulé politice oplácení zločinu zločinem a mučení mučením. V rámci této politiky se staly spoluviníky. To je důvod, proč vyšetřovací výbor pro lety CIA nemohl svou práci dokončit: existovaly evropské vlády, které skrývaly své hanebné jednání, hanebné jednání Bushovy zahraniční politiky. A proto musíme trvat na tom, aby byly pohnány k odpovědnosti. Američané tak již učinili prostřednictvím voleb.

Rovněž doufám, že prezident Obama ukáže odvahu a postaví před soud úředníky, kteří prováděli mučení, a úředníky, kteří nezákonně zadržovali lidi, protože, dámy a pánové, pro vězně z Guantánama existuje pouze jedno jediné řešení, pokud se týká práva. Pokud jsou proti kterémukoliv z nich důkazy, měli by být souzeni. Pokud důkazy nejsou, musí být propuštěni. A úředníci americké administrativy musí nést odpovědnost za osoby, které byly zadržovány nezákonně.

To se děje v mé zemi a to se děje ve všech demokraciích, jejichž základem jsou demokratická práva. Děkuji vám mnohokrát.

 
  
MPphoto
 

  Bruno Gollnisch (NI). (FR) Pane předsedající, domnívám se, že není naší úlohou jednat jako prodloužená ruka svévolné politiky, kterou naneštěstí v této oblasti úmyslně prováděly Spojené státy americké. Tato politika ohrožuje naše společné západní zásady a je prováděna v cynicky vybrané oblasti, která pamatuje koloniální časy. Neexistuje zde žádný právní stát: ani kubánské právo, které, jak správně poznamenal pan Dillen, nezajišťuje jednotlivci žádnou ochranu, ani právo USA, ani naše společné dědictví mezinárodního práva.

Domnívám se, že z právního hlediska je tato otázka jasná. Jsou-li vznesena obvinění podle obecného práva proti některým vězňům, měli by tito být souzeni v řádném soudním řízení. Pokud jsou podezřelí například z organizování útoků z 11. září, mělo jim být obvinění sděleno již před sedmi lety, měli mít k dispozici obhájce a stanout před americkými soudy. Těch není ve Spojených státech amerických nedostatek.

Pokud jsou ostatní považováni za válečné zajatce v důsledku spojenecké intervence v Afghánistánu, měli by být drženi v podmínkách stanovených válečným právem, dokud nepřátelství oficiálně neskončí.

Existují-li zadržované osoby, které nespadají do jedné z těchto kategorií, měli by být osvobozeni a posláni domů.

Doslechl jsem se, že někteří z nich představují možné nebezpečí, ale pokud bych byl já osobně držen sedm let v úplné izolaci, během nichž bych se nemusel stát nebezpečným, stalo by se tak určitě do závěru tohoto zadržení. Jsem přesvědčen, že toto je zde případ největšího počtu lidí.

Nechtějí-li se někteří z nich vrátit domů, měli by požádat své věznitele o politický azyl. To je vše, co vám chci sdělit a na odchodu bych rád poděkoval panu Barrotovi za jeho práci na vyšetřování. Čas ukáže, že se jedná o nejlepší analýzu těchto nezákonných přesunů vězňů.

 
  
MPphoto
 

  Carlos Coelho (PPE-DE).(PT) Pane předsedající, úřadující předsedo Rady, pane Barrote, dámy a pánové, tato sněmovna několikrát vyzývala k uzavření věznice Guantánamo. Připojily se k nám další dvě instituce: Komise a Rada. Nyní, když bylo učiněno rozhodnutí, nemůže být o našem postoji pochyb. Srdečně blahopřejeme prezidentu Obamovi k tomuto rozhodnutí, rozhodnutí, které zdůvodnil nutností znovu propůjčit Spojeným státům morální autoritu, které před tím ve světě požívaly.

Aby bylo jasno: rozhodnutí Bushovy administrativy otevřít vězení v zátoce Guantánamo a rovněž rozhodnutí o „výjimečném zacházení“ zasadilo této autoritě úder. Výsledek neospravedlňuje prostředky. Není možné, aby bylo porušováno mezinárodní právo, aby bylo prováděno mučení, otevírání tajných věznic nebo aby vězni mizeli. V zemích, které se řídí zásadami právního státu, jsou vězni postaveni před soud a mají právo se hájit. Bushova administrativa udělala špatně, když spáchala toto zneužívání, stejně jako její spoluviníci, ať již přesvědčivým potleskem, nebo zahanbeným mlčením.

Požádají-li Spojené státy Evropskou unii o pomoc, nesmí být odmítnuty – právě tak, jak uvedl pan Barroso –, s podmínkou, že se nevzdáme bezpečnosti našich občanů a aniž by byla záminkou k odmítnutí spolupráce. Rovněž potřebujeme spolupráci Spojených států, abychom objasnili zneužívání spáchané v Evropě, vyšetřili, kdo za to nese odpovědnost, a abychom zajistili, že se stejné zločiny již nebudou v budoucnu opakovat. Musíme se také dotázat členských států a evropských institucí, co učinily pro uplatňování doporučení, která tento Parlament přijal v únoru 2007, a případně je požádat o vysvětlení, proč tak neučinily.

Poté, co zde pan Fava zmínil předsedu Barrosa, jsem přesvědčen, že mu patří poděkování, protože na rozdíl od Rady, která se vzepřela, lhala a před touto sněmovnou zatajovala informace, chovala se Evropská komise loajálně a plně spolupracovala na našich vyšetřováních.

 
  
MPphoto
 

  Jan Marinus Wiersma (PSE). (NL) Prezident Obama dodržel slovo. Jedním z jeho prvních politických kroků bylo uzavření věznice v Guantánamu, což nás přirozeně velmi těší. Nebo lépe řečeno, jednalo se o oznámení o uzavření této věznice, protože nová vláda USA čelí obtížnému úkolu nalezení řešení pro ty vězně, kteří se tam stále nacházejí.

Zejména by měl být určen jejich status a mělo by být stanoveno, mhou-li být propuštěni bez rizika. Byli nezákonně uvězněni Bushovou administrativou, která zcela jasně porušovala mezinárodní právo. Proto se jedná především o americký problém, který musí být vyřešen ve Washingtonu. Zda USA požádají evropské země o pomoc a zda Evropská unie stále ještě není rozhodnuta a bylo by velmi spekulativní příliš předbíhat událostem.

Rovněž si dovolím nesouhlasit s těmi kolegy poslanci, kteří jsou přesvědčeni, že bychom již měli činit sliby za předpokladu, že je to morální povinností Evropské unie, protože některé země mohly být zapojeny do přepravy vězňů na Guantánamo. To se zakládá čistě na předpokladech. Nikdy jsme nebyli schopni dokázat, že na tom bylo něco pravdy, ani nevíme, které země by se na těchto přesunech měli podílet, takže náš argument pro přijímání na tomto základě je podle mého názoru poněkud slabý, a jsem potěšen, že tak nebylo učiněno v rámci usnesení.

Neměli bychom samozřejmě vyloučit možnost, že tuto žádost USA ještě vznesou, a v tomto ohledu sdílím názor předsedy své skupiny. Pokud bude tato žádost předložena, určitě je třeba, abychom reagovali pozitivně na základě mezinárodního práva, ale také podle toho, že je třeba, aby Evropská unie reagovala v takové situaci s ohledem na humanitu.

 
  
MPphoto
 

  Ignasi Guardans Cambó (ALDE). (ES) Pane předsedající, Guantánamo je problém, který nevytvořila Evropská unie. Buďte si jisti, že takový problém by nemohl nastat, kdyby se proti tomu Evropská unie skutečně vzepřela – stejně jako ho mnohokrát odsoudila – místo toho, aby pasivně a občas i aktivně spolupracovala na samotné existenci této černé díry mezinárodního práva. Přesto je zřejmé, že jsme ji nevytvořili. Avšak ještě s větší jistotou máme povinnost spolupracovat na ukončení tohoto stavu. Je to zjevně naším úkolem a měli bychom ho splnit.

Není pochyb, že každý případ musí být projednán individuálně. S vězni z Guantánama nemůže být zacházeno jako s nerozlišitelným stádem. Jsou to osoby s právy, ale také se svou vlastní historií. Někteří z nich jsou zločinci, kteří musí být souzeni, jiní jsou nevinní a další bezpochyby představují možné nebezpečí.

V souladu se svými hodnotami a zásadami, a rovněž v souladu se svou velkorysostí, se Evropská unie může zapojit tím, že navrhne společnou reakci, která pomůže tento problém vyřešit, a současně bude dodržovat vlastní pravidla.

 
  
MPphoto
 

  Hélène Flautre (Verts/ALE). (FR) Pane předsedající, podle informací CIA a nevládních organizací prošlo v letech 2002 až 2006 přes portugalské území na své cestě do Guantánama 728 vězňů. Jaké údaje jsou pro Španělsko, Itálii nebo jakýkoliv další členský stát?

Když se Evropské unii nepodařilo zaujmout vedoucí pozici proti výjimkám z mezinárodního práva z důvodu boje proti terorismu, pokouší se nyní podporovat Obamovy závazky.

To vysvětluje, proč poslanci stále nesměle povzbuzují členské státy k tomu, aby přijaly tyto nevinné zadržené, kteří se nemohou vrátit do své vlasti, neboť se obávají mučení. Není to kvůli solidaritě, ani z důvodu charity či velkorysosti, nýbrž čistě proto, abychom dostáli svým mezinárodním závazkům.

Bude Evropa po poselství vyslaném panem Obamou schopna povstat, nebude Evropa pouze vyšetřovat, cílit a přebírat své odpovědnosti za spoluvinu na výjimečném zacházení, ale rovněž toto jednání ukončit? Bude Evropa schopna reformovat kontrolu svých tajných služeb? Bude Evropská unie schopna rehabilitovat oběti v soudních procesech a prostřednictvím odškodnění?

Vítám prohlášení pana Barrota o záměru v tomto ohledu. Musím však říci, že zatímco zjišťujeme stále více o skutečnosti, kterou v letech 2002 až 2004 tajil bývalý portugalský ministerský předseda, výsledky jeho iniciativ jakožto vedoucího představitele Evropské komise týkající se vyvedení Unie z této šedé zóny nezákonnosti nám zůstávají zcela neznámé.

(Předsedající řečnici přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Jas Gawronski (PPE-DE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem potěšen, že byly nyní evropské země uznány jako vhodné pro přijetí vězňů z Guantánama, myšlenka, která z podivných důvodů chyběla v původním usnesení mé skupiny. Zcela souhlasím s pány Schulzem a Watsonem.

V prvním bodu usnesení se uvádí významné změny politiky Spojených států v oblasti humanitárního práva. Pozoruji určité změny, zejména v tónu, ale rovněž značnou kontinuitu s politikou „nenáviděného“ Bushe, vzhledem k tomu, že se prezident Obama nevzdal programu zvláštního zacházení a věznic CIA v cizích zemích. Říkám to, abych upozornil české předsednictví, které má podle všeho odlišnou představu. Přál bych si, aby žádný z Obamových obdivovatelů neutrpěl brzké zklamání.

Protiamerická propaganda, aktivní již ve výboru k CIA před dvěma lety, se vrátila prostřednictvím otázek k ústnímu zodpovězení týkajících se letů CIA v Evropě. Dám vám ještě jeden příklad: v jednom z bodů odůvodnění se předpokládá existence tajné organizace CIA v Polsku. Nyní by skutečnost, že existuje organizace CIA v zemi, jako je Polsko, neměla šokovat – bylo by divné, kdyby tam nebyla – ale jsem přesvědčen, že autoři této otázky byli rozhořčení tím, že by tato organizace měla být tajná. Oni vždy chtějí, aby tajné služby jednaly bez utajení, otevřeně, a letouny CIA by měly mít viditelné označení „CIA“, jako by šlo o letouny British Airways nebo Air France. Znovu se obávám, aby nebyli zklamáni: ani Obama nezajde tak daleko.

 
  
MPphoto
 

  Stavros Lambrinidis (PSE).(EL) Pane předsedající, nehumánní věznice v Guantánamu by již nikdy neměla být otevřena. Alespoň se nyní zdá, že bude uzavřena, ale všechna blahopřání prezidentu Obamovi musí být mírněno, pokud jsou zprávy amerického tisku o zachování nepřijatelných praktik tajných únosů, výslechů a věznění v třetích zemích. Pokud se týká výše uvedeného, nese v oblasti boje proti terorismu odpovědnost bohužel i Evropa. Jedním z takových velmi závažných případů je skutečnost, že jediným vnitrostátním parlamentem, který požádal Evropský parlament, aby předložil závěry a doporučení jeho výboru pro CIA, byl americký Kongres. Ani jedna evropská vláda, ani jeden vnitrostátní parlament nás nepožádal. Ať tak učiní aspoň nyní, aby se již tyto nezákonné praktiky nikdy neopakovaly.

 
  
MPphoto
 

  Marco Cappato (ALDE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Spojené státy vytvořily guantánamský problém a jejich prezident je připraven tento problém vyřešit. Potřebujeme vědět, bude-li mít Evropská unie pravomoci, aby v tomto ohledu hrála nějakou úlohu.

Evropská unie musí spolupracovat. Naše členské státy musí přijmout vězně, například Ujgury, aniž by ustoupila nátlaku Číny. Pokud to neuděláme, riskujeme svou bezvýznamnost v procesu uzavírání Guantánama.

To by mohl být začátek nového úsilí o odhalení pravdy, odpovědnosti našich vnitrostátních vlád – například portugalské vlády, kterou vedl předseda Barroso – a naší odpovědnosti týkající se faktu, že byl smeten ze stolu návrh na exil Saddáma Husajna. Tento návrh byl jedinou alternativou k válce a naše vlády, včetně Spojených států, od něj upustily.

 
  
MPphoto
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). (ES) Pane předsedající, existence Guantánama byla kromě jiného umožněna tajnými dohodami a spoluvinou mnoha evropských zemí, včetně Španělska. Není přijatelné říkat, že uzavření Guantánama a jeho následky jsou výlučně záležitostí vlády USA.

Celé roky létala letadla tajných služeb USA beztrestně po Evropě a přepravovala zadržené osoby, zatímco my jsme nad tím přivírali oči. Proto bychom měli převzít svou odpovědnost, a nikoliv pouze požadovat neprodlené uzavření Guantánama, nýbrž také přijmout některé vězně, kteří se nemohou vrátit domů nebo zůstat ve Spojených státech a žádají jiné státy, evropské země nevyjímaje, aby je přijaly.

Portugalsko to již přislíbilo a já jsem přesvědčen, že je to zčásti kvůli určitému pocitu odpovědnosti a viny. Španělská vina je minimálně stejně velká, a proto využívám této příležitosti, abych vyzval španělskou vládu k přijetí některých těchto osob, aby se k tomu zavázala stejně jako Portugalsko a jak ji k tomu vyzývají mnohé organizace. Zdůrazňuji, že nejde pouze o naši morální povinnost, ale i o naši politickou odpovědnost.

 
  
MPphoto
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE) . – (RO) Boj proti terorismu je nevyšší prioritou moderní společnosti. Avšak ve jménu tohoto vytouženého cíle se staly chyby a byla přijata kontroverzní rozhodnutí. Uzavření zadržovacího zařízení v Guantánamu, které je skvrnou na obrazu civilizovaného světa minulého desetiletí, je právě takové rozhodnutí klíčového významu. Běžně by po tomto rozhodnutí následovalo vyřešení situace zadržovaných osob ze strany Spojených států. Evropská unie a Spojené státy bojovaly, a stále bojují, za dodržování lidských práv a respektování lidské důstojnosti, a měly by proto spíše spolupracovat, aby napravily chyby, kterých se dopustily.

Jsem přesvědčen, že před tím, než vzneseme otázku přijetí vězňů v Evropě, je absolutně nezbytné, abychom zveřejnili všechny informace týkající se možných teroristických aktivit, do nichž byli tito vězni zapojeni, nebo týkající se jejich případného členství v teroristických skupinách. Tyto informace musí být důkladně zkontrolovány a společně s nimi objektivně posouzeny možné reakce, které by mohl mít návrat těchto osob do svých domovských zemí. Oficiální žádost Spojených států je absolutně nezbytná a jsem přesvědčen, že rozhodnutí o přijetí vězňů musí náležet členským státům a že ti, kteří toto rozhodnutí učiní musí rovněž myslet na to, že tuto odpovědnost přijímají jménem Evropské unie.

Pokud se týká zmínky komisaře Barrota o Rumunsku – obvinění byla v minulosti vznesena bez jakéhokoliv odůvodnění. Rumunsko však odpovědělo na všechny dotazy evropských institucí, přijalo zástupce výboru pro CIA a dodalo všechny příslušné informace. Rumunský parlament provedl vyšetřování a předal jeho výsledky zúčastněným stranám. Jsem přesvědčen, že je to absolutně dostačující. Rovněž jsem přesvědčen, že Rumunsko adekvátně reagovalo na všechna bezdůvodná obvinění, která byla vznesena.

 
  
MPphoto
 

  Wolfgang Kreissl-Dörfler, (PSE).(DE) Pane předsedající, není pochyb o tom, že odpovědnost za Guantánamo leží na USA. Avšak je aktem solidarity poskytnout Baracku Obamovi pomoc a podporu při obnovení dodržování mezinárodního práva, pokud nás o to požádá. Mám tím na mysli Ujgury, kteří se nemohou vrátit do Číny. Avšak je také třeba, abychom vzali v úvahu osoby, které strávily pět nebo sedm let v Guantánamu. Nemůžeme rozhodnout, zdali chtějí, či nechtějí žít v USA. To je jejich volba. Například Mnichov a Ujgurové, kteří zde žijí, by byli připraveni přijmout Ujgury z Guantánama a poskytnout jim podporu a péči, aby se moli vyrovnat se svými traumatickými zážitky.

Jedna věc však musí být jasná. Není možné, aby bavorský ministr vnitra Joachim Hermann říkal: „Každý, kdo je držen v Guantánamu, musel spáchat trestný čin.“ Právo na presumpci neviny se musí uplatňovat i v tomto případě. Jako vrchní představitel policie by si měl zabalit své věci a odejít. V jiných zemích cvičíme policii, aby v rámci své práce dodržovala přesně toto právo na presumpci neviny a nedávala předčasně povel k palbě. O tom bychom měli pečlivě přemýšlet.

 
  
MPphoto
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE).(FI) Pane předsedající, Guantánamo a jeho tajné věznice především nikdy neměly být vytvořeny. Jsou to Spojené státy, kdo nese hlavní odpovědnost za uzavření tohoto vězení a za další zacházení s vězni, ale humanitární důvody a ohled na lidská práva podporuje jejich přijetí v členských státech. Každý členský stát by se měl na základě svých právních předpisů rozhodnout, zdali je přijme, či nikoliv.

Současně bych ráda této sněmovně připomněla miliony uprchlíků na celém světě a uprchlické tábory, kde lidé žijí již celé roky. Díváme se stranou, obracíme se k nim zády. Aktivní uvažování o lidských právech je naneštěstí v Evropské unii selektivní.

 
  
MPphoto
 

  Elmar Brok (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, pane místopředsedo Komise, pane úřadující předsedo Rady, v květnu jsem společně s panem Mannem a panem Ellesem navštívil Guantánamo. Bylo nám zcela jasné, že zřízení Guantánama představuje porušení mezinárodního práva a lidských práv.

Tehdy nově zvolená německá kancléřka paní Merkelová to rovněž prohlásila v přítomnosti prezidenta Bushe na své první návštěvě Washingtonu a také požadovala propuštění pana Kurnaze. Jsem přesvědčen, že rozhodnutí prezidenta Obamy je dobrým rozhodnutím a že nám pomůže obnovit důvěryhodnost Spojených států a celého západního světa. Proto musíme objasnit, že otázka důvěryhodnosti má velký politický význam.

Současně musíme zajistit, aby tamější vězni nebyli považováni za pokojné mírové protestanty a že podle toho také musí být souzeni. Během této rozpravy jsem měl někdy poněkud odlišný pocit. Musíme zajistit, aby Spojené státy přijaly v tomto ohledu hlavní odpovědnost a aby vysvětlily, proč nemohou přijmout mnoho z těchto vězňů. Domovské země těchto osob musí rovněž vysvětlit, proč je nechtějí přijmout, nebo musí vězni dokázat, že se nemohou vrátit do svých domovských zemí, protože by byli vystaveni závažnému pronásledování.

Po tom všem můžeme nyní začít uvažovat, zdali by Evropská unie měla některé vězně přijmout. To však bude možné, až v každém jednotlivém prošetříme rozsah rizika představovaného dotčenou osobou. Toto vyšetřování se nesmí odehrávat pouze na vnitrostátní úrovni, protože otevřené hranice v rámci Evropského společenství znamenají, že na posouzení bezpečnostních rizik, která tito lidé mohou představovat, musíme použít evropské normy.

Někdo dnes hovořil o uprchlících. Toto nejsou uprchlíci. Jsou to vězni a my musíme dokázat, že nejsou nebezpeční, pokud nebudeme chtít přijmout nezodpovědné riziko. Domnívám se, že bychom měli zajistit, aby byli přijati ti lidé, kteří mají vazby na naše členské státy, jako v případě pana Kurnaze v Německu nebo těch devíti lidí, tuším že ze Spojeného království. Domnívám se, že 60 osob již Evropská unie již přijala, a na to bychom neměli zapomínat.

 
  
MPphoto
 

  Ana Maria Gomes (PSE). – Pane předsedající, Portugalsko naléhavě požádalo o dohodu EU o přesídlení osob z Guantánama, což má strategický význam pro transatlantickou solidaritu a rovněž se bude jednat o humanitární gesto vůči osobám zbaveným obvinění, které podstoupily zadržení, mučení a byly zbaveny svých práv. Je to rovněž povinností 14 států EU, které se spolčily s Bushovou administrativou a staly se spolupachateli mučení na Guantánamu a v tajných věznicích, jak konstatoval tento Parlament. Evropská odpovědnost za porušování zásad právního státu a lidských práv nemůže být vymazána.

Předseda Barroso odmítl, že by věděl o spolupráci své vlády na převozu vězňů do Guantánama a tajných věznic, i když mu nikdo nevěří, že by jeho vojenské, policejní, zpravodajské a správní složky byly tak nekompetentní, že by umožnily USA, aby systematicky zneužívaly portugalský vzdušný prostor, portugalské výsostné vody a území.

Aby to objasnil, zveřejní pan Barroso poznámky ze schůzí svých diplomatických poradců s paní Condoleezzou Riceovou, když byl ministerským předsedou? Zveřejní pan Barroso právní stanovisko, o které tehdy požádal svého právního poradce pana Carlose Blanca de Morais, aby stanovil zvláštní plavební předpisy pro lodi proplouvající v blízkosti vojenských plavidel USA, které převážejí vězně v portugalských výsostných vodách?

 
  
MPphoto
 

  Panayiotis Demetriou (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, postoj Evropského parlamentu ke Guantánamu byl stanoven ve zvláštním usnesení z roku 2006. Guantánamo nikdy nemělo být vytvořeno a je třeba ho uzavřít. Postoj Evropského parlamentu k terorismu je stejně tak jasný. Chceme bojovat proti terorismu všemi zákonnými prostředky, nechceme bojovat proti terorismu porušováním lidských práv a mezinárodního práva. Je skutečností, že Spojené státy převzaly největší část zátěže boje proti terorismu. Učinily však také mnoho závažných chyb. Závažnou chybou bylo vytvoření Guantánama. Bylo velkou chybou zacházet se zadrženými tak, jak s nimi bylo zacházeno. Bylo velkou chybou převážet je tak, jak byli převáženi. To v tomto Parlamentu zaznělo. Dnes je důležité to, že prezident Obama učinil správné rozhodnutí o uzavření této věznice hanby, a toto rozhodnutí dobře vypovídá o Americe i odpovídá historii Ameriky a celého mezinárodního společenství.

Jaká bude účast Evropské unie? Evropská unie se zapojí tak, že bude chtít podporovat a pomáhat uplatňování tohoto správného rozhodnutí prezidenta Obamy. Avšak Evropská unie by tak měla učinit za jedné podmínky: že neohrozí bezpečnost svých občanů. To je základní požadavek a jakkoliv se členské státy rozhodnou, měly by se rozhodnout podle tohoto hlediska.

 
  
MPphoto
 

  Javier Moreno Sánchez (PSE). (ES) Pane Romevo, neobávejte se: španělská vláda bude spolupracovat, jak to činila vždy. Rád bych vás upozornil na to, že španělský ministr zahraničních věcí, Miguel Ángel Moratinos, byl první, kdo stanul před vyšetřovacím výborem, a byl první, kdo zodpověděl všechny otázky, včetně té vaší.

V tomto Parlamentu již po nějakou dobu odsuzujeme mučení a nehumánní, ponižující zacházení používaní na vojenské základně v Guantánamu ve jménu boje proti mezinárodnímu terorismu. Proto vítáme rozhodnutí prezidenta Obamy pozastavit soudní řízení na čtyři měsíce a jeho záměr uzavřít do jednoho roku věznici natrvalo.

Ale i přesto, že odpovědnost spočívá na vládě USA, nemůže se Evropská unie dívat stranou, ale měla by nabídnout svou pomoc, aby se zajistilo uzavření tohoto zadržovacího střediska.

Rovněž bychom měli posoudit možnost převzetí vězňů pocházejících ze zemí, kde není jistota dodržování lidských práv, pokud nás o to Spojené státy požádají.

Poté musíme předložit společnou evropskou odpověď, na níž se bude účastnit španělská vláda, a současně bude dodržován mezinárodní právní rámec a případ od případu bude posuzována právní situace každého občana, každého zadrženého – jeho původu, jeho zadržení a jeho stavu.

 
  
MPphoto
 

  Bogusław Sonik (PPE-DE).(PL) Pane předsedající, teroristé vyhlásili krutou, krvavou a nekompromisní válku naší civilizaci. Chtějí zničit náš svět, který je založen na dodržování lidských práv a úctě ke svobodě. Útok z 11. září ukázal, že jsou teroristé připraveni požít jakékoliv prostředky. Spojené státy se jménem nás všech ujaly ochrany svobodného světa. Úzká spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy je jedinou nadějí na úspěch a na zničení teroristických sítí. Je třeba, aby se Evropa cítila zodpovědná za válku proti celosvětovému terorismu.

Je správné, že ochránci lidských práv upozorňují na porušování těchto práv a na použití ponižujících metod při výsleších v Guantánamu. Tyto metody často obnášejí mučení. Je také správné upozorňovat na zadržení bez soudu a bez práva na obhajobu. Nesmí být používány žádné prostředky považované podle podepsaných mezinárodních úmluv za nepřípustné.

Nově zvolený prezident Spojených států již vydal nařízení zakazující používání mučení během výslechů osob podezřelých z terorismu. Je správné a vhodné interpretovat tento akt jako vítězství všech, kteří na tyto záležitosti upozorňovaly. Avšak podle stejného nařízení bude stále možné unášet teroristy a zadržovat je po krátkou dobu v tranzitních zemích. Stručně řečeno, respektování cti vězňů se zlepšilo, ale současně musí zůstat zachována možnost účinně zneškodnit teroristickou činnost, jinak bychom se ocitli v nebezpečí, že se staneme bezbrannými.

Rovněž bych rád tuto sněmovnu upozornil, že na stejném ostrově, kde se nachází zadržovací středisko Guantánamo, jsou lidé vězněni v podmínkách, které porušují všechny myslitelné normy. Tito lidé jsou odsouzeni k dlouholetým odnětím svobody, protože se opovážili vzepřít komunistické propagandě tyrana Fidela Castra.

Čečenský lid byl vyvražďován přímo před našima očima. Jak je mi dosud známo, Evropský parlament neustavil zvláštní výbor, který by se tím měl zabývat. Spojené státy uznávají, že nepřípustnost použití mučení, stejně jako nepřípustnost existence tajných věznic. To by měl být závěr debaty o tajných věznicích a tranzitních letech.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Ria Oomen-Ruijten (PPE-DE). (NL) Pane předsedající, boj proti terorismu musí být společným úsilím, k němuž by měly přispět všechny demokracie. To znamená nejen Evropa, ale i Spojené státy a další země.

Guantánamo neodpovídá právnímu režimu, protože podle právního režimu má podezřelá osoba, byť terorista, právo na ochranu a spravedlivý proces na základě našich společných hodnot.

Rozhodnutí prezidenta Obamy uzavřít zátoku Guantánamo ale nemůže být, a ani by nemělo být, případem, kdy se problém týká především Evropy. Kromě jiného jsou osoby ze zátoky Guantánamo vězni, a nikoliv lidé, se kterými je možné laškovat. Můžeme pomoci, ale pokud budeme pomáhat, není jiná možnost než tak uskutečnit za základě evropského rozhodnutí, evropských norem, které musíme společně stanovit. Měli bychom jasně uznat, že to zůstává americkým problémem, ve kterém můžeme prokázat pomoc už jen proto, že lidská práva jsou pro nás prvořadá.

 
  
MPphoto
 

  Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE).(EL) Pane předsedající, rozhodnutí nového prezidenta Spojených států o uzavření Guantánama bylo jeho prvním důležitým a pozitivním krokem a já jej srdečně vítám. Avšak prezident Obama nezrušil právo CIA věznit osoby podezřelé z terorismu na cizím území a umisťovat je do zadržovacích středisek. To je obzvláště znepokojivé a tato obava se musí odrazit ve společném usnesení. Avšak společné usnesení dvou nejsilnějších stran v Evropském parlamentu se o tom vůbec nezmiňuje, a proto jsem nucen hlasovat proti tomuto společnému usnesení.

 
  
MPphoto
 

  Genowefa Grabowska (PSE).(PL) Pane předsedající, jsem přesvědčena, že naše hluboce humánní usnesení pomůže snížit nepřátelství mezi Evropou a islámským světem. Žádám, aby bylo přijato, a to rovněž s ohledem na situaci mých spoluobčanů, kteří se stali oběťmi války proti teroru, války, kde platí „oko za oko, zub za zub“. Odkazují tím na polského občana, jemuž bylo 42 let a který byl unesen. Byl dopaden v hraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem. Je geologem, který tam pracuje. Od té doby je v této oblasti zadržován. Jeho rodina uvedla, že Piotr není pro vrcholné světové politiky významnou osobou, ale že věří, že bude učiněno vše možné, aby bylo zjištěno jeho propuštění.

Tímto vyzývám k využití tohoto zlepšení vztahů s islámským světem, rovněž z důvodu ochrany a obrany našich občanů.

 
  
MPphoto
 

  Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). (FR) Pane předsedající, všichni jsme bojovali za uzavření Guantánama všichni vítáme rozhodnutí prezidenta Obamy o uzavření této věznice hanby.

Nyní bychom neměli pochybovat o přijetí osob zadržovaných na Guantánamu. Jakožto Evropané věrni hodnotám ochrany lidských práv, se musíme vypořádat s naší odpovědností, naší povinností tyto bývalé zadržované osoby přijmout.

Existují zprávy, a tímto se obracím na Radu, existují zprávy v tisku, že některé členské státy neprojevují přílišné nadšení v otázce jejich přijetí. Proto bych vyzvala Radu, a zejména všechny zdrženlivé státy, aby akceptovaly příchod těchto zadržovaných osob na svá území.

Chtěla bych vám rovněž sdělit, dámy a pánové, že nejhorší, co bychom mohli udělat, by bylo, kdybychom nechali podporu souvisejícím s uzavřením Guantánama vyprchat, protože Evropa nebyla připravena tomuto požadavku vyhovět.

 
  
MPphoto
 

  Colm Burke (PPE-DE). - Pane předsedající, vzhledem k tomu, že se mnoho členských států spolupodílelo na výjimečném zacházení, jsem přesvědčen, že země EU, včetně Irska, nesou kolektivní odpovědnost k přijetí určitého počtu zadržených z Guantánama, kteří představují nízké riziko, od USA za účelem jejich přesídlení do Evropy.

Irský ministr spravedlnosti Dermot Ahern podmínil toto přijetí schválením ze strany EU, ale Irsko nemusí čekat na evropskou směrnici, aby se zde mohli zadržované osoby z Guantánama usadit. Můžeme o tom rozhodnout sami prostřednictvím dvoustranné dohody s USA, stejně jako to učinilo Portugalsko.

Irští ministři spravedlnosti a vnitra se v této záležitosti nechovají stejně, protože ministr Ahern nebyl podle všeho připraven zajít ohledně usazení zadržovaných osob tak daleko jako ministr Martin. Nyní je v tomto ohledu ze strany irské vlády potřebné soudržné vedení politiky. V duchu transatlantické spolupráce a za účelem boje proti mezinárodnímu by Irsko mělo napomáhat nové administrativě USA při uzavírání Guantánama.

 
  
MPphoto
 

  Ioan Mircea Paşcu (PSE). – Pane předsedající, EU žádala uzavření Guantánama již dlouho. Nyní toto rozhodnutí přijala nová administrativa USA a od evropských zemí se očekává, že prokáží solidaritu a tyto vězně převezmou. Avšak někteří se domnívají, že by tato solidarita měla být ukázána zejména zeměmi dříve uvedenými v tisku jako země, v nichž byla umístěna tajná zadržovací střediska CIA.

Rád bych ještě jednou zdůraznil skutečnost, že tato obvinění nebyla podpořena důkazy, a takové důkazy nebyly předloženy ani od té doby. To platí také pro pana Mateho, který nedokázal podat této vážené sněmovně důkaz podporující tato obvinění. Kromě toho obvinění nepotvrzují ani výsledky vnitřních vyšetřování. Využití případné krátké paměti lidí ohledně skutečnosti, že takový důkaz nebyl podán, z toho nečiní důkaz dnes. Nanejvýš se jedná o prostou cynickou manipulaci za podivnými účely.

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE).(CS) Pane předsedo, plán Baracka Obamy vyklidit Guantánamo vítá celý svět, protože je symbolem nelítostného zacházení s lidmi, kteří ovšem jsou krutými teroristy či podezřelými z nejtěžších zločinů. Někteří ale nejsou ani obžalováni a řádně souzeni. Obama učinil populární gesto a nyní řeší, kam s nimi. Měl by především přesvědčit americký Kongres, aby změnil zákony tak, aby mohli být vězni převezeni na půdu USA a některým dána nová identita. Je to náramně horký brambor, vždyť na 60 guantánamských vězňů se po propuštění vrátilo k teroristické činnosti, takže prozkoumat se musí každý jednotlivý případ. Jednání českého předsednictví o řešení Guantánama je i příležitostí zdůraznit, že dialog mezi USA, Evropou a Kubou ohledně změn na totalitním ostrově svobody začíná respektem k lidským právům, a to nejen vězňů na americké základně, ale zejména propuštěním týraných politických vězňů na Kubě a dosažením svobody slova a pohybu pro nevinné kubánské občany.

 
  
MPphoto
 

  Armando França (PSE).(PT) Samozřejmě se domníváme, že bychom měli být nadšeni z rozhodnutí prezidenta Obamy: rozhodnutí o uzavření věznice v zátoce Guantánamo, o zákazu mučení a o pozastavení vojenských soudů.

Mohu však ujistit svého kolegu poslance, který již není přítomen, že se Portugalsko ani portugalská socialistická vláda necítí vinny. Socialistická portugalská vláda nespolupracovala s Bushovou administrativou: právě naopak. Portugalská administrativa – portugalská vláda – právě teď prostřednictvím iniciativy ministra Amada otevřela možnost a povinnost Evropské unie a dalších demokratických zemí přijmout vězně ze zátoky Guantánamo, kteří nebyli obviněni. To je skutečně důležité a to musí být zdůrazněno jako příklad, který by měly následovat další členské státy. Je rovněž důležité, aby bylo zítra všemi stranami této sněmovny přijato toto usnesení, neboť jednota by tomuto usnesení mohla dodat větší váhu.

 
  
MPphoto
 

  Charles Tannock (PPE-DE). – Pane předsedající, Vytvoření věznice v zátoce Guantánamo byla ve své době pro Spojené státy nutností. Její uzavření je nyní záležitostí Spojených států. Jsem proti tomu, aby se členské státy samy zatáhly do nereálných právních komplikací a uložily na své bezpečnostní služby břemeno představované přijetím vězňů, kteří nejsou státními příslušníky EU a kteří byli dříve označováni jako nepřátelští bojovníci.

Nelituji zadržení nejnebezpečnějších teroristů, kteří zamýšleli zničit náš způsob života, pokud to u nich bylo prokázáno. Avšak hlavní stinnou stránkou Guantánama bylo, že se zde bránilo všem řádným soudním řízením proti osobám, které zde byly drženy. Řádné soudní řízení je bezpodmínečně jediným způsobem, jak vyřešit status guantánamských vězňů, kteří nejsou státními příslušníky EU.

Od chvíle, kdy byli vězni z Guantánama zajati Spojenými státy, je jejich odpovědností, aby je stíhaly u vlastních soudů, nebo aby je navrátily do jejich zemí původu, pokud budou nevinní. Pokud to prezident Obama myslí s zavřením Guantánama vážně, což vítám, a s ochranou Ameriky a jejích spojenců, mělo by se stát součástí jeho politiky.

 
  
MPphoto
 

  Alexandru Nazare (PPE-DE) . – (RO) Především bych chtěl, nehledě na podstatu a výsledek diskusí o věznicích CIA, přivítat zájem poslanců Evropského parlamentu a evropských občanů o svědomité dodržování lidských práv, nehledě na souvislosti.

Mučení je nepřijatelné a neexistují žádné výjimečné okolnosti, které by mohly tento fakt změnit. Avšak domnívám se, že je třeba učinit několik poznámek, dokud bude Rumunsko zmiňováno v této souvislosti. Chtěl bych vám připomenout, že dosavadní obviněné byla proti nám vznesena bez důkazů. Martinova zpráva je nejlepším příkladem tohoto postupu. Obsahuje obvinění Rumunska, jež jsou jak kontroverzní, tak nepodložená.

Rád bych zdůraznil tento precedent jako způsob, kterým jsou vznášena obvinění proti Rumunsku, protože to může poškodit i vnímání ostatních evropských států. Chtěl bych připomenout, že je nepřijatelné, aby byla v rámci této rozpravy jména členských států, jako je Rumunsko, bez omezení a soustavně pomlouvána.

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Rack (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, chtěl bych vyjádřit souhlas se všemi řečníky, kteří chtějí zajistit, aby Evropa vykonávala svou humanitární povinnost podporou zejména těch osob, které byly odsouzeny nehledě na skutečnost, že proti nim nebyl nalezen žádný důkaz. To jsou vzorové azylové případy.

Rád bych však požádal členské státy, aby se to nepokoušely uskutečnit samostatně, což bych rád zdůraznil především. Evropa se musí naučit mluvit jednohlasně a konat jednotně. To by nám mohlo umožnit vyhovět zájmům nové administrativy USA a oživit naše vnímání nás samých jakožto Evropské unie se společnými hodnotami, jež nás zavazují jednat společně.

 
  
MPphoto
 

  Ville Itälä (PPE-DE).(FI) Pane předsedající, sdílíme společnou touhu po uzavření zajateckého tábora v Guantánamu a nyní máme skvělou příležitost tak učinit, protože nový prezident Spojených států amerických vyjádřil stejné přání.

Hlavní odpovědnost samozřejmě leží na Spojených státech, ale doufám, že EU může postavit jednotnou frontu a že členské státy ukáží solidaritu a budou pružné tak, že přijmou tyto vězně do svých věznic tam, kde to bude možné a to bude v tomto ohledu odpovídat jejich vlastním pravidlům.

Připojili jsme se k boji proti terorismu, abychom bránili lidská práva. Nyní se musíme zapojit do pomoci Spojeným státům, abychom lidská práva bránili.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE).(PL) Dámy a pánové, tato záležitost má dvě strany. Na straně jedné je to právní postavení. Jsem přesvědčen, že občané určité země by měly být navrácení do své země původu. Možná by měl být vytvořen nějaký druh humanitárního programu pro případy, v nichž existují určité překážky, například politické pronásledování. Rovněž bych rád jasně prohlásil, že i pokud bude Portugalsko nebo jiná země souhlasit s přijetím 20 takových vězňů, tak to neznamená, že si tito lidé budou přát v Portugalsku nebo v jakékoliv jiné zemi. Unie je nyní jednotná, a tento problém musí být projednán. Konečně by měly být použity vhodné postupy, aby tyto osoby již nebyly dále stigmatizovány jako podezřelí nebo nebezpeční. Dokud nebudou zbaveni tohoto stigmatu, nikdo je nepřijme. To je závažný problém, který si zaslouží projednání. Uzavřu tím, že řeknu, že se tento problém týká hlavně Spojených států amerických.

 
  
MPphoto
 

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, nejprve bych vám rád poděkoval za tuto rozpravu. Jsem přesvědčen, že byla velmi užitečná. Kdybyste slyšeli rozpravu na posledním zasedání Rady během oběda, mohli byste vidět stejnou vůli pro vyřešení tohoto problému, ale rovněž uznání složitosti problému, o němž právě diskutujeme. Týká se ho morální a politický rozměr, ale také bezpečnostní a právní rozměr.

Všichni souhlasíme s tím, že rozhodnutí prezidenta Obamy o uzavření Guantánama bylo důležité a správné, což všichni oceňujeme a což schvalují skoro všichni zde přítomní. Ale nyní, když se zabýváme důsledky a možností vyjádření naší solidarity – a naším zájmem je v tomto ohledu jednat v rámci transatlantického souladu –, vidíme tento problém samozřejmě jako komplexní. Martin Schulz prohlásil, že nemůžeme bojovat proti terorismu a současně se dostat do konfliktu se základními právy. V tom má skutečně pravdu, ale Hartmut Nassauer řekl, že existují dva rozměry: jeden morální a druhý týkající se bezpečnosti. Má rovněž pravdu, a přesně proto to musí projednat ministři spravedlnosti a vnitra. Politického hlediska nejde jen o předvádění morální síly, pokud k tomuto problému přistoupíme mimo rámec viny. Je to mnohem složitější.

Graham Watson hovořil o potřebě řešit tento problém jednomyslně. Znovu má určitě pravdu, ale současně – protože je to rovněž právní problém a otázka pravomocí – nemůžeme nutit členské státy na požádání přijaly vězně z Gunatánama. Pokud byste měli řešit tento problém tím, že pozvete tyto zadržované osoby k sobě domů – představte si, že mátě odpovědnost ministrů vnitra – určitě byste přemýšleli dvakrát o způsobu vyřešení tohoto problému. Určitě si nemyslím, že by k němu měla Rada a členské státy přistupovat jako k handlování – to vůbec ne. Není to o tom, aby vlk nažral a koza zůstala celá. V jádru tohoto problému je jednoduše skutečnost, že rozhodnutí o uzavření Guantánama je samozřejmě především odpovědností Spojených států, tedy země, která toto zařízení vybudovala. Ale máme – a musíme mít – dobrou vůli vyjádřit solidaritu a spolupracovat na řešení tohoto problému.

Jedná se rovněž o taktickou debatu. Měli bychom to nabídnout na zlatém talíři, nebo bychom měli čekat, až bude podána žádost? I když neobdržíme žádost, musíme být připraveni jednat. Proto se tím začala intenzivně zabývat Rada dva dny po rozhodnutí prezidenta Obamy. Nemyslím si, že bychom mohli podceňovat bezpečnostní otázku – jak jste zdůraznili – neboť je prostou skutečností, že se někteří propuštění vězni opětovně zapojili do teroristické činnosti, a je jednoduše skutečnost, že jeden z těchto mužů, pan Saíd Alí Šihrí, zástupcem velitele Al-Kájdy v Jemenu. Takže USA musí začít pracovat na objasnění, co jsou tito lidé zač, a musíme se s nimi rozloučit.

Z právního hlediska se domnívám, že musíme vědět, že toto rozhodnutí o vydání cizích státních příslušníků do členských států EU, náleží do pravomoci těchto členských států. To je jedna úroveň. Avšak druhou úrovní je existující dohoda, že bychom měli pracovat na evropském rámci, jehož součástí budou rozhodnutí jednotlivých států. V dohodách ze Schengenu a Dublinu se požaduje evropský přístup, protože bezpečnost všech členů schengenského prostoru bude určitým způsobem ovlivněna rozhodnutími jednotlivých členských států. Existuje tedy vnitřní nutnost koordinovaného přístupu.

Kromě toho zkoumá EU možnost pomoci USA s přesídlením a rehabilitací bývalých zadržovaných osob v rámci třetích zemí.

Někteří z vás se ptali na rychlost: Můžeme jednat rychleji než dosud? Myslím, že bychom měli mít na paměti, že diskuse teprve začala. Je to jen týden. Otázky, které je třeba vyřešit, jsou opravdu složité a vyžádají si určitý čas, přestože sám prezident Obama požádal o přezkum dokumentů týkajících se vězňů a stanovil lhůtu jednoho roku pro uzavření Guantánama. Nikdo by neměl očekávat, že bude Rada připravena vyřešit všechny tyto složité otázky během pár dnů.

Kromě toho je třeba pamatovat na to, že hlavní odpovědnost za Guantánamo leží na Spojených státech. Přestože členské státy vyjádřily svou připravenost pracovat na koordinovaném přístupu, otázka má jak dvoustranný, tak jednostranný rozměr. Jasné stanovisko dotčených členských států o přemístění zadržovaných osob není stále ještě známo. Setkání ministrů spravedlnosti a vnitra, které se uskuteční tento měsíc, bude v tomto ohledu velmi užitečné. Mezitím bude protiteroristický koordinátor Gilles de Kerchove rovněž pracovat na různých opčních dokumentech.

Toto je tedy moje shrnutí ke Guantánamu, o němž se hovořilo nejdéle. Ke druhému tématu nezákonného zdržovaní, oblíbenému tématu pana Favy, pouze zopakuji to, co již mnohokrát řekli moji předřečníci: obvinění týkající se účasti národních bezpečnostních agentur; dohled nad těmito agenturami je odpovědností jednotlivých členských států a Komise nemá pravomoc jednat šířeji než dosud.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. (FR) Pane předsedající, Komise úplně sdílí postoje vyjádřené panem Vondrou.

Stejně tak bych rád řekl, že jsme po této dlouhé rozpravě dospěli k rozhodujícímu momentu v boji proti terorismu. Musíme se pokoušet nadále pokračovat v tomto boji s obnovenou morální autoritou celého západního společenství, v boji za současného dodržování základních hodnot a základních práv.

Evropa poté musí vést celé mezinárodní společenství směrem k vůli bojovat proti terorismu v duchu stejných základních hodnot, kvůli kterým se tento boj rozpoutal především. Jedná se klíčový rozhodující moment a prohlášení Parlamentu je v tomto ohledu velmi užitečné, protože předpokládá, že se na této významné změně budou podílet všechny členské státy.

Je pravda, že původní odpovědnost leží na Spojených státech. Musí ověřit status každé zadržené osoby před tím, než podají oficiální žádost o její přemístění do členského státu EU. To je opravdu zásadní podmínkou. Spojené státy nám musí pro každý případ zaslat srozumitelnou a odůvodněnou žádost. To je absolutně zásadní.

Konečně je to na každém členském státu, aby se rozhodl, jestli chce přijmout bývalou zadržovanou osobu z Guantánama, ale rozprava ukázala, že spolupráce na evropské úrovni je zjevně velmi, velmi žádoucí.

Při určování právního postavení bývalých zadržovaných osob bude přínosná spolupráce, která rovněž nebytná pro ochranu členských států v případě diplomatických nebo jiných žádostí ze zemí původu těchto zadržovaných osob. Tato koordinace bude potřebná pro uklidnění členských států, zejména těch, a tím myslím to, co říkal pan Nassauer, které se obávají o svůj veřejný pořádek a bezpečnost.

Koordinovaný evropský přístup by nám mohl poskytnou větší vliv při jednáních se Spojenými státy ohledně přístupu k postupům dokumentace a převozu. Poté bychom možná mohli přispět finanční pomocí k usnadnění přijetí v některých členských státech.

Rád bych řekl v přítomnosti pana Vondry, že budeme přirozeně úzce spolupracovat s českým předsednictvím. Společně s panem de Kerchovem také spolupracujeme na studijním dokumentu, který bude sloužit jako základ diskuse, která se bude konat na zasedání rady ministrů spravedlnosti a vnitra dne 26. února.

Rovněž zde uvedu, že bezpochyby využijeme naší návštěvy Washingtonu s panem Langerem, předsedou rady ministrů vnitra, abychom našim kolegům z USA položili všechny otázky týkající se uzavření Guantánama a vyplývající z něj.

Tuto otázku musíme projednat velmi seriózně a musíme učinit právní přípravy, abychom reagovali na žádosti USA případ od případu. To musíme brát velmi, velmi vážně současně s ohledem na tuto touhu po pozitivní spolupráci v tomto novém boji proti terorismu, což bude zahrnovat základní hodnoty, které nás sjednocují a musí sjednocovat světové společenství.

Děkuji vám všem.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Podle čl. 103 odst. 3 jednacího řádu jsem obdržel tři návrhy usnesení(1) o Guantánamu. Návrh usnesení o údajném využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů bude oznámeno později.

Rozprava je ukončena.

Hlasování o Guantánamu se uskuteční ve středu 4. února 2009 a hlasování o údajném využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů se uskuteční na příští schůzi.

 
  
MPphoto
 
 

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně.(RO) Rozhodnutí prezidenta USA Baracka Obamy o uzavření zadržovacího střediska Guantánamo má symbolický význam pro celý demokratický svět. Toto gesto zdůrazňuje, že válka proti terorismu, která je vedena na obranu západních demokratických hodnot, nesmí ignorovat přesně tyto hodnoty.

Proti terorismu se musí bojovat důrazně, ale musí být stále dodržována lidská práva. I ti, kteří jsou podezřelí ze spáchání závažných trestných činů, mají právo na řádný postup řízení u nezávislého soudu, podle jasného právního základu a obdržet trest úměrný jejich trestným činům.

Spekulace uvádějící Rumunsko v souvislosti s tajnými věznicemi CIA je zcela nepodložená. Nikdo není schopen prokázat jejich existenci v Rumunsku. Rumunsko je důvěryhodným spojencem USA v rámci NATO a účastní se boje proti terorismu, zejména v Afghánistánu. Rumunské orgány i veřejné mínění důrazně podporují dodržování lidských práv. Protože rumunští občané zažili hrubé zacházení během sovětské okupace a komunistické diktatury, neschvalují jakékoliv porušování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Nedávná rozhodnutí vlády Spojených států jednoduše potvrdila – jako kdyby to bylo nutné – to, co bylo již dlouho odsuzováno: existenci sítě únosů, mučení a nezákonného zadržování sponzorované USA.

Tato rozhodnutí nesmí sloužit k očištění odpovědnosti Spojených států a vlád zemí Evropské unie za systematické porušování mezinárodního práva a nejzákladnějších lidských práv.

Stejně jako dříve musíme požadovat úplné ukončení těchto nečestných praktik a vyšetření pravdivých okolností, včetně viny vlád EU týkající se využití jejich vzdušného prostoru a území pro věznění a převoz zadržovaných vězňů například na vojenskou základnu USA v zátoce Guantánamo. To je více než nezbytné s ohledem na zprávy, že tajné operace USA zvané „zvláštní zacházení“ – jinými slovy nezákonné zadržení a převoz občanů – nová administrativa USA nezpochybnila.

Kvůli tomu odmítáme jakoukoliv dohodu mezi státy nebo mezi Spojenými státy a EU týkající se „převozu vězňů“ zadržovaných v Guantánamu. To neznamená, že rozhodnutí a požadavky svobodně vyjadřované jednotlivci, konkrétně pro azyl v Portugalsku, nemohou být projednány v rámci dodržování národní suverenity, portugalské ústavy a mezinárodního práva, včetně práva na azyl.

 
  
MPphoto
 
 

  Esko Seppänen (GUE/NGL), písemně.(FI) Evropská unie se ukázala jako nesoudržné lhostejné společenství, když nevyvinulo žádnou stálou diplomatickou aktivitu v kontextu mezinárodních organizací, aby na základě lidských práv odsoudila nezákonnou činnost, do níž byly zapojeny Spojené státy americké.

Opatření nového prezidenta ukazují, že je tato činnost považována za nezákonnou a netolerovatelnou z etických i morálních důvodů. To vše se týká závazku EU na nezákonném jednání USA ve vleku bývalého prezidenta USA a nazírání tohoto závazku ze strany občanů EU, což znamená, že EU ztratila tvář a respekt. Ať se EU stydí za svou neschopnost jednat.

 
  

(1)Viz zápis.

Poslední aktualizace: 28. dubna 2009Právní upozornění