Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B6-0107/2009

Rozpravy :

PV 11/03/2009 - 3
CRE 11/03/2009 - 3

Hlasování :

PV 11/03/2009 - 5.20
CRE 11/03/2009 - 5.20
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


Rozpravy
Středa, 11. března 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

6. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

– Zpráva: Elisa Ferreira (A6-0063/2009)

 
  
MPphoto
 

  Richard Corbett (PSE). – Paní předsedající, vítám skutečnost, že se tato zpráva zabývá tím, co lze udělat pro povzbuzení ekonomik na evropské úrovni, zatímco většina nástrojů, které toto řeší, zůstává na vnitrostátní úrovni: 99 % veřejných výdajů je vnitrostátních, ne evropských; většina norem je vnitrostátních, ne evropských. Ale když se podíváme na to, co můžeme udělat na evropské úrovni, tak plán navržený Komisí na příspěvek ve výši 30 miliard EUR, včetně zálohových plateb ze strukturálních fondů a nových půjček od Evropské investiční banky, může a také představuje skutečný příspěvek k východisku z této krize.

Musíme také zajistit, že se v Evropě vyhneme protekcionismu. Přístup různých zemí typu „ožebrač svého souseda“ by oslabil náš společný trh a v dlouhodobé perspektivě by vážně poškodil vyhlídky na vznik pracovních míst a ekonomický růst. Naopak svoboda pohybu pracovníků a iniciativy, které mají pomoci podnikům v exportu uvnitř jednotného trhu, poskytnou impuls pro zotavení našeho hospodářství.

 
  
  

– Zpráva: Paolo Costa (A6-0102/2009)

 
  
MPphoto
 

  Carlo Fatuzzo (PPE-DE).(IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro společný text, jenž se zabývá zlepšením bezpečnosti těch, kdo se rozhodnou cestovat po moři. Myslím, že je velmi důležité dodat, že by mělo být více investováno do profesionality všech námořníků, kteří odpovídají za navigaci – od kapitána po hlavního mechanika, prvního lodníka, strážního důstojníka, kormidelníka a všechny námořníky –, protože životy a bezpečnost lidí na moři závisí na nich. Vyzývám proto k větší profesionalitě a lepším mzdám pro ty, kdo drží životy cestujících ve svých rukou.

 
  
  

– Zpráva: Saïd El Khadraoui (A6-0066/2009)

 
  
MPphoto
 

  Simon Busuttil (PPE-DE). (MT) O této zprávě bych rád řekl, že navzdory její iniciativě ve prospěch životního prostředí postrádala úvahu týkající se negativních a neúměrných dopadů, které by měla na regiony a země, jež jsou situovány na hranicích Evropské unie, jako je např. Malta. Tato iniciativa by potenciálně mohla přivodit prudké zvýšení cen v přepravě nákladů u dopravy realizované do těchto okrajových regionů a z těchto regionů. Tento vzrůst nákladů by mohl pro změnu vést k vyšším cenám produktů, které do těchto regionů nebo zemí vstupují nebo které je opouštějí. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 

  Leopold Józef Rutowicz (UEN).(PL) Paní předsedající, uvalení dalších poplatků na těžká nákladní vozidla představuje zvýšení zdanění. Nákladní doprava poskytuje služby celé ekonomice, včetně občanů. Její náklady mají vliv na cenu všech produktů, které spotřebováváme. V době, kdy čelíme krizi, jejíž konec je v nedohlednu, je zatížení silniční dopravy dalšími náklady za spotřební daň z paliv a dálničních známek vedle daní, které již musíme platit, společensky nezodpovědné.

Znečištění ovzduší, skleníkový efekt a nehody jsou do značné míry závislé na konstrukci vozidel a na systému silniční sítě. V posledních deseti letech bylo v této oblasti dosaženo značného pokroku a všichni jsme přínosy pocítili. Ve stávající podobě směrnici nepodporuji, protože vyžaduje radikální revizi

 
  
  

– Zpráva: Michael Cashman (A6-0077/2009)

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, především bych rád řekl, že zprávu pana Cashmana podporuji a děkuji mu za ni. Když vezmeme v úvahu, jaký byl původní návrh Komise, tak se v průběhu čtení v Parlamentu velmi zlepšila.

Musíme přijmout základní předpoklad, že je rozhodovací proces transparentní. Lidé musí mít možnost přístupu k dokumentům, protože to je jediný způsob, jak vzbudit důvěru, a s ohledem na to je velmi důležité, abychom se byli schopni dostat do situace, kdy mohou lidé vidět, jak proces přijímání právních předpisů postupuje. Co se týče dokumentů, je nutné uplatňovat transparentnost na každé správní úrovni.

Každý samozřejmě chápe, že existují oblasti, jako například záležitosti týkající se zdraví jednotlivce a tak dále, které musí zůstat soukromé, ale v legislativním procesu by mělo být vše transparentní a v tomto smyslu jsem s výsledkem spokojen a věřím, že poctivý a otevřený rozhodovací proces je cestou, jak můžeme získat důvěru lidí.

 
  
MPphoto
 

  Martin Callanan (PPE-DE). – Paní předsedající, nedávná zpráva, kterou vydala NNO se sídlem ve Spojeném království, Aliance daňových poplatníků, říká, že členství EU stojí ročně každého muže, ženu a dítě ve Spojeném království 2 000 britských liber.

Musím říci, že mnoho mých voličů na severovýchodě Anglie si myslí, že za tak velké peníze získávají bídnou protihodnotu. Proto zajištění veřejného přístupu k dokumentům evropských orgánů je to nejmenší, co by tito voliči očekávali výměnou za to, že každoročně EU dávají takové sumy peněz. V očích mnoha lidí zůstává EU velmi nejasným, jednolitým subjektem. Cokoliv můžeme udělat pro zlepšení přístupu, poskytování veřejnosti více informací o některých věcech, které by třeba někteří naši komisaři a jiní raději ponechali jako důvěrné, je velmi vítané.

Již teď vidíme ty, kteří byli ostouzeni a vyštváni ze svých zaměstnání za to, že odkryli důvěrné informace. Pokud by v první řadě byly všechny ty informace k dispozici, pak by možná mnoho z těch přehnaných reakcí nebylo nutných.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, jsem vděčný za možnost vysvětlit, jak jsem o této velmi důležité zprávě hlasoval. Všichni víme, že když jsou do citlivého politického vyjednávání zapojeny různé strany, je někdy zapotřebí diskrétnosti, aby nebyla dohoda zmařena. Ale o tom v tomto případě nehovoříme.

Nedávno probíhala jednání o Obchodní dohodě proti padělání a některé projednávané záležitosti zahrnují masivní narušení individuálních občanských svobod. Například padly návrhy, aby byly lidem při vstupu do jiných zemí prohledávány iPody a laptopy za účelem zjištění materiálu, který je chráněn autorskými právy. Mohli jsme o tomto otevřeně a transparentně diskutovat? Ne, protože tyto dokumenty byly drženy v tajnosti – možná z ospravedlnitelných důvodů, ale rozhodně z důvodů, kterým nerozumíme. Proto, abychom se mohli dostat k jádru problému, potřebujeme větší otevřenost a transparentnost.

Zcela se svým kolegou, panem Callananem, souhlasím, když říká, že to, že nebyly transparentní, není pro EU dobrým znamením.

 
  
  

– Zpráva: Jan Andersson (A6-0052/2009)

 
  
MPphoto
 

  Carlo Fatuzzo (PPE-DE).(IT) Rád bych poděkoval těm fanouškům, kteří dokázali tak dlouho neúnavně poslouchat. Paní předsedající, jsem jedním ze 74 poslanců EP, kteří dnes hlasovali proti zprávě pana Anderssona, ne proto, že jsem proti zaměstnanosti, ale protože tyto směrnice pro Evropskou unii, pro politiky členských států EU, výslovně nestanovují, že jednou z možností podpory zaměstnanosti je dovolit těm zaměstnancům, kteří chtějí a požádají o to, odejít do důchodu. Tato politika, která všude povinně zvyšuje věkovou hranici pro odchod do důchodu, jen připravuje mladé lidi o pracovní místa, když by ochotně nahradili ty starší pracovníky, kteří chtějí přenechat své pozice mladým.

 
  
MPphoto
 

  Martin Callanan (PPE-DE). – Paní předsedající, tato zpráva začíná chybným předpokladem: předpokladem, že co se týká politiky zaměstnanosti, EU ví vše nejlíp. Řada mých voličů by hluboce nesouhlasila; byli by raději, kdyby se EU od čehokoliv, co má co do činění s politikou zaměstnanosti, držela daleko. Domnívám se, že by má země měla ustoupit od sociální kapitoly EU.

Je víc než jen trochu ironické, že se EU snaží členským zemím předat svou moudrost v oblasti politiky zaměstnanosti, zatímco je zároveň zodpovědná za obrovský objem byrokracie a regulace, která v mém regionu a napříč Evropou přiškrtila mnoho podniků a zavinila obrovskou nezaměstnanost, kterou se teď snaží léčit.

Evropský sociální model je zastaralý, je zhoubný, zabraňuje vzniku pracovních míst a jedná proti podnikání. Bylo by pro EU nejlepší, kdyby se držela mimo politiky zaměstnanosti členských států a produkovala méně byrokracie a regulace. To by bylo to nejlepší, co bychom pro tvorbu většího množství pracovních míst v hospodářství mohli udělat.

 
  
  

– Návrh rozhodnutí o článku 139 jednacího řádu (B6-0094/2009)

 
  
MPphoto
 

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, pro tento návrh jsem hlasoval, protože odsunuje hloupé, naprosto zbytečné plýtvání dalšími penězi na překladatelské služby, pokud se týče irštiny.

Býval bych dal přednost úplnému zvrácení tohoto pošetilého plýtvání. Ale alespoň se našim daňovým poplatníkům ušetří něco z toho zbytečného mrhání.

Minimální používání irštiny v této sněmovně je zřejmé, i když nás slečna de Brúnová v rámci svého agresivního republikánského programu může v tomto mrtvém jazyce počastovat a je jedinou úlevou, že téměř nikdo, kdo si online naladí Parlament, nerozumí ani slovu z toho, co říká. Ujišťuji vás, že o mnoho nepřicházíte.

Její kolegyně z Sinn Féin, slečna McDonaldová, se nedostala dál než ke koktavé, lámané irštině, ale i v tomto případě mrháme penězi na překlady.

 
  
  

– Zpráva: Magda Kósáné Kovács (A6-0038/2009)

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – Paní předsedající děkuji paní Kovácsové za poučnou a užitečnou zprávu o situaci Romů.

Jak všichni víte, romská populace se neustále rozšiřuje a stává se z ní velká a vlivná síla napříč Evropou. Tato skupina 10-12 milionů lidí patří na kontinentu k nejchudším, má ale nesmírný potenciál.

Jako Evropané a poslanci Evropského parlamentu, jenž byl založen na pilíři rovnosti, musíme co nejrychleji na tento problém reagovat. Nepřetržitý útisk jedné z největších menšin Evropy je hanebný a zbytečný. Při lepší regulaci a vyšším stupni spolupráce mohou být národy schopny poskytnout tomuto obrovskému množství pracovníků práci. S hrozící ekonomickou krizí mohou být Romové schopni vyřešit některé z nejhlubších problémů Evropy. Navíc předsudky vůči těmto lidem a jejich ponižování už trvají příliš dlouho. Rovná práva a příležitosti musí být poskytnuty všem občanům Evropy včetně Romů.

Zrovna počátkem tohoto měsíce byli v Maďarsku dva Romové zastřeleni jako zvířata, když se snažili uniknout ze svého hořícího domu. Jak je možné, že ve sjednocené Evropě existují podobné případy?

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI). (NL) Paní předsedající, hlasoval jsem proti Kovácsově zprávě, protože celou zprávou prostupuje poraženecké myšlení a protože si myslím, že menšinové skupině, jakou jsou romští cikáni, by se lépe posloužilo strategií, která by jim pomohla přijmout více odpovědnosti za vlastní osud.

Samozřejmě také sdílím názor všech, že by se s Romy mělo korektně zacházet, ale většinu problémů, jež jsou ve zprávě zmiňovány, lze přisoudit životnímu stylu, způsobu života, jaký si tito lidé aktivně vybrali. Můžeme přijmout jakékoliv množství zpráv a usnesení a vydat tolik peněz, kolik jen chceme, ale na místě to situaci nezmění ani o chlup.

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI). (NL) Paní předsedající, za dobu svého působení jsem v tomto Parlamentu slyšel hodně politicky korektních nesmyslů, které byly vždy schváleny velkou většinou, ale podle mého názoru tato zpráva předčila všechny. Pokud už má tento Parlament v úmyslu plést se do sociální situace Romů a jejich přístupu na pracovní trh, bylo by to tak mnoho žádat o alespoň minimální objektivitu?

Pravdou je, že problémy cikánů jsou většinou prostým výsledkem jejich vlastního odmítání se přizpůsobit společnosti, ve které žijí, zejména co se týče vzdělání a odborné výchovy. Po desetiletí jsme pumpovali miliony eur do všech možných programů plných idylických, ale většinou nerealistických nesmyslů v duchu této zprávy. Bez úspěchu. Není tedy načase, abychom je přestali hýčkat a podívali se na skutečné příčiny problémů, než přijdeme s řešeními?

 
  
  

– Zpráva: Herbert Reul (A6-0035/2009)

 
  
MPphoto
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Paní předsedající, ačkoliv představovala pozměněná verze zlepšení, stejně jsem tuto zprávu předloženou z vlastního podnětu podpořila jen s těžkým srdcem, protože nebyla soudržná s balíčkem zaměřeným na klima a energetiku, který byl v této sněmovně 17. prosince 2008 schválen velkou většinou.

Jenom abych vám připomněla: moje vlastní zpráva o evropské směrnici o systému obchodování s emisemi, která tvořila základ tohoto balíčku, byla schválena 610 hlasy, zdrželo se 60 a 29 hlasů bylo proti. Nemusím ani říkat, že pan Reul mezi těmi 610 poslanci z 699, kteří mou zprávu podpořili, nebyl.

Při jakýchkoliv zmínkách o vrtech v Severním ledovém oceánu nebo průzkumu alternativních zdrojů ropy, jako jsou dehtové písky, jsem zdrženlivá. Uplynulé měsíce nám ukázaly, že význam energetické bezpečnosti ještě nikdy nebyl tak naléhavý. Spolupráce, která je zapotřebí napříč EU a nutnost využít stimulačních balíčků, které jsou v současnosti zaváděny téměř všemi členskými státy a Komisí, zdůrazňuje potřebu investic do obnovitelných zdrojů, abychom zvýšili naši energetickou bezpečnost, snížili naše emise oxidu uhličitého a abychom se zbavili své velké závislosti na fosilních palivech, i když po odsouhlaseném časovém rámci.

 
  
MPphoto
 

  Martin Callanan (PPE-DE). – Paní předsedající, byl jsem stínovým zpravodajem Sacconiho zprávy o emisích oxidu uhličitého z osobních vozidel a z práce, kterou jsem na této zprávě odvedl, vidím, že opravdu musíme snížit naši závislost na ropě.

Musíme snížit tuto závislost, protože většina zdrojů ropy se nachází samozřejmě ve velmi nestabilních a nevkusných částech světa. Příliš dlouho udržovala naše žízeň po ropě při životě režimy, které jsou vysoce nepřátelské vůči všemu, co představujeme, vůči našim vlastním zájmům a vlastním hodnotám, zejména pokud se týče lidských práv a řádné veřejné správy.

Samozřejmě musíme zejména snížit naši závislost na ruských zdrojích ropy. V minulosti Rusko ukázalo, že se nebude ostýchat využít své kontroly nad našimi zdroji energie k dosažení svých politických a ekonomických cílů, a my musíme udělat vše pro to, abychom mu v tom zabránili a abychom snížili naši závislost na ropě.

 
  
  

– Zpráva: Georg Jarzembowski (A6-0055/2009)

 
  
MPphoto
 

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, zdržela jsem se hlasování o této zprávě, protože jsem přesvědčena, že nejde dostatečně daleko. V této sněmovně jsme se již dříve zavázali, že snížíme emise. Doprava hraje klíčovou úlohu v boji proti klimatickým změnám a měli bychom jí pomoci splnit závazky, které má, ale tato zpráva pro to dělá jen málo.

Je to škoda, protože obsahuje některé dobré návrhy. Poplatky za hluk z nákladních vlaků berou v úvahu širší dopady dopravy na životní prostředí a dobře zapadají do návrhů týkajících se snížení hlučnosti pneumatik.

Daleko více se však mohlo udělat pro letecké odvětví. Je zvláštní, že zpráva zmiňuje železniční, námořní a říční dopravu, ale zanedbává toto odvětví, které je jedním z hlavních producentů emisí oxidu uhličitého. Při hlasování o zprávě jsem se zdržela proto, že je v této i dalších oblastech bezzubá.

 
  
  

– Návrh usnesení B6-0107/2009 (Lisabonská strategie)

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, Lisabonská strategie stojí za podporu, ale je v tomto ohledu nutno říci, že myšlenka, že by Evropa mohla být do roku 2010 přední světovou znalostní ekonomikou, se neuskuteční. Jsme teď v roce 2009, a pokud chceme něčeho dosáhnout, měli bychom velmi brzy nalézt správný typ celoevropského závazku. Pak bychom mohli tohoto cíle dosáhnout do roku 2020 nebo 2030.

Hlavně to znamená, že zde velmi brzy musí vzniknout celoevropský závazek k odbornému vzdělávání a výzkumu. V současnosti máme na krku ekonomickou recesi a uprostřed tohoto poklesu musíme pamatovat na to, že máme-li mít adekvátní úroveň kvalitních lidských zdrojů – pracovní síly pro naše pracovní trhy –, budeme muset investovat zejména do odborné přípravy a vzdělávání učitelů. Toto je prioritou, pokud chceme opravdu dosáhnout cílů Lisabonské strategie.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI). (NL) Paní předsedající, zdržel jsem se hlasování o usnesení o Lisabonské strategii, ačkoliv je toto usnesení v celku velmi vyvážené, předkládá přesnou diagnózu situace a také obsahuje mnoho návrhů, jež plně podporuji. Zdržel jsem se však hlasování, protože bylo opět nadneseno téma notoricky známých modrých karet pro ekonomické přistěhovalectví, a získává výraznou podporu právě v době, kdy přes 20 milionů lidí v Evropské unii čelí nezaměstnanosti, která v důsledku ekonomické krize ještě vzroste.

Přesně v takovýchto dobách bychom se měli přestat uchylovat k snadnějším krátkodobým řešením, jako například zase lákat spousty ekonomických přistěhovalců do Evropské unie. Místo toho musíme investovat do odborné přípravy a rekvalifikací lidí, kteří jsou v současné době nezaměstnaní, a neponechávat je raději sobě samotným ve prospěch přílivu nových přistěhovalců.

 
  
MPphoto
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, nemohu si vzpomenout, jak jsem o Lisabonské strategii hlasoval. Myslím, že je úplně bezcenná, protože Evropa měla být přední znalostní společností do roku 2010. Přes 10 let jsem seděl v této sněmovně a říkal jsem si, jak se k tomuto cíli dostaneme, když schvalujeme směrnici za směrnicí, které dusí podnikání a příležitosti a ve skutečnosti povzbuzují podniky, aby odešly pryč z evropského kontinentu.

Když jde o podobné zprávy, jsem vždy zdrženlivý. Jak jsem dnes několik hodin seděl v této sněmovně a hlasoval o uvalování další regulace na podniky i lidi, cítím, že v této sněmovně jdeme špatným směrem a že musíme okamžitě udělat obrat o 180 stupňů.

 
  
MPphoto
 

  Martin Callanan (PPE-DE). – Paní předsedající, souhlasím s mnohým, co řekl můj kolega, pan Heaton-Harris. Jak správně uvedl, Lisabonská strategie EU zavazuje k tomu, aby se do roku 2010 stala, poněkud ironicky, nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa. Do termínu, který jsme si sami stanovili, zbývá jen jeden rok a nebudu v této sněmovně jediným, kdo pochybuje a stává se více než trochu skeptickým k tomu, zda se kdy k tomuto cíli dostaneme.

Stále schvalujeme usnesení a Komise stále vytváří strategické dokumenty, které nám říkají, jak se k tomu cíli dostaneme. Zdá se ale, že k němu nikdy nedorazíme.

Obsah Lisabonské strategie byl vždy hodně mimo možnosti EU jej realizovat a v mnoha ohledech v rozporu s celým étosem EU posledních 50 let, protože, jak nám připomněl pan Heaton-Harris, většina regulace v oblasti zaměstnanosti a ekonomiky způsobuje více problémů při dosahování cílů Lisabonské strategie než cokoliv jiného. Neustále nakládáme více a více zátěže a směrnic, které vyhánějí průmysl z Evropy, a nemáme vůbec žádnou šanci některý z cílů Lisabonské strategie naplnit. Je načase, abychom k sobě byli upřímní a přiznali si to.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, počáteční cíle Lisabonské strategie zavázaly Evropu k tomu, aby do roku 2010 vytvořila znalostní ekonomiku. Mám pro nás všechny v této přeplněné sněmovně novinku: nemáme čas. Možná jste si toho nevšimli, ale udělali jsme doposud jen velmi malý pokrok.

Než jsem se stal politikem, spolupracoval jsem s mnoha inovátory a pomáhal řadě začínajících podniků. Přijít do světa evropské politiky a vidět, jak nakládáme s inovacemi, byl skutečný rozdíl. Když se tady zabýváme inovacemi, máme výbory, máme strategické dokumenty, máme hlasování, máme vše, jen ne inovace, tedy pokud nepovažujete vytváření dalších papírů za inovaci.

Když mluvíte s inovátory tam venku, s lidmi, kteří tvoří bohatství v Evropské unii a ve světě, jediné, co od vlád chtějí, je, aby nepřekážely. Je načase, aby drancující vlády přestaly vysávat životadárnou krev z podniků.

 
  
MPphoto
 

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, s těžkým srdcem vystupuji opět na téma Lisabonu. Obvykle zde nemluvím jen proto, abych byla negativní. Věřím, že Evropská unie hovoří o Lisabonské strategii věrohodně. Dnes, téměř 10 let od summitu, má ale hodně daleko do věrohodného konání.

Slýcháme hodně vřelých slov o potřebě kvalifikované pracovní síly, která se bude schopna přizpůsobit ekonomickým otřesům, jakým dnes čelíme. V Evropě ale stále čelíme chronické krizi dovedností. V mém regionu, v západním Midlands, se vzdělávání pracovní síly rodí obzvláště bolestivě a zdlouhavě. Bohužel máme ten největší podíl potřebných nedostatkových dovedností z britského regionu. Vyzvala bych proto Komisi, aby nepouštěla ze zřetele strukturální reformy potřebné k oživení Lisabonské strategie v době, která je sužována ekonomickými zmatky, vyššími cenami ropy a komodit a pokračujícími nepokoji na finančních trzích.

 
  
  

Návrh usnesení B6-0134/2009 (Klimatické změny)

 
  
MPphoto
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, důvodem, proč chci vysvětlit hlasování o této konkrétní zprávě, je, že nemohu uvěřit pokrytectví této sněmovny, když o klimatických změnách mluví tak, jak o nich vždy mluví.

Proč je tato sněmovna pokrytecká? Tak se rozhlédněte. Jsme v naší druhé sněmovně. V Bruselu máme naprosto dokonalou sněmovnu. Měsíčně jsme zde jen tři nebo čtyři dny. Připouštím, že tento měsíc budeme mít ještě jedno dílčí zasedání, ale jen do průměru k jednomu z 12 zasedání, které musíme mít.

Přemístili jsme sem stovky lidí z jejich normálních pracovišť. Cestují a při cestě sem produkují emise oxidu uhličitého. Jsme pravděpodobně nejméně zeleným parlamentem, který existuje. Když jsem sem přišel, tento parlament měl být bez papírů, ale když se rozhlédnete, všechny naše stoly jsou papírem pokryty. Jsme v tomto směru nejpokrytečtější sněmovnou, jakou znám.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, zcela souhlasím s pocity, které můj předřečník vyjádřil. Měli bychom zvážit skutečnost, že má Evropský parlament dvě sněmovny – ve Štrasburku a v Bruselu –, a máme také tři místa, včetně jednoho v Lucemburku, o nichž lidé často nemluví. Nejen že v Lucemburku budujeme nový blok, který povede k ještě většímu množství emisí oxidu uhličitého, jenž také může přispět ke klimatickým změnám – nebo ne, v závislosti na tom, co si kdo o tomto tématu myslí –, je ale také od nás prostě pokrytecké pokračovat v rozpravách o klimatických změnách a fungovat zároveň ze tří pracovišť.

Ale i kdybychom nakonec pracovali jen z jednoho – z Bruselu –, když v noci jdete po ulicích Bruselu a podíváte se z Place du Luxembourg směrem k budově Evropského parlamentu, uvidíte tento velký rozsvícený maják pokrytectví. Pokud máme v úmyslu řešit klimatické změny, je načase, abychom si dali do pořádku náš vlastní dům.

 
  
  

– Návrh usnesení B6-0133/2009 (Politiky zaměstnanosti)

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI). (NL) Paní předsedající, toto usnesení je plné dobrých úmyslů, ale měli bychom se ptát sami sebe, zda podobné usnesení něco změní.

Například je mimo mé chápání, že usnesení o politikách zaměstnanosti, pokud je toto v evropské kompetenci, čemuž nevěřím, se rozhodne ignorovat velmi základní otázky, jako například: kolik lidí je v současnosti v Evropské unii nezaměstnaných? Stále ještě 20 milionů nebo je to – pravděpodobněji – téměř 25 milionů?

Otázka zní: stále se Komise pevně drží svého ostudného nápadu dovést do Evropské unie 20 milionů nových přistěhovalců? Otázka zní: zruší konečně Komise svá náborová střediska v zemích jako Mali a Senegal, aby neimportovala ještě více nezaměstnanosti? Takové otázky jsme v usnesení očekávali, a ne bezvýznamný seznam dobrých úmyslů, kterým se bohužel usnesení stalo.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, opět se bavíme o něčem, pro co děláme jen málo, a tím je politika zaměstnanosti. Jednou mi kolega řekl, že když Evropský parlament mluví o zaměstnanosti, ve skutečnosti tvoří daleko více nezaměstnanosti, než by se očekávalo. Musíme si to připustit, a pokud máme tvořit pracovní místa, musíme osvobodit ty, kdo tvoří bohatství. Musíme jim umožnit udržovat jejich duch svobodného podnikání, vytvářet bohatství, vytvářet pracovní místa.

Ale co tu vlastně děláme? To, o co usilujeme regulacemi a rozpravou, je odradit samotného ducha inovace, samotného ducha podnikavosti, a dnes jsme v tom pokračovali. Zrovna dnes pan Schulz – což je muž, s kterým často nesouhlasím, ale ne dnes – hovořil o sociální demokratizaci EP. Nyní, kdy ten den přišel, víme, že pokud se týče vytváření nových pracovních míst v Evropě, jsme odsouzeni k neúspěchu.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (NI). – Paní předsedající, všimla jste si, že harmonizace politiky se vždy děje tím stejným směrem? Více integrace znamená vždy více zasahování.

Nebo to pojměme jinak: pluralismus zaručuje konkurenceschopnost. Pokud máte konkurenční státy s různou úrovní daní, pak můžete vlastní daně zvednout jen do určité míry, než začnou peníze odcházet do zahraničí. Pokud máte konkurenční státy s různými politikami zaměstnanosti a různými sociálními politikami, můžete svůj pracovní trh regulovat jen do určité míry, než pracovní místa začnou opouštět vaše hranice.

V dobrých letech mohla Evropská unie tyto skutečnosti přehlížet a mohla za svými zdmi budovat vysoce regulovaný a centralizovaný trh. Ala tyto dobré roky skončily. Nyní riskujeme, že se odřízneme od dynamičtějších ekonomik, staneme se chudými a bezvýznamnějšími a nakonec, podobně jako Tolkienův Eldar, odejdeme na západ a ztratíme se.

 
  
  

Zpráva: Luis de Grandes Pascual (A6-0097/2009)

 
  
MPphoto
 

  Richard Corbett (PSE). – Paní předsedající, všiml jsem si, že alespoň někteří z těch, kdo pomlouvali veškerou evropskou legislativu, ať to bylo cokoliv, hlasovali ve prospěch třetího námořního balíčku, balíčku, který vítám, protože zvyšuje ochranu zdraví a bezpečnost osob plavících se na lodích; a konečně sníží náklady, protože zachrání životy a učiní bezpečnostní systémy různých členských států navzájem kompatibilní, takže se stanou výkonnějšími, účinnějšími a méně nákladnými, přičemž zároveň zlepší ochranu zdraví a bezpečnost. Vítám přijetí tohoto balíčku, jenž bude mít význam pro bezpečnost stovek mých voličů v hrabství Yorkshire a Humber.

 
  
  

– Zpráva: Elisa Ferreira (A6-0063/2009)

 
  
MPphoto
 

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem byla příjemně překvapena, že naše návrhy proti daňovým rájům byly sněmovnou přijaty. Také jsem podporovala široký rozsah věnovaný v této zprávě řešení současné krize.

Jednou stránkou, na kterou se chci zaměřit, je plán na obnovu. Musíme se ubezpečit, že pro lidi stále máme jistá pracovní místa a udržitelná povolání, až začne mít ekonomika lepší výkon, a podporovat klíčová odvětví, jako je například automobilový průmysl. Automobilové odvětví představuje model toho, jak by se měl tradiční průmysl v nadcházejících letech adaptovat. Nedávno jsem navštívila automobilku Jaguar Land Rover v mém volebním obvodu, kde jsem viděla, jak společnost sama sebe proměnila ve světového lídra v automobilových technologiích šetrnějších k životnímu prostředí, a kde nová pravidla pro schvalování typu vozidla, která jsme v této sněmovně přijímali, byla vřele vítána.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (NI). – Paní předsedající, opět se oddáváme fantazii, že se můžete proutrácet z dluhu a vydávat zákony proti recesi. V nejlepším případě se topíme v sebeklamu; v nejhorším se vědomě dopouštíme klamání našich voličů.

Pravdou je, že nic nemůže zastavit tuto korekci: úrokové sazby byly drženy příliš dlouho příliš nízko a nyní, když byl vzduch do balonu napumpován, zase vyjde ven. Mohli bychom se pokusit zachránit některé z obětí, ale místo toho předstíráme, že můžeme událost zastavit. Dluh zaplatí naše děti, ale ty ještě nenarozené a nepočaté, a málokde více než v mé zemi, kde se každé dítě rodí s dluhem 30 000 GBP, a to kvůli nekompetentnosti a bezuzdnosti své vlády.

Jak říká náš národní básník: „Ta drahých duší země předrahá, ... teď v nájmu jest – umírám slovem tím – jak statek aneb dvorec mizerný“.

A teď se ještě k tomu národnímu dluhu od nás očekává, že přispějeme do těchto evropských programů obnovy. Zakončuji opět slovy našeho národního básníka: „Zabraňte tomu, postavte se na odpor, ať se tak nestane, aby na vás děti, vnuci, nevolali: Běda!“

 
  
MPphoto
 

  Jean-Claude Martinez (NI). (FR) Paní předsedající, jako příklad velkého mezinárodního finančního zločinu lze samozřejmě uvést Madoffův skandál, ale také spekulaci se zemědělskými surovinami, která se stala v roce 2007.

Proto celé zástupy právních odborníků, včetně kanceláře Carlose Sotela ve Španělsku a sítě velkých kanceláří, navrhly vytvoření mezinárodního finančního soudního dvora.

Mohli bychom navíc jen rozšířit mandát Mezinárodního trestního tribunálu, aby zahrnul i významné finanční trestné činy, protože v roce 2007 zemřely miliony dětí v důsledku spekulací se zemědělskými produkty. Jednalo se o finanční Dárfúr.

Tento mezinárodní finanční soudní dvůr by měl pravomoc vyšetřovat spekulace, spekulanty, provádět inspekce v daňových rájích, regulovat a trestat viníky.

Toto je testem opravdovosti Baracka Obamy, prezidenta Sarkozyho a ostatních vedoucích představitelů. Toto je politický vzkaz vyslaný veřejnosti a bude to první fází celosvětové organizace, celosvětového jevu a globální léčby celosvětové ekonomické krize.

 
  
  

– Zpráva: Evgeni Kirilov (A6-0075/2009)

 
  
MPphoto
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, je příjemné v takovýchto rozpravách hovořit po panu Corbettovi, protože pan Corbett se na tomto místě nikdy nemýlí; je často zmatený, jako dnes, uvádí chybná vysvětlení hlasování ve špatnou dobu, ale samozřejmě, nikdy se nemýlí! Často si však říkám, zda v této sněmovně víme, co je reálná ekonomika. Je reálnou ekonomikou parta úředníků a byrokratů, včetně nás, kteří píšeme zákony, jež jiní lidé musí zavádět, jako třeba státní správa ve Velké Británii, kde nám v posledních 10 letech roste veřejný sektor daleko rychleji než privátní sektor? Nebo jsou reálnou ekonomikou lidé, kteří vykonávají práci, inovují a začínají vlastní podnikání? Jen se ptám sám sebe, zda jde tato zpráva tím správným směrem. Vzhledem k tomu, že jsem ji četl, jsem si celkem jist, že nikoliv.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (NI). – Paní předsedající, my v této sněmovně víme, možná lépe než někteří venku, v jaké míře se Evropská unie stala mechanismem pro masivní přerozdělování bohatství.

Po dlouhou dobu systém velmi dobře fungoval, protože do hrnce přispíval jen velmi malý počet lidí. Po většinu historie Evropské unie jedinými dvěma čistými přispěvateli do rozpočtu bylo Spojené království a pozoruhodně i Německo.

Věci se ale nyní změnily a peníze docházejí. Viděli jsme to živě doložené na summitu před dvěma týdny, kdy maďarský předseda vlády požadoval 190 miliard EUR na vyplacení dluhů střední a východní Evropy a německá kancléřka mu nikoliv nejasně sdělila, že peníze nejsou a nebudou.

Němečtí daňoví poplatníci (a to je jen zřídka bráno na vědomí) vždy celý systém podpírali. Integrace spočívá na jejich trpělivosti a oni už to prohlédli. Již nereagují na nevyřčené výzvy směrem k historické odpovědnosti. Jsou to vnímaví, rozumní lidé a poznají samoúčelný argument a postřehnou vydírání, když ho uvidí. Pokud si myslíte, že se mýlím, tak je nechte, ať si udělají referendum; ať každý udělá referendum: dejte Lisabonskou smlouvu k hlasování. Pactio Olisipiensis censenda est!

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

– Zpráva: Geringer de Oedenberg (A6-0060/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Geringerové de Oedenbergové o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu (kodifikované znění). Vzhledem k tomu, že se jedná jen o kodifikaci dříve existujícího právního textu a neobsahuje žádné zásadní změny samotného textu, domnívám se, že bychom měli podpořit návrh Komise a doporučení právních služeb Parlamentu, Rady a Komise.

 
  
  

– Zpráva: Díaz de Mera García Consuegra (A6-0106/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Zdržel jsem se hlasování o zprávě pana Díaze de Mera Garcíi Consuegrery o úpravě základních platů a příspěvků pro zaměstnance Europolu. S názorem zpravodaje na toto téma souhlasím jen částečně, a tak si nemyslím, že je vhodné, abych k tomu zaujal stanovisko.

 
  
  

– Zpráva: Reimer Böge (A6-0106/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu.

Jsem přesvědčen, že přírodní katastrofa, která zasáhla Rumunsko, nemůže projít bez povšimnutí. Rumunsko ze záplav vyšlo vyčerpané, nejen ekonomicky a co do životního prostředí, ale také sociálně.

Zprávy o osobních příbězích lidí jsou srdcervoucí – rodiny přišly o svůj majetek a vlastnictví, z čehož mnohé bylo plodem celoživotní tvrdé práce.

Mnoho organizací pracuje již na místě, ale nadešel čas i pro instituce a osobně pro poslance této sněmovny, aby k této záležitosti opravdu něčím přispěli.

Vítám proto názor Rozpočtového výboru a doufám, že 11 785 377 EUR z Fondu solidarity bude pro Rumunsko uvolněno co nejdříve, aby se obyvatelstvo pozdvihlo ekonomicky, z hlediska životního prostředí i sociálně.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. (PL) Princip solidarity je principem, který je pro Evropskou unii nepochybně základní a nepochybný. Je to přesně tento princip, jenž existuje nejen na papíře, který odlišuje EU od jiných mezinárodních organizací. Praktickým výrazem tohoto principu je nepochybně Fond solidarity, jenž byl založen v roce 2006 v souladu s interinstitucionální dohodou a za účelem omezit negativní následky velkých přírodních katastrof. Je dobře, že fond funguje a že minulý rok z něj mělo prospěch pět zemí. To je důkazem toho, že když budeme čelit tragédii, žádný členský stát nezůstane osamocen. Záplavy, které v červenci 2008 postihly pět oblastí severovýchodního Rumunska, způsobily vážné materiální ztráty (0,6% HNP) a narušily životy více než dvou milionů lidí v 214 oblastech.

V této situaci považuji žádost Rumunska o pomoc za oprávněnou, i kdyby nevyhověla kvantitativním kritériím podle čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie. Také nemám pochyby o tom, že v tomto případě je nezbytné uplatnit kritérium mimořádné katastrofy, které také výše uvedené nařízení umožňuje a které umožňuje uvolnění prostředků z fondu pro Rumunsko. Jako polská poslankyně EP také zastupuji region, který byl zasažen přírodní katastrofou, konkrétně tornádem ve Slezsku. Naštěstí tato katastrofa neměla takovou ničivou sílu nebo rozsah. Nicméně plně podporuji tento hmatatelný důkaz evropské solidarity.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Petre (PPE-DE), písemně. (RO) Pro tuto zprávu jsem hlasovala, protože pomůže uvolnit prostředky z Fondu solidarity daleko rychleji. V roce 2006 byla platba uskutečněná Evropskou unií prostřednictvím Fondu solidarity na pomoc Rumunsku po záplavách v dubnu a srpnu zpožděna o rok. Těší mě, že se procesy zlepšily a že umožňují okamžitou intervenci EU v zemích, které byly zasaženy velkou přírodní katastrofou nebo výjimečnou katastrofou.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Bögeho o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie. Souhlasím s tím, že kritéria oprávněnosti, která upravují uvolnění prostředků z fondu, byla v případě žádosti předložené Rumunskem po záplavách, které postihly zemi v červenci, splněna. Záplavy skutečně způsobily vážné škody na krajině a lidem, kteří v pěti zasažených regionech žijí. Proto cítím, že je v pořádku, když budou prostředky z fondu uvolněny, a to i proto, že příslušná částka spadá do ročního limitu stanoveného interinstitucionální dohodou z května 2006.

 
  
  

– Zpráva: Jutta Haug (A6-0113/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu, kterou navrhla paní Jutta Haugová (Německo), protože požaduje uvolnění 11,8 milionů EUR z Fondu solidarity EU na pomoc obětem záplav, které zasáhly Rumunsko v červenci 2008.

Toto gesto je odpovědí EU na žádost o pomoc, kterou předložilo Rumunsko. Žádost se týká 5 krajů (Maramureş, Suceava, Botoşani, Iaşi a Neamţ). 241 míst v Rumunsku s celkovým počtem obyvatel 1,6 milionů přímo utrpělo důsledkem katastrofy, která částečně nebo úplně zničila domy a sklizně.

Při hlasování jsem myslel na lidi, kteří v záplavách ztratili své domy, osobní věci, zvířata a dokonce i rodinné příslušníky. Gheorghe Flutur, předseda krajské rady Suceava, přednesl jejich případ v Bruselu v Evropském parlamentu.

Domnívám se, že Rumunsko potřebuje větší obnos na nápravu škod, které byly záplavami způsobeny, ale pomoc EU je nezbytná a vítaná.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) První opravný rozpočet pro rok 2009 se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU pro Rumunsko po záplavách, které zemi postihly v červenci 2008.

Ačkoliv jsme konfrontováni s přímými škodami vyčíslenými zhruba na 471,4 milionů EUR, je (teprve teď) plánováno uvolnit z tohoto fondu jen 11,8 milionů EUR, což opět jasně ukazuje na naléhavou potřebu jeho revize.

Cílem tohoto fondu je umožnit Společenství reagovat rychle, účinně a pružně na „naléhavé situace“ v různých členských státech. Proto navzdory všem nedostatkům podporujeme uvolnění jeho prostředků pro Rumunsko.

Těch vyčleněných 11,8 milionů EUR však bude odečteno z rozpočtové linie určené pro Evropský fond pro regionální rozvoj (cíl konvergence). Jinými slovy, solidarita nabídnutá Rumunsku je financovaná z fondů zamýšlených pro nejméně ekonomicky vyspělé země a regiony, včetně Rumunska! Můžeme to nazvat solidaritou mezi „chudými“ nebo jinými slovy mezi takzvanými „zeměmi soudržnosti/regiony konvergence...“

Nesouhlasíme s tím, aby byly použity fondy „soudržnosti“ – a to tím spíše v době zhoršující se sociálně-ekonomické krize –, když jsou k dispozici jiné fondy, jako ty zamýšlené na militarizaci EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie pro Rumunsko, protože cítím, že finanční podpora, která bude darována naší zemi, poskytne důležitou, nezbytnou pomoc pro místa zasažená záplavami v červenci minulého roku. Severovýchodní část Rumunska byla vážně zasažena. 214 míst a více než 1,6 milionů lidí přímo utrpělo v důsledku katastrofy. Evropská komise finančně přispěla částkou 11,8 milionů EUR na podporu investic do oprav dopravní a odvodňovací sítě, na zpevňování dna řek a stavbu přehrad pro prevenci přírodních katastrof tohoto typu v budoucnu.

Myslím, že včasné odhalení příčin, které způsobují přírodní katastrofy tohoto nebo dokonce i závažnějšího rozsahu, je nejdůležitějším krokem k ochraně evropských občanů.

S ohledem na klimatické změny, kterým čelíme, podporuji zavedení nástrojů pro sledování environmentálních faktorů v každém regionu odděleně, spolu s vyčleněním odpovídajícího rozpočtu pro tento účel. Zóny konvergence jsou nejvíce vystaveny riziku, že budou zasaženy přírodní katastrofou. To znamená, že je nutno věnovat zvláštní pozornost těmto hlediskům, aby bylo možné provádět politiku ekonomické, sociální a územní soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (PSE), písemně. (RO) Oblasti citlivé na dopady klimatických změn jsou zejména tyto: vodní zdroje, zemědělství, energetika, lesní hospodářství a biologická rozmanitost a také zdraví obyvatelstva.

Jev extrémního počasí, kterého jsme byli svědky v Rumunsku, v minulých letech způsobil záplavy a sucha a má za důsledek potřebu zabývat se tématem klimatických změn s maximální vážností, odborností a odpovědností.

Jako sociální demokrat jsem hlasoval pro tuto právu, protože 11,8 milionů EUR přidělených na základě úpravy rozpočtu pomáhá Rumunsku v jeho snaze přizpůsobit se změně klimatu, tak aby se odstranily následky záplav, tím, že budou prováděny místní ochranné práce (ochrana osídlených míst, plánování povodí řek prostřednictvím činností, které zlepší toky a zvětší zalesněné plochy) a v neposlední řadě zapojením obyvatelstva a jeho vzděláváním ve vhodném chování před záplavami, v jejich průběhu a po nich.

 
  
MPphoto
 
 

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 1/2009 na rozpočtový rok 2009. Cílem zprávy je uvolnit 11,8 milionů EUR pro účely uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, které souvisejí s důsledky záplav, které zasáhly Rumunsko v červenci 2008.

Podporuji iniciativu Evropské komise, jejíž pomocí EU ukazuje solidaritu s kraji Suceava, Iaşi, Neamţ, Botoşani a Maramureş, které utrpěly v důsledku povodní v červenci 2008.

Prostřednictvím dnešního hlasování podporuje plenární zasedání Evropského parlamentu rozhodnutí Rozpočtového výboru z 24. února  2009. V průběhu souvisejícího zasedání představil pan Gheorghe Flutur, předseda rady kraje Suceava, situaci v jeho regionu zasaženého záplavami a podpořil požadavek na finanční prostředky fotografiemi a statistikami škod způsobených přírodními katastrofami, které tuto oblast zasáhly.

Naznačil, že bylo vysláno varování, a zmínil, že společně s úřady v ukrajinském regionu Černivcy bylo odsouhlaseno zřídit systém rychlého varování v případě katastrof, a to spolu s dalšími přeshraničními programy spolupráce zaměřenými na zvládání naléhavých situací, které mají být zavedeny jako pokračování tohoto projektu.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Haugové o opravě rozpočtu na rozpočtový rok 2009, který bere v úvahu vážné škody způsobené záplavami, jež zasáhly Rumunsko v červenci 2008. Již jsem vyjádřil svou podporu zprávě pana Bögeho o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie v tomto konkrétním případě a rád bych zde vyjádřil svou podporu tomuto opatření – za předpokladu, že se zaměří, jak stanovuje interinstitucionální dohoda z roku 2006, na rychlou a účinnou obnovu slušných životních podmínek v regionech zasažených přírodní katastrofou a ne na vyrovnávací platby za škody, které utrpěly soukromé osoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro návrh na usnesení Evropského parlamentu o návrhu opravného rozpočtu č. 1/2009 Evropské unie na rozpočtový rok 2009 (6952/2009 – C6 0075/2009 – 2009/2008 (BUD)), protože navrhuje uvolnit 11,8 milionů EUR na přidělení a vyplacení prostředků z Fondu solidarity EU  v souvislosti s dopady záplav, které zasáhly Rumunsko v červenci 2008.

 
  
  

– Zpráva: Luis de Grandes Pascual (A6-0097/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Malta je jednou z hlavních zemí EU, které mají značnou tonáž v námořních rejstřících. Na druhé straně plní své závazky jako stát vlajky v souladu s mezinárodními úmluvami.

Tři hlavní povinnosti jsou: a) uplatňovat opatření Kodexu o státu vlajky; b) přijmout nezbytná opatření pro nezávislý audit jejich správy alespoň každých pět let v souladu s pravidly IMO; c) podniknout nezbytná opatření s ohledem na inspekce a prohlídky lodí a vydání povinných osvědčení a osvědčení o výjimkách, jak stanoví mezinárodní úmluvy.

Novým požadavkem je, že dotčený členský stát ještě před povolením provozovat loď, která získala právo plout pod jeho vlajkou, přijme odpovídající opatření k zajištění toho, že daná loď odpovídá příslušným mezinárodním pravidlům, předpisům a zejména bezpečnostním záznamům lodi.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Tento právní předpis posílí existující bezpečnostní legislativu EU a provádí důležité mezinárodní nástroje v právu Společenství. Podporuji tento právní předpis, protože uznává potřebu důkladně dohlížet na společnosti, které vydávají osvědčení o klasifikační třídě a které vykonávají životně důležité úkoly spojené se zachováním bezpečnosti na moři, a to kvůli koncentraci moci, kterou mají.

 
  
  

– Zpráva: Luis de Grandes Pascual (A6-0098/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang and Fernand Le Rachinel (NI), písemně. (FR) V Evropském parlamentu bylo právě přijato osm právních textů tvořících námořní balíček. Vítáme to, protože tento balíček zahrnuje nejen odškodnění cestujících, ale také inspekce, státní inspekce přístavů, vyšetřování dopravních nehod a výběr orgánu, jenž může rozhodnout o místě útočiště pro plavidla v nesnázích.

Míč je nyní na straně soudů členských států, protože nestačí jen vytvořit právní předpisy: tyto právní předpisy musí být provedeny v jejich vnitrostátních právních předpisech.

Prvním testem bude monitorování lodí pod cizími vlajkami patřícími evropským zemím. Tyto vlajky jsou používány k tomu, aby se obešla unie, daně, nábor posádky a bezpečnostní a ekologické předpisy zemí, jimž tato plavidla opravdu patří.

Kypr a Malta dnes stále ještě patří mezi pět hlavních zemí, kde dochází k registraci lodí pod cizí vlajkou, pokud jde o počet ztracených plavidel.

Je bohužel patrné, že navzdory úsilí vyvinutému od potopení ropných tankerů Prestige a Erika se situace příliš nezlepšila. Nevyhovující plavidla plující pod cizími vlajkami snižují ceny za dopravu. Takzvané bohaté země reagují tím, že vytvářejí vlastní vlajku (znak II), aby bojovaly se ztrátou nákladu.

Evropská unie se však skutečně musí pustit do boje s tímto extrémním liberalismem, pokud se opravdu máme zbavit těchto plujících vraků.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana de Grandese Pascuala o společných pravidlech a normách pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí. Již jsem vysvětlil důvody, které mě vedly k tomu, že jsem podpořil práci, kterou vykonal zpravodaj ve vztahu k třetímu námořnímu balíčku, a výhody, které by plánovaná opatření mohla přinést v oblasti bezpečnosti námořní dopravy a zlepšení existujících předpisů. Potvrzuji tedy své hlasování pro zprávu.

 
  
  

– Zpráva: Dominique Vlasto (A6-0099/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o společném textu schváleném dohodovacím výborem ve věci směrnice Evropského parlamentu a Rady o státní přístavní inspekci (přepracovaná verze). S cíli 3. námořního balíčku souhlasím.

Sedm návrhů v balíčku má za cíl předcházet nehodám tím, že zlepší kvalitu evropských vlajek, provedou revizi právních předpisů o státní přístavní inspekci a sledování provozu plavidel a tím, že lepší pravidla vztahující se k organizacím, které vydávají osvědčení o klasifikační třídě. Mají také za cíl zajistit účinnou reakci v případě nehody tím, že zavedou harmonizovaný rámec pro vyšetřování nehod, zavedou pravidla pro odškodnění cestujících v případě nehody a zavedou pravidla odpovědnosti za škodu ze strany majitelů lodí spolu s povinným pojištěním.

Rád bych vyjádřil svou podporu dosažené dohodě a zejména těmto bodům: rozšíření působnosti tak, aby zahrnovala rovněž plavidla v kotvištích, zvýšení četnosti inspekcí plavidel a trvalý zákaz plavidel za určitých okolností.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Vlastové o státní přístavní inspekci, která tvoří část třetího námořního balíčku. Souhlasím s částí dosažené dohody, která rozšiřuje oblast působnosti tak, aby zahrnovala rovněž plavidla v kotvištích, a s částí, která zvyšuje počet inspekcí plavidel patřících do nejrizikovější kategorie. V tomto směru upozorňuji na potřebu, aby takové hodnocení bylo co nejpřesnější a co nejvíce nezávislé. Také souhlasím s tím, že za určitých podmínek by měl být plavidlům trvale zakázán přístup, aby byla zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti jak provozovatelům, tak cestujícím.

 
  
  

– Zpráva: Dirk Sterckx (A6-0100/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Bairbre de Brún a Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. − Vítáme posun v důrazu v tomto usnesení a některé pozitivní návrhy ve vztahu k regulaci finančního sektoru, inovacím, účinnosti energetiky a investování do energetiky, stejně jako uznání potřeby ochrany zaměstnání, tvorby pracovních míst, boje s chudobou a zaměření na nejvíce zranitelné skupiny ve společnosti.

Logika Lisabonské strategie je však špatná a potřebuje být od základu revidovaná, zejména ve světle nové ekonomické situace.

Navíc jsou tři konkrétní návrhy obsažené v usnesení krátkozraké a kontraproduktivní, jako například trvání na deregulaci a na pružných zaměstnaneckých režimech, které vedou k oslabení práv zaměstnanců.

Z těchto důvodů jsme se zdržely závěrečného hlasování o této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o společném textu schváleném dohodovacím výborem ve věci směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel.

Souhlasím s cíli 3. námořního balíčku.

Sedm návrhů balíčku má za cíl zabraňovat nehodám tím, že zlepší kvalitu evropských vlajek, provede revizi právních předpisů o státní přístavní inspekci a monitorování provozu plavidel a tím, že zlepší pravidla vztahující se k organizacím provádějícím klasifikaci. Mají také za cíl zajistit účinnou reakci v případě nehody zavedením harmonizovaného rámce pro vyšetřování nehod, zavedením pravidel pro odškodnění cestujících v případě nehody a zavedením pravidel odpovědnosti za škodu ze strany majitelů lodí spolu s povinným pojištěním.

Jako stínový zpravodaj pro zprávu pana Sterckxa bych rád vyjádřil svou plnou podporu dokumentu, jenž byl předložen k hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Věřím, že námořní balíček by měl být posuzován globálně a jako celek ve shodě s přístupem, který Parlament vždy zaujímal, když se zabýval jeho jednotlivými částmi. Proto jsem hlasoval pro zprávu pana Sterckxa o zavedení kontrolního a informačního systému Společenství pro provoz plavidel, protože tento systém zapadá do širšího kontextu zaměřeného na zlepšení bezpečnosti námořní dopravy a na to, aby se tento systém dal snadněji řídit, což je záležitost, kterou jsem častokrát podporoval. V případě, že bude zaveden, aplikované technologie pro sledování lodí by usnadnily rozhodnutí, kdo je v případě nehody odpovědný, a zlepšily by postupy při umístění lodí do „místa útočiště“. Z tohoto důvodu mohu zprávu podpořit svým hlasováním pro ni.

 
  
  

– Zpráva: Jaromír Kohlíček (A6-0101/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Guy Bono (PSE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu předloženou českým poslancem skupiny Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, Jaromírem Kohlíčkem, o vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy.

Tento text zdůrazňuje potřebu navrhnout na evropské úrovni jasná a závazná pravidla, která zajistí, že budou nehody na moři řádně monitorovány. Zabývá se obavami, které následovaly po potopení tankeru Erika u francouzského pobřeží. Je v pořádku předcházet opakování takových případů špatné správy, takže se Evropská unie rozhodla zavést přísný rámec, jenž se zabývá všemi technickými hledisky a všemi postupy, které je nutné dodržovat v případě nehody: metodologií vyšetřování, evropskou databází obětí námořních nehod, bezpečnostními doporučeními a tak dále.

Sdílím názor, že je důležité, aby se evropská námořní oblast stala jednou z nejbezpečnějších a nejpříkladnějších námořních oblastí světa. To je to, k čemu míří námořní balíček „Erika III“, jehož je zpráva částí. Jedná o skutečný průlom v námořním odvětví i v oblasti životního prostředí, které je často druhotnou obětí neohleduplného chování na moři.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o společném textu schváleném dohodovacím výborem ve věci směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice 1999/35/ES a 2002/59/ES. Souhlasím s cíli 3. námořního balíčku.

Sedm návrhů balíčku má za cíl zabraňovat nehodám tím, že zlepší kvalitu evropských vlajek, provede revizi právních předpisů státní přístavní inspekci a monitorování provozu plavidel a tím, že zlepší pravidla vztahující se k organizacím provádějícím klasifikaci. Mají také za cíl zajistit účinnou reakci v případě nehody zavedením harmonizovaného rámce pro vyšetřování nehod, zavedením pravidel pro odškodnění cestujících v případě nehody a zavedením pravidel odpovědnosti za škodu ze strany majitelů lodí spolu s povinným pojištěním.

Rád bych vyjádřil svou podporu dohodě, které bylo dosaženo, a zejména těmto bodům: metodologii vyšetřování, rozhodnutí o vyšetřování, spravedlivému zacházení s námořníky a ochraně svědků/důvěrnosti záznamů.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Kohlíčka o vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy. Příliš často je obtížné rozhodnout, kdo je odpovědný v případě menších i závažných námořních nehod. Myslím teď na případ vyšetřování, které následovalo po skutečné přírodní katastrofě způsobené nehodou ropného tankeru Prestige a mnoha dalších, které se bohužel i nadále stávají. Námořní doprava si zasluhuje zvláštní pozornost, protože kromě toho, že je relativně nejhospodárnější, je také nejvíce nebezpečná, co se týče možných dopadů takové nehody na životní prostředí. Domnívám se proto, že je nezbytné zavést jasná a závazná pravidla pro vedení technického vyšetřování nehod lodí a poskytnout zpětnou vazbu tak, aby bylo možné zamezit nehodám v budoucnu. Proto jsem pro zprávu hlasoval.

 
  
  

– Zpráva: Paolo Costa (A6-0102/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu, kterou předložil pan Costa o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod. Souhlasím s ním, že je nanejvýš vhodné, aby byla opatření Athénské úmluvy z roku 1974 vztahující se k přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři začleněna do evropského práva, protože stále existující rozdíly mezi státy neumožňují zaručit odpovídající úroveň odpovědnosti a povinného pojištění v případě nehod, které postihnou i cestující. I když se toto netýká ostatních dopravních prostředků, věřím, že tato právní úprava bude vyhovovat svému účelu v případě námořní dopravy.

 
  
  

– Zpráva: Gilles Savary (A6-0072/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pro zprávu předloženou panem Savarym o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky hodlám hlasovat, protože souhlasím s doporučeními, která zpravodaj přednesl a která se týkají potřeby zajistit, aby povinnost poskytnout pojištění byla majiteli lodí splněna v okamžiku, kdy lodě vstoupí do vod v jurisdikci jakéhokoliv členského státu, včetně uvalení pokut, je-li zjištěno, že loď na své palubě nemá osvědčení, pokud by k takovému zjištění došlo. Souhlasím, že by měla být výše pojištění stanovena stropy, jež stanoví Úmluva o omezení odpovědnosti za námořní nároky z roku 1996, která zaručuje, že oběti námořních nehod jsou řádně odškodněny. Proto podporuji doporučení pana zpravodaje schválit návrh doporučení odsouhlaseného s Radou.

 
  
  

– Zpráva: Emanuel Jardim Fernandes (A6-0069/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasuji pro zprávu pana Fernandese o souladu s požadavky na stát vlajky. Ukazuje odhodlání Parlamentu zachovat integritu třetího námořního balíčku, kdy je konfrontován s přerušením práce Rady na některých hlediscích, jakými je například předmět tohoto doporučení. Z tohoto důvodu podporuji práci, kterou pan Fernandes a členové Výboru pro dopravu a cestovní ruch odvedli. Věřím, že přidaná hodnota dosažené politické dohody by měla být vnímána jako důležitá, především proto, že vyzývá členské státy k zavedení kvalitního sytému řízení svých námořních orgánů a k dodržování mezinárodních pravidel v této oblasti, z nichž nejdůležitější jsou ta vyplývající z úmluv Mezinárodní námořní organizace. Kromě toho, že přináší výhody, pokud jde o kvalitu evropské vlajky a bezpečnost, návrh umožní zlepšit konkurenční podmínky uvnitř Společenství, a proto věřím, že by měl být podpořen.

 
  
  

– Zpráva: Saïd El Khadraoui (A6-0066/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Crowley (UEN), písemně. (GA) Země Evropy musí společně pracovat na tom, aby byly dosaženy cíle Unie v oblasti životního prostředí. Aby však bylo možné zajistit udržitelnost politiky EU v této oblasti, je nutno do ní začlenit zásady EU a různé rysy a potřeby každého členského státu.

Zpráva zabývající se euroznámkou odporuje těmto cílům v případě členských států na vnějších hranicích Evropské unie.

Doporučení ohledně euroznámky by penalizovala země na vnějších hranicích a země ve středu Evropy by z ní měly velký prospěch. Podle mého názoru doporučení ohledně euroznámky odporují zásadám jednotného trhu a myslím, že se jedná o diskriminaci vůči některým zemím na zeměpisném základě. Irsko je ostrovem, jenž je situován na okraji Evropy. Kamiony z jiných zemí přes Irsko nepojedou, ale naše těžká nákladní vozidla budou muset v mnoha zemích Evropy zaplatit poplatek. Není z toho úniku: musíme dál provozovat naše podnikání, musíme vyvážet a dovážet naše zboží. Podle návrhu na euroznámku budou mít země, které jsou situovány ve středu Evropy, konkurenční výhody, protože nebudou muset platit stejné poplatky. Není správné nebo spravedlivé provádět diskriminaci takového druhu, založenou na geografické poloze nějaké země.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Směrnice o euroznámce byla vytvořena, aby harmonizovala systémy výběru poplatků na evropských silnicích – včetně daní z vozidel, mýtného a poplatků za používání pozemních komunikací, a zavedla spravedlivé mechanismy na vybírání poplatků za používání pozemních komunikací od přepravců. Nedávná revize směrnice provedená Komisí přináší další změny; jako například odhad nákladů na dopady na životní prostředí HGV (těžkých nákladních vozidel) co do hlukového znečištění, dopravních zácep a znečištění ovzduší.

Země s velkých objemem tranzitní dopravy mají značně odlišné názory od zemí na hranicích Unie, jako je má, které závisejí na objemech dopravy u dovozu a vývozu zboží. I když jsou v zásadě spravedlivé, měly by být prováděny postupně a spravedlivě. Toto jsou témata, která si nemůžeme dovolit ignorovat. HGV často podléhají časovým omezením a vnějším jízdním řádům, jako jsou například jízdní řády provozovatelů trajektů. Stavba přístavního tunelu ve městě Dublin snížila u HGV nutnost vyskytovat se ve středu města, zvýšila kvalitu ovzduší a snížila hluk. Jednalo se užitečnou investici.

Nejsem přesvědčena o nutnosti vytvořit evropský nezávislý orgán, který by stanovil úrovně mýtného, a jsem toho názoru, že toto spadá do oblasti subsidiarity.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana El Khadraouia o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.

Je důležité dát členským státům možnost uplatnit „chytřejší“ platby pro sektor silniční dopravy, aby se uhradily vnější náklady a podpořilo se tak udržitelnější chování.

Zatímco znečištění ovzduší a znečištění hlukem je nutno brát v potaz, neplatí to o dopravních zácpách, které jsou způsobeny nejen silniční přepravou zboží. Takový poplatek by byl diskriminační, protože osobní auta také zodpovídají za dopravní zácpy.

Navíc toto odvětví platí za následky ekonomické krize, a to prostřednictvím ceny ropy a nákladů za dopravu zboží. Malé a střední podniky působící v odvětví silniční opravy nebudou schopny uprostřed ekonomické krize nést tyto dodatečné náklady.

Mělo by se udělat více pro přizpůsobení silniční sítě zvýšené dopravě, ale především bychom se měli zaměřit na udržitelnou dopravu a dát přednost dopravě s nízkými emisemi oxidu uhličitého.

Jako zvolená zástupkyně regionu Rhône-Alpes mohu dosvědčit, že se mnoha odvětvím silniční dopravy v oblasti Porýní nepovedlo přizpůsobit se.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. (PL) V průběhu dnešního hlasování přijal Evropský parlament návrh směrnice o euroznámce, která umožňuje členským státům vybírat poplatky za používání silniční sítě těžkými nákladními vozidly.

V závěrečném hlasování jsem hlasovala proti přijetí této směrnice. Myslím, že zavedení ustanovení této směrnice zvýší náklady podnikům, které poskytují dopravní služby. Tyto náklady by mohly být zhoubné zejména pro malé a střední podniky, které nemají k dispozici dostatečné finanční prostředky, které by jim dovolily obnovit jejich vozové parky. Navíc taková ustanovení mohou způsobit obtíže firmám v průběhu současné finanční krize, kdy mnoho firem čelí obtížím při získávání úvěrů.

Jistě bychom měli hledat cesty, jak umožnit používat na našich silnicích vozidla, která jsou přátelštější k životnímu prostředí. Neměli bychom však používat metody, které jsou jen jiným typem zdanění podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Higgins (PPE-DE), písemně. − Jménem svých kolegů z Fine Gael v Parlamentu bych rád vyjasnil, že jsme pro zprávu pana El Khadraouie o poplatcích za HGV nehlasovali, a to kvůli pochybám o právním základě tohoto návrhu, pochybám týkajícím se povinného používání elektronického mýtného a ustanovení o účelovém použití výnosů. Zásady, které stojí za návrhem, plně podporujeme, ale domníváme se, že zpráva uplatňuje zásadu špatně.

 
  
MPphoto
 
 

  Stanisław Jałowiecki (PPE-DE), písemně. − Nejenže jsem hlasoval proti této zprávě, ale také ji považuji za nebezpečnou pro evropský společný trh. Je to hlavně z důvodu jejího nespravedlivého charakteru a skutečnosti, že funguje jako skrytá daň. Navíc nepřispěje k ochraně životního prostředí. V této době finanční krize je tak trochu absurdní. Tento typ nařízení ukazuje, že EU se ke svým občanům obrací zády.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. (DE) Hlasuji pro rozumný kompromis o nové euroznámce. Spolu se Socialistickou skupinou v Evropském parlamentu jsem léta bojoval za to – proti obrovskému odporu ze strany konzervativní skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů – aby byly vnější náklady (hluk, dopravní zácpy, znečištění) započteny do mýtného proto, aby se finanční zátěž přenesla od daňových poplatníků k těm, kdo znečišťuje, jinými slovy, těžké nákladní dopravě.

Nesouhlasím s pravděpodobným výsledkem kompromisu o nákladech za dopravní zácpy, protože v důsledku většinového postoje bylo možné zajistit pouze to, že byly uznány jako vnější náklady za podmínky, že se totéž uplatní nejen u nákladní dopravy, ale u všech příčin dopravních zácep, včetně osobních automobilů.

Je pravděpodobné, že ani CO2 nebude do výpočtu z důvodu nepochopitelné opozice PPE-DE zahrnut. Pozměňovací návrh, který jsem výboru předložil a v němž jsem žádal minimální mýtné ve všech částech transevropské dopravní sítě, nezískal většinovou podporu. Tento návrh opět přednesu v průběhu dalších rozprav na toto téma.

Jedním obzvláště pozitivním bodem pro Rakousko je skutečnost, že vnější náklady a tak zvaný alpský příplatek (vyšší mýtné v alpských regionech) nebude patrně zrušen. To znamená, že Rakousko může vybírat vyšší mýtné v citlivých alpských regionech a zároveň může vybírat i za vnější náklady. V důsledku bude možné i vyšší brennerské mýtné.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji tuto zprávu, která by měla podpořit přesun nákladů ze silnic na železnice. Zpráva je součástí balíčku iniciativ, které si kladou za cíl učinit dopravu více udržitelnou a zajistit, aby uživatelé museli platit přímo náklady za dopravu související s použitím konkrétního způsobu dopravy. Poplatky budou placeny za místní znečištění hlukem, za místní znečištění ovzduší a také za škody a náklady na dopravní síti. To vytvoří spravedlivější systém ve smyslu zásady „znečišťovatel platí“, se začleněnými zárukami, které zajistí transparentnost trhu a zamezí diskriminaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Nákladní doprava v Evropě se od rozšíření EU na východ zvýšila, a to je velmi patrné v mnoha členských státech včetně Rakouska. Nyní máme problém, že některé faktory způsobují vysoké vnější náklady, které musí platit veřejnost. Nákladní doprava všude v Evropě je jedním z těchto činitelů a dalším jsou jaderné elektrárny.

Pokud se na těžká nákladní vozidla uvalí mýtné, aniž by byly současně rozvíjeny železnice a odstraněny přeshraniční překážky pro železniční dopravu, pak jsme hlasovali pro dražší zboží a nedojde ke zlepšení zdraví lidí ani ke snížení znečištění.

Domnívám se, že je kontraproduktivní pokutovat někoho, kdo uvízne v dopravní zácpě. To bude mít pravděpodobně za následek, že se doprava přesune do malých vesnic a měst, což je něco, co nechceme. V dlouhodobém horizontu je jedinou možností vybudovat pozemní sítě, a to znamená, že musíme zatraktivnit místní veřejnou dopravu. Euroznámka, kterou dnes zvažujeme, se zdá být rozumným kompromisem, což je důvod, proč jsem pro ni hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (UEN), písemně. (IT) Paní předsedající, ochrana životního prostředí a bezpečnost na silnicích, cíle, které stojí za návrhem diskutované směrnice, představují dva cíle, o které by Evropská unie měla usilovat s odhodláním dosáhnout dopravní politiky, která bude dbát očekávání a práv občanů. Řada pozměňovacích návrhů ke směrnici ES z roku 1999, která zavádí zdanění těžkých nákladních vozidel, které využívají určité silnice, je proto vítána. Tyto kroky vpřed musí být rozumné a postupné, aby nedošlo ke zhroucení důležitého odvětví ekonomiky v současné vážné ekonomické krizi, odvětví, jež je téměř výhradně založené na malých a středních podnicích.

Navíc Evropa ještě nevytvořila ucelený a účinný intermodální systém, který by zajistil podstatný přesun nákladní dopravy směrem k méně znečišťujícím odvětvím. Za těchto okolností a kvůli jejímu charakteru a výkonnosti je silniční doprava nejrozšířenějším systémem ve světě průmyslové výroby.

Svým hlasem jsem dnes proto chtěla zdůraznit důležitost postupných, ale významných a nikoliv jen symbolických kroků směrem k bezpečnější a k přírodě šetrnější silniční dopravě, bez nelogického a kontraproduktivního pokutování tohoto odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Podporuji práci, kterou odvedl pan El Khadraoui na téma výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, a proto jsem pro tuto zprávu hlasoval. I když nesouhlasím s některými body, jako je například začlenění nebo nezačlenění některých vnějších nákladů do poplatků, souhlasím se zásadou „znečišťovatel platí“. Vynikající práce pana El Khadraouia zdůrazňuje, že je nutné výnosy z poplatků vyčlenit pro dopravní odvětví jako celek. A nakonec jsem přesvědčen, že výnosy získané z výběru poplatků za vnější náklady nesmí skončit jen jako další forma zdanění.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Návrh, o němž dnes hlasujeme, je revizí a rozšířením předchozí směrnice o euroznámce a určuje pravidla výběru silničního mýtného. Podle přijatého návrhu mohou od tohoto okamžiku členské státy přenést na nákladní vozidla náklady za znečištění ovzduší, hluk a dopravní zácpy. To je pro daňové poplatníky dobrá zpráva. Momentálně stále platíme za škody způsobené znečištěním ovzduší. Brzy bude platit ten, kdo znečišťuje. Navíc takto podněcujeme dopravní společnosti, aby investovaly do čistějších nákladních vozidel.

Proto jsem hlasoval pro tento návrh, v neposlední řadě i proto, že byl poplatek za dopravní zácpy začleněn jako další vnější náklad pro horské oblasti. Dopravní zácpy značně přispívají ke znečištění ovzduší, znečištění hlukem a mrhání palivem. Pokud bychom mohli použít výnosy z tohoto zdanění na investice do železniční nebo lodní dopravy, řešili bychom jak dopravní zácpy, tak klimatické změny. Navíc zpoždění v důsledku dopravních zácep způsobují dopravnímu odvětví velké ekonomické škody.

Bohužel nebyly zahrnuty klimatické náklady jako důsledek vysokého objemu nákladní dopravy, i když je sektor dopravy významným viníkem emisí.

 
  
  

– Zpráva: Michael Cashman (A6-0077/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Paní předsedající, pro tuto zprávu jsem hlasoval. Transparentnost není jen symbolem, ale principem, na němž by měly být založeny všechny institucionální postupy. Občanům a voleným orgánům musí být zajištěn největší možný přístup k dokumentům evropských orgánů, aby se mohly účinně podílet na politických procesech a aby byly veřejné orgány odpovědné za své jednání. Z tohoto důvodu jsem v minulosti silně obhajoval zveřejnění parlamentní docházky.

Přes pokrok, který evropské orgány v otevřenosti a transparentnosti učinily, nelze situaci zrovna popsat jako dokonalou, a přepracování nařízení (EHS) č 1049/2001 týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům evropských orgánů lze považovat za další krok k dosažení správního prostředí, kde je dostupnost a snadný přístup k informacím spíše pravidlem než výjimkou. Závěrem bych rád upozornil na velký úspěch, kterého bylo nedávno dosaženo: Evropský parlament nyní používá ne méně než 23 oficiálních jazyků a dokumenty Evropského společenství jsou v nich dostupné. To představuje záruku demokracie.

 
  
MPphoto
 
 

  Charlotte Cederschiöld (PPE-DE), písemně. − (SV) My, švédští konzervativci, jsme dnes hlasovali pro zprávu pana Cashmana A6-0077/2009 o revizi nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům č. 1049/2001, abychom směřovali ke zvýšené transparentnosti uvnitř evropských orgánů. Co se týče pozměňovacích návrhů 61 a 103 týkajících se článku 5, domníváme se, že dohodovací dokumenty z třetího čtení by měly být zpřístupněny okamžitě po skončení závěrečné dohodovací schůze, na rozdíl od dokumentů, které jsou při jednáních zkoumány. Dokumenty z trialogů v prvních a druhých čteních by měly být zcela přístupné v průběhu celého procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Chris Davies (ALDE), písemně. − Velmi lituji toho, že do postupů zamýšlených k rozvoji zásady, že veřejnost má právo vidět dokumenty EU, vložil Parlament zdůraznění, že se tato pravidla nebudou týkat poslanců EP. Je argumentováno tím, že se jedná jen o zopakování pravidel, která jsou již uložena ve statutu poslanců, ale mnoha lidem to bude připadat jen jako další příklad přístupu „jiná pravidla pro ně, jiná pravidla pro nás“, a jsem rád, že skupina liberálních demokratů nepodpořila pozměňovací návrh předložený panem Nassauerem.

Je zejména důležité, aby podrobnosti o všech výdajích poslanců EP proplacených Parlamentem byly veřejně dostupné. Naši vlastní auditoři odhalili, že někteří z poslanců Parlamentu rozhodně nejsou „ctihodní“ a že vlastně někteří jsou podvodníci a darebáci. Princip úplné transparentnosti je principem, jenž je nutné co možná nejdříve zavést, pokud mají mít evropští občané v tento orgán důvěru.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Cashmana týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Podporuji jeho chvályhodnou iniciativu, která je navržena tak, aby překlenovala mezeru mezi společnými pravidly o „utajovaných informacích“ (tak zvané citlivé dokumenty citované v současném nařízení č. 1049/2001) tím, že zachová na úrovni nařízení některé dobré principy přejaté z vnitřních bezpečnostních pravidel Rady a Komise, pokud tyto principy mohou být aplikovatelné na orgán Parlamentu. A nakonec podporuji celkový cíl pana Cashmana, jímž je pozměnit toto nařízení za účelem zvýšení transparentnosti, aniž by se tento nástroj stal příliš konkrétním, a tedy obtížně použitelným.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Není pochyb o tom, že nařízení z roku 2001 přineslo občanům větší transparentnost tím, že zaručilo přístup veřejnosti k dokumentům evropských orgánů. Je dobré se k tomuto nařízení po sedmi letech praktické zkušenosti vrátit. Co vidíme? V roce 2006 Evropský parlament předložil mnoho návrhů na změnu nařízení se záměrem zlepšit transparentnost ještě více, ale Komise jim nedokázala vážně věnovat pozornost.

A co víc, návrh Komise revidovat nařízení z roku 2001, které před námi nyní leží, obsahuje přísnější pravidla, což znamená méně transparentnosti. V souladu s tím dokumenty o obchodních vyjednáváních jsou považovány za důvěrné. Konečně: jedná se o volbu mezi ďáblem a hlubokým mořem. Podporuji proto Cashmanovu zprávu, protože i když není úplná, jedná se celkově o zlepšení současného návrhu Komise. Byl by ale býval vhodnější radikálnější přístup, jenž by zahrnoval úplné odmítnutí návrhů Komise, protože pak by Komise byla nucena přijít s novým a lepším návrhem, jenž by transparentnosti evropských orgánů prospěl a opravdu by překlenul onu notoricky známou propast mezi orgány EU a občanem.

 
  
  

– Zpráva: Jan Andersson (A6-0052/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Paní předsedající, jak víme, stávající ekonomická a finanční krize má vliv na Evropu. Mám obavy o svou zemi, Itálii. Tato krize znamená nadbytečnost a rodiny, které mají stále méně peněz a stále méně utrácejí. Potřebujeme proto výrazný zásah. Tato krize se jeví obzvláště závažnou, ale jak hluboko půjde a jak dlouho bude trvat, záleží na tom, co uděláme. Musíme spojit síly: důležitý je koordinovaný evropský přístup. Nyní víc než kdy jindy vidíme naléhavou potřebu provádět pečlivě reformy, abychom pro evropské občany vytvořili kvalitní pracovní místa a blahobyt. Musíme trend obrátit směrem k radikální restrukturalizaci, zabránit ztrátě pracovních míst a odvrátit další tlak na snižování mezd a plateb sociálního pojištění.

Musíme se vyrovnat s výzvami spojenými se zvyšováním nezaměstnanosti a sociálním vyloučením. Dále musíme zlepšit koordinaci úsilí, jak na straně EU, tak na straně členských států, ale stejně tak je důležité, aby opatření přijatá v rámci plánu ekonomické obnovy na řešení krize v krátkodobém horizontu byla v souladu s dlouhodobými cíli Společenství stanovenými v Lisabonské strategii. Proto jsem pro zprávu hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang (NI), písemně. (FR) Je pozoruhodné, že tato zpráva připouští několik selhání Evropské unie v sociálních otázkách. Především připouští, že cíle Lisabonské strategie do roku 2010 nebudou dosaženy. Pak je zde několik zajímavých čísel o rostoucí míře nezaměstnanosti, která vzrostla ze 7 % v roce 2008 na 8,7 % v roce 2009 a konkrétněji pak ze7,5 % na 9,2 % v eurozóně. Jinými slovy, předpokládaná ztráta pracovních míst činí 3,5 milionu.

Tento bolestný postřeh by měl ty proevropsky orientované přimět k přemýšlení o radikálních reformách, jež jsou zapotřebí na úrovni členských států, aby se co nejvíce omezily katastrofální následky ekonomické a finanční krize, krize, která má původ v extrémním liberalismu a globalizaci, jež jsou Bruselu tak drahé.

Proto není přesvědčivé usilovat i nadále o politiku, jako je tato, jež má za cíl udržovat pravidla pro politiky zaměstnanosti členských států. Naopak musíme zpochybnit tuto autoritářskou logiku a vrátit členským státům kontrolu nad jejich ekonomickými a finančními zdroji a zároveň zavést priority a ochranu na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství, což by umožnilo obnovu vnitřního trhu a návrat růstu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Plný dopad finanční krize, která začala v USA, je nyní cítit v reálné ekonomice. Odborníci se nemohou shodnout na nejvhodnější reakci na tuto krizi a na nejlepším způsobu, jak stimulovat ekonomiku, aby byla míra nezaměstnanosti držena na uzdě.

Ale ani před finanční krizí nevypadala situace na pracovním trhu nejlépe. Stále více lidí bylo nuceno přejít na zkrácené úvazky a smlouvy na dobu určitou a státem podporovaná pracovní místa by neustále snižována. Po nějakou dobu žilo stále více lidí pod hranicí chudoby, a to i když pracovali. Ve světle skličujících ekonomických prognóz je pravděpodobné, že počet lidí pracujících na plný úvazek bude i nadále klesat a v určitém momentě i ti, co pracují na zkrácený úvazek, o práci přijdou. Musíme udělat, co je v našich silách, abychom zabránili masové nezaměstnanosti. Není vůbec jisté, že opatření představená v této zprávě jsou v tomto směru vhodná nebo uspokojivá. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem proti zprávě pana Anderssona. I když si na jedné straně myslím, že bychom měli spojit síly a nasměrovat vývoj směrem k radikální restrukturalizaci, zamezit ztrátě pracovních míst a zastavit další snižování mezd a plateb sociálního pojištění, na druhé straně cítím, že opatření formulovaná Komisí jsou z větší části nedostatečná a nezaručují dostatečné krytí a ochranu sociální struktury a struktury zaměstnanosti Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. (RO) Současná ekonomická krize má a v blízké budoucnosti bude mít dopady na pracovní trh.

Hlasoval jsem pro návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, protože jsem se připojil ke zpravodaji v podpoře postoje Komise, která navrhla (jak je uvedeno v příloze rozhodnutí Rady 2008/618/ES ze dne 15. července 2008), že pro rok 2009 zůstanou politiky zaměstnanosti zachovány. Podle Komise vytvoří tento postoj spolehlivý rámec schopný řešit ekonomickou a finanční krizi stejně jako pokračovat ve strukturální reformě.

 
  
MPphoto
 
 

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. (PT) Současná krize je víc než jen ekonomickou a finanční krizí. Je především krizí důvěry. Jejím nejdramatičtějším znakem je vysoká míra nezaměstnanosti. Nezaměstnanost však neznamená jen ztrátu příjmu, ale také ztrátu důvěry v sebe a v druhé.

K obnovení této důvěry potřebujeme stanovit velmi jasnou střednědobou strategii.

V tomto ohledu je úloha vedoucích politických představitelů rozhodující, a to z důvodu signálů a vzkazů, které sdělují. Rozvážnost, jistota, pravdomluvnost a odolávání snadné propagandě o neproveditelných cílech a sebechvále je něco z dobré praxe, co by mohlo důvěru obnovit.

Na druhé straně musíme tvořit pracovní místa a abychom toho byli schopni, musí existovat podmínky pro investice podniků.

Musíme jednat rychle, protože pokud nic v tomto ohledu neuděláme, problémy s financováním, kterým čelí země s největšími deficity v eurozóně, povedou k prohlubování recese, k nepřetržitému růstu nezaměstnanosti a ztrátě příjmů podniků i rodin.

Proto jsem podpořil zprávu pana Anderssona, která navrhuje provádět hlavní směry politik zaměstnanosti v roce 2009.

 
  
  

– Návrh rozhodnutí o článku 139 jednacího řádu (B6-0094/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Další rozšíření, nebo jinak řečeno, další odklad práva všech poslanců hovořit v Parlamentu ve svém vlastním jazyce a sepisování všech dokumentů v oficiálních jazycích není pochopitelné ani přijatelné. Již uběhla řada let od doby, kdy přistoupily určité země, pro něž stále platí omezení používání vlastního jazyka, zejména Irsko a Česká republika, aniž by se našli požadovaní lingvisté. Předložené zdůvodnění je vágní a rozporuplné, přičemž nebyla dána finanční priorita odborné přípravě těchto lingvistů, což nás vede k pochybnostem o úmyslech. Nemůžeme přijmout jakoukoliv hrozbu nezcizitelnému právu na kulturní a jazykovou rozmanitost v EU, což by se dotklo i Portugalců. Tuto diskriminaci nemůžeme přijmout.

Ještě jednou vyjadřujeme naše odhodlání chránit kulturní identitu každého členského státu a všech národních jazyků jako pracovních jazyků. V tomto ohledu může být naše hlasování pouze proti tomuto rozhodnutí. A konečně, toto naznačuje změnu kulturní a lingvistické úrovně rozpočtové politiky EU, jež dává přednost investicím do zbraní před ceněním si kultury a ochranou zaměstnanosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro návrh předsednictva na rozhodnutí prodlužující platnost článku 139 jednacího řádu Parlamentu do konce sedmého volebního období.

 
  
  

– Zpráva: Magda Kósáné Kovács (A6-0038/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu. Jsem velmi znepokojen nedávnými událostmi v Itálii. Ve vztahu k rumunským občanům a Romům probíhá „hon na čarodějnice“ doprovázený mnoha trestnými výpravami. Italská vláda je posedlá bezpečnostní kampaní. Přijetí extrémních opatření ve vztahu k Romům však může zjitřovat již tak hroznou situaci těchto menšin a podkopávat příležitosti k integraci a sociálnímu začlenění. Nesmíme zapomenout, že v rámci právního státu je trestní odpovědnost na jednotlivci a nelze ji přisoudit kolektivně skupinám. Odchýlení se od tohoto principu by vytvořilo nebezpečný precedens, jenž by vedl ke kriminalizaci celých etnických skupin nebo určitých národností migrantů.

Záležitost přistěhovalectví samozřejmě vyžaduje evropskou koordinaci, aby se posílily soudní a policejní nástroje schopné řešit organizovaný zločin. To však nestačí. Je důležité přijmout jasné politiky zaměstnanosti určené znevýhodněným skupinám, včetně pracovní síly z řad Romů, jež zavádějí podpůrná opatření s cílem umožnit jejich progresivní integraci na pracovním trhu a věnovat větší pozornost vzdělávacím politikám pro mladé lidi.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) EU je unií hodnot, a proto je odpovědná za zachování respektu k lidským právům uvnitř svých hranic. Proto má hrát svou úlohu, prostřednictvím svých členských států, při uznání zranitelné situace Romů a při usnadňování jejich integrace do společnosti. Proto jsme pro zprávu hlasovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Dnes jsme hlasovali pro zprávu z vlastního podnětu, kterou předložila paní Kósánéová Kovácsová (A6-0038/2009) o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na trh práce v EU. Zpráva se zabývá velmi vážným problémem a jasně ukazuje na potřebu vypořádat se s rozšířeným vyloučením, které dnes postihuje mnoho Romů. Vítáme spolupráci mezi členskými státy při řešení těchto obrovských problémů.

Rádi bychom ale poukázali na to, že nevidíme různá jednotlivá řešení jako cestu vpřed při snižování tohoto vyloučení. Různé úrovně daní pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají romské ženy, a další podobná opatření budou mít spíše účinek, jenž vyloučení posílí a půjde proti jejich integraci do zbytku společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. (RO) Zpráva předložená Výborem pro zaměstnanost a sociální věci je vítána, protože zdůrazňuje nové hledisko strategie začleňování Romů, navrhované od roku 2005 v řadách usnesení Evropského parlamentu. Současná situace Romů ukazuje, že od roku 2005, kdy Komise uveřejnila svou první výzvu na toto téma, nebylo v integraci Romů dosaženo dostatečného pokroku.

Zpráva navrhuje důležité akční směrnice týkající se politiky podpory vzdělávání Romů a povzbuzování pozitivní diskriminace na trhu práce. Podpora integrace Romů na trh práce prostřednictvím financování opatření na vzdělávání a rekvalifikace, opatření na podporu nezávislých aktivit Romů, nabídka snížených úvěrů a veřejných grantů stejně jako i navrhování inovativních forem zemědělské práce jsou všechno cíle, které má EU za povinnost koordinovat. Vytvoření expertní skupiny na úrovni EU, včetně zástupců Romů, by také mohlo pomoci koordinovat strategii členských států na podporu Romů a využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Očekávám, že tyto návrhy budou Evropskou komisi dostatečně motivovat, aby přišla s legislativními návrhy, které budou mít za cíl přinést hmatatelné výsledky v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Romové představují největší menšinu v Evropské unii a jejich integrace do evropské společnosti je jednou z největších výzev, které bude EU čelit v nadcházejícím desetiletí. Romové, jichž je přibližně 10–12 milionů, nemají šanci uniknout chudobě a vyloučení. Takový stupeň sociálního znevýhodnění komplikuje dosažení základní úrovně lidské důstojnosti a rovných příležitostí pro Romy. Vítám tuto zprávu, která zdůrazňuje potřebu zlepšit podmínky všech Evropanů bez ohledu na rasu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. (RO) Zaručení rovných příležitostí pro romskou menšinu v EU je správná koncepce pro zamezení sociálního vyloučení a uznání práv tohoto společenství. Proto jsem hlasoval pro zprávu paní Kovácsové, kterou považuji za velmi užitečnou.

Rád bych však svůj postoj k tématu několika poznámkami objasnil.

Vzhledem k tomu, že je tato menšina ze své podstaty nadnárodní, účinný přístup k právům Romů může být realizován jen na evropské úrovni. Z tohoto důvodu jsem navrhoval vytvoření Evropské agentury pro Romy, jež by měla úlohu koordinátora politik zaměřených na tuto menšinu na evropské úrovni.

Zadruhé, podpora integrace romské menšiny nemůže být poskytována prostřednictvím přerozdělování finančních opatření, protože ta nemohou vyřešit strukturální problémy ovlivňující romská společenství. Ideální způsob podpory pro tuto menšinu musí směřovat k vzdělávacím programům, jejichž úlohou je pomoci těmto komunitám získat dovednosti, jež jsou nezbytné pro trh práce.

Na druhou stranu musí být evropská politika pro romskou menšinu zaměřená na podporu tolerance a přijímání kulturních rozdílů, s těžištěm v klidném soužití v rámci hranic daných zákony příslušného státu a nařízení EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem proti zprávě paní Kósánéové Kovácsové o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na trh práce v EU. Jsem pevně přesvědčen, že tento přístup vytváří jinou formu elementární diskriminace ve vztahu k Romům. S Romy se ve skutečnosti musí zacházet jako s ostatními občany, bez toho, že by se těšili přehnaným výhodám a výsadám, které jdou na úkor ostatních evropských občanů, kteří mají stejná práva (a navíc i povinnosti) jako tato populace.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Romská komunita je největší a nejvíce znevýhodněnou evropskou menšinou. Každý, kdo situaci důkladně sleduje, ví, že je ke zlepšení jejich pracovních a životních podmínek zapotřebí koordinovaného přístupu. Těší mě, že tato zpráva vyzývá k odpovídající odborné přípravě, která může zlepšit šance Romů na pracovním trhu. Navíc musí být posílen lidský a společenský kapitál tím, že se od počátku zaměří na jejich integraci do evropské společnosti.

Je nutno uvítat, že je zřizována evropská skupina odborníků se zástupci romské komunity. Stejně tak jsou vynikající návrhy na vytvoření partnerství, uvolnění dostatečných finančních prostředků a sledování toho všeho prostřednictvím databáze. Podporuji tuto zprávu, protože navrhuje způsoby, jimiž můžeme situaci romské komunity zlepšit. Protože je alternativní usnesení navrhované Socialistickou skupinou v Evropském parlamentu bohužel příliš slabé, toto nepodpořím.

 
  
  

– Zpráva: Herbert Reul (A6-0035/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. (LT) Řízení poptávky po ropě nesmí být omezeno jen na EU. Vyjádřeno v procentech, celosvětový objem ropy spotřebované EU se bude v nadcházejících letech postupně snižovat. Toto určí obrovský růst poptávky za hranicemi EU. Proto bude z pohledu bezpečnosti dodávek energií v EU také velmi důležité snížit růst poptávky na globální úrovni, aniž by však byly ohroženy rozvojové cíle třetích zemí nebo samotné EU. Podpora mechanismů ve třetích zemích na stanovení tržní ceny je také velmi důležitá – například po zrušení státních subvencí paliv.

Všechna tato opatření vyžadují investice. Investice jsou možné, jen pokud existuje dostatečný kapitál a naděje na nějaký zisk. Je proto důležité překonat současnou finanční krizi, která se velmi rychle může změnit na hospodářskou krizi. V posledním desetiletí se zvětšilo množství problémů souvisejících s budoucí bezpečností zásobování ropou v EU. Pokud však uspějeme a povzbudíme politickou vůli a mezinárodní koordinaci, spolupráci a tvorbu inovací, mohou být tyto problémy překonány a mít cílený vliv jak na dodávku, tak na poptávku.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Celkově mohu tuto zprávu z vlastního podnětu svého kolegy poslance EP, pana Reula, podpořit. Jak ukázaly uplynulé měsíce, důležitost energetické bezpečnosti nebyla nikdy naléhavější. Spolupráce, do níž se musí zapojit všechny členské státy, a potřeba využít stimulačních balíčků, které v současnosti zahájily téměř všechny členské státy a Komise, podtrhují potřebu investic do obnovitelných technologií tak, aby se zvýšila naše energetická bezpečnost a byly sníženy naše emise CO2. Roky naší závislosti na fosilních palivech nám zanechaly dva podstatné závěry:

1. Musíme být nezávislí na celosvětových geopolitických mocnostech, jak nám letos v zimě ukázala bezvýchodná situace mezi Ruskem a Ukrajinou a spoušť cenové politiky OPEC.

2. Nutnost splnit naléhavé termíny pro snížení emisí CO2 trvá a měla by být zachována jako záležitost nejvyšší priority.

Nesmíme se vyhýbat výzvám, jimž v současnosti čelíme, ani ekonomickým, ani ekologickým.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem proti zprávě pana Reula o výzvách ve vztahu k zásobování ropou. Nesouhlasím se zpravodajem v tom, že podle různých odhadů bude možné vytěžit dostatečné množství ropy také na pokrytí budoucí poptávky, ale pouze pokud budou více zdaněni spotřebitelé a zlepší se podmínky pro investice. I když podporuji iniciativu Komise na zamezení rychlého nárůstu cen ropy v příštích letech, domnívám se, že celá situace byla nesprávně zanalyzovaná.

 
  
  

– Zpráva: Georg Jarzembowski (A6-0055/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Zpráva, kterou představil poslanec EP, pan Jarzembowski, činí prioritu z dopravy šetrnější k přírodě a je důležitým prvním krokem ke komplexnějšímu přístupu, díky němuž bude doprava k životnímu prostředí citlivější. Zásadní součástí naší reakce na klimatické změny je změna dopravních prostředků a způsobů dopravy, ať již se jedná o přijetí moderních hybridních vozidel, nárůst veřejné dopravy šetrné k životnímu prostředí nebo o zvýšení efektivity ostatních způsobů dopravy.

Zpravodaj ve zprávě prosazuje možnosti vybírat poplatky z těžkých nákladních vozidel (HGV) za znečištění, které způsobují, včetně znečištění hlukem, které způsobuje železniční doprava. Je důležité, abychom posoudili potřeby okrajových evropských zemí, které narážejí na různé geografické překážky a jejichž zásobování a ekonomický růst závisí na silné dopravní síti. Musíme zajistit, aby byla tato opatření uplatňována spravedlivě. S těmito výhradami zprávu s potěšením podpořím.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Jarzembowského o dopravě šetrnější k životnímu prostředí a internalizaci vnějších nákladů. Můj názor, který se shoduje s názorem zpravodaje – jenž napsal vynikající zprávu –, zdůrazňuje velký přínos, který mobilita má pro kvalitu života Evropanů, růst a zaměstnanost v rámci Evropské unie, socioekonomickou a územní soudržnost a obchod s nečlenskými zeměmi EU, stejně jako přínos pro podniky a zaměstnance, kteří přímo nebo nepřímo působí v odvětví dopravy a logistiky. Z tohoto pohledu vítám skutečnost, že Komise ve svém sdělení sestavila „inventář“ všech opatření EU až k dnešnímu dni, aby podpořila politiku udržitelné dopravy. Jedná se o malý krok směrem k velkému cíli.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Komise zveřejnila balíček sdělení o „dopravě šetrnější k životnímu prostředí!, „strategii internalizace vnějších nákladů“ a „protihlukových opatření pro zboží a vybavení“”. Je podle mě velmi pozitivní – a také něco, co podporuji –. že se v oblasti dopravy přichází s opatřeními šetrnými k životnímu prostředí.

Zpráva pana Jarzembowského by však oslabila návrhy Komise. Proto skupina Zelených/Evropské svobodné aliance předložila pozitivní pozměňovací návrhy, včetně požadavku na větší spolufinancování mezi EU a členskými státy, daň z kerosenu pro leteckou dopravu a oddělení nárůstu dopravy od ekonomického růstu. Naše pozměňovací návrhy však nebyly přijaty, v důsledku čehož tato zpráva nemá pro návrhy Komise žádnou přidanou hodnotu. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Podporuji opatření na zezelenání dopravy. Pomůže nám to při našem boji proti klimatickým změnám. Určitá opatření by však měla být posílena, a proto jsem se musela zdržet hlasování.

 
  
  

– Návrh usnesení B6-0107/2009 (Lisabonská strategie)

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Zcela souhlasím s tím, že pokud jde o dopady ekonomické krize, vzbuzuje největší obavy růst chudoby v EU. Je zásadní zastavit současný růst nezaměstnanosti v EU. Věřím, že nejúčinnější způsob, jak snížit chudobu a zamezit jí, je učinit tak prostřednictvím strategie založené na cílech plné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst, sociálního začleňování, opatřeních na podporu podnikání a aktivitách, které zvýší úlohu malých a středních podniků a investic. V kostce: toto je nejdůležitější část úvodu usnesení.

Pokud nedokážeme zastavit růst chudoby v EU v důsledku stávajících mimořádných okolností, pak EU selže při řešení nejdůležitějšího problému, který z této ekonomické a finanční pohromy vyvěrá.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) V Evropské unii jsme svědky nárůstu úrovně chudoby, nejisté práce a nerovností, což je situace, která se v současné ekonomické a finanční krizi může ještě zhoršit vzhledem k tomu, že prognózy ukazují na trend poklesu a na nárůst počtu nezaměstnaných.

Politiky, které jsou obsažené v Lisabonské strategii a v Evropské strategii zaměstnanosti, k této situaci přispěly, protože podporují finanční deregulaci, liberalizaci trhu a nejistotu v pracovněprávních vztazích. Zapotřebí tedy bylo rozloučit se s těmito politikami. Nicméně při konfrontaci se zhoršujícími se sociálními a ekonomickými podmínkami odráží reakce (nebo nedostatek reakce) EU její třídní volbu: i nadále trvá na pokračování politik, které podporují kumulaci obrovských zisků velkými ekonomickými a finančními skupinami na úkor životních podmínek pracujících a obyčejného obyvatelstva.

To, co je zapotřebí, je zvrat v současných makroekonomických politikách a obrana pracovních míst a práv pracujících. Potřebujeme alternativní politiku, která zaručuje spravedlivé rozdělení příjmů, stimuluje ekonomickou aktivitu, vytváří pracovní místa, posiluje úlohu státu v hospodářství, zvyšuje poptávku, povzbuzuje růst mikropodniků, malých a středních podniků a oživuje investice, přičemž má na paměti potřeby a specifické stránky každého členského státu.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, i když jsem byl rozladěn pozměňovacím návrhem 10, jejž předložili Zelení a který vyzýval k zavedení celounijní daně z finančních operací. Jako předseda meziskupiny pro globalizaci v tomto Parlamentu silně podporuji zavedení daně Tobinova typu pro kontrolu finančních spekulací a k získání miliard eur na zmínění hluboké chudoby více než miliardy lidí ve světě, kteří žijí z necelého jednoho eura na den. Kdo může být proti takovému jednoduchému a účinnému opatření?

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. (PT) Lisabonská strategie byla vymyšlena v hospodářských souvislostech a pro hospodářské souvislosti, které jsou jasně odlišné od situace, v níž se v současnosti nacházíme. Tato skutečnost ale neznamená, že musí být revidovány všechny její základní koncepty. Musí se odlišit mimořádný charakter současných okolností a politiky, o které bychom měli usilovat, abychom podpořili evropský rozvoj a konkurenceschopnost v dlouhodobém horizontu. Je ale důležité, abychom z tohoto rozdílu nevyvodili závěr, že krizová situace vyžaduje opatření, která nejsou v souladu s řádnými politikami. Právě naopak. Odpověď na současnou situaci, i když vyžaduje výjimečná opatření, musí být vedena myšlenkami řádných politik a volbou investic do inovací a konkurenční kapacity Evropy, jinak nedokážeme ani reagovat na krizi, ani připravit členské státy Evropské unie na další fázi globální ekonomiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Poté, co jsem pečlivě prostudoval návrh usnesení o Lisabonské strategii, jsem se rozhodl zdržet se hlasování, tedy nehlasovat ani pro tento návrh, ani proti němu.

 
  
MPphoto
 
 

  Eoin Ryan (UEN), písemně. − Finanční a z toho vyplývající ekonomická krize uštědřila evropskému růstu a stabilitě na pracovním trhu obrovskou ránu. V těchto těžkých dobách musí být naším hlavním cílem, jak říká toto společné usnesení, chránit občany EU, ať se jedná o pracovníky, podnikatele či majitele domů, před následky krize. I když je současná krize nepochybně devastující, nabízí také příležitosti: příležitost změnit náš způsob myšlení; příležitost budovat a posilovat rámec pro udržitelný rozvoj, který odolá možným šokům; a příležitost budovat zdravý ekonomický a sociální základ pro budoucnost.

Mezi prvky tohoto usnesení, které jsou zvláště přitažlivé, patří uznání klíčové úlohy malých a středních podniků a podpora, které se jim musí dostat. Nejenže malé a střední podniky poskytují cennou zaměstnanost, která v posledních letech představuje 80 % nových pracovních míst v EU, ale také hrají klíčovou sociální úlohu při povzbuzování místních ekonomik, diverzifikaci zaměstnanosti a podpoře podnikatelství. Podobně je velmi vítaný důraz na inovace – zejména v odvětví životního prostředí –, který dokládá, že zdvojené cíle energetické účinnosti a ekonomické stability se nemusí navzájem vylučovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Labouristická strana v EP se domnívá, že Lisabonská strategie zůstává důležitou platformou růstu a tvorby pracovních míst napříč EU. Stále se jedná o dosažitelný cíl, i když současné ekonomické klima skutečný potenciál ničí. Labouristická strana v EP však nesouhlasí, že by celounijní daň z finančních operací byla nezbytným prostředkem k dosažení některých cílů Lisabonské strategie, a toto opatření jsme nepodpořili.

EPLP nicméně může podpořit hlavní myšlenku schváleného textu, a proto jsme hlasovali pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Podle zprávy skupiny Allianz, která byla zveřejněna v pondělí, recese letos EU zpomaluje v dosažení cíle stát se přední světovou znalostní ekonomikou. Abychom dosáhli cílů Lisabonské strategie, musíme udělat pro naplnění těchto cílů, co je v našich silách, a to i v těchto těžkých dobách. Když splníme tyto cíle, uvidíme i cestu z recese a EU bude mít v budoucnu silnější postavení. Musíme se také držet barcelonských cílů týkajících se péče o děti.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. (EL) Usnesení politických sil kapitálu skrývají příčiny a povahu kapitalistické krize. Přesouvají břemeno krize na pracující, kteří enormní zisky kapitálu platili a nyní jsou vyzýváni, aby zaplatili krizi a zvýšili zisk kapitalistovi. Návrhy vyzývají Evropskou unii, aby prohloubila Lisabonskou strategii jdoucí proti práci, aby uplatnila Pakt o stabilitě a Plán evropské hospodářské obnovy a aby pokračovala s plnou liberalizací vnitřního trhu. Navrhují opatření na podporu monopolů tím, že jim bude zaručen dostatečný tok peněz z kapes pracujících, snížení daní z čistého jmění a vyšší půjčky velkým monopolním společnostem. Podporují rychlejší kapitalistické restrukturalizace založené na strategii „flexikurity“ a směrnici o organizaci pracovní doby, jinými slovy o zvýšení pracovní doby až na 13 hodin denně a 78 hodin týdně a o rozdělení pracovní doby na aktivní dobu a neplacenou neaktivní dobu.

Rozvoj „zelené ekonomiky“ a liberalizace výzkumu a energetiky a inovací připravují cestu pro výdělečné investice ze strany kapitálu a na úkor pracujících a nejnižších tříd.

Neformální summit konaný 1. března potvrdil stupňování imperialistického skrytého boje a sjednocené fronty monopolů proti lidu.

 
  
  

– Návrh usnesení B6-0134/2009 (Klimatické změny)

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Souhlasím, že EU má i nadále vedoucí úlohu v mezinárodní klimatické politice. Pokud ale nehovoří jedním hlasem, vyústí to ve ztrátu důvěryhodnosti. EU má jako celek správný směr, pokud jde o cíle související se změnou klimatu, ale všechny země, včetně Malty, si musí dát pozor, aby nezůstávaly pozadu, protože by to mělo vliv na důvěryhodnost Unie.

Omezování růstu průměrné teploty ve světě je nezbytné nejen v rozvinutém světě, ale také v rozvojových zemích. Není nutné říkat, že takovéto akce budou zatěžovat finanční zdroje. EU musí přinést plán, který se bude zabývat příslušnými oblastmi a zdroji financování.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o boji proti klimatickým změnám. Evropská unie musí udržet svou vedoucí úlohu v mezinárodní klimatické politice a musí usilovat o dosažení dohody v Kodani umožňující snížení uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší a omezení růstu teploty ve světě na méně než 2 °C nad hodnotami z doby před industrializací.

S ohledem na současnou finanční a ekonomickou krizi je naprosto zásadní dosáhnout v Kodani nové dohody o boji proti klimatickým změnám. Ekonomická krize a klimatická krize se mohou spojit a nabídnout významné ekonomické příležitosti k vývoji nových technologií a vytvoření nových pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato usnesení obsahují pozitivní aspekty, jichž si ceníme. Zdůraznili bychom výzvu k Evropské unii, aby aktivně usilovala o dohodu v Kodani, která bude brát v úvahu nejnovější vědecké zprávy o klimatických změnách, která se zavazuje k stabilizaci úrovní a teplotních cílů, jež velice pravděpodobně zabrání nebezpečným klimatickým změnám, a která bude umožňovat pravidelné revize, aby se zajistil soulad cílů s nejnovější vědou. Podobně hodnotíme jako pozitivní pozornost zaměřenou na potřebu podstatně zvýšit finanční zdroje, aby bylo možné zajistit nebytné kroky pro zmírnění dopadů v rozvojových zemích.

Nesouhlasíme ale s trváním, i když jen v bodech odůvodnění, na směrnici EU o obchodování s emisemi, zejména protože je uvedeno, že může sloužit jako vzor pro rozvoj obchodování s emisemi v jiných rozvinutých zemích a regionech. Nesouhlasíme proto s ekonomicky založeným přístupem, jenž jasně ovlivňuje různé body usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Bez ohledu na hloubku a šíři současné finanční krize, která je produktem deregulace, zbabělých regulátorů a chamtivých bankéřů, nemůžeme se odklonit od nutnosti jednat a zastavit klimatické změny. Musíme stávající krizi vidět jako příležitost vynaložit zdroje k dosažení prudké změny v našem životním stylu a podporovat zelený Nový úděl napříč kontinentem a ve světě. Našich cílů nemůžeme dosáhnout, pokud nebudeme pracovat v partnerství s USA a Japonskem, Čínou a Indií.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Souhlasím s některými body usnesení o boji proti klimatickým změnám. Na druhou stranu různé odstavce zprávy nemohu podpořit. Proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování a o této záležitosti nehlasovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Musíme použít zelenou ekonomiku k tvorbě pracovních míst v celé EU. Toto musí být v průběhu finanční krize prioritou.

 
  
  

– Návrh usnesení B6-0133/2009 (Politiky zaměstnanosti)

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Toto usnesení obsahuje mnoho záslužných napomenutí. Většina z toho, čím se usnesení zabývá, ale spadá do politické odpovědnosti vnitrostátních parlamentů.

Návrhy v usnesení budou také vyžadovat větší zdroje v Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Bude nutné zvýšit příspěvky členských států do EU. A to přichází v době, kdy si členské státy potřebují ponechat své snížené ekonomické zdroje pro vlastní sociální politiky a politiky zaměstnanosti. Nevěříme, že je Fond pro přizpůsobení se globalizaci EU tím nejúčinnějším prostředkem na podporu pracovníků, kteří ztratili zaměstnání. Členské státy mohou nejlépe provádět v této oblasti účinnou politiku. Navíc všechny členské státy vydávají sumy peněz na stimulační balíčky, a to ve stejném objemu, jako jsou jejich celkové příspěvky do rozpočtu EU.

Hlasovali jsme proti tomuto usnesení, a to především kvůli znění v souvislosti s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o hlavních směrech politiky zaměstnanosti. S ohledem na skutečnost, že globální finanční a ekonomická krize volá po odhodlané a koordinované reakci ze strany EU, aby se zabránilo ztrátě pracovních míst, aby byla udržena uspokojivá úroveň příjmů Evropanů, aby se předešlo recesi a aby se stávající ekonomické výzvy a výzvy v oblasti zaměstnanosti obrátily v příležitosti, jsem přesvědčen, že opatření přijatá pod vládou eurokratů rozhodně nejsou dostatečná na to, aby nesla váhu krize, kterou procházíme, a rozhodně ne v citlivé oblasti, jakou je zaměstnanost.

 
  
  

– Zpráva: Elisa Ferreira (A6-0063/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Iniciativa na zahájení Plánu evropské hospodářské obnovy je reakcí na pokračující vážný ekonomický pokles. Nejvyšší prioritou plánu na oživení ekonomiky musí být povzbuzení ekonomiky a konkurenceschopnosti EU a zabránění zvyšující se nezaměstnanosti. Poslanci trvají na tom, že veškerá finanční pomoc musí být včasná, cílená a dočasná. Současné výjimečné okolnosti musí být nahlíženy v širším kontextu pevného odhodlání přivést normální rozpočtovou kázeň zpět do běžných kolejí, jakmile se ekonomika vzpamatuje.

Dále pak plán na oživení ekonomiky také slouží k tomu, aby došlo ke spravedlivé mezinárodní dohodě o tom, že chudší země dostanou příležitost uniknout chudobě, aniž by musely globálnímu oteplování ještě přitápět, a to tím, že se jim dostane pomoci při financování rozsáhlých investic.

A konečně akce koordinovaná mezi členskými státy musí být směřována na snižování nejistoty na úvěrových trzích a na umožnění fungování těchto trhů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Přes určité pozitivní a včasné návrhy, které byly přijaty a které jsme podpořili, zejména ten o daňových rájích, byla většina návrhů naší skupiny bohužel odmítnuta a hlavní linie zprávy pokračuje v neoliberálních politikách s několika málo narůžovělými tahy pro voliče vzhledem k nadcházející volební kampani.

Mezi našimi zamítnutými návrhy jsou ty, které vyzývají ke značnému zvýšení finančních zdrojů a rychlejšímu použití fondů zamýšlených na podporu zaměstnanosti a také přesměrování programů podpory směrem k nejohroženějším skupinám, včetně programů zaručujících slušné životní podmínky a obecný přístup k vysoce kvalitním veřejným službám. Také je mi líto odmítnutých návrhů, které považují objem Plánu evropské hospodářské obnovy (1,5 % HDP EU) za nedostatečný na to, aby mohl úspěšně řešit současnou krizi, neboť EU bude výrazně zaostávat za zeměmi jako Spojené státy a Čína. Dále lituji zamítnutí naší kritiky Komise za to, že spojila Plán evropské hospodářské obnovy s rozšířením neoliberálních „strukturálních reforem“ a s přísným souladem s Paktem o stabilitě a růstu, když to, co bylo zapotřebí, bylo vzdát se jich a změnit směr.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Mohu jen gratulovat mé kolegyni, paní Elise Ferreiraové k její zprávě o Plánu evropské hospodářské obnovy. Podpořil bych pocity, které vyjádřil Poul Rasmussen, že jsme ještě neudělali dost. Vyplacení bank bylo nutným, ale ne dostatečným krokem. Musíme také podniknout kroky k řešení problémů pracovního trhu. Je nutno podpořit sdílení práce, a v případě potřeby zkráceného úvazku bychom měli podpořit zachování hodin na pracovišti s tím, že by čas byl využit pro školení a zlepšování dovedností.

Skutečná krize není na trhu rizikových hypoték, ale spíše v desetkrát větší herní ekonomice, stále více esoterickém a vysněném světě trhu s deriváty, jejž je nutné přivést pod kontrolu. Proto vítám opatření ke kontrole daňových rájů a k zavedení celounijní daně z finančních operací, které povedou k překonání nejhorších následků krize, sníží spekulace a přinesou finance, což nám pomůže držet se naší linie a dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. (PL) Zpráva o Plánu evropské hospodářské obnovy, která byla dnes přijata, podporuje opatření navržená Evropskou komisí, která mají v úmyslu podpořit evropskou ekonomiku.

Údaje z několika posledních týdnů nevzbuzují optimismus. Odhaduje se, že ekonomický růst v Evropě v roce 2009 zůstane na úrovni pod nulou. Napříč EU roste také nezaměstnanost. Jedná se o nejvážnější recesi, která zasáhla Evropské společenství, a první od zavedení společné měny.

Je proto nutný odhodlaný postup, který povede k tvorbě pracovních míst a skutečnému zlepšení ekonomické situace. Klíčovou otázkou samozřejmě je tzv. léčba finančního sytému tak, aby podniky a občané měli přístup k úvěru. To je zejména důležité pro malé a střední podniky, které jsou zajisté základem evropské ekonomiky. Proto musí být účinná a rychlá obnova úvěrování naléhavě zajištěna. Pomoc určená na boj proti krizi nesmí být směřována jen na záchranu vybraných odvětví. Taková pomoc je nevyhnutelná, ale také by měla zahrnovat pokračování koncepce konkurenceschopného evropského průmyslu. Navíc krize nesmí být využita jako příležitost k zavedení nových, vysoce zatěžujících předpisů.

Doufám, že Plán evropské hospodářské obnovy přinese výsledky v podobě prvních znamení hospodářského oživení.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Výjimečné situace volají po výjimečných zdrojích.

Ekonomická situace se natolik zhoršila, že ospravedlňuje koordinovaný postup členských států ve snaze znovu nastartovat ekonomickou činnost. Pár postřehů je zde však na místě. Výjimečná situace, kterou dnes prožíváme, nezpochybňuje základní pravidla ekonomie. Půjčit si dnes znamená mít dluhy zítra, dluhy, které budou muset členské státy v budoucnu splatit. Deficity mohou být nezbytné, ale bude to velmi drahé. Musíme si toho být vědomi. Již se hovoří o zvýšení daní v blízké budoucnosti, aby se udržely veřejné finance v oběhu.

Zadruhé, všechny výdajové závazky v plánech obnovy nemají ani zdaleka srovnatelnou hodnotu. Investiční výdaje do modernizace výrobního vybavení nebo do výzkumu mají úplně jinou hodnotu než výdaje na provozní náklady. Bylo by proto pro dobré, aby si členské státy opatřily odpovídající nástroje, které jim umožní učinit tu nejlepší volbu.

A nakonec, protože slova mají význam, řekněme si jasně, že plán na oživení ekonomiky popravdě není evropským plánem, ale spíše se jedná o koordinaci vnitrostátních plánů opatření, které přijímají různé členské státy. Je nutné, abychom udělali více? Stojí za to si tuto otázku položit, ale nastavení společného plánu na oživení ekonomiky Evropské unie by předpokládalo zásadní revizi evropských politik a zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Adrian Manole (PPE-DE), písemně. (RO) Plán evropské hospodářské obnovy je obzvláště důležitý, kvůli svým dvěma prvkům: zaprvé, krátkodobému finančnímu stimulačnímu opatření zaměřenému na oživení poptávky, ochranu pracovních míst a obnovení spotřebitelské důvěry a zadruhé kvůli rozumnému investování na oživení ekonomického růstu.

Prioritou Evropské unie číslo jedna je chránit své občany před nepříznivými důsledky finanční krize. V případě rumunské ekonomiky prokážou tato opatření svou účinnost zejména pro malé a střední podniky tím, že zjednoduší a urychlí postupy a poskytnou zálohové platby ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti i fondů pro rozvoj venkova.

Kladné hlasování pro tuto zprávu také znamená, že Evropský sociální fond bude muset financovat opatření podporující zaměstnanost, zejména nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Budou muset také vzniknout rámcové podmínky ke zmírnění dopadu na podnikatelský sektor, protože tento sektor hraje klíčovou úlohu v oživení ekonomiky, zásadně přispívá k vytváření pracovních míst, a tím i k vytváření poptávky na vnitřním trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (PSE), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro zprávu paní Ferreiraové, protože jsem pevně přesvědčena, že pomůže překonat těžké ekonomické období, jímž Evropa prochází následkem neoliberálních politik posledních 10 let.

Bohaté evropské státy musí ukázat solidaritu s východní Evropou a finanční prostředky na pomoc zemím v této oblasti se musí zvýšit. My, evropští socialisté, se domníváme, že musíme jednat, aby se odstranily rozdíly mezi rozvinutějšími zeměmi a rozvíjejícími se zeměmi, a to tím spíše, že ekonomiky rozvíjejících se zemí jsou úzce spojené bankovními institucemi na západě. Proto potřebujeme plán na koordinaci ekonomik všech členských států.

Podporujeme zavedení opatření proti zahraničním finančním aktivitám, které umožňují těm, kdo mají velmi vysoké zisky, přenést své podniky do těchto daňových rájů, aniž by platili jakoukoliv daň, zatímco většina občanů EU daně platí a přichází o pracovní místa. Čísla jsou alarmující: očekává se, že do konce roku 2009 míra nezaměstnanosti dosáhne 25 milionů v celé Evropě (500 000 v Rumunsku). Zakázání daňových rájů nás zbaví nezaměstnanosti.

Musíme prosazovat a podporovat evropskou solidaritu mezi starými a novými členskými státy, což dělá z hlasování o tomto doplňujícím návrhu na dané téma zkoušku Evropského parlamentu

 
  
MPphoto
 
 

  John Purvis (PPE-DE), písemně. − Ekonomická situace v Evropě i dále mimo ni je tou nejvážnější, co pamatujeme, a je naprosto v pořádku, že Evropská unie a členské státy dělají vše pro to, aby zajistily, že se recese nezmění v propad a že tam, kde působení vlády může opravdu nastartovat ekonomiku, bude mít vláda možnost konat.

Tato zpráva není dokonalá a nemůžeme souhlasit se vším, co obsahuje, ale zdůrazňuje klíčové body, že pokles není důvodem k protekcionismu, nadměrnému zadlužení nebo odstranění konkurenčních pravidel. Odolali jsme úsilí z levice, jejichž pozměňovací návrhy měly za cíl změnit rozumnou zprávu v cenově nedostupný nákupní seznam nebo útok na kapitalismus a finanční systém jako takový.

Pro nás všechny je teď důležité vyhrnout si rukávy a uvést naše ekonomiky znovu do pohybu. Tato zpráva uznává, že svobodný trh a jednotlivci a podniky Evropy jsou životně důležití pro proces obnovy, a to je východisko, pro které ji britští konzervativci podporují.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. (PT) Navzdory tomu, že obsahuje pozitivní prvky, zpráva paní Elisy Ferreiraové o Plánu evropské hospodářské obnovy trpí stejnými problémy jako samotný plán: zobrazuje situaci, aniž by řádně vysvětlila skutečné příčiny současné krize; předkládá seznam iniciativ, které jsou zapotřebí k obnově důvěry ekonomických aktérů, aniž by však do dnešního dne identifikovala jakýkoliv důkaz pro tento efekt; a také nabízí málo, pokud jde o evropskou mobilizaci. A tak je k této záležitosti třeba dodat, že pokud tato zpráva konkrétně řeší jen málo, je to proto, že Evropský parlament má jen malou schopnost řešit. Totéž lze říci o Evropské komisi.

Z rozpočtu tohoto plánu činí fondy řízené na úrovni Společenství jen 15 %. Odpověď tedy bude nutné nalézt na evropské úrovni, ale především prostřednictvím politické vůle členských států koordinovat své reakce na současnou ekonomickou situaci. Impuls musí vyjít z členských států, pokud vůbec vyjde, vzhledem k tomu, že stávající známky nedostatku evropské politické vůle jsou znepokojující. Například se můžete podívat na protichůdné postoje, které zaujali němečtí nebo rakouští sociální demokraté v EP nebo při zastupování vlád svých zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Souhlasím s některými body zprávy paní Ferreiraové o Plánu evropské hospodářské obnovy, ale jako celek ji nepodepíšu. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl zdržet se hlasování a nehlasovat pro zprávu své kolegyně.

 
  
MPphoto
 
 

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. (PT) Hlavním problémem této krize je nárůst nezaměstnanosti, což je situace, kterou lze zvrátit jen zvýšením investic.

Aby bylo možné zvýšit investice, potřebujeme, aby byly úvěry přístupné a levné, ale vše ukazuje na skutečnost, že v současnosti toto bude vzácné a mnohem dražší pro nejzranitelnější země, jako je Portugalsko.

Tyto země čelí zvýšeným finančním potížím, což je důvod, proč jasně podporuji možnost mít v eurozóně jediného centrálního emitenta evropského veřejného dluhu. Navíc toto je scénář, jenž je nejvíc kompatibilní s dlouhodobou udržitelností eura.

Za stávajících podmínek je důležité oživit evropský úvěrový trh tím, že budou poskytovány odpovědné půjčky životaschopným podnikům a rodinám.

Finanční pomoc poskytnutá bankám a podnikům musí být také dobře směrovaná, dočasná, transparentní, zaručená co do nákladů a užitku a přísně kontrolovaná.

Solidnost a solidárnost evropského projektu může být ohrožena, proto musíme jednat koordinovaně a ctít pravidla vnitřního trhu a nedovolit žádný protekcionismus.

Podporuji zprávu o Plánu evropské hospodářské obnovy, kterou přednesla moje kolegyně Elisa Ferreiraová, protože souhlasím s obecnou linií této koncepce.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Tato zpráva doprovází plán Evropské komise na oživení ekonomiky, jenž se pokouší o oživení hospodářství EU. Labouristická strana v EP může podpořit hlavní linii myšlenek zpravodajky a věří, že mnohá z naznačených témat jsou pro skutečné oživení důležitá.

Reakce Komise v průběhu ekonomické krize byla nevýrazná a Parlament je přesvědčen, že k oživení je zapotřebí účinnějších nástrojů. Environmentální přístup by mohl vést k větší inovaci, obnovit produktivitu a zároveň mít pozitivní vliv na naše životní prostředí. Je však nutné dávat pozor, aby nedošlo k poškození některých průmyslových odvětví nebo ke snížení našich celkových ekonomických možností, a proto je nutné uvažovat o cílené koncepci. Podobně je nezbytně důležitý nový přístup k finančnímu dohledu, tak jak je naznačen ve zprávě de Larosièrových moudrých, aby bylo možné se zajistit proti systémovým rizikům.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance zaujímá stanovisko, že to, co nyní zažíváme, je vyvrcholení tří krizí, které jsou propojené: ekonomické krize, krize životního prostředí a sociální krize. Proto je skupina Verts/ALE proti podpoře Plánu evropské hospodářské obnovy, a to ve světle blížícího se evropského jarního summitu, jehož jediným posláním je stimulovat starý laissez-faire model a přivést ho zpět k životu.

Pumpování obrovských sum do tohoto modelu s sebou nese vážné riziko prohloubení krize životního prostředí a sociální krize. Je kontraproduktivní jen povzbudit poptávku, aby se produkce vrátila zpět na scénu. To je přesně to, co navrhuje zpráva paní Ferreiraové, což je důvod, proč jsem hlasoval proti ní.

Plán na oživení ekonomiky musí umožnit vytvoření nových finančních nástrojů a zároveň prostřednictvím regulací vnést do systému stabilitu a spolehlivost. Pobídka jít za krátkodobým ziskem prostřednictvím výběru bonusů musí být odstraněna a vyměněna za pravidla pro takzvané zajištěné fondy a soukromé akciové fondy. Transparentnost, otevřené účetnictví a dohled musí znemožnit daňové ráje. Prostřednictvím přesného popisu úkolů se banky opět mohou stát služebníky reálné ekonomiky, kde může Evropská centrální banka působit jako hlídací pes.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Finanční krize je prvním testem globalizace. Krize podnícená chamtivostí a nyní stravovaná strachem by nás měla přinutit zamyslet se nad našimi základními hodnotami a nad tím, v jaké společnosti bychom chtěli žít. Toto není doba na omezený nacionalismus, ale doba, kdy je silná Evropa důležitá jako nikdy dříve. Potřeba koordinovaného přístupu, nejen napříč Evropou, ale napříč světem, dělá summit G20 v Londýně opravdu důležitým.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro zprávu paní Ferreiraové, která vyzývá Evropskou komisi, aby přišla se silnou, jasnou směrnicí zacílenou na lepší koordinaci mezi všemi členskými státy, pokud jde o řízení této mohutné ekonomické krize, se zaměřením na ochranu co největšího počtu pracovních míst. Vyzývám Komisi, aby zahájila příslušné postupy co nejdříve.

Prostřednictvím této zprávy vybízí Evropská unie jarní Evropskou radu, aby dala silný politický impuls a navrhla plán všech právních iniciativ tak, aby spolu s Parlamentem zaručila, že budou v pravý čas přijaty.

Zpráva zdůrazňuje mimořádně nepříznivé ekonomické a sociální následky krize v mnoha nových členských státech, které znamenají značné riziko destabilizace a zvýšené chudoby. Očekávají se vedlejší účinky na euro a ekonomiky v eurozóně. Vyzýváme ke koordinaci na úrovni Společenství, přičemž máme na paměti solidaritu Společenství a v tomto smyslu přijetí kolektivní odpovědnosti. Vyzýváme tak Komisi, aby revidovala a sjednotila všechny nástroje, které si kladou za cíl stabilizovat zasažené členské státy, což zahrnuje stabilizaci směnných kurzů tak, aby bylo možné zavádět bezpečnostní opatření a rychlé, účinné balíčky reagující na krizi.

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Thyssen (PPE-DE), písemně. (NL) Velmi pozorně jsem naslouchala projevům zpravodajů a předsedů skupin, včetně úderu, který předseda Socialistické skupiny v Evropském parlamentu uštědřil skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů kvůli jejich chování při hlasování o pozměňovacím návrhu 92. Samozřejmě nesouhlasíme s důsledky tohoto pozměňovacího návrhu a společně s mými kolegy ze skupiny jsem hlasovala proti němu. Jistě nemůže být záměrem přijmout krátkodobá opatření, která podkopou dlouhodobé cíle?

Z tohoto důvodu není rozumné snažit se přimět členské státy, aby usilovaly o rozpočet bez ohledu na míru jejich zavinění, což je důležitým faktorem při určení toho, do jaké míry mohou být deficitní výdaje oprávněné. Moje skupina se správně držela pevně svého názoru, který sdílí s Komisí, zejména v tom směru, že bychom měli mít na paměti budoucí generace. Proto je oprávněné pozměňovat rozpočtové pobídky podle úrovně zavinění členského státu a není schůdné ani oprávněné požadovat jednotnou intenzitu ve výši 1,5 % HDP.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. (EL) Evropský plán na oživení ekonomiky přesouvá břemeno kapitalistické krize na bedra pracujících, podporuje obecné cíle EU a chrání zisky a kolektivní zájmy plutokracie.

Důvodem mohutného útoku na pojištění a pracovní právo a na příjmy řadových rodin a jejich životní úroveň je to, aby EU mohla zajistit euromonopolům, že budou v mezinárodní konkurenci „ve zvýhodněné pozici v momentě, kdy se ekonomika zotaví“.

EU a vlády se snaží získat souhlas řadových občanů s použitím metody cukru a biče, aby mohly při co nejmenším odporu zavést kapitalistickou restrukturalizaci naservírovanou v Lisabonské strategii: rotační zaměstnanost a nezaměstnanost, zvýšení věkové hranice při odchodu do důchodu a drastické škrty v platech, důchodech a sociálních dávkách.

Navíc rozhodnutí přijatá na summitech a financování opatření výhradně členskými státy zdůrazňují eskalaci imperialistického skrytého boje, jenž vede k politice „každý sám za sebe“.

Pro pracující existuje jen jedna volba: odpor, neposlušnost a protiútok s Řeckou komunistickou stranou, zavržení politiky evropské jednosměrky a sil, které ji podporují, reorganizace občanského hnutí a boj za moc řadových občanů a jejich ekonomiky.

 
  
  

– Zpráva: Evgeni Kirilov (A6-0075/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu. Transparentnost není jen symbolem, ale i principem, na němž by měly být založeny všechny institucionální postupy. Občané a volené orgány musí mít zajištěn nejvyšší možný přístup k dokumentům evropských orgánů, aby měli možnost účinně se účastnit v politickém procesu a aby byly orgány veřejné správy odpovědné za své jednání. Z tohoto důvodu jsem v minulosti silně obhajoval zveřejňování parlamentní docházky.

Přes pokroky, které evropské orgány v otevřenosti a transparentnosti učinily, nelze situaci zrovna popsat jako dokonalou a přepracování nařízení (EHS) č 1049/2001 týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům evropských orgánů lze považovat za další krok k dosažení správního prostředí, kde je dostupnost a snadný přístup k informacím spíše pravidlem než výjimkou.

Závěrem bych rád upozornil na velký úspěch, kterého bylo nedávno dosaženo: Evropský parlament nyní používá ne méně než 23 oficiálních jazyků a dokumenty Evropského společenství jsou v nich dostupné. To představuje záruku demokracie.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean Marie Beaupuy (ALDE), písemně. (FR) Tato zpráva z vlastního podnětu by měla být nahlížena z perspektivy probíhající legislativní rozpravy, která má za cíl pozměnit nařízení vztahující se ke strukturálním fondům a zejména k nařízení o ERDF (Angelakasova zpráva) a nařízení o ESF (zpráva paní Jönsové).

V úsilí dosáhnout dohody při prvním čtení a poskytnout rychlou reakci na tuto krizi, která přímo ovlivňuje lidi v Evropě, se skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu rozhodla legislativní návrhy nepozměňovat. Z důvodu soudržnosti byl tentýž postup uplatněn i při hlasování.

Se svými kolegy ze strany MoDem sdílím stejné obavy týkající se boje proti klimatickým změnám. Tento boj bude nutno potvrdit jako prioritu politiky soudržnosti po roce 2013.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Nepočítejte s tím, že budeme chválit planý Plán evropské hospodářské obnovy, jenž bude z větší části samofinancován každým členským státem („evropská solidarita“ v té nejlepší podobě…) a který nezpochybňuje neoliberální politiky, jež jsou zdrojem zhoršujících se pracovních a životních podmínek naprosté většiny obyvatelstva.

Proto – a nijak neočekávaně – většina Parlamentu odmítla naše návrhy, které:

– odsoudily skutečnost, že v době, kdy se socioekonomická krize v EU zhoršuje, je rozpočet Společenství pro rok 2009 „vůbec nejnižší;

– trvaly na zvýšení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;

– zdůraznily, že „další zálohové platby“ v rámci těchto fondů budou mít za následek snížení financování Společenství v dalších několika letech;

– kritizovaly nedostatečné využívání těchto fondů, a to zejména v kontextu zhoršující se socioekonomických podmínek v EU;

– požadovaly, aby tyto fondy byly považovány za výdajový cíl, a navrhly zvýšení poměru spolufinancování Společenstvím, čímž opouštěly pravidla N+2 a N+3 ve vztahu k těmto fondům;

– trvaly na tom, aby tyto fondy byly efektivně využity k podpoře skutečného sbližování, čímž opouštěly jejich neustálé podřazování neoliberálním cílům „Lisabonské strategie“;

– trvaly na boji proti přesídlování firem..

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji tuto zprávu, která doporučuje rychlejší, pružnější platby určené pro strukturální financování. Tato zpráva zajistí široké využívání strukturálních fondů na zajištění pracovních míst a na vytvoření většího počtu pracovních míst. Vítám tuto zprávu, která vyzývá k tomu, aby finanční prostředky pro projekty byly poskytnuty dříve a aby se snížila potřeba bankovních půjček.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem proti zprávě pana Kirilova o politice soudržnosti: investicím do reálné ekonomiky. Je důležité pochopit, že politika soudržnosti EU významně přispívá k evropskému plánu na oživení ekonomiky a je největším zdrojem investic Společenství do reálné ekonomiky, poskytuje cílenou pomoc pro řešení prioritních potřeb a oblastí s růstovým potenciálem, a to jak ve veřejném, tak soukromém sektoru. To by nás však mělo přimět k zamyšlení nad chybami v minulosti, které vedly k této vážné ekonomické situaci. V tomto odvětví je také zapotřebí mít přísné právní předpisy, jinak se nutně takovéto chyby budou cyklicky opakovat.

 
Poslední aktualizace: 12. června 2009Právní upozornění