14. Dohoda o hospodářském partnerství ES-CARIFORUM – Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství ES-Pobřeží slonoviny – Dohoda o partnerství Carifora-ES – Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství ES-Pobřeží slonoviny – Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství ES-Ghana – Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství ES-tichomořské státy – Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství ES-státy EPA (SADC) – Dohoda o hospodářském partnerství , Státy východní a jižní Afriky-ES – Dohoda o hospodářském partnerství ES-partnerské státy Východoafrického společenství – Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství ES-střední Afrika (rozprava)
Předsedající. - Dalším bodem je společná rozprava o dohodách o hospodářském partnerství:
– doporučení (A6-0117/2009) pana Martina za Výbor pro mezinárodní obchod k návrhu rozhodnutí Rady o dohodě o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORUM na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (05211/2009 –C6-0054/2009 – 2008/0061(AVC)) a
– doporučení (A6-0144/2009) paní Mannové za Výbor pro mezinárodní obchod k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (05535/2009 – C6-0064/2009 – 2008/0136 (AVC)),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a David Martin za Výbor pro mezinárodní obchod Radě: Dohoda o hospodářském partnerství mezi státy Carifora na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (O-0033/2009 – B6-0203/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a David Martin za Výbor pro mezinárodní obchod Komisi: Dohoda o hospodářském partnerství mezi státy Carifora na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (O-0034/2009 – B6-0204/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Erika Mannová za Výbor pro mezinárodní obchod Radě: Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Pobřežím slonoviny (O-0047/2009 – B6-0217/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Erika Mannová za Výbor pro mezinárodní obchod Komisi: Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Pobřežím slonoviny (O-0048/2009 – B6-0218/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Christofer Fjellner za Výbor pro mezinárodní obchod Radě: Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Ghanou na straně druhé (O-0035/2009 – B6-0205/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Christofer Fjellner za Výbor pro mezinárodní obchod Komisi: Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Ghanou na straně druhé (O-0036/2009 – B6-0206/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Glyn Ford za Výbor pro mezinárodní obchod Radě: Prozatímní dohoda o partnerství mezi tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím na straně druhé (O-0037/2009 – B6-0207/2009),
– otázka k ústními zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Glyn Ford za Výbor pro mezinárodní obchod Komisi: Prozatímní dohoda o partnerství mezi tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím na straně druhé (O-0038/2009 – B6-0208/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Robert Sturdy za Výbor pro mezinárodní obchod Radě: Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy Společenství pro rozvoj Jižní Afriky (SADC) EPA na straně druhé (O-0039/2009 – B6-0209/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Robert Sturdy za Výbor pro mezinárodní obchod Komisi: Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy Společenství pro rozvoj Jižní Afriky (SADC) EPA na straně druhé (O-0040/2009 – B6-0210/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Daniel Caspary za Výbor pro mezinárodní obchod Radě: Prozatímní dohoda, kterou se stanoví rámec pro dohodu o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (O-0041/2009 – B6-0211/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Daniel Caspary za Výbor pro mezinárodní obchod Komisi: Prozatímní dohoda, kterou se stanoví rámec pro dohodu o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (O-0042/2009 – B6-0212/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládá Helmuth Markov za Výbor pro mezinárodní obchod Radě: Dohoda zavádějící rámec pro dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a partnerskými státy Východoafrického společenství na straně druhé (O-0043/2009 – B6-0213/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládá Helmuth Markov za Výbor pro mezinárodní obchod Komisi: Dohoda zavádějící rámec pro dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a partnerskými státy Východoafrického společenství na straně druhé (O-0044/2009 – B6-0214/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Kader Arif za Výbor pro mezinárodní obchod Radě: Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a střední Afrikou na straně druhé (O-0045/2009 – B6-0215/2009),
– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Helmuth Markov a Kader Arif za Výbor pro mezinárodní obchod Komisi: Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a střední Afrikou na straně druhé (O-0046/2009 – B6-0216/2009).
David Martin, navrhovatel. − Pane předsedající, když se účastníme přímo, vždy tíhneme k nadhodnocení důležitosti otázky, ale u této konkrétní otázky se nedomnívám, že by k něčemu takovému došlo. Dnes se zabýváme řadou dohod, které mohou ovlivnit životy, kvalitu životů a zdraví doslova milionů lidí v rozvojovém světě.
Než přejdu k podstatě mé zprávy, chci poděkovat své kolegyni Glenys Kinnockové, která byla jako spolupředsedkyně Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU nejvíce slyšet ohledně dohod o hospodářském partnerství a jejich dopadu na rozvoj, a to nikoliv pouze v této sněmovně, ale hovořila rovněž v zájmu zemí AKT na celém světě. Jak mnoho z vás ví, Glenys na konci tohoto volebního období odchází a domnívám se, že nám bude velmi chybět její práce, již vykonala v souvislosti s AKT, a zejména pokud se týká dohod o hospodářském partnerství.
Dohody o hospodářském partnerství mají v tomto Parlamentu složitou historii. Opravdu zde existovalo napětí mezi obchodními a rozvojovými cíli. Některým z nich by bylo možné předejít, ale některé jsou upřímně řečeno vlastní povaze těchto dohod.
Zaprvé nám byly vnuceny rozhodnutím WTO a nebylo jednoduché jednat o jednostranné liberalizaci, která je zásadním požadavkem dohod o hospodářském partnerství.
Zadruhé umělá lhůta, která byla stanovena pro dokončení úplných a prozatímních dohod o hospodářském partnerství, znamenala, že jednání, která měla být vedena mezi rovnoprávnými stranami, tak ve skutečnosti neprobíhala, protože strana AKT mohla něco ztratit, pokud by stanovené lhůty nedodržela.
Konečně – a toto není jejich kritika, nýbrž realita vyjednávání – byla naše jednání vedena odborníky na obchod. Odborníci na obchod usilují ze své povahy o co největší zisk Evropské unie. Nezbytně se tak nezaměřují na nejlepší výsledky v oblasti rozvoje. Opakuji: toto není kritika; dělali to, k čemu byli připraveni. Ale taková je realita vyjednávání.
Jako Parlament jsme se od uzavření jednání pokoušeli o kvadraturu kruhu mezi obchodem a rozvojem.
Chci soustředit své poznámky zpravodaje na dohodu o hospodářském partnerství se státy Carifora, která je v současné době jedinou úplnou dohodou tohoto typu. Protože již byla tato dohoda podepsána, nemůžeme měnit její znění a máme pouze možnost ji přijmout či odmítnout. Jsem přesvědčen, že pokud nám bude schopna Komise a paní komisařka poskytnout určité záruky a určitý výklad tohoto znění, mohli bychom tento týden s dohodou o hospodářském partnerství se státy Carifora vyslovit souhlas.
Spisovatel Lewis Carroll vytvořil jednu ze svých postav Humptyho Dumptyho, která pohrdavě říká: „Když použiji slovo, znamená to to, co říkám, nic víc, nic míň.“ Upřímně řečeno, dosud byla snaha o porozumění některým slovům ve zmíněné dohodě trochu podobná tomuto příkladu: snaha o srozumitelnost, protože vlastní smysl není vždy snadné pochopit.
Rád bych slyšel, jak nás dnes paní komisařka ujistí ohledně několika bodů.
Zaprvé, že doložka o přezkumu je skutečně doložkou o přezkumu a že ji bude Komise brát vážně: že zohledníme rozvojové priority, například zmírnění chudoby, udržitelný rozvoj, hospodářskou diverzifikaci a pomoc při dosahování rozvojových cílů tisíciletí v pětileté fázi, což zajistí, že dohody o hospodářském partnerství budou fungovat ku prospěchu všech těchto záležitostí, nikoliv proti těmto zájmům.
Zadruhé bych rád slyšel ujištění paní komisařky ohledně financování dohod o hospodářském partnerství. Podle výpočtů se předpokládá, že pro státy Carifora bude k dispozici 580 milionů EUR nad rámec stávajícího Evropského rozvojového fondu a dalších finančních rámcových období do roku 2013. Podle mého názoru – ale nejsem k tomuto tématu samozřejmě žádný odborník – by to mělo postačovat ke splnění požadavků dohod o hospodářském partnerství, pokud budou správně naplánovány, pokud se využijí veškeré finanční prostředky, pokud budou priority karibských zemí odpovídat tomu, jak mají být finance vynakládány. Kromě toho musíme zajistit, že členské státy přispějí svými 2 miliardami EUR, jež přislíbili jako „pomoc obchodu“ v rozvojovém světě. Musíme se rovněž zabývat situací po roce 2013; od Komise nemůžeme v tomto ohledu dostat žádná ujištění, protože to je na Parlamentu a Radě, ale musíme mít na paměti, že peníze budou vyčerpány, že závazky vyprší v roce 2013.
Třetím ujištěním, které požaduji, je status doložky nejvyšších výhod. Již dříve jsem paní komisařce řekl, že zcela chápu, aby Evropská unie trvala na naprosto stejných podmínkách, které karibské země udělují Spojeným státům nebo jiné rozvinuté velmoci. Ale neměli bychom uplatňovat doložku nejvyšších výhod, pokud se na tom karibské země vhodným způsobem nedohodnou, řekněme, se skupinou afrických zemí.
Začtvrté – a tím už končím –, pokud se týká přístupu k lékům, potřebujeme záruky, že žádná část dohody s Cariforem neohrozí použití mechanismu TRIPS – o tomto mechanismu by měl být bezpochyby zaveden.
Chci slyšet tato ujištění od paní komisařky, ale před tím, než je uslyším, chci uzavřít tím, že jsem přesvědčen, že změnila tón a povahu diskusí o dohodách o hospodářském partnerství, a chtěl bych jí poděkovat za všechnu práci, kterou v této oblasti vykonala.
Erika Mann, navrhovatelka. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, jednou z dohod, o jejichž přijetí máme nyní hlasovat, je dohoda s Pobřežím slonoviny. Máme pouze možnosti hlasovat pro nebo proti. Doufám, že se to jednoho dne změní a Parlament bude mít možnost účastnit se jednání o mandátech.
To věci poněkud ztíží. V porovnání s dohodou s Cariforem jsou zde dva podstatné rozdíly. Především jednáme s vládou, která nebyla demokraticky zvolena. Zadruhé se jedná o prozatímní dohodu, jež má od počátku pouze zajistit zachování dřívějších preferencí. Konečně dohoda nebude sjednána ještě nějakou dobu.
Od paní komisařky Cathy Ashtonové bych chtěla slyšet ujištění o několika záležitostech, o nichž vím, že budou pro Pobřeží slonoviny klíčové. Minulý víkend jsem se znovu účastnila rozhovorů, z nichž velmi jasně vyplynulo, že musí následovat ujištění ze strany Komise, což je zcela v souladu s ujištěními poskytnutými paní komisařkou v případě SADC. Dovolte mi prosím uvést některé z nejvýznamnějších bodů.
První bod se týká výrazné pružnosti. Tato pružnost musí zahrnovat následující body. Zaprvé, začlenění doložky o přezkumu, která bude rovněž pružná, aby neposkytovala pouze pětiletý časový rámec, ale která by mohla být v relativně krátké době trvale přezkoumávána. Zadruhé by měly být citlivé otázky projednávány pouze tehdy, když o to dotčená země výslovně požádá. To se týká zejména singapurských témat, ale přirozeně také otázky způsobu integrace TRIPS a podobných otázek.
Zatřetí zde existuje otázka přijímání regionálních rozdílů při dalších jednáních o regionální dohodě. Pobřeží slonoviny čelí závažnému problému vzhledem k tomu, že je tato dohoda projednávána a bude podepsána samostatně, přičemž budoucím cílem je sjednání regionální dohody.
Začtvrté, bylo by důležité, aby bylo v jakékoliv fázi nových jednání možné položit otázky, které již musí být řešeny v současném stadiu, a aby tato témata schválila Komise.
V této souvislosti, paní komisařko, je pouze třeba, abyste rozšířila koncese, které jste vydala v případě SADC, na Pobřeží slonoviny. Tak se zvýší pravděpodobnost pozitivní reakce Parlamentu. Prostě se velmi obáváme, a je to obava vyjádřená mnoha nevládními organizacemi, že zejména v případě Pobřeží slonoviny Komise původně prokázala pouze malou pružnost, což bylo důvodem, proč nebyly výše uvedené otázky vzaty v potaz při přechodu z prozatímní na úplnou dohodu. Koncese by se proto jevila jako výjimečně užitečná a umožnila by nám tuto dohodu přijmout.
Kromě toho jsem během rozhovorů se zástupci Pobřeží slonoviny pochopila, že se velmi obávají, aby technická pomoc neplynula příliš rychle, a že zde nebyly vzaty v potaz všechny jejich obavy. Jak tomu rozumím, velmi se zajímají o Komisi a vnitřní organizace, jež poskytují pomoc jejich malým a středním podnikům s přístupem na trh, aby mohly skutečně využívat přístup na evropský trh. Jsou obzvláště opatrní, když se jednání dotknou singapurských témat, i když se o nich diskutuje, a kladou důraz na to, abychom jim pomáhali chápat způsob využití veřejných prostředků pro společnost. Kromě toho mají velký zájem, abychom jim poskytli pomoc v záležitostech týkajících se technických norem, protože ty pro ně často představují skutečné překážky obchodu.
Moje závěrečná poznámka se týká bodu ohledně Parlamentu. Jak jsem uvedla dříve, máme pouze možnost souhlasit či nesouhlasit, a to samozřejmě představuje podstatná omezení rozsahu, v němž je Parlament schopen podílet se na hlasování. Přeji si vás výslovně upozornit, a rovněž to odráží naše dokumenty, že možné schválení prozatímní dohody nemusí automaticky znamenat, že schválíme i úplnou dohodu. Skutečně si přejeme, abychom byli v rámci monitorovacího postupu zapojeni do pokračujících jednání, abychom mohli v rámci našich pravomocí sledovat mnou uvedené otázky.
Konečně bych vás ráda požádala, abyste nám řekla několik slov k tomu, do jaké míry neúspěšná dohoda z Dohá výrazně negativně ovlivní Pobřeží slonoviny, především pokud se týká banánů.
Helmuth Markov, autor. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, pane Solano, v této rozpravě nehovoříme pouze o souboru šestnácti otázek k ústnímu zodpovězení položených Radě a Komisi, osmi usnesení a dvou zpráv v rámci postupu spolurozhodování, ale rovněž o 79 rozvojových zemích, s nimiž EU obnovuje své obchodní vztahy a vzájemnou spolupráci. Obchod a spolupráce jsou důležitými nástroji v boji proti chudobě a rovněž pro budování ekonomicky a sociálně stabilnějších ekonomik jednotlivých států. Tento proces především zahrnuje podporu budování infrastruktury, zdravotní péče, potravinové suverenity, fungujícího sociálního systému, vzdělání a kulturní výměny.
V minulosti vycházely naše vztahy se zeměmi AKT ze systému nerecipročních obchodních preferencí, které umožňovaly většině produktů vyráběných v zemích AKT bezcelní přístup na společný trh. V roce 2000 bylo dohodnuto, že nová dohoda o partnerství bude navržena do konce roku 2007. Podle této nové dohody by měly být jednostranné obchodní preference nahrazeny dohodami slučitelnými s WTO, jež se budou zaměřovat na snížení a konečné vymýcení chudoby a rovněž podporu udržitelného rozvoje, regionální integrace, hospodářské spolupráce a řádné správy věcí veřejných, pomoci zemím AKT rozvíjet jejich ekonomický potenciál a jejich postupného začlenění do celosvětové ekonomiky. Kromě toho je třeba rozšířit výrobní kapacity těchto zemí a měla by být přijata opatření, která usnadní soukromé podnikání a investice.
Tyto dohody o hospodářském partnerství, zejména takzvaná prozatímní dohoda o hospodářském partnerství nebo dohoda pouze o zboží, jsou především obchodními dohodami, protože se z 90 nebo více procent týkají otázek přístupu na trh a dalších oblastí obchodu. Cílem je postupná liberalizace obchodu mezi EU a partnerskými regiony či jednotlivými státy.
Jakých problémů jsme si všimli během těchto jednání?
Především se zdá spíše diskutabilní, zdali je časový rámec dostatečný. Samozřejmě je Komise v dobrém postavení. Byla schopna vést jednání, hlasovat pro a zahrnout členské státy. Avšak představte si, že byste byli jedním z vyjednávacích partnerů na druhé straně. Byla vždy jednání vedena souběžně, aby mohly být v těchto zemích provedeny odpovídající konzultace mezi Parlamentem a občanskou společností?
Ohledně obsahu zaznělo mnoho kritiky. Především i přes odlišná odborná stanoviska Komise chápe slučitelnost s WTO jako 80% snížení cel v příštích 15 letech. Dokonce i když budou liberalizační závazky zpočátku asymetrické, pokud se týká kroků směřujících k liberalizaci, výsledkem bude otevření trhů na obou stranách, tedy něco, co si může EU snadno dovolit. Vývoz ze zemí AKT bude činit pouze malý zlomek jejího dovozu.
Státy AKT ztratí v důsledku zrušení cel jejich výnosy, a tedy finanční prostředky nezbytné k naléhavým veřejným investicím do infrastruktury, sociální oblasti, na podporu hospodářského rozvoje a zvýšení administrativní kapacity. Kromě toho to znamená zpomalení růstu národního hospodářství, a tím pokračující závislost na dovozu z průmyslově vyspělých zemí. To se týká potravin stejně jako průmyslových výrobků a vytvoří se skutečně začarovaný kruh. Rostoucí ceny potravin v zemích AKT jsou toho neklamným důkazem. Často pokládám následující otázku: Pokud 50 let nerecipročních obchodních vztahů ani vzdáleně nepodpořilo žádný přiměřený rozvoj, jak by toho mohlo být dosaženo vzájemným otevřením trhů?
Dalším závažným problémem, který navrhovaná dohoda zhorší, je vztah mezi partnerskými regiony a zeměmi. V rámci Východoafrického společenství, a jsem osobně zodpovědný za příslušný návrh usnesení, může být problém vnitřních cel méně významný, protože existuje celní unie, ale kvůli rozdílné úrovni liberalizace se mohou zhoršit obchodní vztahy mezi sousedními státy. V tomto případě samozřejmě existuje mnoho problémů souvisejících s předpisy v zemi původu. Panují závažné obavy ohledně jednání o komplexních dohodách o hospodářském partnerství. Odráží určité konflikty v rámci zablokovaného kola jednání z Dohá. Mnoho států se nedomnívá, že se nachází v situaci, kdy by mohly deregulovat své trhy se službami, investicemi a veřejnými zakázkami a otevřít je celosvětové konkurenci. To není dokonce ani udržitelné, ani žádoucí i v rámci samotného Evropského společenství. Pokud se týká nedostatečných kontrolních mechanismů, není třeba, abychom zde zacházeli do dalších podrobností.
Kritika se snesla, a snáší, pokud jde o transparentnost samotných jednání, tedy ohledně rozsahu zapojení Parlamentu a občanské společnosti do tohoto procesu. Konečně jsou zde také otázky týkající se způsobu 4. Bude-li se zboží pohybovat volně, neměli by takovou možnost mít i lidé? V této souvislosti náš výbor vypracoval otázku, která se nehledě na okolnosti svého vzniku dotýká stejných témat.
Jaká se předpokládají finanční, technická a správní opatření v rámci opětovného vytvoření obchodních a rozvojových partnerství? Bude Komise v průběhu pokračujících jednání pružná a přihlédne k potřebám partnerských regionů, zejména v oblasti umožnění vývozních cel pro rozvojové účely, ochrany začínajících průmyslových odvětví, zajištění volného pohybu pracovních sil a zvláštní ochrany systému zadávání veřejných zakázek? Je kromě toho Komise připravena znovu zvážit svůj postoj ohledně ochrany práv duševního vlastnictví, zajištění zachování biologické rozmanitosti a přenosu znalostí a zaručení lékařské péče za rozumnou cenu v chudších zemích? Jsou Rada a Komise připraveny poskytnout Parlamentu a občanské společnosti příslušné informace týkající se možné účasti? Konečně, existuje připravenost revidovat sjednanou dohodu, pokud by se mělo ukázat, že mají určité body negativní dopad na rozvoj států AKT?
Dovolte mi na závěr stručnou osobní poznámku. Nyní předsedám Výboru pro mezinárodní obchod dva a půl roku. Protože se již o tento post nebudu ucházet, chtěl bych využít této příležitosti a velmi, velmi poděkovat svému sekretariátu, panu Rodasovi a zejména paní Pribazové, za jejich obrovskou podporu, a rovněž chci poděkovat svým kolegům. Spolupráce byla úspěšná a domnívám se, že se nám toho hodně podařilo. Bylo by úžasné, kdyby se nám podařilo stejně uspět i s touto dohodou o hospodářském partnerství. Všem ostatním bych chtěl popřát vše nejlepší v následujícím volebním období. Opravdu velmi doufám, že obchod začne hrát v tomto Parlamentu výraznější úlohu. Děkuji mnohokrát.
Christofer Fjellner, autor. – (SV) Pane předsedající, jsem velmi potěšen, že máme dnes možnost vést tuto rozpravu. V této době zvýšeného protekcionismu a s chudobou, která se rozšiřuje, místo toho, aby se snižovala, je pro nás obzvláště důležité, abychom udrželi obchod mezi Evropou a některými světově nejchudšími zeměmi otevřený. To je přesně to, o čem jsou prozatímní dohody. Dohody o hospodářském partnerství usilují o zajištění pokračujícího obchodu a rozvoje v některých světově nejchudších zemích.
Tyto země jsou nejvíce ohroženy, protože globální recese postupuje a cesta protekcionismu podle všeho posiluje. Proto nemohu pochopit určitou kritiku, která byla vyjádřena. Někteří lidé tvrdí, že tyto dohody zachází příliš daleko a jsou příliš komplexní. Někteří kritici by raději hovořili o ztrátě výnosu z cel než o potenciálu nového obchodu. Já se naproti tomu domnívám, že bychom měli být potěšeni, kolik se nám toho podařilo dosáhnout. Nevěřím, že existuje vnitřní konflikt mezi obchodem a rozvojem, jak tvrdí někteří řečníci. Právě naopak: obchod vede k rozvoji, cla k chudobě.
Odpovídal jsem za prozatímní dohodu s Ghanou. Především uznávám, že tato dohoda obsahuje určité chyby, například pokračující cla EU na rýži a cukr během přechodného období, ale v zásadě se jedná o velmi dobrou dohodu. Proto je důležité, abychom zajistili, že bude podepsána co nejdříve. Prezidentské volby v Ghaně představovaly překážku, ale nyní bych rád vyzval nového prezidenta země Johna Attu Millse, aby tuto prozatímní dohodu podepsal. Rovněž doufám, že v EU budeme schopni zajistit podpis dohody, kterou jsme dojednali. Je nepřijatelné, aby to trvalo příliš dlouho, a zejména je nepřijatelné, aby to trvalo dlouho kvůli nedostatečnému fungování překladatelské služby Rady.
Chtěl bych využít této příležitosti a všechny vás vyzvat, abyste tuto dohodu podpořili. V dnešních časech nejistoty potřebuje svět více obchodu, nikoliv méně.
Daniel Caspary, autor. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, proto jsou podle mě dohody podepsané mezi hospodářskými partnery klíčové, pokud se týká zabezpečení obchodních vztahů s africkými, karibskými a tichomořskými státy. Spolupráce je jak v zájmu Evropské unie, tak těchto zemí. Je naléhavě třeba, abychom přestali zásobovat africké země rozvojovou pomocí, jak jsme to dělali posledních padesát nebo šedesát let. Musíme těmto zemím dovolit také samostatně uvažovat, aby mohly vzít svou budoucnost do vlastních rukou a aby mohly pracovat na svém vlastním blahobytu, jako to činí další oblasti světa již několik desetiletí.
Obchod k tomu může významně přispět. Myslím tím na jedné straně obchod mezi Evropskou unií a těmito zeměmi, ale na druhé straně také zejména obchod mezi těmito zeměmi, konkrétně s ostatními rozvojovými zeměmi. Jsem si docela jist, že můžeme vyvinout určitý tlak na vlády a státy, aby odstranily svá velmi vysoká cla v mnoha oblastech, a vytvořily tak nezbytné podmínky pro hospodářský růst dotčené oblasti.
Proč to musíme udělat? Tyto státy naléhavě potřebují rámcové podmínky, které umožní lidem, aby pracovali na svém vlastním blahobytu. Během rozhovorů s představiteli těchto zemí jsem měl pocit, že jsou lidé vděční, že my, Evropská unie, vyvíjíme tlak v mnoha oblastech, a že nám děkují za naše požadavky v mnoha oblastech a nátlak na vnitrostátní vlády, aby trochu pokročily v oblasti hospodářské politiky.
Potěšilo by mě, kdybychom tento bod neztráceli ze zřetele během nadcházejících týdnů a měsíců, a zejména během jednání, aby se tak neprojednávaly pouze legitimní přání vlád, ale aby byly rovněž v některých záležitostech podpořeny naše legitimní požadavky a abychom zastupovali legitimní požadavky obyvatel těchto zemí.
Proto doufám, že naše jednání budou plodná.
Kader Arif, autor. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, z této dlouhé rozpravy bych, pokud mi to dovolíte, vyňal pár momentů, abych nastínil cestu, po níž nyní jdeme.
Vzpomeňme si na původní stanoviska některých poslanců tohoto Parlamentu s ohledem na vzrůstající obavy v afrických, karibských a tichomořských (AKT) zemích, s ohledem na demonstrace proti dohodám o hospodářském partnerství, s ohledem na varovné signály nevládních organizací ze Severu i Jihu, když jsme požadovali, aby prioritou těchto dohod byl rozvoj, tedy něco, co se dnes jeví jako samozřejmé, protože to Komise neustále opakuje. Pan Mandelson se nám však svého času zdráhal odpovědět, protože pro něj byla stěžejní otázkou podpora obchodu, jako kdyby prosté odstranění celních bariér nějak zázračně přineslo rozvoj.
Lidé zmanipulovaní nevládními organizacemi nás nazývali idealisty a cítili se uraženi našimi požadavky na nástroje ochrany, regulace a intervence ze strany veřejných orgánů, ale co se stalo? Zdálo se, že jsme nebyli nezodpovědní. Ne, vlády zemí AKT nepřistoupily na pokračování v jednání pod tlakem nebo hrozbami. Ne, rizika otevření trhů nejsou jen představou, jsou skutečná a budou mít skutečné a okamžité následky: sníží se státní rozpočty v důsledku snížení výnosů z cel, budou oslabena nová odvětví zemědělství a bude ohroženo zajištění dodávek potravin jejich obyvatelstvu.
Vyjadřovali jsme tyto obavy již dlouho, dříve, než začaly hladové bouře nebo finanční krize. Takže, co se dá říci k dnešní situaci? Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Organizace spojených národů uznaly, v protikladu k tomu, co se tvrdilo na počátku, že globální recese vážně postihne rozvojové země.
Jacques Diouf, generální ředitel Organizace pro výživu a zemědělství to nedávno zdůraznil, když se zeptal, zdali bychom se odvážili těm, jež nazýváme partnery, sdělit, že jsme připraveni utratit miliardy, abychom zachránili mezinárodní bankovní systém, ale nikoliv jejich obyvatele, kteří umírají hladem.
Chci být naprosto upřímný, paní komisařko, a chci, aby se toto úplně vyjasnilo. Pokud se důrazně a přesně nezavážete jménem Komise a nezaručíte nám, že budou dohody o hospodářském partnerství opravdu prorozvojové, nebudu hlasovat pro jejich přijetí. Slova nebudou stačit, stejně jako prohlášení úmyslů, kterých jsme slyšeli již mnoho. Požadujeme konkrétní závazky a rád bych, aby byly uvedeny jeden po druhém. Dohody o hospodářském partnerství nebudou dostatečné, pokud nebudou podporovat regionální integraci a přispívat k rozvoji zemí AKT a plnění rozvojových cílů tisíciletí.
Když požadujeme podporu regionální integrace, je to třeba převést do praxe. Například středoafrický Kamerun byl svými sousedy kritizován, ne-li přímo silně odsouzen, za to, že podepsal svou prozatímní dohodu s Evropskou unií. Poukazuji na to, že pět z osmi zemí tohoto regionu patří mezi nejméně rozvinuté země, tedy země, které mají podle pravidel Světové obchodní organizace v oblasti vývozu automatický a úplný přístup na evropský trh, aniž by po nich byly požadovány obchodní koncese. Docela dobře chápu jejich obavy, aby se otevřelo až 80 % evropského vývozu.
Pokud se tedy paní komisařka zaváže k podpoře regionální integrace, pokud se zaváže k vyšší pružnosti, aby byly zohledněn rozdílný stupeň rozvoje našich partnerů, bude nám pravděpodobně moci sdělit, proč nesouhlasí s nabídkou 71% liberalizace nabízené státy střední Afriky?
Druhé zásadní téma, na které očekáváme odpověď, se týká singapurských otázek. Ty nemohou být prosazeny do jednání proti vůli našich partnerských zemí. Zde bych chtěl zdůraznit především veřejné zakázky. Musí samozřejmě existovat transparentnost – tu budu vždy obhajovat –, ale můžeme zbavit naše partnery z AKT základního nástroje jejich suverenity při podpoře jejich průmyslu a místních služeb tím, že nařídíme liberalizaci zadávání veřejných zakázek?
Třetím bodem jsou služby. V našich rozhovorech s Kamerunem, jež se týkaly dohod o hospodářském partnerství, Komise stále zdůrazňovala, že naši partneři chtějí vyjednávat o službách. To může být pravda, ale mějme se na pozoru před těmi, kdo tento argument používají pro zdůvodnění liberalizace veřejných služeb. Paní komisařko, očekávám od vás pevný závazek, že se jednání nebudou týkat veřejných služeb, a to ve všech oblastech. Víme, že ztráta výnosů z cel sníží rozpočty našich partnerů. Pokud se výnosy sníží, prvními odvětvími, která tím utrpí, budou například vzdělávání, zdravotnictví nebo výzkum. Proto by bylo v tomto ohledu nepřijatelné, aby vlády zemí AKT ztratily kontrolu nad svými veřejnými službami, a vyzývám paní komisařku, aby nám v těchto otázkách poskytla své pevné ujištění.
Čtvrtým bodem, který již byl zmíněn, je nutnost zabezpečení dodávek potravin. To se týká nejen uplatňování příslušných ochranných opatření, ale rovněž umožnění, aby si naši partneři zachovali svůj vývoz, čímž zůstanou konkurenceschopní na celosvětových trzích. Vím, že v tomto ohledu došlo k určitému příznivému vývoji v rámci Jihoafrického rozvojového společenství. Je Komise připravena navrhnout podobná opatření i v dalších regionech?
Poslední poznámkou je, že víme, že modernizace ekonomik států AKT bude vyžadovat obrovský finanční závazek Evropské unie, aby byla ochráněna jak vznikající odvětví před nepříznivými dopady liberalizace, tak aby se rozvíjela konkurenceschopnost ekonomik našich partnerů. Oproti opakovaným doporučením naší skupiny je naneštěstí Evropský rozvojový fond používán pro primární financování dohod o hospodářském partnerství. Víme, že v minulosti nebyla práce Komise při využívání těchto prostředků optimální, a proto musím zdůraznit, jak je důležité využívat tyto fondy rychle a podle priorit našich partnerů.
Konečně, paní komisařko, tyto dohody budou vytvářet obraz Evropské unie v ostatním světě, obraz Evropské unie v nejchudších zemích světa.
PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE Místopředsedkyně
Glyn Ford, autor. − Paní předsedající, mohl bych se nejprve omluvit paní komisařce a svým kolegům zpravodajům za to, že jsem zmeškal pět minut této rozpravy? Na cestě sem jsem se zdržel a podařilo se mi dorazit až na poslední chvíli. Doufám, že nebudu opakovat to, co řekli jiní, nebo alespoň ne příliš, a mohu je požádat, aby mou omluvu vzali na vědomí?
Budu nyní hovořit o dvou otázkách: Hovořím nyní jako zpravodaj pro prozatímní dohodu o hospodářském partnerství s tichomořskými státy a jako stínový zpravodaj skupiny socialistů pro prozatímní dohodu o hospodářském partnerství s východní a jižní Afrikou.
Celou dnešní rozpravu nezahájila rozhodnutí Evropské komise nebo Evropské unie o tom, že chceme nové obchodní vztahy s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi, ale rozhodnutím – starým přibližně deset let – Světové obchodní organizace, že jednáme diskriminačně ve prospěch některých rozvojových zemí na úkor druhých. Někteří říkali, že by se to mělo týkat pouze rozvoje – a to velmi podporuji –, ale musíme myslet na to, že jedním ze základních požadavků je, aby se jednalo o upravení těchto dohod s dotčenými zeměmi tak, aby odpovídaly požadavkům WTO. Prví věcí tedy je, že to musíme udělat.
Kromě slučitelnosti s WTO musíme učinit vše, co bude v našich silách, a zlepšit situaci těchto různých regionálních uskupení a pokoušet se řešit konkrétní situace, s nimiž se potýkají. Pokud se týká Tichomoří, pro nějž jsem zpravodajem, jedná se o 14 – plus jeden, počítáme-li Východní Timor – velmi malých národních států. Jeden z nich je nejmenší země na světě, jehož populace je přesně milionkrát menší než počet obyvatel Číny – Nauru. Ale dokonce i ty největší jsou vlastně relativně malé a je třeba, abychom to vzali v úvahu při výběru požadavků, jež na ně budeme klást. Je třeba, abychom zajistily potřebná přechodná období pro malé a střední podniky, protože, upřímně řečeno, se kromě několika těžařských společností na Papue-Nové Guineji ve všech případech jedná o malé a střední podniky. Je třeba, abychom učinili vše, co můžeme, v oblasti regionálního obchodu, a zejména, abychom zohlednili zvláštní vztahy mezi tichomořskými zeměmi a Austrálií a Novým Zélandem.
Pouze dva státy z těchto 14 skutečně podepsaly prozatímní dohody. Avšak ze své návštěvy na posledním zasedání zemí AKT v Port Moresby vím, že existují další tichomořské země, které by podepsaly konečné dohody, pokud by splňovaly jejich požadavky, a proto prozatímní dohody skutečně podporuji. Mám novou zprávu od vlád Papuy-Nové Guineje a Fidži. Nikoliv to, že by byly zcela spokojeny – existují otázky, o kterých by chtěly znovu jednat –, ale spatřují řešení v tom, že by podpis a schválení prozatímních dohod mohlo vést ke konečné dohodě, jež bude více podporovat rozvoj a umožní vlastní zapojení tichomořských zemí.
Musíme se rovněž zabývat mnoha specifickými otázkami, jež se týkají zejména Papuy-Nové Guineje a Fidži a rovněž jiných oblastí Tichomoří, ale mohou se týkat také dalších uvedených dohod. Je třeba, abychom se zabývali jednáními v oblasti práv duševního vlastnictví, jež se netýkají pouze západních technologických artefaktů, ale také tradičních znalostí; je třeba, abychom zajistili transparentnost vládních zakázek a otevřenost probíhajícím evropským kontraktům podle potřeb tichomořských národních států; musíme se zabývat Tichomořím, zejména umožněním vydávání pracovních víz státním příslušníkům tichomořských ostrovů v Evropské unii alespoň na 24 měsíců, což jim umožní pracovat – nejen v kvalifikovanějších zaměstnáních, ale třeba pracovat jako pečovatelé nebo v podobných profesích.
Mohu s ohledem na východní a jižní Afriku prohlásit, že se v těchto případech uplatňuje mnoho těchto bodů? Chtěl bych poděkovat zejména panu Casparymu za to, že se mnou v této otázce spolupracoval, a pokud se týká Tichomoří, tak panu Audymu.
Ale pokud se týká východní a střední Afriky, musíme se zabývat zejména otázkami řádné správy věcí veřejných. Sem patří Zimbabwe. Nemám problém s prozatímní dohodou, ale domnívám se, že by pro Parlament bylo obtížné přijmout konečnou dohodu, dokud nebude v případě Zimbabwe existovat jasný plán, aby došlo k vytvoření skutečně demokratického režimu a aby mohlo být nalezeno nějaké východisko z potíží, jimž tato země v současné době čelí.
Poslední záležitostí, kterou bych chtěl uvést v souvislosti s východní a střední Afrikou, kromě schválení zprávy pana Casparyho – s některými předloženými pozměňovacími návrhy – je situace v Čagoském souostroví. Je to proto, že jsem předložil pozměňovací návrh, který byl přijat. Běžně v případech takových dohod konzultujeme sousední země a sousední území. Čagoské souostroví leží uprostřed regionu Seychely-Mauricius-Madagaskar. Tito lidé jsou v současné době uprchlíky na Seychelách a doufám, že je budeme konzultovat před jakoukoliv konečnou dohodou ohledně toho, jaký by mohla mít dopad na ně a na jejich území, pokud by získali právo návratu.
Jan Kohout, úřadující předseda Rady. – (CS) Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, paní komisařko, úvodem bych chtěl především poděkovat Parlamentu za to, že mi v tomto klíčovém okamžiku umožnil na svém zasedání se vyjádřit k této důležité otázce, kterou dohody o hospodářském partnerství bezesporu jsou.
Rovněž bych chtěl ocenit velice pozitivní úlohu, kterou Parlament během těchto jednání sehrál při politických rozpravách. Své uznání bych chtěl vyslovit zejména Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj za jejich neúnavnou práci a poděkovat jim za jejich neustálý zájem o jednání.
Dohody o hospodářském partnerství představovaly pro ministry pro rozvoj při jejich zasedáních v rámci Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy vždy vysokou prioritu. V posledních letech zahrnovalo téměř každé takové zasedání diskusi s Komisí o provádění mandátu Rady v souvislosti s dohodami o hospodářském partnerství, která často vedla k přijetí závěrů. Když české předsednictví v lednu prezentovalo před tímto Parlamentem svůj program, konstatovali jsme, že se nacházíme v klíčovém období, a zavázali jsme se vynaložit maximální úsilí k zajištění dalšího pokroku. Při té příležitosti jsme odpověděli na mnoho různých otázek a věnovali jsme značné úsilí řadě témat. Spolupráci a konstruktivní diskusi mezi institucemi nadále považujeme za nejlepší způsob pro vytvoření a rozvinutí správné politiky.
Rozvinuté i rozvíjející se země čelí nebývalé finanční a hospodářské krizi, která zasáhla celý svět. Na dotaz, jaký má tato krize dopad na jejich ekonomiky, vám rozvíjející země odpoví, že došlo k poklesu obchodu, což vede k nižšímu hospodářskému růstu, omezování výroby a vyšší míře nezaměstnanosti. Pokles obchodních výměn a ztráta vývozních trhů, které byly získány dlouholetým úsilím, jsou pro rozvíjející se ekonomiky a pro životní podmínky a blahobyt jejich obyvatel velice bolestivé.
Za těchto okolností musíme využít každou příležitost k tomu, abychom v rámci naší reakce na globální hospodářskou krizi učinili z obchodu hnací sílu udržitelného rozvoje. A k tomu slouží dohody o hospodářském partnerství. Postupnou regionální integrací poskytují příležitosti pro regionální obchod a rozšíření bezcelního a bezkvótového přístupu na náš rozsáhlý trh, umožňují zvýšení objemu obchodu s Evropskou unií. Dohody EPA tak činí způsobem, který je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Tato skutečnost představuje důležité právní hledisko, jímž se tyto dohody liší od dříve uplatňovaných obchodních preferencí stanovených v dohodě z Cotonou, které negativně ovlivnily obchod mezi AKT a Evropskou unií a způsobovaly značnou nejistotu.
Nejistota je opak důvěry. Nejistota od investic odrazuje, zatímco důvěra je přitahuje. Je známo, že od počátku současné krize došlo v rozvíjejících se zemích k dramatickému poklesu investic. V dnešním nejistém světě mohou dohody o hospodářském partnerství poskytnout určitou míru právní jistoty a důvěry, které napomohou hospodářské obnově. Tyto dohody však nejsou všelékem, představují však pozitivní nástroj, který je možno kombinovat s nástroji dalšími.
V posledních měsících byla zveřejněna řada závažných zpráv popisujících, jak hospodářská krize může v mnohých regionech zbrzdit pokrok při dosahování rozvojových cílů tisíciletí. Touto skutečností bychom měli být velice znepokojeni. Dohody EPA využívají veškerou flexibilitu, kterou pravidla WTO umožňují, k zajištění toho, aby napomáhaly rozvoji. Našim partnerům ze zemí AKT zajišťují okamžité a asymetrické otevření trhů s dlouhými přechodnými obdobími, výjimkami a pravidelným monitorováním a rovněž stanoví závazky k politickým reformám. Evropská unie se současně zavázala, že nenechá partnery čelit této výzvě osamoceně. K provádění těchto dohod poskytneme rovněž specificky uzpůsobenou finanční podporu.
Jsem rád, že v nedávné době došlo jak ze strany EU, tak ze strany zemí AKT k oživení zájmu o intenzivnější dialog ohledně dohod EPA. Při této příležitosti bych chtěl poděkovat paní komisařce Catherine Ashton za její úsilí a za to, jakou důležitost přikládá tomu, abychom naslouchali názorům našich partnerů ze zemí AKT. Poté, co v říjnu loňského roku představila svůj přístup k dohodám EPA tomuto Parlamentu a v listopadu Radě, došlo k posílení kontaktů s našimi politickými protějšky v různých regionech AKT. Při jednáních s různými regiony dochází nyní k významnému pokroku. Každý z těchto regionů se vyznačuje charakteristickými rysy a postupuje vlastním tempem. Na základě všech těchto jednání bychom měli v nadcházejících měsících získat jasnější představu.
Věřím, že Evropský parlament dohody o hospodářském partnerství se státy CARIFORUM a prozatímní dohodu o hospodářském partnerství s Pobřežím slonoviny podpoří. Všem zemím AKT se vyšle povzbuzující signál. Bude to pro ně důkaz, že trpělivost při vyjednávání přináší výsledky, které jsou přijatelné a prospěšné pro obě strany. Rovněž se tím prokáže, že partnerství AKT-ES je schopno reagovat na nové výzvy, ať už právní, hospodářské či politické povahy. V této neklidné době představuje každá nová mezinárodní dohoda silnější partnerství a novou naději pro budoucnost. Uzavření dohody by bylo cenným politickým poselstvím, kterým by bylo možné přispět k nadcházejícím zasedáním dvou společných orgánů AKT-ES: Společného parlamentního shromáždění konajícího se počátkem dubna v Praze a Společné rady ministrů konající se koncem května v Bruselu.
Evropská unie musí své partnery nadále podporovat, a to nejen region CARIFORUM, který ukázal cestu ostatním a podepsal první komplexní dohodu EPA, ale rovněž ty země a regiony, které podnikly první kroky a které je třeba povzbudit, aby pokročily dále. Mezi ně patří Pobřeží slonoviny, jehož prozatímní dohoda EPA rovněž čeká na souhlas tohoto Parlamentu. Další dohody se připravují. Komise usilovně pracuje na vytvoření takových podmínek pro partnerské země, které jim umožní se sejít a vytyčit cestu ke komplexním regionálním dohodám. Rada vždy Komisi a partnerům zdůrazňovala, že tyto dohody jsou nástrojem rozvoje a že plné využití výhod pro rozvoj umožňují jedině komplexní regionální dohody.
Celkový politický a hospodářský kontext, v němž byl Parlament vyzván ke schválení dohody o hospodářském partnerství se státy CARIFORUM a prozatímní dohody o hospodářském partnerství s Pobřežím slonoviny, je sice důležitý, nicméně Parlament Radu a Komisi požádal o několik konkrétních vysvětlení. Tento krok je nezbytnou a legitimní součástí procesu a pokusím se podat co možná nejúplnější odpověď na otázky, které spadají do mé pravomoci. Jsem si vědom, že byly vzneseny další otázky, na něž je připravena reagovat paní komisařka Ashton. Nejdříve bych se rád věnoval několika tématům, na něž jste upozornili.
Jedna z Vámi vznesených otázek se týká toho, zda, kdy a do jaké míry bude proveden přezkum dohody EPA se státy CARIFORUM. Obavy ohledně této otázky plně sdílí také Rada a skupina AKT. Mohu potvrdit, že komplexní přezkum dohody EPA bude proveden nejpozději do pěti let od data jejího podpisu, k němuž došlo v říjnu loňského roku. Tento přezkum samozřejmě doplňuje průběžné monitorování plnění této dohody, jak stanoví článek 5. V souladu s dohodou je tento přezkum povinný a je jedním z úkolů společných orgánů, včetně parlamentních a poradních výborů. V rámci přezkumu bude provedena analýza dopadu této dohody, včetně nákladů a důsledků jejího provádění. Při jakýchkoli změnách této dohody či úpravách jejího uplatňování je zaručeno zapojení parlamentů, a to buď v souladu se zákony stran dohody, či v rámci parlamentního výboru zřízeného na základě dohody EPA.
Druhou otázkou, která Parlament zajímá, jsou doprovodná finanční opatření požadovaná regiony AKT, a zejména naše závazky na podporu obchodu. Jak jistě víte, v říjnu roku 2007 se jak Evropské společenství, tak jeho členské státy v rámci strategie EU pro pomoc v oblasti obchodu zavázaly zvýšit do roku 2010 pomoc v oblasti obchodu na 1 miliardu EUR. Přibližně 50 % této navýšené částky bude k dispozici pro potřeby, jejichž pořadí bude podle priority stanoveno samotnými zeměmi AKT a jež budou mimo jiné zahrnovat potřeby vyplývající z provádění dohod EPA. Veškeré závazky členských států na podporu obchodu doplňují pomoc z Evropského rozvojového fondu a všechny naše závazky pevně platí.
Za třetí bych chtěl Parlamentu znovu poskytnout ujištění, že pokud jde o důležité aspekty přístupu k lékům. V tomto případě mohu velice jasně prohlásit, že žádný z článků této dohody nemůže oslabit schopnost států CARIFORUM podporovat přístup k lékům. Nemůžeme zde provádět podrobný právní rozbor, z politického hlediska vás však znovu ujišťuji, že nic takového nemá tato dohoda v úmyslu.
Vzhledem k pokročilému integračnímu procesu ve státech CARIFORUM bylo přirozené, že jste rovněž upozornili na otázku slučitelnosti této dohody s jinými regionálními programy, jako je jednotný trh a hospodářský prostor CARICOM. Vedle podpory rozvoje a usnadnění postupné integrace zemí AKT do světové ekonomiky je hlavním cílem dohod EPA právě podpora regionální integrace.
Článek 4 této dohody jasně stanoví, že při jejím provádění se náležitým způsobem přihlédne k integračním procesům ve státech CARIFORUM, včetně jednotného trhu a hospodářského prostoru CARICOM. Zvláštní pozornost bude věnována posilování regionálních integračních programů a zajištění jejich udržitelné budoucnosti. Již během vyjednávání státy CARIFORUM zajistily, aby všechny závazky plynoucí z dohody EPA byly plně slučitelné s regionálními závazky přijatými karibskými státy v rámci jejich příslušných regionálních integračních programů.
Slučitelnost této dohody EPA s regionálními integračními procesy je však důležitá i pro všechny ostatní regiony, které v současnosti jednají o komplexních dohodách. Jako příklad zde můžeme uvést komplexní dohodu EPA určenou ekonomikám západní Afriky. Komplexní regionální EPA by posílila regionální integraci, zvýšila konkurenceschopnost a přispěla k rozvoji regionu. Ke zvýšení úsilí o regionální integraci přispěl již samotný proces jednání, neboť vytvoření společného vnějšího sazebníku Hospodářského společenství států západní Afriky je považováno za nezbytnou podmínku uzavření jednání o dohodě EPA. S náležitým přihlédnutím k jejich specifickým potřebám a integračním procesům lze totéž prohlásit i o ostatních regionech.
Regionální integrace bude bezpochyby posílena, jakmile všechny regiony podepíší komplexní dohody přizpůsobené jejich specifickým požadavkům. Parlament opakovaně vyzval k pružnému přístupu při přechodu od prozatímních ke komplexním dohodám. V této souvislosti mohu jen potvrdit, že Rada je stejného názoru a zdůrazňuje nutnost tohoto pružného přístupu. Vzhledem k tomu, že při jednáních zůstávaly nevyřešené některé problematické otázky, jsme v květnu loňského roku vyzvali Komisi, aby využila veškerou pružnost a asymetrii slučitelnou s pravidly WTO s cílem zohlednit různé potřeby a různou úroveň rozvoje zemí a regionů AKT. Kromě toho jsme podnikli i další kroky. Rada prohlásila, že země a regiony AKT, které si to přejí, by v případě potřeby mohly při jednáních o dohodách vycházet z ustanovení dohodnutých jinými zeměmi nebo regiony.
Je zjevné, že mezi jednotlivými dohodami, zejména v afrických zemích, je třeba zachovávat soudržnost. Každý region však má své specifické zvláštnosti, které by měly být zohledněny. Dohoda o hospodářském partnerství uzavřená se státy CARIFORUM slouží jako příklad, nikoliv jako šablona.
Doufám, že mé poznámky k těmto konkrétním bodům napomohly k jejich objasnění a poskytly ujištění ohledně některých otázek vznesených zde v Parlamentu. Jsem si jist, že paní komisařka, která spolu se svými spolupracovníky o těchto otázkách jednala přímo s politickými představiteli států CARIFORUM a dalších regionů AKT, se bude chtít podrobněji věnovat některým dalším bodům.
V tomto okamžiku, v březnu roku 2009, kdy zažíváme nejhorší hospodářské otřesy za poslední generaci, bych však rád zdůraznil, jak je důležité, abychom všichni společně ocenili úspěšné výsledky v politické oblasti. V době, kdy dochází k útlumu obchodu a kdy je v této oblasti přijímáno stále více protekcionistických opatření, v době, kdy hrozí, že v některých regionech bude zmařen pokrok dosažený při plnění rozvojových cílů tisíciletí, je souhlas Evropského parlamentu s dohodou o hospodářském partnerství se státy CARIFORUM a prozatímní EPA s Pobřežím slonoviny pozitivním signálem na podporu regionální integrace a na podporu obchodu, který pomáhá rozvoji. Na současnou krizi musíme reagovat navazováním dalších partnerství, nikoliv jejich omezováním. Potvrzení dohody o hospodářském partnerství se státy CARIFORUM ze strany Evropského parlamentu rovněž přinese naději a povzbuzení dalším regionům, jejichž vyjednávání jsou v pokročilé fázi a které rovněž potřebují pocit důvěry a silné partnerství, které tyto dohody mohou poskytnout.
Catherine Ashton, členka Komise. − Pane předsedající, je velmi potěšující zabývat se na plenárním zasedání Parlamentu otázkou, jak ji popsal David Marin, otázkou zásadního významu pro vztah Evropské unie s africkými, karibskými a tichomořskými (AKT) státy.
Než řeknu cokoliv jiného, chci zcela vyjasnit jednu věc: Nemám vůbec žádný zájem na vyjednání dohody se státy AKT, kvůli které zchudnou. Vím, že je to samozřejmé prohlášení, ale podle mých zkušeností je to prohlášení, které bych měla uvést do zápisu, a nemohu předpokládat, že je široce pochopeno. Až budou ctění poslanci posléze hlasovat, doufám, že to bude na základě dnešní rozpravy a zde uvedených argumentů spíše než z důvodu jakýchkoliv vašich možných předjímaných myšlenek.
Jsem přesvědčena, že dnešní plenární zasedání je důležitým krokem k dohodám o hospodářském partnerství. Budete požádáni o souhlas s úplnými dohodami o hospodářském partnerství s karibskými zeměmi a s prozatímní dohodou s Pobřežím slonoviny. Předložili jste ne méně než osm souborů návrhů usnesení a otázek k ústnímu zodpovězení odrážejících, podle mého názoru, sílu účasti Parlamentu a stanovisek k těmto dohodám. Chtěla bych vzdát čest, a uvést to do zápisu, obrovskému úsilí Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj v rámci rozpravy o tomto tématu.
Měsíce jsem pozorně naslouchala vyjádřeným stanoviskům a mým cílem je vytvořit příklad pro dohody o hospodářském partnerství a rozptýlit mýty, jež je obklopují, aby měl každý poslanec možnost hlasovat informovaně, až přijde čas. Jsem přesvědčena, že před sebou máme dohody o zboží, které podporují hospodářský rozvoj a integraci států AKT a zajišťují stabilitu v této hospodářsky obtížné době. Jedná se o dohody o partnerství vycházející ze společného cíle rozvoje, kdy bude obchod tomuto cíli sloužit, a nikoliv naopak. Většinou jsou to dohody, jež dávají státům AKT možnost vyvést své občany z chudoby prostřednictvím jejich vlastní důstojné práce a pomocí vlastních myšlenek.
Podle dohod o hospodářském partnerství má Evropská unie skoncovat s minulostí a jednostranně usilovat o změnu partnerství EU-AKT. Je samozřejmě pravda, že se dohody o hospodářském partnerství liší od úmluvy z Lomé a dohody z Cotonou, kterými se řídily vztahy Unie se zeměmi AKT po 30 let, ale jednostranné preference charakterizující tyto úmluvy mohly v rámci Světové obchodní organizace otevřeně zpochybňovat další rozvojové země. Před námi stálo dilema, jak zajistit rozvojové požadavky států AKT a současně dodržovat mezinárodní pravidla a, jak bych doplnila, morální povinnosti.
Odpovědi jsou dvě: Vše kromě zbraní pro nejméně rozvinuté země a dohody o hospodářském partnerství pro rozvíjející se ekonomiky v rámci AKT. Společným tématem odkazujícím na první úmluvu z Lomé byl obchod. Obchod byl vždy určujícím faktorem vztahů mezi EU a AKT a to, co se v prvních dnech platnosti úmluvy z Lomé omezovalo na jednostranné obchodní preference u komodit a surovin, bylo nyní ve 21. století nahrazeno diverzifikovanějším obchodem s výrobky, službami a myšlenkami.
Dohody o hospodářském partnerství nabízí zemím AKT nejlepší možný přístup na trhy EU a nadále plní náš závazek k poskytování příležitostí k hospodářskému rozvoji. Klíčovým cílem tohoto procesu a tématem, které – nikoliv překvapivě – přitáhlo mnoho pozornosti v otázkách k ústnímu zodpovězení, byla regionální integrace v rámci trhů AKT a mezi nimi. Důsledkem naší globální ekonomiky je, že se velikost stává důležitější, jak jsme se poučili v Evropské unii. Zjednodušením obchodních pravidel a nahrazením složité spleti dvoustranných dohod malým počtem obchodních vztahů mezi regiony mohou státy AKT vytvořit větší regionální trhy, jež jsou přitažlivější pro investice, které rozvojové trhy potřebují pro vytváření pracovních míst a růstu.
Dohody se samozřejmě skládají ze dvou fází: prozatímní dohody, které zajistí, že nebudeme čelit problémům v rámci WTO, a vytvoření určitého prostoru pro manévrování směrem ke druhé fázi, jednání o úplných dohodách o hospodářském partnerství. Postup ke lhůtě pro prozatímní dohody o hospodářském partnerství v prosinci 2007 vzbuzoval dojem válcování obav států AKT, ale chci znovu ujistit Parlament, že tyto prozatímní dohody jsou pouze dočasným řešením pro zajištění a zlepšení přístupu států AKT na trhy v Evropské unii.
Zdědila jsem tento dokument v pokročilé fázi jednání. Od té doby jsme se setkala velkým počtem ministrů a představitelů států AKT, stejně jako s ostatními účastníky tohoto procesu. Vyslechla jsem je a naslouchám jim. Jedna věc je jasná: všichni považovali rozvoj zemí AKT za ústřední bod dohod o hospodářském partnerství. Tyto dohody se uskutečňují, chcete-li, tam, kde se obchod potkává s rozvojem. To znamená, že rozvoj musí být základem našich obchodních vztahů vycházejících z upřímného a otevřeného dialogu.
Jsem přesvědčena, že tato partnerství uspějí pouze tehdy, budou-li zakotvena v trvalém partnerství založeném na důvěře a vzájemné úctě. Klíčovou zkouškou tohoto partnerství bude, zdali budeme mít s našimi partnery společnou vizi budoucnosti. V jižní Africe jsem viděla region, kde se konflikt ohledně dohod o hospodářském partnerství změnil v dialog a kde jsme nyní vyřešili hlavní témata obav, například vývozní daně, ochranu začínajícího průmyslu a potravinovou bezpečnost. Karibik je podle mě regionem, který jasně stanovil své ambice pro inovační ekonomiku. Západní Afrika je v situaci, kdy se rozvíjí přístup na regionální trh, což mnozí považovali za nemožné, a ve východní Africe se rozvíjí celní unie, která při zahájení jednání neexistovala a nyní rozvíjí dohodu o hospodářském partnerství okolo svých vlastních integračních plánů. To se mi jeví jako začátek úspěšného partnerství.
Dále je moje vize jednání o úplných dohodách o hospodářském partnerství taková, že každá jedna bude zohledňovat a respektovat konkrétní místní podmínky stran dotčené dohody – tedy pružný proces. To znamená, že se přihlédne jak k obsahu – protože dohoda o hospodářském partnerství musí fungovat ve prospěch signatářů –, ale také rychlost jednání. To rovněž znamená, že by tyto dohody měly být dynamické, nikoliv statické, měly by být schopny reagovat na budoucí události a zohledňovat rozdílné regionální zájmy a potřeby. V rámci tohoto procesu bude Komise nadále transparentním způsobem informovat a zapojovat Evropský parlament.
Přestože musíme být ambiciózní, nesmí se dialog vést nuceně, a proto byly z některých jednání již odstraněny všechny sporné otázky, jako je například zadávání veřejných zakázek, a singapurská témata se objevují pouze tehdy, když je vítají a přejí si je dotčené země. Musíme si rovněž vyhradit čas a podpořit vypracování regionálních a vnitrostátních regulací, jež budou podmínkou dalších jednání, přičemž budou v tomto ohledu zcela klíčové „pomoc obchodu“ a technická pomoc. Mohu vám zaručit, že nenastane žádné otevření veřejných služeb, žádný tlak na privatizaci. Bude uznáno výslovné právo států AKT regulovat vlastní trhy a nebudou existovat žádná omezení přístupu k základním lékům nebo odběru osiva. Opravdu bychom měli spíše usilovat o posilování než o omezování práv a kapacit zemí AKT v těchto oblastech.
Všechno pokrývá náš závazek, že mohou státy AKT navrhnout ustanovení odsouhlasená v jiných dohodách o hospodářském partnerství, takže každý region bude mít možnost chránit znalosti, aby nebyl znevýhodněn. Takže Pobřeží slonoviny může požádat a získat cokoliv, co se ho týká, co je součástí jednání a rozhovorů v rámci SADC nebo kdekoliv jinde. To je klíčovým aspektem pružnosti, o kterou jste mě žádali a která umožní dohodám o hospodářském partnerství, aby nahradily všechny obchodní režimy se státy AKT jedním, který bude vyhovovat regionálním řešením regionálních požadavků, aniž by byla narušena solidarita v rámci AKT.
Důvod dynamických spíše než statických dohod o hospodářském partnerství zdůrazňuje současná krize. Jednání o dohodách o hospodářském partnerství jsme zahájili v době bezpříkladného nárůstu investic, obchodu se zbožím a službami a poklesu cen komodit. Jen málo lidí předpokládalo, že během pár let upadne světová ekonomika do recese, přičemž dramaticky spadnou ceny, směnný kurs a aktivita trhu a vyschnou úvěry, což přiškrtí obchodní finanční prostředky, které potřebují vývozci i dovozci.
Nepotřebujeme pevnou dohodu, která bude neměnná od chvíle, kdy na ní zaschne inkoust. Potřebujeme dohodu, jež vytvoří vztah, kdy instituce a monitorování mohou pomáhat v určování a řešení problémů ve chvíli, kdy se objeví.
Konkrétní problém, na nějž se mě ptala Erika Mannová a který se týká banánů, je zahrnut do prozatímní dohody o hospodářském partnerství – v tomto případě je zaručen bezcelní a bezkvótový přístup.
Až se tyto problémy objeví, budeme potřebovat začlenit pojistky a klauzule, jež zemím AKT umožní řešit nárazový přebytek dovozu, tlaky na ceny potravin a daňové krize: doložky o setkávání u konkrétních otázek a, jako v případě dohody s karibskými zeměmi, a úlohu parlamentního dohledu a monitorování.
Vrátím se tam, kde jsem začala; Parlament má dnes historickou příležitost schválit první příklady nové generace smluv, které zaručí naše zvláštní vztahy se zeměmi AKT, dohody, které budou vycházet z opravdového partnerství, nikoliv paternalismu, které využijí obchod jako hnací sílu rozvoje, které budou podporovat a pobízet regionální integraci, která zemím AKT umožní vzkvétat v globalizovaném světě, které budou mít pružný obsah, budou respektovat tradice a budou nejmodernějším příkladem dlouhodobého obchodního vztahu vycházejícího z respektu k suverénním státům. Stručně řečeno představují budoucnost a já doufám, že z těchto důvodů udělí poslanci svůj souhlas.
PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC Místopředseda
Robert Sturdy, autor. − Pane předsedající, omlouvám se za zpoždění a děkuji zaměstnancům, že mne vzali zpět na jednání. Paní komisařko Ashtonová, v podstatě jste uvedla většinu věcí, o nichž jsem se chystal mluvit, takže sněmovně pouze připomenu jednu nebo dvě z nich.
Prozatímní dohody jsou dohody o zboží zaměřené na předcházení narušení obchodu států AKT a podporu postupné integrace. Jsou pro státy AKT příležitostí dostat se pomocí obchodu vlastními silami z chudoby a domnívám se, že uznání těchto dohod zahrnuje několik sporných otázek: služby, pravidla původu v rámci doložky nejvyšších výhod, na což jsem byl mnohokrát upozorňován. Bude třeba, abyste je napravili, opravdu se omlouvám, pokud jsem to zapomněl uvést dříve.
Postup souhlasu pro státy Carifora a Pobřeží slonoviny je zásadní pro uznání potenciálu těchto reforem. Schválení těchto podepsaných dohod umožní pokrok ve formálním procesu jednání. To zajistí úroveň legality potřebnou k ochraně trhů AKT a zajištění stabilnějšího prostředí. Pokud se týká usnesení o Cariforu – jediné úplné dohodě o hospodářském partnerství –, vyzývám poslance, aby podpořili původní znění Výboru pro mezinárodní obchod. Nabízí vyváženější obchodní a rozvojový přístup a je zaměřeno na podporu několika kompromisů navržených zpravodajem. Jsem přesvědčen, že tato usnesení zdůrazňují jak příležitosti, tak výzvy, s nimiž se potýkají vyjednávající strany v rámci klíčového kroku k zajištění parlamentního dohledu a schvalování vztahů se státy AKT.
Paní komisařko, na úplném začátku jste zmínila, že obchod byl velmi důležitý; úplně s vámi souhlasím. Rovněž jsme řekli, že se nacházíme v obzvláště obtížné finanční situaci. Věřím, že jste si to vzala k srdci a že jste velmi tvrdě pracovala. Blahopřeji vám ke způsobu, jakým jste to zvládla – dala jste tomu všechno, jak říkáme ve Spojeném království.
Nacházíme se ve složité fázi a obchod je jedinou možností, a to nejen pro tyto země, ale i pro zbytek světa. Je velmi důležitý. Děkuji vám za způsob změny; urazila jste více než polovinu cesty ve složité době. Blahopřeji vám a ať se vám znovu daří.
Jürgen Schröder, navrhovatel stanoviska Výboru pro rozvoj. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, také bych vám rád poděkoval, paní komisařko Ashtonová, za vaše slova, která si budeme jistě velmi dlouho pamatovat.
Pře pár týdny jsem se zúčastnil posledního regionálního summitu v Guyaně. Mezi mými kolegy z karibských států ponejvíce převažoval názor, že nadešel čas dívat se do budoucnosti, přestat lkát nad rozlitým mlékem a jednomyslně realizovat dohody o hospodářském partnerství.
Aby se zajistila úspěšná realizace těchto dohod, je klíčové, aby parlamenty kontrolovaly tento proces prostřednictvím parlamentního postupu s kontrolou. Pouze tehdy, když budou parlamenty schopny ověřit, zda nový systém úpravy plní to, pro co byl navržen, mohou se dohody o hospodářském partnerství stát hnací silou rozvoje. Pouze tehdy, pokud budou parlamenty vykonávat svou kontrolní funkci, můžeme zajistit, že finanční pomoc dosáhne do oblastí, kde jí je třeba. To platí pro parlamenty karibských států i pro Evropský parlament.
Ve všech usneseních, jež máme k dispozici a která se týkají dohod o hospodářském partnerství, jsou body zabývající se otázkou parlamentní kontroly. Avšak tyto odkazy nejsou soudržné. Správný kompromis představuje text obsažený v usnesení o SADC a dohodách o hospodářském partnerství. Zajišťuje účast Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozvoj a Smíšeného parlamentního výboru AKT-EU na tomto procesu. Podle mého názoru je tento kompromis úspěchem, a proto jsem společně se svým kolegou panem Sturdym předložil několik pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je standardizace těchto bodů ve všech usneseních o dohodách o hospodářském partnerství. Byl bych vám velmi vděčný za podporu této iniciativy.
Johan Van Hecke, navrhovatel stanoviska Výboru pro rozvoj. − Pane předsedající, jako navrhovatel stanoviska Výboru pro rozvoj k prozatímní dohodě o hospodářském partnerství s Pobřežím slonoviny bych rád poděkoval své kolegyni Erice Mannové za to, že přihlédla k některým obavám tohoto výboru, například k naléhavé potřebě demokraticky zvolené vlády Pobřeží slonoviny a k tomu, že je nezbytné, aby tato země obdržela přiměřený podíl z podpory EU zaměřené na obchod.
Obecněji jsem potěšen, že jak Výbor pro mezinárodní obchod, tak Výbor pro rozvoj došly ke kompromisu ohledně kontrolního orgánu, který by měl umožnit Smíšenému parlamentnímu shromáždění v první řadě hrát úlohu, kterou si zaslouží.
Je důležité, abychom nezapomínali, že dohoda o hospodářském partnerství je prozatímní dohodou, tedy pouze dočasným řešením.
Aby měla liberalizace obchodu skutečně pozitivní dopad na celý region, je důležité, aby státy ECOWAS podepsaly úplnou dohodu o hospodářském partnerství.
Proto Výbor pro rozvoj navrhl, aby Parlament v závislosti na ratifikaci prozatímní dohody ze strany Pobřeží slonoviny udělil svůj souhlas.
Alain Hutchinson, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, paní komisařko, dámy a pánové, připravil jsem si nějaké poznámky, ale odložím je stranou a budu k vám hovořit bez nich, pokud mě omluvíte, protože již mnoho věcí zaznělo a nerad bych opakoval slova svých kolegů poslanců.
Brzy nás čeká důležité hlasování, velmi důležité, téměř historické hlasování, protože tento týden budeme v tomto Parlamentu hlasovat o první dohodě o hospodářském partnerství. Hovoříme o ní již několik let a diskuse byly někdy velmi vzrušené, když dohoda nebyla vždy na pořadu dne, stejně jako konsensus.
Dnes samozřejmě můžeme být potěšeni tím, jak se situace vyvíjí. Zprávy, které jste nám, paní komisařko, poskytla, stejně jako předsednictví, ukazují velmi příznivý pokrok v této otázce, a je třeba říci, že se tak stalo po vašem příchodu.
Naneštěstí, a proto mám určité pochybnosti, u některých z nás stále s ohledem na dohody o hospodářském partnerství přetrvávají sporná témata, otázky a obavy.
Především musíme vzít na vědomí, že dnes existuje pouze jedna úplná dohoda o hospodářském partnerství. V ostatních případech tomu tak není a nacházíme se ve stadiu prozatímních dohod, přičemž je hlavní důraz kladen na regionální integraci. Existuje pouze jedna, která plní toto kritérium, a jedna z hlavních zemí tohoto karibského regionu, Haiti, tuto dohodu dokonce nepodepsala, což vypovídá o mnohém.
Zadruhé, na obchodní frontě, jak jste uvedla, existují historické vazby. Mezi severem a jihem se obchoduje již dlouho, ale podívejme se jak. Pleníme vše, co tam najdeme, a bereme si všechno bohatství. Samozřejmě prodáváme koltan, který vytěží naše společnosti v Kivu, aby byl prodán na sever, ale podívejte se na katastrofální důsledky pro lidi na jihu a nerovný zisk, abych uvedl aspoň nějaký příklad.
K tomu si připočtěte rozvojovou politiku, kterou uplatňujeme již 40 let, a přitom říkáme, že my Evropané jsme největšími světovými sponzory, ale tato politika nyní selhává a je třeba ji přezkoumat. Většina nejchudších zemí na světě si vede špatně, stejně jako před 40 lety, ne-li hůř. To je důvod našich pochybností a obav. Jaké záruky musíme v tomto směru poskytnout? Nechci opakovat slova pana Arifa, ale připojím se k němu, když říká, že bychom rádi, abyste nám sdělila své stanovisko jménem Komise, paní komisařko, ohledně seznamu bodů, jež jasně nastínil, a na závěr bych rád řekl něco k vnitrostátním parlamentům.
Jako poslanci Evropského parlamentu jsme byli požádáni, abychom rozhodli o dohodách o hospodářském partnerství, jejichž důsledky budou v případě špatného vyjednání tragické pro obyvatelstvo na jihu, avšak nikoliv pro nás. Žádnému evropskému občanovi se nepovede hůř, pokud dohody o hospodářském partnerství zklamou. Na druhé straně mohou být na jihu obyvatelé, jejichž situace se skutečně zhorší. Na závěr vám velmi stručně řeknu, paní komisařko, že bychom rádi, aby se k tomu vyjádřily vnitrostátní parlamenty partnerských zemí, protože v této záležitosti zatupují obyvatele jihu, nikoliv pouze my.
Ignasi Guardans Cambó, jménem skupiny ALDE. – (ES) Pane předsedající, jak uvedli jiní, tato rozprava je bezpochyby důležitá; dokonce ji lze nazvat historickou, kromě jiného kvůli počtu hodin práce a kvůli politické debatě, která nás k tomu přivedla.
Myslím, že je to dobrá věc mezi vším tím rozruchem, který této rozpravě předcházel a určitým způsobem ji stále obklopuje. Říkám rozruch se vším ohledem na zúčastněnou občanskou společnost a zúčastněné nevládní organizace a vnitrostátní parlamenty. Uprostřed toho všeho je důležité, proč a jak jsme se dostali tam, kde se nacházíme nyní.
Je třeba, abychom pochopili, že vyjednání těchto dohod o přidružení se státy AKT není politickým rozhodnutím přijatým z vůle Evropské unie, jako kdyby měla na stole několik různých možností a toto si vybrala na úkor jiných. Jedná se o zásadní právní požadavek vycházející z pravidel zákonnosti stanovených Světovou obchodní organizací.
Je to nezbytnost způsobená okolnostmi předchozího právního rámce pro obchod se zeměmi zóny AKT. Právě teď a tady bychom neměli zapomínat na to, že vztahy Evropské unie se zeměmi AKT odsuzovaly přesně ty rozvojové země, jež měly právně bezchybný nárok na přístup k našim trhům, ale byly odmítnuty z prostého důvodu, že se nejednalo o bývalé kolonie současných členských států EU.
Evropská unie tedy měla, a v některých případech stále má, dvojí metr: jeden pro bývalé kolonie a druhý pro ostatní země na podobném stupni rozvoje, které do tohoto systému nespadají. To se stalo neudržitelným a to stejné země zdůrazňovaly v rámci svých zastoupení ve Světové obchodní organizaci.
Kromě všeho jiného musíme vzít na vědomí, že systém, který se chystáme nahradit, především úmluvu z Lomé a ustanovení vycházející z dohody z Cotonou, v žádném případě nesplnil zamýšlené cíle. Nikdo nemůže tvrdit, že systém z Cotonou byl zcela uspokojivý. Kdyby tomu tak bylo, byly by údaje – objem obchodu EU s těmito zeměmi – daleko vyšší, než jsou dnes. Proto bychom ani neměli tvrdit, že se chytáme nahradit něco, co přinášelo výsledky, protože tak tomu není.
Proto by měly být tyto dohody o hospodářském partnerství považovány za velkou příležitost, zejména pro všechny z nás, kdo věří, že rozvoj a růst těchto zemí nemůže záviset výlučně na vnější pomoci. Jasně odkazuji zejména na ty země, jež jsou stranami dotčených dohod, ale nejsou nejméně rozvinutými zeměmi. V tomto ohledu leží pojetí vlastnictví, kontroly nad vlastním osudem, a nikoliv závislosti na vnější pomoci, politicky – a mohu říci i filozoficky – za hranicemi těchto partnerských dohod.
Proto moje skupina v zásadě zcela podporuje jednání o těchto dohodách ze strany Evropské komise a skutečnost, že by měly být komplexní a úplné, přičemž se nebudou týkat pouze zboží, ale i služeb a pravidel hospodářské soutěže, a že by měly být přijaty jako celek.
Další věcí, kterou je třeba vzít na vědomí, je samozřejmě to, jak se přistupuje k těmto jednáním a konkrétním aktuálním tématům. V této souvislosti bych rád poukázal na to, co říkali všichni zpravodajové ohledně různých oblastí, protože hovoříme o celkovém přístupu, vzhledem k tomu, že byla jednání vedena odděleně.
Jsou zde některé vynikající body a určité obavy – například situace nejvzdálenějších regionů, jež si zaslouží zvláštní pozornost v případě států Carifora, abych uvedl alespoň jednu –, ale jako celek – myslím tím politicky – plně podporujeme jak tato jednání, tak potřebu jejich pokračování a to, že by Parlament měl tato jednání účinně monitorovat.
Jeden z několika pozměňovacích návrhů, které jsme předložili, uvádí, že by parlamentní kontrola této záležitosti měla být prováděna jednotně, a nikoliv různými způsoby podle dotčené země.
Liam Aylward, jménem skupiny UEN. – Pane předsedající, vítám tuto rozpravu, která nabízí příležitost ještě jednou upozornit na začlenění a uznání ustanovení o dětské práci do všech obchodních dohod EU.
Tím nemyslím pouze ožehavou otázku boje proti dětské práci nebo realizaci povrchních nebo ledabylých kontrolních systémů. Všechny země EU a stále vyšší počet dalších států podepsaly úmluvy Mezinárodní organizace práce o nejnižším věku pro zaměstnání a o vymýcení nejhorších forem dětské práce.
Jednejme nyní podle našich závazků v rámci našich politik v oblasti veřejných zakázek. To znamená zajistit, aby byly společnosti podnikající v EU zbaveny dětské práce.
Bez dětské práce neznamená pouze to, že se žádná dětská práce nevyužívá v mateřské společnosti, ale že ji také nevyužívají její bezprostřední dodavatelé: společnost na vrcholku dodavatelského řetězce musí mít odpovědnost za zajištění, že žádné kroky a postupy v rámci dodavatelského řetězce nebudou využívat dětskou práci.
Dnes možná nelegálně pracuje na celém světě přes 200 milionů dětí, což jim odpírá vzdělání a prožití dětství a ohrožuje jejich tělesné a duševní zdraví.
Umístění zájmů v oblasti dětské práce do ohniska všech našich obchodních dohod musí mít prioritu.
(Předsedající řečníka přerušil.)
Margrete Auken, jménem skupiny Verts/ALE. – (DA) Pane předsedající, tato rozprava je důležitá, protože si samozřejmě vybereme dlouhou přestávku v práci kvůli volbám. Proto je třeba, abychom zajistili, že generální ředitelství pro obchod vezme v potaz naši soustavnou kritiku obsahu dohod o hospodářském partnerství, zejména proto, že ředitelství tyto dohody brzy podepíše. Proto je třeba, abychom zdůraznili význam těchto dohod, které se vrací do Parlamentu, abychom je schválili.
Za skupinu Zelených/Evropské svobodné aliance chci objasnit, že velmi pochybujeme o cestě, kterou se tyto dohody vydaly. Při jednání se zeměmi AKT nebyla vůbec zohledněna otázka rozvoje.
Proto mám několik konkrétních poznámek týkajících se těchto dvou dohod, k nimž se má Parlament ve středu zavázat, a vysvětlím, proč je skupina Zelených nepodporuje. Pokud se týká dohody se státy Carifora, podrobné analýzy Institutu pro zámořský rozvoj ukazují, že dohody o hospodářském partnerství s karibskými státy podporují rozvoj pravděpodobně nejméně ze všech dohod, které byly dosud dojednány. Bude to špatný vzor pro další regionální dohody, které mají být dojednány, zejména pokud se jedná o aspekty rozvoje. Není samozřejmě na nás, abychom rozhodli, zdali jsou naše obavy oprávněné, když samotné vlády států Carifora tyto dohody podporují, ale bylo by výborné, aby o těchto dohodách hlasovaly parlamenty jednotlivých dotčených zemí před tím, než je schválí Evropský parlament.
Avšak naše obavy týkající se dohody s Cariforem a vznášené zde v EU jsou v každém případě oprávněné. V současné době, kdy existuje výrazná potřeba lepší kontroly peněžních toků na finančních trzích, se domníváme, že je zcela nepřijatelné, aby dohody se státy Carifora umožňovaly úplnou liberalizaci finančních služeb v osmi daňových rájích, jež v současné době tvoří součást Carifora. Pokud mi nevěříte, podívejte se před středečním hlasováním na své dokumenty. V nich se dočtete o volném pohybu finančních služeb prodávaných přes přepážku, jinými slovy takzvaných „neregistrovaných spekulativních derivátů“. Dočtete se tam rovněž o právu jednotlivých obyvatel vytvářet fondy. To vše se do EU dostává prostřednictvím jejích vlastních daňových rájů, například Malty a Kypru. Může se tak dít proto, že v EU neexistuje monitorování nebo regulace, a proto jednoduše není vhodná doba pro ochranu těchto struktur, jež nesou velkou část odpovědnosti za kolaps našich ekonomik.
Pokud se týká dohody s Pobřežím slonoviny, vzniká zde samozřejmě vnitřní konflikt, a proto možná není vhodná doba pro přijetí této dohody.
Madeleine Jouye de Grandmaison, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, pocházím z Martiniku a vždy jsem žila v Karibiku.
Věřte mi, pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dohoda o hospodářském partnerství mezi Karibským fórem afrických, karibských a tichomořských států a Evropskou unií mne velmi zajímá.
Martinik, Guadeloupe a Guyana jsou nejvzdálenějšími evropskými regiony, a proto nebyla vzata v potaz karibská oblast jako celek. Podle mého názoru byla tato dohoda vyjednána zejména pro účely obchodu a rozvojové cíle tisíciletí byly znovu odsunuty na druhé místo. Úkolem pro karibské státy je tedy zacelit ztráty výnosů z cel navýšením objemu obchodu s Evropskou unií.
V dnešní době celosvětové recese to nemusí být jednoduché. Fakta jsou fakta a zdá se mi, že tyto dohody byly generálním ředitelstvím pro obchod a v rámci Výboru pro rozvoj tohoto Parlamentu vyjednány jako něco vedlejšího.
Cíle stanovené v této dohodě, jež se týkají rozvoje a regionální integrace, neodpovídají opatřením, jež je mají naplnit. Tato opatření se většinou týkají pouze obchodu a konkurenceschopnosti. I pokud se týká regionální integrace, existuje zde zmatek ohledně zamýšlených cílů a použitých zdrojů.
Nyní přikročím konkrétněji k regionální integraci nejvzdálenějších regionů Karibiku do jejich prostředí. Nejvzdálenější regiony leží v jádru „živé pánve“. Guyana má jednu ze svých hlavních hranic se Surinamem. Počet obyvatel nejvzdálenějších regionů činí více než 35 milionů obyvatel ve 40 zemích a na ploše více než dvou milionů čtverečních kilometrů. To je obrovský potenciální trh.
Tato dohoda byla příležitostí snížit dopad určitých takzvaných strukturálních znevýhodnění, například odlehlosti, ve prospěch většího sblížení našich ostrovů. Proč jsme při jednáních upustili od konkrétních meziregionálních trhů mezi nejvzdálenějšími regiony Evropské unie a Cariforem? V době, kdy se Evropská komise zajímá o řešení nedostatečného rozvoje karibských zemí a vytváření dohod o hospodářském partnerství za účelem otevření trhů a regionální integrace, jsou nejvzdálenější karibské regiony vnímány pouze jako součást otevřeného trhu Carifora a nadále se uplatňují stejné tržní zásady tak, jak byly vyjednány pro celou Evropskou unii.
Byla to šance podpořit dialog mezi kulturami, vytváření spolupráce, výměny služeb a pro nejvzdálenější regiony…
(Předsedající řečnici přerušil)
Syed Kamall (PPE-DE). - Pane předsedající, všichni víme, že dohody o hospodářském partnerství jsou hojně kritizovány. K některé kritice se připojuji. Souhlasím s tím, že by tyto dohody neměly sloužit pouze k agresivnímu otevírání trhů pro společnosti z EU: měly by být přínosné rovněž pro podnikatele a spotřebitele v chudých zemích. Sdílím obavy paní Eriky Mannové ohledně jednoho přístupu v rámci dohod o hospodářském partnerství pro všechny, který nezohledňuje rozdíly jednotlivých regionů a zemí v regionech. Vítám skutečnost, že jsme podepsali dohody jen s těmi zeměmi, které projevují zájem na jejich podpisu.
Rovněž se obávám názoru vyjádřeného před několika měsíci úředníkem Komise na schůzi Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), že by se dohody o hospodářském partnerství měly týkat nejen obchodu a rozvoje, ale také regionální politické integrace. Stejně jako mnoho mých kolegů poslanců se domnívám, že by toto rozhodnutí mělo být ponecháno na samotných zemích, zejména na těch, jež jsou demokraciemi a nechtějí zasedat v regionálním shromáždění s diktaturami ze stejné oblasti.
Nehledě na tyto obavy bychom měli přivítat schválení těchto dohod ve výboru INTA. Určitou dobu jsem se bál určité protiobchodní rétoriky, kterou jsem slyšel od socialistů, když ve výboru hlasovali proti nebo se hlasování zdrželi. Dohody o hospodářském partnerství nemohou být bezchybné, ale mnoho mých přátel a rodin z chudších zemí již nebaví nedostatečný přístup ke zboží a službám a to, že jsou nuceni spoléhat na státní monopoly nebo společnosti s vazbami na zkorumpované politiky. To, že se socialisté snaží zachovat tento model, je rovněž důvodem k obavám. Nezapomínejme na to, že dovozní cla často znamenají, že chudí obyvatelé musí platit více za dovážené potraviny a léky.
Chtěl bych poděkovat paní komisařce za její rozhodnost při pokračování jednání o dohodách o hospodářském partnerství. Nejsou bezchybné, ale dlužíme podnikatelům a spotřebitelům v chudších zemích pomoc v přístupu ke zbožím a službám, jež máme nyní v EU k dispozici.
Glenys Kinnock (PSE). - Pane předsedající, stejně jako mnozí další mohu potvrdit, že od doby, co se komisařkou stala Cathy Ashtonová, jsme zažili velké změny, nikoliv pouze ve stylu a tónu, nýbrž také ve slovníku a nyní i v samotné podstatě.
Jsem si jista, že paní komisařka a mnoho kolegů v této místnosti se mnou bude souhlasit, že stále čelíme nelehkému úkolu, když se snažíme vybudovat a obnovit důvěru po letech jednání, která způsobila velké napětí a mnoho hořkosti.
Téměř přesně před 10 lety byla podepsána dohoda z Cotonou a musíme si sami připomenout, co bylo vlastně uvedeno v dohodách o hospodářském pokroku mezi AKT a EU. Stálo v nich: „nový obchodní rámec rovnocenný jejich stávající situaci v souladu s pravidly WTO“. Na splnění těchto cílů musíme mnohem více pracovat.
Politika uzavírání oddělených dohod s jednotlivými zeměmi vede k závažnému nedostatku soudržnosti a mohu potvrdit těm, kdo neznají Smíšené parlamentní shromáždění a kteří nejsou v častém kontaktu s poslanci ze zemí AKT tak jako já a další v této místnosti, že vytváří velmi obtížnou situaci, jež závažně poškozuje soudržnost, které jsem si u států AKT všímala v minulosti. Je mi známo, že před několika týdny napsal nový ghanský prezident jménem celé skupiny AKT dopis předsednictví EU, v němž tvrdil, že proces dohod o hospodářském partnerství nadále ohrožuje samotnou existenci regionálních integračních uskupení. To je poslední poznámka nového prezidenta.
Poslanci ze států AKT nám na každém zasedání říkají, že se nemohli skoro vůbec zapojit a byli jen velmi málo konzultováni. Ráda bych, aby nám paní komisařka sdělila, co si myslí, že by bylo v tomto ohledu vhodné v budoucnosti.
Jsem potěšena vývojem jednání v rámci SADC, ale nyní jsou k dispozici jasné závazky o změnách textů, přechodných obdobích pro regularizaci cel, záruk, pravidel původu atd. SADC a snad schválíte, že jsou možností pro státy AKT, jež budou pokračovat v jednáních.
Paní komisařko, řeknete nám prosím, že budete trvat na přesných závazcích v rámci dohod o hospodářském partnerství týkajících se rozvojových programů a že liberalizace obchodu bude spojena s rozvojovými hodnoceními? Bude-li tomu tak, jak toho bude dosaženo?
Víte, že v dohodách o hospodářském partnerství existují právní závazky k poskytování časově rozvrženého a předvídatelného financování?
Paní komisařko, domnívám se, že země AKT, jak jste uvedla dříve, čelí období pomalejšího růstu a poprvé za 25 má být ukončeno úsilí o snižování chudoby. Ještě uvedu dva rychlé závěrečné body; jedním z nich je dohoda o hospodářském partnerství se státy CARIFORA: nejedná se o perfektní výsledek, ale stále potřebuje záruky.
V případě Pobřeží slonoviny potřebujeme záruky, o něž žádali paní Erika Mannová a pan Van Hecke. To je pro nás velmi důležité.
(Předsedající řečnici přerušil.)
Fiona Hall (ALDE). - Pane předsedající, podíváme-li se na začátek procesu dohod o hospodářském partnerství, Dohoda z Cotonou z roku 2000 stanovila, že EU má právní povinnost přihlížet k zájmům rozvojových zemí ve všech oblastech politik, které je pravděpodobně ovlivní. V roce 2005 Komise určila tuto politickou soudržnost jako klíčovou k dosažení rozvojových cílů tisíciletí.
Lituji sporu, který se odehrává mezi Výborem pro mezinárodní obchod a Výborem pro rozvoj, v němž jde o vedoucí postavení v rámci jednání o dohodách o hospodářském partnerství, protože Parlament by mohl v některých otázkách jednat soudržněji, když by tyto dohody byly uvedeny do praxe, protože se vytrácí příslib, že tyto dohody budou rozvojovými nástroji.
Konečně mě potěšilo, že paní komisařka zmínila služby, neboť se obávám zejména otevření bankovnictví. Západní země nedokážou správně regulovat velké mezinárodní banky fungující na jejich území, takže se musíme ptát, je-li moudré otevírat bankovní sektor v zemích, kde existuje mnohem slabší regulační systém, a když pravidla WTO takový krok nevyžadují. Otevření bankovního sektoru může prospět velkým společnostem, ale může pobídnout místní banky, aby se orientovaly na vysoce bonitní klienty a přehlížely malé podniky, které pak budou mít mnohem menší přístup k úvěrům než dříve.
Jean-Pierre Audy (PPE-DE). - (FR) Pane předsedající, paní komisařko, pane Kohoute, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, především musím poblahopřát svému kolegovi panu Fordovi za kvalitu jeho zprávy a jeho smysl pro kompromis. Měli jsme možnost pracovat na této otázce na Papue-Nové Guineji během zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění afrických, karibských a tichomořských států a Evropské unie. Viděl jsem ho spolupracovat s poslanci vnitrostátních parlamentů, a proto mne to těší.
Paní komisařko, chci se připojit k poděkováním, jež vám byla určena ohledně těchto dohod o hospodářském partnerství, které byly vyjednány s cílem zamezit jakémukoliv narušení obchodu mezi státy AKT a Evropským společenstvím. Výsledkem těchto jednání je prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Fidžijskou republikou a Papuou-Novou Guineou, jedinými státy tichomořského regionálního uskupení, které schválily prozatímní dohodu, a uznáváme úsilí potřebné k uzavření úplných regionálních dohod.
Tato dohoda obsahuje všechna opatření nezbytná pro vytvoření zóny volného obchodu. V usnesení se zdůrazňuje, že dohoda o hospodářském partnerství musí přispívat k posílení hospodářského růstu, regionální integrace, hospodářské diverzifikace a vymýcení chudoby. Je důležité nezapomínat, že skutečný regionální trh představuje nezbytný základ úspěšného uplatňování prozatímní dohody o hospodářském partnerství a že regionální integrace a spolupráce jsou zásadní pro sociální a ekonomický rozvoj tichomořských států.
Tato dohoda může být novým podnětem obchodních vztahů a zajišťuje přístup na evropský trh s osvobozením od cel a bez kvót u většiny zboží. Chtěl bych trvat na poskytnutí pomoci ve výši 2 miliard EUR do roku 2010 a závěrem bych chtěl dodat, že je velmi důležité, aby zde nedocházelo k žádnému porušování patentových práv nebo práv duševního vlastnictví, ani na ekonomické úrovni, která se týkají obchodu. Pokud se týká lidských práv, jsem ohromen, že jednáme s Papuou-Novou Guineou, když tato země stále trestá sexuální orientaci. Konečně je v oblasti politiky důležité, abychom se spojili se státy AKT v rámci Světové obchodní organizace.
Georgios Papastamkos (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, úspěšné dokončení jednání o uzavření dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi AKT je významnou výzvou pro evropskou obchodní a rozvojovou politiku.
Vzhledem k tomu, že jednostranné preferenční zacházení, které Evropská unie poskytuje zemím AKT narozdíl od ostatních zemí, není, jak víte, považováno za slučitelné s pravidly WTO, potřebujeme dohody, které budou odpovídat mezinárodním závazkům Evropské unie.
Avšak kromě právních otázek se problém skládá především z dosažení dohod, které budou podporovat rozvoj dotčených zemí prostřednictvím posilování jejich obchodní kapacity, diverzifikace jejich hospodářské základny a regionální integrace.
Nový obchodní režim, jímž se budou řídit vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi AKT, by měl zajišťovat integraci všech těchto zemí do mezinárodního obchodního systému, do globální ekonomiky, tedy ekonomiky, jež prochází bezprecedentní krizí, která dopadá na rozvinuté i rozvojové země a rozvíjející se ekonomiky.
Všichni souhlasíme s tím, že otevření zemí AKT vůči Evropské unii musí být asymetrické a postupné, s patřičnou pružností ohledně kvót v citlivých odvětvích a účinných bezpečnostních klauzulí. Jak víte, cílem jednání bylo pokrýt oblasti, jako jsou služby, investice, práva duševního vlastnictví a nucená práce v obchodních záležitostech a rovněž přístup k trhům se zbožím.
Proto podporujeme rozšíření působnosti dohod do rozsahu považovaného za přínos pro samotné země AKT. Je zcela zásadní zahrnout do dohod o hospodářském partnerství ustanovení o rozvoji a poskytnout obchodu příslušnou podporu.
Glenys Kinnock (PSE). - Pane předsedající, chtěla bych se pouze zmínit o dvou otázkách týkajících se schválení. Zmínila jsem CARIFORUM. Každý se cítí velmi dobře a plný optimismu, pokud se týká dohody s CARIFOREM, ale samozřejmě jsou zde třeba ještě určité záruky. To zcela jasně uvedl na posledním zasedání v Guyaně její prezident a ostatní lidé, stejně jako poslanci parlamentu.
Byla vznesena otázka banánů. Paní baronko Ashtonová, řekla jste, že bude existovat bezcelní a bezkvótový přístup, což je hezké, ale problémem je, že dohody, jež byly podepsány se Střední Amerikou, a následně se zeměmi Mercosur a Andského paktu, pro ně sníží cla a cokoliv učiníme, neumožní producentům banánů ze zemí AKT zůstat konkurenceschopnými. To je kritický problém a dohody bylo dosaženo dříve, než na smlouvě s CARIFOREM zaschl inkoust.
V karibských zemích panují rovněž hluboké obavy ohledně prováděcích jednotek, které dosud nebyly stanoveny. Stále existují problémy způsobené napětím, jež se vytvořilo mezi různými karibskými státy. Je zde rovněž otázka Haiti. Konference dárců nedosáhla uspokojivého výsledku, který bychom si přáli, a proto jsou zde obavy, zdali bude dohoda o hospodářském partnerství zcela schválena a bude plně funkční, když se jí Haiti nebude účastnit.
Pokud se týká Pobřeží slonoviny, chtěli bychom jasné záruky. Je to země, která již mnoho let zažívá velké nepokoje, nejistotu a nestabilitu, a je důležité, abychom nejen souhlasili, ale také abychom měli záruky, jež oznámíte dopisem vyjednavačům z Pobřeží slonoviny a jeho vládě, že jsme stále zavázáni k vyjednávání v dobré víře za účelem důstojného výsledku pro obyvatele této země.
Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). - (FR) Pane předsedající, pane Kohoute, paní Ashtonová, poslouchala jsem, co jste říkali.
Pane Kohoute, hovořil jste o hospodářské udržitelnosti. Otázka, kterou si dnes sama kladu, zní, jaký to má kromě slov význam. Co to vlastně znamená v časech hospodářské, finanční a environmentální krize? Jaké můžeme dát záruky? Nehledě na ujištění paní komisařky se ptám, zdali je s ohledem na to, že se o těchto dohodách diskutovalo v ostatním světě, projekt, který nabízíme našim africkým, karibským a tichomořským partnerům, stále vhodný i za stávající situace?
Osobně si myslím, že nikoliv. Setkáváme se s nevládními organizacemi, setkáváme se s malými a středními podniky. Nedávno jsme navštívili Guyanu, kde nám její prezident říkal: Žádáte po nás diverzifikaci, ale říkáte nám, jaké zboží smí naše malá země vyrábět, aby mohla konkurovat Brazílii a Venezuele?
Proto se domnívám, že dnes nesmíme zavírat oči. Na jedné straně hovoříte o pružnosti a na straně druhé o pravidlech WTO. Omlouvám se, ale tyto dvě podmínky si zcela odporují, protože by vyžadovaly restrukturalizaci a my velmi dobře víme, že restrukturalizace prohlubuje v těchto zemích chudobu.
Proto se nedomnívám, že je zcela vhodné to, co dnes navrhujeme, a to, co jsme navrhovali dříve. Podívali jsme se na výsledky rozvojového modelu, který jsme vytvářeli v posledních 40 letech? Jsou špatné a myslím, že to již bylo řečeno. Domnívám se tedy, že toto selhání bude pokračovat; situace se bude kvůli těmto partnerským dohodám zhoršovat, protože jsou zcela nevhodné pro podmínky celosvětové hospodářské, sociální a environmentální situace.
Daniel Caspary (PPE-DE). - (DE) Paní komisařko, chtěl bych, abyste odpověděla na poznámky obou předřečníků. Souhlasíte s tím, že na světě existují země, které během posledních dvaceti let výrazně vylepšily svou úroveň prosperity bez dohody o hospodářském partnerství, a že by tyto dohody mohly pro dotčené země znamenat příležitost?
Jan Kohout, úřadující předseda Rady. – (CS) Děkuji vám, pane předsedající, a děkuji především poslancům a poslankyním Evropského parlamentu za konstruktivní a zajímavou diskusi. Dovolte mi, abych z toho, co zaznělo, reagoval na dva momenty. Prvním je otázka flexibility a z vystoupení poslanců jsem vycítil volání po potřebné flexibilitě při vyjednávání těch dohod o hospodářské spolupráci.
Chtěl bych zdůraznit, že Rada si je velmi dobře vědoma flexibility ve dvou významových rovinách. A to za prvé flexibility využívající v maximální možné míře příležitosti asymetrického uspořádání, časové harmonogramy, ochranná opatření v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Já tedy nemohu souhlasit s názorem ani s tím paušálním odsouzením toho, že 40 let pomoci rozvíjejícím se zemím je katastrofa. Já si myslím, že ta situace bez pomoci Evropské unie a dalších států by vypadala mnohem hůř. Zároveň si myslím, že to, že máme pravidla, která umožňují takto vnímanou flexibilitu, nám umožňuje, aby každá z těchto zemí – a v tomto věřím Evropské komisi a paní komisařce – byla schopna nalézt řešení, které bude odpovídat jejím potřebám a jejím zájmům.
A za druhé existuje flexibilita, kterou nabízíme při přechodu od těch přechodných ustanovení dohod EPA k těm plným regionálním dohodám v zájmu podpory regionální spolupráce. Ten druhý moment z debaty, na který bych chtěl reagovat, je otázka toho rozvojového rozměru dohod EPA. Já jsem přesvědčen, že dohody nejsou klasickými obchodními dohodami, ale mají skutečně silný rozvojový rozměr. Dohody zakládají dlouhá přechodná opatření – až 25 let, dohody také obsahují výjimky – až 20 % zboží pocházejícího ze zemí AKP může být vyjmuto z liberalizace. Dohody umožňují monitoring a přezkum, a to se zapojením Parlamentu. Jejich implementace bude podpořena finančním balíčkem Aid for Trade. To vše považuji já osobně za doklad rozvojového charakteru těchto dohod.
Zároveň chci říci za české předsednictví a za Radu, že my budeme pozorně sledovat probíhající jednání o dohodách EPA, a chtěl bych vyjádřit podporu Evropské komisi a paní komisařce Ashton za její dosavadní úsilí při naplňování mandátu, který jí Rada dala. V průběhu českého předsednictví se problematice dohod EPA budeme věnovat v rámci květnového zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ve formátu ministrů pro rozvojovou spolupráci. A pokud bude dosaženo dohody mezi námi a ministry-partnery ze zemí AKT, bude tato otázka také na pořadu jednání květnového společného zasedání Rady ministrů AKT a Evropské unie. V průběhu českého předsednictví také Rada přivítá počátkem dubna, čili za několik málo dní, v Praze Společné parlamentní shromáždění AKT a Evropské unie a jsem si jist, že dohody EPA budou jedním z hlavních témat jednání, a to jednáním velmi důležitým právě proto, že se jedná o parlamentní půdu.
Se zájmem očekávám osobně vaše zítřejší hlasování. Podle mého názoru se jedná o klíčový moment ve vývoji dohod o hospodářském partnerství. V mnoha regionech, jak jsme slyšeli, jednání dále pokračují, ale v té karibské oblasti již bylo dosaženo důležitých a dobrých výsledků. A pokud jde o Pobřeží slonoviny, dosáhli jsme důležitého klíčového momentu pro další postup. V mnoha zemích se očekává souhlas Evropského parlamentu, který by završil několikaleté období obtížného vyjednávání, a já pevně věřím, že Parlament vyšle do světa pozitivní signál, který právě v této době velmi potřebujeme. Věřím a jsem přesvědčen, že i v dnešní kritické situaci, o které se tady několikrát hovořilo, je to instrument, který skutečně pomůže i při té velké nejistotě, kterou všichni cítíme, a všichni víme, že pomůže rozvoji těchto zemí.
Catherine Ashton, členka Komise. − Pane předsedající, dovolte mi pouze reagovat na některé vznesené poznámky.
Pane Guardansi Cambóe, pane Hutchinsone a paní Hallová, všichni jste různými způsoby hovořili o minulosti a o nutnosti zlepšení. Souhlasím s tím. Možná zcela nesouhlasím s analýzou, ale opravdu souhlasím s tím, že je to příležitost podívat se kupředu, přičemž součástí je podívat se kupředu nejen na zapojení tohoto Parlamentu, ale také parlamentů zemí AKT. Je samozřejmě na jednotlivých státech, jak zapojí své parlamenty. Musíme být velmi opatrní – a vím, že to po mně chtějí ctění poslanci také –, abychom neukládali to, co myslím, žádné jiné zemi. Dovolte mi říci paní Kinnockové, že se těším na zasedání se Smíšeným parlamentním shromážděním.
Především pan Martin, ale také jiní, hovořili o potřebě našeho přezkumu a, přičemž znovu souhlasím, že je zejména v této hospodářské situaci zásadní, abychom prováděli monitorování a přezkum. Pokračování v dialogu se ctěnými poslanci o tom, jak do toho zapojit tento Parlament, pro mne bude velmi zajímavé, ale také návrhy, jak můžeme toto monitorování a přezkum skutečně zefektivnit a jak pracovat na tom, aby se země, jež s námi spolupracují, v tomto ohledu cítily dobře.
Pane Sturdy a pane Martine, „doložka nejvyšších výhod“ je, jak bylo řečeno, určena k zaujetí těch velkých zemí, které nepodporují proces, jehož se účastníme. Nejedná se o poškození obchodu mezi jihem a jihem nebo jakékoliv poškození rozsahu či způsobu možností a suverenity těch zemí, které si přejí otevřít obchod. Proto jsme omezili výši světové pomoci určené dotčené zemi před tím, než se toto konkrétní ustanovení začne uplatňovat. Musím říci, že jsme také vždy vyhledávali jakoukoliv pružnost, kterou bychom zde mohli získat.
Pokud se týká výnosů z cel: pane Arife a paní Jouye de Grandmaisonová, do roku se toho bude týkat Evropský rozvojový fond a zajímáme se o zajištění, že bude v možnostech hospodářského růstu a daňových úprav podpořit rovněž státy tak, aby nebyly závislé pouze na těchto výnosech, ale aby skutečně nalezly nové způsoby podpory svých ekonomik.
Cokoliv se stane s banány, preference se budou nadále zlepšovat pro tyto státy, takže budou lepší než kdekoliv jinde. Velmi nás zajímá narušení preferencí, a jakmile přezkoumáme dohody, na které čekáme celé roky, bude třeba, abychom to zohlednili, a to je můj záměr.
Pane Van Hecke, paní Mannová a paní Kinnocková: co dostane jeden, dostane i druhý. Budu zcela přesná: Ráda napíšu komukoliv a kamkoliv, ale zejména na Pobřeží slonoviny, a uvedu, že se pružnost, o níž se hovořilo s Jihoafrickým rozvojovým společenstvím (SADC), bude týkat také jich, protože se jedná pouze o jednu nebo dvě věci specifické pro dotčenou oblast, které by nemusely chtít, ale ty, jež si přejí, také mohou získat. S velkým potěšením to dám písemně kdekoliv, kdykoliv a komukoliv. Takže mi prosím jen řekněte, co chcete, abych udělala.
Pan Ford a pan Fjellner hovořili o významu všeobecného obchodu a zcela souhlasím s jejich analýzou. Domnívám se, že to byl pan Fjellner, kdo prohlásil, že v této hospodářské situaci potřebujeme více obchodovat než méně, a s tím bezvýhradně souhlasím.
Pane Caspary, ohledně jejich svobody nakládat se svou budoucností – zcela souhlasím. A země, jež se hospodářsky rozvinuly bez dohod o hospodářském partnerství – dobře, myslím, že dvěma příklady by mohly být Indie a Čína.
Na toto téma reagoval také pan Kamall a domnívám se, že je velmi důležité, abychom státům umožnili růst a rozvoj, a abychom jim to umožnili prostřednictvím rozvoje jejich hospodářství a podporou pomocí spojení rozvoje a obchodu.
Paní Kinnocková, vazba na rozvoj je velmi důležitá, ale závazná povinnost pomáhat je uvedena v dohodě z Cotonou – už existuje. Pro nás to znamená využití dohod o hospodářském partnerství tak, aby umožňovaly vytváření preferencí a priorit rozvoje na společném základě, což je velmi důležité.
Konečně bych chtěla učinit něco, k čemu nemám často příležitost, a to poděkovat týmu svých spolupracovníků. Náš hlavní vyjednavač sedí za mnou. Vykonal všechnu práci týkající se SADC. Moji kolegové jsou přítomni a chci se pouze ujistit, že uznáte, jak výjimečně podporují agendu, o níž hovořím, a jak jsou jí zcela oddáni.
Za sebe doufám, že budete hlasovat v tomto duchu, který jsem vám nastínila a jak o to sama usiluji. Ujišťuji vás, že v tom budu pokračovat, ale opravdu doufám, že podpoříte přijetí agendy tak, jak jsem popsala. Bylo by to pro mne velmi důležité a doufám, že tak dnes budete moci učinit.
David Martin, navrhovatel. − Pane předsedající, nejprve mi dovolte podotknout, že se jednalo o velmi dobrou rozpravu. Slyšeli jsme velmi pozitivní příspěvky od Rady i Komise.
Dovolte mi zdůraznit, co uvedla Rada o CARIFORU, tedy že se jedná o příklad, nikoliv šablonu, pro dohody o hospodářském partnerství. S tím zcela souhlasím. Mohla by tvořit základ pro ostatní, ale každá taková dohoda musí být jedinečná a musíme se rovněž poučit z jednání se státy CARIFORA.
Zadruhé mě těší, že bylo v možnostech Rady zavázat se k podpoře obchodu, a to tak, že bude záměrem členských států tuto podporu poskytovat.
Potěšilo mě, že Rada i Komise poskytly záruky týkající se přístupu k lékům a že nás Rada i Komise ujistily, že přezkum po pěti letech bude skutečným přezkumem, jenž se zaměří na rozvojové cíle, aby se zajistilo jejich splnění.
Byl jsem potěšen, že paní komisařka uvedla své přesvědčení, že před liberalizací a otevřením finančních trhů musí být vytvořena regulace. Pro některé z nás v této sněmovně je to rovněž velmi důležité. Uvedla – sice to již víme, ale bylo to důležité pro zápis –, že nic v těchto dohodách nenutí žádnou karibskou zemi k privatizaci jejích služeb a že se v rámci této dohody v žádném případě neočekává, že se privatizace veřejných služeb uskuteční. Potěšilo mě, že také učinila závazky ohledně doložky nejvyšších výhod.
Na základě toho, co uvedly Komise a Rada a co se nyní nalézá v zápisu této sněmovny, je mi, jakožto zpravodaji, potěšením doporučit této sněmovně, aby vyslovila souhlas s dohodou o hospodářském partnerství s karibskými státy.
Dovolte mi zabývat se zvláštní otázkou, a tou je usnesení. Vyjádřilo se k tomu několik mých kolegů konzervativců z PPE. Socialisté mají stále zábrany ohledně současného stavu usnesení, jež se liší od schválení. Vlastně všechny věci, ke kterým se Rada a Komise zavázaly, pro nás znamenají zábrany. Takže pokud tato sněmovna podpoří Radu a Komisi, nevidím důvod, proč by neměla podpořit naše kompromisy a kompromisní znění a začlenit je do parlamentního usnesení.
Doufám, že na konci dnešního dne budeme mít možnost hlasovat pro přijetí a pro konsensuální usnesení, které otevře obchod a současně vytvoří velmi silné závazky v oblasti rozvoje.
Erika Mann, navrhovatelka. − Pane předsedající, chtěla bych poděkovat paní komisařce a Radě. Dnes byste měli pro Pobřeží slonoviny schválit to, co pro něj Parlament požaduje dlouhou dobu, a domnívám se, že to učiní tuto zemi více než šťastnou. Paní komisařko, mohla byste prosím zajistit, že co nejdříve vyšlete někoho – nebo se vydáte sama – do Pobřeží slonoviny, aby jim sdělil tuto dobrou zprávu, a jestli byste to mohla co nejdříve potvrdit dopisem? Tato dohoda skutečně splňuje to, co žádáme.
Ráda bych se vyjádřila k několika záležitostem, které jste neuvedla zcela dopodrobna. Byli bychom velmi vděčni za monitorování. Vím, že je to složité a že budeme potřebovat pomoc Rady. Byli bychom rádi, kdyby se monitorování Evropského parlamentu, Rady a Komise odehrálo během fáze přechodu z prozatímní na úplnou dohodu. Pouze tak můžeme pochopit, o čem budete jednat. Jinak nám pouze na konci tohoto období zašlete návrh, který buď přijmeme, nebo budeme proti. A toho se nechceme dočkat.
Nechceme být součástí vyjednávání, ale chceme sledovat, co děláte. Nemusíte to udělat dnes – přestože by nám velmi pomohlo, kdybyste s tím dnes souhlasila –, ale společně se svým kolegou jsem potěšena, že s vámi mohu tento postup projednat. Již jsme to tak udělali s různými dohodami a za různých okolností, ale jsem si jista – bude-li Rada ochotna –, že nejdeme něco, na čem se budeme moci shodnout.
Mým posledním příspěvkem k paní komisařce – a rovněž k Radě – je žádost o ujištění, že učiní vše, co bude v jejich silách, aby zajistily takové výsledky, jakých bylo dosaženo v rámci kola jednání z Dohá. To se týkalo banánů a bavlny v případě jiných zemí. Jsou zde také další hlediska, jež jsou důležitá pro rozvojové země. Vím, že s tím nebudete moci souhlasit dnes, ale prosím vás, abyste nás ujistila, že se budete ze všech sil snažit o dosažení podobných dohod.
Závěrem chci poděkovat dvěma svým kolegům, nejprve paní Kinnockové, protože byla více než nápomocna, a velmi mě těší, když slyším, že doporučuje přijetí v případě Pobřeží slonoviny. Vím, jak je to složité, a jsem velmi vděčná, že mi s touto záležitostí pomáhá. Také bych chtěla poděkovat svému kolegovi panu Syedu Kamallovi, protože mi s tímto usnesením rovněž ze všech sil pomáhal. Vím, že to někdy odporovalo jeho přesvědčení ohledně obchodu. Podporuje volný obchod, takže pro něj nebylo dosažení dohody jednoduché. Proto mne velmi těší, že mohu poděkovat oběma kolegům a znovu poděkovat Komisi i Radě.
Předsedající. - Obdržel jsem devět návrhů usnesení(1) předložených podle čl. 108 odst. 5 jednacího řádu.
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve středu 25. března 2009.
Písemné prohlášení (článek 142)
Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. – Mezinárodní hospodářská krize by nás měla přivést k opětovnému přezkumu změně politiky EU týkající se liberalizace a deregulace, nejen v EU, ale také ve vztahu k rozvojovým zemím.
Ale dohody o hospodářském partnerství, které má Parlament před sebou, namísto toho navrhují zintenzivnění tohoto neúspěšného přístupu.
Tyto dohody byly vyjednány, když EU vyvinula silný nátlak na vlády rozvojových zemí, aniž by brala opravdové ohledy na názory obyvatel těchto zemí, které budou nejvíce zasaženy jejich uplatňováním.
Nejasné sliby, které budou pružné při realizaci těchto dohod, nenahrazují konkrétní závazky.