Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava o následujících zprávách:

- A6-0083/2009, kterou předkládá pan van Nistelrooij jménem Výboru pro regionální rozvoj o zelené knize o územní soudržnosti a stavu diskuse o budoucí reformě politiky soudržnosti (2008/2174(INI));

- A6-0083/2009, kterou předkládá paní Krehlová jménem Výboru pro regionální rozvoj o osvědčených postupech v oblasti regionální politiky a překážkách při využívání strukturálních fondů (2008/2061(INI));

- A6-0083/2009, kterou předkládá pan Vlasák jménem Výboru pro regionální rozvoj o městské dimenzi politiky soudržnosti v novém programovém období (2008/2130(INI));

- A6-0083/2009, kterou předkládá pan Roszkowski jménem Výboru pro regionální rozvoj o doplňkovosti a koordinaci politiky soudržnosti s opatřeními pro rozvoj venkova (2008/2100(INI));

- A6-0083/2009, kterou předkládá pan Mikolášik jménem Výboru pro regionální rozvoj o provádění nařízení o strukturálních fondech v období 2007–2013: výsledky jednání ohledně vnitrostátních strategií a operačních programů politiky soudržnosti (2008/2183(INI)) a

- A6-0083/2009, kterou předkládá pan Becsey jménem Hospodářského a měnového výboru o Evropské iniciativě pro rozvoj mikroúvěru na podporu růstu a zaměstnanosti (2008/2122(INI)).

  Lambert van Nistelrooij, zpravodaj. – (NL) Paní předsedající, Výbor pro regionální rozvoj si výslovně přál, aby se na konci tohoto funkčního období konala jediná společná rozprava o budoucnosti politiky soudržnosti, a dnes a zítra se má debatovat nejméně o pěti důležitých zprávách poslanců Parlamentu a vzhledem k tomu, že se blíží evropské volby, bude se o nich i hlasovat . Hovoříme o největší části rozpočtu Evropského společenství a z hlediska občanů o nejviditelnější části. Politika soudržnosti dala Evropě tvář, která ukazuje její vzájemné propojení a solidaritu. V žádné jiné části světa nevznikla tak silná vzájemná soudržnost. Soudržnost je opět hlavním cílem nové Lisabonské smlouvy. Přidává se k ní ještě třetí součást, tedy územní soudržnost.

Neobvyklá doba si vyžaduje nové odpovědi. Finanční krize, silnější hospodářská soutěž zapříčiněná globalizací, krize klimatu a dosavadní neúspěch v dosahování lisabonských cílů si vyžadují integrovanější přístup a současně je nutné posílit a zdokonalit regionální politiku. Těmto otázkám se věnujeme v této zelené knize. Zelená kniha není zaměřena jako obvykle, ale dožaduje se lepšího řízení a územní soudržnosti a současně kritizuje vývoj, při němž některé regiony dosahují významných cílů a pokrok se objevuje jen v regionech velkých měst, zatímco jiné regiony zaostávají. To není Evropa, kterou by tento Parlament chtěl. V této společné rozpravě proto také stanovujeme směr pro období po roce 2013, po revizi právních předpisů, se kterou zahájíme příští volební období.

Krátce teď shrnu nejdůležitější body rozpravy a problematiky územní soudržnosti. Pan Guellec vyslovil ve své zprávě v roce 2005 přání našeho Parlamentu. Nový územní rozměr je nyní stanoven jako trvalý cíl dle článku 13 a 174 nové Lisabonské smlouvy. Jak říkám, stavíme se tak jasně proti nesymetrické Evropě, tvořené regiony v plném rozkvětu a současně zaostalými venkovskými oblastmi. Jde o současnou jednotu i rozmanitost center excelence neboli pôles d'excellence a o specifické postavení jiných regionů a míst, které mají své vlastní přednosti a mnohotvárnost. Územní soudržnost také doplňuje stávající politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Jde o komplexní pojem. Ukazuje, jaký má vliv odvětvově zaměřené Společenství a decentralizace činností jako je výzkum a vývoj, společná zemědělská politika, provoz a doprava, zaměstnanost a řešení důsledků klimatické změny.

Konzultace probíhající během posledního půl roku naznačují, že pojem územní soudržnosti má širokou podporu, což je nutné uvítat. Tento koncept zahrnuje koncentraci a současně propojení a spolupráci a rádi bychom ho v nadcházejícím období dále propracovali.

  Constanze Angela Krehl, zpravodajka. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, politika soudržnosti je pro Evropu důležitá. Jde o výraz solidarity. Politiku soudržnosti však nepotřebují jen ti, kdo jsou v naší společnosti údajně slabší. Politiku solidarity a evropské integrace potřebují všichni naši občané. Situace je ještě obtížnější v regionech, kde se nevyužívají prostředky ze strukturálních fondů, což se týká více než 260 regionů Evropské unie. Není to proto, že není pomoc potřeba, ale proto, že je velice obtížné překonat překážky k získání dotací. Za některé z těchto překážek si však můžeme sami. Pochopitelně je tu důležitý základní požadavek, aby se dodržovala pravidla a aby se kontrolovalo, že se peníze od evropských daňových poplatníků využívají správně. Nesmí to však vést ke komplikovaným formulářům a zdlouhavým a nesrozumitelným vysvětlováním toho, jak lze peníze získat, takže byste na jejich pochopení potřebovali doktorát.

Proto v mé zprávě žádám o přijetí zvláštních opatření na omezení byrokracie na evropské úrovni, protože za to neseme odpovědnost. Například by se měl zjednodušit systém kontrol, snížit administrativní zátěž spojená s projekty a upravit velikost projektů. Navíc je nutné zjednodušit, zprůhlednit a urychlit operativní provádění projektů a více je orientovat na výsledek. Jsem však přesvědčena, že v tomto ohledu je možné podniknout nějaké kroky také na regionální a národní úrovni.

Druhá část mé zprávy se týká osvědčených postupů v politice soudržnosti. Nesmíme objevovat dávno objevené, protože to by nebylo ani efektivní, ani chytré. Proto musíme najít systém, pomocí kterého by se všichni mohli dostat k dobrým příkladům projektů, které by se daly dále použít. Vzhledem k tomu, že každý rok existují v rámci politiky soudržnosti desítky tisíc projektů, je náročné je najít, vybrat a poskytnout informace o ukázkových projektech v regionech. Komise již podle mého názoru v tomto ohledu vykročila správným směrem, například s iniciativou RegioStars, ale je nutné pokračovat dál.

V některých oblastech, o kterých si myslím, že jsou klíčové, zpráva navrhuje kritéria pro výběr těchto projektů. Klíčové oblasti zahrnují výzkum a inovace, vytváření kvalitních pracovních míst, podporu malých a středních podniků, projekty zaměřené na klima, integrovaný rozvoj měst a rozvoj projektů partnerství soukromého a veřejného sektoru, a to jsou jen některé z nich. Mezi kritérii výběru projektů s osvědčenými postupy by například měla být kvalita a udržitelnost projektů, potenciál hnací síly pro regiony a Evropskou unii, efektivní využívání zdrojů a pochopitelně možnost přenosu do jiných regionů.

Dobré příklady je nutné hledat všude. V příloze ke zprávě jsem vyjmenovala některé projekty, u nichž jsem byla informována, že jde o výsledek práce v regionech. Pocházejí ze všech členských států. Chtěla bych se zmínit o několika z nich: centrum excelence pro environmentální technologie na Slovensku, centrum mobility Burgenland v Rakousku, soutěž „brain hunt“ v Estonsku, nová budova pro Institut Fraunhofer pro buněčnou terapii a imunologii v Německu, vědecký park ve španělské Granadě a rozvoj problematických městských čtvrtí ve východním Lipsku v Německu.

Na závěr bych jako zpravodajka a koordinátorka své skupiny ráda upřímně poděkovala svým kolegům za jejich spolupráci nejen na této zprávě, ale po dobu uplynulých pěti let. Chci poděkovat také Komisi, Výboru pro regionální rozvoj a všem jejich zaměstnancům za spolupráci. Doufám, že budeme moci takto spolupracovat i v budoucnu.

(Potlesk)

  Oldřich Vlasák, zpravodaj. – (CS) Vážená paní komisařko, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych stručně představil zprávu o městské dimenzi politiky soudržnosti. Zprávu, která se ohlíží nad možnostmi a zapojením měst do řízení a využívání evropských peněz v současném programovacím období. Zprávu, která současně poskytuje návod a nabízí inspiraci, jak upravit pravidla strukturálních fondů tak, aby lépe vyhovovala potřebám evropských měst a metropolí. Při jejím sestavování jsem se opíral nejenom o vědecké studie a stanoviska odborníků zájmových seskupení, jako je Evropská rada municipalit a regionů EUROCITIES, ale zejména pak o přímé zkušenosti a názory primátorů, starostů, úředníků radnic, projektových manažerů a všech ostatních, kteří se evropskými fondy zabývají. Jedním z inspirativních setkání, na kterém jsme měli možnost společně městskou dimenzi diskutovat, byla akce nazvaná European Urban Day, kterou jsem v rámci českého předsednictví Evropské unii společně s partnery uspořádal počátkem února v Praze. Rád bych na tomto místě ještě jednou poděkoval paní komisařce Hübnerové, panu ministru Svobodovi a mým kolegům Janu Olbrychtovi, Jeanovi-Maria Beaupuymu a Giselle Kallenbachové za jejich účast a aktivní přístup.

To, že se naše pozornost soustřeďuje na města, je logické. Právě ve městech žije 80 % ze zhruba 500 milionů obyvatel Evropské unie. Právě ve městech se nachází drtivá většina pracovních míst, podniků a vzdělávacích center. Právě ve městech se vytváří více než 70 % evropského HDP. Města jsou tak nespornou hnací silou hospodářského růstu celé Evropy, což je v době krize ještě významnější skutečností. Mnoho měst se ale na druhé straně potýká s řadou závažných problémů. Města a městské oblasti proto potřebují zvláštní pozornost v rámci politiky soudržnosti.

Z textu zprávy bych rád vyzdvihl dvě hlavní myšlenky. První je otázka subdelegace, to znamená přenesení působnosti evropských prostředků na města. Přestože evropská legislativa již dnes umožňuje subdelegovat prostředky městům tak, aby je mohly alokovat na vytvářené integrované rozvojové plány, tato možnost je v členských státech využívána pouze okrajově. Jedním z hlavních cílů této zprávy je podpořit roli měst v procesu soudržnosti. Je třeba přestat se na města dívat pouze jako na konečné příjemce, ale jako na subjekty, které spravují území. Města, která jsou stejně jako kraje a státy orgány veřejné správy s vlastním rozpočtem, musí ve strukturální pomoci získat vyšší odpovědnost za programování a distribuci strukturálních fondů. Městská dimenze by se měla stát povinnou.

Druhou zásadní myšlenkou je skutečné využití potenciálu finančního nástroje JESSICA. Politika soudržnosti byla dosud založená výhradně na systému dotací, to znamená nevratných grantů. Organizace i jednotlivci předkládající projekty si tak zvykli, že evropské peníze a prostředky národních rozpočtů určené na kofinancování dostávají tzv. „zadarmo“. Prioritou je často samotné čerpání, nikoliv účelné investování a zhodnocení dostupných zdrojů. Dotační princip tak někdy vede k tomu, že část strukturální pomoci není efektivně využita. V současném programovacím období došlo zavedením finančního instrumentu JESSICA k vytvoření prostoru pro systémovou změnu politiky soudržnosti. Je skutečností, že tento prostor nebyl příliš využit. To je třeba v příštím programovacím období změnit. Evropská politika by měla více využít možností spojených s využíváním fondů finančního inženýrství, jako jsou revolvingové fondy. To je pro tuto chvíli všechno a děkuji všem, kteří mi pomohli při vypracování této zprávy.

  Wojciech Roszkowski, zpravodaj. − (PL) Paní předsedající, reforma strukturální politiky Evropské unie pro období 2007–2013 přinesla změny do struktury fondů a zásad pro rozdělování pomoci. Jednou významnou změnou bylo vytvoření nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, který je vázán na společnou zemědělskou politiku. Zatímco ve finančních perspektivách pro období 2000–2006 se dotace na rozvoj venkova spojovala se strukturálními fondy a politikou soudržnosti, odděleně od prostředků společné zemědělské politiky, v rámci nového finančního rámce pro období 2007–2013 se staly součástí přídělů spojených se společnou zemědělskou politikou. V důsledku těchto změn se však objevuje otázka, zda toto oddělení skutečně vedlo k účinnějšímu využití dostupných prostředků.

Propojení prostředků SZP a prostředků pro rozvoj venkova znamená zjednodušení rozpočtových opatření pouze zdánlivě. Ve skutečnosti to znamená oddělení nezemědělských prostředků od politiky soudržnosti a výsledkem je buď zdvojení některých cílů, nebo jejich opomenutí v obou oblastech. Existuje riziko, že prostředky dostupné v rámci regionální politiky budou ve značné míře použity na oživení hospodářské konkurenceschopnosti ve velkých městských celcích nebo v nejdynamičtějších regionech, zatímco fond pro rozvoj venkova se zaměří na nezemědělský pokrok, na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství. V této situaci by byly výdaje na podporu nezemědělských aktivit a rozvoj malých a středních podniků v zemědělských oblastech na rozhraní mezi oběma fondy a ani jeden by je nepokrýval.

Mohlo by dojít k tomu, že by chyběly peníze na zajištění základních veřejných služeb a na investice ve venkovských oblastech, pro které byl zamýšlen Fond soudržnosti. V této souvislosti začíná být nesmírně důležité přijít s transparentní dlouhodobou strategií rozvoje pro venkovské oblasti v členských státech a na regionální úrovni, aby se jasně stanovily priority a cíle pro rozvoj venkova a podle nich se upravily různé zdroje dostupných prostředků. Spojení druhého pilíře s politikou soudržnosti však vyžaduje úzkou koordinaci aktivit na vnitrostátní úrovni.

Prozatím nebylo nijak jasně definováno, co je venkovskou oblastí. Tradičně by se venkovská oblast měla od městské lišit nižší hustotou obyvatel, jinou strukturou zaměstnanosti, nižšími příjmy a horším přístupem k veřejným cestám. Z hlediska územní soudržnosti, která, jak opakuji, není zatím dostatečně definována, by neměla být nižší hustota obyvatel rozhodujícím rysem.

Jedním z cílů Evropské unie je modernizovat sociální struktury včetně struktur zaměstnanosti. Územní soudržnost je tedy možné zlepšit sblížením venkovských a městských struktur zaměstnanosti. Největším problémem územní soudržnosti však zůstává úroveň příjmů a přístup k veřejným statkům a tyto cíle lze nejúčinněji splnit podporou nezemědělských aktivit ve venkovských oblastech. Rozvoj venkova by však neměl odvádět prostředky plánované pro přímé platby zemědělcům.

Těžkosti v provádění politiky rozvoje venkova pramení z toho, že se překrývají odvětvové politiky a politiky územní soudržnosti, stejně jako ekonomické a sociální aspekty, a proto se předchozí aktivity zaměřily na oddělení pravomocí, spíše než na vytváření součinnosti. Účelem koordinace by nicméně mělo být vytváření součinnosti při využívání fondů. V jednotlivých členských státech existují různé modely koordinace těchto aktivit a v současnosti je obtížné prohlásit, že by jedno řešení jedné konkrétní země mělo sloužit jako vzor ostatním. Přece jen se zdá, že pro zajištění úspěchu by měla být rozhodující politická vůle, a ne nějaké organizační uspořádání. Proto by mohla být vhodným řešením pro tento aspekt spolupráce na úrovni Unie otevřená metoda koordinace .

Je však nutné vyjasnit, že politika rozvoje venkova má na územní soudržnost obrovský vliv. Proto zřejmě není oprávněné oddělit opatření v rámci této politiky od politiky soudržnosti a politiky regionálního rozvoje. Tato politika je více než společná zemědělská politika schopná pomoci s nezemědělskými aspekty rozvoje venkova jako je rekvalifikace lidí na práci v jiných odvětvích hospodářství. Začlenění politiky rozvoje venkova do politiky soudržnosti je však možné jedině za podmínky, že rozvoj venkova získá vhodné finanční prostředky.

  Miroslav Mikolášik, zpravodaj. − Paní předsedající, dříve než zahájíme rozpravu o zprávě o provádění nařízení o strukturálních fondech na období 2007–2013, rád bych využil této příležitosti k poděkování Komisi za její konkrétní sdělení a poskytnutí dokumentů jednotlivých zemí, které posloužily za základ pro naši práci. Obzvláště bych chtěl poděkovat těm, kdo se mnou na této zprávě spolupracovali, především naší poradkyni z PPE-DE paní Stoianové a úředníkovi výboru panu Chopinovi, kteří oba věnovali zprávě mnoho času.

Dovolte mi krátce shrnout genezi této zprávy, která jen s několika málo kompromisními ústupky získala v minulém měsíci plnou podporu Výboru pro regionální rozvoj. Jak již možná víte, účelem této zprávy je ukázat, jakým způsobem členské státy pochopily a dodržují strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost na rok 2006 při přípravě svých 27 národních referenčních rámců a 429 operačních programů, jež mají vyhovět jejich konkrétním omezením a požadavkům.

Rozhodl jsem se proto vycházet u této zprávy ze tří hlavních dokumentů: jsou jimi za prvé sdělení Komise; za druhé dokumenty jednotlivých 27 zemí, které jsme dostali od Komise, a za třetí rozhodnutí Rady o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost na rok 2006, které představují informativní rámec pro členské státy při přípravě vnitrostátních strategických referenčních rámců a operačních programů na období 2007–2013.

Tři základní priority, které byly jasně vytyčeny v uvedeném rozhodnutí Rady, jsou: za prvé, učinit Evropu a její regiony přitažlivější pro investory i pracovníky; za druhé učinit ze znalostí a inovací hnací sílu evropského růstu; a za třetí přivést více lidí na trh práce nebo do podnikání, aby se vytvořilo více kvalitnějších pracovních míst.

Než se s vámi podělím o to, co jsem při práci na této zprávě zjistil, musím zdůraznit, že její rozsah je částečně omezen tím, že operační programy byly schváleny až v červnu 2008 a bude trvat nejméně rok, než bude možné hodnotit, zda se jejich prováděním dospělo k reálnému pokroku. Mohu však již vyhodnotit, že všechny členské státy si vzaly hlavní priority za své, s ohledem na konkrétní specifika, které přináší úroveň jejich hospodářského a územního rozvoje.

Je také důležité poznamenat, že tyto priority zaznamenaly určité změny ve smyslu většího zaměření na investice do oblastí s potenciálem okamžitého růstu a naléhavosti v rámci plánu evropské hospodářské obnovy, s ohledem na reakci Společenství na celosvětovou finanční krizi a současné zpomalení hospodářství. Jinými slovy nesmíme zapomínat, že každý členský stát a ještě víc každý region má jiné potřeby vyplývající z jeho zeměpisné polohy a hospodářského a institucionálního rozvoje. Vnitrostátní, na míru připravené strategie soudržnosti v operačních programech se proto nepochybně výrazně liší v závislosti na konkrétních potřebách.

Je známo, že všeobecný řád Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti po členských státech vyžadoval, aby vyčlenily 60 % z celkových výdajů na cíl soudržnosti a 75 % na cíl regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Jsem rád, že díky úsilí národních orgánů se zajistilo, že průměrné výdaje vyčleněné na dosažení lisabonské agendy činí 65 % – více než dostupné prostředky v regionech způsobilých v rámci cíle Konvergence – a 82 % v regionech spadajících pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost.

Vidím, že můj čas vypršel. Připravil jsem si toho víc. Dokončím to na konci této rozpravy.

  Zsolt László Becsey, zpravodaj. – (HU) Po několika odkladech jsme se konečně dočkali velkého dne. Chci vyjádřit vděčnost Komisi, že se otázce mikroúvěrů věnovala již ve zvláštní zprávě v listopadu 2007, třebaže je rovněž pravda, že Parlament již tehdy v létě požadoval, abychom na této věci pracovali. Souhlasím také s tím, aby tuto rozpravu koordinoval člen Komise odpovědný za soudržnost, neboť jak víme, dříve bylo navrhováno, aby ji koordinoval komisař pro finanční záležitosti, ale cílem je, aby nástroje Společenství skutečně odrážely hlediska soudržnosti.

Lituji však, že dokumenty Komise nezahrnovaly legislativní otázky nebo legislativní návrhy; zpráva Hospodářského a měnového výboru se proto dovolávala co nejúčinnějšího opatření, jmenovitě článku 39, a žádala, aby Komise v pěti různých oblastech přijala konkrétní legislativní opatření nebo organizační a finanční kroky.

Chtěl bych využít této příležitosti a velmi poděkovat stínové zpravodajce paní De Vitsové a kolegyni paní Baevaové a paní Ambrusterové ze sekretariátu za jejich zápal pro práci.

Proč je mikroúvěr důležitý? Na jedné straně bychom chtěli začlenit do lisabonských akčních programů členských států povinnost členských států předkládat zprávy o tom, čeho v této oblasti dosáhly. Jen to, co je povinné, přináší výsledky.

Na druhé straně, a to je největší zásluhou přístupu pana komisaře, chceme do oblasti ekonomických aktivit zařadit nové sociální skupiny. Za tímto účelem musíme přijít s typem úvěru, který pomůže lidem s nevelkými dovednostmi, kterým chybí zajištění nebo ručení nemovitým majetkem, což se požaduje pro tradiční drobné firemní úvěry, aby mohli vstoupit na trh práce. Zapojení těchto nových skupin do trhu práce bude rovněž nezbytné pro udržitelný rozvoj a pro dosažení 70% míry legální zaměstnanosti.

Jak bychom však měli tyto vrstvy společnosti oslovit? Na jedné straně, jak se zmiňuji ve zprávě, musíme překonat tendenci dívat se na osoby v nouzi jako na jednu jedinou skupinu. Musíme znevýhodněné skupiny definovat přesněji. Zahrnují přistěhovalce v západních zemích, Romy ve východních oblastech, lidi žijící na venkově v táborech, a obecně řečeno ženy.

K těmto lidem se však nelze dostat vyzkoušeným a ideálním způsobem, přímo prostřednictvím tradičních sítí obchodních bank, protože tyto cílové skupiny mají k uvedeným nástrojům nedůvěru, a jak již bylo zmíněno, nejsou schopni vstoupit na volný trh. Proto je nutné po vzoru Asie, přeneseném do Evropy, poskytovat půjčky malým skupinkám, poté, co se získá jejich důvěra, založit úvěr opírat spíše na důvěře než na zajištění majetkem. V tomto systému hraje významnou roli zprostředkovatelská organizace, která musí být schopná tyto aktivity provozovat, i když nemá bankovní licenci. V některých členských státech se nám to podařilo, ale prozatím ne všude, a proto musíme zapojit nebankovní organizace včetně finančních institucí, které jsou blíž k lidem a mimo sekuritizační trh.

Objevila se otázka stropu úrokové sazby a domníváme se, že i když jsou úvěry drahé, nejdůležitějším faktorem je nicméně stabilní tok likvidních prostředků pro uživatele systému. Proto nepodporuji zavedení stropu úrokové sazby. Musíme zde rozlišovat mezi spotřebitelským úvěrem a mikroúvěrem, které by se neměly zaměňovat.

Je navíc důležité vytvořit na vnitrostátní úrovni pobídky, aby se lidé chtěli stát s pomocí mikroúvěru mikropodnikateli, místo aby brali podporu v nezaměstnanosti. Musíme také prokázat solidaritu v boji proti terorismu a proti praní špinavých peněz, neboť právě pomocí systému odborného dohledu můžeme do jisté míry překonat problémy způsobené absencí trvalého bydliště nebo bankovního účtu a nedostatkem počátečního kapitálu.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Paní předsedající, za prvé chci z celého srdce poděkovat Lambertu van Nistelrooijovi, Constanze Krehlové, Oldřichu Vlasákovi, Wojciechu Roszkowskému, Miroslavu Mikolášikovi a Zsoltu Lászlovi Becseymu za to, že nám umožnili dnes vést tuto rozpravu. Tato diskuse bezpochyby přispěje k rozpravě o budoucí politice soudržnosti.

Jak víte, jsme uprostřed debaty a ve vašich zprávách je mnoho velmi konkrétních doporučení, která budu považovat za významný přínos pro tuto rozpravu o politice soudržnosti, a dále je zde také řada důležitých sdělení týkajících se všech zpráv.

Prvním sdělením je, že politika soudržnosti je a měla by zůstat ústředním pilířem pro dosažení cílů udržitelného rozvoje Evropské unie. Tento závazek bude ještě důležitější po uplynutí období krize, kdy bude cestou k udržitelné zaměstnanosti vznik nových pracovních míst spojených s ekologií.

Ve všech zprávách se objevuje ještě jedno jasné sdělení, tedy že by měla politika soudržnosti pokrývat celé území Evropy a její hlavní pozornost by měla zůstat jasně zaměřená na podporu procesu získávání nejchudších vrstev. Sdílím váš názor na význam poskytování evropských veřejných statků ve všech regionech. V krizi se toto sdělení stává ještě důležitějším. Mnoho regionů se v současnosti snaží najít nové způsoby a prostředky, jak se přizpůsobit rychlým globálním změnám a vyhnout se riziku zaostávání. Tím, že politika soudržnosti mobilizuje nedostatečně používané zdroje a využívá komparativních výhod, snaží se zajistit, aby všechny evropské regiony, bez ohledu na to, zda jsou zaostalé či ne, přispívaly k celkovému hospodářskému růstu a změně a vytváření udržitelných pracovních míst a aby všichni občané mohli mít užitek z vnitřního trhu.

Sdílíme také přesvědčení, že v Evropě je důležitá zeměpisná poloha, a to je jeden z hlavních důvodů, proč jsme se pustili do vypracování zelené knihy o územní soudržnosti. Mám velkou radost, že územní soudržnost chápete tak, jak je mi to blízké, tedy že územní soudržnost je především otázka mobilizace potenciálu rozvoje všech různých území. Regionální politika je politikou rozvoje, která občanům a podnikům napomáhá zpřístupnit jasný potenciál míst, ve kterých žijeme a pracujeme.

Souhlasím s vámi, že je nutné zlepšit součinnost a koordinaci mezi všemi evropskými a vnitrostátními politikami s územním dopadem. Problémem zde je to, aby se při přípravě politik předem bral ohled na územní soudržnost a aby se na ni nehledělo jako na nástroj nápravy škod až poté, co k nim dojde. To mimo jiné znamená, že musíme investovat víc do spojování regionů, které zaostávají za těmi bohatšími.

Jasně také zní vaše myšlenka týkající se potřeby posílení vztahu mezi městem a venkovem. S ohledem na současnou roztříštěnost fondů to také znamená, že potřebujeme lépe pochopit, jak zjednodušit pravidla a postupy pro všechny fondy se zřetelem k povinnostem, jež se týkají způsobilých výdajů, managementu, monitoringu, podávání zpráv a finančního řízení

Potřebujeme větší flexibilitu při vymezování území, ve kterých se plánují a provádějí programy politiky soudržnosti. Jinými slovy potřebujeme zaměřit politiku na funkční oblasti. Někdy se například potřebujeme podívat na města z hlediska čtvrtí a někdy musíme upřít pozornost za hranice měst, na úroveň velkoměst.

Funkční či flexibilní geografie se nezastavuje na vnitrostátních hranicích. Přeshraniční spolupráce znamená pro Evropu jasnou přidanou hodnotu a je pro občany důležitá. Na evropském vnitřním trhu stále přetrvávají překážky a značný nevyužitý potenciál na přeshraničních trzích práce a v nadnárodních seskupeních. Strategie EU pro region Baltského moře, kterou nyní připravujeme, je dobrým příkladem toho, čemu říkáme funkční oblast. Chápu to jako modelový případ územní soudržnosti, který by se pak měl rozšířit na jiné makroregiony. Snažíme se na tom pracovat.

Všechny zprávy zdůrazňují, že politiku soudržnosti potřebujeme, abychom mohli reagovat na nové problémy jako je demografie, energetika, klima a globalizace. Tyto nové problémy se dotknou všech evropských regionů, ale jejich dopad bude v Evropě velice rozdílný, často povede ke ztrátě konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a sociální soudržnosti. Je možné, že se tím upevní stávající rozdíly a vytvoří se nové, ale tyto problémy se také mohou změnit ve výhody. Abychom toho dosáhli, musíme dál v rámci politiky soudržnosti podporovat investice do výzkumu a vývoje, do inovací rozvoje znalostní ekonomiky a do podpory podnikání a služeb na podporu podnikání. To jsou nejdůležitější faktory pro zlepšení udržitelné konkurenceschopnosti evropského hospodářství a pro udržitelnou zaměstnanost a růst. Jsou to základní body politiky soudržnosti a mají silný územní rozměr, vyžadující řešení na míru i podporu politiky.

Pokud chceme zefektivnit řízení programů politiky soudržnosti – a to je naše společná starost – musíme posílit meziregionální výměny zkušeností a osvědčených postupů. Po celé Evropě je nutné rozšířit osvědčené postupy při řízení. Může to také pomoci při překonávání obtíží při provádění programů soudržnosti. Souhlasím s vámi, že je nutné reformovat provádění politik.

Také žádáte podporu úsilí zaměřeného na tzv. finanční inženýrství jako prostředek využívání potenciálu soukromého sektoru. Jak dobře víte, v rámci významné kulturní změny jsme se rozhodli doplnit tradiční přístup, vycházející z terénu, o nové nástroje.

Vaše podpora naší iniciativě pro poskytování mikroúvěrů je pro nás dobrou zprávou, za kterou vám velmi děkuji. Jsem přesvědčena, že rozvoj mikroúvěrových projektů je pro udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost evropských regionů a měst nesmírně důležitý. Je nutné podniknout aktivity na všech úrovních. Budeme hledat možnosti a prostředky pro další posílení tohoto nástroje.

Žádáte také o posílení základních principů politiky soudržnosti jako je partnerství, víceúrovňové řízení a transparentnost, a já tyto vaše požadavky plně podporuji. Když budeme stavět na místních znalostech, když zapojíme veškeré příslušné subjekty v terénu a když zlepšíme informovanost o evropské politice soudržnosti, určitě zlepšíme dopad a kvalitu evropských investic v rámci politiky soudržnosti.

Ještě jednou děkuji za vaše stálé úsilí o to, aby byla politika soudržnosti v budoucnu efektivnější a účinnější.

  Gary Titley, zpravodaj ke stanovisku Rozpočtového výboru. − Paní předsedající, chci se jen zmínit o otázce mikroúvěrů, kterou Rozpočtový výbor plně podporuje, neboť mikroúvěry pomohou lidem, kteří nemají přístup k normálním prostředkům, tedy lidem, kteří potřebují za současné situace pomoc. Vítáme rovněž iniciativu Komise JASMINE.

Chceme však puvést několik bodů ke zvážení. Za prvé, fondy by se měly využívat pouze v případě, že nejsou jiné vhodné zdroje, buď kvůli vysokému riziku nebo nízké výnosnosti. Za druhé se musí používat také v soukromém financování. Za třetí bychom rádi vzhledem k různým přístupům jednotlivých členských států zjistili, zda je proveditelné mít rámec EU pro nebankovní mikrofinanční instituce. Chceme také zjistit, zda je za těchto okolností vhodné stanovit horní hranice úrokových sazeb, které se používají v některých zemích.

Z dlouhodobého hlediska bychom pro tuto důležitou iniciativu chtěli využívat víc než jen strukturální fondy, protože někteří lidé, kteří potřebují pomoc, nežijí v oblastech, jež dostávají podporu ze strukturálních fondů.

  Nathalie Griesbeck, autorka stanoviska Rozpočtového výboru. – (FR) Paní předsedající, paní Hübnerová, hovoříme dnes o pěti důležitých dokumentech o politice soudržnosti, která je, jak si dovolím připomenout, už několik měsíců hlavní položkou našeho rozpočtu. Vysíláme tak pochopitelně významný signál budoucím obnoveným institucím: pochopitelně Parlamentu, ale také Komisi.

Nástroje soudržnosti a především fondy musí pochopitelně představovat pro naše spoluobčany skutečnou evropskou přidanou hodnotu, ale dnes, v období hluboké krize, která zasáhla Evropu, musí být schopné rychleji reagovat a musí být lépe přizpůsobeny především situaci ve městech. Vítám především práci, která byla odvedena v oblasti pomoci při zajišťování bydlení, neboť bydlení je pro občany po práci druhou největší prioritou.

Není to ve skutečnosti vždycky otázka peněz, protože fondy máme, ale otázka, mohu-li to tak nazvat, „strukturálního“ pomalého tempa ve státním řízení, někdy v administrativní nečinnosti a někdy bohužel v obou, které brání dosáhnout vlivu, o němž neustále mluvíme a který je pro naše území a pro naše spoluobčany tak důležitý. V nejhorším případě by se to mohlo nakonec projevit i kontraproduktivně.

Jako stálá zpravodajka pro strukturální fondy v Rozpočtovém výboru chci v současné krizi více než kdy jindy trvat na tom, abychom tyto evropské prostředky zjednodušili, vyjasnili a dali jim skutečný politický význam.

  Atanas Paparizov, autor stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. – (BG) Paní předsedající, jako autor stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o provádění nařízení o strukturálních fondech chci poděkovat panu Mikolášikovi, že ve své zprávě vyjádřil základní závěry a doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Především jde o úsilí členských států úzce propojit používání fondů s Lisabonskou strategií. Současně se zdůrazňuje, že zdroje vyčleněné na energetiku jsou naprosto neadekvátní, především pokud jde o prostředky na obnovitelné zdroje.

Ještě jednou naléhavě vyzýváme Komisi, aby zvýšila prostředky určené na zlepšení energetické účinnosti domácností ze 3 % na alespoň 5 %.

Současně zpráva neodráží náš návrh týkající se projektů na zachycování oxidu uhličitého, i když členské státy minulý týden schválily podporu 12 projektů v sedmi zemích, v hodnotě 1,05 miliard EUR.

Zdaleka to nestačí na vyřešení problémů ve všech členských státech, které mají zájem zajistit do roku 2012 zdroje na provedení takových projektů. Proto žádám, aby Komise vzala tuto otázku v úvahu při hledání prostředků, včetně využití fondů Evropské investiční banky.

  Neena Gill, zpravodajka ke stanovisku Výboru pro právní záležitosti. − Paní předsedající, ve vytváření soudržnosti v EU hrají zásadní roli malé a střední podniky a jejich ekonomické zotavení rozšíření mikroúvěrů posílí.

Výbor pro právní záležitosti uznává, že založení firmy může být obtížný proces. EU musí udělat víc pro poskytování vhodných právních rad při zakládání firem. Jedním způsobem by mohlo být vytvoření evropské sítě právníků, kteří by byli připraveni poskytovat rady ohledně zakládání mikropodniků, zpočátku bezplatně. Je nutné urychleně vyřešit otázku regulační zátěže mikropodniků a co nejvíce zpřístupnit mikrofinanční instituce.

Tento typ právních předpisů potřebujeme víc než kdy jindy, ale právní předpisy samy o sobě nestačí. Komise musí zajistit, aby se přeměnily ve skutečnou činnost, kterou bude možné v terénu okamžitě pocítit, protože tato zpráva se netýká jen podnikání: mikroúvěr zajišťuje také sociální soudržnost a podporuje občany, aby vzali život do svých rukou a využili svého potenciálu. Gratuluji všem zpravodajům.

  Zita Pleštinská, autorka návrhu stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. – (SK) Na úvod mého vystoupení mi dovolte poděkovat kolegovi Miroslavu Mikolášikovi, který ve své zprávě do bodů 12, 16, 17, 18 a 23 zapracoval body mého stanoviska, které jsem vypracovala jménem Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Tyto body na základě mých vlastních zkušeností, které jsem získala ve funkci starostky obce Chmelnice, a na základě podnětů od neziskových organizací, pokládám za klíčové pro efektivnější a transparentnější čerpání prostředků z eurofondů.

Jsem přesvědčená, že programové období 2007 – 2013 nebude úspěšné, pokud členské státy neodstraní nadměrné administrativní překážky, které odrazují mimovládní organizace od toho, aby žádaly o financování projektů, zejména těch, které jsou určené na podporu žen v ekonomicky nevýhodné situaci, přistěhovalkyň, příslušnic etnických menšin, tělesně postižených žen a žen, které jsou oběťmi násilí nebo mučení.

Opětovně vyzývám členské státy, zejména ty, které vstoupily do Evropské unie po 1. květnu 2004, aby předcházely příliš opožděnému hrazení nákladů na dokončené projekty, protože nesolventnost způsobená tímto jednáním často brání příjemcům, především místním orgánům a neziskovým organizacím, aby pokračovaly v další činnosti v jejich oblasti působnosti.

Hospodářská krize zasahuje i do čerpání peněz z eurofondů. Současný způsob financování projektů je hlavně pro malé obce nevyhovující a finanční prostředky na projekty nemají šanci získat. Je proto nevyhnutné diskutovat a přijmout opatření na zjednodušení systému financování. Představitelé obcí a měst v mé zemi, na Slovensku, tvrdí, že pokud se nezmění současná legislativa, budou se peníze z evropských strukturálních fondů čerpat v mnohem menší míře než doposud. Absence účinné, jednoduché a plošné podpory menších sídel je velmi důležitá, proto věřím, že tyto zprávy s čerpáním strukturálních fondů pomohou.

  Emmanouil Angelakas, jménem skupiny PPE-DE. – (EL) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, všech šest zpráv, o kterých debatujeme, je důležitých, protože odrážejí současnou situaci týkající se regionální politiky a popisují model a priority pro období po roce 2013.

Blahopřeji všem zpravodajům za jejich práci. Chtěl bych pohovořit především o zprávě paní Krehlové o osvědčených postupech v oblasti regionální politiky, u které jsem působil jako zpravodaj ve skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, a chci zdůraznit vynikající práci mé kolegyně.

Ve zprávě jsou představeny základní překážky správného využívání strukturálních fondů a způsob jejich překonávání pomocí řady kritérií, na jejichž základě se určité projekty a akce klasifikují jako osvědčené postupy. Zpráva se také odvolává na absenci obecně přijatelné definice osvědčených postupů.

Když je řeč o osvědčených postupech, domnívám se, že je nesmírně důležité, aby byly do zprávy zahrnuty pozměňovací návrhy jako:

– nutnost posílit malé a střední podniky a propojit regionální politiku s průmyslem a vědou;

– opatření na udržení obyvatel, zejména mladé generace, v regionech a na poskytnutí péče pro pracující rodiče a

– hladké začleňování přistěhovalců.

Současně musíme v souvislosti s osvědčenými postupy v regionální politice přihlédnout:

– za prvé k existenci zeměpisných a demografických zvláštností regionů;

– za druhé k absenci jednotnosti, pokud jde o regionální modely organizace v jednotlivých členských státech;

– za třetí k nutnosti rozdělit kritéria osvědčených postupů na povinná a nepovinná a

– za čtvrté k nutnosti vzít v úvahu úspěšné metody, které se již používají a mohou tedy být definované jako osvědčené postupy.

Pár slov ke zprávě pana van Nistelrooije o zelené knize: chci vyzdvihnout práci, kterou věnoval jejímu vypracování, a zdůraznit, že zpravodaj správně poukazuje na potřebu veřejné konzultace, abychom mohli společně najít přijatelnou definici územní celistvosti, a na to, že je nutné přistupovat k územím se zvláštními vlastnostmi tak, aby územní soudržnost pokrývala i tato území co nejlépe.

  Iratxe García Pérez, jménem skupiny PSE. – (ES) Paní předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat jednotlivým zpravodajům za jejich práci, především pan Krehlové a panu van Nistelrooijovi. Díky nim bylo možné dosáhnout v rámci výboru širokého konsensu. Musíme také přijmout s povděkem zelenou knihu Evropské komise o územní soudržnosti, která předkládá některé důležité otázky.

Za prvé, politika soudržnosti je důležitá jako nástroj zajištění vyváženého rozvoje Evropské unie, přičemž jakýkoliv pokus o převedení těchto politik zpět na vnitrostátní úroveň byl zamítnut. V knize je zahrnut nový koncept územní soudržnosti, kvůli čemuž byl zahájen proces konzultací – jenž je v současnosti u konce – a ten je nutné vzít v úvahu. Zpráva byla přizpůsobena novým výzvám, jako jsou vlivy globalizace, změny klimatu a demografické změny.

Údaje z nejnovější zprávy o soudržnosti ukazují, že se sice rozdíl mezi regiony zmenšil, a tudíž se naplnil princip soudržnosti, dnes však musíme řešit jiný problém, a to přetrvávání meziregionálních rozdílů. V důsledku toho musíme při stanovování kritérií způsobilosti pro dotace zvážit možnost přihlédnout i k některým jiným aspektům, než je příjem na obyvatele.

Kromě toho si musíme, pokud jde o „územní“ koncept, uvědomit nutnost zohlednit specifické rysy některých regionů, jako je jejich zeměpisné znevýhodnění, nejvzdálenější poloha nebo v některých regionech úbytek obyvatelstva.

Soudržnost je jedním z nejzřetelnějších úspěchů evropského projektu. Jasným příkladem bylo Španělsko, vzhledem k hospodářskému a sociálnímu rozvoji, kterým prošlo. V této cestě musíme pokračovat, abychom zajistili stejné možnosti pro všechny Evropany, bez ohledu na to, kde žijí.

Evropská unie se skládá z velké řady regionů, mezi nimiž panují rozdíly, které je obohacují a dávají tomuto projektu smysl. Pokud však musíme s ohledem na politiku soudržnosti něco vyžadovat, musí jít o nutnost dát našim regionům veškeré nástroje k zajištění toho, aby měly stejné možnosti dosáhnout rozvoje a růstu.

  Grażyna Staniszewska, jménem skupiny ALDE. – (PL) Paní předsedající, chci se vyjádřit především ke dvěma zprávám: zprávě o územní soudržnosti a zprávě o výměnách osvědčených postupů. Ostatním tématům se budou věnovat mí kolegové ze skupiny ALDE.

Zpráva pana van Nistelrooije je odpovědí na zelenou knihu o územní soudržnosti, kterou zveřejnila Komise. Všichni souhlasíme s tím, že debatu o budoucí politice soudržnosti, která byla zahájena, bychom měli doplnit o územní rozměr. Nacházíme se však v paradoxní situaci: diskutujeme o územní soudržnosti, aniž jsme definovali, co to znamená.

Chceme, aby územní rozměr napomohl dosáhnout vyrovnanějšího rozvoje než doposud, aby všichni občané Evropské unie měli především možnosti stejného přístupu ke službám. Doposud nám však chybí přesná kritéria, o která se můžeme opřít. Přitom to má pro budoucnost základní význam. Diskuse o teritoriální soudržnosti v Evropské unii nebude mít žádný smysl, pokud nevypracujeme kompaktní definici.

Dosažení územní soudržnosti znamená dosáhnout co nejlepšího rozvoje pro celé území Společenství a zlepšit životy jeho obyvatel. Jak je uvedeno ve zprávě, musí být účelem územní soudržnosti především srovnání rozdílů v úrovni rozvoje jednotlivých regionů a členských států a především odstranění rostoucích rozdílů v rámci regionů a zemí.

Čím víc se zmenšují rozdíly mezi jednotlivými státy, tím větší je vnitřní diferenciace. Nejvíc investic a prostředků se kumuluje v hlavních městech zemí a regionů na úkor ostatního území, a členské státy s tím nemohou nebo nechtějí nic dělat. V této situaci je nezbytně nutné vytvořit na úrovni Společenství mechanismy, které budou efektivně podporovat rovnoměrnější udržitelný rozvoj.

Podle mého názoru bychom měli shromáždit statistické údaje z regionů na úrovni NUTS3, a nejen NUTS2. Údaje z oblastí na úrovni NUTS3 mnohem lépe ukazují na existenci tohoto problému. Pto bychom měli brát v úvahu při rozdělování prostředků. Proces dosahování územní soudržnosti musí probíhat na všech úrovních: evropské, vnitrostátní a regionální, s přihlédnutím k principu subsidiarity.

Obzvlášť důležitá je výměna osvědčených postupů. Efektivnost politiky soudržnosti závisí do značné míry na zjednodušení postupů a především na obeznámení se s výhodami, které se získají, pokud se budou jinde používat co nejefektivnější řešení.

  Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, naše rozprava se týká regionálního rozvoje a politiky soudržnosti, což jsou důležité otázky pro celé Společenství. Rozdíly v bohatství mezi regiony jsou totiž v současnosti obrovské, někdy vyšší než 1:10. Je proto v zájmu občanů Evropské unie, aby bylo možné využít všech možností a prokázat skutečnou solidaritu Evropanů.

To v žádném případě neznamená, že by měl každý dostat úplně to samé. Mělo by to znamenat, že by všichni měli mít stejné možnosti. To by se mělo týkat obyvatel městských aglomerací stejně jako těch, kdo žijí na venkově, lidí v centru Evropy i lidí na okrajích, mladé generace i starších lidí. Musíme v této věci projevit inovaci a myslet jak na současnost, tak na budoucnost.

Máme před sebou šest velmi dobrých zpráv. Je škoda, že o nich diskutujeme takhle dohromady. Autorům gratuluji. Chtěl bych, aby naše jednání sloužilo opravdovému Evropskému společenství, jednotě a aby se každé euro utratilo k dobrému účelu, ne proto, aby se bohatí stali ještě bohatšími…

(Předsedající řečníka přerušila)

  Elisabeth Schroedter, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové. Ve svém dnešním vystoupení jste se paní komisařko zmínila o tom, jak politika soudržnosti přispívá k ochraně klimatu. Tuto změnu názoru vítám, protože tento aspekt zelená kniha o územní soudržnosti nezdůrazňuje. Proč ne, vzhledem k tomu, jaké krizi klimatu v současnosti čelíme?

Přínos evropských strukturálních fondů ke změně životního prostředí je budoucí otázkou pro územní soudržnost. Dokument Komise „Regiony 2020“ ukazuje, že změna klimatu má silný dopad na mnoho regionů Evropy. Proto musíme změnit směr. Strukturální fondy by se měly používat jen na podporu udržitelných projektů. Projekty a programy, které škodí klimatu, a takových bylo v minulosti mnoho odsouhlaseno, by se již neměly povolovat. Fondy EU by se neměly používat na podporu programů a projektů, které škodí klimatu. Proč již takto nepostupujete?

Druhá otázka se týká provádění principu partnerství. Paní komisařko, zmínila jste se o tom, že místní znalosti jsou důležitým základem pro úspěšný rozvoj. Proč jste přesto schválili operační programy, ve kterých se princip partnerství evidentně zcela ignoruje a u kterých partneři hlásí, že se na nich nepodíleli? Na tuto otázku jste neodpověděla. Místní znalosti zezdola jsou pro nás přínosem. Pokud se budete dál pokoušet ignorovat fakt, že členské státy vůbec neberou ohled na princip partnerství, a i přesto jim budete poskytovat dotace, budete porušovat pravidla o strukturálních fondech.

Ve své zprávě jste zcela opomenula zmínit to, co je základem zprávy pana Mikolášika, tedy že mnoho členských států se neřídí principem partnerství. Zprávy partnerů jste nevzala v úvahu. Proč o této věci stále mlčíte?

V současné situaci je jasné, že potřebujeme pro strukturální fondy novou dimenzi. Musí vycházet z ekologických a demokratických principů, využívat místní znalosti a řídit se principy partnerství.

  Pedro Guerreiro, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Řekněme si to jasně: smlouvy stanoví, že Společenství bude za účelem podpory svého celkového harmonického rozvoje připravovat a provádět činnosti vedoucí k posílení své hospodářské a sociální soudržnosti, s cílem snížit rozdíly mezi úrovní rozvoje v různých regionech a zaostalost nejméně zvýhodněných regionů nebo ostrovů včetně venkovských oblastí.

Proto se v této rozpravě o budoucnosti politiky soudržnosti, ke které je nutné připojit rozměr takzvané územní soudržnosti, musí zdůraznit následující základní principy.

Za prvé, primárním a hlavním cílem politiky soudržnosti musí být podpora skutečné konvergence, která musí fungovat jako nástroj přerozdělení s ohledem na výdaje, nerovnosti a nesouměrnosti, jež nejméně hospodářsky rozvinutým zemím a regionům Evropské unie způsobil vnitřní trh, hospodářská a měnová unie a liberalizace světového trhu.

Za druhé, konvergenci nemůže v členských státech a regionech, které ve svém sociálně-hospodářském rozvoji zaostávají, nahrazovat takzvaná konkurenceschopnost. Politika soudržnosti a s ní související finanční prostředky proto nemohou být podřízeny hospodářské soutěži a liberalizaci, které podporuje Lisabonská strategie.

Za třetí, takzvaná územní soudržnost musí přispívat k hospodářské a sociální soudržnosti. Jinými slovy, jejím hlavním cílem musí být zmenšit rozdíly mezi úrovněmi hospodářského rozvoje jednotlivých regionů a zaostalost nejméně zvýhodněných regionů.

Za čtvrté, nové cíly a priority musí odpovídat novým finančním zdrojům Společenství. Jinými slovy takzvaná územní soudržnost nesmí být financována na úkor cíle Konvergence.

Za páté, současné finanční prostředky Společenství pro politiku soudržnosti nedostačují na potřeby skutečné konvergence a na řešení regionálních rozdílů, vysoké míry nezaměstnanosti, rozdílů v příjmech a chudoby v Evropské unii.

Za šesté, posílení rozpočtu Společenství za účelem podpory hospodářské a sociální soudržnosti je naprosto nezbytné.

Za sedmé, hospodaření s půdou a územní plánování je zcela v kompetenci každého členského státu.

Nakonec bychom chtěli kromě dalších významných aspektů, které jsme tu nezmínili, znovu zdůraznit, že je pro regiony nepřijatelné, aby je finančně poškodil takzvaný statistický dopad, a proto je nutné přijmout opatření, které tento dopad ruší.

  Peter Baco (NI). – (SK) Diskuse o koordinaci politiky soudržnosti a opatření na rozvoj venkova je plná rozporů. Hlavní příčinou je zásadní snížení rozpočtu pro rozvoj venkova, což znemožňuje dosáhnout původních záměrů venkovské politiky. Stalo se tak během britského předsednictví. Nejvíc na to však doplácí venkov v nejzaostalejších regionech nových členských států. Společně s diskriminací v přímých platbách se tak společná zemědělská politika stává nástrojem dvourychlostního rozvoje venkova a nepřímo i regionů.

Reálný vývoj totiž jednoznačně potvrzuje, že je nesmyslné si představovat, že by bylo možné rozvíjet venkov tam, kde upadá zemědělství. Nikdy nedosáhneme revitalizace zaostávajících regionů v Evropské unii, pokud nezabezpečíme rozvoj venkova v původním rozpočtovém rámci. Rozvoj venkova nelze realizovat podle náhlých ad hoc rozhodnutí, ale musí být dlouhodobě plánovaný. To nám však chybí. Návrat objemu rozpočtu pro rozvoj venkova se tak stává klíčovou podmínkou i pro celou politiku soudržnosti.

  James Nicholson (PPE-DE). – Paní předsedající, především děkuji zpravodajům za tyto vynikající zprávy a především za zprávu, u které jsem figuroval jako stínový zpravodaj Děkuji zpravodaji za jeho spolupráci a náročnou práci, kterou odvedl. Nebyla to zrovna nejjednodušší zpráva, ale podařilo se nám najít v hlavních bodech dobrý kompromis. Vítám dnešní rozpravu.

Rozvoj venkova je velmi důležitá otázka a musíme zajistit, aby všechny prostředky EU dostupné pro rozvoj venkova byly využity a použity co nejúčinněji a co nejefektivněji. Podle mého názoru se rozvoj venkova týká podpory aktivních zemědělských společenství, především mladých zemědělců a těch, kdo chtějí své podnikání diverzifikovat. Vhodné podnikatelské projekty ve venkovských oblastech se musí zaměřit na zlepšování infrastruktury a podporování malých a středních podniků.

Základním předmětem zájmu této zprávy je zajištění toho, aby se projekty na rozvoj venkova, ať už s pomocí dotací ze strukturálních fondů nebo Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), nepřekrývaly, nebo dokonce aby se nepropásly možnosti. Ze zprávy jasně vyplývá, že je nutné zajistit lepší spolupráci mezi politikou regionálního rozvoje a EFRR.

Nemyslím však, že mohu podpořit situaci, kdy jsou dotace zvyšovány změnami ve zpětném přerozdělování prostřednictvím orgánu regionálního rozvoje. Pokud po zemědělcích chceme, aby platili do SZP, musí se zajistit, že se jejich peníze vrátí do venkovských společenství. Domnívám se, že se k tomu musí využít druhý pilíř SZP. Zpravodaj nicméně diskusi o této důležité otázce úspěšně otevřel. Souhlasím s ním v otázce základního těžiště této zprávy, ale rozhodnutí o problému by měl přinést příští Parlament.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). - (PL) Paní předsedající, poslední dvě rozšíření Evropské unie vyústila ve výrazné zhoršení regionálních disproporcí v rámci Společenství. Výsledkem je stále výraznější jev „prostorové segregace“, která vytváří izolované regionální enklávy, především v oblastech vzdálených od center rozvoje, tedy zejména na venkově.

Prvořadým cílem evropské regionální politiky je udržitelný hospodářský rozvoj, respektující životní prostředí a snižující regionální rozdíly. V říjnu 2006 přijala Rada strategické zásady pro soudržnost, které měly sloužit jako referenční body pro členské státy při sestavování jejich národních strategických referenčních rámců a operačních programů pro období 2007–2013.

Priority stanovené v těchto dokumentech zvyšují atraktivnost Evropy a regionů z hlediska investic a zaměstnanosti, zvyšují úroveň znalostí a inovací pro růst a vytvářejí více kvalitních pracovních míst. Provedením těchto priorit v operačních programech by se mělo regionům umožnit vyřešit problémy globalizace, strukturálních, demografických a klimatických změn a zlepšit harmonický dlouhodobý udržitelný rozvoj regionů.

Musíme uznat, že všechny členské státy již vyvinuly úsilí na zahrnutí priorit odpovídajících cílům Lisabonské strategie do svých operačních programů. Nadměrně pomalá absorpce prostředků z nového programového období, kterou pozorujeme v řadě členských států, však může jejich efektivní využití zhoršit.

Je proto nesmírně důležité, především v nových členských státech, konsolidovat akce na zvýšení kapacity skutečného využití dostupných prostředků, zaměřené jak na způsoby využití těchto fondů, tak na výměnu osvědčených postupů, informační kampaně, výměnu nových technologií a rozvoj různých typů partnerství, aby se umožnilo přeměnit programové požadavky na skutečně kvalitní programy pro efektivní odstranění zpoždění ve vývoji, což je problém především v nejchudších regionech EU.

  Elspeth Attwooll (ALDE). – Paní předsedající, vystupuji ke zprávě pana van Nistelrooije a chci zdůraznit tři body.

Za prvé, územní soudržnost vyžaduje podporu polycentrického rozvoje napříč celou Evropskou unií. Znamená to odstranění rozdílů v rámci regionů i mezi nimi. Je proto zapotřebí zlepšit prostorovou analýzu a rozvoj ukazatelů, přizpůsobit politiky a zhodnotit jejich dopad.

Za druhé je nutné přijmout integrovaný přístup, předem stanovit účinek, jaký mohou mít odvětvové politiky na regionální úrovni, a dosáhnout mezi nimi lepší součinnosti. Takové hodnocení dopadu by jistě mohlo zabránit určitým problémům, jako jsou problémy s elektronickou identifikací ovcí ve Skotsku.

Za třetí si integrovaný přístup vyžaduje správné víceúrovňové řízení, v rámci něhož se všechny zainteresované subjekty zapojí do vytváření a provádění strategií.

To, co paní komisařka v této souvislosti řekla bylo velmi dobře přijato a doufám, že tato vynikající zpráva dostane velkou podporu.

  Giovanni Robusti (UEN). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, zpráva pana Roszkowského ukazuje na rozdíly mezi jednotlivými venkovskými oblastmi a mezi venkovem a městem z hlediska řízení strukturálních fondů. Zpravodaj oprávněně poukazuje na potřebu obnovení konzistence mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, i když by možná mohl lépe objasnit pojem „otevřená koordinace“, jež je v rozporu s evidentními existujícími rozdíly a oblastmi vnitrostátních kompetencí.

Lepší konzistence vyžaduje transparentnost údajů a plateb. Vědět, jak jsou zdroje rozdělovány, je základním nástrojem pro zvýraznění a nápravu deformací. Takováto transparentnost nám však chybí. V praxi jsme svědky nejrůznějších snah o zatajení údajů, zamítnutí přístupu a skrývání informací, to vše ze strany veřejných orgánů i našich vlastních vlád. Komise říká, že nemá kompetence, a vše začíná být vágní a nejasné. My tvrdíme, že stojíme před zdí ticha.

Pokud tento problém nevyřešíme, budeme ještě víc izolovaní od skutečných problémů, které by měly strukturální fondy řešit.

  Gisela Kallenbach (Verts/ALE). - (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, velmi vítám naši správně načasovanou politickou debatu na základě zpráv z vlastní iniciativy, která nám umožní využít nejpozději do roku 2014 vlastní nástroj solidarity cíleněji a efektivněji. Podle mě je velmi důležité informovat občany Evropy o evropské přidané hodnotě, kterou to přináší.

Proto je logické, že odmítáme veškeré pokusy převést strukturální politiku zpět na vnitrostátní úroveň. Více než kdy jindy potřebujeme standardní politiku Společenství, která bude schopná vyřešit problémy, kterým v současnosti čelíme, jako je globalizace, změna klimatu a demografické změny. To, zda jsme byli úspěšní či zda obelháváme sami sebe s rozpočtovým závazkem pro Lisabonskou strategii, bude doufejme jasné nejpozději po provedené požadované analýzy.

Dostali jsme se na rozcestí a musíme se rozhodnout, zda jsou územní soudržnost a skutečný udržitelný rozvoj symbolem evropské politiky, či nikoliv. Abychom toto rozhodnutí mohli učinit, potřebujeme velký počet partnerů, především měst. Z tohoto důvodu také chceme, aby šly celkové dotace přímo k těmto partnerům, a nejen na papíře, ale i v praxi. Jakkoliv si ceníme subsidiarity, musí být evropské fondy rozdělovány na základě závazných kritérií. Vedle významu městské dimenze musí zahrnovat i integrovaný přístup a provádění našich cílů v oblasti klimatu. V tom jsme již dospěli ke konsensu. Bohužel tomu tak nebylo při hlasování ve Výboru pro regionální rozvoj.

Ještě jedna myšlenka: podle plánu hospodářské obnovy Komise by se mělo rozdělování prostředků ze strukturálních fondů zjednodušit a zrychlit. Není mi stále jasné, proč jsme potřebovali krizi, aby se toto stalo, ale je to slibný signál. Pokud tvoří komplexní analýza projektů osvědčených postupů skutečně součást politické diskuse, neměly by existovat další překážky tomu, aby se Evropa stala průkopníkem v rozvoji skutečně udržitelné politiky.

Chtěla bych poděkovat všem zpravodajům za jejich náročnou práci.

  Georgios Toussas (GUE/NGL). - (EL) Paní předsedající, mýtus o konvergenci a soudržnosti mezi zeměmi a regiony Evropské unie vyvrátila samotná realita:

– hospodářské a sociální rozdíly se stále zvětšují,

– umělé statistické sbližování způsobené vstupem nových členských států nemůže oklamat dělníky, zemědělce, mladé lidi a ženy, kteří vidí, jak se jejich životní standard neustále zhoršuje;

– regionální rozvoj v rámci kapitalistických systémů nemůže odstranit třídní rozpory systému;

– nerovnoměrný rozvoj je neodmyslitelně spjatý s kapitalistickým způsobem výroby, protože podnětem pro jakýkoliv rozvoj je maximalizace kapitálu;

– národní taktiky soudržnosti a operační programy národního strategického referenčního rámce pro období 2007–2013 mají stejně jako předchozí programy konkrétní třídní zaměření: řídí se přístupem Lisabonské strategie, která je orientovaná proti obyčejným lidem, a jsou přizpůsobeny vnitrostátním reformním programům; jinými slovy podporují kapitalistické restrukturalizace a flexibilnější pracovní smlouvy.

Evropská unie a buržoazní vlády tak slouží potřebám kapitálu, a to v období krize kapitalismu, přesunují veškerou zátěž na dělnickou třídu, na dělníky, se zjevným cílem, aby byla tato protidělnická opatření trvalá a aby se zachovaly a v budoucnu ještě zvýšily zisky monopolů.

Nový významný faktor, který byl přidán do rámce politiky soudržnosti, je koncept územní soudržnosti a dále zelená kniha o územní soudržnosti, která je ještě významnější. Reakcionářský charakter zásad v návrhu Komise překračuje rámec postojů a kompetencí Evropské unie včetně Lisabonské smlouvy, jak se teď říká evropské ústavě. Jde o urážku obyvatel členských států.

Zelená kniha o územní soudržnosti označuje za oblasti, které je nutné bezodkladně řešit, sazby monopolů ve zdravotnictví, vzdělávání, energetice a jiných službách, přičemž základním prvkem je především přístup do dopravních sítí.

Řecká komunistická strana je kategoricky proti a odmítá jako celek reakcionářský rámec návrhu Komise o územní soudržnosti.

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Paní předsedající, politika soudržnosti ve všech formách má být základem rovnosti a zaznamenává mnoho úspěchů. Politika soudržnosti by se však měla posuzovat na základě dlouhodobého hodnocení jejího celkového účinku. Otázka kladená v tomto hodnocení je jednoduchá: jsou na tom obce a lidé, kteří v nich žijí, díky politikám soudržnosti EU a strukturálním fondům, které je podporují, lépe? Pokud bychom se upřímně podívali na výsledky, asi by byla naše okamžitá odpověď „ano“, ale dlouhodobě je to dost často „ne“.

Bylo nám řečeno, že farmáři v Irsku se mají dobře – a je to pravda. Proč ale dlouhodobě zůstalo na irském venkově jen tak málo farmářů a proč je tu tolik nezaměstnaných nebo jen částečně zaměstnaných? Bylo to proto, že se strukturální fondy a politika soudržnosti nevyrovnají SZP? Nebo že nemohli zmírnit společnou rybářskou politiku, která již více než tři a půl desetiletí decimuje irské pobřežní obce a zásoby ryb v irských vodách? A proč je s lepšími silnicemi a infrastrukturou – díky laskavosti fondů EU – Limerick v jihozápadním Irsku místo nejvíce postižené nezaměstnaností? Je to proto, že politika soudržnosti neumí nijak reagovat na politiku hospodářské soutěže, která novým členským státům umožnila odlákat Dell, nejdůležitější firmu v oblasti, s 54 miliony EUR státní podpory?

Politika soudržnosti se snaží o rovnost, ale směrnice o privatizaci, jako je poštovní směrnice, způsobily, že v oblastech se špatně dostupnými službami se situace ještě zhoršila. Problémem může být to, že naše politika soudržnosti není soudržná s ostatními politikami EU jako je hospodářská soutěž, liberalizace trhu, atd.

Tajemství je v tom, že soudržnost nevzejde z politik: vzejde ze základních jednotných principů., které by se měly objevit ve všech politikách – principy úcty k lidské bytosti, skutečná subsidiarita, priorita pro zranitelné, úcta k životu, správa věcí církevních, význam rodiny, úcta k práci, solidarita a základní pozornost zaměřená na obecné blaho. Dokud se nebudou všechny politiky EU řídit těmito principy, budou si programy dál odporovat.

(Předsedající řečníka přerušila)

  Carl Lang (NI). – (FR) Paní předsedající, politika soudržnosti bude v období 2007–2013 základní výdajovou položkou bruselské Evropy, ale tento vývoj zdaleka není francouzským regionům ku prospěchu, spíše je penalizuje. Navýšení regionálních výdajů totiž probíhá na úkor výdajů společné zemědělské politiky, a tedy na úkor Francie. Sledujeme, že se část vyčleněná pro francouzské regiony neustále snižuje. Velká většina z 347 miliard eur ze strukturálních fondů je určena do východní Evropy, která je zničená více než 40 lety komunismu.

Brusel již v roce 2000 odebral kantonům z francouzského regionu Hainaut prostředky ze strukturálních fondů, které dostávaly v rámci původního cíle I. Francie, jejíž finanční příspěvky dnes představují 16 % příjmů evropského rozpočtu, dává čím dál víc, ale dostává čím dál míň.

Tato regionální pomoc navíc neochránila ty, které postihla celosvětová hospodářská krize, protože je tato pomoc součástí ultraliberální filozofie Lisabonské strategie. Více než kdy jindy musíme vytvořit novou Evropu, která konečně poskytne ochranu hospodářství našich regionů a národů pomocí aktivní politiky zaměřené na znovuzískání kontroly nad naším vnitřním trhem.

  Markus Pieper (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, s velkou radostí využívám této příležitosti, abych se blíže vyjádřil o zprávě pana Roszkowského.

Vypadá to, že obě politiky, kterých se zpráva týká – strukturální fondy a podpora venkovských oblastí – fungují dobře. Mám však dojem, že v některých případech mají tyto politiky stejné cíle. V oblasti demografie, energetiky a telekomunikací najdeme projekty, na které přispívají jak strukturální fondy, tak politika rozvoje venkova, které jsou zaměřené na stejný cíl, ale spadají pod různá ministerstva. Máme mnoho evropských projektů, ale máme také projekty, které přinášejí Evropě přidanou hodnotu? Mám dojem, že někdy se nezabýváme jádrem problému.

Kdybychom spojili projekty z různých odvětví, mohli bychom toho pro venkovské oblasti udělat mnohem víc, ať už jde o decentralizované energetické infrastruktury, širokopásmové kabelové rozvody na mnohem větším území či přeshraniční vodohospodářské infrastruktury. Potřebujeme víc projektů s podporou několika ministerstev současně. Když se nám to podaří, nebudeme se už pohybovat v malém měřítku, ale budeme v regionech využívajících evropské finance schopní zajistit trvalé zlepšení. Musíme zajistit, aby byly evropské požadavky na mezirezortní spolupráci závazné. Možná bychom se měli vážně zamyslet nad minimálními částkami na projekty.

Ještě jedna poznámka k financování: modulace podle mého názoru není hezké slovo. Nedotýká se plateb kompenzací, které měli rolníci přislíbeny, a přitom programům na rozvoj venkova nepřináší spolehlivé finanční prostředky. Zemědělská politika musí být proto v budoucnu politikou pro zemědělce s jasným finančním závazkem, kdy se nebudou finance převádět jinam. Regionální politika musí být stejně tak politikou pro regiony, se zvláštním zaměřením na venkovské oblasti a jejich požadavky. To povede ke skutečně evropským iniciativám, které našim regionům přinesou dlouhodobé zkvalitnění.

  Evgeni Kirilov (PSE). – (BG) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, během dnešní rozpravy se opět ukazuje, že se obecně shodneme na tom, že politika soudržnosti je nutná a užitečná.

Ti z nás, kdo ji podporují, chtějí, aby se v ní pokračovalo a aby přinášela pozitivní výsledky. Proto se domnívám, že je pro nás důležité, abychom se řídili jedním základním požadavkem: politika soudržnosti musí být přístupná tomu, pro koho je určená a kdo ji potřebuje, především zaostávajícím regionům a územím, které se ve svém sociálně-ekonomickém rozvoji setkávají s problémy.

Zpráva paní Krehlové vypočítává překážky, které stojí před potenciálními příjemci pomoci ze strukturálních fondů. Tyto překážky, které jsou důsledkem byrokratických obtíží a složitých a vágních postupů, vedou k omylům. To odrazuje příjemce a podněcuje kritiku ze strany kontrolních orgánů.

Abychom mohli tento dvojí problém vyřešit, musíme na jedné straně spolupracovat se všemi institucemi a členskými státy a na druhé straně chci všechny vyzvat k tomu, abychom využili získaných zkušeností a když přemýšlíme o tom, jak překonat překážky, abychom se více zaměřili na konstruktivní výsledky.

Z tohoto hlediska poskytují návrhy ve zprávě paní Krehlové o osvědčených postupech pevný základ pro následná opatření a činnosti zaměřené na zjednodušení pravidel a zlepšení výměny informací a komunikace při využívání strukturálních fondů. Evropská komise a řídící orgány jsou opět vyzývány, aby sehrály důležitou roli, ale jistě potřebují vědět, že mají podporu Evropského parlamentu.

Pan van Nistelrooij zdůraznil, že politika soudržnosti je výrazem solidarity. My tedy musíme tvrdě pracovat na tom, abychom zajistili, že naši občané budou moci hmatatelně pocítit, že mají prospěch z výsledků této solidarity. Konečným cílem politiky soudržnosti musí být poskytnutí rovných příležitostí všem evropským občanům, bez ohledu na to, kde žijí.

  Jean Marie Beaupuy (ALDE). – (FR) Paní předsedající, paní komisařko Hübnerová, za posledních 30 let jsme viděli, jaké výhody přinášely jednotlivé politiky soudržnosti, které jsme uskutečňovali. Musíme tyto výhody zdůrazňovat během nadcházejících voleb, protože je jasné, jaký prospěch z nich mají občané, kterým se v některých případech ztrojnásobila kvalita života, a regiony, které byly zadlužené a dnes dělají jasné pokroky. Výhody jsou tedy nesporné.

Dnes se navíc politika soudržnosti stala největší položkou evropského rozpočtu. To, co vyplývá z těchto šesti zpráv, které tu dnes před námi leží, a to, čeho chceme dosáhnout jako poslanci Evropského parlamentu, je větší účinnost těchto fondů a nařízení, jež dáváme k dispozici našim spoluobčanům.

Paní Hübnerová, klíč k účinnosti těchto předpisů a rozpočtů drží v rukou Komise. Jak je to možné? Paní Komisařko, známe se a víme, že nás vyslechnete a zajistíte, aby Komise vzala v úvahu požadavky, které jsou v těchto šesti zprávách obsažené, a chci využít této příležitosti a pogratulovat svým šesti kolegům, kteří je vypracovali.

Paní Hübnerová, tyto zprávy přinášejí naprosto konkrétní řešení, ať už z hlediska měst, venkovských oblastí, osvědčených postupů nebo budoucí politiky soudržnosti, neboť, jak víte, obsahují velmi konkrétní příklady, které Komisi usnadní práci.

Očekáváme proto od Komise návrhy konkrétních řešení na úrovni Evropy, ale to je jen polovina toho, co je potřeba udělat pro dosažení účinnosti. Proto vás, paní komisařko, také žádáme, abyste využila co největšího vlivu na vládní úrovni, na úrovni regionálních a místních orgánů, protože tyto orgány provádějí v praxi naše předpisy, rozpočty a nařízení a my efektivnosti nedosáhneme, dokud nebudou efektivní ony.

Spoléháme na vás, paní Hübnerová, jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, aby bylo šest zpráv, které předkládáme, úspěšných.

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). - (PL) Paní předsedající, významnou protiváhou k rostoucí tendenci směrem k národnímu protekcionismu v Evropě je dnes racionální politika soudržnosti a rozvoje venkova. Současný systém podpor z různých fondů rozvoje venkova sloužil jen k tomu, že jsme spíše upevnili, než vyrovnali úrovně rozvoje v různých částech Evropské unie.

Výsledkem je obrovský rozdíl v zemědělských dotacích mezi novými a původními členskými státy a tyto rozdíly budou přetrvávat i po roce 2013. Všichni zemědělci mají podobné výrobní náklady a zemědělské služby v nových členských státech rostou a rychle se přibližují úrovním cen v původních členských státech. Jaké šance pak mají venkovské oblasti na vyrovnání úrovně rozvoje v následujících desetiletích?

Jen stabilní a dlouhotrvající podpora místním společenstvím v nejchudších regionech společně s maximálním zefektivněním postupů umožní srovnat rozdíly, a pak budeme moci v perspektivě příštího desetiletí hovořit o skutečné konkurenci v rámci Evropské unie.

  Jim Allister (NI). - Paní předsedající, chci hovořit o dotacích pro města. Paní komisařko, několikrát jste navštívila Belfast. Musela jste doufám vidět stejně jako já evidentní přínos programu URBAN, především v severní části Belfastu. Z toho důvodu lituji, že tento program skončil, především proto, že ho nenahradilo nic podobného. Přesunutí pozornosti na partnerství veřejného a soukromého sektoru je slabou náhražkou, program JESSICA alespoň doposud nevyvíjí příliš aktivit na vylepšení situace. Ve skutečnosti jsme program URBAN opustili a skutečná náhrada za něj neexistuje.

V současném hospodářském ovzduší se zmenšuje šance, že by JESSICA vyprodukovala očekávaný pákový efekt. V mnoha městech, kde je stále potřeba zajistit renovace a investice, zůstává nevyplněná mezera. Mezera mezi sliby vládních strategií a realitou v terénu se rozšiřuje s každým utáhnutím daňového opasku. Stále více se pak pociťuje absence prostředků určených na pokrytí výdajů měst v programu na období 2007–2015.

(Předsedající řečníka přerušila)

  Jan Olbrycht (PPE-DE). - (PL) Paní předsedající, je nutné zdůraznit, že důvod této rozpravy se odchýlil od původního plánu, a to, že diskutujeme o několika zprávách najednou, není náhoda. Je to proto, že ani témata, ani jednotlivé otázky nelze od sebe oddělit, pokud chceme o evropské politice příštích let diskutovat seriózně. Navíc, pokud vezeme v úvahu aktuální debatu o balíčku na oživení, budou mít rozhodnutí, která nyní máme přijmout, významný vliv i podobu politiky soudržnosti po roce 2013.

Proto, pokud máme hovořit o všech zprávách, je důležité nezabřednout do detailů, ale umožnit, aby se politika soudržnosti stala jak příležitostí, tak základem pro skutečný pokrok směrem ke sjednocení různých typů evropské politiky, směrem ke komplementaritě těchto politik, směrem k integrovanému přístupu. Není náhodou, že Evropská komise předkládá moderní řešení, které je schopné změnit evropskou politiku jako celek.

Debata o územní soudržnosti je svou podstatou debata o sjednocené činnosti. Je to debata o odklonění se od jakéhokoliv odvětvového přístupu k evropské politice. Je to také směr, podle něhož by se s celým územím Evropské unie mělo jednat jako s celkem a nedělit ho na bohatší a chudší část, což znamená, že před námi stojí významná rozhodnutí týkající se politiky soudržnosti. Chtěl bych vám poděkovat, že je tato rozprava skutečně společná.

  Mia De Vits (PSE). – (NL) Paní předsedající, především chci upřímně pogratulovat panu Becseyovi a také mu chci poděkovat za plodnou spolupráci, kterou jsme navázali ohledně zprávy o mikroúvěrech. Není třeba zdůrazňovat význam této zprávy, zvláště ne za současných okolností. Chci také ukázat na souvislost mezi touto zprávou a krizí, kterou v současnosti procházíme. Zaznamenáváme, že se členské státy pokoušejí dostat samy z propasti, do které nás hospodářská krize dostala pomocí celé řady opatření, a jsou často zaujaté samy sebou a tím, jak oživit vlastní trhy.

Řešením však není „každý sám za sebe“, je nutné k problému přijmout evropštější přístup. Prezident Spojených států Obama je pro masivní vládní investice, a to je podle mě správná cesta. V Evropě máme 27 plánů na oživení, které jsou sice vzájemně koordinované, ale v každém případě financované samotnými členskými státy. Tyto plány na oživení jsou nezbytné, ale představují jen velmi omezený krok správným směrem.

V této souvislosti představují zprávy o mikroúvěru a také další zpráva, která má přijít na program v nadcházejících týdnech, totiž zpráva o fondu pro přizpůsobení se globalizaci, velmi jasný krok pro občany, především dnes, kdy roste nezaměstnanost a banky jsou při udělování úvěrů velmi pomalé. Ke zprávě pana Becseye chci tedy jen něco málo dodat. Především chci ještě jednou zdůraznit, co jsou podle nás nejdůležitější body. Jak můžeme vidět, objevily se ve zprávě znovu, je to výsledek toho, že text Komise byl v různých oblastech vylepšen.

První takovou oblastí jsou dlouhodobé veřejné dotace EU. Jde o důležitou záležitost, neboť jsme v současnosti svědky mnoha iniciativ, které fungují souběžně. Rozpočet EU musí zahrnovat rozpočet pro tyto mikroúvěry.

Druhým bodem je potřeba vyjasnění toho, že tyto mikroúvěry jsou jasně určeny pro dlouhodobě nezaměstnané, pro lidi ze znevýhodněných skupin a pro každého, kde nemá možnost získat úvěr normální cestou. Tyto mikroúvěry se poskytují především na místní úrovni. Proto je velmi důležité, aby se na místní úrovni uplatnila politika aktivních opatření. Musíme tedy vyžadovat, aby lidé, kteří dostávají sociální dávky, neztratili nárok získat mikroúvěr.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). - (PL) Paní předsedající, z hlediska strukturální politiky má velký význam Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Abychom však mohli existující možnosti řádně využívat, potřebujeme připravit transparentní, dlouhodobou strategii rozvoje pro venkovské oblasti a regiony a vytvořit systém, pomocí něhož bude možné aktivity na vnitrostátní úrovni neustále koordinovat.

Všichni velmi dobře víme, že v debatě o politice soudržnosti zaznívají různé názory na to, jak by se měly prostředky na zemědělské dotace a rozvoj venkova využívat. Existuje také obava, že po přerozdělení prostředků se budou některé tyto prostředky používat k rozvoji městských oblastí a nejdynamičtějších oblastí, na úkor historicky zaostalejších a méně aktivně řízených oblastí. S takovými řešeními a výsledky nemůžeme souhlasit.

  Ambroise Guellec (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, stejně jako všichni mí kolegové i já mám z dnešní debaty radost a chci svou řeč věnovat územní soudržnosti. Řekl bych, že na dobré věci nikdy není moc pozdě, ale přesto jsme ztratili spoustu času při snahách udělat z územní soudržnosti základní politický cíl Evropské unie. Existují pochopitelně institucionální problémy, které budou doufám brzy odstraněny, a také, prosím, odpusťte mi, paní Hübnerová, zde byla obrovská opatrnost ze strany Komise. Přesto musíme připomenout, že se Parlament po celou dobu mandátu, od roku 2004–2005 až do současnosti, pokoušel zrychlit úsilí, protože princip rovnosti v zacházení s občany EU bez ohledu na to, kde žijí, považujeme za nesmírně významný, a v této věci je nutné pokročit dopředu společně.

Zelená kniha je konečně zde a z toho máme radost. Zdá se mi, že jí trochu schází ambice: bývali bychom chtěli, aby Komise předložila definici a jasné cíle, místo aby k tématu předkládala otevřené připomínky. Postupujeme však i tak kupředu, i když nás bude podle mého názoru při provádění předchozí generace strukturálních fondů opět poněkud brzdit nepřiměřené spojování s Lisabonskou strategií.

V současné době probíhají konzultace a doufám, že dospějeme k závěru, že je nutné navýšit prostředky a zlepšit nástroje – to vše po roce 2013: máme čas, ale ten rychle uteče – dále navýšit finanční prostředky, rozvíjet spolupráci na různé úrovni, vytvořit integrovanou vizi rozvoje, zejména pokud jde o otázku odvětvových politik, o které debatujeme, a koordinovat společnou zemědělskou politiku a regionální rozvoj atd. Co nejrychleji potřebujeme bílou knihu, paní komisařko.

Na závěr bych chtěl říci, že je naléhavě nutné podpořit územní soudržnost ve všech regionech Evropy, protože prostorová rovnost je nutná k tomu, abychom se dostali z krize a také abychom našim spoluobčanům dodali chuť účastnit se evropských projektů.

  Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Paní předsedající, „když jsou slova a činy zajedno, vytváří krásnou harmonii“. Těmito slovy měl Montaigne bezpochyby na mysli slova a činy politiků.

Zde, v politice soudržnosti, bychom měli o tuto harmonii usilovat. Inspirovali jsme se naší touhou dívat se jako Evropané na evropská města jako na ústřední bod rozvoje našich společností a byly nám předloženy body k úvaze a závazky, které bychom měli přijmout a které se týkají celkového poklesu počtu obyvatel, nedostatku pracovních míst, znečištění měst, omezené mobility v rámci měst a bydlení, jež je pro udržitelný rozvoj nevyhovující. To jsou hlavní problémy, které musíme vyřešit, aby se z evropských měst stala atraktivní, konkurenceschopná a příjemná místa k životu. Abychom problém zmírnili, musí být naše slova v souladu s činy. To je podstatou městské dimenze politiky soudržnosti: koordinovat výkony a prostředky, harmonizovat je a zaručit pro nové programové období jejich účinnost.

Na závěr bych chtěl říci, že před námi stojí dva závazky: nutnost zajistit značné a jasně identifikované finanční prostředky, abychom mohli splnit lipské cíle, a potřeba zajistit vzájemnou spolupráci mezi našimi městy, aby mohla čelit celosvětové konkurenci díky bohatství a rozmanitosti řešení v rámci evropského prostoru.

  Rolf Berend (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, zpráva pana van Nistelrooije o zelené knize a budoucí formě politiky soudržnosti je bezpochyby jednou z nejdůležitějších zpráv, které v posledních letech Výbor pro regionální rozvoj připravil.

Souhlasíme se základním konceptem zelené knihy, podle něhož je účelem územní soudržnosti zajistit polycentrický rozvoj EU jako celku, udržitelný rozvoj území s různými rysy a vlastnostmi a současně zachovat jejich rozmanitost. V příštím programovém období je nutné vybudovat komplexnější systém nabízející postupnou pomoc pro přechodové regiony, které překračují 75% hranici hrubého domácího produktu, aby měly tyto regiony jasný status a mohly se bezpečněji vyvíjet.

Zpráva paní Krehlové o překážkách při využívání strukturálních fondů správně vyjmenovává hlavní problémy, se kterými se setkávají žadatelé o dotace ze strukturálních fondů, jimiž jsou nadměrná byrokracie, příliš složité předpisy či pomalá a těžkopádná centrálně řízená správa v členských státech. Komisi se předkládá řada doporučení týkajících se efektivních opatření, které je nutné přijmout za účelem odstranění těchto překážek. Chtěl bych vybrat dvě z těchto opatření a zdůraznit je.

Za prvé, vedoucí projektů musí v současnosti uchovávat po dobu 10 let projektovou dokumentaci, aby ji mohli v případě potřeby předložit Komisi ke kontrole. Toto nařízení znamená příliš velkou byrokratickou zátěž, zejména pro malé projekty. Je dobře, že by se toto období nyní mělo zkrátit na tři roky.

Za druhé, hodnotící kritéria, která Komise používá u inovačních projektů, způsobují velké problémy. Na inovační projekty by se neměla uplatňovat stejná kritéria jako na ostatní projekty. V tomto případě je nutné použít jiný postup.

  Miloš Koterec (PSE). – (SK) Politika v oblasti regionálního rozvoje jednoznačně přispívá k všeobecnému blahu občanů Unie. Je už v principu politikou sociální a jako takovou ji ve frakci Strany evropských socialistů plně podporujeme a důsledně rozvíjíme. Nedávno se mě na setkání s občany někteří ptali, proč mají jít volit poslance do Evropského parlamentu. Po diskusi, kolik a kde EU přispívá v jednotlivých regionech Evropy a konkrétních příkladech týkajících se milionů lidí, se pro mě z politiky soudržnosti stal jeden velký argument, proč jít volit.

Pro doplnění jsem též uvedl, jak velkou roli sehrává v procesu schvalování politiky soudržnosti i rozpočtových prostředků Evropský parlament a že tato výrazně vzroste, pokud Lisabonská smlouva vstoupí v platnost. Zdůraznil jsem, že na základě této smlouvy se i regionální politika mnohem víc přiblíží přímo k občanům, že vzroste úloha měst a obcí a všech potenciálních příjemců při řízení regionální politiky, podpoří se jejich synergie a posilní rozvoj územní soudržnosti včetně venkova. Navíc jsem podotknul, že politika regionálního rozvoje je jedním z nejjednodušších i nejflexibilnějších nástrojů Společenství na řešení krize, kterou právě prožíváme. Pomáhá například řešit nezaměstnanost, investice i sociální problémy. Regionální politika, pokud se dělá profesionálně a transparentně, jednoduše potvrzuje, že je silným pilířem Evropské unie, pilířem, na kterém se i v budoucnosti bude muset ve velkém rozsahu stavět a zvyšovat její efektivnost a který je důležitým spojovníkem mezi evropskými občany a institucemi.

  Mariela Velichkova Baeva (ALDE). – (BG) Jaké jsou základní cíle iniciativy pro mikroúvěry? Povzbudit rozvoj tohoto nástroje a vytváření konstruktivního institucionálního a podnikatelského prostředí, pomoci nebankovním finančním institucím, aby se zvýšila jejich kapacita, dosáhnout růstu a udržitelného rozvoje a vytvořit důvěru v soukromý kapitálový trh.

Zpráva pana Becseye se zaměřuje na příležitosti, které nabízí mikroúvěr pro začlenění znevýhodněných skupin na trh práce. Evropská komise by měla pomocí koordinace různých opatření a iniciativ v této oblasti navrhnout obecný evropský rámec s konkrétními parametry, který bude rovněž zahrnovat nebankovní finanční mikroúvěrové instituce.

Podporou podnikatelské činnosti získáme větší konkurenceschopnost a vyšší kvalitu znalostní ekonomie, v souladu s přepracovanou Lisabonskou strategií.

PŘEDSEDAJÍCÍ: LUISA MORGANTINI
Místopředsedkyně

  Margie Sudre (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, paní Hübnerová, lituji, že Rada a Komise zatím nevytvořily jasnou definici územní soudržnosti. Francouzské předsednictví se o to pokusilo, což vítám. Náš Parlament dál požaduje, aby tento cíl platil hned od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a aby byl co nejdříve vyjasněn.

Doufám, že se na základě vynikající zprávy pana van Nistelrooije stane územní soudržnost právním základem zajišťujícím harmonický rozvoj všech území Unie, díky němuž získáme z každého evropského regionu to, co je pro něj nejtypičtější. Je nutné zlepšit koordinaci politik Společenství, aby se co nejvíce uplatnil jejich dopad v terénu.

Posláním územní soudržnosti není zaměřit se výhradně na trvale znevýhodněné regiony. Jejím účelem musí být polycentrický rozvoj Evropské unie jako celku, s ohledem na charakteristiky každého regionu a se zachováním jejich rozmanitosti. Tento nový koncept je podle mého názoru vhodný s ohledem na nejvzdálenější regiony, kterým je nutné zaručit udržitelný a vyvážený růst.

V tomto ohledu děkuji zpravodaji, že do kompromisních pozměňovacích návrhů začlenil požadavky týkající se specifických problémů, kterým čelí nejvzdálenější regiony, pokud jde o dostupnost a konkurenceschopnost, tedy o zásadní aspekty územní soudržnosti.

Když jsem četla nedávné sdělení Komise nazvané „Nejvzdálenější regiony: přínos pro Evropu“, se mi zdálo, že Komise chce, aby se na nejvzdálenější regiony vztahovala všechna doporučení týkající se zlepšení řízení politiky soudržnosti , čímž se mají stát průkopníkem při provádění územní soudržnosti.

Doufám, že zámořské konzultace čili États généraux de l'Outre-Mer, které v blízké době proběhnou ve Francii, budou postupovat stejně a budou se do hloubky zabývat hlavním územním dopadem evropských politik na nejvzdálenější regiony, jejichž přidaná hodnota je nesporná a nepochybná.

Na závěr bych ráda poděkovala všem zpravodajům.

  Gábor Harangozó (PSE). - (HU) Pokud máme zareagovat na problémy, které stojí před Evropskou unií, musíme udělat vše proto, abychom definitivně skoncovali s rozdíly v úrovních hospodářství a v životních standardech v rámci některých regionů. V tomto ohledu se musí naše politika soudržnosti v budoucnu zaměřit na svůj původní účel, kterým bylo dosáhnout v regionech, které čelí hospodářským a sociálním problémům, strukturální změny.

Abychom byli v budoucnu efektivnější, musíme se soustředit na územní jednotky, které jsou pro dané problémy vhodné. Musíme restrukturalizovat formy hospodářské spolupráce, což je proces, ve kterém mohou hrát významnou roli makroregiony.

Současně také musíme začít řešit problém chudoby, která se v některých oblastech koncentruje. Pokud chceme podpořit skutečnou změnu, musíme se soustředit na úroveň, na které se problém objevuje, jinými slovy je potřeba přijmout cílená komplexní opatření i na nižší než regionální úrovni. Nestačí financovat projekty, potřebujeme integrovaný přístup, který zahrne všechny fondy a nejzranitelnějším občanům Evropské unie nabídne skutečnou pomoc.

  Rumiana Jeleva (PPE-DE). – (BG) Dámy a pánové, politika soudržnosti je jedna ze základních součástí Evropské unie. Po desetiletí odrážela obecnou touhu evropských občanů po lepší budoucnosti s vyšší kvalitou života a práce.

Výsledky politiky soudržnosti ukazují, že jde o jednu z nejúspěšnějších politik EU. Členské státy, které byly v minulosti podprůměrně rozvinuté vzhledem k standardu EU, patří dnes mezi nejrozvinutější země světa. To poukazuje na efektivnost politiky soudržnosti a slouží to jako motivace pro nové státy, které se připojily k EU, jako je například moje země, Bulharsko.

My, Bulhaři, jsme na plné členství v Evropské unii čekali dlouho a právem jsme upínali své touhy na možnosti, které poskytují strukturální fondy a Fond soudržnosti. Myslím, že budu hovořit za nás za všechny, když poděkuji paní komisařce Hübnerové za její úsilí v oblasti regionálního rozvoje a za její rozhodující přínos pro politiku soudržnosti.

Pět zpráv Výboru pro regionální rozvoj vyzdvihuje dlouhodobý závazek Evropského parlamentu zajistit pevnou a účinnou politiku soudržnosti. Dámy a pánové, mimo toho, že čelíme finanční krizi, musíme dnes také řešit problémy spojené se změnou klimatu, s demografickými změnami, energetickou účinností, přílišnou urbanizací, migrací a s jinými otázkami.

Všechny tyto problémy vyžadují pevnou konsolidovanou reakci Evropské unie. Proto je nutné politiku soudržnosti využít jako hybnou sílu pro změny, které musíme udělat. Takovou výzvou, před jakou EU stojí, je například snížení vnější závislosti na ropě a plynu.

Dámy a pánové, politika soudržnosti a strukturální fondy jsou již něčím víc než jen projevem evropské solidarity. Jsou skutečnou součástí vzájemně prospěšného systému, který lze využít k vytvoření nových trhů a nových obchodních vztahů. Na závěr chci říci, že každý občan má právo mít z politiky soudržnosti užitek. To se evidentně týká i občanů mé země, kteří si zaslouží lepší kvalitu pracovních a životních podmínek.

  Jamila Madeira (PSE). - (PT) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve chci poděkovat všem za práci, kterou odvedli.

Všechny tři základní koncepty, které jsou v zelené knize definovány – koncentrace, propojení a spolupráce – mohou nabídnout řešení, jak odstranit některé překážky harmonického rozvoje Společenství, především negativní účinky spojené s koncentrací hospodářské aktivity, nerovnostmi v přístupu na trhy a ke službám, které vyplývají ze vzdálenosti, a s rozdíly, které s sebou nesou nejen hranice mezi členskými státy – především nejvíce znevýhodněnými – ale také mezi regiony.

Musíme se proto snažit zlepšit součinnost mezi těmito politikami, prostřednictvím metod na efektivní měření jejich územního dopadu. Právě proto jsem vždy obhajovala vypracování dalších kvalitativních ukazatelů, aby bylo možné lépe připravit a v terénu zavést odpovídající politiky s ohledem na různá územní specifika.

Prozatím zůstává jediným kritériem pro stanovení způsobilosti pro získání podpory ze strukturálních fondů HDP.

Vypracování dalších ukazatelů a provádění územního hodnocení by však neměly vést k větší byrokracii nebo další prodlevě, ale naopak k jednoduššímu uplatňování nových politik a činností na podporu územní soudržnosti.

Pátá zpráva o pokroku – už končím, paní předsedající – se konkrétně zmiňuje o přechodových regionech, které leží mezi regiony způsobilými v rámci cíle Konvergence a regiony způsobilými v rámci cíle Konkurenceschopnost a zaměstnanost. Musíme mít na paměti, že tyto regiony potřebují jasnější statut, s větší bezpečností a stabilitou pro rozvoj.

  Iosif Matula (PPE-DE) . – (RO) Chtěl bych poděkovat všem zpravodajům za vypracování balíčku týkajícího se regionálního rozvoje. Především chci poděkovat panu van Nistelrooijovi za jeho mimořádné úsilí. Do návrhu usnesení velmi zdařile začlenil, že je nutné, aby členské státy zavedly opatření zaměřená na dosažení územní soudržnosti.

Zelená kniha navíc poukazuje na to, že kromě sociální a hospodářské soudržnosti je jedním z hlavních cílů Evropské unie i územní soudržnost. Evropské regiony se budou bez koordinace pomocí jediné politiky EU vyvíjet rozdílně.

Územní soudržnost je klíčovým prvkem procesu evropské integrace a realizace konvergence mezi regiony. Domnívám se, že zvláštní pozornost je nutné věnovat regionům EU způsobilým v rámci cíle Konvergence, a to jak nyní, tak v budoucnu, aby se co nejdříve výrazně zmenšily rozdíly mezi nimi.

V případě mé vlastní země, Rumunska, byl z hlediska rozvoje regionů zaznamenán značný pokrok, ale čelíme rozdílům jak mezi regiony, tak i v rámci nich, a také mezi venkovským a městským prostředím.

Vyrovnaný, udržitelný rozvoj musí proběhnout za podmínek, kdy se konkrétní prostředky používají efektivně pro každou oblast zvlášť. Například pro západní Rumunsko je charakteristická přítomnost mnoha geotermálních vodních zřídel. Když tomuto regionu přidělíme prostředky na vytváření alternativního zdroje elektrické energie a na využití geotermální vody, vzniknou zde nová pracovní místa a výsledkem bude mnoho ekonomických výhod.

Považuji balíček, o kterém dnes diskutujeme, za velmi důležitý i pro Rumunsko.

  Andrzej Jan Szejna (PSE). - (PL) Paní předsedající, politika soudržnosti je hlavním pilířem procesu integrace. Řádně fungující politika soudržnosti je nezbytnou podmínkou pro dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti v Evropské unii. Naší největší výzvou je v současnosti provedení rychlé reformy zásad fungování naší politiky a zjednodušení a zajištění větší flexibility složitých postupů provádění a předpisů týkajících se financování.

Do plánů na reformu politiky soudržnosti byl zařazen rozvoj meziregionální koncepce a výměna osvědčených postupů, obě strategie reformu ideálně doplňují. Evropská komise by proto měla co nejrychleji předložit konkrétní návrh týkající se možnosti výměny zkušeností mezi subjekty realizujícími tyto projekty.

Myslím, že žádný ze států, které jsou zde zastoupeny, není nutné přesvědčovat, že strukturální fondy jsou v hospodářské a finanční krizi důležitým nástrojem stimulace ekonomie na regionální úrovni. Je proto důležité zjednodušit postupy a urychlit tok financí do ekonomik členských států. Evropské projekty představují způsob vytváření nových a udržitelných pracovních míst a šancí pro ty, kteří pomoc nejvíce potřebují, pro nejchudší regiony Evropské unie.

Politika soudržnosti by měla být také nástrojem, jak čelit novým problémům jako je společná energetická politika a změna klimatu.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Paní předsedající, politika soudržnosti je často považována za nejlepší příklad solidarity v rámci Evropské unie. Vyrovnání rozdílů v rozvoji jednotlivých zemí a regionů Společenství je v zájmu celé EU. Podle mého názoru je zelená kniha dokumentem Komise, který přesně diagnostikuje současné problémy stojící před politikou soudržnosti EU.

Komise se také věnuje tomu, že je potřeba podpořit regiony zvláštní zeměpisné povahy jako jsou horské oblasti a znevýhodněné zemědělské oblasti, které si zaslouží rozhodující podporu. Nesmírně důležitá je koordinace a řádné plánování podpory pro venkovské oblasti. Pro tyto oblasti je charakteristická nízká úroveň hospodářského rozvoje, nižší hustota obyvatel, nedostatečný přístup ke všem druhům veřejných služeb a omezené možnosti zaměstnanosti mimo zemědělství. Ukazují se také očividné rozdíly mezi těmito oblastmi v jednotlivých členských státech. Pokud srovnáme venkovské a městské oblasti, jsou tyto rozdíly ještě hlubší.

Plánované navýšení prostředků v současném finančním výhledu pro rozvoj venkovských oblastí bylo mnohokrát kritizováno. Chtěl bych všem připomenout, že politika rozvoje venkova a prostředky financování této politiky napomáhají udržet tyto oblasti v činnosti a usnadňují život jejich obyvatel. Abych to shrnul, dokument Komise, zprávy i dnešní rozprava jsou všechno kroky správným směrem.

  Emanuel Jardim Fernandes (PSE). – (PT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve musím pogratulovat paní Krehlové a panu van Nistelrooijovi k jejich zprávám a k ochotě přijmout příspěvky svých kolegů. Jejich zprávy uznávají význam osvědčených postupů, jímž je faktor součinnosti, především v odvětvích životního prostředí, energetiky a zaměstnanosti, a spojují rozpravu o územní soudržnosti s rozpravou o budoucnosti politiky soudržnosti v Evropské unii.

Souhlasím s hodnocením zelené knihy a s analýzou koncepce územní soudržnosti a podporuji doporučení týkající se budoucnosti územní soudržnosti, která jsou obsažena v těchto zprávách, především následující doporučení: definice územní soudržnosti; zveřejnění bílé knihy o územní soudržnosti; posílení cíle evropské územní spolupráce; zahrnutí územní soudržnosti do budoucího rozvoje všech politik Společenství; vypracování dalších kvalitativních ukazatelů; měření územního dopadu politik Společenství a návrh způsobů, jak vytvářet součinnosti mezi územními a odvětvovými politikami; rozvoj komplexní strategie pro regiony se zvláštními geografickými rysy, především pro nejvzdálenější regiony; vytvoření komplexnějšího systému postupné přechodové pomoci pro takzvané přechodové regiony; a rozvoj víceúrovňového územního řízení (evropská, vnitrostátní, regionální a místní úroveň řízení).

Proto vyzývám své kolegy, aby tyto zprávy podpořili, a členské státy – a rovněž Komisi – aby se jimi řádně řídily.

  Maria Petre (PPE-DE). – (RO) Nejprve chci vyjádřit potěšení nad myšlenkou společné debaty o otázce soudržnosti. Gratuluji každému z kolegů za jejich úsilí a předložené návrhy.

Chci připojit několik poznámek k některým tématům, nejprve k územní soudržnosti. Základním problémem je způsob zajištění harmonického rozvoje všech území Evropské unie a partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi, abychom již o území nepřicházeli a abychom reagovali na vylidňování venkovských oblastí. Chybí nám definice územní soudržnosti, kterou Parlament očekává. Integrovaný koncept hospodářské, sociální a územní soudržnosti představuje budoucí základ pro regionální politiku EU a pro uspořádání strukturálních fondů po roce 2009.

Pokud jde o zprávu paní Krehlové, podporuji všechny návrhy v této zprávě, která podporuje evropské regiony a zabývá se odstraňováním překážek a zjednodušováním postupů a jejich stabilizací v průběhu doby a současně navrhuje vytvořit přísné metody pro výměnu osvědčených postupů mezi regiony.

Pokud jde o městskou dimenzi politiky soudržnosti, víme, že nemáme společnou definici pojmu „městský“. Víme taky, že máme v Evropě zhruba 5 000 měst s méně než 50 000 obyvateli. Rumunsko má velký počet takto osídlených míst. Myslím, že pro městská sídla tohoto typu potřebujeme model rozvoje a dostatečné prostředky, protože jde právě o oblasti, na které má polycentrický přístup nedostatečný nebo vůbec žádný příznivý vliv.

Podle nové Smlouvy budou udržitelný rozvoj měst, jako součást integrované územní soudržnosti, řídit společně členské státy i EU. Místní a regionální orgány se musí na tento přístup, který je již zavedený jako víceúrovňové řízení, připravit. Podporuji myšlenku povinných minimálních přídělů prostředků na obyvatele ve výši 1 000 EUR místo dřívějších 500 EUR.

  Francisca Pleguezuelos Aguilar (PSE). – (ES) Paní předsedající, pokud jde o zprávu o mikroúvěrech, chci poblahopřát všem zpravodajům, protože odvedli velmi dobrou práci. Nepochybně vylepšili iniciativu Komise.

Domnívám se, že nám doporučení obsažené v této zprávě umožní vytvořit v Evropské unii základ pro rozvoj vlastního rámce pro odvětví mikroúvěrů. Toto odvětví zaznamenalo úspěch v mnoha rozvojových zemích včetně některých evropských zemí, jako prostředek pro rozvinutí hospodářské činnosti i jako nástroj pro lepší sociální začlenění a podporu vytváření pracovních míst. Tento úspěch však doposud nebyl přenesen na úroveň Společenství. Myslím, že nyní máme šanci to učinit, především s ohledem na hospodářskou a finanční krizi, které čelíme.

V tomto ohledu musí být prioritou posílení předložených iniciativ, ale musíme učinit i jiné kroky. Musíme navýšit prostředky dostupné pro tyto subjekty podporující mikroúvěry. Musíme zajistit snadnější přístup pro jednotlivce a firmy, které nemají přístup k půjčkám. V tomto ohledu chci, paní předsedající, vyzdvihnout příklad evropské záruky pro mikropůjčky, neboť jde o nástroj, který by mohl tento přístup zlepšit, a proto byl začleněn do zprávy.

Závěrem chci říci, že tato zpráva bude nepochybně základem, na němž budeme moci na evropské úrovni vytvořit harmonický rámec, a podpořit tak odvětví mikroúvěrů.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Komise a členské státy provedou v roce 2010 revizi metod využívání strukturálních fondů a stupeň absorpce jejich příspěvků. Vyzývám členské státy, aby pečlivě předefinovaly své priority a priority, ke kterým hodlají strukturální fondy využívat.

Myslím, že mezi prioritami členských států na využívání strukturálních fondů v období 2011–2013 musí být městská mobilita, rozvoj venkova, energetická účinnost budov a rozvoj dopravní infrastruktury.

Jako zpravodajka pro otázku energetické účinnosti budov jsem žádala o zvýšení podílu EFRR, který může členský stát použít pro výstavbu sociálního bydlení a zvýšení energetické účinnosti budov ze 3 % na 15 %. Poskytli bychom tak členským státům větší flexibilitu i možnost zrychlit absorpci evropských fondů, a dosáhnout tak zlepšení kvality života evropských občanů.

Zvláště v současné krizi musí členské státy využít veřejné fondy a zejména strukturální fondy k zajištění hospodářského rozvoje a zvýšení počtu pracovních míst.

  Eoin Ryan (UEN). – Paní předsedající, především chci poblahopřát zpravodajům, kteří se podíleli na této velmi důležité zprávě. Myslím, že nás hospodářská krize přinutila zamyslet se pořádně nad naším předchozím ekonomickým chováním. To nám zase nabízí možnost poučit se z předchozích chyb. Domnívám se, že když se naše ekonomiky posouvali kupředu, nechali jsme bohužel některé skupiny vzadu za sebou.

Když se zaměříme na přístup k mikroúvěrům a zlepšíme ho, získáme šanci tyto chyby z minulosti napravit. Přeformování rámce pro mikroúvěry nám může napomoci posílit a obnovit naše hospodářství zespodu. V Irsku se již v tomto ohledu odvedla chvályhodná práce. V mém volebním obvodě v Dublinu vznikly od roku 1993 čtyři podniky, které poskytovaly podporu na místní úrovni mikrofirmám po celém Dublinu i dublinském hrabství. Na počátku letošního roku oznámilo irské sdružení zastupitelstev hrabství a měst – „Association of County and City Boards in Ireland”, že poskytne vlastní finanční stimulační balíček na podporu 3 000 podniků po celém Irsku, ve kterých má vzniknout 15 000 nových pracovních míst. Projekt také zabezpečí rekvalifikaci pro přibližně 50 000 osob.

Na evropské úrovni jde o malá čísla, ale náš mikroúvěrový počin má v Dublinu a v Irsku obrovský význam. Upřímně doufám, že na základě této vynikající zprávy bude na úrovni Společenství spuštěna významná koordinovaná aktivita na podporu nedocenitelné práce, kterou odvádí mikropodniky a která se odvádí pro mikropodniky na místní a vnitrostátní úrovni po celé Evropské unii, neboť je velmi důležitou součástí naší současné i budoucí ekonomiky.

  Předsedající. - Děkuji vám, pane Ryane. Nebyla jsem nijak zvlášť přísná, protože máme totiž o něco víc času, než je stanoveno v pravidlech.

Než však přistoupíme k postupu zdvižené ruky („catch-the-eye“), chtěla bych něco říci. Dnes ráno byla v této sněmovně zahájena velmi důležitá akce. Zahájil ji pan předseda Pöttering a týká se evropské organizace FLARE, ve které je zapojeno více než 30 zemí a ve které se mladí lidé – a nejen mladí lidé – velmi odhodlaně angažují v boji proti organizovanému zločinu a pro to, aby se majetek zabavený v rámci boje s organizovaným zločinem využíval pro sociální účely.

I v této sněmovně byl přijat závazek, a to ze strany předsedy Evropského parlamentu a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, a zde mezi námi ve sněmovně je několik z těchto mladých lidí, kteří podle mne dělají Evropě čest, neboť se společně s námi snaží zajistit, aby nebyl v Evropě rasismus ani organizovaný zločin. Chtěla bych je proto ve sněmovně přivítat.

  Erna Hennicot-Schoepges (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, děkuji všem zpravodajům. Tyto zprávy jsou pro nové politiky zlatým dolem. Lituji jen, že se žádná ze zpráv nezmiňuje o kulturní politice.

Kulturní politika je politikou soudržnosti už ze své podstaty. Kultura poskytuje regionům soudržnost, což mělo být zmíněno, protože nadregionální kulturní politiky zatím nebyly zřízeny. Máme vždy velké problémy s financováním mezikulturních projektů, protože mezikulturní společnost neexistuje, umělcům nelze poskytnout sociální zabezpečení, které by jim poskytlo mobilitu nutnou k práci přes hranice jejich regionu. Z hloubi srdce vyzývám všechny, kdo se snaží tuto politiku uskutečnit, aby na tento aspekt nezapomínali, protože je důležitý pro každou evropskou politiku.

PŘEDSEDAJÍCÍ: JEAN-CLAUDE MARTINEZ
Místopředseda

  Ewa Tomaszewska (UEN). - (PL) Pane předsedající, územní a sociální soudržnost přechází konfliktům tím, že odstraňuje jejich příčiny. Proto jsou opatření na sjednocení životní úrovně v městských a venkovských oblastech a na vyrovnání infrastruktury v regionech tak důležitá. Dobrým nástrojem politiky soudržnosti je velmi rozšířené využití mikroúvěrů. Dnes, v době finanční a hospodářské krize, když se všichni snažíme najít způsoby, jak ochránit pracovní místa, si musíme uvědomovat, že politika soudržnosti je ohrožena jevy jako jsou protekcionismus a diskriminace nejchudších regionů.

  Den Dover (PPE-DE). – Pane předsedající, Výbor pro regionální rozvoj a fondy využívané po celé Evropě jsou nejdůležitějším programem v celém Evropském společenství.

Mohu mluvit za severozápadní Anglli a říci, jak velký prospěch tyto fondy přinesly za posledních 10 let především městu Liverpool. Když se podívám do budoucna, dovedu si představit, že se město bude dál vyvíjet na základě těchto dobře rozdělených a dobře kontrolovaných prostředků.

Chtěl bych, aby se na rozdělování, řízení a kontrole prostředků více podílel soukromý sektor, protože je vždy efektivnější než sektor veřejný.

Chtěl bych také zdůraznit, jak neocenitelné byly tyto finance ve venkovských oblastech severozápadní Anglie, kde je mnoho zemědělských území, která jsou pro celé hospodářství velmi důležitá.

Závěrem bych rád řekl, že podporuji pana Becseye v otázce mikroúvěrů. Jde o velmi zajímavou novinku, která je v současné hospodářské situaci nesmírně důležitá.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Vážení kolegové, dnešní koordinovanou rozpravu věnovanou regionální politice považuji za nejdůležitejší rozpravu nejen na této plenární schůzi, ale i za jednu z nejdůležitějších rozprav našeho volebního období. Je šancí oslovit evropské občany tímto pro ně nejsrozumitelnějším tématem, hlavně před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Absence účinné, jednoduché a plošné podpory menších sídel hlavně v oblasti dostupnosti investičních prostředků je alarmující. Proto věřím, že i na základě těchto zpráv dojde k přehodnocení politiky soudržnosti, hlavně některých operačních programů, které by se měly znovu otevřít a přepracovat.

Na závěr mi dovolte vyjádřit své přesvědčení, že doporučení Evropského parlamentu v těchto pěti zprávách budou přidanou hodnotou a naplní očekávání občanů v evropských městech i na venkově, kteří věří, že politika soudržnosti jim zabezpečí rozvoj regionů, postupné vyrovnávání regionálních rozdílů, nové pracovní příležitosti, energetickou bezpečnost, zlepšení energetické účinnosti jejich domů, lepší dopravní a technickou infrastrukturu a vyšší životní úroveň.

  Sérgio Marques (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, pane Komisaři, dámy a pánové, v rámci této významné rozpravy o územní soudržnosti a budoucnosti politiky hospodářské a sociální soudržnosti musím zmínit velmi specifický problém, se kterým se setkávají nejvzdálenější regiony. Kvůli trvalé kombinaci řady zeměpisných faktorů jsou tyto regiony nesmírně zranitelné z ekonomického a sociálního hlediska, zejména v době závažné mezinárodní krize, ve které se v současnosti nacházíme.

Proto bych se chtěl obrátit na Evropskou komisi a především na paní komisařku Hübnerovou, a požádat ji, aby věnovala velkou pozornost tomu, jaký vliv má současná krize na nejvzdálenější regiony. Vyhodnocení těchto účinků v každém z nejvzdálenějších regionů, zejména dopad na cestovní ruch, stavebnictví a růst nezaměstnanosti, by bylo velmi užitečné pro zajištění konkrétní pomoci Evropy v těchto regionech.

Proto vyzývám Evropskou komisi, aby připravila odpověď Evropy na krizi v nejvzdálenějších regionech, která bude výraznější než opatření již oznámená v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro evropské regiony obecně. Konkrétní reakce Evropy na krizi v nejvzdálenějších regionech…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Předsedající. – Překročil jste čas.

Podle pravidel, která stanovilo předsednictvo, se tohoto typu debaty může zúčastnit maximálně pět poslanců a striktně každý jen po dobu jedné minuty.

O vystoupení požádalo dalších šest poslanců, navíc k pěti, kteří již vystoupili podle pravidel. Vzhledem k tomu, že máme podle parlamentních služeb trochu času navíc, udělám výjimku a dám slovo všem, kdo se o něj přihlásili. Nicméně budu trvat na tom, aby se drželi přísně tématu a dodrželi minutu poskytnutou v rámci postupu „catch-the-eye“.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedající, ráda kvituji, že české předsednictví prosazuje jasnou definici kohezní politiky tak, aby šlo o pomoc méně rozvinutým regionům. Chci také apelovat na Komisi, aby předložila závaznou legislativu pro harmonizaci podmínek pro funkční trh s mikroúvěry. Má to význam nejen v době krize. Musíme usnadnit přístup k finančním zdrojům i pro občany a podnikatele, kteří nemohou získat půjčky v tradičním bankovním sektoru. Zkušenost se spotřebitelskými úvěry ukazuje, že Unie musí jednat jednotně a efektivně, jde zejména o nástroje kontroly. Dále si myslím, že mikroúvěry by měly být zejména zaměřené na projekty v nejméně rozvinutých evropských regionech jako ta kohezní politika a dále na znevýhodněné skupiny občanů či na vysoce inovativní projekty v souladu s cíli Lisabonské strategie. Upozorňuji Komisi také na riziko zneužití mikroúvěrů pro praní špinavých peněz. Škoda, že ještě nemáme na stole konkrétní legislativní návrh.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, když mluvíme o politice soudržnosti EU a o regionálním rozvoji, měli bychom se možná zamyslet nad zeměmi, které jsou kandidáty na přistoupení do EU. Minulý víkend jsem byl v Turecku, přesněji ve východní Anatolii, a viděl jsem problémy v Diyarbakiru v kurdské oblasti. Pochopil jsem, že kandidátům na přistoupení je nutné poradit v otázce výhod a nutnosti regionálního rozvoje.

Problém v kurdské oblasti není jen etnický a nejde jen o otázku sebeurčení a podobné problémy. Také to není problém terorismu, ale má to víc co do činění s regionálním rozvojem a vyváženým regionálním rozvojem měst a venkova. Myslím, že bychom měli Turecku vysvětlit, že by v tomto případě mohlo využít evropské politiky soudržnosti, jinak nebude ani v tomto ohledu připraveno na vstup do Evropské unie.

  Alexandru Nazare (PPE-DE) . – (RO) O strukturálních fondech a Fondu soudržnosti se u nás velmi debatuje, jde o velmi chvályhodnou, ale bohužel málo využívanou příležitost. Důvodů je mnoho, od byrokracie, přes zbytečně složité předpisy nebo předpisy s příliš krátkou dobou platnosti po těžko dostupné informace a nedostatečnou transparentnost.

Mnoho Rumunů si stěžuje na problémy spojené se způsobilosti k výdajům, na předpisy, které platí příliš krátkou dobu, na obtížně pochopitelnou dokumentaci a pochopitelně na dlouhé termíny hodnocení projektů.

Těší mě, že i Evropská komise si začala tyto překážky uvědomovat. Návrhy na úpravu předpisů zahrnují zejména v současné hospodářské krizi takové věci jako zjednodušení předpisů na využívání fondů. Jde o první krok a chtěl bych poděkovat Komisi za to, že přijala také mnoho z našich návrhů.

Jedním z řešení těchto problémů jsou partnerské twinningové programy a programy technické pomoci, ale, jak jsem rovněž doporučil prostřednictvím svých pozměňovacích návrhů ke zprávě paní Krehlové, je nutný také program na úrovni Unie…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Ljudmila Novak (PPE-DE). – (SL) Kvalita života se díky penězům ze strukturálních fondů opravdu velmi zlepšila. Evropská unie je využila k posílení sociální, hospodářské a územní soudržnosti a k rozvoji celkem 268 regionů.

Z finančního hlediska s radostí zaznamenávám, že Parlament v současném složení se podílel na přidělování více peněz, než bylo původně navrženo, na diskutované účely. Současně lituji toho, že, jak mí kolegové již uvedli, je zde příliš mnoho byrokratických překážek a někdy by mě zajímalo, zda je za to odpovědná Evropa nebo vnitrostátní vlády.

V každém případě si myslím, že musíme tyto překážky zjednodušit, abychom vyřešili neodkladné potřeby jak místních orgánů, tak i regionů. Pokud však chceme ve venkovských oblastech udržet mladé lidi a ženy, musíme mnohem víc prostředků investovat do podpory rozvoje venkova.

  James Nicholson (PPE-DE). – Pane předsedající, mnoho z toho, o čem tu dnes diskutujeme, bude uskutečňovat příští Parlament. O tom není pochyb. Rozvoj venkova je pro rozvoj venkovského hospodářství to nejdůležitější, ale když byl před několika lety druhý pilíř připravován, aby podpořil venkovskou společnost, nebyl vybaven dostatečnými prostředky. Dnes máme odlišení, které si bere prostředky navíc z jednotných plateb zemědělských podniků na rozvoj venkovské společnosti a venkovského hospodářství.

Vím, že to bude boj. Jsou lidé, kteří chtějí regionální politiku či podporu venkovské společnosti odebrat generálnímu ředitelství pro zemědělství a dát ji do kompetencí GŘ pro regionální politiku, což je pro ty, kdo žijí v hospodářském prostředí venkova, nepřijatelné. Tuto debatu jsme již vedli na začátku 90. let za Raye MacSharryho a nelze se k tomu vracet. Já říkám: „V žádném případě!“ Prostředky navíc se musí utratit v zemědělství a ve venkovském hospodářství na podporu drobných zemědělců a lidí aktivních ve venkovských oblastech.

  Francesco Ferrari (ALDE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval zpravodaji za jeho zprávu. Téma je velmi citlivé z hlediska důsledků, jaké může mít na hospodářské systémy v různých členských státech. Propojení nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a SZP může mít pozitivní či negativní stránky, podle toho, jak se tento fond bude používat.

Z určitého pohledu může spojení fondů znamenat, že je bude možné využívat efektivněji, a to je bezpochyby dobrá věc. Souhlasím všek se zpravodajem, že je zde velmi tenká dělicí čára a mimo jiné je zde riziko, že se budou prostředky využívat jen ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství na úkor jiných odvětví ve venkovských oblastech.

Venkovské oblasti totiž potřebují velké investice – strukturální a zemědělsko-potravinářské – na oživení hospodářství, na vzdělávání mladých zemědělců, kteří jsou hybnou silou hospodářství venkova, a na vzdělávání žen žijících v těchto místech. Investice potřebuje také odvětví informačních technologií, aby se mladí lidé mohli lépe obeznámit s novými technologiemi. Existuje riziko, že se budou prostředky zneužívat.

Jsem tedy přesvědčen, že musí zvítězit zdravý rozum, abychom zpronevěře těchto prostředků zabránili, protože venkovské hospodářství by mohlo mít v Evropě obrovský vliv.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, politika soudržnosti nabírá v perspektivě současné hospodářské krize ještě větší význam, neboť strukturální fondy, které nabízí, mohou sloužit jako účinné nástroje podpory hospodářství na regionální úrovni. Soustředění na aktivity podporující růst, jako jsou výdaje na výzkum a vývoj, inovace nebo aktivní nástroje vytváření pracovních míst, by mělo evropské hospodářství stimulovat a zajistit návrat k růstu. Souhlasím také s přidělováním dodatečných prostředků na zlepšení přístupu k internetu ve venkovských oblastech.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, ušetřila jsem si dvě minuty z původního vystoupení, abych měla nyní víc času odpovědět na otázky. I když lituji, že nemohu odpovědět na všechny otázky, velmi si vážím všech dvoustranných výměn názorů, které proběhly za poslední roky v Bruselu nebo během mých návštěv ve vašich volebních obvodech. Vyzývám vás, abyste v tomto dialogu s námi v Komisi pokračovali. Chtěla bych vám poděkovat za vaši dnešní kvalitní a upřímnou rozpravu.

Musíme plně a moudře využít potenciál všech evropských a vnitrostátních politik, abychom zajistili, že Evropská unie jako hospodářství a společnost vyjde z krize ekonomicky, sociálně a politicky silnější, se pevnými základy pro dlouhodobý udržitelný rozvoj. Cítím, že dnešní rozprava potvrzuje, že evropská politika soudržnosti musí v tomto procesu sehrát svou roli jak dnes, tak v budoucnu. Naším dnešním společným úkolem je zajistit, aby byl potenciál politiky soudržnosti – její schopnost zajistit udržitelný rozvoj a pracovní místa – využit v tomto novém globálním kontextu plně a moudře. Nemyslím jen na krizi, ale také na všechny známé problémy, které jsme před lety identifikovali jako významné výzvy evropského rozvoje.

Podpora udržitelné konkurenceschopnosti je nejefektivnějším způsobem k dosažení soudržnosti v Evropské unii. V této souvislosti musíme politiku soudržnosti využít cíleně, k zajištění faktorů jako je přístup malých a středních podniků k financím. Musíme se také věnovat otázkám lepšího přístupu k veřejným službám s cílem dosáhnout lepší zaměstnanosti a produktivity, a tím přispět k rovnějším možnostem.

Jak někteří z vás zdůraznili, v posledních letech začalo být jasné, že řešení nových problémů jasně vyžaduje integrovaný přístup vycházející z terénu, přístup, který optimalizuje využití zdrojů a také zmobilizuje všechny partnery na regionální a místní úrovni i na vnitrostátní a evropské úrovni, abychom byli aktivní na všech úrovních evropského řízení.

Pokud jde o partnerský přístup, chtěla bych zdůraznit, že to byl velmi důležitý cíl od prvního dne mého působení v úřadu a Komise investovala mnoho do toho, aby se princip partnerství a politiky soudržnosti staly skutečností – skutečností, která se v terénu opravdu využívá. Brzy po jednáních jsme provedli kompletní hodnocení toho, jak členské státy a regiony princip partnerství a proces vytváření politických programů provádějí. Nechtěli jsme, aby principy partnerství existovaly jen formálně, proto jsme také s partnery pracovali, pomáhali jsme jim vybudovat kapacity na to, stát se skutečnými partnery v systému politického řízení, a poměrně efektivně jsme reagovali na jakékoliv signály z terénu, že se tento princip v jednotlivých členských státech nedodržuje. Právě kvůli této otázce jsem se nedávno sešla se zástupci nevládních organizací z jednoho z členských států střední Evropy.

Naprosto s vámi také souhlasím, že politika soudržnosti není a nesmí být prací v izolaci, že potřebujeme posílit součinnost a koordinaci mezi politikou soudržnosti a všemi ostatními odvětvovými, vnitrostátními a evropskými politikami. Nejde jen o to vyhnout se překrývání nebo rozdvojování, ale také využívat součinnosti umožněné díky dobré koordinace jednotlivých politik. Rozvoj venkova a regionální politiky jsou nepochybně extrémním příkladem potřeby dosáhnout dobré koordinace a využití součinnosti mezi politikami.

Dalším příkladem by mohla být konkurenceschopnost a potřeba zohlednit omezení, které s sebou nese nízkouhlíkové hospodářství a změna klimatu, pokud jde o investice do infrastruktury. Velmi důrazně bych chtěla vyzdvihnout, že jsme investovali velké peníze do uplatňování ekologického hlediska v evropské politice soudržnosti. Stanovili jsme cíle týkající se změny klimatu, energetické účinnosti a obnovitelných energií ještě před tím, než se v Evropské unii rozpoutala hlavní debata o změně klimatu. V současnosti jde třetina z prostředků politiky soudržnosti přímo do ekologických investic ve všech oblastech našeho života. Nedávno jsme do této politiky přidali další 4 %, která se mají využít v oblasti bydlení na energetickou účinnost a využití obnovitelných energií, díky čemuž můžeme tento problém více zdůraznit.

Z debaty také jasně vyplývá, že potřebujeme jak kontinuitu, tak reformu provádění politiky. Pokud jde o kontinuitu, chtěla bych velmi zdůraznit, že toto víceleté programování, poskytování dalších finančních prostředků, sdílené řízení a princip partnerství představují obrovskou evropskou hodnotu, o kterou bychom se měli dál starat. Je tu však také potřeba změny, abychom dosáhli lepší rovnováhy mezi požadavky finančního řízení a kontroly a nutností zajistit dobré výsledky a řádné provádění politiky. Není pochyb o tom, že potřebujeme zavést jednodušší, efektivnější a účinnější mechanismus provádění a omezit administrativní složitost a zátěž.

V posledních měsících jsme na této otázce s vaší velkou podporou pracovali. V prosinci se nám již vrátil první pozměňovací návrh na článek 55 a za týden budeme hlasovat o hlavní části návrhů na zjednodušení. Pracovní skupina, kterou jsme vytvořili s členskými státy a jež se zabývá zjednodušením politik, nadále pracuje a na konci května budeme mít další návrh, který se bude doufejme vztahovat na toto volební období.

Souhlasím s vámi, že k tomu, aby byla politika účinnější, potřebujeme rovněž silnější zaměření na výsledek, důraznější průběžné kontroly a způsob hodnocení. Dál na tom pracujeme. Velice si cením vaší podpory pro finanční inženýrství. Jsme na správné cestě, ale ještě se toho musí hodně udělat. Pokud jde o finanční inženýrství, které je dnes jedním z hlavních nástrojů na pomoc malým a středním podnikům na cestě k získání úvěru pomocí programu JEREMIE, a nyní i k získání mikroúvěru pomocí programu JASMINE, všimněte si, prosím, že jsme tento proces zahájili dávno před krizí, takže politika byla také relativně dobře připravená pro tyto obtížné časy.

Někteří z vás se zmínili o otázce transparentnosti. Chtěla bych všem připomenout, že pro nové období 2007–2013 máme nová pravidla. Máme povinnost informovat veřejnost o všech příjemcích, takže doufáme, že s touto povinností se také změní veřejné povědomí a integrita celého procesu.

Velmi krátce ke kultuře, protože tu zaznělo, že jde o významnou složku, čehož jsme si plně vědomi – a vidím to i během svých cest – že jak regiony, tak i města jsou na kulturním poli v Evropě hlavními aktéry. Kultura hraje rovněž významnou ekonomickou roli v rozvíjení. Uznali jsme to v rámci evropské politiky soudržnosti. Máme řadu regionálních a městských strategií, které kulturu úspěšně začlenily do naší politiky.

Dovolte mi, abych vás informovala, že Komise brzy zahájí nezávislou studii o příspívání kultury k místnímu a regionálnímu rozvoji, která by měla být dokončena na počátku příštího roku. Díky ní budeme mít lépe zdokumentovaný základ pro další začleňování kultury do evropských politik.

Na závěr chci říci, že si velmi cením nejen vašich poznámek ke zprávě, ale také obav a nápadů do budoucna, které jste zde vyjádřili. Většinu z nich začlením do svého dokumentu, který předložím Radě na konci května. Dokončujeme také nezávislou studii, kterou provádí skupina výzkumníků a znalců pod vedením profesora Fabrizia Barcy. Veřejně bude představena na konci dubna. Konečné oficiální hodnocení konzultací o zelené knize o územní soudržnosti bude představeno v naší šesté prozatímní zprávě o soudržnosti, kterou Komise přijme koncem června.

  Constanze Angela Krehl, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, jelikož se rozprava chýlí ke konci, chtěla bych vyslovit dvě poznámky.

Veřejnost má na evropskou strukturální politiku velice nevyhraněný názor. Někteří lidé považují za samozřejmost, že mají dostat podporu, ale byrokratické překážky se jim zdají příliš velké. Pro jiné lidi, včetně některých poslanců zde ve sněmovně, to znamená jen vstupní bránu k podvodům. Ani jeden pohled není správný.

Solidarita je pro mou skupinu opravdu důležitá, ale musí být opodstatněná, a ne jednosměrná. Na druhou stranu není pravda, že předkladatelé projektů, obce a sdružení, které žádají o projekty, chtějí Evropskou unii okrást. Složité procesy často vedou k omylům, ale ne k podvodům. Proto musíme změnit to, jak se věci dějí.

Druhý bod, o kterém bych se chtěla vyjádřit, je to, že politika soudržnosti je bezesporu významnou součástí evropské politiky. S ohledem na problémy, před kterými stojíme, jako je změna klimatu, hospodářská krize a globalizace, demografické změny a vývoj na trhu práce, tuto politiku urgentně potřebujeme. Evropský parlament musí politiku soudržnosti nově vymezit, aby v budoucnu splňovala potřeby evropských regionů. Zprávy, o nichž jsme diskutovali, vytváří kvalitní základ pro tento proces. Umožní vytvořit evropskou přidanou hodnotu pro Evropskou unii. Po přebudování strukturální politiky se však nesmíme chovat, jako by se tím mohly vyřešit všechny problémy Evropské unie. Skutečně se musíme soustředit na úkoly, které před námi stojí. Děkuji vám.

  Oldřich Vlasák, zpravodaj. – (CS) Paní komisařko, dámy a pánové, rád bych na tomto místě zrekapituloval výzvy a zdvořilé žádosti, které Evropský parlament, bude-li tato zpráva přijata, adresuje směrem ke svým partnerům, Evropské komisi a členským státům. Je nesporné, že je v první řadě potřeba vyhodnotit účelnost začlenění iniciativy Urban do hlavního proudu politiky soudržnosti. Je potřeba posoudit možnosti a ověřit spokojenost primátorů, starostů a zastupitelů s čerpáním evropských prostředků v městských oblastech. Integrované plánování, přenesení odpovědnosti neboli tzv. subdelegace prostředků či nástroje finančního inženýrství, to jsou rozhodně nástroje, kde je žádoucí aktivnější přístup Komise minimálně cestou prezentace doporučení či příkladů osvědčených postupů. Současně je třeba celou politiku soudržnosti, nejenom její městskou dimenzi, nadále zjednodušovat. Možností v dlouhodobém horizontu může být například sloučení Evropského regionálního rozvojového fondu a Fvropského sociálního fondu. V neposlední řadě je klíčové, aby Komise pravidelně měřila a hodnotila dopad všech politik na život ve městech a současně o efektivitě těchto politik diskutovala přímo s městy. Tato zpráva proto vyzývá Komisi a členské státy, aby zřídily evropskou platformu na vysoké úrovni pro městský rozvoj a aby v politice městského rozvoje na úrovni Evropské unie uplatňovaly otevřenou metodu koordinace tak, jak ji uplatňují v jiných oblastech, jako je například sociální začleňování. Současně požaduje, aby bylo posíleno postavení městských oblastí v iniciativě Regiony pro hospodářskou změnu a dále se vyvíjel a byl pravidelně aktualizován projekt Urban Audit. Bez hodnověrných srovnávacích statistik bychom totiž naše rozhodnutí nemohli opřít o relevantní data. Jedním z nejviditelnějších projevů a dopadů evropské integrace jsou právě evropské fondy. Je proto třeba, abychom nejenom teď před volbami, ale i po nich do debaty o žádoucí podobě kohezní politiky vtáhli více ty, kteří jsou skutečnými příjemci strukturální pomoci. Těmi jsou právě naši spoluobčané a naši voliči.

  Wojciech Roszkowski, zpravodaj. − (PL) Pane předsedající, paní komisařko, otázka, které se týká má zpráva, byla dost specifická, ale velmi důležitá pro optimalizaci využívání fondů EU z hlediska soudržnosti, ať už ji chápeme v jejím tradičním významu nebo ve významu územní soudržnosti.

Udržitelný růst je nesmírně složitý problém. Musíme proto přivítat každý pokus o zjednodušení dosažení tohoto cíle. Pojem územní soudržnosti však nebyl doposud nikterak jasně definován. Zelená kniha je proto spíše počátkem než koncovým bodem debaty na toto téma.

Jsem rád, že paní komisařka zdůraznila potřebu snížit rozdíly v úrovni rozvoje a význam součinnosti při provádění politik EU. Různé regiony mají velmi různé problémy z hlediska úrovně příjmů, zeměpisné polohy, migrace atd. Musíme si však zapamatovat, co řekli mí polští kolegové, paní Staniszewská, pan Podkański a pan Zapałowski o tom, že peníze se zpravidla hromadí v centrech regionů. Musíme také pamatovat na to, že cíle politiky rozvoje venkova nejsou nutně v rozporu s lisabonskými cíly, pokud se využívá mechanismus relativní konkurenceschopnosti, neboli nárůst produktivity s nízkými náklady.

Zemědělský výbor mou zprávu nekomentoval, takže jeho mlčení považuji za souhlas. Myslím, že hlas pana Baca je víc než jen nepochopení. Ve své zprávě jsem výslovně uvedl, že prostředky pro rozvoj venkova nemohou odčerpávat přímé platby. Na druhou stranu je fakt, že prostředky na rozvoj venkova mohou pomoci venkovským oblastem dostat se z ekonomických potíží podporou nezemědělských aktivit. Jsem rád, že mě v této věci podpořil pan Nicholson.

Závěrem bych rád poděkoval svým poradcům z Výboru pro regionální rozvoj a své politické skupině za pomoc při přípravě této zprávy a dále všem, kdo přispěli do dnešní rozpravy.

  Miroslav Mikolášik, zpravodaj. − Pane předsedající, dovolte mi, abych na závěr pohovořil o několika myšlenkách, které jsem neměl čas zařadit do své úvodní řeči.

Jsem velmi rád, že se do ochrany životního prostředí investuje více než 100 miliard EUR. Současně bych opravdu rád uvítal větší příděly financí do energetické účinnosti a obnovitelných energií – v současnosti představující 9 milionů EUR – i vyšší příspěvky na opatření pro boj se změnou klimatu, které dnes činí 48 miliard EUR, což je méně, než je v současnosti požadováno.

Pevně věřím, že rozhodování o využívání těchto prostředků na ochranu našich regionů a pro boj s důsledky klimatické změny jako jsou záplavy a období sucha bude pro budoucnost našich regionů a jejich hospodářské zařazení určující. Velice si rovněž cením toho, že všechny členské státy již věnovaly výraznou částku ze svých celkových finančních přídělů do investic a výzkumu, rozvoje a inovací, ale také jsem zaregistroval, že pro většinu regionů EU způsobilých v rámci cíle Konvergence zůstává závažným problémem zajištění dostupnosti, protože musí řešit problém nedostatku dopravní infrastruktury.

Na druhou stranu jsem rád, když vidím, že se členské státy snaží ve svých programech financovaných z Evropského sociálního fondu upřednostňovat investice zacílené na zvýšení zaměstnanosti a zlepšování dovedností, na boj proti chudobě a sociálnímu vyčlenění. Mimoto podporuji nové členské státy, aby pokračovaly ve vytváření skutečného partnerství a aby při provádění operačních programů důsledně posilovaly princip partnerství. Jsem přesvědčen, že by nové členské státy mohly profitovat z další výměny osvědčených postupů a znalostí například v oblasti vývoje technologií a z jiných společných aktivit, a urychlit tak svůj potenciál pro provádění.

  Zsolt László Becsey, zpravodaj. – (HU) Ve svém úvodním vystoupení jsem se nemohl věnovat otázkám týkajícím se výhradně mikroúvěrů, přičemž nejdůležitější věcí je princip adicionality. Chtěl bych zopakovat, že i toto je důležitý základní princip soudržnosti a také princip partnerství a integrovaný přístup.

Abychom tudíž byli schopni poskytnout něco navíc, musíme zajistit, aby se mikroúvěrového programu prostřednictvím programu odborného dohledu mohli účastnit lidé bez trvalé adresy. Tohoto něčeho navíc můžeme dosáhnout tím, že zajistíme, abychom v rámci nově zavedeného programu JASMINE byli schopni proškolit a zapojit nové mikrofinanční instituce, které mají blízko k lidem. Kromě toho musíme toto něco navíc zajistit flexibilnějším přístupem k hospodářské soutěži, jak pokud jde o programy de minimis, tak ve vztahu k zadávání veřejných zakázek, tím, že budeme osoby samostatně výdělečně činné pozitivně diskriminovat.

Další věcí, které bych se chtěl věnovat, je otázka financování. Jednak je to brzké spuštění experimentálního programu, který Parlament již dva roky podporuje, s částkou 2 milionů EUR ročně. Doufám, že program začne fungovat ve druhé polovině roku. Soustředíme všechny programy týkající se přímo mikroúvěrů do jednoho místa, zprůhledňujeme je – o čemž zde několik poslanců již mluvilo.

Důležitý je i princip adicionality, abychom členské státy přesvědčili, že mají podporovat občany v zakládání mikrofirem, aby neseděli doma a nepobírali sociální dávky, o čemž mluvila i paní De Vitsová. Myslím, že je důležité, abychom v tomto ohledu lidi dál podporovali. Velmi důležitým bodem je, že by adicionalita měla zajistit, aby zprostředkovatelé mikroúvěrů nepřiváděli lidi k lichvářství. Například Romové by se neměli podřizovat své vlastní elitě, ale měli bychom být schopni podpořit aktivitu založenou na skutečném partnerství a ochotě pomáhat.

  Lambert van Nistelrooij, zpravodaj. – (NL) Pane předsedající, vystoupil jsem dnes ráno v této společné debatě jako první, a když se podívám zpět, myslím, že jsme k našim občanům, kteří se zapojují do decentralizovaného provádění integrované politiky, vyslali výrazný signál, že Evropský parlament se rozhodl politiku soudržnosti uskutečnit a cení si práce, kterou občané odvádějí na velké řadě projektů, jež se týkají trendů ve výzkumu a vývoji, výzkumné infrastruktury nebo projektů spojených s modernizací energetiky. To je nesmírně důležité. Až budeme v příštích měsících oslovovat voliče, budou tu tisíce projektů, v rámci kterých stojí Evropa blízko občanům. Myslím, že i to má velký význam. Přeji také paní komisařce Hübnerové úspěch v této kampani, neboť vím, že i ona chce v příštích měsících oslovit voliče. Je to skutečně dobrá věc, i pro nás pro všechny. Chci vám také zvlášť poděkovat za změny v politice, kterých jste dosáhli, konkrétně jde o větší ohled k lisabonským cílům, ekologické zaměření našich aktivit a důraz na výzkum a vývoj. Navíc jsem si dnes opět všiml, že jasně hovoříte o kulturním dědictví jako o něčem, co má ekonomickou a kulturní hodnotu.

Mám ještě pár poznámek, první se týká důrazu, který je kladen na přeshraniční spolupráci, třetí cíl, který musíme v nadcházejícím období zesílit, včetně finančního hlediska.

Druhý bod se týká toho, že se naše finanční prostředky nesmí rozhazovat. Máme vynikající fondy, prostřednictvím nichž jsme schopni nabídnout našim partnerům v rámci partnerství prostředky na podporu rozvoje. Nesmíme to v příštím období promarnit.

Nakonec potřebujeme ještě bílou knihu o územní soudržnosti. Mnohokrát jste se o ní zmínili, bílá kniha je základem pro budoucí právní předpisy a byla by podle mne velká škoda, kdyby by se Evropské komisi nepodařilo bílou knihu připravit. Chci také poděkovat stínovým zpravodajům k mé zprávě za spolupráci a zejména zaměstnancům, kteří byli fantastičtí.

  Předsedající. – Před tím, než zasedání na chvíli přerušíme, bych si sám dovolil srdečně přivítat skupinu návštěvníků, kterou tvoří penzisté z provincie Toledo v mém regionu Castilla-La Mancha, kteří jsou zde, aby jako Evropané splnili svou povinnost.

Společná rozprava je ukončena.

Nyní přistoupíme k hlasování.

Písemná prohlášení (Článek 142)

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Lidé z venkovských obcí jsou v konkurenčním prostředí na pracovním trhu v obzvlášť znevýhodněném postavení. V Evropské unii a především v Polsku jsou obrovské rozdíly v životní úrovni mezi městskými a venkovskými oblastmi. Platí to zejména pro přístup ke službám. Přístup k moderním technologiím jako je širokopásmový internet ve venkovských oblastech v Polsku je o polovinu slabší než ve městech.

Cílem politiky soudržnosti by mělo být přijetí konkrétních iniciativ na vyrovnání životní úrovně v jednotlivých regionech. Pomoc pro malé a střední podniky získávaná z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova je zde nesmírně důležitá.

Vlády jednotlivých zemí by měly malé a střední podniky podpořit zrušením administrativních a právních zátěží a poskytnutím vhodných infrastruktur. To jsou základní podmínky rozvoje míst, které jsou vzdálené od velkých městských oblastí.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE-DE), písemně. – (RO) Makroúvěry i úvěry poskytované podnikatelům z fondů Společenství představují institucionální páky, které mají a mohou utěsnit trhliny zanechané obchodními bankami jako výsledek finanční krize, která již postihuje reálnou ekonomiku.

Obchodní banky jsou pro ekonomiku užitečné, pokud poskytují úvěry, což se v současnosti neděje, i když různé banky získaly masivní finanční injekce.

Za těchto okolností navrhuji, aby členské státy již obchodní banky v problémech přímo nefinancovaly tak, aby mohly peníze, které dostanou, použít k pokrytí obrovských ztrát a/nebo ke zlepšení svých finančních koeficientů pomocí státních peněz, současně uspokojit akcionáře a mít důvod vyplatit si ještě vyšší bonusy. Na druhé straně se ani nesmí nechat (všechny) dojít k bankrotu.

Můj návrh zahrnuje využití obchodních bank jen jako prostředníků, zástupců pro udělování úvěrů a mikroúvěrů z veřejných peněz ekonomickým zástupcům a podnikatelům, kteří by bez finančních prostředků byli také zranitelní vůči riziku bankrotu.

Závěrem chci říci, že úvěry a mikroúvěry by se měly poskytovat těm, kdo je potřebují, prostřednictvím bank, bez jejich účetních rozvah, jen za použití zkušeností a sítí, které usnadňují půjčování financí.

  Vasilica Viorica Dăncilă (PSE), zpravodajka. – (RO) Zlepšování přístupu k mikroúvěru drobným podnikatelům, nezaměstnaným a znevýhodněným, kteří si chtějí založit vlastní firmu a nemají přístup k tradičním nástrojům bankovního úvěru pro rozvoj podnikání, v kombinaci s nedávným rozhodnutím o snížení DPH u některých služeb, jsou řešení, prostřednictvím kterých poskytuje Evropská unie členským státům pomoc při překonávání krize.

Podle nejnovějších analýz mohou být odvětví služeb, zemědělství a cestovního ruchu oblastmi, které mohou absorbovat významnou část pracovní síly dostupné na trhu práce, včetně nezaměstnaných. Rumunsko a ostatní země EU proto musí vyvíjet nástroje nutné k realizaci této myšlenky, především v rámci nebankovního segmentu trhu

Myslím, že tyto mikroúvěry lze využít úspěšně pro rozvoj služeb pro podniky, jednotlivce nebo domácnosti, od IT specialistů po čističe oken, od zahradníků po lidi, kteří poskytují péči o starší občany a děti. Mohou také přispět k uplatnění osobních kvalifikací a kvalit v úspěšném podnikání.

K mikroúvěru mají mít přístup firmy s méně než 10 zaměstnanci. Má být výhodný pro lidi, kteří chtějí pracovat, a pro nezaměstnané, kteří si chtějí založit firmu. Mikropodniky představují 91 % evropských obchodních společností.

  Dragoş Florin David (PPE-DE), písemně. – (RO) Po přijetí zelené knihy o územní soudržnosti nazvané „Učinit z územní rozmanitosti přednost“ byly zahájeny rozsáhlé konzultace s regionálními a místními orgány, asociacemi, nevládními společnostmi a občanskou společností s cílem podpořit společné povědomí o tomto novém konceptu, společně s jeho důsledky pro budoucí regionální politiku EU. Definice „územní soudržnosti“ se v ní však neobjevila.

Cílem územní soudržnosti je zajistit harmonický rozvoj všech území EU a nabídnout všem občanům možnost maximálně využít vlastností těchto území. Zelená kniha navrhuje, aby bylo možné přeměnit rozmanitost na přednost a konkurenční výhodu, která přispěje k udržitelnému rozvoji celé EU. Odkazuje speciálně i na nutnost účinné kontroly politiky soudržnosti, aby byla flexibilnější.

Hlavní výzvou je pomoc územím, aby mohla této výhody využívat a mohla si vyměňovat osvědčené postupy. Zpráva pana van Nistelrooije pokrývá širokou oblast územní soudržnosti a představuje faktické úvahy ke stanovisku Komise k této otázce. Zelená kniha o územní soudržnosti tak zůstává otevřená novým výzvám a přitom se mění na účinný nástroj pro partnerství a výměnu osvědčených postupů.

  Constantin Dumitriu (PPE-DE), písemně. – Politika soudržnosti a opatření na rozvoj venkova spadají pod stejný princip solidarity, který má podporu evropského projektu, a přispívá k dosažení cílů Lisabonské strategie.

Naše analýzy a rozhodnutí, která se chystáme učinit, musí brát v úvahu různé úrovně zemědělského rozvoje v Evropské unii, význam tohoto odvětví v hospodářstvích členských států i rozdílné úrovně regionální soudržnosti a rozvoje. Vítám to, že konečná verze této zprávy bude obsahovat i můj návrh na usnadnění větší flexibility při používání strukturálních fondů, jež tak budou doplňovat opatření na rozvoj venkova.

Aby se zajistila řádná koordinace a aby se politika soudržnosti doplňovala s opatřeními na rozvoj venkova, budou muset členské státy zavést mechanismy na podporu důsledného a spravedlivého využívání evropských fondů. Evropská unie musí za pomoci nástrojů, kterými disponuje, současně lépe dohlížet na používání evropských fondů na regionální úrovni, aby se zajistilo, že to nebude na újmu venkovských oblastí.

Tato zpráva je první analýzou této záležitosti a musí se v ní pokračovat, aby příští finanční výhled zajistil lepší harmonizaci mezi opatřeními EU nabízejícími finanční podporu.

  Bogdan Golik (PSE), písemně. – (PL) Chtěl bych poděkovat panu Becseyovi za jeho zprávu, která je pro mě a mé krajany velmi důležitá.

Mnoho lidí si zřejmě neuvědomuje, jak velký vliv může mít instituce mikroúvěrů na sociálně-hospodářský rozvoj země. Malé nezajištěné půjčky nejsou doménou nejchudších lidí v rozvojových zemích. Mohou jich využít jak nezaměstnaní, tak i začínající podnikatelé či provozovatelé již existujících mikropodniků.

Když nabídneme lidem bez přístupu k úvěru možnost financování vlastních iniciativ, učiníme velký krok kupředu směrem k uplatnění zásady „zelená malým a středním podnikům“. Nabídkou takového druhu půjčky podporujeme podnikání a zvyšování pracovní aktivity, a tím zabraňujeme a snižujeme sociální vyčlenění. Mikroúvěry mají pozitivní vliv na míru nezaměstnanosti, což je v mé zemi obzvlášť důležité.

Při zavádění takovéhoto druhu půjček však nesmíme zapomínat na několik důležitých věcí.

Za prvé, institucionální a právní rámce mikroúvěrů je nutné upravit dle úrovně rozvoje trhu s půjčkami.

Za druhé je nutné přezkoumat postupy týkající se této služby. Mikropodniky a osoby zakládající vlastní firmy bohužel kvůli jejich složité povaze více inklinují ke spotřebitelským půjčkám.

Za třetí, aby se mikroúvěry zpopularizovaly, musí si podnikatelé uvědomit, že je možné ke zvýšení prostředků získat jiné než bankovní půjčky.

I přes tyto výhrady vítám službu mikroúvěrů v Polsku s otevřenou náručí.

  Lívia Járóka (PPE-DE), písemně. – (HU) Chci pogratulovat panu zpravodaji Becseyemu za jeho zprávu týkající se rozvoje systému mikroúvěrů na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Dokument oprávněně poukazuje na to, že pozornost evropské iniciativy týkající se mikroúvěrů by se měla zaměřit na znevýhodněné skupiny, včetně dlouhodobě nezaměstnaných, lidí závislých na sociálních dávkách a etnických menšin, především Romů.

V mnoha zemích se mikrofinancování ukázalo díky podpoře samostatné výdělečné činnosti jako velmi úspěšné v podpoře sociální a ekonomické integrace. V době finanční krize mají jednoduché finanční nástroje, které jsou schopné poskytnout finance podnikům, především v méně rozvinutých regionech, nebo výše uvedeným sociálním skupinám, mimořádnou cenu. Občané, kteří chtějí provozovat malé rodinné firmy, se mohou setkat s podstatnými problémy ve veřejných nabídkách spravovaných v rámci politiky soudržnosti, především v případě spolufinancování. Vytváření nebo obnovení sociální soudržnosti musí mít přednost před ziskovostí, vzhledem k tomu, že podpora pro samostatně výdělečně činné osoby je mnohem méně nákladná než podpora v nezaměstnanosti, a tedy z hlediska národního hospodářství se vyplatí poskytovat mikroúvěry, i když ze striktně finančního hlediska to nemusí být ziskové. Systém mikroúvěrů se musí zpřístupnit pro ty, kdo nejsou pro banky zajímaví, tedy pro lidi, kteří nemohou získat úvěr od tradičního bankovního sektoru, protože představují vysoké riziko, nízké marže a nebezpečí neplnění, a měl by rovněž umožnit cílové zapojení znevýhodněných skupin.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN), písemně. – (PL) V rozpravě o politice soudržnosti bych vás rád upozornil na některé otázky, které se objevily ve zprávě pana Roszkowského.

1. Ve finanční perspektivě na období 2007–2013 se Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova stal druhým pilířem SZP, a proto by měl být oddělen od politiky soudržnosti. V důsledku tohoto vývoje se zejména s ohledem na skromnější dostupné prostředky politika soudržnosti, hlavně v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, zaměřuje na ekonomickou konkurenceschopnost, soustředěnou ve velkých městských centrech nebo v nejaktivnějších regionech, zatímco Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova se soustřeďuje na prostředky na zlepšení konkurenceschopnosti v zemědělství.

Tento přístup může vést buď ke zdvojení některých cílů, například ochrany životního prostředí, vzdělávání a kultury, nebo k jejich opomíjení v obou oblastech.

2. Proto musíme vyhodnotit, zda by se měly finance určené na rozvoj venkova v období 2007–2013 využít buď víc na podporu zemědělců, nebo raději pro nezemědělské příjemce ve venkovských oblastech, nebo dokonce pro příjemce, kteří zůstávají na venkově, ale vymění zemědělské odvětví za jinou oblast profesní aktivity. Pokud se ukáže, že prioritním cílem druhého pilíře je podpora pro zemědělce, bude jasné, že v příští perspektivě by bylo lepší spojit tyto prostředky s politikou soudržnosti.

3. Je rovněž nutné zvýšit finanční prostředky pro druhý pilíř SZP, tedy, jak žádá Evropský parlament, prostřednictvím snížení přímých plateb velkým zemědělcům a postupným zvyšováním úrovně modulace.

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Na regionální politiku, která byla realizována ve formě strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, se právem pohlíží jako na pro občany Evropy nejviditelnější a nejhmatatelnější politiku Společenství. Žádná jiná politika není v Evropské unii tak viditelná a neilustruje lépe přínosy integrace. Proto debatě o budoucnosti soudržnosti věnujeme tolik pozornosti. Soudržnost nebyla nikdy tak potřebná jako dnes, kdy se spojily obě poloviny Evropy, které byly po válce oddělené železnou oponou. Pro země, které zůstaly podle dohody z Jalty v pozadí, je to nesmírně důležité. Zvláštní okolností je krize a potenciální hodnota strukturálních fondů jako protikrizových balíčků.

Nemůžeme zopakovat situaci z roku 2008, kdy se vrátilo nevyužitých 4,5 miliard EUR. To byl náš společný neúspěch. Už jen proto je nejdůležitější si dnes tuto součást rozpočtu EU udržet. Krátkodobě mohou být jiné otázky odloženy; dlouhodobě musíme bránit politiku soudržnosti jako politiku Společenství, která dává šanci všem regionům. Jako taková se musí politika soudržnosti podřídit regionálním a místním znalostem týkajícím se nejlepšího způsobu řízení fondů. Další kritéria hodnocení projektů zvýší úroveň volnosti rozhodování v jejich hodnocení, což zkomplikuje proces využívání fondů. To nemá smysl ani dnes uprostřed krize, ani dlouhodobě.

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. – (RO) Nejprve bych ráda poblahopřála zpravodaji za jeho práci.

Jak je dobře známo, provádění strategií a operačních programů pro období 2007–2013 je stále v počátečním stádiu, a proto je oblast využití zprávy, o které debatujeme, stále omezená. Chtěla bych však zmínit úsilí členských států zaměřené na to, aby se součástí procesu přípravy a vyjednávání operačních programů staly obecné priority politiky soudržnosti.

Úspěšné provádění operačních programů závisí do značné míry na tom, jak rychle se nám podaří zjednodušit prostupy a podpořit opatření zamýšlená na konsolidaci institucionální kapacity, a v neposlední řadě na tom, jak se nám podaří zjistit, jaké konkrétní potřeby v oblasti odborné průpravy mají zaměstnanci pracující s evropskými fondy.

Abychom zajistili lepší finanční řízení výdajů Společenství a také odpovídající transparentnost řízení fondů, myslím, že je obzvlášť důležité, aby členské státy disponovaly účinným systémem dohlížení.

Rovněž pevně věřím, že je naprosto nutné dále zvýšit veřejné povědomí, abychom dosáhli maximální míry absorpce peněz z fondů a rozvoje životaschopných projektů.

  Adrian Manole (PPE-DE), písemně. – (RO) Na úrovni Evropské unie jsou v budoucí regionální politice a politice soudržnosti EU rozdíly považovány za důsledek strukturálních nedostatků v regionech z hlediska základních faktorů jako je konkurenceschopnost, a především za důsledek nedostatku inovačních schopností a podnikatelského ducha.

Situace by šla napravit přijetím strategického přístupu, tedy zvýšením regionální konkurenceschopnosti po celé EU, což je považováno za rozhodující pro posílení hospodářství jako celku a pro omezení rizik způsobených přetížením kvůli koncentraci ekonomických aktivit.

Musíme opakovat, že tyto rozdíly by bylo možné odstranit pouze spuštěním rozsáhlé informační kampaně a nastolením dialogu mezi občany a občanskou společností, jinak nebudou projekty dál přístupné.

Stejně tak bezproblémové provádění programů a projektů s podporou EU vyžaduje vysoce kvalitní řídící a kontrolní systém. Dodržování právních předpisů EU, jako jsou předpisy týkající se životního prostředí a rovných příležitostí, je předpokladem pro financování projektů. Dříve než proběhnou jiné platby kromě záloh z fondů, musí Komise zajistit, že systémy řízení a kontroly plně odpovídají předpisům.

  Siiri Oviir (ALDE), písemně. – (ET) Územní soudržnost posiluje hospodářskou a sociální soudržnost a je jednou z hlavních součástí dosažení cílů politiky soudržnosti EU, neboť účinně napomáhá vyrovnávat rozdíly v rozvoji jak mezi členskými státy a mezi regiony, tak v rámci nich.

Územní soudržnost také hraje významnou úlohu v budoucím rozvoji regionální politiky EU, jak ukazuje připojení principu územní soudržnosti k hospodářské a sociální soudržnosti v Lisabonské smlouvě.

V souvislosti se současnou hospodářskou krizí se oživení hospodářství EU stalo velmi důležitým tématem. Dosáhnout oživení bude možné pomocí značných investic, které jsou životně důležité pro ekonomický úspěch, vědecké objevy, technologické inovace a zaměstnanost.

Upřímně podporuji myšlenku zpravodaje, že by EU měla v rámci územní soudržnosti podnítit větší interoperabilitu a přesun znalostí mezi výzkumnými a inovačními centry a okolními regiony, aby se dosáhlo maximálního dopadu investic na evropské občany.

Abychom si účinněji poradili s problémy a obtížemi, které členské státy zažívají v době krize, potřebujeme společnou strategii soudržnosti EU, v rámci které bude důraz kladen na územní dimenzi politiky soudržnosti, a při zavádění politických opatření je nutné vzít v úvahu specifické zvláštní potřeby každého členského státu.

Musíme zahájit širší diskusi o možné budoucnosti regionální politiky a politiky soudržnosti v EU po roce 2013 a o možné formě strukturálních fondů v příštím programovém období, abychom tak úmyslně napomohli zlepšit konkurenční výhody hospodářství EU ve světě.

  Richard Seeber (PPE-DE), písemně. – (DE) V souladu s heslem Evropské unie „Jednotná v rozmanitosti“ musíme z našeho kontinentu učinit „Evropu regionů“. V tomto ohledu hraje důležitou roli územní soudržnost. Proto bychom měli klást důraz na to, aby se z ní stal zvláštní cíl, vedle hospodářské a sociální soudržnosti.

Během procesu posilování regionů musíme věnovat zvláštní pozornost citlivým oblastem, jak bylo zmíněno v současné debatě o soudržnosti. Je nutné vzít v úvahu vyšší náklady, především v horských oblastech, kde je provoz časově náročný a nákladný na řízení.

Poskytnutí kompenzace za tyto obtížné podmínky představuje důležitý krok směrem k vytvoření Evropy, kde stojí za to žít v jakékoli oblasti. V této souvislosti bychom měli vyzdvihnout zemědělský průmysl. V horských oblastech je významným příspěvkem k ochraně venkova výroba mléka, a měla by proto dostat adekvátní podporu. Pomoci by se mělo také malým a středním podnikům, které vytvářejí pracovní místa mimo hlavní evropská obchodní centra. Celkově stanovuje současná debata o soudržnosti moderní regionální politice směr a provede tradiční strukturu Evropy do budoucnosti.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. – (PL) Polsko získá pro období 2007–2013 více než 67 miliard z rozpočtu Evropské unie. Jen v roce 2007 zaslala Evropská komise v rámci finančních přesunů do Polska celkem 19,3 miliard zlotých. Specifické rysy provádění těchto programů však znamenají, že většina plateb proběhne v posledních letech programů, tedy v letech 2013–2015. Objevila se bohužel základní omezení, která brání skutečné realizaci strukturálních fondů v Polsku. Od počátku programů pro období 2007–2013 do začátku května 2009 se podepsalo téměž 8 400 dohod o finanční podpoře, v celkové výši 15,4 miliard zlotých. V tom je zahrnut i příspěvek EU ve výši 11,4 miliard zlotých. Bohužel žádosti o platby z těchto findů představují celkem 1,75 miliard zlotých. Příliš dlouhé postupy při rozhodování o veřejných zakázkách mohou oddálit provádění strukturálních fondů, a přispět tak k nízké úrovni absorpce. Strukturální fondy jsou veřejné a spadají do legislativy týkající se vnitrostátních veřejných zakázek. Tato legilativa musí vytvořit jednoduchý a účinný postup pro výběr dodavatelů. Příliš dlouhé postupy při rozhodování o veřejných zakázkách mohou provádění strukturálních fondů oddálit. Fondy EU by měly být prostředkem ke zmírnění jednoho z nejvážnějších důsledků finanční krize. Urychlení výdajů umožní posílit v roce 2009 ekonomiku pomocí investic do infrastruktur, lidského kapitálu a podnikání v minimální hodnotě přibližně 1,3 % HDP. Proto musí vláda usnadnit přístup k prostředkům EU a zjednodušit postupy.

(Zasedání bylo přerušeno v 11:50 až do začátku hlasování a znovu zahájeno ve 12:05.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: pan COCILOVO
Místopředseda

  Předsedající. – Dalším bodem je hlasování.

(Podrobnosti o výsledku hlasování: viz zápis)