Předsedající. – Dalším bodem je doporučení pro druhé čtení (A6-0143/2009) jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o společné konzulární instrukci: biometrické prvky a žádosti o víza (05329/1/2009 – C6-0088/2009 – 2006/0088(COD)). Zpravodajka: baronka Ludfordová.

  Sarah Ludford, zpravodajka. − Paní předsedající, tento návrh Komise, o němž jsem za Parlament vypracovala zprávu, je čtvrtou součástí balíčku vízového informačního systému (VIS), který následuje po nařízení o VIS, rozhodnutí o přístupu k VIS a opatření pro využití VIS podle Schengenského hraničního kodexu.

Při upravování existujících společných konzulárních instrukcí stanoví především povinnost poskytnout biometrické prvky, které budou uchovávány ve VIS, a příslušné normy, ale také zahrnuje ustanovení pro organizaci přijímání žádostí o víza.

Provedení úplného přezkumu pravidel pro udělování víz se předpokládá ke kodexu o vízech, k němuž je zpravodajem můj kolega ze skupiny ALDE Henrik Lax. Jakmile bude přijat, stane se tento právní předpis součástí kodexu o vízech. Hlavním důvodem pro oddělení návrhů bylo, že Komise očekávala, že přijetí kodexu o vízech zabere více času než přítomný návrh, a nechtěla, aby přijetí kodexu o vízech zdržovalo zavedení VIS.

Domnívám se, že centrální systém pro VIS bude připraven do prosince letošního roku a v počátku roku 2010 by mohl začít fungovat v prvním regionu, v severní Africe. Vyjednávala jsem s Radou poměrně dlouhou dobu. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci přijal mou zprávu v listopadu 2007. Bohužel se nám nepodařilo dosáhnout dohody v prvním čtení, takže jsem v červenci 2008 požádala Parlament o schválení mé zprávy; nicméně během francouzského předsednictví jsme dosáhli dostatečných pokroků, abych mohla doporučit přijetí tohoto výsledného dokumentu ve druhém čtení.

Měli jsme čtyři nevyřešené otázky: věková hranice pro snímání otisků prstů; nabádání členských států k vzájemné spolupráci při umožnění dohod s externími poskytovateli jako krajní možnost; ochrana a bezpečnost údajů; a poplatky za služby pro externí poskytovatele.

Ohledně snímání otisků prstů navrhla Komise začít snímat otisky prstů dětem od šesti let. Otisky prstů malých dětí se rychle mění a nejsem si jista, že máme dostatek znalostí o spolehlivosti otisků prstů, které byly sňaty v tak raném věku, v budoucích letech. Přes četné žádosti se mi nikdy nedostalo důvěryhodných a reálných důkazů o tom, jak by otisky prstů odebrané mezi šesti a dvanácti lety věku mohly být základem pro ověření a identifikaci bez rizika pochybení.

Reakce Rady v jedné fázi byla navrhnout snímání otisků prstů malým dětem každý rok namísto pěti let, jako je tomu v případě dospělých, ale to by bylo velmi nevýhodné pro rodiny. Proto jsem trvala na uvážlivém a praktickém přístupu přijmout vyšší minimální věk dvanácti let a Rada souhlasila s vynecháním dětí pod dvanáct let s tím, že po třech letech, na základě podrobné studie zadané Komisí, bude provedeno zhodnocení této věkové hranice.

Nyní se dostávám k otázce nabádání členských států k vzájemné spolupráci při umožnění dohod s externími poskytovateli. Nemám problémy s obecným konceptem outsourcingu, ale musí být stanoveny podmínky, které zajistí jednotnost procesu vydávání víz, které zajistí, aby outsourcing byl jen krajní možností a aby byla zabezpečena ochrana a bezpečnost údajů.

Z toho důvodu jsme do textu začlenili hierarchii, podle níž je první volbou spolupráce prostřednictvím omezeného zastoupení, společného umístění nebo společných středisek pro žádosti, a jedině pokud tato řešení nejsou vhodná ke zvládnutí velkého počtu žadatelů nebo zabezpečení dostatečného geografického pokrytí, přichází v úvahu outsourcing. Tento kompromis jasně ukazuje, že členské státy jsou nadále odpovědné za dodržování pravidel pro ochranu dat a za veškerá porušení vnitrostátních zákonů.

Důležitou skutečností je, že ve třetích státech, které zakazují šifrování, se uplatňují zvláštní pravidla: elektronický přenos údajů mezi konzuláty nebo mezi externím poskytovatelem služby a členským státem by byl zakázán a členské státy by musely zajistit, aby byly elektronické údaje přenášeny fyzicky v plně zašifrované formě na CD, k němuž jsou přiloženy zvláštní podmínky.

Konečně, pokud jde o poplatky za víza, vymínili jsme si jako podmínku pro to, aby mohl externí poskytovatel vedle poplatku za víza uložit poplatek za služby, že žadatelé o vízum by vždy měly mít možnost přímého přístupu ke kancelářím konzulátů. Domnívám se, že to je velmi důležité.

Celkově máme rozumnou dohodu. Kompromisy byly tvrdě vybojované a já se domnívám, že jsme v otázce společné vízové politiky podnikli krok kupředu.

  Androulla Vassiliou, členka Komise. − Paní předsedající, nejprve bych vám ráda řekla, že pan místopředseda Barrot lituje, že zde dnes nemůže být s vámi.

S radostí konstatuji, že Parlament přijal společný postoj Rady, a dal tak formu politické dohodě, které společně s Radou dosáhl během třístranné schůzky dne 2 prosince 2008. Děkuji Parlamentu i členským státům za schopnost dosáhnout kompromisu, kterou prokázaly dosažením formálního přijetí tohoto nástroje, a zejména bych ráda poděkovala paní zpravodajce, baronce Ludfordové, a spoluzpravodajům za jejich podporu a spolupráci. Tato dohoda umožní pokračování příprav na spuštění vízového informačního systému plánované na konec tohoto roku.

Na návrh Parlamentu požádala Komise Společné výzkumné středisko o prozkoumání důležité otázky snímání otisků dětem pod 12 let věku. Na návrhu technických specifikací se právě pracuje a ve velmi blízké budoucnosti bude zaslán Parlamentu a Radě.

Tato změna společné konzulární instrukce také zajistí transparentní a harmonizovaný právní rámec pro provádění outsourcingu, včetně otázky zvláštního poplatku.

Komise se domnívá, že dohodnutý text je vyvážený a, jak nastiňuje prohlášení Komise k Parlamentu, získal si plnou podporu Komise.

  Ewa Klamt, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, abychom naplnili cíl Evropské unie být oblastí svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, je naším úkolem kontrolovat přidělování vstupních víz lidem cestujícím do EU z oblastí mimo Evropy. Nově vytvořená pravidla vyžadují, aby velvyslanectví a zastupitelství EU v budoucnu snímala otisky prstů a fotografie žadatelů. Tím se plní čtyři cíle.

Zaprvé, zjednoduší se proces boje proti padělání a zneužívání, protože biometrické identifikátory znesnadňují padělání víz. Zadruhé, zamezí se obchodování s vízy. Zatřetí, urychlí se proces žádání o víza. Začtvrté, zároveň se zjednoduší hraniční kontroly, protože biometrické identifikátory umožní personálu provádějícímu hraniční kontroly rychle určit, zda osoba před nimi je osoba, které bylo vízum vydáno.

Rádi bychom podpořili návrh Komise snímat otisky prstů dětem od šesti let věku, abychom zabránili riziku obchodu s lidmi. Bohužel, většina poslanců ve sněmovně nebyla pro.

Skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů velkou většinou podporuje kompromis, že členský stát, který odpovídá za přijímání a zpracovávání žádostí, musí také být schopen v případě nutnosti pracovat s externími poskytovateli služeb. Rozhodujícím faktorem pro náš souhlas k takovéto spolupráci je, že členské státy budou v těchto případech nadále odpovídat za ochranu a bezpečnost údajů. To znamená, že elektronické údaje zasílané externími poskytovateli služeb orgánům příslušného členského státu musí být vždy plně zašifrovány.

Ráda bych poděkovala paní zpravodajce a mým kolegům poslancům z ostatních skupin, kteří pracovali na tomto projektu po tři roky jako stínoví zpravodajové.

  Roselyne Lefrançois, jménem skupiny PSE. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, paní předsedající, vy předsedáte tomuto zasedání, takže hovořím na vašem místě o záležitosti, kterou jste se zabývala jako navrhovatelka.

Nejprve bych chtěla srdečně blahopřát paní baronce Ludfordové za energii, kterou věnovala výsledkům obtížného vyjednávání o této záležitosti. Jsem přesvědčena, že Parlament může být na dosažené výsledky hrdý, protože jsme zjistili, že úkol zdaleka nebyl snadný.

Zejména bych zdůraznila dva body, které se mi jeví jako základní a s nimiž můžeme být obzvláště spokojeni: zaprvé zvýšení věkové hranice pro snímání otisků prstů nezletilých ze šesti na dvanáct let. Zadruhé zavedení zásady, podle níž mohou biometrické údaje shromážděné konzuláty členských států být předány soukromým orgánům pouze jako krajní možnost a v přesném rámci jistých velmi specifických záruk.

Vím, že někteří lidé se domnívají, že přijaté řešení neodpovídá zcela možnostem, které jsme navrhovali, zejména pokud jde o shromažďování poskytovatelem služby v diplomatické funkci, a přenos dat prostřednictvím zakódované elektronické pošty nebo i prostřednictvím zakódovaných elektronických nosičů dat přepravovaných diplomatickou poštou.

Odpověděli bychom jim však, že sběr dat soukromými orgány může být pouze v souladu s evropskými právními předpisy a že údaje musí být poskytovatelem služby plně zakódovány a předány úřadům členského státu.

Navíc jsme dostali doporučení o potřebě dohod s třetími zeměmi, které zakazují kódování dat předávaných elektronickou cestou. Kontrolu aplikací, veškeré případné pohovory, postup při udělování povolení a tištění a vkládání vízových štítků budou provádět pouze diplomatičtí nebo konzulární zástupci.

Stejné podmínky platí pro přenos shromážděných údajů z jednoho členského státu do druhého v případě spolupůsobení; jinými slovy, při zastupování jednoho státu jiným ve třetí zemi.

Konečně, pokud jsou v příloze k textu popsány podrobné podmínky pro činnost poskytovatelů služeb, musí být definovány jako celek závazným právním nástrojem.

Vzhledem k těmto výsledkům nás mohou jedině těšit záruky dosažené z hlediska zavádění lepší vízové politiky v Evropě. Ta bude nepochybně přínosem pro evropskou veřejnost a umožní nám vylepšit naše vztahy s třetími zeměmi.

  Tatjana Ždanoka, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, předně bych ráda jménem své skupiny poděkovala paní baronce Ludfordové za její dobrou spolupráci. Je jedním z mála zpravodajů, pro které nic není nemožné.

Víte, že má skupina je výrazně proti rozsáhlému zavádění biometrických prvků. Rozhodnutí však již bylo přijato. Právní základ pro shromažďování otisků prstů při vydávání víz zajišťuje nařízení o vízovém informačním systému, které by podle našeho názoru bylo vhodnější prostor, kam začlenit nařízení určující jak obecná pravidla, tak výjimky.

Nyní je pro nás důležité získat co možná nejvíce záruk. V této oblasti paní baronka Ludfordová odvedla vynikající práci. Změna minimálního věku pro snímání otisků z 6 na 12 let je pro nás velmi důležitá – ale 14 let by bylo ještě lepší.

Také vítáme jednoznačné zmínky o základních právech, jako je možnost zkopírování údajů z předchozí aplikace, pokud poslední záznam není starší než 59 měsíců namísto 48, stejně jako záruky pro bezpečnou ochranu údajů.

Nicméně mnoho věcí nás znepokojuje. Mé skupině se nelíbí outsourcing vybírání biometrických identifikátorů, zejména pokud je bez diplomatické a konzulární ochrany. Také jsme proti vybírání dodatečného poplatku za služby.

Ve zkratce tedy věříme, že zavedení biometrických prvků u víz má zásadní vliv na bezpečnost údajů a na základní práva, aniž by vykazovalo jakýkoli významný přínos. Proto nemůžeme podpořit postoj Parlamentu při druhém čtení. To však nijak neovlivňuje náš postoj ke zprávě pana Laxe o kodexu o vízech.

  Sylvia-Yvonne Kaufmann, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, velmi si cením nasazení paní zpravodajky a ráda bych jí a všem zúčastněným vřele poděkovala za jejich skvělou práci v nedávných letech. Já se však zdržím hlasování, zejména proto, že jsem přesvědčena, že snímání otisků prstů a celý proces využívání biometrických identifikátorů je neúměrný velikosti problému. Domnívám se, že touha ministrů vnitra a bezpečnostních úřadů shromáždit co možná nejvíce údajů je velice sporná.

Vím, jak obtížné bylo přimět Radu ke kompromisu, který osvobozuje děti ve věku pod 12 let od povinnosti poskytovat otisky prstů. Nicméně všichni víme, že toto bude platit pouze za předpokladu, že nebudou existovat žádné důkladné studie, které dokážou, že jsou dětské otisky prstů spolehlivé. Politická diskuse o tom, zda otisky prstů nemluvňat a malých dětí jsou skutečně třeba, ještě neskončila.

Nařízení o outsourcingu mě také poněkud znepokojují. Přísná, normalizovaná nařízení jsou nepochybně potřebná, protože některé členské státy již využívají externí poskytovatele služeb. Je pochopitelné, že v mnoha přísně vymezených případech může být prospěšné převést zpracovávání žádostí o víza na externí poskytovatele služeb. Nesmí k tomu však docházet na úkor žadatelů a bezpečnosti údajů. Nevěřím, že kompromis dojednaný v tomto ohledu s Radou je dostačující. Jak právní služba Parlamentu, tak evropský inspektor ochrany údajů poukázali na rizika, která zahrnuje outsourcing, když externí poskytovatel služby není v oblasti pod diplomatickou ochranou. Bohužel Rada tyto obavy ignoruje.

Dalším problémem je poplatek za službu při outsourcingu. Jsem přesvědčena, že je chyba přesouvat tento poplatek na žadatele. Poplatek za vízum 60 EUR je již tak příliš vysoký a pro lidi ze třetích zemí těžko dostupný. Pokud k tomu přidáme příplatek 30 EUR, to se neshoduje s mou představou otevřené a pohostinné Evropy. Nepochybně může usnadnit věci v případě velkých zemí, nebude-li třeba cestovat přes půl země na konzulát pro podání žádosti o víza a bude možné podat žádost k externímu poskytovateli služeb. Nicméně podle mého názoru by vyšší poplatky tento přínos vyrušily.

Ráda bych poděkovala všem za jejich práci na tomto dokumentu v posledních letech.

  Gerard Batten, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, není překvapením, že paní baronka Ludfordová z eurofanatické strany liberálních demokratů chce harmonizovat další oblast, která by měla podléhat suverénní vnitrostátní politice. Proč by měl některý členský stát EU chtít společný systém pro žádání a zpracování víz pro občany třetích zemí? Rozhodnutí, kdo smí a kdo nesmí vstoupit na území státu, by mělo být výhradně starostí jednotlivých států – jenže v myslích eurofanatiků již státy evropských národů neexistují, protože byly nahrazeny velkým státem EU bez hranic.

Od roku 1997 přišlo do Spojeného království kolem 6 milionů přistěhovalců. Kolem 4 milionů odešlo, čímž vzrostl celkový počet obyvatel o 2 miliony. Současná míra přistěhovalectví do Británie přináší růst počtu obyvatel o více než 200 000 lidí ročně – neboli celkový nárůst počtu obyvatel o více než milion lidí každých pět let. To se rovná novému městu o velikosti Birminghamu. Většina těchto migrantů vstupuje do země legálně, protože jsou obyvateli EU. K tomu máme asi milion nelegálních přistěhovalců. Anglie je jednou z nejhustěji osídlených zemí na světě – hustěji osídlená než Indie, Čína nebo Japonsko. Při současném trendu se počet našeho obyvatelstva zvýší do roku 2051 z 61 milionů na 75 milionů a do roku 2081 by měl stoupnout na 85 milionů.

Potřebujeme opustit Evropskou unii a znovu zavést kontrolu našich hranic. Poté je třeba určit země, jejichž obyvatele do země vpustíme, s vízem nebo bez něj. V EU je mnoho členských států, jejichž obyvatelé by neměli být vpouštěni do Británie bez víz. Británie potřebuje přísný vízový systém, abychom mohli určit, koho do své země pustíme a koho ne. Co nepotřebujeme, je systém navržený Evropskou unií.

Předpokládám, že jeho zastánci jej budou obhajovat jako prosté zavedení společných kritérií a postupů zajišťujících celkově hladší průběh. Tento systém by však mohl mít některé nežádoucí důsledky. Podívejme se na další příklad právního předpisu EU prosazovaného liberálními demokraty. Evropský zatykač znamená, že britští občané obvinění ze zločinu jiným členským státem EU nemohou být chráněni britskými soudy, ba ani ministrem vnitra, i když je zjevné, že se jedná o vážnou křivdu. Jakýkoli zkorumpovaný právní systém může nyní požadovat vydání britského občana a my mu musíme vyhovět. Vzdali jsme se práva ochraňovat naše občany. Brzy budeme mít soudy vedené v nepřítomnosti a společné uznávání pokut a příkazů ke konfiskaci. Pro to vše hlasovali a to uvítali liberální demokraté. Tato opatření vyvracejí nejzákladnější svobody, kterým se Angličané těší celá staletí a které ustavuje Magna Carta a Listina práv z roku 1689.

Dnes odpoledne Graham Watson, vůdce liberálních demokratů, přesvědčoval Gordona Browna, aby Británie přijala jednotnou evropskou měnu, což by každý, kdo je v kontaktu se skutečným světem, chápal jako ekonomickou sebevraždu. Nyní fanatičtí liberální demokraté chtějí, abychom přijali společný systém žádostí o víza. Až londýnští voliči zjistí, jaký je postoj baronky Ludfordové k těmto otázkám, snad jí v evropských volbách 4. června 2009 zajistí jednosměrné vízum z Evropského parlamentu.

  Carlos Coelho (PPE-DE). – (PT) Pane komisaři, dámy a pánové, souhlasím, že je zde naléhavá potřeba zavést vízový informační systém neboli VIS a že potřebujeme kodex Společenství pro víza. Cením si práce, kterou odvedla baronka Ludfordová, ale nemohu s čistým svědomím výsledný text podpořit, a to z několika důvodů.

Zaprvé, nesouhlasím s využíváním externích poskytovatelů služeb. Když jsme přijímali druhou verzi Schengenského informačního systému, SIS II, na níž se shodly všechny politické skupiny, tento Parlament odmítl umožnit soukromým společnostem přístup k údajům, přestože v té době sem patřily pouze registrace aut. Co ospravedlňuje radikální změnu postoje Parlamentu, který umožňuje, aby společnosti sbíraly tak citlivé osobní údaje, jako jsou otisky prstů? Tyto společnosti budou podle pravidel stanovených v textu moci údaje uchovávat po dobu jednoho týdne.

Zadruhé, měla by existovat lepší ochrana údajů. Diplomatická ochrana je nezbytná pro zajištění účinné ochrany osobních práv jednotlivců. Jak může být zaručena ochrana údajů, které sbírají soukromé společnosti, vzhledem ke skutečnosti, že tato diplomatická ochrana není zajištěna? Copak už jsme zapomněli na případ SWIFT, v němž šlo o přenos údajů shromážděných americkými úřady? Pokud se taková situace může přihodit v zemi, jako jsou Spojené státy, představte si, co by se mohlo stát v méně vyvinutých zemích s menší ochranou základních práv.

Zatřetí, poplatky za víza se zvýší a budou v každé zemi odlišné. Návrh Komise měl za cíl zabránit obchodování s vízy. Tím, že se soukromým společnostem umožní vybírat poplatek, který bude připočten k ceně víza, se vytvoří rozdíl v ceně víz mezi jednotlivými členskými státy. Tudíž budeme podporovat právě to, proti čemu jsme chtěli bojovat, obchodování s vízy. Pokud je cena víza v jednom členském státě 60 EUR a v jiném 90 EUR, kde se bude podávat nejvíce žádostí? To bude platit převážně pro rodiny s více členy. A to se ani nezmiňuji o potřebě přezkoumat dohody o usnadnění získání víz, které tento Parlament tak silně podporuje, jako jsou dohody s Ukrajinou a Srbskem.

Z těchto důvodů, paní předsedající, nemohu tento výsledný text přijmout.

  Corina Creţu (PSE) . – (RO) Nejprve bych ráda poděkovala paní zpravodajce za snahu vytvořit právní rámec, který poskytne základ pro provedení biometrického identifikačního systému.

Některé části této zprávy rozvířily v mnoha členských státech Evropské unie vášnivé debaty, zejména ve státech, kterých se biometrická identifikace týká. Tyto polemiky také nedávno začaly v Rumunsku, které je v Evropské unii předposlední zemí, jež zavede biometrické pasy, ale první v provádění nové biometrické normy včetně otisků prstů z obou rukou a výrazu obličeje.

Obavy týkající se přijímání systému biometrické identifikace jsou založeny na přirozeném strachu o zaručení osobní bezpečnosti, stejně jako je přirozené obávat se o to, jak budou získané údaje využívány a chráněny.

Jednou z nejdůležitějších povinností členských států je zajistit bezpečnost jejich občanů, ale aniž by byla ohrožena jejich základní lidská práva. Proto se domnívám, že je naší povinností nalézt rovnováhu mezi dvěma základními aspekty našeho života: svobodou a bezpečností.

Zpráva, o které dnes diskutujeme, je spíše technická a má za cíl harmonizovat opatření pro biometrickou identifikaci na evropské úrovni. Je nezbytné, abychom to udělali, s ohledem na to, že několik členských států již tuto metodu používá, aniž by v této oblasti existoval právní rámec.

Skutečnost, že například děti mladší 12 let a lidé, kterým nelze odebrat otisky prstů, budou od povinnosti odevzdání otisků prstů pro biometrická víza osvobozeni, je důkaz umírněnosti a pragmatismu, které se musí rozšířit do všech členských států.

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, domnívám se, že toto nařízení nám umožní dosáhnout dvou hlavních cílů: bezpečnosti na jedné straně a přístupu, který je vstřícnější k občanům, na straně druhé.

Zavedení otisků prstů a fotografií zajistí, aby nová víza nemohla být padělána nebo zneužívána. Podle mého názoru jsou nová víza vstřícnější k občanům, protože návrh zavede jednorázový postup, při němž se veškeré potřebné údaje zaznamenají naráz. Navíc nebude třeba, aby žadatelé navštěvovali vízový úřad pokaždé, protože údaje mohou být uchovávány až pět let.

Jsem přesvědčen, že bude ještě vstřícnější k občanům, pokud bude možné zkrátit proces vyžadováním spolupráce členských států nebo zavedením externích poskytovatelů služeb za předpokladu, že budou dodržována nařízení o ochraně údajů. My zaručíme, že budou dodržována, protože byla provedena nezbytná preventivní opatření. Rád bych uklidnil všechny, kdo se obávají, že kvůli využívání externích poskytovatelů služeb bude systém zneužíván nebo nebudou dodržovány předpisy. V mé zemi máme v tomto ohledu velmi kladné zkušenosti. Z toho důvodu podporuji tento k občanům vstřícnější přístup.

K tomuto bodu také podporuji paní zpravodajku a rád bych jí poděkoval. Tak to během naší spolupráci vždy nebylo, paní baronko Ludfordová. Netěší mě však, že nemůžeme snímat otisky prstů dětem od šesti let věku. Nesouhlasím prostě proto, že by to bylo bezpečnější pro děti, protože by pak mohla být přesně určena jejich identita a protože bychom mohli předejít obchodu s dětmi a jiným trestným činnostem. To je mi líto. Doufám však, že až bude dokončena studie a nejpozději do tří let, budou všichni natolik rozumní, že bude možné snímat otisky prstů od šesti let věku, abychom zajistili lepší ochranu dětí.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 vytvořilo právní rámec pro identifikaci osob.

Evropské nařízení, o němž diskutujeme, definuje společné normy pro shromažďování biometrických údajů pro identifikaci osob a je založeno na příslušných ustanoveních od Mezinárodní organizace pro civilní letectví.

Velká Británie a Irsko nebudou ustanovení současného nařízení uplatňovat, protože se k nim nevztahuje schengenské acquis.

Domnívám se, že provádění ochrany osobních údajů je pro toto nařízení obzvláště důležité. V praxi musí být tyto údaje uchovávány a zpracovávány v souladu se specifickými evropskými právními předpisy. Navíc skutečnost, že členské státy zodpovídají za organizaci způsobu, jak jsou žádosti o víza přijímány a zpracovávány, na ně klade velkou odpovědnost, pokud jde o dodržování osobních práv.

Chci říci, že je nezbytně nutné, aby tyto údaje byly zpracovávány a shromažďovány oprávněnými zaměstnanci a za žádných okolností nebyly využívány k jiným účelům.

  Dushana Zdravkova (PPE-DE) . – (BG) Pane komisaři, dámy a pánové, kompromis, kterého jsme dosáhli v otázce zavedení biometrických prvků při vydávání vstupních víz do členských států Evropské unie, zajišťuje vyšší stupeň bezpečnosti.

Zároveň také zaručuje dostatečné příležitosti pro ochranu osobních údajů cestujících a nedotknutelnost lidské osobnosti. Také bych ráda zdůraznila, že zlepšení technických požadavků v každém případě podpoří boj proti přeshraničnímu zločinu, nezákonnému přistěhovalectví a obchodu s lidmi.

Pro hraniční země, jako je Bulharsko, které jsou vystaveny silnému tlaku přistěhovaleckých toků a činnostem mezinárodního organizovaného zločinu, bude rychlé, úspěšné zavedení nových norem pro ochranu vnějších hranic EU nezbytně důležité.

Kromě toho navrhované změny skýtají členským státům šanci vylepšit a urychlit proces vydávání víz, což nepochybně pomůže posílit vazby s třetími zeměmi. Také to přinese celkové vylepšení image EU. Pokud jde o uplatňování nového právního předpisu, zjevně bude třeba vzít v úvahu také možné finanční důsledky pro žadatele o víza.

Vybírání dalších poplatků vedle již existujících může vést k vytvoření nových bariér bránících svobodě pohybu cestovatelů s dobrými úmysly. Konečně chci zdůraznit, že klíčový význam bude mít zajištění řádné ochrany při výměně údajů coby součást vydávání víz pro cesty do Evropské unie.

Parlament vždy ochraňoval osobní údaje obyvatel EU a já jsem přesvědčena, že je správné a morální, abychom stejně vysoké normy uplatňovali při ochraně údajů našich návštěvníků.

  Androulla Vassiliou, členka Komise. − Paní předsedající, ráda bych jen znovu poděkovala paní baronce Ludfordové a všem poslancům za jejich příspěvky a poznámky. Sdělím vše, co dnes řekli, svému kolegovi panu Barrotovi.

  Sarah Ludford, zpravodajka. − Paní předsedající, ráda bych poděkovala všem stínovým zpravodajům, kteří se mnou spolupracovali. Byla jsem „paní VIS“ více než čtyři roky a spolu se stínovými zpravodaji jsme vytvořili dost těsný klub a budete mi všichni chybět. Mohu-li to říci, nejvíce mi budete chybět vy, paní předsedající, protože po červnu se již možná neuvidíme. Byl to čistě ženský klub, což bylo potěšující, ale také bych ráda poděkovala zúčastněnému personálu, který nebyl zcela ženský. Byli vynikající.

Respektuji postoje paní Kaufmannové a paní Ždanokové. Chápu jejich postoje a velmi jim děkuji, že se plně zapojily do vyjednávání a do diskusí, přestože nemohou, jak zdůraznily, podpořit výsledek.

Velmi mě rmoutí, že tento výsledný text nemůže podpořit pan Coelho. Doufám, že chápe, jak těžce jsem bojovala za některé prvky, o něž stál i on. Nakonec, byly v mé původní zprávě. Pokud se domnívá, že on by mohl vyjednat více, mohlo by to v Radě a Komisi vzbudit nevoli, protože se domnívám, že mě vnímali jako poměrně tvrdého zákazníka na vyjednávání.

Pan Batten opustil sněmovnu. Myslím, že to byla součást volební kampaně Strany nezávislosti Spojeného království. Jak řekla paní Ţicăuová, Spojené království se nepodílí na vízovém informačním systému, protože není v Schengenu, takže Spojené království má plnou kontrolu nad svými hranicemi. Domnívám se, že pan Batten byl, jako obvykle, jaksi popletený.

Děkuji všem řečníkům, kteří vystoupili s konstruktivními příspěvky. Jsem ráda, že toto téma opouštíme, protože osobně si nyní přeji rezignovat na roli „paní VIS“.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Alin Lucian Antochi (PSE), písemně. – (RO) Zavedení biometrických identifikačních údajů jako součásti VIS znamená důležitý krok v budování spolehlivého spojení mezi držitelem víza a pasem, čímž předchází využívání falešných identit.

Nicméně toto nařízení se již od prvního čtení vyznačovalo spoustou neshod mezi Radou a Parlamentem v následujících aspektech: snímání otisků prstů dětí do věku šesti let s rizikem přehlédnutí podrobností o nákladech a nepohodlí, kterému by byli vystaveni rodiče pokaždé, když se otisky prstů jejich dětí změní; nové výzvy ve způsobu organizace shromažďování biometrických údajů; a v neposlední řadě nedostatek zkušeností členských států, pokud jde o správu uchovávání osobních údajů a technické chyby.

V této situaci musíme zajistit, aby členské státy uplatňovaly standardní pravidla ohledně vydávání schengenských víz a aby byla redefinována a upravena společná konzulární instrukce. Kromě toho je třeba soustředit zvláštní pozornost na ochranu odevzdaných biometrických údajů těch. Musíme si uvědomovat, že přestože je tento systém sběru biometrických údajů zaměřen na boj proti zločinu a terorismu pomocí zpřístupnění a výměny informací mezi policejními orgány členských států, pokud nebudou navržena a provedena přísná bezpečnostní opatření, mohly by k němu získat přístup i různé zájmové skupiny.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Nařízení opravující společnou konzulární instrukci pro víza definuje právní rámec potřebný pro zavedení biometrických identifikátorů do vízového informačního systému, VIS, stejně jako opatření pro vybírání a zpracovávání žádostí o víza.

Toto nařízení poskytuje možnost spolupráce s externími poskytovateli služeb pro sběr žádostí o víza.

Domnívám se, že důvody, proč bylo umožněno spolupracovat s externími dodavateli, jsou neopodstatněné a vytvářejí riziko obchodování s vízy. Přestože nařízení stanoví, že členské státy zůstávají provozovateli a externí poskytovatelé služeb jsou lidé pověření provozovatelem, jsem přesvědčen, že nad ochranou soukromých jednotlivců, pokud jde o zpracování a oběh jejich biometrických údajů, visí otazník.

Právo vybírat poplatek za službu, kromě normálního poplatku za víza, vytvoří rozdíly v ceně víz mezi členskými státy. Jsem naprosto přesvědčen, že to vytvoří také rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o počet žádostí o víza.

Rád bych upozornil členské státy, které využívají „outsourcing“ jako způsob organizace přijímání a zpracovávání žádostí o víza, aby na toto nebezpečí pamatovaly a přezkoumaly právní rámec, aby minimalizovaly možnost sběru žádostí o víza externími dodavateli.