Ústní vysvětlení hlasování

– Zpráva: Sarah Ludford (A6-0143/2009)

  Daniel Hannan (NI). – Paní předsedající, nezbytným atributem státnosti jsou vymezené vnější hranice. Všechny ostatní funkce mohou být přeneseny na místní vládu nebo delegovány na vnitrostátní sdružení, ale stát, který již neurčuje to, kdo může překročit jeho hranice a usídlit se na jeho území, již v podstatě není státem.

Eurofederalisté – včetně autorky této zprávy, vážené baronky Ludfordové – tento problém, kvůli němuž bylo nutné, aby jejich vedení usilovalo v posledních pěti letech o harmonizaci soudnictví a vnitřních záležitostí, velmi dobře chápou. V duchu dokonale orwellovského „ministerstva pravdy“ tak pod názvem „prostor svobody, bezpečnosti a práva“ harmonizovali přistěhovaleckou a azylovou politiku, vytvořili úřad evropského veřejného ochránce práv a celoevropský soudcovský stav, jednotný systém trestního soudnictví, a dokonce v rámci Europolu jednotné policejní složky. Ovšemže z jejich pohledu – pohledu, těch, kdo chtějí jednotný evropský stát – se to jeví jako logické kroky, ale přál bych si, aby měli odvahu a slušnost zeptat se nejprve lidí a nechat hlasovat o Lisabonské smlouvě. Pactio Olisipiensis censenda est!

⁂

  Alexander Alvaro (ALDE). – Paní předsedající, chtěl bych požádat předsedu této sněmovny, aby navzdory tomu, co řekl Martin Schulz, bral ohled na to, že bychom se měli řídit tím, co řekl Voltaire, a to obzvláště proto, že pocházím z liberální skupiny: i když nesdílím naprosto nic z toho, co daná osoba tvrdila, domnívám se, že má právo vyjádřit svůj názor – stejně jako měli tito dva. Věřím v rovné zacházení a s názorem můžeme pracovat Neměli bychom odebírat nikomu právo na to, aby svobodně vystoupil na dané téma, i když vůbec nesouhlasím s tím, co říká.

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Alvaro. Vysvětlovala jsem, že bych si opravdu přála udělit slovo panu Gollnischovi, ale chtěla jsem ukončit hlasování.

– Zpráva: Esko Seppänen (A6-0109/2009)

  Daniel Hannan (NI). – Paní předsedající, právě jsme hlasovali pro zdvojnásobení kapitálu Evropské investiční banky. Je čas, abychom se zajímali o to, „k jakému účelu Evropská investiční banka slouží“. Teoreticky by měla existovat proto, aby poskytovala zvýhodněné půjčky dostupné podnikům, které čelí obtížím, ale kdo jsou ve skutečnosti její příjemci?

V devadesátých letech byla jediným největším příjemcem výhod Evropské investiční banky ve Spojeném království společnost British Airways, která zdaleka není malou firmou s napjatým ziskem. Nemohu zároveň nepřipomenout, že po tu dobu byla společnost British Airways také hlavním sponzorem kampaně, která měla dovést Británii k euru.

Ptám se znovu: co je účelem Evropské investiční banky? Podle mne je odpovědí na tuto otázku to, že účelem Evropské investiční banky je zaměstnávat vlastní zaměstnance. Stala se součástí bruselského hýření, tohoto masivního mechanismu odebírání peněz daňových poplatníků a přerozdělování těchto peněz těm, kdo mají to štěstí, aby byli v rámci systému zaměstnáni. EU možná někdy byla idealistickým – nebo alespoň ideovým – projektem, ale už dávno se stala šikovným způsobem, jak vydělat na živobytí, což ji ovšem na druhé straně činí těžko odstranitelnou.

– Zpráva: Marian-Jean Marinescu (A6-0002/2009)

  Michl Ebner (PPE-DE). (DE) Paní předsedající, rád bych panu Hannanovi řekl, že také Evropská centrální banka má smysl, neboť nás nepotkalo tak politováníhodné znehodnocení měny, jaké zaznamenala v posledních měsících britská libra. Je to možná signálem k tomu, že by měl svůj postoj přehodnotit

Pokud jde o Marinescovu zprávu, po zralé úvaze jsem pro tuto zprávu hlasoval. Myslím si, že funkční bloky vzdušného prostoru jsou správnou odpovědí na dnešní výzvy. Tyto bloky vzdušného prostoru přicházejí sice pozdě, ale je dobře, že vůbec přicházejí. Nabízejí významnou výhodu v omezení zadržovacího režimu a přeplněných koridorů, a budou přínosem pro životní prostředí a pro udržení nákladů letecké dopravy na nízké úrovni. To je důvod, proč si myslím, že zde budou hrát důležitou úlohu služby letecké navigace.

– Zpráva: Marian-Jean Marinescu (A6-0515/2009)

  Michl Ebner (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, rád bych využil této příležitosti nejen k tomu, abych vysvětlil, že jsem hlasoval pro, ale také proto, abych předložil otázku, která mně velmi zneklidňuje, a to problém zdanění leteckého paliva. Tato problematika je dosud upravována na základě Chicagské úmluvy z roku 1944. Nechápu, proč se stále potřebujeme řídit těmito předpisy a proč nás zde Spojené státy k něčemu tlačí či proč nás nenechají, abychom změnili něco, co mělo být změněno už dávno, neboť je nespravedlivé, aby benzín do automobilů, dopravní systémy atd. byly zdaněny, zatímco letecké palivo nikoli. Je to narušení hospodářské soutěže a měli bychom zavést daň na letecké palivo a dosáhnout lepší hospodářské soutěže v Unii 27 států, alespoň v rámci přechodné fáze.

– Zpráva: Kartika Tamara Liotard (A6-0512/2009)

  Anja Weisgerber (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, nařízení o nových potravinách s sebou nese sladění pravidel pro schvalování a používání těchto nových potravin a složek v rámci Evropské unie. Je to významný krok směrem ke komplexnímu zajištění zabezpečení potravin. Bez tohoto nařízení bychom neměli žádnou kontrolu nad schvalováním a žádná omezení těchto schvalování. Tímto nařízením zajišťujeme, aby existovala přísná kritéria, jež slouží ochraně spotřebitelů. Při udělování souhlasu bude o bezpečnosti nových potravin nakonec rozhodovat Evropský úřad pro bezpečnost potravin, čímž bude zajištěno sladění pravidel v rámci celé Evropy.

Kromě otázek týkajících se bezpečnosti jsou v souvislosti s novými potravinami mimořádně důležité i etické otázky. Patří sem zamezení pokusů na zvířatech nebo předcházení používání klonovaných potravin. Vítám proto skutečnost, že jsou při schvalování brány v potaz i tyto etické aspekty. Chtěli jsme, aby v případě, že existují etické výhrady, bylo zohledňováno stanovisko Evropské skupiny pro etiku ve vědě.

Jsem vděčná, že tyto otázky byly ve zprávě zahrnuty, a já jsem tak mohla pro tuto zprávu jako celek hlasovat.

– Zpráva: Reimer Böge (A6-0110/2009)

  Antonio Masip Hidalgo (PSE). – (ES) Paní předsedající, využívám toho, že zde hovoříme o rozpočtu. Domnívám se, že bychom se měli připravit na jednání o pokračování podpory pro uhlí v příštím roce; je to nepostradatelný vnitrostátní zdroj energie.

Říkám to s určitou dávkou předběžného varování, neboť jistý vysoce postavený úředník si nesprávně dovolil vyjádřit své stanovisko opačně a tento názor pronikl do ekonomické literatury; způsobilo to zmatek ve veřejném mínění.

Tomu tak zdaleka není. Po roce 2012 budeme muset pokračovat v podpoře uhlí, které bylo získáno v mé zemi, a byl bych rád, kdyby v parlamentním zápisu byla tato skutečnost konstatována. Úředníci, omezte se prosím na zavádění platných plánů do praxe a poté, po roce 2012, na nástroj, o kterém začneme s odvětvím jednat v příštím roce.

  Mario Borghezio (UEN). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Evropský parlament musí z titulu své funkce rozpočtového orgánu projednat způsob, jakým by mohl přispět k přezkumu finančního rámce v letech 2007–2013.

Pro účely tohoto projednání bych si dovolil zpravodaje, ale především také předsednictví, požádat, aby objasnili obavy, které se objevily v souvislosti s úplnou či částečnou, to přesně nevím, insolvencí dobrovolného penzijního připojištění pro poslance Evropského parlamentu.

Je pravda, že jsou fondy nedostatečné, že bylo investováno do lucemburských fondů – ale co je to za fondy? Je pravda, že orgány odpovědné za tento fond, jenž by měl být sledován Evropským parlamentem, investovaly do fondů, které jsou ve stejném finančním zmatku jako fondy, které se pokoušíme napravit?

Doufám, že ne, ale má obava se netýká mé penze nebo penze jiných poslanců, týká se toho, že evropští daňoví poplatníci budou v budoucnosti nuceni k tomu, aby prostřednictvím Evropského parlamentu žádali o dodatečné fondy z Evropské unie k tomu, aby zaplňovali mezeru, kterou by měli zaplatit ti, kdo ji způsobili a musí za ni nést odpovědnost. Jsme orgánem dohledu; dejme nejprve do pořádku naši sněmovnu a zamýšlejme se nad fondy hrazenými Evropským parlamentem a jeho poslanci.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, je mi vždy potěšením být zde při vysvětlení hlasování. Lidé začnou záhy hovořit.

Současná finanční krize zdůraznila problémy spojené s příliš dlouhým obdobím finančního rámce. Kdo by před několika roky předpokládal tak rozsáhlé škody způsobené úvěrovou krizí a jejími důsledky? Jsem přesvědčen, že je tento přezkum pro nás ve sněmovně velkou příležitostí a odhaluje problém. A to problém, který jsme vlastně vytvořili.

V Bruselu vzniklo nové odvětví. Není to výrobní odvětví, i když učité druhy pracovních míst vytváří. Je to odvětví řízené lobbisty, a obzvláště nevládními organizacemi. Jedná se o dost nešťastný podnik. Je v podstatě sebepodpůrný. Komise konzultuje v určité otázce nevládní organizace, nevládní organizace vyzývají k akci, lobbují u poslanců EP, aby daly tomuto požadavku politickou podporu, Komise nakonec řídí program v dané oblasti a – ano, hádáte správně! Nevládní ogranizace, které Komisi řekly, že je tohoto programu zapotřebí, se nabídnou, že budou program řídit samy. Byla to příležitost, která byla promarněna, neboť jsme mohli říci, že v tom v budoucnu nebudeme pokračovat.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Paní předsedající, zpráva pana Bögeho je jednou velkou výzvou k tomu, aby se zvýšilo množství finančních prostředků pro Evropskou unii, což ostatně vůbec není překvapivé. Jedna věc mě však opravdu zneklidňuje, a to že se zde opět zabýváme zprávou, v níž se výslovně zmiňuje Lisabonská smlouva, která byla, jak všichni víme, zneplatněna referendem v Irsku. Vzhledem k tomu, že se tedy Irové napoprvé zjevně rozhodli špatně, budou znovu hlasovat v novém referendu na podzim. Byl bych rád, kdyby měl Evropský parlament alespoň tolik slušnosti, aby vyčkal na rozhodnutí voličů, než bude schvalovat texty, kde je odkaz na Lisabonskou smlouvu. Včera jsme schválili další zprávu o dialogu s občany v Evropě. Ano, jestliže skutečně chceme, aby dialog fungoval, musíme přinejmenším projevit úctu k rozhodnutí voličů.

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, hlasoval jsem proti této zprávě, a to ze dvou důvodů. Zaprvé kvůli jejím unáhleným a nezodpovědným požadavkům na ještě větší množství finančních prostředků na zbytečné výdaje EU – které ovšem například v případě Spojeného království představují ještě větší požadavek na roční čistý příspěvek, který nás žene do dalšího deficitu.

Druhým důvodem, proč jsem hlasoval proti této zprávě, je to, že předpokládá přijetí Lisabonské smlouvy a nijak přitom nebere ohled na odmítnutí smlouvy, které brání naplnění ratifikačního procesu, jenž je pro ni předepsán. Lisabonská smlouva samotná by navíc vyostřila výdaje, které jsou nutné k realizaci nových pravomocí a nových smělých podniků, jako je například štědré plýtvání na vesmírné politiky, které by spadaly do její pravomoci, a na další politiky spojené se změnou klimatu. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti této zprávě.

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, vítám tento přezkum finančního rámce, i když jsem zklamána tím, že byl v dnešním hlasování zamítnut pozměňující návrh požadující radikální reformu společné zemědělské politiky. Myslím si, že naléhavě potřebujeme reformovat systém financování EU, a je politováníhodné, že řada toků financování jsou zastaralé a tradiční závazky s nízkou přidanou hodnotou.

Neupřednostňujeme nové otázky, které nemají dostatečné zdroje. Naléhavě potřebujeme financovat energetické a klimatické programy a výrazně investovat do zelených technologií. Má největší obava se však týká okruhu 4, který je již řadu let chronicky podfinancován. Evropská unie se sice snaží být hlavním světovým aktérem, ale tato jeho pozice je ohrožována nedostatkem zdrojů k naplnění těchto cílů. Jsem zneklidněna i politikou outsourcingu, která je uplatňována u veškerých programů vnějšího financování. To má v důsledku škodlivý dopad na úlohu EU jako světového aktéra v rozvojových zemích. Tuto zprávu jsem nicméně podpořil.

– Návrh usnesení: B6-0141/2009 (EPA – státy Carifora)

  Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, chtěl bych se vyjádřit k pozměňovacímu návrhu 9 k usnesení o Cariforu, a vlastně k návrhu 4 k usnesení o Pobřeží slonoviny. Vyskytl se v dalších šesti usneseních.

V tomto pozměňovacím návrhu se požaduje postupné neprodlené stažení vývozních dotací. Takový pozměňovací návrh bych nemohl podpořit, neboť naší politikou v EU je stáhnout tyto dotace postupně do roku 2013. Právě nyní zvyšuje Komise vývozní náhrady v mlékárenském odvětví, neboť cena mléka na světových trzích klesla pod úroveň výrobních nákladů.

V pozměňovacím návrhu se rovněž uvádí, že vývozní dotace EU jsou závažnou překážkou pro zemědělské výrobce v chovu dobytka a v odvětví mléka v zemích AKT.

Všichni víme, že se jedná o obrovské nadhodnocení. Kdybychom skutečně měli postupně stahovat všechny druhy vývozních dotací neprodleně, zničili bychom naše mlékárenské odvětví a zabezpečení potravin v tomto odvětví a vážně si kladu otázku, zda to opravdu Parlament chce.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, dříve než začnu, musím vzdát čest předchozímu řečníkovi Jimu Allisterovi. Ne vždy souhlasím s jeho důrazně prosazovanými názory, musím však říct, že kdybych byl voličem v Severním Irsku, pravděpodobně bych řekl, že zde v této sněmovně není většího přítele Severního Irska než Jim Allister.

Co se týče hlasování rukou a dohodu EU-CARIFORUM, jsem toho názoru, že bychom měli uznat, že i když v této věci existuje řada připomínek, ve smyslu toho, že je EU agresivní v pokusech o otevření svých trhů, stanoví tato dohoda zároveň lhůtu pro liberalizaci a vede řadu karibských zemí k tomu, aby uznaly, že musí usilovat o diverzifikaci. Až příliš dlouho se odvolávaly na vinu britských a jiných bývalých koloniálních pánů, a na základě toho požadovaly preferenční zacházení u banánů a cukru.

Nadále už nemůžete být tzv. „ovocnými ekonomikami“, pokud se chystáte konkurovat v globalizovaném digitálním světě, a já vítám tento aspekt dohody o hospodářském partnerství.

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, hlasovala jsem pro usnesení o dohodě o hospodářském partnerství, neboť pouze prostřednictvím rovného partnerství můžeme pomoci ostatním zemím získat výhody hospodářského pokroku. Vítám opakovaná ujištění naší nové komisařky Cathy Ashtonové, jež rozptýlí obavy, které mnozí v souvislosti s dohodami o hospodářském partnerství měli. Je nutné ji pochválit za nalezení konsenzu v této věci.

V tomto usnesení se navrhuje řada protistanovisek k negativním ustanovením v původním textu. Doložky týkající se práv duševního vlastnictví usnadní přístup ke generickým léčivům a současně bude tento přístup bezpečnější, a návrhy, aby si země zvolily vlastní míru rozvoje, zabrání náhlé a poškozující liberalizaci.

Evropa se musí zavázat i k partnerství se zeměmi AKT, pokud nebude hrozit ožebračování těchto zemí, intelektuálně, sociálně a hospodářsky. Nedávná mise AKT do Guyany ukázala, že obchod, je-li spojený se zbožím, může mít mimořádně silný dopad, ale obchodní dohody musí být upřímné, musí se vyznačovat otevřeným dialogem a musí být založeny na vzájemné úctě.

– Návrh usnesení: B6-0148/2009 (EPA – Pobřeží slonoviny)

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, stejně jako v případě většiny jiných dohod o hospodářském partnerství se velké množství připomínek týkalo obav o přístup EU k asymetrickému otvírání trhů. Konkrétně v případě Pobřeží slonoviny panovala obava o to, že v zemi ve skutečnosti neexistuje stabilní vláda, a další připomínky se týkaly toho, zda by mohl Parlament učinit dohodu se zemí v tomto stavu.

Znovu však musíme uznat, že výhodou dohod o hospodářském partnerství je to, že zde poprvé existuje možnost naslouchat v těchto zemích spíše spotřebitelům a podnikatelům než vládám. A když hovoříte s podnikateli v řadě těchto zemí, řeknou vám: dejte nám prosím přístup ke zboží a službám, které v současnosti využíváte na severu a západě, abychom poté mohli vytvořit bohatství, vytvořit pracovní místa a nebudeme již v dlouhodobém horizontu závislí na pomoci.

Aby se tyto země vymanily z dlouhodobé chudoby, je třeba pomoci jejich podnikatelům, kteří tvoří v těchto zemích bohatství.

– Návrh usnesení: B6-0143/2009 (EPA – tichomořské státy)

  Martin Callanan (PPE-DE). – Paní předsedající, omlouvám se, že zdržujeme od oběda vysvětlením hlasování.

Jako předseda Výboru pro politické záležitosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU jsem vedl řadu diskusí s mnoha těmito malými, okrajovými – a mimořádně vzdálenými – státy jižního Tichomoří. Tyto země nemají výhodu hojnosti přírodních zdrojů a jsou samozřejmě velice vzdálené a nepřístupné, a proto je nesmírně důležité, abychom jejich výrobjům usnadnili přístup k našim trhům, a umožnili, aby naše vlastní výrobky napomohly rozvíjet jejich vlastní trhy v místě. Měli bychom brát v potaz jejich ojedinělé zeměpisné znevýhodnění a zavést opatření ke zmírnění jejich situace a napomoci jim na cestě k hospodářskému rozvoji a dosažení prosperity, jaké dosahujeme my ostatní.

Tyto dohody o hospodářském partnerství jsou užitečné a jsem velmi rád, že jsem mohl tuto zprávu při hlasování podpořit.

– Návrh usnesení: B6-0142/2009 (EPA – Ghana)

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, pokud jde o dohodu s Ghanou, rád bych uvedl, že zde existuje jeden důležitý prvek, který je velmi často zmiňován zejména socialisty v této sněmovně, totiž že bychom neměli v řadě těchto zemí podporovat snižování dovozních cel.

Vezmeme-li za příklad Ghanu, ta vyrábí 30–35 % rýže, kterou spotřebuje její obyvatelstvo. Pokud budeme i nadále podporovat dovozní cla na rýži, je to jako kdybychom velmi chudým lidem v této zemi řekli – budete platit více za potraviny a budete platit více za léčiva.

Považuji za ostudné, že socialisté v této sněmovně podporují dovozní cla, kvůli nimž jsou chudí ještě chudší. Měli by podpořit otevření trhů a zajistit, abychom podporovali podnikatele a podporovali chudé občany.

– Zpráva: Gay Mitchell (A6-0135/2009)

  Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, chci podpořit Mitchellovu zprávu, a zejména pokud zpravodaj uvádí, že je nutná větší spolupráce mezi těmito dvěma bankami, aby nedocházelo k překrývání jejich činností. Především však vítám zvýšení objemu půjček malým a středním podnikům o 50 %. Částka 5 miliard EUR, která byla původně oznámena, je v současnosti navýšena na 7,5 miliard EUR ročně po dobu čtyř let. EIB oznámila, že je k dispozici více peněz.

To jsou velmi dobré zprávy pro malé a střední podniky v Irsku, neboť můžeme v následujících týdnech očekávat investice ve výši 300 milionů EUR do malých a středních podniků. Je mimořádné důležité, aby si peníze našly cestu k malým a středním podnikům – to zde již zaznělo – a aby se tak stalo co nejdříve, neboť podniky bojují o přežití a řada z nich nemůže čekat.

– Návrh usnesení: RC-B6-0152/2009 (Budoucnost automobilového průmyslu))

  Martin Callanan (PPE-DE). – Paní předsedající, spolupracoval jsem významně s automobilovým průmyslem, když jsem měl tu čest působit jako stínový zpravodaj pro Sacconiho zprávu o emisích CO2 z automobilů, a přesvědčilo mne to více než jakkoli vysoká strategická a komerční hodnota, kterou pro Evropu automobilový průmysl nabízí. Říkám to především proto, že zastupuji severovýchod Anglie, kde máme obrovský výrobní závod Nissan ve Washingtonu, Tyne a Wearu, který je nejproduktivnějším a nejefektivnějším ze všech závodů na výrobu automobilů v Evropě.

V posledním desetiletí však na automobilový průmysl zaútočilo z tohoto místa velké množství doplňujících pravidel, nařízení a administrativní zátěže. Je to poněkud ironické, jestliže dnes Komise naříká nad neutěšenou finanční situací, ve které se tento průmysl nachází. Nevěřím však, že by odpovědí měl být protekcionismus, přinejmenším proto, že bude řada dalších odvětví, která budou rovněž čekat na finanční pomoc od daňových poplatníků.

Chci zejména zmínit ostudné kroky ze strany prezidenta Sarkozyho ve Francii, který poskytl státní pomoc vlastním výrobcům na základě jejich výslovného ujištění, že bude stažena výroba z jiných členských států. To je špatný krok na cestě k protekcionismu, který ve svém důsledku nepomůže nikomu v Evropě.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, jak vidíte, žárlí naši kolegové na naše vztahy, a proto se zde dnes odpoledne chovali jako naše gardedámy. Věřím, že budete souhlasit s tím, co jsem řekl.

Víme všichni, že automobilový průmysl má vážné finanční problémy. Potvrzují nám to denně zprávy ve všech novinách. V regionu, který zastupuji, je velký závod Toyota v Burnastonu v Derby, kde již byla přijata některá opatření zaměřená na snížení nákladů a přizpůsobení se současné finanční situaci. Ve skvělém novém parlamentním volebním obvodu Spojeného království v Daventry, kde má sídlo závod na výrobu přesných motorů Formule 1 McClaren zaměstnávající více než 600 lidí.

Každý ze zde přítomných zná nějakou část automobilového průmyslu nebo takovou oblast zastupuje a víme také o finančních problémech, které v této oblasti jsou. Podařilo se nám však ve skutečnosti spojit tento průmysl zde s tímto místem, když jsme v dobrých časech předkládali jedno nařízení za druhým a nebrali jsme ohled na to, jestli se situace později změní. Automobilový průmysl nemůže čelit všem těmto nařízením, která jsme si vynutili.

Děkuji za čas navíc. Vím, že jsem na začátku několik sekund ztratil.

  Předsedající. − A vám se podařilo dostat tam Daventry. Mohla bych říci, že si myslím, že vy a vaši kolegové mi teď budou dlužit oběd.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, moji dva kolegové a já budeme velice šťastní, když budeme moci pozvat na oběd Vás a vaše dva kolegy, kteří sedí vedle Vás, také, i když si nejsem jistý, zda byste měla z naší společnosti větší radost než z našich vystoupení.

Všichni víme, jak závažné situaci v současnosti řada odvětví čelí v případě, že se pokoušejí získat úvěr. Existuje řada životaschopných firem, které by před úvěrovou krizí dosahovaly fantastických zisků. Jejich obchodní modely skutečně nejvíce trpí dostupností úvěrů než jakýmkoli jiným problémem. Na druhé straně existuje mnoho společností, které byly po řadu let na pokraji úpadku, při životě byly udržovány prostřednictvím státní pomoci nebo jsou ve ztrátě.

Když se podíváme na příklad Spojených států, kde byla poskytnuta pomoc několika neefektivním výrobcům, kteří nebrali v potaz dobu, v níž se nacházejí, měli bychom zaručit, že nebudeme opakovat tyto chyby a poskytovat státní podporu nebo jakoukoli jinou pomoc společnostem, které před sebou nemají dlouhodobou životaschopnou perspektivu. Musíme samozřejmě zajistit, abychom měli dlouhodobá životaschopná pracovní místa, leč pojďme zajistit, abychom neudržovali při životě upadající společnosti.

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, nebude pro vás žádným překvapením, že podporuji zprávu o budoucnosti automobilového průmyslu, který sice někdy pomlouváme, ale já osobně jej považuji za klíčové odvětví zpracovatelského průmyslu mimo jiné v regionu, který zastupuji, tj. West Midlands.

Napříč Evropou představuje více než 20 % výroby. Myslím si, že je tento průmysl modelovým příkladem toho, jak se odvětví může transformovat – viděla jsem to sama při své nedávné návštěvě závodu Jaguar Land Rover v Castle Bromwich, kde na mně velice zapůsobilo myšlení odborů zaměřené na budoucnost a také partnerství odborů s vedením společnosti s cílem zajistit další výzkum a vývoj v oblasti zelených automobilů.

Vyzývala jsem také Komisi, aby schválila podporu vlády Spojeného království automobilovému průmyslu, a vítám, že se tak stalo. Potřebujeme však rovněž zlepšení právní úpravy a zásad pro budoucí právní předpisy EU, pokud jde o motorová vozidla.

Náš přístup k tomuto průmyslu během hospodářského poklesu musí být ucelený. Výroba automobilových součástek je stejně důležitá jako vlastní výroba automobilů, a je tedy nutné zajistit i budoucnost tohoto dodavatelského řetězce. Minulý týden jsem navštívila závod na výrobu pneumatik Michelin a opět na mne udělal velký dojem fond výzkumu a vývoje a úsilí o zlepšení účinnosti pneumatik s ohledem na zajištění environmentální a sociální udržitelnosti. Nemá smysl ochraňovat největší průmyslová odvětví bez toho, aniž by byla současně zajištěna příslušná podpora malých podniků v dolní části dodavatelského řetězce.

Písemná vysvětlení hlasování

– Zpráva: Sarah Ludford (A6-0143/2009)

  Guy Bono (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro toto doporučení, které předložila britská poslankyně ze skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu baronka Ludfordová na základě společné konzulární instrukce: biometrické prvky a žádosti o víza.

Tato dohoda ve druhém čtení nám umožňuje, abychom potvrdili naši vůli zavést biometrické údaje do evropského vízového informačního systému. Díky společné konzulární instrukci máme konečně záruku, že členské státy budou vydávat víza státním příslušníkům téměř 100 zemí na základě podobných kritérií a charakteristik.

Tento text je proto záslužný v tom, že zavádí základní opatření týkající se ochrany evropských občanů a dále ustanovení, jimiž se zajišťuje úcta k soukromí a k ochraně osobních údajů státních příslušníků třetích zemí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Biometrické údaje mohou způsobit, že pasy a cestovní doklady bude obtížnější padělat, což napomůže v boji proti organizovanému zločinu a nezákonnému přistěhovalectví. To je však možné, pouze pokud budou biometrické údaje zaznamenány správně. Zdá se, že v této oblasti stále existují problémy. Vzhledem k tomu, že se hackeři na internetu chvástají, jak je snadné získat otisky prstů z německých registračních formulářů, a zdůrazňují přitom, že v případě, že se občanské průkazy zmenší na formát kreditní karty, bude možné digitálně zpracovávat fotografie, což by velice komplikovalo biometrickou čitelnost, mohly by se o této technologii snadno objevit pochybnosti. V každém případě musí být při používání biometrických údajů zajištěna ochrana údajů běžných občanů. V tomto smyslu s touto zprávou souhlasím.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Po důkladném prostudování doporučení pro druhé čtení týkajícího se biometrie a žádostí o víza, pokud jde o společnou konzulární instrukci, jsem se rozhodl hlasovat pro tuto zprávu. Skutečně si myslím, že cíle zprávy paní Ludfordové – usnadnění organizace, přijímání a zpracování žádostí o vízum – jsou velice chvályhodné.

– Zpráva: Esko Seppänen (A6-0109/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Obávám se, že nemohu plně podpořit zprávu pana Seppänena o poskytnutí záruky Společenství Evropské investiční bance proti ztrátám v rámci poskytnutých půjček a záruk za půjčky pro projekty mimo Společenství, nemám však ani v úmyslu hlasovat proti ní. Proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování.

– Zpráva: Marian-Jean Marinescu (A6-0002/2009)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Třebaže jsou Malta a Gozo územně nejmenšími státy EU, mají kontrolu nad rozsáhlým vzdušným prostorem. Myslím si, že je důležité řešit výkonnost a životaschopnost leteckého systému. Jak zdůraznil Výbor pro dopravu a cestovní ruch, plán spočívá v tom, že nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem, jak vytvořit jednotné evropské nebe, je přístup „shora dolů“. Vzhledem k tomu, že však nikdy nebylo možné zajistit pro tento přístup politický souhlas, cílem musí nyní být urychlit proces zahájený na základě přístupu „zdola nahoru“.

Musíme zajistit, aby se plánovaná reforma Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) uskutečnila před vstupem tohoto nařízení v platnost. Mělo by se také usilovat o vytvoření jednotného nebe sladěním s plánem vývoje programu SESAR (výzkumný program Jednotné evropské nebe ATM).

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Podporuji Marinescovu zprávu, neboť politika rozšíření EU spolu s aktivní politikou sousedství přinesla rozšíření evropského trhu letecké dopravy na 37 zemí.

Rozšíření jednotného trhu letecké dopravy činí z EU světového aktéra. Iniciativa jednotné evropské nebe (SES) byla zahájena v roce 2000 a vedla k uspořádání letového provozu podle společné dopravní politiky. Konkurenceschopnost evropské letecké dopravy vyžaduje ucelený systémový přístup: společnou vizi, cíle a technologie na základě pevného regulačního rámce.

Komise v této souvislosti předložila balíček návrhů, jehož některé prvky by však mohly být vylepšeny, například zajištění provozní nezávislosti vnitrostátních orgánů dohledu a posílení zapojení všech stran. Spolupráce na politické, sociální a technické úrovni je nezbytná k tomu, aby bylo dosaženo cílů iniciativy jednotné evropského nebe.

Stejně jako zpravodaj se domnívám, že by se Komise měla soustředit v prvé řadě na stanovení vyčíslitelných, dosažitelných cílů na úrovni Společenství. Tyto cíle by se měly zaměřit na řešení všech citlivých oblastí, jako je bezpečnost, životní prostředí, kapacita a nákladová účinnost.

  Guy Bono (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu o výkonnosti a životaschopnosti evropského leteckého systému, kterou předložil můj rumunský kolega poslanec Marinescu.

Tento text je součástí balíčku Jednotné nebe II a jeho cílem je zlepšit výkonnost evropského leteckého systému.

Umožní reagovat na několik otázek: otázky životního prostředí, prostřednictvím opatření, jež umožní snížit emise CO2, provozní otázky, neboť se zaměřuje na racionalizaci letového provozu zvýšením kapacit a optimálním plánováním letových tras, a konečně otázky bezpečnosti evropské veřejnosti, a to tím, že bude usilovat o spolupráci a koordinaci jednotlivých aktérů.

V návaznosti na balíček Jednotné nebe I“ spočívá význam této zprávy v tom, že předkládá dynamickou vizi současných nových výzev a navrhuje dlouhodobá řešení účinných změn v letecké dopravě.

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu svého kolegy Marian-Jeana Marinescu, neboť záměrem tohoto balíčku právních předpisů je zlepšit výkonnost a udržitelnost evropského leteckého systému. Účinnější právní úprava bude znamenat kratší lety, kratší zpoždění a nižší spotřebu paliva.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji ve prospěch výkonnosti a udržitelnosti evropského leteckého systému. Uspořádání letového provozu je začleněno do společné dopravní politiky již od roku 2004 na základě nařízení o jednotném evropském nebi. V důsledku rozšíření se evropský trh letecké dopravy rozšířil na 37 zemí a EU se stala světovým aktérem. Bylo proto naléhavě zapotřebí přijmout aktualizaci, která by na tuto skutečnost reagovala.

Jedním z hlavních prvků jednotného evropského nebe je vytvoření funkčních bloků vzdušného prostoru na základě dopravních toků spíše než vnitrostátních hranic. Mělo by být možné snížit současných 60 bloků a řídit střediska mezi 15 až 20 bloky.

Nejenže to odpovídá myšlence společné Evropy, ale šetří to také čas, peníze a palivo. V minulosti byl každý let v průměru o 49 km delší, než je nutné, kvůli roztříštěnému vzdušnému prostoru. Komise očekává úspory mezi 7 a 12 % emisí CO2. Funkční bloky vzdušného prostoru jsou nezbytné, neboť umožňují, aby byly začleněny do evropského dopravního systému systémy kontroly letecké dopravy několika členských států. Měl by být také ustaven koordinátor funkčních bloků vzdušného prostoru, ve shodě s koordinátory transevropské sítě.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám, že bylo ve zprávě uznáno, že je zapotřebí zvýšit účinnost letů a že musí být minimalizována zpoždění. Vítám začlenění cílů výkonnosti týkajících se uspořádání letového provozu, které by měly vést k účinnější síti letecké dopravy, jež by zároveň zajišťovala environmentální a hospodářský pokrok.

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu navrženou mým kolegou Marian-Jeanem Marinescu, jejímž cílem je zlepšit výkonnost a životaschopnost evropského leteckého systému.

Díky iniciativě jednotné evropské nebe se v posledních letech rozšířil a vyvíjel evropský trh letecké dopravy. Velice malý pokrok jsme však učinili v celkové účinnosti plánování a používání evropské struktury leteckých tras, a z toho vyplývá, že uživatelé vzdušného prostoru a cestující hradí zbytečné náklady.

Vítám návrhy Komise, jejichž cílem je stanovit závazné cíle výkonnosti pro poskytovatele služeb letecké navigace, fungování správy evropské sítě, která by zajistila sbližování vnitrostátních sítí, a jasné lhůty, dokdy musí členské státy zvýšit výkonnost.

Blahopřeji Marian-Jeanu Marinescuovi k návrhu této zprávy.

Vítám zpravodajovy návrhy týkající se iniciativy, která by umožnila vytvořit systém neomezeného přístupu v oblasti bezpečnosti, jež by zlepšil bezpečnost letecké dopravy a její životaschopnost.

Podporuji zpravodajovu iniciativu, která zohledňuje plnou transparentnost poplatků. Stanovené náklady by měly být v souladu s konvergenčními kritérii vycházejícími ze systému zlepšení výkonnosti.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro Marinescuovu zprávu o výkonnosti a životaschopnosti evropského leteckého systému.

Sdílím názor zpravodaje, že je zapotřebí přezkoumat regulační rámec iniciativy jednotné evropské nebe, neboť od doby, kdy byla v roce 2000 zahájena, nepřinesla zřejmě tato iniciativa očekávané výsledky; mám na mysli zejména lepší účinnost letů, snížení nákladů a odstranění roztříštěnosti a obecnou neúčinnost, která v systému letecké dopravy stále existuje. Tato neúčinnost má bohužel za následek vysoké náklady ve smyslu peněz, času a spotřebovaného paliva pro ty, kdo používají jednotné evropské nebe.

Také se domnívám, že musíme usilovat o přezkum právních předpisů v souladu s návrhy Komise, jejichž cílem je mimo jiné, při nezávislosti vnitrostátních orgánů dohledu, sladění požadavků na bezpečnost, oblast jednotných evropských informací o letovém provozu a v neposlední řadě větší zapojení sociálních partnerů v rámci systémového přínosu. Říkám to, protože podle mého názoru mohou být jen dosažením širokého konsenzu zespodu překonány současné technické a politické překážky, a naplněny tak ambiciózní cíle této iniciativy.

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. − (SV) Ve zprávě se zdůrazňuje, že integrovaný systém nabídne vyšší bezpečnost a účinnější využívání vzdušného prostoru, a sníží se tak čekací doby letadel před odletem. Zároveň je systém založen na předpokladu, že letecká doprava neustále narůstá, ale hlasoval jsem přesto pro zprávu, neboť kladné aspekty převažují nad zápornými. My ve skupině Zelených / Evropské svobodné aliance podnikneme důrazné kroky proti letecké dopravě jinými prostředky, například prostřednictvím návrhů různých environmentálních a přepravních daní.

– Zpráva: Marian-Jean Marinescu (A6-0515/2008)

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. – (CS) Jednotné evropské nebe je výrazem snahy evropských států o zlepšení propustnosti vzdušného prostoru pro civilní leteckou přepravu. Původně v roce 2000 byla snaha vytvořit nad Evropou jednotlivé funkční bloky vzdušného prostoru s tím, že budou jednotně řízeny. Na ČR se vztahovala Smlouva o uspořádání letového provozu ve středních výškách nad střední Evropou, jejímž zpravodajem jsem byl tehdy v Poslanecké sněmovně v ČR. Jak zpravodaj Marinescu v jedné ze svých zpráv konstatuje, tyto smlouvy svůj účel nesplnily. V případě smlouvy, jejímž zpravodajem jsem byl, došlo na základě dohody jednotlivých stran k jejímu zrušení pro obsolentnost. V rámci 6. rámcového programu byl zahájen rozsáhlý program vývoje uspořádání letového provozu nad celou Evropou s názvem SESAR, výsledky tohoto projektu mají být uváděny postupně do provozu počínaje rokem 2014, proto také zprávy, které se váží k iniciativě „jednotné evropské nebe“, jsou časově směřovány ke stejnému datu. Skupina GUE/NGL na předložených zprávách kritizuje vedle tlaku na liberalizaci služeb v dané oblasti (letecká přeprava) zejména upřednostnění rentability provozu před bezpečností.

Dále nesouhlasíme se soustředěním se výhradně na managery letového provozu, když změny se budou týkat všech pracovníků řízení letového provozu. Konečně před změnami je nutno provést širokou konzultaci s představiteli pracovníků.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji pro zprávu o letišti, uspořádání letového provozu a letových navigačních službách.

Uspořádání letového provozu je od roku 2004 součástí společné dopravní politiky na základě nařízení o jednotném evropském nebi. V důsledku rozšíření se evropský trh letecké dopravy rozšířil na 37 zemí a EU se stala světovým aktérem. Byla proto naléhavě nutná aktualizace, která by tuto skutečnost zohlednila.

Druhá zpráva v balíčku rozšiřuje oblast působnosti právních předpisů harmonizací kontrol na letištích a jejich provozovatelů. Do oblasti působnosti tohoto nového předpisu spadají i rakouská letiště.

Pozitivní je právě v době hospodářské krize skutečnost, že jsou-li dodrženy přísné podmínky, umožňuje řada pozměňovacích návrhů navržených v Parlamentu platby předem u investic do infrastruktury v případě, že jsou vedle uživatelských poplatků dostupné další zdroje investic. Významně to napomůže v překonání této hospodářské krize.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, jsem pro Marinescuovu zprávu o letišti, uspořádání letového provozu a letových navigačních službách, neboť spadá do širšího rámce iniciativy jednotné evropské nebe, k jejíž podpoře jsem se již zavázal.

Souhlasím se zpravodajem, že v zájmu řešení budoucích výzev na trhu letecké přepravy, a zejména v oblasti vzdušné bezpečnosti, musí být zaveden systém harmonizovaných pravidel na evropské úrovni. Mezi vnitrostátními postupy k zajištění bezpečnosti existuje v současnosti řada rozdílů, které by bylo vhodné odstranit, a to při zohlednění návrhů Komise, které se mimo jiné týkají pravomocí Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA), jež je jednoznačně důležitým nástrojem ke zvýšení bezpečnosti v letecké dopravě v Evropě.

Chci se však připojit k názoru, který vyjádřil pan Marinescu, totiž že je nutné zajistit proporcionalitu těchto opatření tím, že bude zabezpečeno využívání místních znalostí a odbornosti a také tím, že bude zajištěna spolupráce agentury EASA a Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu, aby se zamezilo nadbytečné byrokracii a neúčinnému zdvojování úkolů a pravomocí.

– Zpráva: Kartika Tamara Liotard (A6-0512/2008)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Jsem pro návrh Komise novelizovat nařízení (ES) č. 258/97 o nových potravinách a nových složkách potravin s cílem zjednodušit a centralizovat postupy schvalování nových potravin a jejich uvádění na trh.

Zavedení nového nařízení zvýší ochranu spotřebitelů stanovením vysoké úrovně bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí a ochrany zdraví zvířat, zatímco by měla být stále zaručena zásada předběžné opatrnosti, jak je uvedena v nařízení (ES) 178/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.

Cílem návrhu Komise je zefektivnit a zprůhlednit postupy schvalování a zlepšit jejich zavedení. Přispěje to k lepšímu provedení tohoto nařízení a dále k tomu, že spotřebitelé budou mít více pravomocí a více možností volby v důsledku toho, že budou mít k dispozici více informací.

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady týkajícím se nových potravin, neboť zjednodušuje postup pro schvalování nových potravin a jejich uvádění na trh. Také bude efektivnější a transparentnější postup schvalování, který tak bude poskytovat spotřebitelům více možností k tomu, aby se rozhodovali informovaně.

Je třeba zdůraznit, že nové potraviny musí být uváděny na trh, pouze pokud jsou bezpečné pro spotřebitele a neklamou je. Navíc pokud mají nové potraviny nahradit jinou potravinu, nesmí mít nižší výživovou hodnotu.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, neboť se vyznačuje pozitivním postojem k otázce nových potravin a neuvažuje s nejhoršími návrhy pravice, která se pokoušela prosazovat geneticky modifikované organismy.

Ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jsme diskutovali o tom, že geneticky modifikované organismy musí být vyloučeny a nové potraviny nesmí představovat jakékoli riziko pro zdraví spotřebitelů ani je klamat. V případě, že jsou tyto potraviny konzumovány jako náhrada za jinou potravinu, nesmí být nutričně nevýhodné pro spotřebitele.

Podle názoru zpravodaje patří k cílům nového nařízení o nových potravinách dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitelů, ochrany životního prostředí a ochrany zdraví zvířat, zatímco by měla být stále zaručena zásada předběžné opatrnosti, jak je uvedena v nařízení (ES) 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Všechny další cíle mají druhořadý význam.

Kromě toho nesmí nové potraviny ohrožovat spotřebitele ani je klamat. V případě, že mají nové potraviny nahradit jinou potravinu, nesmí mít z hlediska spotřebitele nižší výživovou hodnotu.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji pro zprávu Kartiky Tamary Liotardové o větší bezpečnosti nových potravin.

Potřebujeme přísnější požadavky na schvalování nových potravin, neboť se jedná o výrobky z klonovaného masa a využívající nanotechnologie.

Pojem „nové potraviny“ v současnosti zahrnuje řadu potravin, které jsou vyráběny za použití nových výrobních postupů dnes pouze okrajově zastoupených na evropském trhu, pakliže vůbec, a stejně tak potraviny, které jsou evropským spotřebitelům prostě neznámé. Zahrnují však také výrobky z klonovaných zvířat, přičemž zde dosud neznáme dlouhodobé důsledky výroby a konzumace takových potravin. Od roku 1997 bylo předloženo více než 100 žádostí o schválení nových potravin a více než 20 jich bylo schváleno.

Uvítal bych samostatné nařízení pro výrobky z klonovaného masa a dále to, aby byla nová schválení odložena do té doby, než vstoupí toto nařízení v platnost. Potraviny obsahující nanometriály by měly být zakázány do té doby, než bude nalezena metoda posouzení jejich dopadu šetrná ke zvířatům. Jsou-li takové výrobky uváděny na trh, musí být označeny tak, aby byly veškeré informace o jejich původu pro spotřebitele přímo viditelné.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Mělo by dnes být všem jasné, že dokumenty předkládané k postupu schvalování jsou často přikrášlené a postrádají dlouhodobá zkoumání. A když slyšíme všechny ty přísné a úzkostlivé snahy o to, aby byl vybudován genový monopol na geneticky modifikované osivo, mělo by zaznít varovné zvonění v případě, že se mluví o klonovaném mase.

Důsledky výroby a používání klonovaného masa, včetně interakce s geneticky modifikovaným krmivem nebo pesticidy a jaderným zářením, nelze předvídat. Zdá se, že klony navíc nebudou v souladu s právními předpisy EU o dobrých životních podmínkách zvířat. Obecně by klonování zvířat pro výrobu potravin mělo být zakázáno, pokud je však použijeme, musí existovat příslušné označení, aby se občané mohli svobodně rozhodnout. Z těchto důvodů jsem pro zprávu paní Liotardové hlasoval.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro návrh paní Liotardové o nových potravinách. Souhlasím s ní v tom, že by měla být zajištěna vysoká míra bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitelů, ochrany životního prostředí a ochrany zdraví zvířat, zatímco bude za všech okolností zohledňována zásada předběžné opatrnosti. Rád bych také zmínil, že je zásadní, aby nové potraviny neohrožovaly životy spotřebitelů ani spotřebitele neklamaly, neboť by to nebezpečně ohrožovalo lidské zdraví a ochranu občanů.

– Zpráva: Johannes Blokland (A6-0045/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Pokud by Montrealský protokol, který vstoupil v platnost před dvaceti lety a byl podepsán 193 státy, nezakázal výrobky poškozující ozónovou vrstvu, čelila by planeta Země katastrofickému scénáři.

Hlavními látkami, které se podílejí na snižování množství ozónu v ovzduší, jsou halogenované uhlovodíky, které chemici vynalezli v roce 1928 jako chladicí plyn. V roce 1980, když byla objevena ozónová vrstva, vědci zjistili, že tyto chemické složky, na úrovni zemského povrchu prakticky neaktivní, jsou schopné interakce s molekulami ozónu v ovzduší, kde poškozují vrstvu, která působí jako ochranný štít před nebezpečným ultrafialovým zářením. S cílem řešit tuto situaci byl v roce 1987 podepsán Montrealský protokol, který o dva roky později vstoupil v platnost.

Jedna věc je jasná; udělali jsme vše možné, aby se naše ovzduší stalo nedýchatelným. V této fázi hrál významnou úlohu pokrok, neboť nám umožnil vyrábět různé zboží a poskytovat služby, které v posledních několika desetiletích přispěly k postupnému zhoršení stavu našeho klimatu. Skleníkový efekt, ozónová díra a klimatický otřes, to jsou jen některé jevy, které musí být co nejdříve ve středu naší pozornosti, neboť znamenají velké nebezpečí pro naše spoluobčany a pro budoucnost našich dětí v Evropě. Vzhledem k těmto důvodům jsem hlasoval pro zprávu.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Vzhledem k tomu, že hlavními cíli našeho přezkumu je v novém vydání nařízení zjednodušit a současně snížit administrativní zatížení, a naplnit tak závazek Komise lepší úpravy, zajistit dosažení souladu s Montrealským protokolem, který byl změněn v roce 2007, zajistit, aby problémy, které se objeví v budoucnosti, byly řešeny s cílem obnovit časem ozónovou vrstvu a vyhnout se negativnímu dopadu na lidské zdraví a ekosystémy, hlasoval jsem pro tento legislativní akt.

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady týkajícího se látek poškozujících ozónovou vrstvu. Toto přepracované nařízení je hlavním nástrojem Společenství k dosažení souladu s Montrealským protokolem o látkách, které porušují ozónovou vrstvu. Zajišťuje nejen vyšší ochranu před ničivými účinky ultrafialového záření, ale také snížení dopadu skleníkových plynů. Evropská unie by si měla zachovat vedoucí úlohu ve světě, jak tomu bylo v této oblasti v minulosti.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji pro tuto zprávu o látkách poškozujících ozónovou vrstvu.

Jedná se o přepracované nařízení o látkách poškozujících ozónovou vrstvu, které je hlavním nástrojem EU pro provedení Montrealského protokolu požadujícího postupné vyřazování látek poškozujících ozónovou vrstvu. Hlavním cílem je dosáhnout souladu s ustanoveními protokolu z roku 2007, a zajistit tak, aby se mohla ozónová vrstva obnovovat a zabránilo se škodlivým účinkům na lidské zdraví a ekosystémy.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Bloklanda o látkách poškozujících ozónovou vrstvu. Souhlasím s cíli návrhu chránit stratosférickou ozónovou vrstvu a zabránit změně klimatu, neboť zakázané látky mají nejen významný potenciál poškození ozónu (ODP), ale stejně závažný potenciál globálního oteplování (GWP).

Mimoto se shoduji s předloženými návrhy, které usilují o lepší právní úpravu v souvislosti s těmito otázkami, aby si EU mohla stanovit ambicióznější cíle a zaujmout vedoucí úlohu ve světě.

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. − (RO) Hlasoval jsem pro návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu a Rady týkajícího se látek poškozujících ozónovou vrstvu (přepracované znění) (KOM(2008)0505 – C6-0297/2008 – 2008/0165(COD)), neboť jsem toho názoru, že emise látek poškozujících ozónovou vrstvu musí být sníženy nebo dokonce zastaveny, neboť musí být umožněno, aby se život na Zemi vyvíjel v normálních podmínkách. Podnikáním takových kroků plníme svou povinnost vůči současným i příštím generacím.

– Zpráva: Kyösti Virrankoski (A6-0104/2009)

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Aniž bych zpochybňoval, že je nezbytné zajistit, aby byly finanční zdroje Společenství využívány vhodně a včas (a zdaleka tomu tak není), obsahuje zpráva několik poněkud chybných a celkově nejednoznačných bodů.

Mělo by být například jasně stanoveno, že „vzácné“ zdroje jsou definované EU. Konkrétněji řečeno jsou předepsány tzv. dopisem šesti (zemí), který stanovil rozpočet Společenství ve výši přibližně 1 % HDP.

Mělo by dále být objasněno, co se rozumí „negativními prioritami“ a „pozitivními prioritami“, neboť bez toho není možné přijmout zásadu, která obhajuje, že by tyto „negativní priority“ měly být „omezeny, aby byla uvolněna cesta k nejdůležitějším prioritám“.

Pokud „negativní priority“ znamenají například tzv. „nové priority“, jako je realizace neoliberálních politik „Lisabonské strategie“, bezpečnostní politiky „evropské pevnosti“ nebo militarizace EU, řekli bychom, že nemůžeme souhlasit více. Pokud to jsou však „pozitivní priority“ a „celkové víceleté a strategické cíle“ (jak ve skutečnosti jsou), jsme rozhodně proti.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Rozhodl jsem se zdržet se hlasování o zprávě o řídícím nástroji přidělování rozpočtových zdrojů, kterou předložil pan Virrankoski.

Souhlasím plně se zpravodajem, co se týče naprosté nutnosti jednoznačných informací o výsledcích dosažených pomocí zdrojů a o výši těchto zdrojů a dále v tom, že občané musí být plně informováni o nákladech politik Evropské unie. Nejsem si však jistý, že může předmětný systém tuto otázku řešit, a proto budu hlasovat proti němu.

– Zpráva: Reimer Böge (A6-0110/2009)

  Richard James Ashworth (PPE-DE), písemně. − Britší konzervativci podporují Bögeho zprávu a my vítáme zejména zpravodajovy návrhy učinit rozpočet pružnější a lépe vybavený k tomu, aby byl schopen reagovat na měnící se podmínky. Domníváme se, že jeho návrh pětileté finanční perspektivy bude pozitivním vývojem. Vítáme také, že uznává hranici „1 % HDP“ a že klade důraz na to, že pokud by se měl v tomto řešení projevit klesa jící HDP v členských státech, nutně se to musí odrazit v rozpočtu EU.

Opakujeme však naše výhrady, pokud jde o Lisabonskou smlouvu, se kterou nesouhlasíme, a navrhované zvýšení finančních prostředků pro SZBP. S politováním konstatujeme, že zpravodaj nevyužil této příležitosti, aby připomenul Radě a Komisi její závazky dohodnuté v interinstitucionální dohodě z roku 2006, že včas a uspokojivým způsobem poskytnou osvědčení týkající se prostředků EU, které byly vydány v rámci dohod o společném řízení.

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Přezkum finančního rámce na období 2007–2013 v polovině období není praktický ani realistický kvůli nedostatečné jistotě v těchto otázkách: ratifikačním procesu Lisabonské smlouvy, závěru současného volebního období Parlamentu, výsledcích voleb do Evropského parlamentu a ustavení nové Komise v kontextu současné hospodářské krize.

Ztotožňuji se v plné míře s tím, že ambiciózní přezkum rozpočtu by měl být pro nový Parlament a Komisi naléhavou prioritou.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Hlasuji pro.

Institucionální budoucnost Evropské unie byla znovu nastartována Evropskou radou v červnu 2007, kdy 27 členských států rozhodlo vyzvat mezivládní konferenci, aby vypracovala novou smlouvu na základě návrhu Ústavy. Budou-li postupy ratifikace pokračovat tak, jak jsou plánovány, mohla by nová smlouva vstoupit v platnost v polovině roku 2009, přibližně ve stejnou dobu, kdy se uskuteční evropské volby. Pokud bude ratifikační proces zastaven, bude to mít nepředvídatelné důsledky pro evropský projekt. Přezkum proto musí tyto nové souvislosti zohlednit.

Jestliže bude splněn časový plán stanovený v závěrech ze zasedání Evropské rady, měly by se vstup nové smlouvy v platnost, volby do nového Parlamentu (v červnu 2009) a jmenování nové Komise uskutečnit ve druhé polovině roku 2009, a v takovém případě by mohla být interinstitucionální diskuse o přezkumu posunuta, aby se vyloučilo případné nedorozumění.

Myslím si, že zde tento Parlament významně přispěl prostřednictvím svého Dočasného výboru pro politickou výzvu a rozpočtové prostředky v rozšířené Unii v letech 2007–2013. Proto by zpráva INI, dědictví odcházejícího Parlamentu, měla reagovat na dosavadní úspěch, ale současně upozornit na nedostatky, které stále existují.

  Katerina Batzeli (PSE), písemně. – (EL) Přezkum finančního rámce na období 2007–2013 v polovině období byl chápán jako kompromis s rozhodnutím z roku 2005 a lze jej považovat na nezbytný v současné situaci, kdy existuje hospodářská krize. Za žádných okolností nemůže však být použit jako záminka k přerozdělení zdrojů mezi členskými státy a politikami, jako jsou například politiky v oblastech strukturálních fondů a společné zemědělské politiky, které mimo jiné zabezpečují soudržnost, zaměstnanost, územní konvergenci a aktivizaci výdajů ve veřejném a soukromém sektoru.

Naší prioritou musí být prohloubení stávajících politik a zlepšení jejich řízení, mimo jiné politik v oblasti strukturálních fondů, které kvůli nedostatku finančních prostředků byly rovněž zpožděny, a samozřejmě podpora investic do zeleného růstu, který poskytne současným politikám Společenství další rozvojový rozměr.

Je však zapotřebí vyhnout se tomu, a skutečně to nelze akceptovat, aby byly zavedeny nové politiky na ochranu životního prostředí a klimatu a politiky na řešení hospodářské krize bez navýšení zdrojů z rozpočtu Společenství, který se nezměnil dokonce i po posledním rozšíření EU. Evropa se musí odvážit zvýšit zdroje pro jednotlivé politiky Společenství a neomezovat se na přerozdělení zdrojů mezi staré a nové politiky.

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Hlasovali jsme pro zprávu o přezkumu finančního rámce na období 2007–2013 v polovině období, protože jednoznačně požaduje větší transparentnost a jasnější vazbu mezi prioritami, které jsme si stanovili, a výsledky.

Na rozdíl od zprávy se domníváme, že model jednoho procenta je dobrý. Myslíme si, že mimořádnou důležitost bude mít omezování výdajů rozpočtu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jedná se o významnou zprávu z vlastního podnětu Parlamentu, jejímž cílem je zahájit diskusi nejen o současném, ale i o příštím víceletém finančním rámci. Vyvolává řadu otázek, které nelze vyřešit při tomto vysvětlení hlasování.

Jak jsme již uvedli, třebaže velice mírně, obsahuje tato zpráva některé významné body, které jsou v souladu s tím, co již dlouho tvrdíme: současný rozpočet Společenství je nižší než potřebné zdroje a každoročně v rozpočtu významné částky chybí (nedostává se přibližně 29 miliard EUR v období mezi rokem 2007 a 2009). Odpovědné subjekty však k této situaci mlčí, mám na mysli konkrétně Evropskou komisi, Parlament a Radu jako rozpočtové orgány. Proto Parlament nemůže teď odmítnout přijetí odpovědnosti.

Parlament také zdůrazňuje, že „další politiky by neměly změnit poměr hlavních kategorií současného Mezinárodního měnového fondu ani ohrozit stávající priority“, třebaže vypustil – kvůli našemu hlasování proti – zmínku o „dvou hlavních politikách pod okruhy 1b a 2“, konkrétně o konvergenci a zemědělství a rybolovu. Na druhé straně zdůraznil „nové priority“: jinými slovy neoliberální cíle „Lisabonské strategie“ (včetně tzv. „partnerství soukromého a veřejného sektoru“), „změnu klimatu“ a militarizaci EU.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti zprávě pana Bögeho o přezkumu finančního rámce na období 2007–2013 v polovině období.

Jsem zklamán tím, že nebyly přijaty všechny programy nové generace spojené s víceletým finančním rámcem na období 2007–2013, zejména významný program Galileo, kterému nebyly přiděleny dostatečné finanční prostředky, a rámcový program pro základní práva a spravedlnost. K přijetí těchto programů v rámci povoleného času by bylo ve skutečnosti zapotřebí větší úsilí.

Domnívám se dále, že by Parlament měl vykonávat důslednější dohled nad rozpočtem Evropské unie prostřednictvím pravidelných a přísných kontrol, aby zajistil, že veřejné finanční prostředky budou řádně spravovány.

– Návrh usnesení: B6-0141/2009 (EPA – státy Carifora)

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, nehlasovali jsme pro žádný z textů týkajících se nových dohod o partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými státy, které jsou nejchudšími zeměmi na světě.

Naše hlasování není namířeno proti těmto zemím, které si zaslouží řádnou politiku spolupráce a rozvoje, která by jim pomohla vyvést obyvatelstvo z chudoby, území ze stavu nedostatečného vybavení a ekonomiky z obtíží. Zaslouží si rovněž obchodní vztahy, které zohledňují jejich individuální situaci, ale také jejich zájmy, a to zejména v případě nejvzdálenějších regionů, které jsou v politikách tohoto Parlamentu přehlíženy.

Nabízíte jim dohody, které se podřizují posvátným pravidlům Světové obchodní organizace, jejichž cílem je učinit z těchto zemí součást ultraliberální globalizace. Odsuzujete je k tomu, aby vyvážely plodiny, přestože kvůli tomu hladoví, a aby jejich bohatství bylo využíváno nadnárodními společnostmi, které již dlouhou dobu nejsou ve službách žádné z těchto zemí, ale jsou bez státní příslušnosti, anonymní a řídí se pouze vlastními finančními zájmy.

Tyto země mají právo na to, aby si zvolili vlastní míru, s níž chtějí otevřít své hranice a liberalizovat své ekonomiky. Proč nevolit jinou cestu: cestu přiměřeného protekcionismu a vztahů, které jsou vzájemně prospěšné, protože jsou založené na reciprocitě. Tuto cestu požadujeme, pokud jde o Francii a rovněž o Evropu.

  Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro toto usnesení o hospodářském partnerství ES/CARIFORUM. Obvinění, že byly karibské státy pod nátlakem a nuceny, aby tuto dohodu podepsaly, jsou nepravdivá. Viděl jsem to, když jsem se účastnil prvního regionálního setkání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU se zeměmi karibské oblasti.

Zástupci vyjednavačů a orgánů karibských zemí jednoznačně uvedli, že podepsali dohodu ze své svobodné vůle v přesvědčení, že je výhodná pro všechny strany. Uvědomovali si určitý tlak, byl to však tlak času, a ten dovedl všechny strany k dohodě. Kromě toho byla nutnost podepsat nové dohody o hospodářském partnerství výsledkem rozhodnutí učiněných nezávisle na Evropské unii. Byla to ostatně věc všeobecně známá po mnoho let.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám slib větší pružnosti, který dala Komise posunem od prozatímních dohod o hospodářském partnerství směrem k řádným dohodám, a slib, že se jednání budou odvíjet od rozvojových zájmů.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy regionu CARIFORUM na straně druhé.

Jsem přesvědčen, že by dohody o hospodářském partnerství měly podporovat udržitelný rozvoj v afrických, karibských a tichomořských státech a podněcovat tyto státy k tomu, aby se podílely na mezinárodním obchodu a diverzifikovaly své ekonomiky. Nedomnívám se však, že je dotčená dohoda na správné cestě, neboť nepomáhá daným zemím vytvořit soběstačnou ekonomiku schopnou udržet se bez vnější pomoci.

Podle mého názoru navíc nástroje stanovené v dohodě nepomáhají orgánům ani místnímu soukromému sektoru v zapojení se, myslím to tak, že nebudou dostatečně zapojení do procesu rozvoje ve svých regionech.

  Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně. − Je velmi důležité, aby byly v dohodách o hospodářském partnerství zohledněny jedinečné potřeby každé země AKT. To je důvod, proč jsem hlasovala proti této dohodě. Diskutovalo se zde sice o dohodě o hospodářském partnerství s regionem CARIFORUM, ale národní parlamenty regionu CARIFORUM dosud neměly možnost tuto dohodu projednat. Z úcty k těmto Parlamentům si myslím, že musíme toto usnesení odložit.

Je rovněž třeba konstatovat, že na řadu vlád AKT byl vyvíjen nátlak Evropskou komisí, aby podepsaly prozatímní dohody před uplynutím lhůty pro vzdání se práv.

Je skutečně důležité, aby byly tyto otázky pečlivě posouzeny a aby se o nich jednalo s každým státem AKT dříve, než je schválí EU.

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Podle dohod o hospodářském partnerství nelze cukr a banány pod dobu deseti let, na základě každoroční obnovitelnosti, uvádět na trhy francouzských nejvzdálenějších regionů, čímž bude chráněna produkce v těchto dvou pilířích zámořského zemědělství.

Zvláštní ochranná doložka, která umožňuje, aby byly blokovány dovozy, pokud narušují nebo poškozují trh v těchto nejvzdálenějších regionech, by měla být stanovena jasněji, aby se tak zkrátilo její prováděcí období.

Výzvy našeho Parlamentu tudíž umožnily, aby byly požadavky francouzských nejvzdálenějších regionů zohledněny během jednání.

Socio-profesní aktéři ve francouzských nejvzdálenějších regionech se domnívají, že jsou trestáni překážkami ve výrobě, které se řídí evropskými standardy, a v důsledku toho jsou tyto regiony méně konkurenceschopné oproti svým přímým konkurentům. Chápu je, nicméně je však vyzývám, aby se řádně zavázaly k procesu spolupráce se svými sousedy ze zemí AKT, a umožnily tak, že budou v otázce společných cílů budovány doplňkové a podpůrné vztahy.

Spíše než neústupně trvat na obranné pozici mohou francouzské nejvzdálenější regiony získat mnoho tím, že budou usilovat o stejná práva a postavení, jaké mají jejich konkurenti. Dohoda stanoví, že Evropská unie má pravomoc zavést příslušné metody sledování a arbitráže s cílem zabránit jakékoli formě nepoctivé hospodářské soutěže.

– Návrh usnesení: B6-0148/2009 (EPA – Pobřeží slonoviny)

  Philip Claeys (NI), písemně. – (NL) Tento Parlament chce nastolit otázku pracovních víz pro státní příslušníky Pobřeží slonoviny s platností nejméně 24 měsíců při jednáních o základním kamenu dohody o hospodářském partnerství s Pobřežím slonoviny. Dotčení státní příslušníci Pobřeží slonoviny by pak mohli pracovat jako pečovatelé či v jiných profesích. Podíváme-li se na problém z jakékoli strany, jedná se opět o další kanál pro přistěhovalectví, které je podle mého názoru samo o sobě více než dostačujícím důvodem, proč hlasovat proti tomuto usnesení. Evropa má už miliony nezaměstnaných a další dovoz pracovní síly z oblastí mimo Unii tento existující problém jen zhorší. Dotčené profese mohou být velmi dobře obsazeny našimi vlastními pracovníky.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Myslíme si, že by naším prvním příspěvkem k podpoře trvalého rozvoje v nejchudšícch zemích světa mělo být otevření trhů EU pro dovozy z těchto částí světa. Pokud chceme, aby byla pomoc slučitelná s požadavkem zvýšit volný obchod, je třeba, aby byla zahajována a rozhodována na úrovni jednotlivých členských států, nikoli na úrovni EU. Jestliže EU přesto trvá na rozdělování a kontrolování pomoci, nesmí být tato pomoc za žádných okolností podmíněna obchodem s přijímajícími zeměmi. Ustanovení, jejichž cílem je chránit citlivá odvětví v rozvojových zemích v přechodném období, mohou však být akceptovatelná. V zásadě bychom se ale měli vyhnout veškerým protekcionistickým nařízením, která hrozí tím, že bude oslaben přístup k volnému trhu.

Tyto názory jsme měli na paměti, když jsme přijímali postoj týkající se návrhů usnesení v souvislosti s obchodními dohodami, na kterých Komise v současné době pracuje.

Jsme proti nešťastnému znění, jehož cílem je pouze zvýšit vliv Evropského parlamentu na obchodní politiku. Rozhodli jsme se nicméně hlasovat pro všechna tato usnesení, neboť dokládají význam pokračujícího volného obchodu v době, kdy ostrý vítr protekcionismu nabírá na síle.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé.

Souhlasím s tím, že by mohla mít celní unie zemí západní Afriky velký význam pro Pobřeží slonoviny, které zaujímá v této oblasti hospodářské a obchodní prvenství: vzhledem k tomu, že obchod mezi regiony představuje jen malou část celkového obchodu Pobřeží slonoviny, by navíc v zájmu rozvoje trvalého a udržitelného růstu v dlouhodobém horizontu bylo žádoucí zvýšit regionální obchodní vazby.

Je rovněž žádoucí, aby Evropská unie poskytovala Pobřeží slonoviny více technické a administrativní pomoci a lepší administrativní a technickou pomoc k zajištění toho, aby mohla být jeho ekonomika přizpůsobena a připravena čerpat z prozatímní dohody o hospodářském partnerství co nejvíce výhod.

– Návrh usnesení: B6-0142/2009 (EPA – Ghana)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti Fjellnerově zprávě o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Ghanou na straně druhé.

Je to proto, že se domnívám, že by taková dohoda s Ghanou mohla ohrozit soudržnost a oslabit regionální integraci Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS), které bychom měli podporovat, neboť může přinést nejvíce pozitivních dopadů na místní ekonomiku ve střednědobém až dlouhodobém horizontu prostřednictvím svých větších možností k zapojení orgánů na místní úrovni.

  Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně. − Je velmi důležité, aby byly v dohodách o hospodářském partnerství zohledněny jedinečné potřeby každé země AKT. To je důvod, proč jsem hlasovala proti této dohodě. Každá země AKT má odlišné potřeby a mnozí by raději nejednali o právech duševního vlastnictví a singapurských otázkách. Řada z těchto zemí rovněž volá po posílení ustanovení kolem zabezpečení potravin a výroby potřeb pro děti. Tyto dohody nakonec potřebují doložku o přezkumu, která by ukládala povinnost posuzovat dopad na udržitelný rozvoj a umožňovala změnit dohodu na základě závěrů tohoto posouzení. Musíme pracovat tak, abychom zajistili, že tyto dohody skutečně dosáhnou toho, co je nejlepší pro potřeby každé z těchto zemí, a neměli bychom vyvíjet na tyto země tlak, aby podepsaly dohody, které nedosahují toho, co je pro ně správné.

– Návrh usnesení: B6-0144/2009 (EPA – CADC)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé.

Nedomnívám se, že dohoda o hospodářském partnerství přinesla velké výhody těm, kdo vyvážejí ze zemí AKT do Evropské unie, neboť na počátku roku 2008 vypršely obchodní dohody z Cotonou, i když zboží ze zemí AKT může vstoupit na trh EU bez jakýchkoli cel nebo kvót.

Tato dohoda především nepomůže podpořit autonomní rozvoj v těchto zemích za účelem vytvoření takových kapacit, které v budoucnosti umožní dotčeným zemím pokračovat v rozvoji i bez vnější pomoci. Kromě toho mám pocit, že tyto země často nesplňují podmínky řádné správy věcí veřejných, transparentnosti politických postojů a dodržování lidských práv, bez nichž hrozí, že škody způsobené obyvatelstvu v těchto státech převáží nad pomocí, kterou obdrží.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) EU usiluje v době kapitalistické krize a vystupňování skrytého boje imperaialismu o posílení postavení evropských monopolů a získání nových pozic na světovém trhu. Používá k tomu kombinaci otevřených imperialistických zásahů po celém světě a vojenských nebo nevojenských prostředků a hospodářskou intervenci ze strany monopolů v mezinárodních obchodních a hospodářských transakcích.

Prozatímní dohody o hospodářském partnerství jsou nejsurovější formou dosud vyžadovaných dohod EU vůči rozvojovým zemím. Mají v těchto zemích za cíl udělit pravomoc kapitálu a drancování pracovní síly a zdrojů přinášejících bohatství. Tísnivé podmínky vyžadují liberalizaci trhů a privatizaci veškerých služeb, zejména v oblasti energie, distribuce vody, zdravotnictví, vzdělávání a kultury.

Případy Jihoafrického rozvojového společenství (SADX) a Společného trhu pro východní a jižní Afriku (COMESA) jsou typické. Rozděl a panuj. Tlak a donucení ze strany EU, aby byly přijaty časové rozvrhy a obsah dohod, se zvláštními dohodami a rozdílnými podmínkami pro každou zemi.

Hlasujeme proti prozatímním dohodám o hospodářském partnerství, neboť slouží ziskům z kapitálu a poškozují lid. Jsou opětovným důkazem toho, že světový obchod, kde mají svrchovanou vládu imperialismus a monopoly, nemůže být vykonáván na základě vzájemného prospěchu.

– Návrh usnesení: B6-0145/2009 (EPA – státy východní a jižní Afriky)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o dohodě o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé.

Jsem přesvědčen, že tato dohoda o hospodářském partnerství není vhodná pro dosažení cíle podpory rozvoje daných zemí, neboť stále existují sporné otázky, které je třeba řešit a vyřešit, jako například doložka nejvyšších výhod a vývozní cla, jež nepodporují vytvoření skutečného trhu, který by byl schopen přinést výhody veškerému dotčenému obyvatelstvu.

– Návrh usnesení: B6-0146/2009 (EPA – partnerské státy Východoafrického společenství)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a partnerskými státy Východoafrického společenství na straně druhé.

Jsem přesvědčen, že rozvoj skutečně regionálního trhu a trhu mezi regiony v těchto zemích je důležitý k tomu, aby byly vytvořeny podmínky pro udržitelný růst, který není plně odkázaný na vnější pomoc: tato dohoda však nevytváří nezbytné předpoklady k tomu, aby se tak stalo, neboť v řadě případů předpokládají plánovaná opatření jen velmi malé zapojení orgánů a místního soukromého sektoru.

Třebaže existují kontrolní mechanismy, nemám dále pocit, že by tyto země vždy plnily podmínky řádné správy věcí veřejných, transparentnosti politických postojů a dodržování lidských práv, bez nichž se vystavujeme většímu riziku, že bude poškozena většina obyvatelstva těchto států, místo aby byla poskytována skutečná pomoc.

– Návrh usnesení: B6-0147/2009 (EPA – střední Afrika)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a střední Afrikou na straně druhé.

Pevně věřím, že pro vývozce v zemích střední Afriky, přinesla prozatímní dohoda o hospodářském partnerství velkou výhodu, především proto, že v lednu 2008 vypršely dohody z Cotonou, zvýšením jejich příležitostí vyvážet do Evropské unie. Globální dohody o hospodářském partnerství by měly být celkově považovány spíše za doplňkové než za alternativní k dohodám vycházejícím z rozvojové agendy z Dohá, a také v této oblasti požadujeme, aby jednání proběhla co nejdříve.

Souhlasím také s vytvořením přechodných období pro malé a střední podniky, aby se mohly přizpůsobit změnám vyplývajícím z dohody, a celkově vítám podporu, která bude dotčenými státy poskytnuta malým a středním podnikům.

– Zpráva: David Martin (A6-0117/2009)

  Marie-Arlette Carlotti (PSE), písemně. – (FR) Jako socialisté již po mnoho let usilujeme stejně jako naši afričtí kolegové o to, aby se dohody o hospodářském partnerství staly skutečně rozvojovým nástrojem.

Vyjednávali jsme důrazně a odhodlaně s Komisí, abychom získali spravedlivé dohody, které podporují rozvojové cíle tisíciletí.

Máme dohody, které vycházejí ze selektivní regionalizace provedené samotnými zeměmi AKT.

Splnili jsme naše závazky ve vztahu k obchodní pomoci přislíbené v roce 2005, a nikoli tím, že budeme „drancovat“ Evropský rozvojový fond.

Náš boj přináší značné výsledky, neboť komisařka pro obchod učinila závazek jménem Evropské komise týkající se:

– klíčového cíle rozvoje dohod,

– nového vyjednávání o sporných bodech v dohodách, na základě otevřeného a pružného přístupu,

– zabezpečení potravin a ochrany křehkých odvětví v zemích AKT.

Ovšemže bychom si přáli více záruk ohledně toho, jak budou vnitrostátní parlamenty a Smíšené shromáždění AKT-EU zapojeny do sledování provádění těchto dohod.

Pokrok dosažený během pouhých několika týdnů je však značný.

Tímto jej uznávám.

Hodlám však velice pozorně sledovat jeho realizaci.

Takže v budoucnu nebude žádný bianko šek. Hlasování jsem se zdržela.

  Richard Corbett (PSE) , písemně. − Dnes jsem mohl hlasovat pro udělení souhlasu Parlamentu s dohodou o hospodářském partnerství a prozatímních dohodách o hospodářském partnerství jen kvůli ujištěním a příslibu nové komisařky Cathy Ashtonové a dále proto, že vlády dotčených zemí to veskrze považují za krok vpřed, třebaže nedostatečný.

Dohody o hospodářském partnerství by se měly stát nástroji pro zmírnění chudoby a pro její odstranění, zároveň by však měly být zahrnuty cíle udržitelného rozvoje a postupného začlenění zemí AKT do světového hospodářství.

Musíme zajistit, aby obchodní dohody, ke kterým se zavazujeme se zeměmi AKT, byly příznivé s ohledem na zájmy těchto zemí, a především aby sloužily jako nástroje rozvoje.

  Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE), písemně. − (ES) Hlasoval jsem mimo jiné proti zprávám o dohodách o hospodářském partnerství s karibskými ostrovy a také proti prozatímní dohodě s Pobřežím slonoviny. Parlament hlasoval například pro prozatímní dohodu s Pobřežím slonoviny; je to země zmítaná vnitřními konflikty a bez legitimní vlády.

Za těchto okolností mám jednoduše pocit, že není nejlepší čas k tomu, abychom uzavřeli mezinárodní dohodu s dlouhodobými důsledky. Pod tlakem Světové obchodní organizace odstoupila Evropská unie od dohod o spolupráci se zeměmi AKT a nahradila je dohodami o hospodářském partnerství s jednotlivými zeměmi, které v řadě případů ubírají těmto regionům na síle.

První dohody, vnucené Evropou, byly silně kritizované nevládními organizacemi a vyšetřovateli v těchto zemích a Parlament dnes tyto dohody revidoval.

  Glenys Kinnock (PSE), písemně. − Udělila jsem souhlas s dohodou o hospodářském partnerství s regionem CARIFORUM a prozatímní dohodou s Pobřežím slonoviny v reakci na záruky dané tento týden komisařkou Ashtonovou.

Od doby, kdy komisařka Ashtonová nahradila ve funkci komisaře Mandelsona, došlo ke změně ve způsobu a tónu jednání a v současnosti vidíme jasné signály, že dochází i ke změně po věcné stránce.

V případě dohody o hospodářském partnerství s regionem CARIFORUM poskytla komisařka jasné ujištění zpravodaji Davidu Martinovi v návaznosti na vyjádřené obavy ohledně přístupu ke generickým léčivům, doložky o přezkumu a dále pružnosti v tom, jak bude fungovat doložka nejvyšších výhod.

Před udělením souhlasu dohodě s Pobřežím slonoviny jsme dostali jasné a jednoznačné potvrzení, že Pobřeží slonoviny bude moci převzít to, co chtějí mít z jiných dohod o hospodářském partnerství. Významné je, že v případě dohody o hospodářském partnerství s Jihoafrickým rozvojovým společenstvím byla dohodnuta revize řady sporných článků. Ta zahrnuje ochranu výroby potřeb pro děti, možnost zavést nové vývozní daně s cílem napomoci průmyslovému rozvoji a vývozní kvóty.

Svá rozhodnutí jsem nepřijímala snadno, byla však přijata po pečlivém posouzení snahy zajistit, aby mohly být dohody o hospodářském partnerství nástrojem rozvoje a odrážet naše partnerství a vzájemnou úctu se zeměmi AKT.

  Bernard Lehideux (ALDE), písemně. – (FR) Náš postoj ohledně dohody o hospodářském partnerství je stále kritický. Domníváme se, že jednání právě vstoupila do velmi špatného začátku, bez jakéhokoli projevu respektu ke specifickým okolnostem na straně našich partnerů. Jsme také stále přesvědčeni, že bychom neměli jednání s těmito zeměmi uspěchat, a především jim nevnucovat kvapné reformy, které by se mohly katastrofálně projevit na jejich sociální soudržnosti a na jejich ekonomikách.

V našem hlasování však jsou zohledněny velmi povzbudivé postoje přijaté komisařkou Ashtonovou na plenárním zasedání v pondělí 23. března. Proto jsme se hlasování zdrželi a nehlasovali jsme proti, jak bychom určitě učinili ještě před několika týdny.

Naše zdržení se hlasování je nicméně varovné: chceme soudit kroky Komise na základě skutečných důkazů a nechceme jim dát bianko šek pro budoucnost.

  David Martin (PSE) , písemně. − Ujištění daná ohledně generických léčiv, doložky o přezkumu a pružnosti v tom, jak bude fungovat doložka nejvyšších výhod, znamenaly, že jsem mohl podpořit tuto zprávu, pro kterou jsem byl zpravodajem. Zpráva by měla sestavit bilanci mezi zajištěním spravedlivého podílu pro EU, ale také zajištěním toho, aby byl rozvoj nedílnou součástí této dohody tak, aby mohly státy regionu Cariforum prosperovat a sklízet plody spravedlivého obchodu s EU.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu a věřím, že na základě souhlasu uděleného Evropským parlamentem dohodě o hospodářském partnerství mezi státy regionu CARIFORUM na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé budeme moci zajistit, aby:

– realizace závazků v oblastech, jež dosud nejsou upraveny v rámci karibského jednotného trhu a hospodářství (CSME) nebo řádně provedené, včetně finančních služeb, dalších služeb, investic, hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, elektronického obchodování, práv duševního vlastnictví, volného pohybu zboží a oblasti životního prostředí, byla odložena až do dokončení jednotného trhu a hospodářství v těchto oblastech;

– byl stanoven mechanismus nezávislého sledování v rámci států regionu CARIFORUM, který bude vybaven nezbytnými zdroji k provádění potřebných analýz s cílem určit, do jaké míry jsou dosahovány cíle dohody o hospodářském partnerství;

– byl zavčas stanovován a poskytován spravdlivý podíl zdrojů na podporu obchodu. Tyto finanční prostředky představují dodatečné zdroje, a ne pouze přebalení finančních prostředků Evropského rozvojového fondu;

– byly tyto dohody v souladu s prioritami regionu CARIFORUM a aby jejich vyplácení bylo včasné, předvídatelné a v souladu s akčními plány strategických plánů rozvoje na vnitrostátní a regionální úrovni. Tyto finanční prostředky by měly být využity účinně s cílem kompenzovat ztrátu z výnosů z cel.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro doporučení pana Martina týkající se dohody o hospodářském partnerství mezi státy Carifora a ES. Evropský parlament je ve skutečnosti povinen uzavřít tuto dohodu, pokud bude Komise a Rada souhlasit s přezkumem těchto dohod každých pět let, doložka nejvyšších výhod bude zrušena pro Evropskou unii, a především budou stanovovány a přidělovány rozdílné částky zdrojů na podporu obchodu.

– Zpráva: Erika Mann (A6-0144/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Rozhodl jsem se zdržet se hlasování o návrhu paní Mannové týkajícího se doporučení ohledně prozatímní dohody o hospodářském parnterství mezi ES a Pobřežím slonoviny. Ve zprávě je několik bodů, se kterými nesouhlasím. Na druhou stranu jsou cíle a záměry, které zpráva sleduje, chvályhodné; nechci proto hlasovat proti tomuto doporučení.

– Zpráva: Gay Mitchell (A6-0135/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu.

Je to poprvé, kdy Parlament vypracoval jedinou zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Tyto dvě banky stále více financují operace ve stejných zeměpisných oblastech mimo Evropskou unii, například ve východní Evropě, na jižním Kavkazu, v Rusku, na západním Balkáně a v Turecku.

Spolupráce mezi těmito dvěma bankami vyrostla na regionálním základě, a proto se způsob, jakým probíhá, liší v závislosti na dané oblasti. V zemích, kde fungují tyto banky společně, existují tři různé druhy spolupráce mezi EIB a EBRD: memorandum o porozumění ve východní Evropě, metoda používaná na západním Balkáně a pružné způsoby spolupráce.

To není uspokojivý rozvoj. Místo toho by bylo mnohem užitečnější, kdyby byl organizován komplexní přezkum s cílem posoudit, jak by se mohla zlepšit spolupráce mezi těmito dvěma bankami a dalšími příslušnými stranami, s přihlédnutím k zájmům EU a přijímajících zemí. Navíc nelze rozdělení činností mezi tyto dvě instituce a spolupráci mezi nimi v žádném případě řídit na regionálním základě nebo nakreslením dělicí čáry mezi poskytováním půjček veřejnosti a soukromému sektoru.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti zprávě pana Mitchella o výročních zprávách Evropské investiční banky a Banky pro obnovu a rozvoj za rok 2007. Raději než mluvit o spolupráci těchto bank a dalších zúčastněných stran by podle mého názoru bylo vhodnější nejprve zajistit, aby byly prováděny předběžné, průběžné a následné kontroly přidělených finančních prostředků, neboť banky půjčily v roce 2007 skutečně značné částky. Poskytování finanční podpory bez zapojení občanské společnosti v dotčených zemích může situaci v těchto zemích jen zhoršit.

Vítám v tomto smyslu návrh pana Mitchella, aby Komise každoročně informovala Parlament a Radu o posouzení dopadu finančních operací. Tento prvek však nestačil k tomu, aby mne přiměl hlasovat pro tuto zprávu.

– Návrh usnesení: RC-B6-0152/2009 (Budoucnost automobilového průmyslu))

  Guy Bono (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro toto společné usnesení týkající se budoucnosti automobilového průmyslu.

Tento text zdůrazňuje potřebu definovat na evropské úrovni jasnou a soudržnou politiku, abychom se vyrovnali s krizí, která postihuje všechny členské státy EU. Odhaduje se, že v Evropě je přímo nebo nepřímo ovlivněno automobilovým průmyslem 12 milionů pracovních míst. Klesají prodeje, zvyšuje se výroba na sklad a roste počet oznámení o nadbytečnosti. Na tuto novou sociální katastrofu neexistuje žádný zázračný lék; odvětví mohou zachránit jen koordinovaná opatření.

Proto jsem hlasoval pro toto společné usnesení, které vyzývá evropské orgány, aby spolupracovaly s členskými státy při realizaci opatření, jejichž prostřednictvím bude možné zajistit budoucí konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a pokračující zaměstnanost v tomto odvětví.

Usnesení však přišlo poněkud pozdě a nesplňuje všechna naše očekávání. Diskuse proto zdaleka nekončí a zdá se, že bude živá, obzvláště když uvážíme, že je v sázce současná úroveň sociálních témat a znovu potvrzena potřeba sociální Evropy, která chrání své občany.

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení o budoucnosti automobilového průmyslu, neboť požaduje soudržné, sladěné iniciativy členských států zaměřené na evropský automobilový průmysl a na vytvoření příslušného evropského rámce pro činnost.

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení o budoucnosti automobilového průmyslu. Vzhledem k tomu, že je EU největším světovým výrobcem motorových vozidel a automobilový průmysl jedním z největších soukromých zaměstnavatelů, je podpora těchto odvětví nezbytná proto, aby bylo možné bojovat se současnou finanční a hospodářskou krizí.

Podporuji proto koordinované politické činy na evropské úrovni, které by povzbudily přijímání opatření na podporu tohoto průmyslu, zejména: zajištění přístupu k úvěrům pro automobilové výrobce a dodavatele, povzbuzení poptávky po nových automobilech, včetně poskytování pobídek ke šrotování starých automobilů a k nákupu „zelených“ automobilů, finanční podpora pracovníků s kvalifikací maximálním využíváním Fondu pro přizpůsobení se globalizaci a Evropského sociálního fondu, a povzbuzování výzkumu a investic.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlasovali jsme pro usnesení o automobilovém průmyslu, nezapomínáme však na to, že ti, kdo dnes volají po úsporách, nesou ve skutečnosti odpovědnost za tuto katastrofu.

Jsou odpovědní za rozšíření globalizované ekonomiky založené na financích, která je oddělená od reality a kde záruka vysokých výnosů z podílů nahrazuje strategii odvětví a akcie se zdražují v návaznosti na ohlášení sociálních plánů, zatímco ne vždy schopní šéfové si poskytují sami sobě prémie a zlaté padáky. Oni vytvořili tento systém, kde se pracovní místa a platy pracovníků staly jen balancujícími proměnnými. Oni jsou odpovědní za zbídačování domácností, jež závažně ovlivňuje poptávku, a posiluje tak začarovaný kruh.

Dokonce dnes, kdy jsou v sázce stovky a tisíce pracovních míst, chrlí na nás Komise dogma hospodářské soutěže bránící vnitrostátním opatřením navrženým s cílem zabránit ztrátám pracovních míst a požadující objasnění od společnosti Renault, aby sama sebe ujistila, že zvýšení produkce výrobního závodu není důsledkem přemísťování operací.

Jen kdybyste projevili tolik rozhořčení, když byly evropské podniky přemísťovány po celém světě, při hledání nejnižších nákladů a co možná nejslabšího sociálního práva.

Je čas změnit naši politiku – pro dobro Evropy, a především Evropanů.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Automobilový průmysl se ocitl ve výjimečně obtížné situaci kvůli současné hospodářské krizi. Ani předpovědi pro tento rok nejsou příznivé. Ukazují na další pokles prodejů nových automobilů.

Evropská komise a Evropský parlament si myslí, že by se měl tento průmysl v době krize více řídit. Jedná se o odvětví, které musí nalézt odpověď na strukturální problémy spojené s účinností výroby a využíváním výrobní síly tak, aby se zlepšila konkurenceschopnost a stabilita v dlouhodobém horizontu.

Zásah na úrovni EU a členských států může jen podpořit opatření přijatá samotnými výrobci. Platí to zejména o opatřeních, jejichž cílem je obnovit přístup k finančním prostředkům za rozumných podmínek, povzbudit poptávku po nových automobilech, udržet kvalifikační standardy a chránit pracovní místa a minimalizovat sociální náklady.

Řada zemí přijala plány na pomoc automobilovému průmyslu, ale jak poznamenala Komise, musí být tyto plány v souladu s právními předpisy EU a běžnými zásadami hospodářské soutěže, a zejména zásadami pro poskytování veřejné podpory, aby nebylo narušeno fungování evropského vnitřního trhu. Veškerá opatření související s financováním, zdaněním, nebo šrotováním musí kromě toho podporovat a urychlovat zásadní technologické transformace v tomto odvětví, zejména v oblasti palivové účinnosti motorů a snížení emisí.

  Marine Le Pen (NI), písemně. – (FR) Evropský parlament se chystá schválit diktát Evropské komise, který jde proti veškerým snahám členských států chránit svůj automobilový průmysl.

Lidé musí pochopit, že ultraliberální politika Komise a Parlamentu je skvělým způsobem, který může urychlit přemístění francouzských podniků do hospodářsky „životaschopných“ států.

V době, kdy jsou v automobilovém průmyslu a v odvětvích subdodavatelů přímo ohroženy tisíce pracovních míst, je tato volba namířená proti státům nemravná a hospodářsky sebevražedná.

Ti poslanci, kteří se propůjčili k takové průmyslové a sociální zkáze, se za to budou muset zodpovídat pracovníkům a jejich rodinám, kteří jsou přímými oběťmi jejich ideologické slepoty.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Vzhledem k významu, jaký má automobilový průmysl pro evropské hospodářství, je závazek evropských vlád a samotné Evropské unie reagovat na současnou situaci pochopitelný. Pokoušejí se zabránit následkům krize, v což doufají a bojují s cílem zajistit, aby byla dočasná, aby nebyla pro toto odvětí nevratná. Tato obava má naši podporu. Musí však existovat určité záruky. Prvotním cílem je sice uchránit pracovní místa, ale současně musí být sledován konečný cíl zajistit přežití životaschopných odvětví. Znamená to, že musí být mimořádné ivestice do tohoto odvětví využity k obnově, modernizaci a k přípravě na zvýšenou konkurenci. Myšlenka, že je možné, či žádoucí, izolovat a chránit hospodářské odvětví před konkurencí, pokud je tato konkurence zdravá a spravedlivá, je hospodářskou chybou a politickým klamem.

Navzdory všem jejím nedostatkům je překonání krize v automobilovém průmyslu, stejně jako krize obecně, a příprava na další fázi jádrem Lisabonské strategie: zvýšení konkurenceschopnosti, více inovací a více pracovních míst. Měli bychom pomoci automobilovému průmyslu v jeho obnově, neměli bychom se však pokoušet objevovat Ameriku.

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Výroba automobilů v rámci EU závisí na dosažení standardů, které mohou napomoci přísnějším předpisům na ochranu životního prostředí. To není rozpor s myšlenkou konkurenceschopného odvětví, ale spíše příspěvek k samotnému přežití tohoto odvětví. Existuje řada evropských nástrojů, které mohou být použity na pomoc automobilovému odvětví, a zejména pracovníkům v tomto odvětví. Patří k nim fondy, které mají usnadnit školení v rámci celoživotního učení.

Proškolená pracovní síla, která může věřit v udržitelnou výrobu v budoucnosti, je důležitá. Vím, že výrobci automobilů v jihovýchodní Anglii mají v současnosti možnosti využít finančních nástrojů, které mohou podpořit výrobu automobilů v budoucnosti. To musí být vyváženo environmentálními a sociálními podmínkami.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Zelení politici jsou přesvědčeni, že nemůžeme nahlížet na hospodářskou a environmentální krizi odděleně. Napomoci hospodářství postavit se zpět na nohy by měl zelený Nový úděl. V automobilovém odvětví existuje mimořádný potenciál k posunu zeleným směrem. Aby byl však tento potenciál využit, musí vlády přimět výrobce aut k tomu, aby investovali do inovací, a v tomto úsilí jim napomáhat. Většina v této sněmovně rozhodla, že Evropská unie musí napumpovat významnou částku finančních prostředků do svého automobilového průmyslu. Vypsání bianko šeku však není řešením. Nesmíme dotovat staré technologie, které jsou na ústupu. Namísto toho musíme přijmout přímé kroky, abychom výrobce automobilů přiměli investovat do inovací. Tím tento Parlament přispěje k budoucí udržitelnosti tohoto odvětví, a milionům Evropanů pracujících v automobilovém průmyslu se vrátí dobrá nálada.

Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance navrhla, že by peníze měly být dostupné jen pod podmínkou, že automobilové odvětví trvale zlepší svůj vliv na životní prostředí. Doprava odpovídá za přibližně třetinu všech emisí CO2 v EU. Hlasoval jsem proti většinovému usnesení, protože nestanoví zlepšení vlivu na životní prostředí jako nutný předpoklad k získání veřejných finančních prostředků.