Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0182(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0247/2009

Rozpravy :

PV 22/04/2009 - 4
CRE 22/04/2009 - 4

Hlasování :

PV 22/04/2009 - 6.34
CRE 22/04/2009 - 6.34
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0250

Rozpravy
Středa, 22. dubna 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

4. Ratingové agentury - Požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení - Pojišťovací a zajišťovací činnost (Solventnost II) (přepracování) (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dalším bodem je společná rozprava o

- zprávě (A6-0191/2009) pana Gauzèse, jménem Hospodářského a měnového výboru, o návrhu nařízení Evropského Parlamentu a Rady o ratingových agenturách (KOM(2008)0704 – C6-0397/2008 – 2008/0217(COD)),

- zprávě (A6-0247/2009) paní Weberové, jménem Výboru pro právní záležitosti, o návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení (KOM(2008)0576 – C6-0330/2008 – 2008/0182(COD)), a

- zprávě (A6-0413/2008) pana Skinnera, jménem Hospodářského a měnového výboru, o pozměněném návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (přepracování) (KOM(2008)0119 – C6-0231/2007 – 2007/0143(COD)).

 
  
MPphoto
 

  Jean-Paul Gauzès, zpravodaj. (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, vypracování zprávy o ratingových agenturách, jímž jsem byl pověřen, bylo obzvláště zajímavé a já jsem především potěšen tím, že se nám podařilo dosáhnout dohody s Radou a Komisí tak, aby tato zpráva mohla být přijata v prvním čtení.

Rozborem různých příčin finanční krize se ukazuje, že je zde naléhavá potřeba přijmout právní předpisy pro ratingové agentury. Návrh nařízení předložený Komisí Parlament velmi pozorně prošetřil, aby se zajistilo, že evropské právní předpisy jsou příkladné, efektivní a pragmatické zároveň.

Nedávné závěry G20 toto rozhodnutí dále podpořily. Kompromis, k němuž dospěla Komise, předsednictví EU a Parlament, se drží pokynů ohledně zásadních bodů tohoto nařízení požadovaných Parlamentem: rozsah působnosti, rating třetích zemí a předcházení střetům zájmů.

Mám však především radost z toho, že tímto textem bylo možné položit základy dohledu na evropské úrovni v duchu výsledků zprávy de Larosièrovy skupiny. Parlament se skutečně držel zásady, že Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry by měl být jediným kontaktním místem pro registraci agentur. Věděli jsme, že vzhledem ke stávajícímu právnímu stavu toho nelze o moc více udělat, ale díky tomuto postupu jsme položili základy tohoto budoucího dohledu na evropské úrovni.

V následujících měsících Komise navrhne legislativní iniciativu, díky níž se umožní zavedení pokynů de Larosièrovy zprávy, aby se vytvořil efektivní a koordinovaný dohled na evropské úrovni.

Na toto nařízení jakožto prozatímní opatření v očekávání legislativní iniciativy Komise bude dohlížet v koordinaci Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry kolegium sestávající ze zástupců příslušných orgánů členských států a právní sílu rozhodnutí bude zaručovat příslušný orgán místa, v němž je agentura registrována.

Rád bych dnes poukázal na to, jak Parlament ve druhé fázi jednání ocenil velmi konstruktivní a velmi ochotný přístup českého předsednictví. To znamená, že prostřednictvím inteligentní diskuse jsme mohli vytvořit řadu předpisů, díky nimž by bylo možné zajistit tuto potřebnou transparentnost a vyřešit problémy a nedostatky, jež z nedostatku právních předpisů o ratingových agenturách vyplývají.

Výsledek je tudíž velice uspokojivý a z tohoto důvodu bude zítra Parlamentu předložen celkový pozměňovací návrh, v němž se přejímá text, na němž se Komise, Parlament a české předsednictví – to jest členské státy – dohodly.

Domnívám se, že tímto způsobem Evropský parlament, Komise a předsednictví dokážou, že v konfrontaci s krizí nebývalého rozsahu jsou evropské orgány velmi pohotové. Doufám, že v témže duchu budeme moci přijmout ostatní ustanovení finančního balíčku, a zejména přepracování směrnice o kapitálových požadavcích bank, rovněž označované jako Basilej II.

V tomto období, kdy Evropané mají pochyby o efektivitě Evropy, mi připadá zásadní, abychom dokázali, že Evropa je schopná se s krizí vypořádat.

 
  
MPphoto
 

  Renate Weber, zpravodajka. – (RO) Domnívám se, že se nacházíme v období, kdy musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom udrželi při životě obchodní společnosti v Evropě a zejména nalezli takové iniciativy, aby úspěšné podniky byly schopny poskytovat co nejvíce pracovních míst. Taková iniciativa je o to důležitější nyní, kdy procházíme obdobím krize. Vítám návrh směrnice Komise ke zjednodušení předkládání zpráv v případě fúze nebo rozdělení, neboť jeho cílem je snížit do roku 2012 administrativní náklady evropských společností o 25 %, přičemž konkrétním záměrem je podpořit jejich konkurenceschopnost.

Zpráva, kterou jsme navrhli a o níž budeme zítra hlasovat, odráží myšlenky Komise a řídí se především několika následujícími faktory. Zaprvé, povinnosti předkládat zprávy v případě fúzí nebo rozdělení musí být omezeny, aby se členským státům a společnostem poskytla větší pružnost v rozhodování případ od případu, jaké zprávy skutečně potřebují. Zároveň musí být odstraněna ustanovení, z nichž nyní vyplývá dvojí předkládání zpráv, a tedy zbytečné náklady. Zatřetí, pravidla zveřejňování a poskytování informací musí být upravena v souladu s novými skutečnostmi zahrnujícími využívání internetu, abychom mohli tyto nové komunikační prostředky plně využívat a předávat přitom poselství o ochraně životního prostředí. Nesmíme rovněž zapomínat, že opatření stanovená prostřednictvím nyní platných směrnic o poskytování informací akcionářům byla vymyšlena před 30 lety a nikdy nebyla přizpůsobena stávajícím dostupným technologickým možnostem. Ráda bych upřímně poděkovala stínovým zpravodajům za úzkou spolupráci, jež mezi námi probíhala, a za jejich podporu v rámci procesu navrhování zprávy. Rovněž bych chtěla poděkovat představitelům Rady a Komise za to, že v těchto posledních měsících byli dostupní a vstřícní.

Dne 7. dubna Výbor stálých zástupců dospěl k dohodě o celém kompromisním balíčku, jenž byl ujednán s Parlamentem s cílem přijmout směrnici o fúzích a rozděleních v prvním čtení. Chtěli bychom, aby k tomu došlo, a přesně z tohoto důvodu bylo na zítřejší hlasování na plenárním zasedání předloženo mnoho pozměňovacích návrhů, prostřednictvím přijetí kompromisu, jehož jsme dosáhli v rámci neformálního trialogu. Byly vyřešeny otázky, které pro některé členské státy představovaly zásadní problém, jako je zveřejňování v místních novinách či poskytování tištěných kopií a využívání internetu, a zástupci politických skupin tyto pozměňovací návrhy odsouhlasili. Co se týče zveřejňování informací v místních novinách, tento postup bude i nadále možný v těch členských státech, které to budou považovat za nutné. Co se týče tištěných kopií, v zásadě platí, že již nebudou potřeba, pokud akcionáři budou mít příležitost stahovat si dokumenty a tisknout je, avšak členské státy mohou zařídit, aby tyto dokumenty poskytovaly k nahlédnutí obchodní společnosti ve své kanceláři.

Další důležitý kompromis se vztahuje na datum provedení směrnice, jež je stanoveno na dne 30. června 2011, jak je specifikováno v návrhu Komise. Členské státy také budou mít příležitost rozhodnout, jaké důsledky vyplynou z případného dočasného přerušení přístupu k internetu kvůli technickým problémům. Zásadní pozměňovací návrh se týká zjednodušených fúzí a rozdělení, kdy se k jejich schválení již nebudou požadovat valná shromáždění. Na základě uplatňování těchto zjednodušených postupů samotných se odhaduje, že se každoročně ušetří přibližně 154 milionů EUR, s ohledem na což se nám vyplatí tuto směrnici přijmout v prvním čtení.

 
  
MPphoto
 

  Peter Skinner, zpravodaj. − Paní předsedající, trochu jste mě zaskočila, protože jsem neviděl úplnou změnu dnešního harmonogramu, ale jsem velmi vděčný za to, že mohu sněmovnu oslovit ve velmi důležité otázce odvětví finančních služeb, to jest odvětví pojišťovací a zajišťovací činnosti, co jsme učinili v rámci zprávy Solventnost II a jak jsme ji nyní konečně předložili Parlamentu, aby mohl ustavit dle mého názoru velmi konkrétní základ regulace v celé Evropské unii.

Jedná se samozřejmě o záležitost, ke které se vracíme. Měli jsme Solventnost I a já jsem vděčný panu Ettlovi za to, že se nám při dřívější dlouhé diskusi v Parlamentu podařilo nějaký základ vymyslet. Nyní však musíme provést modernizaci a odvětví pojišťovací činnosti patří k mnoha odvětvím finančních služeb, která musí stát v čele změny. Je jasné, že s ohledem na finanční krizi a vše, co ji doprovází, nemůžeme odvětví pojišťovací činnosti ignorovat.

Existuje několik opatření, jež vycházejí ze Solventnosti II a dle mého názoru přispívají k tomu, že tato zpráva je jednou z předních zpráv, která bude v této otázce zaujímat čelnou světovou pozici. Patří k nim otázka řízení rizik. Domnívám se, že nyní nestačí, aby regulační orgány jednoduše zaškrtaly políčka a rozhodly tak, zda si odvětví, jež mají střežit a ochraňovat jménem spotřebitele, počíná správně, či nikoli. Je zásadní, aby každodenní činnost pojišťovacích a zajišťovacích společností byla regulačními orgány po určitou dobu skutečně sledována, řízena a monitorována.

Prostřednictvím tohoto postupu a pouze tohoto postupu budeme moci ustavit náležitou a vhodnou podobu regulace. Jedná se o předkládání zpráv společnostmi: ano, budou regulačním orgánům oznamovat, co dělají, ale regulační orgány do toho budou muset být zapojeny. A ve všech 27 členských státech: ne každý jednotlivý členský stát se svými nynějšími vlastními předpisy, s ohledem na to, co mohou v souvislosti s touto regulací uplatňovat, ale budou skutečně uplatňovat standardní vzorec regulace v rámci celé Evropské unie, z čehož otevřeně vyplyne lepší spotřebitelská platforma ochrany, jak očekáváme.

Podobně budou společnosti moci z této regulace získat úspory z rozsahu, protože nyní budou předkládat zprávy každému regulačnímu orgánu pouze jedním způsobem. To, co vytvářejí, co chtějí sdělit, co dělají a jak předkládají zprávy, nebudou předávat pouze jednomu regulačnímu orgánu, ale mohlo by jít o kolegium regulačních orgánů, zejména co se týče skupin, neboť s přeshraniční činností pojišťovacích společností je nyní důležité, aby se regulační orgány spojily a spolupracovaly a zajistily tak, že se uplatňuje náležitá míra předkládání zpráv, náležitá míra údajů a podoba poskytovaných informací a trhy tak byly co nejlépe chráněny.

Parlament si v diskusi s Radou povšiml některých zajímavých a někdy možná záměrných manévrů, prostřednictvím nichž se vnitrostátní odvětví pohybují tím či oním směrem, a tak nemohu předstírat, že téma, o němž jsme se snažili s Radou jednat, nebylo velmi obtížné: ono totiž bylo. Parlament Radu tlačil daleko. Tlačil ji dle mého názoru dál, než kam se Rada v rámci dvou posledních předsednictví rozhodla a skutečně chtěla zajít, a tak jsem velmi hrdý a jsem velmi potěšen, že jsem pracoval se svým týmem a podařilo se nám Radu dostat do pohybu.

Bohužel nebudeme mít takovou podporu ze strany skupiny, jakou jsme si původně představovali, ale protože do této směrnice můžeme začlenit doložku o přezkumu, budeme se moci pro podporu skupiny vrátit a já, po třech letech od zavedení této konkrétní směrnice, doufám – a očekávám, že mi pan komisař řekne, že to bude také předjímat – že se nám podporu ze strany skupiny podaří tak či onak získat zpět k tomu, abychom obzvláště sladili hospodářskou stránku tohoto konkrétního přístupu.

Přejeme si regulaci, která je založena na rizicích a zásadách, ale takovou, aby také podporovala kapacitu odvětví a aby se prostřednictvím něj prosazovaly v celé Evropské unii i zahraničí ty nejlepší instinkty regulačních orgánů. A skončím jednou poznámkou. Musíme oslovovat regulační orgány v jiných částech světa a uznávat pouze režimy zohledňující jednotlivé země. Doufám, že se mnou bude v této věci pan komisař souhlasit.

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy , člen Komise. − Paní předsedající, dnešní rozprava se odehrává v době, kdy se potýkáme s největším problémem evropské ekonomiky moderní doby. Je naléhavě potřeba podniknout kroky: rázné, cílené a komplexní kroky k tomu, abychom obnovili důvěru, růst a tvorbu pracovních míst a napravili finanční systém, do budoucna znovu nastolili stabilitu, podporovali obchod a investice a lépe chránili své občany – zkrátka abychom vytvořili efektivní a stabilní finanční systém.

Na základě sdělení Komise z počátku března Evropská rada na svém jarním zasedání stanovila pevný akční plán pro budoucnost – strategii k řešení mezer v regulaci ve finančním odvětví, k obnovení pobídek a reformě dohledu ke sladění jednotného finančního trhu EU. Komise do několika týdnů předloží své názory ohledně cesty k vybudování rámce dohledu v Evropě reflektujícího současný stav vývoje. O nich budou v červnu diskutovat představitelé států či vlád. Komise je připravena předložit na podzim konkrétní opatření.

Celosvětové problémy samozřejmě vyžadují celosvětová řešení. Iniciativa EU ke schválení koordinované světové reakce na finanční krizi je velmi úspěšná. Na zasedání v Londýně představitelé G20 přijali rozsáhlé závazky ke koordinovanému řešení slabin finančního systému, společnému vybudování nové finanční architektury a zároveň k obraně otevřeného světového hospodářství.

Stav finančního odvětví EU je vážný. Bylo však již učiněno mnoho a já s radostí konstatuji, že Komise, Evropský parlament a Rada s ohledem na řešení krize rychle reagují a úzce spolupracují. Blížíme se úspěšnému dovršení přijetí tří zásadních opatření: zaprvé, nařízení o ratingových agenturách; zadruhé, přepracování Solventnosti II a také zatřetí, přezkum třetí a šesté směrnice v oblasti práva společností o státních fúzích a rozděleních.

Zaprvé, dohodou ohledně nařízení o ratingových agenturách se napomůže řešení jednoho z problémů, které k této krizi přispěly, a tudíž vznikne jakási perspektiva obnovení důvěry na trhu. V návrhu přijatém Komisí v listopadu jsou stanoveny jasné cíle ke zlepšení jednotnosti, transparentnosti, odpovědnosti a řádné správy ratingových agentur. Podstata původního návrhu je zachována v tomto nařízení, jímž se bude především zajišťovat nezávislost analýz ratingových agentur, jednost postupu ratingu a náležité řízení střetů zájmů, k nimž v rámci postupu ratingu dříve docházelo. Kromě toho bude zaveden komplexní režim dohledu. Evropské regulační orgány budou dohlížet na chod ratingových agentur a budou podnikat opatření k vymáhání, bude-li to třeba.

Co se týče dohledu, já sám jsem zdůrazňoval potřebu posílení spolupráce při vykonávání dohledu. Proto nemám nejmenší potíže souhlasit s potřebou zlepšení v této důležité oblasti. V zájmu zajištění konzistence a soudržnosti všech příslušných právních předpisů v oblasti celého finančního odvětví se tudíž Komise shoduje na tom, že s ohledem na doporučení de Larosièrovy zprávy prošetří potřebu posílení jednotlivých ustanovení tohoto nařízení, co se týče struktury dohledu.

Co se týče otázky přístupu k ratingu vydávanému v třetích zemích, výsledek vrcholné schůzky G20 přinesl změnu situace ve světě. Všichni členové G20 se dohodli na regulaci ratingových agentur prostřednictvím zavedení povinné registrace a režimu dozoru. Z tohoto důvodu souhlasím s řešením, jež bylo přijato v rámci jednání Rady a Parlamentu o přístupu k ratingu vydávanému v třetích zemích.

S potěšením konstatuji, že ambiciózní cíle stanovené v návrhu Komise jsou zachovány. Komise je s výsledkem postupu spolurozhodování velmi spokojena.

Dovolte mi, abych nyní přešel k Solventnosti II. Chtěl bych poděkovat zpravodaji, panu Skinnerovi, a Parlamentu za jejich práci a ochotu učinit kompromis, aby bylo ohledně tohoto důležitého tématu dosaženo dohody v jediném čtení. Takový výsledek subjekty odvětví pojišťovací činnosti EU, subjekty dohledu a zainteresované strany vůbec všeobecně přivítají.

Musím však také připustit, že mě některé prvky tohoto kompromisu zklamaly. Odstranění režimu podpory ze strany skupiny, který považuji za jeden z nejvíce průkopnických hledisek návrhu Komise, znamená, že nebudeme moci modernizovat – tolik, jak bychom chtěli – ujednání pro dozor pro pojistitele a zajistitele působící na přeshraniční úrovni.

Rovněž se obávám, že z některých pozměňovacích návrhů týkajících se akciového rizika by mohlo vyplynout zavedení neuváženého režimu investic do rizikového kapitálu. To platí především pro pozměňovací návrhy, jimiž se zavádí takzvaný přístup založený na trvání jakožto volbu členského státu. Komise bude dávat dobrý pozor, aby zajistila, že prováděcí opatření předložená v tomto směru jsou obezřetným způsobem solidní.

Komise nicméně podpoří dohodu Parlamentu a Rady, bude-li schválena na základě vašeho hlasování. Stávající režim Solventnost je více než 30 let starý. Prostřednictvím Solventnosti II se zavede hospodářský režim založený na rizicích, jímž se prohloubí integrace trhu pojišťovací činnosti EU, zintenzívní se ochrana pojistníků a zvětší se konkurenceschopnost pojistitelů EU.

Jak nedávno ve své zprávě o ponaučeních z finanční krize potvrdil Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS), Solventnost II potřebujeme více než kdy předtím jakožto první reakci na stávající finanční krizi. Potřebujeme nařízení, prostřednictvím kterého se po společnostech požaduje, aby náležitě řídily svá rizika, zvětšuje se transparentnost a zajišťuje se, že orgány dohledu spolupracují a koordinují svou činnost efektivněji. Solventnost II přinese režim pro odvětví pojišťovací činnosti, jenž může sloužit jako model pro podobné reformy na mezinárodní úrovni.

Díky zavedení doložky o přezkumu, v níž se konkrétně zmiňuje režim podpory ze strany skupiny, se Komise bude moci k této otázce vrátit. Očekávám, že s pokrokem v řadě různých oblastí, spojených s doporučeními obsaženými v de Larosièrově zprávě, vznikne příznivější ovzduší pro reformy spojené s přeshraniční spoluprácí mezi domácími a hostitelskými orgány dohledu.

Nyní se vrátím ke zprávě paní Weberové. Díky efektivní práci paní zpravodajky Weberové bylo možné najít kompromis, co se týče zjednodušených požadavků na předkládání zpráv a dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení veřejných společností s ručením omezeným, díky čemuž bude zachována velmi podstatná část potenciálu úspor spojeného s původním návrhem Komise, jenž činí 172 milionů EUR ročně.

Opatření a studie provedené v souvislosti se snižováním administrativní zátěže potvrzují, že právo společností je jednou z nejtíživějších oblastí acquis EU. Administrativní zátěž zasahuje z několika důvodů malé a střední podniky více než větší společnosti. V odborném posudku z roku 2007 se odhaduje, že výdaje malých podniků na to, aby splňovaly požadavky na informace stanovené právními předpisy, jsou desetkrát větší než v případě velkých podniků. Opakuji, že desetkrát více. Malé podniky jsou zároveň oporou našeho evropského hospodářství a v současné době se potýkají s velmi obtížnou hospodářskou situací.

Za stávajícího obtížného a náročného stavu hospodářství si takové překážky nemůžeme dovolit. Namísto toho musíme zintenzívnit úsilí ke zmírnění zátěže našich společností. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 12. prosince 2007 přivítal odhodlání Komise dosáhnout do roku 2012 cíle 25% snížení administrativní zátěže podniků na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a poukázal na to, že na základě toho prošetří legislativní návrhy. Dnes, pouhých sedm měsíců od předložení tohoto návrhu Komisí, mám z tohoto kompromisu velkou radost, přestože Komise šla ve svém původním návrhu ještě dále. Těším se na to, až Parlament podpoří tento kompromis, z čehož rychle vyplynou zásadní výhody pro společnosti, zejména malé a střední podniky. Ale tímto bychom neměli skončit. Zjednodušení a omezení byrokracie bude i nadále jádrem programu Komise.

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell, zpravodaj ke stanovisku Hospodářského a měnového výboru. Paní předsedající, svůj příspěvek nechci namířit na žádnou konkrétní stranu. Domnívám se, že Solventnost II, nařízení i ratingové agentury jsou velmi významné a velmi důležité, ale musíme postavit požární stanici a také uhasit plameny. Myslím si, že jsme zašli příliš do podrobností v názoru: tu požární stanici postavíme někdy v budoucnosti.

Nemohu uvěřit tomu, že kdyby byl prezident Sarkozy ještě předsedou Evropské rady, šli bychom stále tímto hlemýždím tempem. České předsednictví je velikým zklamáním, a velikým zklamáním je zejména prezident České republiky.

Chtěl bych vám říci, že pokud české předsednictví nebo jeho následovníci nejsou schopni odvést svou práci, pak se ukazuje, že Lisabon skutečně potřebujeme: skutečně potřebujeme někoho, kdo bude Evropské unii poskytovat vedení na trvalejší bázi.

Lidé hledají naději; hledají nějaké informace o zlepšení. Domnívá se v této sněmovně skutečně někdo, že pokud by byl předsedou Komise Jacques Delors, šli bychom takovým hlemýždím tempem? Nyní je načase podniknout opatření a vést a nám se taková opatření ani vedení nedostávají a právě o tomto problému se tu dnes ráno musíme zmínit.

Evropská investiční banka by mohla být mnohem aktivnější. Evropská unie a její orgány, společně se zeměmi jako Čína, by mohly být mnohem aktivnější. Tohle není rok 1937. Tehdy jsme neměli takové instituce či schopnost řešit problémy, jako máme dnes. Tyto instituce nyní máme, jak v Evropské unii, tak mimo ni – malý počet institucí, které mohou spolupracovat. Chybí nám však vedení. Vraťte prezidenta Sarkozyho nebo někoho, jako je Sarkozy, ať má Komise náležité vedení, abychom lidem poskytli naději, a začněme se zabývat tím zlepšením. To ze strany Evropské rady nevnímám a je načase, aby tomu tak bylo.

 
  
MPphoto
 

  Sharon Bowles, zpravodajka ke stanovisku Výboru pro právní záležitosti. Paní předsedající, vítám dohodu ohledně Solventnosti II a podobně jako jiní lituji odsunutí podpory ze strany skupiny na budoucí přezkum a výslednou neschopnost Rady zabývat se s námi způsoby, jak ji učinit realizovatelnou se zohledněním některých důvodných obav. Ve Výboru pro právní záležitosti i Hospodářském a měnovém výboru jsem sledovala, jak se pohybuje kapitál v době napětí ve skupině, jako je stav blízký insolventnosti, a rozhodně to není tak přímočaré, jak to vykresluje návrh Komise či zástupci odvětví pojišťovací činnosti.

Máme však k dispozici nástroje, jimiž bychom mohli cíle dosáhnout, a doporučili jsme opatření na úrovni 2, ale nyní musíme do budoucna hledat způsoby, jak maximalizovat bezpečné a hospodárné využívání kapitálu ve skupině. Doufám, že se členské státy se postaví této výzvě, pokud jde o hledání lepších řešení pro likvidace.

Podívám-li se nyní na některé prvky balíčku, ve změnách článku 27 se specifikuje, že orgány dozoru musí mít příslušnou odbornost a schopnosti. Původní pozměňovací návrh jsem vypracovala s ohledem na zprávu Equitable Life, avšak v souvislosti s finanční krizí má obecnější dopad a podobné body se mi podařilo zahrnout do kapitálových požadavků a návrhů týkajících se ratingu.

Musí být naprosto jasné, že zaujetí přístupu založeného na rizicích není snadnější alternativou. Správné chápání modelů a základních předpokladů by mělo být intenzivnější formou dozoru než zaškrtávání políček. Testy napětí musí jít za bezpečnou míru předpokladů a korelační faktory by měly být aktivně přezkoumávány.

Dozor nad skupinou je nyní začleňujícím postupem, nikoli přístupem orgánu dozoru nad skupinou v podobě pravidla „vítěz bere vše“, přestože nakonec musí odpovědnost spočívat v jediném koncovém bodě. Úloha Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním se posiluje a je vhodné zdůraznit, že k převládajícím myšlenkám o větší úloze výborů úrovně 3 vedla právě diskuse o Solventnosti II. Co je však důležité, rovněž se objasňuje, že by nemělo docházet ke střetům mandátu vnitrostátního orgánu dozoru a jeho úlohy v rámci Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním.

Tyto pozměňovací návrhy byly na to, že byly vypracovány před takovou dobou, do jisté míry předvídavé, avšak jejich význam se prokázal s vývojem finanční krize. Jak uvedl pan zpravodaj, tým Parlamentu odvedl dobrou práci a v souvislosti se Solventností II totéž platí i pro české předsednictví.

 
  
MPphoto
 

  Karsten Friedrich Hoppenstedt, jménem skupiny PPE-DE.(DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pan zpravodaj již poukázal jak na hlediska hodná kritiky, tak na pozitivní hlediska výsledků dosažených v otázce Solventnosti II. Domnívám se, že lze říci, že představuje významný pokrok k tomu, aby se evropské odvětví pojišťovací činnosti do budoucna přeměnilo v životaschopné odvětví, a to i v době krize. Rovněž jsem toho názoru, jak bylo již řečeno, že jsme jasně identifikovali, v čem spočívají hlediska hodná kritiky, konkrétně co se týče dozoru nad skupinou. Samozřejmě je toho třeba učinit více ve spojené oblasti dozoru nad skupinou a podpory ze strany skupiny. V případě krize, kdy toky kapitálu nejsou takové, jaké by se normálně očekávaly, je však přirozené, že je třeba v této oblasti pokročit a také projevit ohledy vůči zemím, jež se potýkají s obtížemi.

Diskutovali jsme také o jiné zásadní otázce, protože v Evropské unii je 500 milionů spotřebitelů, kteří jsou zároveň pojištěnými osobami s „akciovým rizikem“. Odvětví, hospodářský i členské státy mají na tento problém také jasný názor. Museli jsme v této věci přijmout kompromis, což se může v nějaké fázi rovněž odrazit v analýze v rámci systému doložky o přezkumu. Důležité je, že lze říci, že Evropská unie vyslala v tomto ohledu signál, že Evropa je v pohybu a je akceschopná. Věřím, že Spojené státy, Čína a ostatní země zabývající se těmito otázkami obezřetnosti a připravující do budoucna lepší systém tento signál za těchto specifických okolností také rozpoznaly. To je jeden z důležitých pohledů.

Rád bych také velmi zřetelně znovu zopakoval následující bod týkající se minulosti. Tohoto procesu se zúčastnila čtyři předsednictví včetně toho stávajícího. Jednání se do značné míry lišila mimo jiné pod tlakem příslušných členských států, avšak dosáhli jsme výsledku. To je jeden pohled.

Druhým je skutečnost, že jsme spolupracovali s evropským odvětvím pojišťovací činnosti a v tomto ohledu byly velmi důležité studie dopadu na jednotlivé oblasti. Proč tomu tak bylo? Kvůli tomu, že bylo třeba odvětví pojišťovací činnosti zapojit do objevování cesty k tomuto řešení s ohledem na velmi komplikovaný systém a téma. Vezmeme-li v potaz, že do poslední studie dopadu bylo zahrnuto 1 400 podniků – velkých i malých, neboť cílem není vyrovnání na trhu, ale zapojení všech činitelů v zájmu spotřebitelů – pak to byl velký úspěch. Společně s vyjednávacím týmem pro Solventnost II jsme se odmítli nechat zastrašit jakýmikoli konkrétními zdroji tlaku a namísto toho jsme nabrali jasný kurz v zájmu spotřebitelů, odvětví pojišťovací činnosti, a samozřejmě především našich parlamentních povinností.

 
  
MPphoto
 

  Gianni Pittella , jménem skupiny PSE. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že je všem jasné, že cyklus rozvoje skončil, cyklus, jenž v posledních letech vynesl na světlo nerovnováhu a protichůdné postoje v určitém vnímání globalizace: ultraliberální globalizace, jež v příliš mnoha případech těžila ze slabých stránek institucí a nahlížela na politiku jako na překážku, obtíž, které se chce zbavit.

Nyní připadá na politiku, aby v perspektivě závažné hospodářské krize, jíž procházíme, obnovila důvěru občanů. Aby tomu tak bylo, politika musí převzít vedení a vymezit budoucí perspektivy a překážky, jež je potřeba překonat. Musíme napravit rozpory mezi rychlým růstem ve světě a slabinami institucí schopných vyvážit a kontrolovat přílišnou moc finančního hospodářství.

Nařízení o ratingových agenturách představuje v tomto smyslu důležitý krok vpřed. Na těchto dokumentech jsem pracoval jakožto stínový zpravodaj za skupinu sociálních demokratů v Evropském parlamentu, v plné spolupráci s Jeanem-Paulem Gauzèsem, autorem zprávy, jemuž upřímně blahopřeji.

Nejdůležitější body tohoto nařízení jsou výsledkem závazku Parlamentu v průběhu nesnadných jednání s Radou. Hovořím o jednoznačných úspěších, jako je požadavek, aby se agentury registrovaly na evropském území, prognózy a občanskoprávní odpovědnost, systém dvojího zabezpečení pro schvalování příloh třetích zemí a především možnost, že toto nařízení může vstoupit v platnost rychle, a nikoli po dvou letech, jak původně vnitrostátní vlády požadovaly.

Toto nařízení však má rovněž výraznou symbolickou hodnotu. Ve skutečnosti řídíme odvětví, jež jako jiná – mám na mysli například spekulativní fondy – v posledních letech těží z naprostého legislativního vakua. Výsledek takové samoregulace všichni jasně vidí a je děsivý. Nyní je načase sebrat odvahu a vybudovat novou strukturu finančních trhů. Musíme si být vědomi, že v tomto odvětví ještě více než v ostatních, pane Komisaři, nestačí, aby vnitrostátní vlády jednaly samy!

Z tohoto důvodu navzdory tomu, že jsme dosáhli skvělých výsledků, náhle lituji, že jsme promarnili příležitost; kvůli odporu členských států – za nějž nese Rada významnou odpovědnost – zde nebyla vůle vytvořit v rámci textu ustanovení pro jediný evropský orgán dozoru v odvětví ratingu. V tomto směru byla Parlamentu předložena žádost, avšak kvůli nedostatku politických ambicí a realismu doposud nenachází podporu. V této otázce Parlament nadále projevuje svou schopnost dívat se do vzdálené budoucnosti a já doufám, že vnitrostátní vlády budou dělat totéž.

 
  
MPphoto
 

  Wolf Klinz, jménem skupiny ALDE.(DE) Paní předsedající, kvůli chybám ratingových agentur, které krizi předcházely, se regulace těchto agentur stala nevyhnutelnou. Cíli stávajícího nařízení o registraci ratingových agentur jsou opět transparentnost, zaručení vysoké kvality, větší konkurenceschopnost, zamezení střetům zájmu a v důsledku toho i lepší ochrana investorů. Dosažení dohody nebyl jednoduchý úkol. Postoje Komise, Parlamentu a Rady odstartovaly hodně daleko, ale celkově vzato jsme k těmto cílům z velké části dospěli. Jedním pozitivem je, že budeme mít pouze jednu kategorii ratingu. Kategorie 1 a 2 pro účely regulace a jiné bude věcí minulosti. Střety zájmů byly překonány: ratingovou činnost nebudou doplňovat poradenské služby. Ratingovým agenturám ze zemí mimo Evropskou unii bude umožněn přístup na evropský trh a budou zde moci působit prostřednictvím režimu rovnocennosti zahrnujícího potvrzování – který je důležitý pro malé agentury – či prostřednictvím systému schvalování – který mohou využívat velké agentury.

Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry bude hrát zásadní roli v registraci ratingových agentur a dohledu nad nimi. V případě všech těchto bodů také konstatuji řadu nedostatků ve stávající dokumentaci a nařízení. Obávám se, že v praxi budou všechny předpisy a požadavky příležitostem ke vstupu na evropský trh bránit. Tyto požadavky jsou možná příliš omezující a mohly by nakonec evropský trh odříznout, a tudíž vést k protekcionismu zadními vrátky – což by bylo špatné. Doufám, že se ukáže, že jsou mé obavy neopodstatněné.

Naše předpisy pro vnitřní řízení sahají velice daleko – vlastně až příliš daleko. Jsou téměř ničivé. Srovnatelné předpisy nenalezneme v žádném jiném nařízení EU. Udělali bychom lépe, kdybychom definovali jasné zásady a nechali odpovědnost za uplatňování a rozvíjení těchto zásad na samotných podnicích.

A dle mého názoru jsme také nepokročili v tom, abychom skoncovali s oligopoly. Budeme muset vydržet mnoho let velice malé hospodářské soutěže.

 
  
MPphoto
 

  Cristiana Muscardini, jménem skupiny UEN.(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hospodářská krize zdaleka není u konce, přestože členství v eurozóně Evropě poskytlo určitou stabilitu. Mezinárodní měnový fond stanoví náklady spojené s finanční krizí na 4 000 miliardy USD, z nichž lze dvě třetiny přisoudit bankám.

Je třeba dosáhnout mnoha cílů: obnovit důvěru, podpořit růst a uchránit zaměstnanost. Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím hospodářské politiky, jež bude moci uspořádat finanční systém, ale Evropa hospodářskou politiku ještě nemá! Navzdory londýnským návrhům G20 nově oživit úvěrový systém je zde stále závažný nedostatek jasných předpisů – jak říkáme už léta – k řízení finančního trhu, jeho subjektů, nabízených produktů a derivátů.

Trhy by měly podléhat regulaci a dohledu, především co se týče finančního odvětví, jež v nekontrolovaném stavu otevřelo cestu nárůstu nebývalé zadluženosti. Co dělat s tímto ohromným dluhem, který se nahromadil kvůli poskytování úvěrů bez záruk? Měl by být odepsán? Měl by být zahrnut do mechanismu čištění zavedeného bankami? Měly by být budoucí transakce s volně poskytovanými deriváty zakázány a měli bychom po bankách požadovat, aby nadobro ukončily své derivátové smlouvy?

Potřebujeme jednoznačné reakce, nové směry úvěrů pro malé a střední podniky a spořitele, abychom zamezili nekontrolovaným přesunům a abychom přeorientovali pravidla OMK v souladu se skutečnou situací. Nebudeme-li hovořit o světových pravidlech obchodu, nic nevyřešíme: to znamená, že v konfrontaci s touto systémovou krizí musíme systém reformovat, znovu do politiky zavést tu řídící úlohu, jež až příliš často chybí, znovu zaměřit pozornost na reálné hospodářství a zanechat těch snadných omamných virtuálních financí!

 
  
MPphoto
 

  Alain Lipietz, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych chtěl uvést, že plně souhlasím s tím, co ve svém příspěvku řekl pan Mitchell. Nejdeme podle plánu, nedržíme krok. Chtěl bych mu nicméně zdůraznit, že je důležité neučinit, co se týče francouzského prezidenta, tutéž chybu, jakou někdy Francouzi dělají, pokud jde o pana Browna. Proslovy o činnosti nezaručují její efektivitu.

Co se týče krize samotné, je jasné, že pro nás krize nezačala financemi. Je zakořeněna v sociální sféře a sféře životního prostředí. Poté se spojuje s finančním cyklem, to znamená, že pokud cyklus funguje dobře, podstupujeme rizika, ale pokud již dobře nefunguje, říkáme si, že by mohlo být rozumné věci trochu regulovat.

Ocitli jsme se ve fázi, kdy je potřeba regulace – a v tomto případě silná regulace. Je potřeba regulace na úrovni jednotného trhu, to znamená, že na evropské úrovni potřebujeme mnohem centralizovanější regulaci. Právě to nás vede v naší volbě při hlasování. Zprávu pana Gauzèse i pokrok, kterého se jejím prostřednictvím dosáhlo, plně podporujeme. Již roky žádáme centralizovanější regulaci a dohled na evropské úrovni a první fáze, jíž bylo s Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry dosaženo, je dle našeho názoru naprosto vhodná.

Navzdory úsilí pana Skinnera však – a v tomto bodě se naše kritika naprosto shoduje s kritikou pana Mitchella – litujeme, že to vlády nepochopily. Nesouhlasíme s kompromisem, který je navrhován a který odmítá systém dozoru nad skupinou. Jsem toho názoru, že takový postup povede k dalším katastrofám.

Proto budeme hlasovat proti zprávě pana Skinnera – nikoli proti práci pana Skinnera samotného, ale proti kompromisu, jejž vlády zavedly.

 
  
MPphoto
 

  Sahra Wagenknecht, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, stejně jako veřejné zabezpečení, spravedlnost nebo ochrana životního prostředí i stabilita finančních trhů je veřejným statkem a jako takový by měla podléhat veřejné kontrole. Konec konců jsme to všichni viděli: každý, kdo nechává regulaci finančních trhů na velkých bankách, pojišťovnách, zajišťovacích fondech a ratingových agenturách v soukromém sektoru riskuje, že dojde ke spekulacím s obrovskými sumami ve snaze dosažení nejvyšších výnosů a nakonec bude muset ztráty zaplatit široká veřejnost.

Krize ukázala až příliš jasně, že dobrovolná samoregulace neuspěla, a přesto Komise ve svém závazku v tomto smyslu nezaváhala. Namísto toho, aby zakázala riskantní finanční produkty a stanovila jasná pravidla finančního odvětví, chce soukromým činitelům nadále umožňovat, aby se rozhodovali sami, jaká rizika podstoupí a jak k nim budou přistupovat. Jsme toho názoru, že je to nezodpovědné.

Nyní je očividné, že v zájmu zisku ratingové agentury systematicky podhodnocují rizika strukturovaných finančních produktů a tak vlastně uvedly do chodu obchod s nedobytnými půjčkami. Náležitým přístupem by tedy bylo zcela zastavit delegování řízení rizik na soukromé činitele orientované na zisk a vytvořit evropskou veřejnou ratingovou agenturu, jež by vydávala nezávislá stanoviska ohledně kvality různých cenných papírů. Komise toto řešení ještě musí zvážit.

V Gauzèsově zprávě se správně požaduje, aby byl rating státního dluhu považován za veřejné blaho, a tudíž jej musí vzít na sebe veřejní činitelé. Proč by se však tato zásada měla omezovat jen na státní dluh?

I v případě plánované směrnice Solventnost II Komise a zpravodaj podporují neúspěšnou koncepci samoregulace. Například pojišťovacím skupinám se má umožnit, aby se při výpočtu kapitálových a solventnostních požadavků uchylovaly k vnitřním modelům posuzování rizik. Zda jsou orgány dozoru členských států dostatečně schopny tyto modely chápat, ukáže čas. Já osobně o tom pochybuji.

Kromě toho minimální kapitálový požadavek a solventnostní kapitálový požadavek jsou příliš nízké a musí být do značné míry zvýšeny. Vzhledem k tomu, že by z toho mohly pro některé banky a pojišťovny vyplynout problémy, podporujeme, aby tento nárůst kapitálu měl podobu vládního podílu společně s odpovídajícím vlivem na politiku společností. Takové částečné zestátnění by bylo prvním odvážným krokem k přeorientování finančního odvětví na veřejný prospěch.

V dlouhodobé perspektivě by mělo být celé finanční odvětví v každém případě přesunuto do veřejného sektoru, protože pouze zestátnění může zajistit, že toto odvětví plní své veřejné povinnosti namísto hazardování ve snaze dosáhnout ještě větších výnosů na světových finančních trzích. Je nejvyšší čas, aby byly z této katastrofy, jež zde vznikla, učiněný závěry.

 
  
MPphoto
 

  Godfrey Bloom, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, strávil jsem 40 let ve finančních službách, a tak se domnívám, že o tom, o čem zde hovořím, možná něco málo vím.

Dovolte mi jen, abych se krátce zmínil o Úřadu pro finanční služby Spojeného království (FSA), což nás dovede k cíli, jakých chyb se dopouštíme. Úřad FSA Spojeného království má přehled pravidel o půl milionu slovech. Nikdo mu nerozumí – a už vůbec ne FSA. FSA vykládá svůj přehled pravidel tajně; nechává si pokuty, které ukládá, aby si jeho úředníci vylepšili platy a penze; neexistuje zde žádný odvolací soud. Napsal jsem o tomto problému panu komisaři McCreevymu, že tento úřad cupuje články 6 a 7 jeho zákona o lidských právech. Není zde žádný odvolací soud. Není zde vůbec žádný právní postih v případě, že budou jednat špatně. Široká veřejnost získala dojem, že pokud nějaké nařízení nese razítko FSA, nemůže být špatné. Není zde žádná koncepce „riziko nese kupující“.

Nyní bude, jak se zdá, začleněn do jakéhosi dozorčího orgánu EU, který budou nepochybně tvořit neznalí byrokrati, skandinávské ženy v domácnosti, bulharská mafie a rumunští výrobci kolíků. Upřímně řečeno si myslím, že si spolu budete opravdu dobře rozumět.

 
  
MPphoto
 

  Bruno Gollnisch (NI).(FR) Paní předsedající, zprávy pana Gauzèse o ratingových agenturách a paní Weberové o požadavcích na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení a pana Skinnera o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu obsahují ustanovení, jež jsou bezpochyby užitečná, avšak nelze je označit za opatření pro boj proti finanční krizi. Krize, kterou nyní zažíváme, je jednoznačně zcela jiného měřítka a nelze ji vyřešit těmito technickými a jednorázovými opatřeními samotnými.

Jaké kroky je třeba podniknout, abychom vyřešili tu strašnou krizi, jíž procházíme? Zaprvé, musí se skoncovat s dogmaty, na nichž je vaše práce doposud založena, zejména co se týče těch, kteří věří v laskavost mezinárodní dělby práce, volného pohybu osob, zboží a kapitálu.

Musíme skoncovat s volným pohybem zboží, jenž postavil evropské pracující proti pracovníkům zemí jako komunistická Čína, jež jsou útočištěm té nejcyničtější podoby kapitalismu, kde pracující nemají právo na stávku, svobodu sdružování, náležitý starobní důchod či sociální ochranu a kde vydělávají směšně nízkou mzdu. Čína však není jedinou zemí v této situaci.

Musíme skoncovat s volným pohybem osob, jenž nás vede, jenž vás vede k tomu, že schvalujete a dokonce doporučujete jakožto jediný způsob nahrazování budoucích generací politiku masového přistěhovalectví, jejíchž zhoubných důsledků jsme nyní očividně svědky.

A konečně musíme skoncovat s volným pohybem kapitálu, který byl spouštěcím faktorem krize, neboť umožnil, aby krize na trhu Spojených států s hypotékami na bydlení – což je zcela podružná krize, jež měla zůstat v mantinelech trhu USA – postupně nakazila všechny naše ekonomiky a přivedla naše spořitele, naše pracující a naše zaměstnavatele na mizinu.

Z toho vyplývá, že malé a střední podniky musí být osvobozeny z okovů ze zasahování do daní a byrokracie; jsou potřeba jednoduchá pravidla, aby měnové hodnoty skutečně odpovídaly tomu, co existuje jakožto průmyslové zboží nebo služby; a musí být zahájena investiční politika, avšak ta musí být životaschopná. To je jen několik základních opatření a my bychom si přáli, aby je vlády členských států nakonec přijaly v souvislosti s těmito vnitrostátními politikami, v nichž se projevila jejich vynikající schopnost reakce.

 
  
MPphoto
 

  John Purvis (PPE-DE). – Paní předsedající, mám radost, že v otázce Solventnosti II jsme konečně dospěli do bodu rozhodnutí. Pan Skinner a jeho stínoví zpravodajové v tomto úkolu prokázali příkladnou pevnost a trpělivost. Je mi líto, stejně jako ostatním, že je vyloučena podpora ze strany skupiny, ale upřímně řečeno za stávajících horečnatých okolností tím nejsem překvapen. Musíme tvrdě pracovat, abychom dosáhli systému skupin, jenž bude fungovat pro skutečně evropský jednotný trh pojištění a v rámci něj a bude také efektivní ve vztahu k třetím zemím – nemůžeme zažít žádná další fiaska typu AIG.

Rád bych také pochválil pana zpravodaje Gauzèse a Radu, že dospěli k rozumnému závěru ohledně nařízení o ratingových agenturách. Tyto agentury se samozřejmě dopustily závažných chyb a nějaká podoba větší regulace byla nevyhnutelná. Ale kdo se chyb nedopustil, zejména vezmeme-li v potaz samotné regulační orgány, a můžeme mít jistotu, že u nich nyní nehrozí žádné budoucí chyby?

Měl jsem obavy, že to nepříčetně nepřátelské svalování viny na jiné ze strany ratingových agentur bude mít za následek příliš rušivé a kontraproduktivní nařízení s nesmírně eurocentrickým, protekcionistickým a exteritoriálním rozměrem. Kompromis, s radostí konstatuji, tyto sklony do jisté míry utlumil, ale ne do takové míry, jakou bych si přál.

Ratingy jsou stanoviska – jsou to užitečná stanoviska, odborná stanoviska, ale pouhá stanoviska, a tak je na investorech, aby převzali plnou odpovědnost za svá investiční rozhodnutí. Nyní jsme se z toho bezpochyby poučili až příliš tvrdě a nákladně.

Jsem rád, že se rozsah vymezuje na rating používaný pro účely regulace. S potěšením konstatuji, že jsme se v přístupu k ratingu třetích zemí posunuli od rovnocennosti a schvalování k rovnocennosti, nebo schvalování. Mohl by však prosím pan komisař potvrdit, že to znamená, že investoři mohou nadále v třetích zemích volně investovat do cenných papírů a obligací, jež v Evropě nejsou zahrnuty do ratingu nebo nemají rovnocenné postavení?

Musíme se mít na pozoru před nechtěnými následky. Pokud nebude předem vypracováno posouzení dopadu, téměř jistě k nim dojde, a tudíž je požadavek na přezkum článku 34 životně důležitý.

 
  
MPphoto
 

  Pervenche Berès (PSE).(FR) Paní předsedající, pokud jde o Solventnost II, jedná se o reformu, jež byla zahájena dávno před krizí a na níž krize vrhla nové světlo. Jakožto zákonodárci jsme zaváhali: bylo třeba tuto dohodu uzavřít v prvním čtením?

Nakonec budeme moci díky odhodlání vyjednavatelů dospět ke kompromisu, který má, dle mého názoru, nejméně dvě pozitivní stránky: zaprvé, nutí odvětví pojišťovací činnosti, aby lépe posuzovalo svá rizika, což je proces, který doposud zahrnoval poměrně staré mechanismy, jež byly nepochybně nevhodné z hlediska skutečného stavu, do něhož se odvětví pojišťovací činnosti dostalo; a zadruhé, zdůrazňuje potřebu, aby se mechanismy dohledu přizpůsobily současnému stavu pojišťoven, co se týče množství jejich produktů a nabídek zaměřených na spotřebitele, ale také jejich nadnárodního uspořádání.

Jakožto zákonodárci jsme byli velice dychtiví zohledňovat skutečný stav tohoto trhu, to znamená trhu, kde například v některých zemích existují mechanismy životního pojištění, které v tomto odvětví zaujímají podstatný podíl, a kde jsme v souvislosti s krizí museli zohledňovat procyklický efekt ve vztahu k odvětví pojišťovací činnosti.

Rovněž jsme museli zajistit, že přijetí tohoto právního předpisu nenarušuje strukturu trhu pojišťovací činnosti, a zejména umožňuje zahrnutí vzájemných pojišťoven do tohoto právního předpisu. Je však dosti jasné, že se jedná pouze o jedno stadium, a ráda bych uvedla šest bodů, spojených s tímto odvětvím, v souvislosti s nimiž budeme muset v budoucnu okamžitě pokračovat ve své práci.

Tím prvním je samozřejmě přijetí závěrů de Larosièrovy zprávy a potřeba zajistit, že mezi různými kolegii dozorčích orgánů panuje rovnost a harmonické poměry, a za tímto účelem také potřeba posílit evropský orgán odpovědný za sledování pojišťoven.

Druhým bodem – řada mých kolegů poslanců se o něm zmínila – je zavést tento neblaze proslulý mechanismus podpory ze strany skupiny a v tomto bodě názor pana Lipietze nesdílím. Samozřejmě bychom upřednostnili, kdybychom podporu ze strany skupiny měli, ale co je nejasného na skutečnosti, že je dnes pro země, v nichž je 80 % či 100 % odvětví pojišťovací činnosti v rukou zahraničních společností, tento mechanismus obtížné bez jakéhokoli pevného právního základu přijmout? V této oblasti musíme učinit pokrok.

Třetím stadiem pro budoucnost je sladění toho, co zde děláme, a toho, co se děje s penzijními fondy. Jak si můžeme představovat, že musíme zlepšit solventnost, co se týče pojišťovací činnosti, a nepokládat si přitom tutéž otázku, pokud jde o penzijní fondy? To je zcela jistě ohromná výzva.

Čtvrtý bod pro budoucnost se týká uvedení, vytvoření a založení mechanismu pojištění vkladů, jaký dnes máme v bankovnictví a který v odvětví pojišťovací činnosti stále schází.

Pátý bod se týká uvádění pojistných produktů a záruky, že způsob, jakým zprostředkovatelé pojištění nabízejí pojištěným osobám produkty, umožňuje sladit jejich zájmy a požadavky na ochranu.

A konečně poslední bod se týká provedení v tomto odvětví toho, co v bankovním odvětví zavedeme, zejména mechanismů zadržených částek ve vztahu k sekuritizaci.

Na tomto základě doufám, že budeme v budoucnu schopni se z této krize poučit, abychom evropským občanům zajistili odvětví pojišťovací činnosti, které pro ně představuje skutečnou záruku...

(Předsedající řečnici přerušila)

 
  
MPphoto
 

  Marielle De Sarnez (ALDE).(FR) Paní předsedající, své zpravodaje bychom neměli z ničeho vinit, ale jsem toho názoru, že návrhy Komise přišly příliš pozdě a vůbec nestačí na to, k čemu došlo. K tomu, abychom předešli jakékoli další krizi, očividně musíme být mnohem ambicióznější a iniciativnější.

V prvé řadě musíme být ambicióznější a iniciativnější, co se týče regulace. Musíme sladit právní předpisy a nejvýraznějším signálem toho by bezpochyby bylo zřídit si evropský regulační orgán. To je nakonec způsob, jak učinit prohlášení.

Pokud jde o ratingové agentury, musíme vytvořit evropské agentury, které budou mít zajištěnu nezávislost, a zastavit tuto skandální praktiku, že agentury posuzují podniky, jež je platí.

Pokud jde o zajišťovací fondy, musíme je regulovat a vymyslet způsob zdanění, prostřednictvím něhož se budou penalizovat krátkodobé finanční transakce.

A pokud jde o daňové ráje, musí být podniknuta velmi jednoduchá opatření. Musíme v Evropě zakázat provoz všech bank, které uskutečňují transakce s daňovými ráji či odmítají spolupracovat.

To je pro tento okamžik vše. Já se však domnívám, že musíme jít dál a chtěla bych zde navrhnout dva postupy. První spočívá v tom, že musíme, dle mého názoru, zvážit rozšíření eurozóny a integraci nových členů. Toto politické gesto by bylo pravděpodobně stejně silné jako svého času znovusjednocení Německa, projevili bychom tak solidaritu, jež v Evropě panuje, a zvětšil by se vliv naší Unie.

Druhý znamená, že musíme postoupit k hospodářské, rozpočtové a měnové integraci a ke sladění daní, což je jediný způsob, jak bojovat proti daňovému dumpingu v Evropě.

To vše je nutné, ale naši občané nejvíce ze všeho očekávají – a já doufám, že mě Komise teď poslouchá – že podnikneme kroky v reakci na krizi. Naši spoluobčané stále čekají na skutečný evropský plán obnovy a například výraznější půjčku. Stále čekají, až Evropa poskytne náležitou podporu malým a středním podnikům, skutečně naplánuje investice do budoucna, a především v Evropě podpoří všechny, které krize zasáhla. Mám na mysli nezaměstnané, osoby pracující na částečný úvazek a domácnosti, jež se nyní potýkají s velkými obtížemi.

Právě v tom, dle mého názoru, spočívá naléhavá potřeba a právě na základě toho budou v budoucnosti představitelé Evropy souzeni.

 
  
MPphoto
 

  Ewa Tomaszewska (UEN).(PL) Paní předsedající, zavedení Solventnosti II a změna systému vedení pojišťovací činnosti a dohledu nad ní, jež byla v několika posledních letech připravována, je velmi významný počin, zejména v době finanční krize. Podílela jsem se léta na penzijních systémech a jsem si vědoma významu finančního dohledu nad penzijními fondy v souvislosti s mobilitou pracujících a nutností přeshraničního dohledu.

Když povzbuzujeme lidi, aby byli mobilní, musíme zajistit, že ti, kteří změní zemi, kde jsou zaměstnáni a kde využívají penzijní systém, mají jistotu, že jejich příspěvky sociálního pojištění se odvádějí správně a jsou připisovány na správné účty a že jejich jistota budoucího důchodu vzroste v důsledku řešení Společenství spojených se zásadami investic penzijních fondů a dozoru nad nimi.

Blahopřeji Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním a jeho poradnímu panelu, na jehož práci jsem měla tu čest se do září 2007 podílet, a blahopřeji panu zpravodaji Skinnerovi.

 
  
MPphoto
 

  Mary Lou McDonald (GUE/NGL). - Paní předsedající, ve zprávě MMF o světové finanční stabilitě se odhaduje, že finanční krize bude stát 4 miliardy USD. To je odhadovaná hodnota, která se může zvýšit. Tato krize vznikla, jak všichni víme, prostřednictvím jakéhosi kasinového kapitalismu, kumpánského kapitalismu a odvětví finančních služeb, jež nebylo nijak regulováno – nebo bylo regulováno zlehka, jak se to někdy zdvořile označuje.

Důsledky toho všeho pro pracující a rodiny v celé Evropě byl naprosto katastrofální. Rozprava a zprávy, jež byly vypracovány, mě překvapily zdvořilým způsobem, jakým k tomuto skandálu přistupujeme. Překvapila mě skutečnost, že liberální skupina a skupina křesťanských demokratů se obávají přílišných nařízení nebo toho, že by se zde mohl zadními vrátky zavést protekcionismus.

Skutečnost je taková, že reakce EU na finanční krizi je liknavá a minimalistická. Skutečnost je taková, že protekcionismus doopravdy potřebujeme a ti, které bychom měli chránit, jsou pracující a reálné hospodářství. Ještě jsme nediskutovali o otázce zaměstnanosti – přestože ta je pro občany důležitá – a tento orgán je stále svázán se systémem, který neobstál. Uznejme tuto skutečnost a buďme radikální a odvážní.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Nils Lundgren (IND/DEM). - (SV) Paní předsedající, světová finanční krize otřásá světovou ekonomikou a nyní přicházejí ze všech stran návrhy, jak předejít tomu, že k ní dojde znovu. „In“ je větší regulace a větší dozor. Východiskem musí být nicméně samozřejmě to, že si položíme otázku, kde jsme udělali chybu. Dovolte mi, abych během 50 vteřin shrnul příčiny.

Máme bezprizorní kapitalismus. Finanční společnosti řídí úředníci, kteří umějí navrhnout systémy, díky nimž mají obrovské prémie a důchody, pokud se zvýší zisky. Zisky lze zvednout krátkodobě tak, že vedení ve společnostech zvýší míru rizika prostřednictvím nižšího vlastního kapitálu. Jakmile se rizika stanou skutečností, vedení má své peníze a ztráty nesou jiní.

Ti, kteří by tyto postupy mohli změnit, k tomu nemají podnět. Lidé, již ukládají peníze do bank, vědí, že existuje pojištění vkladů. Každý ví, že většina bank je příliš velkých na to, aby se umožnilo jejich zbankrotování. Zachrání je daňoví poplatníci. Ratingové agentury vědí, že nedostanou práci, budou-li zpochybňovat solventnost svých klientů. Politika, jíž se řídí centrální banky a ministerstva financí, je založena na myšlence, že se nesmí nechat prasknout bubliny. Proto postupně dosahují přemrštěné velikosti.

Diskutujeme zde o řešeních těchto problémů? Ne, nediskutujeme!

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, hospodářská a finanční krize, nejzávažnější od doby druhé světové války, má světový dopad. Nejistota, netrpělivost, bezmocnost a ztráta důvěry jsou očividné, stejně jako nedostatky v regulaci finančních trhů. Jsme pobízeni potřebou zaujmout společné evropské reakce a ujmout se světového vedení. Uskutečnění potřeby vytvořit „větší Evropu“ umožňuje věci, jež členové Komise a Rady zamítli a nepovolili jen před několika měsíci, když je Parlament požadoval.

Náš model sociálně-tržního hospodářství – tolik trhu, kolik je možné, tolik regulace, kolik je nutné – poskytuje rámec nejen pro evropskou, ale také pro veškerou světovou regulaci. Činnost Evropské unie byla úspěšná, ale stále jsme zdaleka neskončili a nedosáhli svého cíle. Další fáze se dovršuje a je třeba bezodkladně vyřešit či dokončit další kapitoly. Důvěru vytváří pouze odhodlání a odvaha podniknout smělá regulační opatření na evropské úrovni.

Dnes – až příliš pozdě – zde také rozhodujeme o regulačních opatřeních pro ratingové agentury. Potřebujeme registraci, potřebujeme kontrolu, potřebujeme se vypořádat s neslučitelností. Přijímáme směrnici Solventnost II – něco, co bychom museli udělat, i kdyby ke krizi finančního trhu nedošlo. Směrnice o bankovnictví má být přijata v květnu. Musíme jednou provždy zarazit procyklické efekty stávajícího regulačního systému. Je třeba regulovat nejen zajišťovací fondy, ale také investice soukromého kapitálu. Veškeré platy vedoucích pracovníků obsahující složku prémií musí také mít složku snížení.

V Evropě se o otázkách odpovědnosti diskutuje méně než ve Spojených státech a systém evropského dohledu ještě není připraven. Měli bychom jej uspořádat podle Evropského systému centrálních bank a urychlit do léta přijetí co nejvíce rozhodnutí. Vyzývám vás, abyste tak učinili.

 
  
MPphoto
 

  Robert Goebbels (PSE).(FR) Paní předsedající, dámy a pánové, Parlament brzy přijme předpisy týkající se mezinárodních financí. Nebudou dostatečné, protože v Evropě ani Spojených státech očividně není politická vůle snížit přemíru čistých spekulací, jako je například neskrývaný prodej nakrátko, tedy prodej zboží, které prodávající dokonce ani nevlastní.

Mezinárodní finanční krize nezačala na ostrovech. Začala ve Spojených státech a rozšířila se přes Londýn do dalších velkých finančních center. O všech těchto centrech se předpokládalo, že jsou náležitě regulována. Skupina G20 si nalezla ideální viníky: daňové ráje, ať už skutečné, či nikoli.

Již v roce 2000 jsem doporučoval ve své zprávě pro Parlament o reformě mezinárodní architektury odstranit veškeré černé díry v mezinárodních financích, počínaje zajišťovacími fondy a jinými čistě spekulativními fondy.

Skupina G20 chce regulovat pouze spekulativní fondy, jež představují systémové riziko. Systémové riziko se projevilo poté, když krize vypukla. Vedoucí mocnosti G20 ve skutečnosti ušetřily svá zahraniční centra, Normanské ostrovy, Panenské ostrovy, Hongkong a Macao, nemluvě o centrech na pevnině jako Delaware.

Jak řekl Jacques Attali, v budoucnu budou mít Londýn a New York monopol na spekulace. Hlavní myšlenka je jasná: mezinárodní finance budou regulovány pouze ve prospěch velkých zemí. Všechna prasata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.

 
  
MPphoto
 

  Andrea Losco (ALDE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, je správné kritizovat a zdůrazňovat zpoždění, ale je také správné a vhodné říci, že dnes podnikáme krok kupředu a že v reakci na tuto strašlivou krizi, jež otřásá světovými ekonomikami, evropské orgány zavádějí zvláštní legislativní opatření v zásadních odvětvích jako ratingové agentury a pojišťovací činnost.

Domnívám se, alespoň podle toho, co jsem podrobně sledoval, že směrnice o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu je velice významná. Dohoda, k níž jsme v krajní situaci s Radou dospěli, těmto odvětvím ve své podstatě poskytla nové efektivnější předpisy, které zohledňují dynamiku reálného trhu, mimo pevně daný vzorec.

Zásady hospodářského posuzování a kapitálových požadavků, odpovídající skutečným rizikům podstupovaným společnostmi, a pobídky řízení rizik, harmonizace, dohled nad zprávami, informování veřejnosti a transparentnost jsou zásadními hledisky pro to, aby se stalo odvětví pojišťovací činnosti konkurenceschopnějším a podpořila se ochrana pojištěných.

Konečný kompromis umožnil nalézt rozumná řešení problémů možných procyklických efektů nových předpisů a předpisů o nakládání s investicemi. Mohli jsme toho samozřejmě udělat více, ale myslím si, že jsme dospěli do bodu, z něhož můžeme učinit další kroky vpřed.

 
  
MPphoto
 

  Adamos Adamou (GUE/NGL). - (EL) Paní předsedající, současná hospodářská krize opět přitáhla pozornost k našemu pevnému postoji o potřebě regulace, nikoli deregulace fúzí mezi nadnárodními a jinými společnostmi a zakládání těchto společností, potřebě změnit antimonopolní právní předpisy a potřebě zásahu k zamezení monopolům a kartelům, které mimo jiné manipulují trhem, stanoví ceny a propouštějí pracující a jež jsou motivovány výhradně zisky.

Občané vidí výsledky růstu bez sociální tváře, jehož cílem je namísto vytváření trvalých pracovních míst další koncentrace majetku a moci v rukou několika vyvolených. Liberalizace finančních trhů, jež je standardní politikou práva a jiného, zapříčinila hlubokou hospodářskou ránu, která má přímý vliv na lidi.

S ohledem na to se až do minulého političtí obhájci deregulace a odpůrci vládní regulace chvástali stavem hospodářství a dovolte mi, abych vám připomněl, že právě tyto politiky měly za výsledek vlny chudoby a nerovnosti, negativní růst hospodářství a kupčení potravinářských společností, z nichž v roce 2008 každá dosáhla zisků v řádu 40 miliard.

Občané však těm, kteří krizi a nerovnosti s ní spojené vyvolali, dají jasně najevo svůj názor.

 
  
MPphoto
 

  Johannes Blokland (IND/DEM). - (NL) Nyní, když centrální banky Evropy a Spojených států předpovídají první známky hospodářské obnovy, je důležité nezaváhat se zavedením pokynů, abychom zamezili opakování tohoto scénáře.

Úloha ratingových agentur v úvěrové krizi je značná, neboť investoři se skutečně slepě řídili radami těchto agentur, aniž by konzultovali třetí strany. Existují různé důvody, proč ratingy nebyly v rámci měnícího se trhu náležitě přizpůsobeny – důvody, kterým nelze prostřednictvím zavedení nových předpisů v plné míře předejít. Zavedení požadavku na zřizování společností v Evropské unii pro provádění ratingové činnosti je dobrý začátek, avšak s ohledem na světový ráz trhu to nic víc než začátek není.

Evropská komise musí naléhavě sladit pokyny s třetími zeměmi a z tohoto důvodu by bylo záhodné v Evropské unii v této oblasti zaujmout centrální přístup. Je jasné, že je potřeba učinit více pro to, abychom znovu získali důvěru na finančních trzích. Začněme tedy s novou finanční morálkou.

 
  
MPphoto
 

  Werner Langen (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, dnes jsme svědky vzniku prvních legislativních návrhů z balíčku pro finanční trhy. Solventnost II měla dlouhé zpoždění: Této záležitosti bych nejprve rád věnoval nějaký čas. Jednání o ní byla velmi dobrá, výsledky jsou užitečné a my jí dáme svou podporu.

V případě ratingových agentur vzniknul problém, jež může být ve skutečnosti popsán jako případ tržního a politického nezdaru. Parlament již léta požadoval po Komisi, aby předložila návrhy o různých hlediskách příčin krize finančních trhů, které trvaly velmi dlouho. Body, které pan Gauzès nyní vyjednal, jsou velmi prospěšné. Stanoví se v nich nezávislá kritéria a nové struktury dozoru a skutečně mají potenciál tento střet zájmů poradenství a posuzování vyřešit a zvětšit transparentnost. Je to solidní návrh.

Přesto však nestačí. Vzpomínám si na rozpravu v této sněmovně s britským premiérem Tonym Blairem, který se choval, jako by měl před vrcholnou schůzkou G20 v Londýně řešení. Skutečnost je taková, že za posledních 10 let se dokonce i v rámci Evropské unie objevily zamítavé reakce – zejména ze strany Spojeného království, ale také Evropské komise – na regulaci některých věcí transparentním způsobem. To nebyl nový jev; bublina skutečně nabrala ohromných rozměrů. Nyní je naším úkolem pokročit v otázce účetnických pravidel – o čemž se pan komisař zmínil ve vztahu k systémům hodnocení a odměn vedoucích pracovníků. Je nepřijatelné, aby v této oblasti neexistovala žádná regulace. Kromě toho musíme do konce května vyřešit otázku kapitálu – například sekuritizace – a také nalézt urychlené řešení, pokud jde o evropské struktury dozoru a de Larosièrovu zprávu obecně.

Nemůžeme ve všech záležitostech čekat na Spojené státy. Postupme tedy, stejně jako jsme to udělali v případě balíčku opatření v oblasti změny klimatu a obnovitelných energií: převezměme, my Evropané, vedení a představme světu užitečný vzor. Tak potom přispějeme k překonání krize.

 
  
MPphoto
 

  Ieke van den Burg (PSE). - (NL) Pokud mi dovolíte učinit předběžnou poznámku, ráda bych řekla, že jsem s údivem poslouchala všechny příspěvky, které zde poslanci tohoto Parlamentu o vedení a řešení kapitalismu přednesli. Všichni to jsou poslanci, jež jsme při skutečných přípravných pracích na orientování kapitálu správným směrem vůbec neviděli.

Byla jsem stínovou zpravodajkou zprávy paní Weberové a právě ta se věnovala přípravným pracím na dokumentech týkajících se modernizace, zjednodušení a zmírnění zátěže podniků, pokud jde o evropské předpisy a nařízení. Tyto dokumenty byly součástí velkého balíčku právních předpisů vyšší právní síly a já bych chtěla zdůraznit, že tyto předpisy se netýkají pouze deregulace a zmírňování zátěže, ale také vhodnější, pružnější a dynamičtější reakce na vývoj událostí s jasnými pravomocemi zejména dotyčných dozorčích orgánů.

V této souvislosti bych chtěla uvést dvě věci, jež jsou ve skutečnosti spojeny s ostatními dvěma soubory dokumentů, o nichž zde dnes budeme diskutovat. Zaprvé, nemá smysl snažit se vyřešit včerejší problémy. Namísto toho bychom měli předjímat, co se stane v budoucnosti, a zavést postup, díky němuž budeme moci náležitým způsobem reagovat na dynamický vývoj událostí a inovace. Právě proto jsme takový proces zavedli do Lamfalussyho postupu, jejž jsme nedávno vytvořili.

Zadruhé, měli bychom zvážit míru toho, co bude podléhat kontrole. Činitelé na trhu překračují hranice a stali se mezinárodními aktéry. Vzhledem k tomu nemá smysl se klamat a domnívat se, že tyto činitele budeme moci kontrolovat prostřednictvím malých vnitrostátních orgánů dozoru. S těmito velkými aktéry, kteří do značné míry ovládají trh, se skutečně musíme na evropské i světové úrovni vypořádat. To dle mého názoru znamená, že by na této úrovni měly být zavedeny pravomoci, aby se umožnil přímý dohled.

Ratingové agentury to kupodivu zohlednily. Původně měl Parlament v úmyslu dát pravomoc spojenou s vyřešením registrace Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR), ale bohužel to nefungovalo kvůli přetahování velkých zemí a velkých finančních center o tato ústředí a o to, kdo bude hrát první housle, které z toho nevyhnutelně vyplyne ve snaze získat velké ratingové kanceláře pod svá křídla. To je z mého pohledu politováníhodné. Toto bych bývala na evropské úrovni upřednostňovala od samého počátku.

Tentýž scénář se opakoval v případě Solventnosti II. Rovněž zde chyběla rázná opatření v přidělování pravomocí ve snaze učinit na evropské úrovni závazná prohlášení v případě, kdy orgány dozoru nedosáhnou dohody. To také znamená, že tyto hostující orgány dozoru odmítají postoupit pravomoci na ty orgány dozoru, které hrají první housle. Je to sice politováníhodné, avšak bylo vytvořeno ustanovení, zejména v bodě odůvodnění 25, abychom my v Parlamentu v příštím roce jasně dali najevo, že bychom se měli pokusit zlepšit a upevnit toto hledisko vyplývající z de Larosièrových návrhů.

 
  
MPphoto
 

  Olle Schmidt (ALDE). - (SV) Paní předsedající, pane komisaři, finanční a hospodářská krize ukázala, že my v Evropě musíme být schopni spolupracovat. Měli bychom být potěšeni tím, že Evropa měla a stále má euro namísto 16 různých měn. Tím se nám ulehčily potíže. Až v době, kdy se na podzim v Paříži setkaly země eurozóny, bylo možné krizi stabilizovat a zahájit obnovu. V návaznosti na to světové úsilí pokračovalo s vrcholnou schůzkou skupiny G20, což byl začátek nového dění – světa, kde se setkaly hlavní státy světa za rovných podmínek.

Nyní musíme zajistit, že budeme lépe vybaveni na to, až udeří příští krize. Směrnice, o nichž se zde dnes diskutuje, jsou důležité a dle mého názoru vyvážené. Potřebujeme větší otevřenost a transparentnost trhu, větší příležitosti k přeshraničnímu jednání a dokonalejší dohled. Musíme také bojovat s protekcionismem a dle mého mínění také podporovat volný obchod. Musíme také omezit podstupování rizik a zarazit přebytky. Volný trh rovněž musí mít své hranice a pravidla. Jakožto liberál s tím samozřejmě také mohu souhlasit. Musíme však dbát na to, aby naše regulace nebyla přehnaná, což je ve stávající atmosféře riziko. Nezapomeňme, že tržní ekonomika vytváří prosperitu.

 
  
MPphoto
 

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM).(PL) Paní předsedající, pane komisaři, na začátku měsíce nám bylo řečeno, že byla podniknuta veškerá nápravná opatření proti finanční krizi. Rozpočet Mezinárodního měnového fondu vzroste o celých 500 miliard USD, což znamená, že se jeho výše ztrojnásobí. Světová banka bude o 100 miliard USD bohatší a bylo vyčleněno 250 miliard USD na podporu mezinárodního obchodu. Musí zde být údajně přísnější dohled nad finančním trhem a kontrola daňových rájů a platů bankéřů. Prezident Obama uvedl, že nedávná vrcholná schůzka skupiny G20 bude zlomovým bodem ve snaze o hospodářskou obnovu.

Celkově vzato pravděpodobně není důvod se něčím znepokojovat, přestože zde možná existuje jedna výjimka. Proč čelní světoví představitelé čekali tak dlouho, než zavedli svůj propracovaný plán krizové podpory, a proč se nesnažili dosáhnout světové hospodářské obnovy dříve? Je to tak, že neměli ten bilion? Zásadní otázkou tudíž je, odkud se ten bilion vzal. Z prodeje 400 tun zlata? Zdálo by se, že v oficiálních komuniké se o tomto tématu neříká ani slovo. Možná se ty peníze půjčily v bance? Protože teď dojde k obnově – a v tomto bodě směřuji svůj požadavek na pana Barrosa a pana Topolánka – čelní představitelé možná uspořádají další schůzku a přidají další bilion, takže budeme mít jakousi „turboobnovu“.

 
  
MPphoto
 

  Margaritis Schinas (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, není pochyb o tom, že v Evropě dnes trpíme následky anarchistického excentrického americko-anglosaského modelu uspořádání finančních trhů, které se naučily, jak fungovat bez pravidel, bez dohledu a bez demokratické odpovědnosti, a které samozřejmě poskvrnily světové a evropské hospodářství.

Texty, o nichž zde dnes diskutujeme a o nichž budeme hlasovat zítra, si zde v Evropě stavíme ochranný štít pro občany. Ochranný štít, který je bude chránit před tímto paradoxem, v němž v současné době žijeme, kdy jsou toky peněz nadnárodní a předpisy pro dohled a odpovědnost jsou, pokud vůbec existují, vnitrostátní.

Evropa tedy reaguje, i když pomalu, ale lépe pozdě než vůbec. Tak nám zbývají dvě zásadní otázky, na něž musíme odpovědět. První otázkou je: proč jsme museli prožít krizi, abychom mohli reagovat? Proč jsme museli čekat, až k tomu všemu dojde, abychom zavedli předpisy? Odpověď nám dají občané tím, že ocení ty, kteří požadují právní předpisy, a potrestají ty, již nás chtěli přesvědčit, že samoregulace je všelékem na všechno to zlo, které dnes zakoušíme.

Druhou otázkou je: budou to tyto texty, o nichž dnes diskutujeme, samotné, nebo budeme mít celkový dohled a celkový přezkum právních předpisů a právního rámce? Odpověď na druhou otázku si dáme my sami, protože jakožto spoluzákonodárci budeme vyvíjet nátlak, abychom nezůstali pouze na zprávě pana Gauzèse o ratingových agenturách, v souvislosti s níž se nepodařilo všimnout si ledovce blížícího se k Titaniku, a proto se stalo to, co se stalo, ale rychle jsme zpozorovali, že v případě některých států musíme snížit hodnocení, protože „údajně“ nemají náležité hodnocení úvěruschopnosti.

To vše musíme prošetřit a napravit od samého počátku: po stávající krizi v Evropské unii nic nebude takové, jako bylo.

 
  
MPphoto
 

  Manuel Medina Ortega (PSE).(ES) Paní předsedající, hovořím pouze o zprávě paní Weberové o návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení.

Nacházíme se v procesu zjednodušování administrativních postupů. Náš postoj spočívá v podpoře návrhů Komise, jimiž se zavádějí určité změny, avšak začlenili jsme do nich nějaké pozměňovací návrhy, které předložily téměř všechny politické skupiny a které jsem přirozené podpořil, protože umožňují věci zjednodušit.

Hovoříme samozřejmě o velmi důležité změně, což je zrušení dokumentace, zavedení internetových stránek a odkazů na internetové stránky, zrušení požadavků na odborníky a další typy požadavků, jež byly doposud povinné, jež by mohly vést k dosti významnému ušetření nákladů a času, přičemž by se zároveň stále poskytovaly záruky věřitelům, ale také například pracovníkům podniku a jiným osobám, jež k němu mají přístup.

Domnívám se, že návrhy, které nám Komise předložila, jsou docela pozitivní a že návrhy na změnu textu, jež předkládáme, odrážejí tentýž přístup a zároveň zaručují nezávislost, především v případě používání internetových stránek, a potřebu odkazů na jiných používaných internetových stránkách na jakékoli informace na těchto stránkách, takže jejich používání není složité a je zde dostatek dalších informací.

Stručně řečeno si, paní předsedající, myslím, že Parlament bude moci tento návrh směrnice přijmout podstatnou většinou a že výsledný text bude lepší než text, který nám Komise původně předložila.

 
  
MPphoto
 

  Margarita Starkevičiūtė (ALDE). (LT) Na nynějších událostech vidíme, jaký vliv mají velké finanční skupiny, a také jakých chyb se dopouštějí, na reálné hospodářství, zejména hospodářství malých zemí. Proto by se měl prostřednictvím předložených dokumentů vytvořit právní rámec k řízení dvou hlavních postupů: zaprvé, sladit volný procyklický pohyb kapitálu v rámci finanční skupiny s potřebou zajistit v době hospodářské recese likviditu reálného hospodářství a makroekonomickou stabilitu; zadruhé, pomoci sdílené odpovědnosti tuzemských a hostujících institucí dozoru, zajistit, že je činnost finanční skupiny vhodná, a objasnit, kdo v případě pochybení pokryje ztráty.

Nutno říci, že předložený dokument je pouze prvním krokem tímto směrem, a chtěla bych zdůraznit, že tyto problémy nebudou vyřešeny, pokud nebude posouzen dopad právních předpisů o hospodářské soutěži na činnost finančních skupin. Na toto hledisko vždy zapomínáme a mělo by být prioritou nového funkčního období Parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE-DE). - Paní předsedající, domnívám se, že tento balíček, jenž je součástí opatření k řešení finanční krize, je dosti dobrý, pokud jde o Solventnost II a ratingové agentury, a na jeho základě vzniknou hodnotné kompromisy a výsledky.

Podíváme-li se však do budoucnosti, ráda bych uvedla tři věci. Zaprvé, přála bych si, aby Evropská unie byla ambicióznější a aktivnější na světové úrovni. Výsledky G20 jsou sice kroky správným směrem, avšak jsou stále příliš skromné a zdaleka nemají náležité všeobecné nařízení založené na dohodě jak o fondech a různých finančních nástrojích, tak o regulaci.

Zadruhé, pokud jde o de Larosièrovu zprávu a naše opatření, myslím si, že výsledek této zprávy byl poměrně dobrý, zejména co se týče dozoru a analýzy systémového rizika na evropské úrovni. Ráda bych zde však poukázala na dvě nástrahy. První se týká dozoru na mikroúrovni: já to vnímám tak, že navrhované morální zásady, jež by byly i nadále do velké míry založeny na spolupráci namísto centralizovaného evropského hlediska, zahrnují velmi závažné problémy. Zadruhé, s tím, co jsme zde slyšeli o přípravách Komise spojených s rizikovým kapitálem a zajišťovacími fondy, se pojí velká naděje a očekávání.

Chceme-li být tedy na této úrovni efektivní ve světovém měřítku, budeme muset vypracovat své domácí úkoly pořádně a já bych si skutečně přála, aby Komise v této oblasti zaujala lepší a ambicióznější přístup.

 
  
MPphoto
 

  Antolín Sánchez Presedo (PSE). - (ES) Paní předsedající, balíček opatření o ratingových agenturách, pojištění a fúzích nebo rozděleních společností je prvním krokem k tomu, abychom podnítili důvěru a efektivitu finančních trhů. Je v souladu se zásadami podporovanými Evropskou unií a skupinou G20 týkajícími se transparentnosti, odpovědnosti a celistvosti v rámci finančních trhů a staví Evropskou unii do pozice mezinárodního vůdčího subjektu. Z tohoto důvodu tato opatření podporuji, přestože budeme muset jít dále.

Selhání ratingových agentur je jednou z příčin finanční krize: samoregulace nestačí. Regulace má průkopnickou úlohu v zavedení registrace, odpovědnosti a sledování agentur, v řešení střetů zájmů, zlepšení pracovních postupů a kvality různých druhů kvalifikací, včetně těch ze zemí mimo EU. Stále je potřeba se vypořádat s budoucím přezkumem platebních systémů a vytvořením evropské veřejné agentury.

Směrnicí o solventnosti se kodifikuje veškeré stávající acquis o soukromém pojištění a zahrnuje technická zlepšení dokonalejšího řízení rizik, jež bude podněcovat k inovacím, zlepší se díky němu využívání zdrojů a zvětší se ochrana pojištěných osob a finanční stabilita v tomto odvětví. Nový rámec pro dozor a pojišťovací skupiny představuje obezřetný postoj otevřený dalšímu rozvoji. Ustavení orgánů dozoru je krokem vpřed v rámci procesu integrace a posílení evropského finančního dohledu, který se musí dále rozvíjet a mohl by být modelem, jež by se mohl stát světovým standardem. Parlament bude sledovat a prosazovat jeho rozvoj.

Změna různých směrnic týkajících se požadavků na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení je určitou podobou legislativního zjednodušení a podtrhuje skutečnost, že cíl zmírnění zátěže podniků o 25 % lze zcela dokonale zkombinovat s posílením práv veřejnosti a akcionářů, za předpokladu, že se budou využívat informační a komunikační technologie.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Dăianu (ALDE). – Paní předsedající, jsem rád, že nakonec v Parlamentu a Komisi zvítězil zdravý rozum, pokud jde o příčiny finanční krize. Lidé si uvědomili, že tato krize není cyklické povahy a že je naléhavě potřeba provést důkladně přepracovat regulaci finančních trhů a dohled nad nimi. To se dosti jasně uvádí ve zprávě skupiny pana de Larosièra a také v Turnerově zprávě. Tyto zprávy jsou z hlediska analýzy ve shodě s následnou Lamfalussyho zprávou Parlamentu.

Dokumenty, o nichž zde dnes diskutujeme, by měly být vnímány v souladu s toutéž logikou. Naše hospodářství však budou docela dlouhou dobu trpět, zejména kvůli veřejným rozpočtům a pravděpodobně i budoucím inflačním efektům spojeným s činností podnikanou k odklizení toho velkého nepořádku. Doufejme, že se tentokrát naučíme více než z předchozích případů krize.

 
  
MPphoto
 

  Klaus-Heiner Lehne (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, toto je skutečně zajímavá, dobrá rozprava – z jednoduchého důvodu, že podívám-li se na ty zprávy, spojujeme dvě hlediska, která se na první pohled nezdají být přímo propojena, ale týkají se způsobů, jak se vypořádat s krizí a oživit hospodářství.

Byl jsem stínovým zpravodajem Výboru pro právní záležitosti pro zprávu paní Weberové, k níž bych nejprve chtěl paní Weberové nejsrdečněji blahopřát. Zpráva paní Weberové se netýká řízení krize v tradičním smyslu, avšak zjednodušení práva společností a podpory omezení byrokracie a odstranění zátěže společností. Vzhledem k tomu, že tato zpráva přichází v tomto specifickém okamžiku, na konci funkčního období parlamentu, jasně dokazuje a ztělesňuje nakládání Evropského parlamentu s touto konkrétní záležitostí a jeho snahy dále rozvinout právo společností v zájmu společností – což velmi vítám.

Tato rozprava také představuje příležitost říci několik slov o právních předpisech týkajících se finančních trhů obecně, a tak by se mělo poukázat na to, že skutečnost, že zde v Parlamentu nyní dosahujeme výsledků a uzavíráme jednání a prvním balíčku pro finanční trhy v prvním čtení, rovněž představuje signál směřovaný ke konci tohoto parlamentního období. Domnívám se, že i to je důležité.

Chtěl bych však také poukázat na to, že druhý balíček – jejž nyní samozřejmě Komise ještě připravuje – přijde na toto parlamentní období bohužel příliš pozdě. To má své důvody. Jak si jistě pamatujete, skutečně jsme o regulaci určitých oblastí finančních trhů v minulosti diskutovali, především ve výborech této sněmovny a při různých příležitostech na plenárních zasedáních, ale vždy se to setkalo s masivním odporem. Setkali jsme se s odporem Rady. Sociálnědemokratický premiér Spojeného království, Gordon Brown, dlouho odmítal uznat některé skutečnosti.

Rovněž zde byl odpor Komise – která dlouho kladla odpor v otázce zajišťovacích fondů a jiných odvětví – i z řad této sněmovny. Co se týkalo zahájení legislativních zpráv z vlastního podnětu, předsedající Hospodářského a měnového výboru je dlouho odmítal s ohledem na zbytečné spory o pravomoci. Jsem rád, že nyní každý prohlédl. Komisař McCreevy reguluje zajišťovací fondy, paní Berèsová povoluje zprávy z vlastního podnětu a Gordon Brown také změnil názor. To je pozitivní vývoj a já a moje skupina jej velice vítáme.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE).(FR) Paní předsedající, můj příspěvek se bude týkat zprávy o ratingových agenturách a svými prvními slovy vyjádřím vděk svému příteli, panu Gauzèsovi, který jednal kompetentně, s jasnou hlavou a pragmaticky.

S rizikem, že trochu odběhnu od tématu, bych chtěl, paní předsedající, hovořit o problému ratingu států. V krizi, kterou nyní procházíme, se státy staly hlavními finančními aktéry s ohledem na možné zhroucení finančního odvětví.

Vzaly si záruky, mají dluhy, podíly, a proto přemýšlím, zda by Evropská unie neměla navrhnout jako součást nové všeobecné regulace kapitalismu vytvoření všeobecné veřejné státní ratingové agentury, nezávislého orgánu, jež by spadal pod Mezinárodní měnový fond a umožňoval by občanům, aby si prostřednictvím těchto ratingů udělali představu o kvalitě financí ve státech, které se, opakuji, staly hlavními finančními aktéry.

 
  
MPphoto
 

  Kurt Joachim Lauk (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, z mého pohledu jsou důležité tři stručné body. Zaprvé, dosáhli jsme solidního konsensu ohledně potřeby do budoucna podřídit veškeré finanční instituce bez výjimky regulaci. Komise nyní postupně může předkládat návrhy pokrývající všechny činitele – což je naprosto zásadní.

Zadruhé, měli bychom zvážit, jak vytvořit takto požadované evropské orgány finančního dozoru a jak je dostat pod kontrolu a výrazným způsobem omezit svou závislost – ať už oficiální, či neoficiální – na regulačních institucích Spojených států, protože víme, že jsou ohromným selháním.

Můj třetí bod spočívá v tom, že mám obavy o finanční vývoj v celé eurozóně, neboť rozpětí cen a zadluženost různých zemí eurozóny a ratingová činnost těchto zemí se spíše oddalují než přibližují. V tomto směru bychom měli podniknout veškerá možná opatření a měli bychom po jednotlivých zemích požadovat vymáhání disciplíny.

Posledním bodem je, že musíme zajistit, aby se EU nakonec nezadlužila. Členské státy jsou ve skutečnosti již dost hluboce zadluženy. Žádné další zadlužené instituce již nepotřebujeme.

 
  
MPphoto
 

  Pervenche Berès (PSE).(FR) Paní předsedající, ráda bych pana Lehna upozornila na to, že právní předpisy týkající se spekulativních fondů v tomto Parlamentu požadovali sociální demokraté a že především díky jejich odhodlání máme tyto právní předpisy o spekulativních fondech, a také na výzvu Komise ve zprávě pana Gauzèse, abychom pracovali na myšlence veřejné ratingové agentury.

Dále bych nicméně chtěla této příležitosti využít k tomu, abych panu komisaři sdělila, že jsem ohromena touto situací, kdy zde existují dvojí standardy, co se týče monopolu Komise na legislativní iniciativy. Jakmile Rada žádá Komisi, aby předložila návrh k harmonizaci pojištění bankovních vkladů, tento návrh přichází za tři týdny. Jakmile Evropský parlament předloží návrh legislativní iniciativy pana Rasmussena, pro nějž hlasovala valná většina tohoto plenárního zasedání, uděláte to tak, že dotyčný návrh je předložen v okamžiku, kdy o něm Evropský parlament již nemůže diskutovat.

Žádali jsme vás o legislativní iniciativu v této oblasti v září. Co jste od té doby dělali, pane komisaři?

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy , člen Komise. − Paní předsedající, chtěl bych zde vyjádřit své uznání a obdiv efektivnímu nakládání s těmito třemi dokumenty ze strany Parlamentu, a zejména dotyčných tří zpravodajů. Vyplynul z toho rychlý konsensus, díky němuž se rozhodně zlepší fungování našich finančních trhů. Nařízením EU o ratingových agenturách se v rámci ratingové činnosti zlepší celistvost, transparentnost, odpovědnost a řádná správa.

V tomto konkrétním ohledu položil pan Purvis několik otázek týkajících se svobody investovat do konkrétních produktů. Nyní jsou investice volné pro všechny produkty, ať už z Evropské unie, či nikoli. Rating není povinný, takže firmy v EU nejsou povinny investovat do ohodnocených produktů. Dovolte mi však, abych zdůraznil, že pro regulační účely – to znamená pro výpočet kapitálových požadavků – lze používat rating vydaný v EU pro produkty z EU, ale i z třetích zemí nebo v Evropské unii podporovaný či uznávaný jako rovnocenný.

Některými hledisky dohody o Solventnosti II jsem sice zklamán, jak jsem nastínil dříve, avšak EU bude mít rámec odvětví pojišťovací činnosti, který by mohl sloužit jako model pro obdobné reformy na mezinárodní úrovni. Celá věc tím samozřejmě nekončí. Ještě nám zbývá mnoho práce: prováděcí opatření budeme muset zavést někdy před říjnem 2012, aby členské státy a toto odvětví měly určitý čas na přípravy před zavedením Solventnosti II. Mohu vás ujistit, že Komise bude plnit svou úlohu, aby se tento proces usnadnil, a tyto dlouhé opožděné reformy zavede do praxe co nejdříve v zájmu všech zúčastněných stran.

Hovořil jsem o tom sice již předtím ve svých úvodních poznámkách, ale chtěl bych jen znovu poukázat na to, že dozor nad skupinou v navrhované Solventnosti II zůstává, přestože podpora ze strany skupiny odpadá – domnívám se, že je zkrátka důležité tyto dvě koncepce zcela nezaměňovat.

A co se týče zjednodušených požadavků na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení veřejných společností s ručením omezením, program zmírnění administrativní zátěže postupuje a to přispěje k potenciálu růstu a pomůže to Evropě v její cestě k hospodářské obnově.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Paul Gauzès, zpravodaj. (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, omezím se na dvě nebo tři stručné poznámky. Zaprvé, v této sněmovně panovala dosti široká shoda, co se týče zprávy o ratingových agenturách a evropské právní předpisy se samozřejmě budou postupně vyvíjet, ale já se domnívám, že nyní by mohly sloužit jako model pro mezinárodní dohodu.

Dovolte mi také, abych poděkoval stínovým zpravodajům, panu Pittellovi a panu Klinzovi, kteří po mém boku tvrdě pracovali, týmům Komise, předsednictví a samozřejmě také sekretariátu Hospodářského a měnového výboru a odborníkům, bez nichž bychom tuto práci nemohli dokončit s takovým úspěchem.

 
  
MPphoto
 

  Renate Weber, zpravodajka. Paní předsedající, bylo dosti zajímavé vyslechnout si dnes ráno v Parlamentu všechny ty příspěvky v době, kdy nejen prožíváme nejtěžší finanční a hospodářskou krizi, ale také kdy se blíží evropské volby. Zprávy, o nichž jsme zde dnes diskutovali a o nichž budeme zítra hlasovat, nemají vyřešit finanční krizi, avšak my doufáme, že nám pomohou vyhnout se v budoucnosti týmž chybám nebo alespoň velkým chybám a že doufejme také podpoří opětovné nastartování evropského hospodářství.

Když slyšíme, že malé podniky dnes musí vynaložit desetkrát více než velké společnosti na to, aby plnily právní předpisy EU týkající se požadavků na předkládání zpráv, je normální přemýšlet, proč tomu tak je a jak jsme došli k tomu, že máme předpisy, prostřednictvím jejichž účinků ve skutečnosti tyto malé podniky mohou být zahubeny, a proč nám trvalo tak dlouho, než jsme tento stav změnili. Jsem ráda, že se pan komisař McCreevy zmínil o tom, že právo společností je pravděpodobně nejtvrdší v acquis communautaire EU. Možná je načase je změnit, určitě ne je zmírnit, ale možná je uvést více do souladu se stávajícími skutečnostmi, jež zažíváme.

Chceme-li být efektivnější, je lépe vkládat energii do toho, abychom byli konstruktivní, a já si myslím, že je spravedlivé říci, že skutečnosti spojené s balíčkem, o němž jsme zde dnes diskutovali, to dokazují. Potvrzují, že jsme jednali odpovědně a dosáhli kompromisu s Radou a Komisí k tomu, abychom tento balíček přijali v prvním čtení. Můžeme toho udělat víc? Samozřejmě, ale hlasujme o tomto balíčku a vyvíjejme činnost správným směrem.

 
  
MPphoto
 

  Peter Skinner, zpravodaj. − Paní předsedající, nejprve bych rád řekl něco, co jsem možná měl říci úplně na začátku, a poděkoval všem službám Komise, Rady a zejména Parlamentu za práci, kterou do této záležitosti vložily. Musím říci, že bez jejich práce a pomoci bychom tohoto bodu nedosáhli.

Stejně jako řada lidí v místnosti jsme dosti ohromeni úrovní technických podrobností, jež jsou v mnoha těchto zprávách obsaženy, ale dovolte nám, abychom o Solventnosti II uvedli, že byla vypracována mimo krizi k tomu, abychom krizi čelili. Zahrnuje řízení rizik a – jak zde mnoho lidí slyšelo – jedná se o první z mnoha právních předpisů o finančních službách. Skutečně také zahrnuje – a v tomto souhlasím s panem komisařem – dozor nad skupinou. Podpora ze strany skupiny je bohužel mimo, ale o tom jsme už všechno slyšeli. Doufejme, že se nám tento bod podaří vrátit. Je zde definován i kapitál. Díky mnoha hlediskům této zprávy se jedná o přední zprávu na světové úrovni.

Moje druhá poznámka se týká strategického dopadu uplatňování takového právního předpisu. V mnoha ohledech pouze tím, že máme nařízení pro všech 27 členských států, tomu nepomůžeme, pokud nebudeme mít jeho protějšek, tedy strategický regulační orgán na evropské úrovni také pro všech 27 členských států. Musíme překlenout stávající rozdíly mezi regulačními orgány a zajistit, že jednáme jednotně. To je obzvláště důležité, jde-li o uznávání režimů ve světě. Právě tento víkend jsem se setkal s Paulem Kanjorským, předsedou podvýboru pro finance Kongresu Spojených států, a jinými, kteří nyní hovoří o urychlení perspektiv jediného regulačního orgánu ve Spojených státech na federální úrovni. Pokud toho dosáhnou dříve než my v Evropě, mohli bychom se tím, že nemáme potřebný regulační orgán na evropské úrovni, velmi ztrapnit.

Tato zpráva je na světové úrovni a je to světové opatření, postup, na nějž bychom všichni mohli být hrdí, ale potřebujeme také zajistit, že nadále prosazujeme změny otázek zmíněných v de Larosièrově zprávě, ale i podpory ze strany skupiny, jež přinese hospodářskou efektivitu. Doufám, že tato opatření může podpořit každý.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. - Společná rozprava je ukončena.

Hlasování o zprávě (Α6-0191/2009) pana Jeana­Paula Gauzèse se bude konat ve čtvrtek 23. dubna 2009.

Hlasování o zprávě (A6-0247/2009) paní Renate Weberové a zprávě (A6-0413/2008) pana Petera Skinnera se bude konat dnes.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE-DE), písemně.(RO) Nechtěl bych zde diskutovat o významu ratingových agentur. Každý ví, že jsou zásadní v tom, že poskytují solidní základ pro investiční rozhodnutí, ať už ve vztahu k finančním produktům, či k emitentům (a to tudíž znamená, že poskytují mnohem více než pouhá stanoviska). Zdůraznit bych však chtěl význam ustavení evropské agentury.

V době hluboké hospodářské krize jako je ta, kterou nyní procházíme, by ratingové agentury měly bez ohledu na hospodářské podmínky zůstat transparentními a důvěryhodnými nástroji, jež poskytují Evropě podporu v tom, aby překonala toto bouřlivé období. Nemůžeme skrývat skutečnost, že stávající krize je také zapříčiněna ratingovými agenturami, neboť zcela zmateným způsobem analyzovaly konvenční nástroje společně s dalšími hybridními nástroji, a to vše v souvislosti s obviněními z nedostatku transparentnosti a střetu zájmů.

V tomto odvětví potřebujeme nové organizace, které vytvoří konkurenci v podobě poskytování objektivního ratingu. Musíme myslet na ochranu investorů a jejich důvěru v ratingové agentury. EU musí zajistit, aby ratingové agentury fungovaly v souladu s jasnými předpisy. Ke splnění těchto podmínek tedy neexistuje nic lepšího než ustavit evropskou ratingovou agenturu, která funguje v souladu s předpisy Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně.(RO) Rád bych řekl, že vítám a podporuji návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění předchozí směrnice, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení. Obzvláště vítám navržená konkrétní opatření ke zmírnění administrativní zátěže, která zbytečně narušuje hospodářskou činnost probíhající v evropském podnikatelském odvětví.

Podporuji cíl této iniciativy napomoci rozvoji konkurenceschopnosti společností v rámci EU tím, že se zmírní jejich administrativní zátěž, která je na ně uvalena prostřednictvím evropských směrnic v oblasti práva obchodních společností, přičemž tohoto zmírnění lze dosáhnout tak, aniž by to mělo zásadní nepříznivý dopad na další zúčastněné strany.

Výrazně podporuji efektivní uplatňování akčního programu schváleného v březnu 2007 na jarním zasedání Evropské rady, jehož cílem je snížit administrativní zátěž do roku 2012 o 25 %.

Jsem přesvědčen, že evropské firmy a občané velice potřebují omezení byrokracie vyplývající z acquis Společenství a některých vnitrostátních právních předpisů.

 
Poslední aktualizace: 20. srpna 2009Právní upozornění