Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Středa, 22. dubna 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

14. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Komisi)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky (B6-0227/2009).

Komisi byly položeny následující otázky.

První část

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 28, kterou pokládá Sarah Ludford (H-0142/09)

Předmět: Elektronický obchod

Jaké další kroky nyní Komise činí, aby zajistila úplné odstranění překážek, které jsou kladeny zákazníkům kvůli zemi bydliště nebo místu registrace platební karty a brání jim v přístupu k nejlepším cenám a plné škále zboží a služeb, mezi něž patří stahování hudby, vlakové jízdenky a letenky, DVD a počítačové hry, zejména jsou-li prodávány online, nabízených kdekoli v EU?

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Komise si je plně vědoma obtíží, jimž čelí zákazníci mající zájem o nákupy online, protože jim je znemožněn přístup na internetové stránky nebo jsou diskriminováni z geografických důvodů. Rád bych vás ujistil, že boj proti geografické segmentaci trhu, ať už k ní dochází v důsledku státních opatření nebo chování soukromých stran, stojí vysoko v žebříčku priorit naší politiky vnitřního trhu. Takové postupy, na jaké poukázala paní poslankyně ve své otázce, zbavují evropské občany práv a příležitostí, které jim skýtá jednotný trh. Jsou v příkrém rozporu se svobodou přijímat služby ze zahraničí, což je základní protějšek volného poskytování služeb zakotveného ve smlouvě o EHS. Směrnice o službách nám nyní dává účinný nástroj k podstatnému zmírnění obtíží, jimž čelí spotřebitelé diskriminovaní při nákupu zboží a služeb ze zahraničí, včetně nákupů přes internet.

Směrnice o službách je prvním právním předpisem v oblasti vnitřního trhu, který na členských státech výslovně požaduje, aby zamezily diskriminačním postupům uplatňovaným podniky na základě státní příslušnosti nebo místa bydliště spotřebitelů. Jak víte, směrnice o službách se musí začít provádět nejpozději od konce prosince tohoto roku, a poté, co bude doložka o zákazu diskriminace ve smyslu článku 20 provedena do vnitrostátních právních předpisů, budou takové postupy, na jaké poukázala paní poslankyně ve své otázce, protiprávní. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla budou případy, kdy podniky mohou prokázat, že odlišné zacházení s jednotlivými kategoriemi spotřebitelů je přímo odůvodněné objektivními skutečnostmi, a proto nepředstavuje diskriminaci. Komise v současnosti spolupracuje s členskými státy na tom, aby byl článek 20 směrnice o službách prováděn včas a aby byl orgány a soudy členských států účinně vymáhán.

Krom toho Komise dne 5. března zveřejnila zprávu, která se zaměřuje na přeshraniční aspekty elektronického obchodu. Tento pracovní dokument útvarů Komise o přeshraničním elektronickém obchodu je iniciativou mé kolegyně, komisařky Megleny Kunevové. Zpráva ukazuje, že vývoj elektronického obchodu v Evropské unii je celkově spíše dobrý, ovšem přeshraniční elektronický obchod zaostává. Online obchodování skrývá velký potenciál pro přeshraniční obchod. Tento potenciál přeshraničního obchodu se ovšem nerealizuje kvůli praktickým a právním překážkám, jež postihují jak spotřebitele, tak podniky. Výsledkem je roztříštěnost vnitřního trhu online. To se zjistilo a řeší při monitorování trhu, které Komise zahájila za účelem zkoumání počtu dodavatelských řetězců na konkrétních maloobchodních trzích. Tato práce by Komisi měla umožnit prohloubit analýzu maloobchodního odvětví a následně odhalit postupy, které narušují vztahy mezi dodavateli a maloobchodníky a mezi maloobchodníky a spotřebiteli. Dále by měla vést k posouzení potřebnosti dalších reforem příslušných vnitrostátních nebo evropských právních předpisů. Práce se soustředí na pět konkrétních odvětví včetně výrobků pro rekreaci, mezi něž patří hudba a knihy prodávané online i offline, a měla by vyústit ve sdělení Komise, které se plánuje na podzim 2009. Účinné a důsledné provádění článku 20 směrnice o službách by nám spolu se zkoumáním dalších nedořešených otázek v kontextu monitorování trhu mělo poskytnout vyčerpávající odpověď na problémy nebo překážky objevující se na poli elektronického obchodu, jež poškozují příjemce služeb obecně, zvláště však spotřebitele.

 
  
MPphoto
 

  Sarah Ludford (ALDE). - Tato otázka je důležitá pro Evropu občanů, zvláště v době recese. Všichni chtějí a zaslouží si ten nejvýhodnější nákup bez ohledu na to, zda žijí v Lisabonu nebo v Londýně. Není to ostuda, že 50 let po zřízení společného trhu se stále může stát, jak zjistil časopis British Consumers’ Association (Britského sdružení spotřebitelů) Which?, že na internetových stránkách španělského železničního dopravce Renfe zaplatíte na anglické verzi stránek o 60% více než na španělské verzi? Určitě to nesouvisí jen s rozdíly v právních předpisech. Hodlá Komise zatočit i s bezostyšným vykořisťováním?

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Souhlasím s baronkou Ludfordovou v tom, že i 50 let po založení ES a se znalostí jeho základních zásad může k takové diskriminaci docházet. Ale hlavním důvodem k předložení směrnice o službách bylo to, že jsme si přiznali, že v oblasti služeb jsme nedosáhli takového úspěchu jako u zboží. Proto také článek 20 směrnice o službách, která musí být prováděna od konce tohoto roku, stanoví, že jakékoli odlišné zacházení, například takové, jaké zmínila baronka Ludfordová, musí být přímo odůvodněno objektivními skutečnostmi.

Aniž bych zabíhal do detailů konkrétního případu, o němž hovořila, protože se jedná o oblast dopravy, která přísluší spíše mému kolegovi panu Tajanimu, bych řekl, že jediný případ, kdy by diskriminace mohla být odůvodněná z objektivních příčin, by byl průkazný vznik dodatečných nákladů. Tak by mohl vypadat objektivní pohled na situaci. Pokud si například online objednáte něco, co vám má být doručeno do Dublinu ze Štrasburku, vzniknou pochopitelně určité dodatečné náklady na poštovné a balné atd. To by mohl být objektivní důvod pro to, že se cena bude o tolik a tolik lišit. Ale nelze diskriminovat z jakýchkoli jiných důvodů. Až se tedy začne provádět směrnice o službách, takových konkrétních případů snad ubude.

Je třeba si ještě uvědomit, že pokud jde o dopravu, je toto odvětví v současnosti ze směrnice o službách vyňato. Avšak můj kolega pan Tajani a jeho spolupracovníci zvažují určité konkrétní iniciativy i v tomto konkrétním odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 29, kterou pokládá Claude Moraes (H-0149/09)

Předmět: Strategie EU v boji s Alzheimerovou chorobou

Spojené království v únoru představilo svou Národní strategii pro demence, jejíž součástí budou investice do sítě poraden pro poruchy paměti („memory clinics“), zlepšení pomoci lidem postiženým touto chorobou a zahájení velké osvětové kampaně. Krom toho dne 5. února přijal Parlament ve Štrasburku písemné prohlášení 0080/2008 - http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P6-TA-2009-0081&language=SL" , které vyzývá k uznání Alzheimerovy choroby jako priority evropského zdravotnictví.

Jaké iniciativy plánuje Komise v této oblasti z hlediska výzkumu, prevence a zlepšování osvěty?

Zváží Komise vytvoření celoevropské strategie pro boj s Alzheimerovou chorobou po vzoru strategie ve Spojeném království, především s přihlédnutím k doporučením formulovaným v projektu evropské spolupráce pro demence, která už byla Komisi předložena?

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. − Alzheimerova choroba byla v legislativním a pracovním programu Komise na rok 2009 zařazena mezi prioritní iniciativy v návaznosti na závěry Rady k Alzheimerově chorobě, které byly přijaty za francouzského předsednictví. Komise plánuje sdělení k Alzheimerově chorobě a jiným formám demence – mělo by být přijato ještě v tomto roce.

Za účelem podnícení koordinovaného efektivního výzkumu v této oblasti se navíc předpokládá, že sdělení bude přijato spolu s návrhem doporučení Rady o společném plánování ve výzkumu neurodegenerativních onemocnění včetně Alzheimerovy choroby. To vyplývá ze sdělení o společném plánování ve výzkumu, které bylo přijato dne 15. července 2008.

V oblasti Alzheimerovy choroby potřebujeme přesné údaje, které lze shromáždit jedině na úrovni EU, abychom mohli plánovat a přizpůsobovat zdravotnické služby na úrovni členských států. Projekt evropské spolupráce pro demence dodal přesné kvalitativní a kvantitativní údaje a analýzu zátěže představované Alzheimerovou chorobou v Evropské unii. Tyto údaje byly zveřejněny asociací Alzheimer Europe v ročence Dementia in Europe (Demence v Evropě). Projekt ovšem skončil na konci roku 2008 a nyní je třeba vyhodnotit možnosti další návazné práce.

Otevřená metoda koordinace v sociální oblasti je pro členské státy EU rámcem pro reformu jejich systémů sociální ochrany na základě výměny politik a zkušeností. Prostřednictvím otevřené metody koordinace mohou členské státy zjistit, jakým společným výzvám čelí, a dohodnout se na společných cílech pro všeobecný přístup, kvalitní a udržitelnou zdravotní péči a dlouhodobou péči.

V národních strategických zprávách členské státy určují, jak budou rozvíjet své politiky ve prospěch společných cílů. Evropská unie podporuje činnost členských států při řešení společných úkolů a cílů prostřednictvím otevřené metody koordinace tím, že zprostředkovává dialog o zkušenostech a výměnu osvědčených postupů na poli zdravotní péče a dlouhodobé péče.

Pomocí svých finančních programů rovněž podporuje rozvoj novátorských osvědčených postupů. Výměna zkušeností probíhá buď mezi omezeným počtem účastníků formou vzájemných hodnocení („peer reviews“) soustředících se na konkrétní téma, nebo na konferencích s širšími diskusemi.

Na základě údajů z národních strategických zpráv za rok 2008 a syntézy ve společné zprávě z roku 2009 proběhne příští měsíc ve Francii zvláštní vzájemné hodnocení na téma „Alzheimerova choroba a jiná související onemocnění: Jak se postavit ke krizové situaci aneb domácí péče o pacienta“. Na to naváže zářijová konference za švédského předsednictví na téma „Zdravé a důstojné stárnutí“, jejíž součástí bude seminář o koordinaci péče o osoby postižené Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence.

Útvary Komise ještě uvažují o další možné konferenci, která by se konala v polovině roku 2010 a jejíž konkrétní obsah bude záviset na výsledcích akcí z roku 2009 a na dalších zdrojích. Krom toho akční plán Komise pro oblast zdravotních postižení na období 2003-2010 obsahuje akce, které jsou relevantní i pro osoby s Alzheimerovou chorobou – například podpora samostatného života, kvalitní podpůrné a pečovatelské služby, dostupnost běžného zboží a služeb a asistenční řešení.

Vzhledem ke stárnutí evropského obyvatelstva se dá očekávat, že se bude zvyšovat počet starších lidí s vážným postižením, které vyžaduje dlouhodobou péči. Proto je tato záležitost zařazena mezi priority prací navazujících na stávající akční plán pro oblast zdravotních postižení.

Komise rovněž spolupracuje s členskými státy prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni pro zdravotní postižení a společně s nimi sleduje provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejímž signatářem je Evropská komise i všechny členské státy. Úmluva pokrývá širokou škálu politických cílů relevantních pro osoby s Alzheimerovou chorobou, včetně dostupnosti, samostatného života, rehabilitace, zapojení do společnosti a sociální ochrany, a provádí se na úrovni členských států i Společenství.

 
  
MPphoto
 

  Claude Moraes (PSE). - Paní komisařko, vzhledem k tomu, že demencí trpí více než šest milionů evropských občanů a mnoho milionů Evropanů o tyto lidi pečuje nebo je jinak dotčeno touto kritickou chorobou, vřele vítám rozhodnutí Komise učinit z této otázky prioritu zdravotnictví. Poskytla jste vyčerpávající odpověď.

Rád bych ale požádal, až budete diskutovat o akčním plánu pro oblast zdravotního postižení, abyste vy, jako komisařka, a celá Komise přihlédly k tomu, že se dopady Alzheimerovy choroby prolínají napříč problematikou zdravotního postižení, stárnutí a zdravotnictví, abyste vytvořila rozsáhlou strategii, která se nebude týkat pouze Alzheimerovy choroby, nýbrž i všech souvisejících aspektů, a aby toto téma zůstalo vaší prioritou. Jedná se o naléhavou zdravotnickou otázku pro stárnoucí obyvatelstvo. Nicméně děkuji za podrobnou odpověď.

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. − Vyrozuměla jsem, že pan poslanec je spokojen s mou vyčerpávající odpovědí. Co se týče akčního plánu pro oblast zdravotního postižení, jedná se samozřejmě o širší problematiku, nicméně určité aspekty jsou pro Alzheimerovu chorobu specifické a musíme je zahrnout do naší činnosti v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 30, kterou pokládá Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (H-0163/09)

Předmět: Hrozba recese v jihovýchodní Evropě a dopady na evropské hospodářství

Podle posledních analýz mezinárodních finančních institucí a ratingových agentur se v jihovýchodní Evropě dá očekávat výrazný hospodářský pokles spolu s hrozbou prodlení při plnění finančních závazků ze strany spotřebitelů a podniků. To by mohlo mít mimořádně závažné dopady na hospodářství členských států EU, vzhledem k rozsáhlým investicím západoevropských podniků a bank v této oblasti.

Souhlasí Komise s poskytnutím podpory bankám v zemích jihovýchodní Evropy – v rámci národních akčních programů, které jsou součástí evropské politiky sousedství – ve spolupráci s těmito zeměmi a případně s Evropskou investiční bankou? Jak hodlá Komise rozdělit dostupné zdroje financování, například nástroj předvstupní pomoci (NPP) a evropský nástroj sousedství a partnerství (ENSP), tak aby se posílila místní hospodářství a odvrátila hrozící recese?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Otázka se týká názoru Komise na možnou evropskou hospodářskou a finanční podporu zemí východní a jihovýchodní Evropy, které byly těžce zasaženy celosvětovou hospodářskou krizí. Odpovídám jménem svého kolegy komisaře Almunii.

Prudký hospodářský pokles v některých zemích tohoto regionu skutečně může mít nepříznivý dopad na hospodářství samotných členských států Evropské unie, zvláště pak těch, jejichž obchodní banky poskytovaly, často prostřednictvím místních poboček, rozsáhlé úvěry podnikům a domácnostem v zemích dotyčného regionu.

Je třeba především poznamenat, že hospodářské a finanční podmínky těchto zemí se značně liší. Komise tedy svou reakci na krizi nemohla formulovat globálně, nýbrž musela přihlédnout ke konkrétní situaci v každé zemi.

Co se týče kandidátských a potenciálně kandidátských zemí jihovýchodní Evropy, na období 2007-2013 byla naplánována dosti vysoká technická pomoc, která má podpořit strukturální reformy a vytváření institucí – jedná se o 9,1 miliardy eur, jak víte, v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP). Komise rovněž provádí balíček opatření reagujících na krizi ve výši 150 milionů eur, který je financován na základě tohoto nástroje a měl by v krátkodobém horizontu vyvolat pákovým efektem další půjčky ve výši 500 milionů eur od mezinárodních finančních institucí. Balíček zahrnuje opatření sahající od poskytování mikroúvěrů a financování malých a středních podniků až po energetickou účinnost a specifickou technickou pomoc pro dohled nad finančním odvětvím a finanční regulaci.

S cílem dále podpořit reálnou ekonomiku připravila Komise společně s EIB, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a s Rozvojovou bankou Rady Evropy iniciativu na podporu infrastruktury, v jejímž rámci bude poskytnuta technická pomoc a spolufinancování prioritních investicí do infrastruktury v odvětví dopravy, energetiky, životního prostředí a v sociální oblasti. Tato iniciativa byla urychlena a právě se začíná uskutečňovat. Jedná se o první krok k investičnímu rámci pro západní Balkán, který bude zahrnovat i investice do dalších socioekonomických odvětví, např. do malých a středních podniků nebo do energetické účinnosti.

Ve východoevropských zemích, které spadají pod evropskou politiku sousedství (Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko a tři kavkazské země), jsou nástroje určené na řešení potřeb finančního odvětví omezenější. Nicméně i v těchto zemích poskytuje EU významnou technickou pomoc prostřednictvím národních a regionálních programů evropského nástroje sousedství a partnerství – tato pomoc podporuje společné akční plány v rámci evropské politiky sousedství. Za účelem další pomoci reálné ekonomice byl zřízen investiční nástroj sousedství, který má sloučit dotace z programů ENSP a členských států Evropské unie s půjčkami od evropských veřejných finančních institucí. Tento nástroj poskytl v roce 2008 71 milionů eur na dotacích, jež podpořily rozsáhlé projekty infrastruktury o hodnotě přibližně 2,74 miliard eur.

Dovolte, abych nyní řekl pár slov o podpoře obchodních bank v regionu, kterou poskytují specializované finanční instituce. Zde je nejaktivnější EBRD, která používá celou škálu nástrojů včetně vlastního kapitálu a krátkodobých závazků. EIB nemá mandát pro přímou kapitalizaci bank v tomto regionu a její činnost se omezuje na infrastrukturu v odvětví dopravy, telekomunikací, energetiky a životního prostředí. Mandát nezahrnuje malé a střední podniky. Velkou finanční podporu hospodářství v regionu poskytují brettonwoodské instituce, zejména Mezinárodní měnový fond (MMF). Mezinárodní měnový fond uvolňuje velké finanční prostředky na podporu komplexních stabilizačních programů. Komise považuje roli MMF v boji s důsledky krize za velmi důležitou.

Konečně několik předvstupních a sousedních zemí požádalo Evropskou unii o makroekonomickou pomoc. Komise v současnosti zkoumá, jak nejlépe pomoci těmto zemím, které se zároveň dohodly na stabilizačním programu s Mezinárodním měnovým fondem.

 
  
MPphoto
 

  Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, pane komisaři, děkuji mnohokrát za poskytnuté informace.

Ráda bych se zeptala, zda si myslíte, že zmíněné dotace ve výši 71 milionů eur jsou pro naše východoevropské partnery dostačující. Domnívám se, že sdělení Komise o krizi a jejím dopadu na východní Evropu nevěnuje této otázce dostatečnou pozornost. Dále, myslíte si, že bychom měli přezkoumat cíle, prostředky a priority předvstupní pomoci? Srbsko totiž již požádalo o pomoc s pokrytím naléhavých potřeb přímo ve svém rozpočtu.

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Jak jsem řekl, pokud jde o reálnou ekonomiku a východoevropské země, finanční možnosti, které máme k dispozici, jsou opravdu omezené. Proto se získat pákovým efektem co možná nejvíce peněz od jiných finančních institucí. Proto jsem uvedl, že částka, která je v současnosti ve výši 71 milionů eur, mimo jiné vedla k financování rozsáhlých projektů infrastruktury, jejichž hodnota přesahuje 2,5 miliardy eur.

Abych odpověděl upřímně – myslím, že všichni v této oblasti čelíme hlubokým obtížím a že je třeba bedlivě sledovat vývoj v tomto regionu, protože jsme s nimi úzce propojeni a mnohé evropské země mají s tímto regionem silné obchodní vazby.

Co se týče možné makrofinanční pomoci, požádalo o ni mnoho zemí, jež se potenciálně mohou stát členy EU, jež jsou kandidáty, nebo potenciálními kandidáty. Je pravda, že o ni požádalo Srbsko. Je vysoce pravděpodobné, že o ni požádá také Černá Hora. Ze zemí v jižním regionu o ni požádaly prakticky všichni s výjimkou Ruska a Ázerbajdžánu. Potenciál pro makrofinanční pomoc je, po pravdě řečeno, spíše omezený a seznam zemí, které o ni požádaly, je dosti dlouhý.

Myslím, že hlavní nástroj – a proto tato diskuse patřila mezi nejdůležitější témata vrcholné schůzky G20 – by měl být zajišťován prostřednictvím podpory z MMF. Jsme velmi příznivě nakloněni takové činnosti a posílené úloze nebo kapitalizaci MMF v tomto směru, protože se bezpochyby jedná o celosvětový problém.

Ještě bych mohl říci, že bude-li tato makrofinanční pomoc jakémukoli z těchto států poskytnuta, musí také projít procesem konzultací s Evropským parlamentem.

 
  
 

Druhá část

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 31, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0131/09)

Předmět: Státní podpora evropským zemím, které nejsou členy EU

V současné době poznamenané hospodářskými otřesy je zcela nezbytné, aby všechny evropské národy měly stejné podmínky a nemusely se znepokojovat odlivem pracovních míst do zemí mimo EU, které poskytují státní podporu podnikům v nesnázích. Jestliže členové EHS nebo ESVO, např. Švýcarsko, chtějí těžit z výhod rostoucího obchodu s blokem zemí EU, pak musejí jednat recipročně, tedy hrát podle stejných pravidel v oblasti státních podpor. Stávající postupy pro napravení porušení této zásady jsou pomalé a těžkopádné a nezajišťují žádnou ochranu lidem, kteří nyní přicházejí o práci. Jak hodlá Komise zpřísnit tuto oblast práva hospodářské soutěže a jak hodlá zajistit rychlé a účinné postupy pro řešení stížností?

 
  
MPphoto
 

  Neelie Kroes, členka Komise. − Zaprvé chci říci, že je třeba vyjasnit, že státy ESVO, které zároveň podepsaly Dohodu o EHP (tj. Norsko, Island a Lichtenštejnsko), podléhají v oblasti státních podpor přísné disciplíně po vzoru EU.

Článek 61 Dohody o EHP byl formulován velmi podobně jako článek 87 Smlouvy o ES. Jeho prováděním je pověřen Kontrolní úřad ESVO, kterému jsou na základě protokolu 26 k Dohodě o EHP svěřeny pravomoci rovnocenné s těmi, jaké má v oblasti státních podpor Evropská komise. Tyto státy musejí oznamovat každé nové opatření státní podpory Kontrolnímu úřadu a získat jeho souhlas ještě před zavedením opatření. Kontrolní úřad může rovněž vyšetřovat údajnou neslučitelnost státní podpory poskytnuté těmito zeměmi ESVO.

Švýcarsko je jiný případ, protože neratifikovalo Dohodu o EHP. Ve vztahu se Švýcarskem platí pro státní podpory pravidla, která jsou stanovena v článku 23 Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací, podle nějž státní podpory, pokud mohou ovlivnit obchod mezi Společenstvím a Švýcarskem, které narušují nebo hrozí, že naruší hospodářskou soutěž, jsou považovány za neslučitelné s touto dohodou. Z procedurálního hlediska to znamená, že v případě neslučitelné podpory se postižená strana může obrátit na smíšený výbor zřízený dohodou a přijmout ochranná opatření, jestliže strana poskytující podporu neukončí zpochybněný postup.

Ve švýcarských případech neslučitelných podpor je sice obtížnější dosáhnout nápravy, Komise se nicméně snaží, je-li to možné a nezbytné, uplatňovat ustanovení dohody o volném obchodu z roku 1972. Například dne 13. února 2007 přijala rozhodnutí, podle nějž jsou tři švýcarské kantonální daňové režimy neslučitelné s dohodou z roku 1972, a v současnosti jedná se švýcarskými úřady o uspokojivém řešení této záležitosti.

Komise si je vědoma, že ustanovení o státních podporách obsažená ve stávajících obchodních dohodách, jakou je například dohoda z roku 1972 se Švýcarskem, by se měla vylepšit, a proto v souladu se závěry ve svém sdělení z roku 2006 „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu“ je cílem Komise pokusit se v budoucích dohodách o volném obchodu vyjednat přísnější pravidla pro státní podpory a lepší opravné prostředky, například využívání mechanismu pro urovnání sporů.

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE-DE). - Děkuji paní komisařce za užitečnou odpověď.

Paní komisařka nejspíš ví, že mám na mysli firmu SR Technics, působící na dublinském letišti, která donedávna zaměstnávala něco málo přes 1 100 lidí; 600 z nich nyní přišlo o práci.

Tato firma měla vynikající průmyslové vazby, vynikající schopnosti, plnou knihu objednávek a skvělou budoucnost. Panují oprávněné pochybnosti o skutečných důvodech přemístění této firmy do zahraničí. Objevuje se podezření, že buď švýcarská vláda nebo některý z jejich arabských přátel poskytli podpory, kvůli nimž přišli o práci lidé v Irsku, v Evropské unii.

Prozkoumá komisařka tuto záležitost a využije všech svých pravomocí k řešení? Jsou to velmi rozumní lidé, kteří se v okolí těší velké podpoře a chápou obtíže, jimž čelí jak z řad podnikatelů, tak z řad široké veřejnosti.

 
  
MPphoto
 

  Neelie Kroes, členka Komise. − Jsem vám za otázku velice vděčná, může být pro nás užitečná, neboť potřebujeme více informací. Zatím o tomto případu nemáme tolik stoprocentních informací, které přitom tak potřebujeme. I když nemůžeme zaručit, že budeme úspěšní, stojí to za pokus.

Při přípravě stanoviska k existenci státní podpory, nemluvě o její neslučitelnosti s dohodou se Švýcarskem z roku 1972, se berou v úvahu nejen služby, nýbrž i výroba zboží a obchod se zbožím. Takže prosím, abyste ty, s nimž jste v kontaktu, přiměl k předání informací Komisi. Zároveň bych chtěla vyzvat dotčené osoby a podniky v Irsku, aby útvarům Komise poskytly jakékoli další informace, které k tomuto případu mají, abychom k němu mohli zaujmout postoj.

Ještě musím dodat, a říkám to zcela otevřeně a upřímně, že podle dohody z roku 1972 může postižená strana pouze požádat stranu poskytující podporu o ukončení opatření, a v rozhodnutí přijatém v roce 2007 Komise dospěla k názoru, že taková opatření představují státní podporu neslučitelnou s dohodou se Švýcarskem z roku 1972. Na základě tohoto rozhodnutí zahájily švýcarské úřady dialog s Komisí o hledání vhodného řešení. Poslední odborná schůzka se konala dne 13. února 2009.

Švýcarské úřady předložily určité konstruktivní návrhy – například zrušení osvobození od daně pro správcovské společnosti. Nicméně preferenční zacházení s holdingovými a smíšenými společnostmi do značné míry přetrvává. Proto tolik potřebujeme další diskuse.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 32, kterou pokládá Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (H-0165/09)

Předmět: Diskriminace polských loděnic ve světle rozhodnutí Komise o schválení státní podpory pro automobilový průmysl

Vlády několika členských států se poté, co poskytly pomoc ve výši desítek miliard eur svým bankám, nyní rozhodly podpořit automobilový průmysl. Spojené království, Německo, Francie a Itálie chtějí tomuto odvětví poskytnout podporu ve výši několika desítek miliard eur a Komise v zásadě tento návrh přijala bez výhrad, přestože takové dotace naruší hospodářskou soutěž na trhu.

Aniž bych tuto pomoc zpochybňoval, zajímalo by mě, proč měla Komise v minulosti námitky proti státní podpoře, kterou polská vláda poskytla našim loděnicím.

Dvě polské loděnice kvůli tomuto postoji Komise ukončily svou činnost a desítky tisíc lidí zaměstnaných v loděnicích a u dodavatelů byly propuštěny. Přihlédneme-li k tomu, že Komise nedávno schválila pomoc automobilovému průmyslu, nebylo rozhodnutí o loděnicích diskriminační?

 
  
MPphoto
 

  Neelie Kroes, členka Komise. − Komise zdůrazňuje, že v případě polských loděnic použila zcela stejná pravidla jako v případě jakékoli jiné státní podpory na restrukturalizaci a že k Polsku přistupuje stejně jako ke všem ostatním členským státům.

Loděnice se začaly potýkat s problémy v 90. letech, konkrétně v roce 1990, tedy dlouho před přistoupením Polska k EU, a jejich potíže rozhodně nebyly způsobeny současnou finanční a hospodářskou krizí. V roce 2004 začala Komise prošetřovat podporu na restrukturalizaci polských loděnic. Postavení polských loděnic proto nelze srovnávat s postavením jiných podniků, které mají konkrétní problémy související se současnou finanční krizí.

Loděnice v Gdyni a ve Štětíně dostávaly řadu let státní podporu na úkor jiných evropských loděnic. Polské loděnice bohužel poskytovanou podporu nevyužily na investice a potřebnou restrukturalizaci. Ještě ke všemu byly loděnice nadále ztrátové, nebyly schopny platit daně a odvody na sociální zabezpečení a nahromadily vysoké dluhy.

Z těchto důvodů neměla Komise jinou možnost než přijmout ve věci loděnic v Gdyni a ve Štětíně záporné rozhodnutí a nařídit vrácení protiprávní a neslučitelné podpory poskytnuté těmto loděnicím.

Ve snaze omezit neblahé hospodářské a sociální důsledky svého rozhodnutí Komise nicméně povolila Polsku, aby vracení protiprávní podpory zajistilo formou řízeného prodeje majetku loděnic a následné likvidace podniků. Tím by se měla maximalizovat šance, že v závodech bude pokračovat životaschopná podnikatelská činnost.

Především je třeba poukázat na to, že proběhne-li prodej úspěšně a řádně, pak podniky, které koupí majetek loděnic, nebudou muset splácet protiprávní dotace ani v případě, že budou chtít ve stavbě lodí pokračovat.

Komise chce ještě připomenout, že ke ztlumení sociálních dopadů ztráty pracovních míst lze využít strukturální fondy a zvláště Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj. Za určitých okolností a podmínek se dá uvažovat i o využití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN).(PL) Paní komisařko, chápu, že jste povinna kontrolovat výši státní podpory poskytované podnikům, ovšem polská společnost má dojem, že s polskými loděnicemi se bohužel zachází jinak než s podniky ve starých členských státech EU – u nich se kvůli záchraně pracovních míst podpora schválí, ovšem k souhlasu se záchranou pracovních míst v polských loděnicích ochota chybí a tato nerovnost nás velmi tíží. Trváme na rovném zacházení s podniky ve starých a nových členských státech. Rád bych se při této příležitosti ještě zeptal, jaké pochybnosti má Komise o programu restrukturalizace loděnic v Gdaňsku.

 
  
MPphoto
 

  Neelie Kroes, členka Komise. − Lidé v Polsku, kteří tvrdí to, na co poukazuje pan poslanec, se zásadně mýlí. Není to pravda a mohu to prokázat pomocí čísel a údajů. A než zareaguji na vaši narážku na německé loděnice (hovořil jste jen o těch starých), chci zdůraznit, že loďařství v jiných zemích – nejen v Německu, ale například i v Dánsku, Spojeném království, Nizozemsku či Španělsku, kde státní měšec nebyl tak velkorysý, muselo podstatně zeštíhlet a někde skončilo úplně. Existuje několik příkladů loděnic, které se zavřely. A mluvíme-li o rovném zacházení, musíme si uvědomit i toto a nemluvit jen o emocích – a nekárám nikoho za to, že pociťuje emoce; dovedu si představit, že to je velmi obtížná situace, ale vyvolává to opravdu špatný dojem, tvrdíte-li, že se nejedná o rovné zacházení.

Každopádně vás mohu ujistit, pane předsedající, že Komise svá pravidla uplatnila stejně v případě německých i polských loděnic a v případě všech ostatních, které bychom zde mohli citovat. Při posuzování státní podpory se používají vždy stejná kritéria, z nichž nejdůležitější je životaschopnost, a německé loděnice – dovolte, abych se k tomuto příkladu vrátila – prošly úspěšnou restrukturalizací a stal se z nich životaschopný podnik. Naproti tomu z restrukturalizačních programů předložených polskými úřady má Komise pocit, že nezaručují dlouhodobou životaschopnost.

Konečně, pane předsedající, je třeba činit paralely i s případy, v nichž Komise státní podporu v jiných členských státech nepovolila a dokonce nařídila vrácení protiprávní státní podpory.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 33, kterou pokládá Giovanna Corda (H-0171/09)

Předmět: Online prodej parfémů, oděvů a značkových výrobků

Nařízení Komise (ES) č. 2790/1999(1) (ve spojení s pokyny k vertikálním omezením) stanoví pravidla pro dohody o distribuci určitých výrobků, mezi něž patří parfémy, oděvy a jiné „značkové výrobky“. Podle těchto ustanovení je prodej (včetně online prodeje) mnoha značkových výrobků zakázán v případě, že dodavatel má podíl na trhu nižší než 30%.

Považuje Komise za nezbytné i nadále uplatňovat tato zastaralá pravidla na úkor zdravé hospodářské soutěže v oblasti tvorby cen a šíře výběru pro spotřebitele, přestože je taková praxe finančně prospěšná jen velkým skupinám, které jsou v pohodlné pozici, neboť většinu svých příjmů získávají právě z výhradních zákonných práv na tyto výrobky?

 
  
MPphoto
 

  Neelie Kroes, členka Komise. − Stávající politika EU v oblasti hospodářské soutěže a vertikálních dohod velmi podporuje prodeje přes internet, což určitě dobře víte, pane předsedající. Pokyny k vertikálním omezením, které jsou podkladem pro výklad nařízení (ES) č. 2790/1999, proto jasně říkají, že „každému distributorovi musí být umožněno volně využívat internet k reklamě a prodeji výrobků“. Je proto zřejmé, že dodavatelé nemohou omezovat způsob, jakým distributor využívá internet – nemohou distributorovi zakázat, aby měl vlastní internetovou stránku, aby na této stránce používal jazykové verze dle vlastní volby nebo aby jednotlivým zákazníkům rozesílal elektronickou poštu, s výjimkou případů, kdy by takový zákaz byl objektivně odůvodněn.

Dokonce i v rámci sítí selektivní distribuce, které se používají především v odvětví luxusního zboží a při distribuci složitého zboží, např. elektroniky (bez ohledu na podíl dodavatele na trhu), se jakékoli omezování online prodeje ze strany výrobce vůči schváleným prodejcům považuje za jasné porušení pravidel hospodářské soutěže.

To ovšem neznamená, že by výrobky od určitého výrobce mohl konečnému spotřebiteli prodávat jakýkoli maloobchodník, ať už online nebo jiným způsobem. Výrobce má právo určovat kritéria distributorům, kteří budou jeho zboží prodávat na internetu, stejně jako je určuje pro prodej v kamenných obchodech.

Taková kritéria mohou sloužit k vybudování určité image nebo k zajištění určité úrovně poskytovaných služeb. Podle stávajících pravidel je selektivní distribuce legální v případě, že podíl dodavatele na trhu nepřesahuje 30%, neboť se předpokládá, že při neexistenci tržních sil přináší takový přístup spotřebitelům více užitku než možné škody.

Komise v současnosti zkoumá, jak se dosud nařízení (ES) č. 2790/1999 uplatňovalo a zda je třeba provést další změny, včetně oblasti selektivní distribuce.

Komise chce dosáhnout správné vyváženosti – na jedné straně je třeba zajistit, aby spotřebitelé mohli využívat internetový prodej, na straně druhé je třeba umožnit výrobcům, aby si své distribuční systémy uspořádali podle vlastních potřeb.

 
  
MPphoto
 

  Giovanna Corda (PSE).(FR) Pane předsedající, paní komisařko, děkuji vám, ale obecně doufám, že Komise dospěje k názoru, že je načase přezkoumat pokyny k vertikálním omezením, o nichž jste právě hovořila, jsou totiž už asi deset let staré.

Pochopitelně je třeba přizpůsobit se nejnovějšímu vývoji – prodej po internetu a elektronické aukce prudce změnily způsob distribuce i podmínky hospodářské soutěže. To si musíme jasně uvědomit.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE-DE).(DE) Paní komisařko, zajímal by mě váš názor na situaci kolem vlivu na relevantní trh, který je vyvíjen na zmíněné způsoby distribuce. V jakém okamžiku vzniká podle vás takový vliv na trh a jaké kroky byste proti němu podnikla?

 
  
MPphoto
 

  Neelie Kroes, členka Komise. − Mohu jen zopakovat, co jsem už řekla, a sice že Komise nyní zkoumá, jak se dosud nařízení (ES) č. 2790/1999 – které, jak správně řekla paní poslankyně, je 10 let staré – uplatňovalo. Musíme se rozhodnout, zda je třeba provést další změny, včetně oblasti selektivní distribuce.

Pro Komisi je při tomto přezkumu důležité dosáhnout té správné vyváženosti tak, aby evropští spotřebitelé mohli plně využívat internetu k překonání zeměpisných překážek, zároveň však musíme umožnit výrobcům, aby si své distribuční systémy uspořádali podle vlastních potřeb. V tomto kontextu se určitě budeme znovu zamýšlet nad výhodami, jaké selektivní distribuce přináší spotřebitelům v prostředí online i offline.

Pan Rübig se ptal, co můžeme dělat v dnešní situaci. Po dokončení přezkumu musíme přihlédnout ke zjištěným potřebám a pak se vrátíme s definitivními závěry a také k záležitosti, o níž se zmínil pan poslanec.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 34, kterou pokládá Georgios Papastamkos (H-0172/09)

Předmět: Státní podpora pro malé a střední podniky

Může Komise sdělit, jaké další prostředky – slučitelné s právem Společenství v oblasti státní podpory – mají v současné hospodářské krizi členské státy k dispozici, aby pomohly malým a středním podnikům (MSP), zejména co se týče jejich přístupu k financím?

 
  
MPphoto
 

  Neelie Kroes, členka Komise. − Pokusím se. Dne 19. ledna 2009 Komise schválila nový dočasný rámec státních podpor, který členským státům otevírá dodatečné příležitosti k poskytování státních podpor do konce roku 2010. Tato iniciativa byla Komisí zmíněna již v jejím plánu obnovy z předchozího měsíce.

Hlavním cílem tohoto rámce je omezit dopady krize tím, že se usnadní přístup podniků k financím. Tato opatření jsou použitelná pro všechny podniky – ovšem malé a střední podniky (MSP) mohou získat pomoc ve větším rozsahu, neboť právě na ně zřejmě nejvíc doléhá snížení dostupnosti úvěrů. Jinými slovy toto opatření je zvláště prospěšné pro MSP. Pro MSP je nejdůležitější nová možnost udělit dotaci 500 000 eur na podnik, která je určena na pokrytí investic a/nebo provozního kapitálu na dvouleté období.

Jedná se o novou dočasnou slučitelnou podporu – nikoli tedy o novou podporu de minimis ve výši 500 000 eur – a za předpokladu, že splňuje určité podmínky, je tato nová podpora Komisí považována za slučitelnou ve smyslu čl. 87 odst.3 písm. b Smlouvy; jinak řečeno, jde samozřejmě o zcela výjimečný právní základ, který přímo souvisí se současnou finanční krizí. Tuto novou podporu lze kumulovat s podporou de minimis, nesmí však přesáhnout 500 000 eur v období 2008–2010.

Krom toho mohou členské státy díky dočasnému rámci poskytovat státní podpory v podobě záruk za půjčky se sníženou prémií, v podobě subvencované úrokové sazby použitelné na všechny druhy půjček a v podobě subvencovaných půjček na výrobu ekologicky šetrných výrobků, které zahrnují včasné přizpůsobení se budoucím normám Společenství pro výrobky nebo překonání těchto norem.

Komise dále navýšila povolený rizikový kapitál – injekci do MSP – z 1,5 milionu eur na 2,5 milionu eur ročně a snížila požadovaný minimální podíl účasti soukromého sektoru z 50% na 30%.

Konečně, všechna opatření přijatá v tomto dočasném rámci sice musejí být i nadále oznamována Komisi, přijali jsme však konkrétní kroky směřující k rychlému schvalování rozhodnutí Komise. Opatření jsou tedy rychlá, účinná a efektivní.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, děkuji komisařce za opravdu podrobnou odpověď. Evropská komise jakožto strážkyně politiky hospodářské soutěže právem umožnila tuto dočasnou pomoc malým a středním podnikům, protože jak všichni v tomto Parlamentu víme, malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství.

Mám ještě jednu otázku, která přesahuje rámec mé první otázky. Evropská unie není na světě sama – mimo Evropu existují další význační obchodní hráči a hospodářské mocnosti, naši partneři z třetích zemí, kteří narušují hospodářskou soutěž až na samou hranici saturace trhu, jež se nyní v důsledku hospodářské krize projevila. Daří se vám s třetími zeměmi spolupracovat na řešení porušování pravidel hospodářské soutěže?

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE-DE). - (DE) Chtěl bych vědět, jaká pravidla v tomto kontextu v současnosti platí pro půjčky na obnovu vlastního jmění.

 
  
MPphoto
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, chtěla bych se zeptat paní komisařky, zda tyto mimořádné dotace zahrnují i sociální opatření pro malé a střední podniky. Lze dotovat tato opatření zaměřená na pracující, jestliže je zároveň dotován i podnik?

 
  
MPphoto
 

  Neelie Kroes, členka Komise. − To je velmi zajímavá otázka. Podíváme-li se na hřiště jako celek, jsme význační hráči, zároveň ale víme, že existuje i několik dalších hráčů, kteří se ne vždy chovají tak, jak bychom chtěli.

Nicméně, pane předsedající, hned v několika orgánech se každopádně snažíme co nejvíce prosazovat do jednání právě to hledisko, o němž hovořil pan poslanec – například na jednání G20 v Londýně, na němž to byl velmi důležitý bod diskuse, ale také v rámci naší účasti ve vyjednávacím kole WTO. Myslím, že je smysluplné, že vyvíjíme tlak a snažíme se dostat k uspořádání, které by bylo přijatelné pro všechny hráče.

Jsem hrdá na to, že více než sto členských států má stejný typ politiky hospodářské soutěže, jakou prosazujeme my, takže nejsme jediní. Jsme v úzkém kontaktu, někdy prostřednictvím oficiálních dohod, jindy prostřednictvím bilaterálních dohod, a snažíme se mít přehled o celém světě.

Samozřejmě s novou americkou vládou teprve znovu začínáme a máme vynikající spolupráci s našimi partnery ve Washingtonu, například s Federální obchodní komisí (FTC) nebo s ministerstvem spravedlnosti.

To je tedy hlavní věc, ale pokud mi dovolíte trochu odbočit od tématu vaší otázky, jedná se také o protekcionismus – to by byl ďábel mezi námi a proti jeho příchodu musíme bojovat. Protekcionismus je totiž zastaralý, je neslučitelný s jednotným trhem a je to opravdu velmi špatný nástroj, když je naším cílem umožnit našim občanům, našim spotřebitelům a našim podnikům dosáhnout úspěchu ve spravedlivých podmínkách.

Za činnosti na poli zaměstnanosti a sociálních věcí samozřejmě odpovídají členské státy a ony samy se musejí rozhodnout, jak je propojit s tímto mírným pootevřením pravidel pro státní podpory.

Komise by také chtěla upozornit, že členské státy mohou ke ztlumení sociálních dopadů ztráty pracovních míst používat strukturální fondy (a o tom jsem hovořila u jedné z dřívějších otázek, která se týkala polských loděnic), zejména Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj, a za určitých okolností lze zvážit i použití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 36, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0154/09)

Předmět: Výzkum a povolání v námořním odvětví

Námořní věda, technologie a výzkum mají klíčový význam pro udržitelný rozvoj námořních činností a přispívají k rozšíření rozsahu námořních studií a ke zlepšování kvalifikací a dovedností souvisejících s povoláními v námořním odvětví.

Může Komise v této souvislosti sdělit, jaká opatření hodlá přijmout na podporu výzkumu v této oblasti, aby se před Evropany otevřely širší a početnější kariérní příležitosti v námořním odvětví? Bude mít na tento cíl negativní dopad hospodářská krize?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Komise v loňském roce uznala, že mořská věda a technologie je průřezovou prioritní oblastí. V září 2008 pak Komise přijala sdělení o evropské strategii mořského a námořního výzkumu.

Strategie by především měla posílit integraci napříč tematickými prioritami, které se zabývají složitými otázkami souvisejícími s moři, zlepšit synergii mezi výzkumem prováděným v členských státech, podpořit financování finanční infrastruktury mořského výzkumu a vytvořit novou správu ve spolupráci s mořskými a námořními vědci, především pomocí zesílené spolupráce mezi mořskou vědou a námořním průmyslem.

V rámci strategie se již uskutečnily následující akce. Zaprvé, připravují se společné výzvy k předkládání projektů, které by měly být spuštěny ještě letos se zaměřením na hlavní průřezová mořská a námořní témata. Zadruhé, podnikly se kroky k převedení programu BONUS na významnou výzkumnou iniciativu Společenství ve smyslu článku 169 Smlouvy – této záležitosti se týká i jedna z pozdějších otázek. Zatřetí, podnikly se kroky k postupnému nahrazení všech stávajících mořských sítí ERA-NET jedinou integrovanou mořskou sítí ERA-NET. Začtvrté, podnikly se kroky k prostudování nových zdrojů financování kritické infrastruktury mořského výzkumu, zejména pomocí strukturálních fondů. Konečně budou financovány dva projekty na posílení spolupráce mezi mořskou vědou a námořním průmyslem a na posílení integrace mezi jednotlivými subjekty mořských vědeckých kruhů.

Provádění evropské strategie mořského a námořního výzkumu v rámci stávajícího finančního výhledu zajistí v dalších letech podporu mořského a námořního výzkumu na úrovni Společenství díky nástrojům rámcového programu.

Rozšíření kariérních příležitostí v námořním odvětví, které bylo rovněž součástí vaší otázky, není přímo cílem výzkumné politiky. Díky podpoře spolupráce mezi mořskými vědci a námořním průmyslem a díky integrovanějšímu mořskému a námořnímu výzkumu ovšem evropská strategie mořského a námořního výzkumu může nepřímo rozšířit rozsah dovedností v námořním odvětví a pomoci mořským oblastem. Touto cestou může strategie nepřímo přispět ke zlepšení kvalifikací a dovedností souvisejících s povoláními v námořním odvětví.

Konečně pojmu-li vaši otázku a svou odpověď v širším kontextu, mohu říci, že Komise loni na podzim v plánu evropské hospodářské obnovy navrhla členským státům a soukromému sektoru, aby navýšily plánované investice do výzkumu a vývoje. Na to navázaly závěry jarní Evropské rady, které vyslaly silný signál v tom smyslu, že k dosažení hospodářské obnovy je třeba rozvinout a zlepšit kvalitu investic do znalostí a výzkumu. To samozřejmě plně platí i pro mořský a námořní výzkum.

Je zatím předčasné hodnotit, jak a zda se členské státy budou těmito doporučeními řídit. Jedna věc je každopádně jistá – i za stávajících složitých hospodářských a finančních podmínek bychom neměli ztrácet ze zřetele takové dlouhodobé cíle, jakými jsou udržitelný rozvoj a nízkouhlíková ekonomika. Je proto důležité soustředit se na tzv. chytré investice, které se snaží překonat krizi v krátkodobém časovém horizontu, zároveň si ale všímají i dlouhodobých možností a toho, jak silní z krize vyjdeme.

 
  
MPphoto
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, děkuji komisaři za podrobnou odpověď, kterou mi poskytl, a ráda bych se ho zeptala, zda výzkumný program může zahrnout i sousední země, především země ve Středomoří v rámci evropsko-středomořské spolupráce.

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Sousední země se samozřejmě mohou zapojit. Je celkem jasné, že rámcový program je otevřený za předpokladu, že tyto země spolupracují s členskými státy Evropské unie.

Budu však ještě přesnější. Máme hned několik – více než 10 – tzv. přidružených členů rámcového programu. Tito přidružení členové, kteří platí příspěvek, mají prakticky stejná práva a povinnosti jako členské státy. Mezi přidružené země patří například země západního Balkánu, Švýcarsko, Norsko, Island, Izrael a několik dalších. Takže všechny tyto země mají přesně stejná práva a povinnosti.

Pro ostatní se v rámci naší strategie snažíme vytvořit politiku, kterou jsme ostatně už navrhli. Pokusili jsme se učinit vše pro to, aby se všechny země zapojené do politiky sousedství – v závislosti na jejich schopnostech a vzájemném zájmu – mohly spíše dříve než později stát přidruženými zeměmi. To ve skutečnosti znamená, že hovoříme-li o výzkumu, je Evropská unie mnohem větší než Unie o 27 členech.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 37, kterou pokládá Emmanouil Angelakas (H-0158/09)

Předmět: Hodnocení tvořivosti, inovací a technologického rozvoje v členských státech

Protože byl rok 2009 vyhlášen evropským rokem tvořivosti a inovací a vzhledem k tomu, že existují programy EU, zejména sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (2007–2013) a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP), mohla by Komise říci, zda má nějaké statistiky členěné podle položek v rozpočtu, které by vypovídaly o tom, jak jednotlivé členské státy čerpaly prostředky v odvětvích, na která se tyto programy vztahují? Jaká odvětví jsou v jednotlivých státech nejoblíbenější (v procentech)? Existuje nějaké posouzení toho, jak na tyto programy reagují malé a střední podniky (v procentech)?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Mohu vás, vážený pane poslanče, ujistit, že pokud jde o sedmý rámcový program pro výzkum (FP7), Komise systematicky shromažďuje a pro všechny zveřejňuje jasné a podrobné statistické údaje, které dokreslují provádění tohoto programu.

Je třeba připomenout, že financování výzkumu Společenstvím je příjemcům přidělováno výhradně na základě kritéria vědecké kvality jejich žádosti. I když při přidělování prostředků není brána v úvahu státní příslušnost, shromažďujeme a pečlivě sledujeme dokonce i údaje týkající se zeměpisného rozdělení příjemců sedmého rámcového programu a jejich spolupracujících subjektů v projektech. Poskytuje nám to nezbytné znalosti o úrovni a intenzitě součinnosti zemí, ke které dochází v návaznosti na jejich účast v aktivitách sedmého rámcového programu.

Všechny tyto údaje a řadu dalších podrobných statistik o provádění FP7 můžete nalézt v příloze výroční zprávy o činnosti výzkumu a technologického rozvoje, kterou Komise každoročně předkládá Radě a Parlamentu. Všechny tyto zprávy od roku 1998 jsou navíc veřejně přístupné na internetových stránkách Komise s názvem Europa.

A co nám tyto údaje říkají? Nemohu zde dnes odříkávat dlouhý výčet statistik, neboť na to nemáme čas, dovolte mi však zmínit několik příkladů, které se týkají toho, kam směřuje vaše otázka: relativní oblíbenosti oblastí výzkumu v rámci FP7 v jednotlivých členských státech.

Relativně nejoblíbenějšími z hlediska počtu zapojených subjektů na základě uzavřených smluv o poskytnutí dotace byly oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), zdraví a také stipendia Marie Curie. Je však třeba uvést, že jejich obliba plyne také z velikosti rozpočtu, který je pro každou z těchto oblastí FP7 k dispozici, a také z počtu a typu uzavřených smluv o poskytnutí dotace v databázích v okamžiku, kdy bylo toto zhodnocení provedeno. Obecně lze konstatovat, že účast nových členských států je výraznější v oblastech bezpečnosti, sociálně ekonomického výzkumu a vesmíru a slabší pak například v oblastech ICT a zdraví. V zemi, odkud, vážený pane poslanče, pocházíte, existuje významné zaměření na oblast ICT, ale poměrně méně se vaše země zapojuje například v oblasti zdraví, sociálně ekonomického výzkumu a vesmíru.

Co se týče reakce malých a středních podniků na FP7, Komise zveřejňuje každoročně podrobné zhodnocení účasti malých a středních podniků v členění podle země původu jako součást výroční zprávy, kterou jsem zmínil. Z posledních údajů o účasti malých a středních podniků v FP7 vyplývá, že s těmito subjekty bylo uzavřeno 2 431 smluv o poskytnutí dotace. Podrobné údaje jsou, vážený pane poslanče, k dispozici v samotné správě. Pokud však chcete, mohl bych vám tu dnes některé tabulky s příslušnými informacemi z FP7 vyhledat, neboť je zde mám s sebou.

Opatření rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci jsou určována spíše politicky než orientována dotačně. Zejména specifický program pro podnikání a inovace (EIP) slouží hlavně jako program politické podpory. Podíváme-li se na jeho hlavní nástroje, jsou malé a střední podniky výhradními příjemci Enterprise Europe Network, tj. sítě, kde jsou jim poskytovány informace o přístupu k různým typům vhodného financování. Lze tam také určit nejvhodnější možnosti financování daného projektu a nalézt pomoc při vyhledání technologických nebo obchodních partnerů. Finanční nástroj EIP, který tvoří přibližně polovinu rozpočtu těchto programů, je rovněž vyhrazen pouze malým a středním podnikům. Do konce září 2008 obdrželo přibližně 12 000 malých a středních podniků finanční prostředky ze záručního mechanismu pro malé a střední podniky na základě žádostí pocházejících ze sedmnácti členských států.

Kromě toho byla v roce 2008 zveřejněna první výzva k předkládání návrhů projektů zabývajících se prvním uplatněním nebo tržní replikací ekologicky inovačních technik s cílem realizovat projekty v oblasti recyklace, potravinářském průmyslu, ve stavebnictví a v environmentálních technologiích. Výzvou z roku 2008 se významně podařilo řešit priority týkající se malých a středních podniků. Celkem 74 % všech příjemců bylo z řad malých a středních podniků.

A konečně byly zahájeny výzvy k předkládání návrhů na rok 2007 a 2008 se zaměřením na pilotní projekty testování inovací založených na ICT v rámci specifického programu pro podporu konkurenceschopnosti a inovací (CIP), kde malé a střední podniky budou příjemci více než 30 % celkového rozpočtu. Tento program se navíc zaměří na otevření celoevropských trhů pro inovace, které jsou poskytovány malými a středními podniky v celé Evropské unii.

Stejně jako zprávy FP7 jsou zprávy týkající se programu pro konkurenceschopnost a inovace zveřejněny na internetových stránkách Europa.

 
  
MPphoto
 

  Emmanouil Angelakas (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, děkuji panu komisaři za odpověď, informace tedy existují na internetových stránkách. Děkuji vám také, pane komisaři, za tabulky, které jste mi dal.

Mám jednu doplňující otázku: můžete nám říci, kolik pracovních míst bylo vytvořeno v členských státech Evropské unie v důsledku realizace projektů z programů prováděných prostřednictvím malých středních podniků? Spočítali jste také zvýšení hrubého domácího produktu plynoucí z těchto projektů?

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE). - Zmínil jste několik oblastí, kde své aktivity vyvíjejí v obou programech nové členské státy. Rád bych se vás zeptal, co byste řekl celkově: jsou nové členské státy méně aktivní ve srovnání se starými členskými státy, a pokud ano, co může Komise udělat pro to, aby jim pomohla?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − První otázka je poměrně specifická. Ovšemže nevíme, kolik nových pracovních míst bylo vytvořeno: ekonomiky jsou zkrátka mnohem složitější, než aby existovala příčinná souvislost mezi tím, kolik peněz jste do nějakého programu vložili a jak moc jste danou oblast podpořili. Jsme si vcelku jisti – a i já si jsem vcelku jistý, když se pohybuji mezi výzkumnými pracovníky, mezi malými a středními podniky, když slyším reakce a když vnímám jejich emoce a vidím, jak úspěšně ve skutečnosti program využívají, pak jsem někdy mnohem spokojenější, než když slyším, že jsme trochu moc byrokratičtí a tak dále. I přesto si myslím, že o tom musíme přemýšlet. Pokoušíme se vyhovět různým potřebám malých a středních podniků: těch, které si na trhu konkurují, které mají vlastní kapacity na to, aby konkurovaly, které mají výzkumné kapacity, ale pokoušíme se vyhovět i jiným, které mají výzkumné potřeby, ale nemají kapacity. To je důvod, proč například platíme za výzkum prováděný vysokými školami, vědeckovýzkumnými institucemi apod.

Co se týče zvýšení HDP, statisticky samozřejmě není možné nalézt přímou vazbu, ale můžete si udělat korelační analýzy, ze kterých lze přijít na to, že zde existuje vzájemná souvislost z dlouhodobého hlediska. Je jasné, že země, které investují více do výzkumu a vývoje, jsou více rozvinuté, a naopak. Taková je tedy pak skutečnost: že ti, kdo jsou bohatší, investují následně více do výzkumu a vývoje. V podstatě tedy i když nemohu přesně odpovědět na tuto otázku, mohu vám dát poměrně jistou odpověď vyplývající ze statistických analýz, že toto je cesta, jak posílit konkurenceschopnost a následně pak také HDP, pracovní místa atd. těch, kdo takto více investují.

Co se týče zapojení nových členských států – a to je skutečně zajímavá otázka, neboť to pochopitelně velmi pozorně sledujeme – mohu říci, že tyto státy jsou poměrně aktivní, že hodně žádají, jejich úspěšnost je mírně vyšší než úspěšnost rozvinutějších členských států, což je podle mne normální, neboť je jakási síla institucí v těchto zemích, které mají delší a bohatší tradici ve výzkumu a vývoji, a samozřejmě jsou tyto země také obecně průraznější. Pokud se ale podíváte na něco velmi jednoduchého – pokud se podíváte na vzájemný vztah mezi tím, jak moc země investuje do výzkumu a vývoje doma a jak moc získává z rámcového programu na základě ryzí soutěže – existuje zde silná korelace. Země, která skutečně investuje více doma a která má proto silnější výzkumný potenciál, inkasuje tedy dvakrát – inkasuje doma i prostřednictvím soutěže v rámci evropského rámcového programu, který je určen pro špičkovou úroveň.

Zajímavé je ale ještě něco. Pokud se podíváte, jak moc členské státy – nové členské státy – investují do svého výzkumu a vývoje v rámci globálních evropských investic a jak moc dostávají ze sedmého rámcového programu, pak podíl FP7 je vyšší, než tyto země skutečně investují doma. Uvedené souvislosti jsou tedy velmi jasné a já bych poradil toto: využijte všechny dostupné nástroje pro posílení kapacit doma; využijte – správným směrem – strukturální fondy a Fond soudržnosti, pokud je v nich částka rámcového programu alokována skutečně za tím účelem – alokováno je 50 miliard EUR – a využijte těchto prostředků k tomu, aby vám v budoucnosti pomáhaly doma a aby vám pomáhaly také v možnosti konkurovat na globální úrovni, neboť svět je globální.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 38, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-0174/09)

Předmět: BONUS-169

Projekt BONUS (financující organizace výzkumu Baltského moře) je velice důležitým prostředkem k seskupení vnitrostátních a regionálních výzkumných programů na podporu udržitelného rozvoje v mořském regionu Baltského moře z hlediska koordinace, vytváření a provádění těchto programů na základě koordinovaných společných aktivit. Proto Litva a další státy kolem Baltského moře usilují o přechod programu BONUS ERA-NET+ na BONUS-169.

Mohla by Komise uvést, o jakých nových opatřeních se uvažuje v rámci BONUS-169? Bude návrh představen během současného funkčního období Komise? Existuje něco, co by mohlo přechod na BONUS-169 ohrozit?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Pane Paleckisi, jsem přesvědčen, že iniciativa podle článku 169 programu BONUS výrazně zlepší účinnost politik environmentálního a udržitelného rozvoje pro celý baltský region. Výrazně přispěje zejména k provedení hlavní environmentální součásti strategie pro region Baltského moře Evropské unie, kterou Komise plánuje představit Evropské radě v červnu 2009.

V současnosti jsme výrazně pokročili s přípravou tohoto legislativního návrhu k článku 169 a zahrnuli jsme BONUS-169 do našeho legislativního plánu na rok 2009. Činíme vše pro to, aby legislativní návrh byl předložen co možná nejdříve, a myslíme si, že by to mohlo být v roce 2009. Termíny legislativního návrhu však nezáleží jen na nás. Budou se odvíjet i od včasné a uspokojivé reakce konsorcia BONUS při revidování prozatímního akčního plánu. Obdrží-li Komise revidovaný plán nejpozději počátkem června – na tom se dohodlo konsorcium BONUS – pak jsem si jistý tím, že legislativní návrh může být předložen ještě v rámci mandátu stávající Komise.

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE). (LT) Velice děkuji, pane komisaři, za vaši podrobnou a jasnou odpověď. Zjevně existuje naděje, že se tato záležitost dá brzy do pohybu. Rád bych se vás zeptal, zda to, že má být ještě více posílena ochrana životního prostředí v Baltském moři, znamená, že tento projekt má něco společného s dopadem projektu Nord Stream, který se týká ochrany životního prostředí v Baltském moři? Je tomu tak, nebo ne?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Já si od programu BONUS také mnohé slibuji. Proto pracuji velmi intenzívně na tom, abych vám jej předložil, dokud jsem ještě ve funkci.

Měl byste vědět, že naše zkušenosti s iniciativami podle článku 169, počínaje partnerstvím Evropy a rozvojových zemí v oblasti klinických pokusů (EDCTP) v rámci předchozího rámcového programu, nebyly občas příliš dobré. Pana van Velzena jsme proto požádali, aby o tom vypracoval zprávu. Dnes je mimochodem partnerství EDCTP vynikající a funguje skutečně dobře, požádali jsme však pana van Velzena, aby předložil návrhy k budoucnosti iniciativ článku 169, a my teď jeho doporučení plníme.

Mělo by se také brát v úvahu to, že se jedná o vzácnou původní přírodu, a opravdová evropská přidaná hodnota by měla být poskytována právě prostřednictvím takového programu. Jsem si jistý, že to bude příklad, který bude později následován dalšími regiony. Zkrátka jsem rozhodně pro tento návrh, ale myslím si, že čím silnější bude, tím lépe pro BONUS a pro region.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. Otázka č. 41, kterou pokládá Marian Harkin (H-0137/09)

Předmět: Komunikace s občany

Vzhledem k tomu, jaký význam přikládá Komise účinné komunikaci s občany, zejména v souvislosti s hospodářskou krizí, kdy řada občanů vnímá budoucnost jako velmi nejistou, a vzhledem k tomu, že konzultační proces je účinným nástrojem k posílení přímé účasti občanů v politickém procesu na úrovni EU, souhlasí Komise s tím, že je třeba učinit další kroky ke zvýšení informovanosti občanů o konzultacích EU prostřednictvím médií a dalších vhodných fór na vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem zajistit, aby se zapojilo více jednotlivců a organizací působících v terénu?

 
  
MPphoto
 

  Margot Wallström , místopředsedkyně Komise. Především chci říci, že občanská společnost je jedním z klíčových aktérů demokracie. Hraje velice významnou úlohu v evropské integraci a plní důležitou funkci v komunikaci mezi evropskými občany a orgány EU. Občanská společnost napomáhá občanům uplatňovat právo účastnit se demokratického života v EU.

Komise uznává, že je třeba stanovit jasnější přístup k EU pro organizovanou občanskou společnost i pro jednotlivé občany, a existuje zde dlouhá a prospěšná tradice vzájemné interakce s organizacemi občanské společnosti, která začala před více než třiceti lety.

Za ta léta rozvinulo množství našich služeb pravidelný dialog se zúčastněnými stranami. Tento dialog zohledňuje naši politiku otevřenosti a začlenění, kterou prosazujeme již dlouhá léta, a odráží i rozdíly v oblastech politiky a různorodost zúčastněných subjektů.

Komise konzultuje občanskou společnost různě, mimo jiné prostřednictvím konzultačních dokumentů, sdělení, poradních výborů, expertních skupin, seminářů a diskusních fór. Běžně se používají konzultace na internetu. Mimoto organizujeme také schůzky ad hoc a otevřená slyšení. V některých případech je konzultace kombinací různých nástrojů a probíhá v několika fázích přípravy návrhu politiky.

Potřebujeme společný operativní rámec, který by zajistil, aby tyto konzultace byly prováděny transparentně a soudržně. Komise proto v roce 2002 stanovila zásady a minimální standardy pro konzultování vnějších stran.

Podle těchto standardů se mimo jiné musí věnovat pozornost poskytování jasných konzultačních dokumentů, konzultování všech relevantních cílových skupin, ponechání dostatečného času k tomu, aby se tyto skupiny mohly zapojit, zveřejňování výsledků a poskytování zpětné vazby.

Evropská iniciativa za transparentnost přislíbila také to, že se bude ještě více posilovat používání stávajících minimálních standardů pro konzultace.

Byla zavedena jednotná šablona pro otevřené, veřejné konzultace, která mimo jiné zahrnuje výzvu organizacím zúčastněných stran, aby se zaregistrovaly do rejstříku zástupců zájmových skupin.

Ti budou upozorněni na konzultace oznámené prostřednictvím jednotného přístupového místa Komise pro veřejné konzultace, portálu „Váš hlas v Evropě“. Použití této šablony zlepší transparentnost a soudržnost prezentace konzultací zúčastněných stran.

Potřebujeme ovšem neustále přemýšlet o tom, jak dále podpořit informovanost o zahájení specifických konzultací v zájmu toho, aby se více lidí dozvědělo o tom, že konzultace začíná. Pravděpodobně můžeme aktivněji využívat naše zastoupení.

Závěrem mi dovolte dodat, že iniciativy v rámci plánu D, včetně konzultací občanů, rovněž poskytují nové nápady, jak upoutat občany a zahrnout i ty, kdo ještě nepatří k politickým stranám nebo organizacím občanské společnosti, aby bylo zajištěno, že vedeme skutečně otevřenou konzultaci. Zkoušíme různé metody, jak občany zapojit.

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). – Děkuji paní komisařce za odpověď a souhlasím: Komise zcela jistě vyvíjí úsilí. Ale když 53 % evropských občanů říká, že je nezajímají evropské volby, myslím si, že je to mimo jiné proto, že řada evropských občanů neví, že mohou působit na změnu a mít vliv prostřednictvím konzultačního procesu: ze své zkušenosti ze styku se zúčastněnými stranami v rámci občanské společnosti vím, že řada z nich si jednoduše není tohoto procesu vědoma.

Já sama jsem pravidelně vždy po pár měsících usilovala o to, abych upozornila zúčastněné strany na různé probíhající konzultační procesy, a skutečně věřím a ráda bych se vás, paní komisařko, zeptala, zda si také myslíte, že by bylo velmi užitečné, aby zastoupení Komise v každé zemi vypracovala velmi široký seznam všech zúčastněných subjektů a zajistila, aby byly tyto subjekty upozorněny na konzultační proces, aby o něm věděly a mohly se zapojit.

 
  
MPphoto
 

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. Plně souhlasím – stoprocentně. Je to téma, o kterém jsme diskutovali právě dnes odpoledne v interinstitucionální skupině pro informace a komunikaci: o povzbuzení našich zastoupení a evropských domů – neboť ve většině hlavních měst sdílíme tytéž prostory.

Měli bychom je jako evropské domy využívat, obeznámit občany s tím, že existuje konzultace, kde mohou sdělit své názory na společnou zemědělskou politiku či obchodní nebo environmentální politiku.

Sdílím tedy rozhodně váš názor, že je třeba učinit ještě více pro mobilizaci občanů. Myslím si také, že budeme-li se pokoušet konzultovat občany, povede to mimo jiné ke zvýšení zájmu o EU. Jeden konzultovaný řekl: o EU jsem se začal zajímat v okamžiku, když mi dala najevo, že se zajímá ona o mne, když se zeptala na můj názor. Jsem přesvědčena, že budeme-li se ptát občanů a konzultovat je, budou naše politiky nakonec také lepší.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. Otázka č. 42, kterou pokládá David Martin (H-0155/09)

Předmět: Úloha Komise a její účast v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu.

Mohla by mne Komise informovat, v čem bude spočívat její nestranná úloha ve zvýšení volební účasti při evropských volbách?

 
  
MPphoto
 

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. Komise podporuje a doplňuje úsilí o komunikaci s občany Evropského parlamentu a vnitrostátních orgánů a politických stran prováděním tematických osvětových činností na evropské i místní úrovni. Náš cíl je především informovat voliče o datu, kdy se volby konají, a o významu těchto voleb, a povzbuzovat je tak k účasti ve volbách.

Zvláštní pozornost bude věnována ženám a mladým lidem, kterým budou určeny některé specifické produkty a činnosti. Budeme vysílat i televizní a rozhlasové spoty vyrobené zde v Parlamentu, které budou dokreslovat prioritní témata evropských voleb pro Evropu, přes satelitní vysílání a na EU Tube. Budeme rovněž napomáhat šíření těchto spotů prostřednictvím vnitrostátních, regionálních a místních televizních a rozhlasových stanic v jednotlivých členských státech. Kromě toho Komise vytváří multimediální kampaň zaměřenou na mladé lidi ve všech členských státech a počítá i s publicitou přes sociální sítě na internetu, blogy a internetové informační zpravodaje. Všechny hlavní internetové stránky, například Europa a další, mají volební logo a na všech je také odkaz na internetovou stránku voleb do Evropského parlamentu. Připravují se ale také tradiční prostředky publicity jako plakáty, pohlednice a venkovní instalace.

V členských státech využijeme všechna svá zastoupení k organizované činnosti související s volbami a k mobilizaci veškerých dalších možností publicity, přičemž je plánováno téměř 500 akcí informačních středisek Europe Direct k šíření propagačních materiálů a poskytnutí diskusní platformy kandidátům.

A nakonec je zde kontaktní středisko Europe Direct, které telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím asistence na internetu poskytuje zdarma ve všech 23 úředních jazycích faktické informace týkající se EU na otázky občanů a podniků.

 
  
MPphoto
 

  David Martin (PSE). - Paní komisařko, děkuji vám za informace o činnosti Komise. Mohu mít ještě jednu otázku?

Během volební kampaně bude o Evropské unii řečeno mnoho nepravdivých informací. Některé budou věcí názoru a já neočekávám, že Komise bude v těchto situacích zasahovat, ale v případě, že budou o Společenství řečeny vyložené lži, bude Komise pro příští dva nebo tři měsíce zřizovat jednotku, která tyto lži okamžitě vyvrátí, pročež buď budete moci přímo reagovat na lži a zkreslující informace o Evropské unii, nebo se kandidáti mohou na vás obrátit, aby získali faktické informace, které by nepravdivé informace o činnosti Společenství vyvrátily?

 
  
MPphoto
 

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. Děkuji za tuto navazující otázku. Různé způsoby vyvracení nepravdivých informací jsou v různých obdobích a situacích pravidelnou součástí naší práce a patří to mimo jiné také k činnosti, kterou vykonávají naše zastoupení.

Myslím si ale, že Komise bude pravděpodobně hrát úlohu spíše v poskytování faktických informací, než aby byla součástí diskuse, která je podle mne vyhrazena politickým stranám a kandidátům. Faktické informace se ale budeme snažit nabízet vždy a děláme to standardně.

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). - Moje doplňující otázka je obdobná otázce pana Martina, neboť jedna z věcí, kterou považuji za velmi problematickou během referenda o Lisabonské smlouvě, byla neschopnost obstarat faktické informace dostatečně rychle na to, aby se řešily některé lži a nesprávné informace, které se mezitím šířily.

Chtěla bych vědět, jestli Komise – vzhledem k tomu, že se nyní blíží volby – bude uvažovat o tom, aby zajistila, aby v každém členském státě existovala zvláštní skupina několika lidí s příslušným telefonním číslem atd., kam by se kandidáti mohli ihned obrátit na Komisi pro informace ke konkrétním otázkám, jako je tato.

Vím, že se blíží volby, ale ráda bych požádala paní komisařku, aby se vážně zamyslela nad možností pokusit se něco takového zavést.

 
  
MPphoto
 

  Margot Wallström , místopředsedkyně Komise. Pochybuji, že budeme mít čas vytvořit zvláštní službu v této pokročilé fázi a před volbami. Máme však již službu, kam je možné zatelefonovat nebo se obrátit se žádostí a pokusit se dostat co možná nejvíce informací.

Ale uděláme například to, že začneme připravovat shrnující informace o Lisabonské smlouvě pro občany. Budeme to dělat ve spolupráci s ostatními orgány. Pokusíme se samozřejmě udělat toto shrnutí co možná nejrychleji, nikoli jako součást kampaně. Zajistíme, aby bylo k dispozici ve všech úředních jazycích a ve všech členských státech.

Mám ale také pocit, že máme příležitost setřídit dotazy v této věci, neboť již známe většinu dotazů. Jsme také například zvyklí zodpovídat tyto dotazy přes Europe Direct nebo prostřednictvím našich zastoupení, tak se pokusíme pomoci, jak jen to bude možné. Máme také soubor dotazů a odpovědí, které jsme shromáždili. Myslím, že to může pomoci kandidátům i jiným zúčastněným stranám.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

– Tím končí doba vyhrazená pro otázky Komisi.

(Zasedání bylo přerušeno ve 20:00 a obnoveno ve 21:05.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS
Místopředseda

 
  

(1)Úř. věst. L 336, 29.12.1999, s. 21.

Poslední aktualizace: 20. srpna 2009Právní upozornění