Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Madagaskaru(1).
Mikel Irujo Amezaga, autor. − (ES) Paní předsedající, jak lze vidět ze samotného usnesení, po dvou měsících násilných střetů inscenoval Andry Rajoelina, bývalý starosta hlavního města Madagaskaru, 17. března tohoto roku státní převrat; podporovala ho armáda a samozvaný Vysoký úřad pro přechodné období, jemuž Rajoelina předsedá. Rozpustil národní shromáždění i senát. Nátlak rebelů pak donutil demokraticky zvoleného prezidenta opustit Madagaskar.
Nicméně pan Rajoelina, který byl v prosinci 2007 zvolen starostou Antananariva, byl loni v únoru zase naopak násilně zbaven moci předchozí vládou. Měl bych dodat, že rozmrzelost obyvatelstva byla rozjitřena plánem bývalé vlády na pronajmutí milionu hektarů půdy na jihu země korejské firmě.
Samozřejmě i my odsuzujeme státní převrat a každý pokus chopit se moci nedemokratickými prostředky. Také se domníváme, že Rada bezpečnosti Spojených národů a mezinárodní organizace, jejichž je Madagaskar členem, neuznávají tento režim de facto, a chceme, aby byl obnoven ústavní pořádek. Žádáme rovněž, aby byly v zemi znovu nastoleny právní a ústavní systémy, a vyzýváme všechny madagaskarské strany, aby v zájmu překonání krize plně dodržovaly ustanovení madagaskarské ústavy.
Nicméně se také domníváme, že demokracie nespočívá pouze v konání voleb, a měli bychom podat zprávu o největších protiprávnostech, jichž se dopustila a priori legitimní vláda Madagaskaru.
Jsme přesvědčeni, že až bude obnoven ústavní pořádek, měl by spočívat na cílech a zásadách, které jsou uvedeny již v bodu odůvodnění K tohoto usnesení. Jsou to tyto: jasný harmonogram svobodných, spravedlivých a transparentních voleb; účast všech politických skupin a sociálních partnerů v zemi, včetně zákonného prezidenta Marca Ravalomanany a ostatních klíčových postav; zatřetí podpora konsenzu mezi madagaskarskými stranami; dodržování ústavy Madagaskaru; a konečně dodržování příslušných předpisů Africké unie a mezinárodních závazků Madagaskaru.
Je zjevné, že opět stojíme tváří v tvář situaci, v níž jsou systematicky porušována lidská práva. Zatímco vedoucí třídy Madagaskaru se zapojují do bitvy o moc prostřednictvím převratu a bojují o důležité, lukrativní obchodní smlouvy, 70 % obyvatelstva žije z méně než jednoho dolaru na den. Toto, a pouze toto, musíme vyřešit. Doufejme tedy, že se Evropská unie v této věci ujme své správné role.
Paní předsedající, zcela změním téma a využiji skutečnosti, že je na tomto posledním zasedání v tomto volebním období přítomen pan komisař Orban. Rád bych mu osobně poděkoval za to, jak řídil své generální ředitelství.
Bernd Posselt, autor. − (DE) Paní předsedající, Bavorsko a jeho obce mají mnoho smluv na celém světě, např. Katolická univerzita Eichstätt. Proto bych rád přivítal delegaci starostů tohoto regionu.
Madagaskar je země, s níž spolupracujeme úzce a intenzivně. Máme s ní mnoho kulturních, hospodářských a vědeckých smluv a je zde silně přítomna církev, jež má podpůrnou roli. O to víc je politováníhodné, že v této zemi s krásnou krajinou a kulturním bohatstvím dochází k tak děsivým zlořádům. Hrozí reálné nebezpečí, že Madagaskar se svou strategicky významnou polohou jako stát ztroskotá, stejně jako ostatní státy, které v Africe známe, v první řadě Somálsko.
Proto je důležité, aby byly co nejdříve obnoveny řádné a demokratické vztahy. Z tohoto důvodu jsem potěšen, že jsme se před několika dny sešli s kontaktní skupinou a diskutovali o prvních konkrétních krocích. Musíme vytvořit vhodnou strukturu pro přípravu nových voleb pod vedením na počátku demokraticky zvoleného prezidenta, kterého nadále uznáváme jako jedinou legitimní hlavu státu.
Je nutné zahájit dialog, jehož se musí účastnit premiér, který je nyní ve vězení a musí být ihned propuštěn. V co největším rozsahu je nutno nadále poskytovat nejen humanitární pomoc, ale také zásadní rozvojovou pomoc, zejména lékařskou péči.
Ze všech těchto důvodů se od nás v Evropské unii žádá, abychom se zapojili do tamních vyjednávání, nejen jako humanitární faktor a nejen jako hospodářský faktor, ale zejména jako faktor politický, který do regionu přinese mír. V zájmu dosažení tohoto cíle počítáme se spoluprací Africké unie, jež má zase jednou příležitost se krůček po krůčku stát sama prvkem demokratické stabilizace – stabilizace může být ve skutečnosti i antidemokratická –, což budeme silně podporovat všemi prostředky, jež máme k dispozici.
(Potlesk)
Erik Meijer, autor. − (NL) Paní předsedající, na Madagaskaru byl úřadující prezident protestem obyvatelstva donucen odstoupit. Uzavřel dohody se zahraničními společnostmi, které přinesly jeho vládě krátkodobý zisk, ale byly nevýhodné pro obyvatelstvo. Tak se jeho postavení stalo neudržitelným.
Vůdce opozice, který byl dříve starostou hlavního města, poté s pomocí armády jmenoval prozatímního prezidenta, přestože byl podle zákona na jmenování do této funkce příliš mladý. Tento postup, zejména zásah armády, vyvolal kritiku. Africká unie to nazvala nezákonným převratem a novou vládu odmítla.
Domnívám se však, že bychom měli také srovnat tyto události s událostmi, k nimž nedávno došlo v jedné konkrétní evropské zemi, na Islandu. I v této zemi vláda odstoupila tváří v tvář protestu obyvatel. Pak se ujala moci menšinová vláda se zcela odlišným politickým přesvědčením, ale nikdo to nepovažoval za převrat. Poté se konaly nové volby a nová vláda si zajistila velkou většinu. Takový výsledek je možný také na Madagaskaru, pokud se v dohledné budoucnosti uskuteční volby.
Glyn Ford, autor. − Paní předsedající, hovořím jménem socialistické skupiny a jako stínový zpravodaj Evropské socialistické strany pro dohodu o hospodářském partnerství se skupinou jihoafrických zemí včetně Madagaskaru. V dubnu jsme převážnou většinou schválili v rámci dohody o hospodářském partnerství omezující opatření vůči Zimbabwe. Když zde hovoříme o dohodě o hospodářském partnerství dnes, měli bychom zavést omezující opatření vůči Madagaskaru.
Ještě před pouhými 15 lety se zdálo, že Madagaskar má potenciál být jiný. Vzpomínám si na návštěvu posléze nově zvoleného prezidenta Alberta Zafyho v roce 1993. V roce 1996 však byl obviněn z korupce a zneužívání moci. Od té doby Madagaskar sužovaly nestabilní vlády a jejich hrozby odtržení a obvinění vyznačující se surovými praktikami.
Nyní nastala situace – vojenský převrat –, kterou částečně vyvolal plán bývalé vlády pronajmout milion akrů půdy na jihu země korejské firmě, která tam chtěla provozovat intenzivní zemědělství, zatímco převážná většina obyvatelstva žije z méně než jednoho eura na den. Tato protiústavní změna vlády je závažným nezdarem demokratizace.
Vítáme skutečnost, že Spojené národy vyzvaly k humanitární pomoci v hodnotě téměř 36 milionů USD, protože předvídají, že na Madagaskaru letos dojde v důsledku stávajících politických událostí k nedostatku potravin, ale důrazně odsuzujeme převrat a veškeré pokusy chopit se moci nedemokratickými prostředky. Vyzýváme k okamžitému znovunastolení právního a ústavního pořádku v zemi a žádáme všechny madagaskarské strany, aby beze zbytku dodržovaly ustanovení ústavy. Chceme, aby bylo zrušeno rozpuštění národního shromáždění a senátu, a naléhavě vyzýváme k respektování mandátů a imunit poslanců parlamentu.
K tomu však dojde, pouze pokud bude mezinárodní společenství spolupracovat na zvýšení úsilí a vyvíjet tlak na ukončení politického násilí a bezvýchodné situace v této zemi.
Thierry Cornillet, autor. − (FR) Paní předsedající, pokud jde o situaci na Madagaskaru, nemůžeme mlčet, a nebudeme jediní, kdo ji odsoudí. Africká unie, Jihoafrické rozvojové společenství, Mezinárodní organizace frankofonních zemí, Meziparlamentní unie, Evropská unie hovořící prostřednictvím Komise, Spojené státy a mnoho zemí, včetně mé vlastní a Norska – abych hovořil o zemích z evropského kontinentu – odsoudily tento státní převrat na Madagaskaru – protože je tím, čím je.
Nemůžeme mlčet a vyzýváme k návratu ústavního pořádku. Žádáme jednoduše „návrat k původnímu stavu“ s případnou arbitráží madagaskarských obyvatel prostřednictvím jejich konzultace v podobě prezidentských voleb či referenda. Shromáždění a politikové na Madagaskaru mají odpovědnost se rozhodnout o nejúčinnějším způsobu konzultace.
Tímto společným návrhem usnesení chceme připojit svůj hlas k hlasu mezinárodního společenství, abychom dali najevo těm, kdo se chopili moci totalitním a nedemokratickým způsobem v podobě státního převratu – jakkoli skrytého –, že na Madagaskaru musí být obnoven ústavní pořádek, který patří k zárukám budoucího rozvoje tohoto velkého ostrova v Indickém oceánu.
Ewa Tomaszewska, autorka. – (PL) Paní předsedající, politická krize na Madagaskaru vedla k neústavní změně vlády, která byla provázena nepokoji, při nichž přišlo o život přes 130 osob.
Madagaskar byl do roku 1960 pod francouzskou nadvládou. Země se nachází ve složité situaci. Potřebuje humanitární pomoc, zejména potravinovou, a dostává ji. Orgány a volby, které posléze uspořádaly, byly podporovány armádou. Prezident Ravalomanana přišel o podporu a 17. března 2009 odstoupil. Moci se chopil Rajoelina, jehož jmenovala armáda.
Evropská unie novou vládu neuznává, protože změna byla provedena nedemokratickým způsobem. Africká unie vyloučila Madagaskar ze svého společenství a kritizuje násilné odstranění Ravalomanany. Pohrozila uvalením sankcí, pokud nebude do šesti měsíců obnoven ústavní pořádek.Vyzýváme k obnovení ústavního pořádku na Madagaskaru. Vyzýváme mezinárodní společenství, aby podpořilo úsilí o obnovení právního základu fungování tohoto státu. Domnívám se, že volební proces by měl být pečlivě sledován a pozorován zástupci mezinárodních organizací, konkrétně včetně poslanců našeho Parlamentu.
Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny PSE. – (PL) Paní předsedající, v prvních březnových týdnech jsme byli svědky dramatického státního převratu na Madagaskaru. Soupeření, které po několik let probíhalo mezi sesazeným prezidentem a vůdcem opozice, přivedlo ostrov na pokraj občanské války. 17. března 2009, den po ovládnutí prezidentského paláce armádou, se Andry Rajoelina sám prohlásil za hlavu státu. Madagaskarský Nejvyšší soud konstatoval, že bývalý starosta Antananariva zastává svůj úřad v souladu s ústavou. Pochybnosti o tom byly vzneseny pouze proto, že v ustavujícím zákoně je podmínka, podle níž musí mít prezident minimálně 40 let, zatímco nový prezident má pouze 34 let.
Převzetí moci a rozhodnutí Nejvyššího soudu vyvolaly všeobecnou kontroverzi. Většina zahraničních diplomatů bojkotovala slavnostní přísahu a Africká unie pozastavila členství Madagaskaru. Politická krize vyústila ve všeobecný chaos a destabilizaci země, kde většina lidí již roky žije v hrozné chudobě z jednoho dolaru na den a má omezený přístup k potravinám a k vodě, základní lékařské péči a vzdělání. Žila jsem na Madagaskaru šest let a důkladně jsem se s těmito problémy obeznámila. Proto důrazně podporuji výzvu OSN poskytnout okamžitě obyvatelstvu Madagaskaru humanitární pomoc.
Evropský parlament by měl důrazně odsoudit státní převrat a veškeré pokusy převzít moc porušením demokratických zásad. Evropská unie by měla požadovat obnovení práce obou komor parlamentu, které byly novým režimem rozpuštěny. Měli bychom také podpořit úsilí zvláštního vyslance Africké unie a zástupce OSN při jejich rozhovorech se zástupci místních politických stran a všemi zúčastněnými skupinami za účelem okamžitého obnovení ústavního pořádku v zemi a mezinárodní společenství by mělo rozhodně zvýšit úsilí, pokud jde o poskytování humanitární pomoci lidem na ostrově, kteří žijí na pokraji bídy.
Marios Matsakis, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, zdá se, že Madagaskar, který je bývalou francouzskou kolonií, vykročil ve svém politickém životě smutnou – nikoli však neobvyklou – cestou postkoloniálních nepokojů, které přinášejí utrpení občanům.
Mnoho dalších kolonií evropských zemí trpělo – nebo stále ještě trpí – z téhož důvodu. Existuje mnoho příkladů. Jedním z nich je moje vlastní země, Kypr. Kypr získal v roce 1960 částečnou nezávislost na svém koloniálním pánovi, Británii. Dravé britské zahraniční diplomacii se v roce 1963 podařilo zmanipulovat boj uvnitř Společenství, který nakonec roku 1974 vyústil v rozdělení ostrova.
Toto rozdělení přetrvává dodnes a Británii tento stav věcí vyhovuje. Rozdělený Kypr se nemůže s úspěchem pokusit vypořádat se dvěma zbývajícími britskými koloniálními oblastmi – Akrotiri a Dhekelia –, které Británie využívá pro své vojenské záměry a které britská vláda vlastně ostudně drží mimo EU, takže se na tisíce kyperských civilistů, kteří tam žijí a jsou nyní občany EU, nemůže uplatnit acquis.
Leonard Orban, člen Komise. − Paní předsedající, nejprve bych rád zdůraznil, že Komise je současnou nestabilní situací na Madagaskaru velice znepokojena.Chtěl bych zdůraznit také to, že Komise nadále cítí závazek vůči madagaskarským občanům.
Situace v této zemi po násilném odstranění prezidenta Ravalomanany dne 17. března si zasluhuje a vyžaduje naši plnou pozornost a Komise události sleduje stejně jako Evropský parlament velmi bedlivě.
Komise plně schválila prohlášení, které vydalo české předsednictví 20. března jménem Evropské unie a které odsuzuje přesun moci a vyzývá madagaskarské strany, aby beze zbytku dodržovaly ustanovení ústavy Madagaskaru.
Komise se domnívá, že došlo k očividnému porušení základních prvků dohody z Cotonou a že se jedná o „případ zvláštní naléhavosti“ ve smyslu článku 96 dohody. Proto zahájila postup, jímž Radě navrhne začít hovořit s orgány, které jsou u moci, a prozkoumat možná řešení krize, jejichž cílem by bylo znovunastolení ústavního pořádku.
Komise bude nadále využívat veškerých prostředků dialogu, které má k dispozici, aby nalezla celkové řešení stávající krize. Za tímto účelem posiluje na základě článku 8 dohody z Cotonou politický dialog se všemi příslušnými zúčastněným stranami na Madagaskaru.
Podílí se také na hlavních mezinárodních snahách, zejména v rámci mezinárodní kontaktní skupiny, kterou nedávno zřídila Africká unie. V této fázi převládá názor, že příslušní madagaskarští političtí účastníci souhlasí s plánem návratu ústavního pořádku a s konáním voleb.