Ústní vysvětlení hlasování

Volba předsedy Komise

  Charles Goerens (ALDE). – (FR) Pane předsedající, pan předseda včera zcela správně velmi dbal o metodu Společenství. Tato metoda zajišťuje zapojení všech členských států a rovněž orgánů Společenství do procesů rozhodování, a to již od samého počátku.

Způsob, jakým skupina států G4 řešila v roce 2008 bankovní a finanční krizi, byl s touto metodou, po níž včera odpoledne pan Barroso volal, zcela v rozporu. V roce 2008 jsme marně čekali na to, až předseda Barroso zjedná pořádek.

Evropskou unií je přece Francie, Spojené království, Spolková republika Německo a Itálie – tedy členové G4 –, ale také Rakousko, Belgie, Estonsko, Lotyšsko, Rumunsko, Polsko, Maďarsko a další, tedy státy, které byly z důležité fáze v procesu rozhodování v roce 2008 vyloučeny.

Předsedo Barroso, měl jste dbát na dodržování metody Společenství v roce 2008, týmž prohlášením, jaké jste učinil včera. Právě proto nemohu podpořit vaši kandidaturu.

Pane předsedající, rád bych připojil osobní poznámku. Pro ty, kdo vystupují, je velice obtížné hovořit v tomto všeobecném hluku.

  Crescenzio Rivellini (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, na závěr svého vystoupení řeknu několik slov v neapolštině (text není v tomto dokumentu zaznamenán, neboť neapolština není úřední jazyk). Neučiním tak z důvodů místního koloritu, ale proto, abych politickou reprezentaci a sdělovací prostředky upozornil na naše naléhavé situace: naléhavé situaci jižní Itálie. Hlasoval jsem pro předsedu Barrosa, v neposlední řadě proto, že doufám, že bude předsedou celé Evropy, včetně jižní Itálie.

Svou polohou uprostřed Středomoří je jih Itálie bránou do Evropy a spojením mezi rozdílnými světy. Celou svou historií, svou zeměpisnou polohou a kulturou pohostinnosti může hrát významnou úlohu pro starý kontinent jako celek. K jižní Itálii by se mělo přistupovat se stejnou vážností jako k jiným místům v Evropě, a pokud v současnosti čelí obtížím, musí Evropa zasáhnout se stejnou rozhodností, s jakou podřizovala pravidlům 150 milionů občanů z východu, kteří se stali občany EU. Toto fungování má svoji cenu, a jestliže v současnosti dělník v Gdaňsku vydělává osmadvacetkrát více, než vydělával dříve, vděčí za to rovněž hospodářskému úsilí Itálie a jižní Itálie.

(Řečník pokračuje v neapolštině.)

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, doba nás možná navykla na prázdnost takových ceremonií, jakou jsme právě provedli. Jak jsme se již sžili se strukturami EU, přestali jsme vidět, jak podivné, jak pobuřující je to, že máme svrchovanou výkonnou a zákonodárnou moc v rukou nezvolené byrokracie, jež nenese odpovědnost. Většina právních předpisů v členských státech pochází od Komise, kterou však nikdo nezvolil a nikdo se jí nemůže zbavit. Jediné, co se zde tváří jako demokratická instituce, je obřad, který jsme v této sněmovně před okamžikem vykonali, což mně, nemohu si pomoci, připomíná slavnostní schůze lidového shromáždění v dobách někdejší RVHP, kde všichni povstanou a blahopořejí si k veskrze formálnímu rozhodnutí.

Osobně nemám nic proti Josému Manuelu Barrosovi. Kdybychom chtěli mít federalistického předsedu Komise – a můžeme se domnívat, že o to této sněmovně ve skutečnosti jde – mohl by to být on, a stejně tak kdokoli jiný. Myslím si, že je to slušný člověk – a jako všichni britští politici jsem nesporný lusofil a uvědomuji si naše vztahy s naším nejstarším spojencem – ale přece jen je něco fraškovitého na předstírání, že jde o demokratický systém, který vkládá monopol zákonodárné iniciativy do rukou lidí, které nemůžeme volit a jichž se nelze zbavit.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, stejně jako kolega, který hovořil přede mnou, i já mám výhrady ke znovuzvolení pana Barrosa předsedou Komise.

Přece jen je více než kdokoli jiný zavázán k další evropské integraci, dost často proti vůli evropských národů. On ale přišel na setkání naší skupiny, Skupiny ECR, a objasnil, že je pro prozíravou regulaci.

Ovšemže existuje hodně pochybností o tom, jak „prozíravou regulaci“ vlastně chápat. Řada lidí si myslí, že prozíravá regulace je špatná regulace nebo že žádná regulace není dostatečně prozíravá.

Jestliže je pan předseda skutečně pro prozíravou regulaci, rád bych ho požádal, aby zajistil, že Komise bude provádět řádné posouzení hospodářského dopadu, a to u každé směrnice. V příštím roce se chystáme schválit v této sněmovně směrnici o správě alternativních investičních fondů. Komise dosud neprovedla řádné posouzení hospodářského dopadu – ve skutečnosti říká, že ho nelze provést.

Jak za těchto okolností dosáhneme prozíravé regulace? Žádám pana Barrosa, aby to ještě zvážil.

Společný návrh usnesení: Lesní požáry v létě 2009 (RC-B7-0039/2009)

  Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, jsem proti společnému návrhu usnesení o lesních požárech, navzdory tomu, že souhlasím s evropskými zeměmi, které spolupracují na dobrovolném základě za účelem prevence lesních požárů, boje proti nim a nápravě hrůzných škod, které tyto požáry způsobují.

Jsem však proti vytváření institucí Evropské unie, které by nad členskými státy vykonávaly moc v širších v oblastech, které nejsou k řešení tohoto problému nutné. Hovořím o bodech 3, 7 a 8 společného návrhu usnesení.

Tento návrh využívá obdivuhodných humanitárních reakcí na děsivé tragédie, jichž jsme byli svědky, aby byly podniknuty další kroky na cestě k vytváření evropské ochrany nazvané „EuropeAid“, jak je nastíněna v Barnierově zprávě.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, zdržel jsem se konečného hlasování o tomto usnesení, třebaže jsem tak učinil s určitou výhradou a množstvím pochybností, neboť tento text zahrnuje bezesporu řadu pozitivních prvků, věcí, proti nimž nemůže ve skutečnosti nikdo nic namítat. Mám na mysli například podporu posilování opatření civilní ochrany členských států prostřednictvím výměny odborníků a pracovních postupů. Loni v létě jsme opět viděli, že některé lesní požáry dosahují takového rozsahu, že spolupráce je nezbytná, ale tato spolupráce mezi členskými státy již existuje. Ovšemže lze tuto spolupráci dále prohloubit, ale je otázkou, jaký je smysl toho, mít například zvláštní jednotky reakce EU. Odčerpává to zdroje členským státům, vytváří další instituci EU vybavenou vlastními zaměstnanci a vytváří ještě více byrokracie.

Písemná vysvětlení hlasování

Volba předsedy Komise

  Maria da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Předseda Barroso dovedl Evropu na vedoucí pozici v celosvětovém boji proti změně klimatu. Evropská unie je jediným mezinárodním blokem, který má jasný, soudržný postoj pro jednání na konferenci v Kodani. Hlavní politické zásady pro příští Komisi nastíněné předsedou Barrosem představují ambiciózní moderní vizi Evropy, pro kterou mají boj proti změně klimatu a oblasti znalostního trojúhelníku zásadní význam.

Problémy, kterým čelíme, jsou komplexní, a reakce na ně musí být ucelené. Na období po roce 2010 proto předseda Barroso navrhuje koordinovaný a sladěný postup zahrnující Lisabonskou strategii, energetickou politiku a politiku v oblasti klimatu a sociální politiku. Jsou navrhovány nové zdroje růstu a sociální soudržnosti založené na nové průmyslové strategii pro Evropu, moderním odvětví služeb a dynamické ekonomice venkova.

Předseda Barroso tedy upřednostňuje skutečnou ekonomiku a její modernizaci prostřednictvím vědeckého výzkumu, technologického rozvoje, inovací a zásad udržitelnosti. Komise, pod vedením předsedy Barrosa a v partnerství s Evropským parlamentem a Radou, pomůže rozvíjet prosperující, udržitelnou a sociálně vyspělou Evropskou unii.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) S ohledem na politickou důslednost a z úcty k našim voličům jsem hlasovala proti znovuzvolení pana Barrosa. Pan Barroso, který využil podpory některých zemí EU válce George W. Bushe v Iráku, nebyl během pěti let svého funkčního období nikdy schopen Evropskou unii oživit ani ji posílit vůči národnímu sebezájmu. Neosvědčil se, ani když se objevila finanční, hospodářská a sociální krize.

Všechno, co během těchto pěti let učinil, je podpora nevypočitatelných cest, kterými se ubírá finanční kapitalismus, namísto navržení nových pravidel, která Evropa ve 21. století potřebuje. Politika Evropské komise se musí přeorientovat. Pan Barroso k tomu není ten správný kandidát. Jeho program nemůže uspět tváří v tvář rozsahu současné krize: chybí v něm plán evropské obnovy, pakt zaměstnanosti, regulace finančních trhů a dohled nad nimi, a robustnější a pohotové nástroje k odstranění stávající nerovnováhy. Potřebujeme směrnici o veřejných službách a potřebujeme, aby Komise přeorientovala politiku o mzdách. Jestliže chceme náš evropský sociální model zachránit, potřebujeme mnohem ambicióznjší sociální agendu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) S potěšením konstatuji, že jako Portugalec a poslanec Evropského parlamentu jsem hlasoval pro opětovné zvolení Josého Manuela Durăa Barrosa předsedou Evropské komise. Domnívám se, že jeho výkon v minulém funkčním období, který byl ztížen tolika politickými, finančními a sociálními nesnázemi, a zkušenosti, jež v tomto postavení získal, byly důvodem k podpoře vlád a znovuprojevení důvěry touto sněmovnou.

Odsuzuji mnohé pokusy – nebyly všechny otevřené a seriózní – zabránit úspěchu jeho kandidatury, a konstatuji, že je zhatila nikoli pouze nepřítomnost jakékoli věrohodné alternativy, ale také pošetilost argumentů, na nichž byly založeny. Je mi líto, že poslanci z mé vlastní země nemohli odolat této cestě, která je stejně snadná jako bezpředmětná.

Doufám, že druhá Barrosova Komise dokáže spojit technické pravomoci s „něčím navíc“. Také doufám, že bude účinně respektovat zásadu subsidiarity a bude ji uplatňovat a že zvolí raději bezpečné a spolehlivé malé kroky, jak doporučoval Jean Monnet, než urychlený přístup, který mnoho sliboval, ale ke skutečnému pokroku evropského projektu a snu přispěl jen málo. Ať se sebevíce chceme dostat k obzoru, dojdeme tam jedině tak, že budeme klást jednu nohu před druhou. Vydejme se správnou cestou.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně – (PT) Vítám výsledky tohoto hlasování, kterým se navrací Dr. José Manuel Durăo Barroso do funkce předsedy Evropské komise. Portugalsko je hrdé na to, že v čele Komise stane Portugalec takových vynikajících schopností a kvalit, jako je Dr. Barroso. Je rovněž hrdé na výsledky jeho práce, kterou odvedl v prvním funkčním období, v letech 2004 až 2009. Jeho práci uznal Evropský parlament v tomto hlasování. Byl zvolen velkou většinou, větší, než je vyžadována v Lisabonské smlouvě.

V uplynulých pěti letech prokázal Dr. Barroso silné, komplexní vedení. Balíček o energetice a změně klimatu, směrnice o službách a nařízení o chemických látkách, to je jen několik příkladů úspěšných výsledků a schopnosti vést. Stál rovněž v čele při hledání řešení hospodářské krize, která se nás ještě stále dotýká, a byl u konkrétních návrhů, jak ji řešit. Evropský parlament před okamžikem vyslal signál v tom smyslu, že Evropa je silná a má silné vedení. Proto, s důvěrou a nadějí, můžeme jít vstříc Evropě větší prosperity a solidarity.

  Joăo Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlavní politické zásady pro příští funkční období Komise, které byly právě předloženy, ukazují odhodlání jejího předsedy pokračovat v zásadách, které byly zahrnuty do pokynů pro právě končící funkční období. Kořeny zásad jsou v původu hluboké sociální a hospodářské krize, kterou v současnosti zažíváme a jejíž tragické následky – nezaměstnanost, sociální nerovnost, chudoba a vyloučení – nemilosrdně zasáhly evropské pracovníky a národy.

V Portugalsku jsou důsledky provádění politik vycházejících z těchto zásad zničení nebo úplné ochromení základních výrobních odvětví – zemědělství, rybolovu a průmyslu, útok na práva pracovníků, znehodnocení mezd a odpovídající zvýšení nezaměstnanosti a nejistého zaměstnání; nerovnosti v rozdělení příjmů, jež se nyní evidentně odklání od průměru v EU, a neúspěch politik deregulace, liberalizace a privatizace základních odvětví, což zlikvidovalo veřejné služby a komercializovalo základní aspekty naší společné existence. Zachování týchž zásad znamená podporu koncentrace majetku, zachování rozdílností namísto sbíhání, a cestu k dalším ničivým projevům dřímající systémové krize, která spíše dříve než později propukne.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. − (PL) My všichni bychom rádi měli Evropu silnější a lidi bohatší! Vy rovněž, soudě tak podle hlavních politických zásad pro příští Komisi, které jste předložil Parlamentu. Leč od kandidáta na budoucího předsedu Komise se očekává více. Očekává se od něj, že řekne, jak toho chce dosáhnout, spíše než aby jen předložil výčet problémů.

Ve skutečnosti jsou cíle tak rozmanité, že hrozí, že se začnou navzájem vylučovat, a nakonec přijde čas, kdy se bude muset rozhodnout, co je prioritou, co je „důležitější“. Co byste například zvolil, kdyby cíl evropské hospodářské konkurenceschopnosti začal bránit cíli vysoké úrovně zaměstnanosti? Text, který jste nám poslal, to neobjasňuje.

Mám dojem, že váš dokument je jen touženým seznamem toho, čeho nebylo dosaženo v předchozím funkčním období. Otázka zní, proč ne?

Ráda bych však hovořila o jednom bodě ve vašem programu, který se týká internetu. Zmínil jste význam internetu pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost v Evropě, a dokonce jste přislíbil, že nová Komise bude rozvíjet evropskou digitální agendu. Chtěla bych však vědět, jak hodláte realizovat tuto myšlenku v praxi a co nového program přinese oproti předchozím iniciativám?

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Jsem jedním z 219 poslanců, kteří stejně jako moji přátelé zastupující národní hnutí v Evropě hlasovali proti panu Barrosovi. Je to příjemný a kultivovaný pán, je však především symbolem selhání Evropské unie. Nepodařilo se mu ochránit naše ekonomiky a naše pracovní místa před nespravedlivou světovou hospodářskou soutěží, pomoci evropským zemím, aby se dostaly z krize, reformovat finanční systém s cílem zkrotit bezuzdné spekulace, nepodařilo se mu zajistit demokracii, zajistit potravinovou soběstačnost, a zamezit zrychlujícímu se odprůmyslnění našich zemí.

Zkrátka, nepodařilo se mu prokázat, že Evropa v Bruselu je více než jen stroj na odírání, ochuzování a zotročování států a lidí. Podíváme-li se na celou věc z ještě větší blízkosti, je zvolení pana Barrosa rovněž symbolem: symbolem toho, jak tato Evropa funguje. Dovedete si představit ten poprask, jaký by nastal, kdyby namísto předsedy Komise, který prostřednictvím svých politik bude ovlivňovat život 500 milionů Evropanů, byl tento člověk hlavou státu, která, přestože je jediným kandidátem, byla zvolena počtem hlasů jen o málo přesahujícím polovinu?

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem dnes proti kandidatuře pana Barrosa ze tří hlavních důvodů. Zaprvé je to jeho výkon v uplynulých pěti letech. Jeho předsednictví bylo slabé, konzervativní a liberální, nepružné tváří v tvář krizi, neschopné povzbudit koordinovanou obnovu, a maximálně pozorné k přáním hlav států nebo předsedů vlád. José Manuel Barroso silnou Evropu zcela jistě nepodporoval. Zadruhé je to neadekvátnost jeho reakcí vůči podmínkám stanoveným Skupinou progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Nepředložil reálný plán obnovy ani pakt pro zaměstnanost, ani žádná nařízení, dohled či účinné nástroje k odstranění nerovnovány na finančních trzích a neučinil ani závazek týkající se rámcové směrnice na ochranu veřejných služeb. A závěrem ještě vzkaz vyslaný voliči během evropských voleb, ve kterém nám dali najevo, že už nechtějí oslabenou, nesrozumitelnou Evropu, kde je ústupek považován za přednost nadřazenou politickému vedení.

  Jacky Hénin (GUE/NGL), písemně. – (FR) Volba předsedy Evropské komise je mimořádně důležitým aktem a občané EU by měli mít právo znát, jak se rozhodli jejich zástupci.

Mne osobně velmi mrzí postup tajného hlasování a odsuzuji jej, neboť vede k naprosté ztrátě odpovědnosti.

Kromě toho se v ničem neshoduji s politikou navrženou panem Barrosem a oznamuji, že nebudu podporovat jeho jmenování do funkce předsedy Komise.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Bilance aktivit Evropské komise na konci pětiletého funkčního období (2004–2009) nestaví pana Barrosa do příznivého světla. Proto se v tomto případě zdá nezbytné zdržet se hlasování, zejména tehdy, kdy by hlasování proti bylo nemoudrým politickým rozhodnutím vzhledem k tomu, že neexistuje jiná alternativa, a hlasování pro by se rovnalo vyjádření bezpodmínečné a neopodstatněné důvěry v neuspokojivý program.

Myslím si, že podpora, kterou předsedovi Barrosovi daly členské státy, je nepopiratelným důkazem toho, že nebyl silným předsedou, ale spíše někým, u koho převládaly národní zájmy, což znamená, že těmi, kdo vypracovali pokyny pro jeho mandát, byli vedoucí vnitrostátní představitelé. Evropská komise potřebuje předsedu, který by podpořil rozvoj politik Společenství, trvale usiloval o integraci a podporoval myšlenku sjednocené Evropy. V žádném případě nesmí být obhájcem národních zájmů. Ze sociálnědemokratického hlediska předseda Barroso nesplnil velké množství závazků, které učinil na počátku svého funkčního období v roce 2004. Komise v řadě těchto oblastí projevila velmi málo zájmu, a to včetně upevňování sociální Evropy. Proto jsem se rozhodl nehlasovat pro znovuzvolení pana Barrosa.

  Astrid Lulling (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro jmenování pana Barrosa do funkce předsedy Evropské komise.

Dospěla jsem k tomuto rozhodnutí ze čtyř důvodů:

Evropská rada jednomyslně navrhla kandidaturu pana Barrosa.

V mém chápání demokracie si vítězi voleb mohou nárokovat právo vybrat si někoho vlastního.

Není jiná možnost než pan Barroso, žádné jiné řešení se vážně nezvažovalo.

Kritika namířená proti odcházejícímu předsedovi je nesprávná v jedné zásadní věci, a to že Komise má možnost činit návrhy a členské státy pak stanoví pravidla.

Má podpora jde ruku v ruce i s některými očekáváními.

Ve svém druhém funkčním období by měl být pan Barroso poněkud více nezávislý ve svém uvažování, nejen co se týče velkých členských států, a jediným cílem jeho konání by mělo být sloužit obecnému zájmu Společenství.

Mrzí mne, že Komise má tendenci vyvíjet se do podoby nesourodého uskupení komisařů, z nichž každý má volnost v tom, co uzná za vhodné. Chtěla bych požádat pana Barrosa, aby využil svého vlivu a působil proti takovému vývoji.

Přála bych si, aby tento orgán, jako „strážce Smluv“, znovu získal svou původní sílu, jinými slovy svou schopnost ukázat cestu tím, že bude podporovat projekty, které Evropu uzdraví.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Pan Barroso, předseda Evropské komise, je odpovědný za současnou situaci finanční, hospodářské, potravinové a environmentální krize, do které Evropa zabředla. Dodnes nikdo neuznal jeho chybu a vina byla namísto toho svalována na Spojené státy. Komise dosud zkoušela budovat Evropu na základě politik privatizace a odbourání sociálního státu.

Komise přijala Lisabonskou strategii, která předpokládala do roku 2010 hospodářský růst ve výši 3 % a vytvoření 20 milionů pracovních míst. Neúspěch této strategie je jednoznačný. Navzdory tomu Komise navrhuje obnovit tuto strategii a pokračovat v těchto politikách, které jsou příčinou krize. Tato krize není pandemická, je výsledkem hazardu jedné konkrétní politiky: politiky přijaté Evropskou komisí. Její program týkající se zahraniční politiky se vůbec nezmiňuje o Sahaře ani Palestině. Nejenže nejsou tyto otázky jejími prioritami, ale EU plánuje udělit výsadní postavení Marockému království a posílit vztahy s Izraelským státem.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Práce, kterou odvedl předseda Barroso v posledních pěti letech, se vyznačovala velkým pragmatismem, seriózností a spolehlivostí v tom, jak se staral o přední evropské zájmy.

Jeho světová vedoucí úloha v boji proti změně klimatu, včasnost většího evropského zapojení, pokud jde o oceány, zavedením nové evropské námořní politiky, a jeho schopnost dosahovat konsensu o finančním výhledu v EU-27 jsou jen některými příklady toho, proč je vhodné, aby i nadále setrval ve funkci předsedy Evropské komise.

K tomu, aby pokračovala evropská integrace, jsou základními pilíři hospodářský růst, investice do inovací a odborné přípravy a boj proti nezaměstnanosti, což jsou rovněž priority pana Barrosa pro budoucnost.

V době, kdy hospodářská a finanční situace ve světě není nejlepší, potřebuje Evropa silného vůdce, který dokáže vdechnout život evropskému projektu.

Proto, a rovněž z řady dalších důvodů, si myslím, že pan Barroso je ideálním předsedou, který bude v nadcházejícím funkčním období usměrňovat budoucnost EU.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Stejně jako mých 381 kolegů poslanců, i já jsem podpořila jmenování pana Barrosa předsedou Komise. Učinila jsem tak z řady důvodů, v neposlední řadě proto, že někteří lidé vznášejí proti kandidátovi nespravedlivá obvinění. Slyším někdy o touze po novém Delorsovi, avšak tito lidé zapomínají, že jsme od té doby změnili svět... a rovněž Evropu. Evropa dvanácti států, Evropa Kohla a Mitteranda již neexistuje a nepochybně se už nikdy nevrátí.

První předseda Komise 25 států, poté 27, pan Barroso, měl složitý úkol zvládnout rozšíření v roce 2004, funkční období poznamenané konsolidací. V druhém období bude muset projevit ambici. Věřím, že se tak stane, a chci mu v tomto ohledu projevit svou důvěru. Chci odmítnout hrát hru na čarodějova učně, chci odmítnout čekat, nikoli na Godota, ale na jiného hypotetického kandidáta, kterého Rada nemá v úmyslu navrhnout. Chci odmítnout čekat na další oslabování našich orgánů a oslabování pověsti, které se Evropa mezi Evropany stále těší. Takže ano, očekáváme, že pan Barroso dodrží své sliby, jako je boj proti změně klimatu a diskriminaci a urychlená koordinovaná akce vůči hospodářské a sociální krizi. Odložit v tuto chvíli hlasování ještě jednou by nebylo na místě. Čekat na nereálného kandidáta by bylo chybou.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Silné, ambiciózní předsednictví Komise je nutné k tomu, aby Evropa znovu získala své vedoucí postavení ve světě, a to tím, že bude usilovat o rovnováhu mezi hospodářskými a politickými cíli na jedné straně a sociální a územní soudržností na straně druhé. Priority musí být vymezeny pragmaticky, ale bez opomíjení hodnot, které stály u zrodu evropského projektu.

Máme před sebou řadu úkolů, jako například reformu rozpočtu Společenství, kterých se Evropa musí chopit tak, že ukáže, že je schopna vytyčit světovou agendu na různá témata, včetně boje proti změně klimatu a regulace finančních trhů. V době, kdy se vyrovnáváme s nezaměstnaností v několika členských státech, musíme usilovat o udržitelné východisko ze současné hospodářské a sociální krize. Tento cíl by měl sjednocovat členské státy ohledně zásady solidarity a posílení evropského jednotného trhu.

Protože věřím, že José Manuel Durăo Barroso má vlastnosti, jež mu dovolí pokračovat v úspěšném naplňování očekávání, která jsme do něj vložili, protože si myslím, že to, že zastává svou funkci, je čest pro Portugalsko, a protože spatřuji jako výhodu pro malý, izolovaný, vzdálený a odlehlý region, jako je Madeira, aby v Komisi byl někdo, kdo chápe její realitu ve skutečné podobě, podporuji jeho novou kandidaturu na místo předsedy Evropské komise.

  Frank Vanhecke (NI), písemně. – (NL) Hlasoval jsem proti opětovnému jmenování pana Barrosa do funkce předsedy Evropské komise, neboť v posledních pěti letech byl skutečným symbolem Komise, která se rozhodla přehlížet demokratické zamítnutí Lisabonské smlouvy, a činila to opovržlivě a mimořádně arogantním způsobem. Pan Barroso se rovněž opakovaně zasazoval o novou vlnu masového přistěhovalectví a neustále bagatelizoval problémy spojené s případným přistoupením Turecka do EU. Je ostatně výmluvné, že pan Barroso včera odmítl zodpovědět oprávněnou otázku britského poslance týkající se jeho záměru ohledně evropského komisaře pro lidská práva –takového, který by působil uvnitř EU. Velký bratr Evropa kráčí dál, ale očividně to nikdo nechápe, a to platí i o poslancích.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. − I když se většinou nezdržuji hlasování, mám pocit, že v případě dnešní volby předsedy Komise to bylo správné rozhodnutí. Připouštím, že pan Barroso učinil některé ústupky, například ve věci hodnocení sociálních dopadů. Nepodařilo se mu však dokázat, že je odhodlán předložit návrhy, které mají význam pro skupinu S&D – například posílení směrnice o vysílaných pracovnících, tedy směrnice, která je životně důležitá pro ochranu velšských pracovníků. Potřebujeme dále větší odhodlání v otázce portfolií přidělených nově jmenovaným komisařům a rovněž to, aby se pan Barroso jasně vyjádřil k organizaci příštího kolegia komisařů. Nedomnívám se, že slib pana Barrosa bojovat proti sociálnímu dumpingu v Evropě je dostatečně dalekosáhlý, a z tohoto důvodu a také z důvodů, které jsem již uvedl, jsem se rozhodl zdržet se tohoto hlasování.

  Bernadette Vergnaud (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti kandidatuře pana Barrosa, především proto, že věřím v ryze politickou Evropu, které nelze dosáhnout Komisí zavázanou negociačním požadavkem velkým podnikům. Domnívám se také, že nikdo nemůže vést kampaň tak, že se bude dovolávat jiné formy evropského vedení, a pak dá bianko šek zastánci liberalismu, jehož program bolestně postrádá ambici a hodnoty. Muže, který se kryl myšlenkou „lepší regulace“, aby mohl všechno „deregulovat“, já jako socialistka nemohu hájit: veřejné služby, sociální ochranu pracovníků, dodržování požadavků na zdravotní systémy, regulaci finančních trhů a ochranu spotřebitelů a životního prostředí před silou průmyslových uskupení. Z úcty ke svému vlastnímu přesvědčení a k přesvědčení voličů mám pocit, že tyto hodnoty nelze zpochybňovat postranními úmysly a triky zaměřenými na získání drobných ústupků na straně konzervativců, kteří ovládají většinu členských států, Evropského parlamentu a Komise a kteří neustanou, dokud neprosadí svou deregulační politiku.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) I když je hlasování o předsedovi Evropské komise tajné, chci veřejně vyjádřit svou podporu kandidátovi z naší politické rodiny Josému Manuelu Barrosovi a upřímně mu blahopřát k jeho znovuzvolení. Vzhledem k tomu, že Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) zvítězila v evropských volbách, je zcela přirozené, že předseda budoucí Komise by měl pocházet z našich řad. Přes zbytečný neklid mezi rozdělenou levicí a zelenými, kteří však neměli kandidáta, kterého by navrhli, byl proto pohodlnou většinou zvolen pan Barroso. Vítám také jeho znovu potvrzené odhodlání úzce spolupracovat s naším shromážděním, kde může počítat s naší rozhodností a naší podporou pokaždé, když se bude hlasovat o návrzích pro náš evropský projekt. Parlament a Komise teď budou schopny začít pracovat bez prodlení, což byla v tomto složitém období, kdy existuje mnoho problémů, k nimž je zapotřebí zaujmout pro dobro všech Evropanů postoj co nejrychleji, nejdůležitější věc. Vzhledem k tomu, že je Evropa zapojena do G20 a jednání o změně klimatu, musí být navíc sjednocená a provozuschopná: dnešní přesvědčivé, jednoznačné hlasování ji rovněž posiluje tváří v tvář ostatním světovým mocnostem.

Společný návrh usnesení: Lesní požáry v létě 2009 (RC-B7-0039/2009)

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2009 o lesních požárech v létě 2009. Usnesení navazuje na řadu dalších upozornění na četnost, závažnost, komplikovanost a dopady přírodních a člověkem způsobených katastrof v Evropě, jejichž počet se v uplynulých několika letech výrazně zvýšil. Výskyt lesních požářů je zhoršován vylidňováním venkovských oblastí, postupujícím opouštěním tradičních aktivit, špatným lesním hospodářstvím, existencí obrovských prostor lesů vypěstovaných z jedné kultury, pěstováním nepřizpůsobených druhů dřevin, neúčinnou politikou prevence, podceněním sankcí v případě lesního žhářství a špatným prováděním právních předpisů zakazujících nezákonnou výstavbu a zajišťujících opětovné zalesnění. Je politováníhodné, že navzdory požadavkům Parlamentu Komise nepodnikla kroky k vytvoření evropské civilní ochrany, a vítám aktivitu mého přítele pana Barniera, který již dlouho tento nástroj navrhuje. A konečně v době, kdy soukromé pojišťovací společnosti nenabízejí krytí pro případ lesního požáru, začíná být v této situaci, kdy je soukromý sektor nečinný, vysoce naléhavé zvážit kolektivní nástroj na principu partnerství soukromého a veřejného sektoru k pojišťování lesů proti bouřím a požárům.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Případy extrémního sucha a lesních požárů v jižní Evropě jsou bohužel stále častější a stále intenzivnější. Nedozírné škody zahrnují ztráty lidských životů (jen letos v létě zahynulo jedenáct osob), nižší hospodářskou aktivitu a zhoršení životního prostředí, zejména v důsledku vyšší míry dezertifikace, včetně přibližně 400 000 hektarů evropských lesů, které zmizely v uplynulých deseti letech každým rokem.

K nárůstu přírodních katastrof přispívá změna klimatu, ale stále také v mnoha případech nepředvídatelné okolnosti nebo jsou tyto požáry způsobeny trestnou činností. Je proto třeba, aby vědecký výzkum napomohl zlepšit postupy posouzení rizik, systémy předcházení požárům a protipožární vybavení, a na to musí být také uvolněny nezbytné finanční zdroje.

Potřebujeme evropskou strategii pro boj proti přírodním pohromám, a rovněž větší interoperabilitu a koordinaci různých nástrojů Společenství. Členské státy by měly posílit svou spolupráci a koordinaci, aby tak zajistily solidaritu a dostupnost dodatečných zdrojů rychlé reakce k boji proti těmto pohromám.

Vyzývám předsednictví Rady, aby urychleně učinilo rozhodnutí o pravidlech pro nový Fond solidarity, jež by umožnilo zvýšit jeho transparentnost a rovněž pružnost uvolňování prostředků v naléhavé situaci.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jižní Evropa byla obětí katastrof (sucha a požárů), které ohrozily životy lidí, ekonomiky a místní ekosystémy a které přispívají k postupnému opuštění rozsáhlých oblastí, které byly kdysi obydlené, obhospodařované a o které se lidé starali. Tato otázka a její závažné následky již nejsou problémem jedné nebo jiné země, jsou svojí povahou stále více přeshraniční a jednoznačně si zaslouží reakci na evropské úrovni.

Jak jsem již uvedl, Evropská unie přinese užitek, pokud zůstane sjednocená dokonce i za nepříznivých okolností a pokud bude schopná mobilizovat zdroje, jako je Fond solidarity a též systémy a metody k odvrácení příčin a ke zmírnění následků těchto pohrom a k poskytování pružné, urychlené a vhodné reakce na ně.

Kromě Evropské komise, která by měla přijmout vedoucí úlohu při hledání řešení a zavádění osvědčených postupů, by měla směřovat výzva celému odvětví lesnictví, aby sdílelo znalosti, definovalo řešení a ukazovalo, jak napomáhat diverzifikaci aktivit související s lesy.

V jedné portugalské dětské říkance se hovoří o stromu jako o příteli. Evropská unie by měla splatit toto přátelství, a tím podpořit budoucnost venkovských oblastí.

  Joăo Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Důvod, proč jsem hlasoval pro, souvisí s potřebou účinné solidarity a okamžitého uvolnění finančních zdrojů, aby bylo možné se vší naléhavostí řešit sociálně a environmentálně tragickou situaci, která postihla oblasti a společenství zasažené letos v létě požáry.

Myslím si však, že by usnesení mělo klást větší důraz na účinky některých politik Společenství, zejména společné zemědělské politiky, které vedou lidi k tomu, že opouští zemědělskou půdu a produktivní systémy, a na činnosti, které přispívají k preventivnímu přístupu k tomuto problému požárů.

Důsledky společné zemědělské politiky, zejména v zemích, jako je Portugalsko, patří mezi hlavní příčiny požárů, které v současnosti rok co rok pustoší rozsáhlé plochy zemědělské půdy. Myslím si však, že by tato možná a žádoucí spolupráce členských států v boji proti lesním požárům neměla být využívána k přípravě podmínek pro odstranění významných aspektů národní suverenity členských států, a to konkrétně pokud jde o civilní ochranu a opatření pro kontrolu a zasahování na jejich vlastním území.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Letos v létě lesní požáry opět zpustošily jih Francie. Stejně jako naši další evropští sousedé se i naši občané ocitli v situaci, kdy museli bojovat proti plamenům, a z těchto katastrof vyplývají hmotné škody a lidské utrpení. Proto jsem pro vytvoření nezávislé a trvalé evropské jednotky reakce, jejímž úkolem by bylo pomáhat členských státům a regionům postiženým požáry a dalšími katastrofami. Stejně tak potřebujeme – a to je také výzva, kterou jsme učinili vůči Komisi – strategii, která nám umožní zachovat bohaté ekosystémy v našich přírodních parcích, ať jsou v Bauges, Ardčche nebo Lubéronu, a převzali veškeré úkoly opíraje se přitom o financování určené k preventivním opatřením a akcím na obnovu poškozeného ekosystému. Přeorientování společné zemědělské politiky by mohlo být odůvodněné nutností předcházet šíření lesních požárů, které jsou příliš často důsledkem hojného výskytu podrostů v některých oblastech. A konečně jsem se také zasazovala o uvolnění prostředků z Fondu solidarity, který je dnes blokován Radou, ačkoli je ho zoufale zapotřebí.

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. − (FI) Pane předsedající, při pondělní rozpravě o lesních požárech v létě 2009 jsem uvedla, že přírodní podmínky se mění kvůli změně klimatu. To je fakt, se kterým nelze nesouhlasit. Nelze však touto změnou klimatu vysvětlovat environmentální katastrofy, zejména pokud se ten stejný jev opakuje každých pár let. Můžeme a musíme se lépe připravit. Proto dnes musím hlasovat proti postoji mé skupiny u pozměňovacího návrhu 5, a mám-li být zcela upřímná, jsem z tohoto jejího postoje v rozpacích. Skutečně nastal čas, aby se členské státy Unie podívaly do zrcadla. Chce se říci, že zkáze způsobené lesními požáry by se dalo zabránit, kdyby členské státy vytvořily a zavedly účinnější nástroje prevence a intenzivněji usilovaly o to, aby zastavily trestnou činnost v získávání nové půdy pro výstavbu.

Naše politické prostředí nemůže být takové, kde lidé zavírají oči před fakty. Z toho nemá užitek nikdo, zejména když se to dotýká bezprecedentní lidské tragédie vyplývající z lesních požárů. Bylo navrženo, že jednou z příčin nárůstu počtu lesních požárů je změna klimatu, a je pravda, že bychom se v Evropě měli připravit na delší období lesních požárů než jen od června do září, jak tomu doposud bylo. Léta začínají dříve a jsou teplejší a sušší, zejména na jihu, a riziko požárů tak vzrůstá. Samotný problém požárů však nespočívá v žádné postupné změně přirozených podmínek, ale jinde. Jedna věc je, přizpůsobit se měnícímu se životnímu prostředí, druhá, zcela jiná, je pak ale připouštět zkostnatělou špatnou praxi a být nepřipraven.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) V Řecku bylo požáry zničeno 130 000 olivovníků a též mnoho vinic, hospodářských zvířat, včelařských podniků, sýpek, stájí a velké množství skleníků a domů. Ve Španělsku bylo lesními požáry spáleno 95 769 hektarů, což způsobilo úmrtí 11 osob a škody odhadem za 395 milionů EUR.

Sociální, hospodářské a environmentální škody způsobené požáry v místních ekonomikách, výrobních aktivitách a cestovním ruchu jsou obrovské, což vytváří potřebu podpory postiženým občanům a opětovného nastolení původních podmínek životního prostředí pomocí okamžitého zásahu na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství.

Naléhavě žádáme Komisi, aby bez prodlení uvolnila prostředky ze současného Fondu solidarity EU a zpřístupnila potřebné zdroje na účely podpory plánů obnovy postižených oblastí, obnovení jejich výrobního potenciálu a řádné opětovné zalesnění spálených oblastí.

Odlesnění je částečně zapříčiněno stavbou silnic a železnic. Komise musí podporovat opatření, která umožní, aby veřejné zakázky financované z fondů EU zahrnovaly částky veřejných investic do zlepšení, ochrany a rozšíření veřejného lesa.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Léto 2009 se bohužel vyznačovalo zničujícími lesními požáry v jižní Evropě spojenými s obrovskými hmotnými a ekologickými škodami. Bylo v této souvislosti jasné, že žháři, kteří mají ze zničení lesa osobní zisk, mají podporu v nedostatečných nebo chybějících registrech lesních porostů či ve špatně definovaném využití půdy. Bylo proto důležité, aby byly členské státy v tomto návrhu usnesení vyzvány, aby revidovaly nebo změnily tyto registry.

Kromě opětovného zalesnění je nutná rovněž spolupráce mezi odborníky, protipožárními jednotkami a dalšími nasazenými skupinami, a to v tísňových situacích i v oblasti prevence. Tento návrh usnesení obsahuje rozumné návrhy, jako například to, jak mohou být v souladu se zásadou solidarity členské státy podpořeny při katastrofě. Proto jsem hlasoval pro společný návrh usnesení o lesních požárech v létě 2009.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Řekněme si na rovinu, že předcházení přírodním katastrofám a přizpůsobení se změně klimatu není snadný úkol. Ačkoli si Evropská Unie vede poněkud lépe než jiné regiony světa ve vytváření posíleného mechanismu civilní ochrany a v poskytování finančních prostředků prostřednictvím Fondu solidarity, více než 600 000 hektarů je každoročně zničeno.

Nemám teď na mysli jen lesní požáry ve středomořské oblasti, z nichž nejhorší byly požáry v létě 2009 v pohořích okolo Atén. Podle mého názoru jsou pro zlepšení situace důležité dva návrhy. Zaprvé je třeba zavést všechna opatření uvedená v Barnierově zprávě z roku 2006 týkající se evropské civilní ochrany. Stále čekáme na vytvoření evropských zelených přileb, které se stanou základem evropské politiky na civilní ochranu, pro kterou hlasovali občané. Zadruhé je důležité, aby Komise měla právo dohlížet na to, co se děje lokálně. Bylo by přinejmenším překvapivé, kdyby evropské granty byly vyplaceny, když některé lesní požáry byly pravděpodobně založené zločinci, jejichž jediným zájmem je připravit půdu pro výstavbu.

  Joanna Senyszyn (S&D) , písemně. − (PL) Hlasovala jsem pro usnesení o lesních požárech. Zatím bylo tento rok v Evropské unii zničeno lesními požáry více 200 000 hektarů lesa. A to je více než za celý rok 2008! V Polsku je jistotní koeficient lesních požárů jeden z nejvyšších v Evropě. V dubnu 2009 byl počet požárů nejvyšší za pět let.

Musíme přijmout bezodkladná a účinná opatření pro boj proti změně klimatu, která je jednou z příčin požárů. Další důležité téma v přijatém rozhodnutí je koordinační evropský mechanismus předcházení změně klimatu, a zejména účinné využití Fondu solidarity k omezení následků požárů.

Musíme vytvořit evropskou jednotku ochrany schopnou rychle jednat v případě přírodních pohrom. To by bylo finančním a organizačním dovršením akcí přijatých v členských státech. Doufám, že parlamentní usnesení o boji s dopady požárů bude řádně posouzeno Evropskou komisí a využito ke zintenzivnění našich vlastních akcí v této oblasti.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. − Dnešní rozprava o lesních požárech je vítaná. Zpustošení mnoha přírodních krás je ztrátou pro nás všechny. Musíme projevit solidaritu s našimi kolegy a pomoci postiženým zemím.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Následkem odlesnění podporovaného regionálními vládami zároveň s iniciativou řady organizací na ochranu životního prostředí můžeme podle posledních studií zaznamenat, že se lesy na Madeiře za posledních 36 let rozšířily o přibližně 5 000 hektarů, což je pozoruhodné, neboť je zcela protichůdné celostátnímu trendu. Toto dědictví neocenitelné hodnoty je třeba chránit, a protože samozřejmě musíme být připraveni reagovat na lesní požáry, myslím si, že je věcí zásadního významu vyčlenit zdroje na celou oblast prevence, zjišťování a samotné likvidace požárů. Hlasoval jsem pro toto usnesení, neboť se domnívám, že tuto politiku lze podporovat na evropské úrovni pomocí strategie solidarity, která usiluje o koordinaci protipožární reakce a účinnou prevenci nebezpečného chování.

Tento přístup by se zvláštním důrazem na odlehlé regiony měl zapojovat orgány, ale i vlastníky zalesněné půdy do čištění zalesněných ploch, pěstování domácích odrůd stromů a opětovného obydlení venkovských oblastí. Rovněž by na vnitrostátní úrovni mělo být vhodně potrestáno zločinné chování. Pružnost provádění postupů spojených s využíváním strukturálních či nových fondů, jako je Fond solidarity, umožní poskytovat rychlejší reakci lidem postiženým ztrátou zemědělské půdy, domovů a hospodářských zvířat v důsledku požárů a jiných pohrom.

  Frank Vanhecke (NI), písemně. – (NL) Zdržel jsem se konečného hlasování o kompromisním usnesení týkajícím se následků lesních požárů v roce 2009. Udělal jsem to, protože pozoruji, že většina tohoto Parlamentu se domnívá, že boj proti lesním požárům na evropské úrovni by neměl být omezen na podporu a koordinaci, ale že by měly být ve skutečnosti vytvořeny jakési zvláštní evropské protipožární sbory, ještě další evropská instituce, která by stála obrovské částky na to, aby někdo dělal práci, kterou již vykonávají jiní.

Dokresluje to v každém případě to, že eurofederalisté se více než o účinné a kompetentní řízení našeho kontinentu starají o to, aby činili prohlášení, a sice, že všechno musí být regulováno na evropské úrovni – vzdor zásadě subsidiarity, kterou tak často slyšíme proklamovat.

(Zasedání bylo přerušeno ve 12:50 a pokračovalo v 15:00)