Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2632(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B7-0026/2009

Rozpravy :

PV 16/09/2009 - 15
CRE 16/09/2009 - 15

Hlasování :

PV 17/09/2009 - 4.6
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2009)0019

Rozpravy
Středa 16. září 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

15. Situace v Litvě týkající se schválení zákona na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o:

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Radě položili Sophia in ’t Veldová, Jeanine Hennis-Plasschaertová, Leonidas Donskis, Gianni Vattimo, Sarah Ludfordová, Ulrike Lunaceková, Raül Romeva i Rueda, Jean Lambert a Judith Sargentiniová jménem Skupiny Aliance demokratů a liberálů pro Evropu a Skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance, o litevském zákoně na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací (O-0079/2009 – B7-0201/2009),

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi položili Sophia in ’t Veldová, Jeanine Hennis-Plasschaertová, Leonidas Donskis, Gianni Vattimo, Sarah Ludfordová, Ulrike Lunaceková, Raül Romeva i Rueda, Jean Lambert a Judith Sargentiniová jménem Skupiny Aliance demokratů a liberálů pro Evropu a Skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance, o litevském zákoně na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací (O-0080/2009 – B7-0202/2009),

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Radě položili Rui Tavares, Cornelia Ernstová, Cornelis de Jong, Marie-Christine Vergiatová, Willy Meyer a Kyriacos Triantaphyllides jménem Skupiny konfederace Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice, o litevském zákoně na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací (O-0081/2009 – B7-0204/2009),

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi položili Rui Tavares, Cornelia Ernstová, Cornelis de Jong, Marie-Christine Vergiatová, Willy Meyer a Kyriacos Triantaphyllides jménem Skupiny konfederace Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice, o litevském zákoně na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací (O-0082/2009 – B7-0205/2009),

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Radě položili Michael Cashman, Claude Moraes a Emine Bozkurtová jménem Skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském Parlamentu, o litevském zákoně na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací (O-0083/2009 – B7-0206/2009), a

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi položili Michael Cashman, Claude Moraes a Emine Bozkurtová jménem Skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském Parlamentu, o litevském zákoně na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací (O-0084/2009 – B7-0207/2009).

 
  
MPphoto
 

  Sophia in 't Veld, autorka. − Paní předsedající, myslím, že téma, o němž dnes zde diskutujeme, je velice důležité. Je o evropských hodnotách. Předložili jsme otázku k ústnímu zodpovězení a také jsme navrhli společné usnesení týkající se litevského zákona, jenž je údajně zaměřen na ochranu nezletilých osob. Ale způsobuje vlastně opak, protože tento zákon může pěstovat neznalost, tabu a stigmata. Vystaví mladé a zranitelné gaye, lesbičky a transsexuály šikaně a vyloučení. Povede proto k nesmírnému neštěstí a utrpení mladých lidí, přesně těch, které má tento zákon chránit. Místo ochrany mladým lidem uškodí.

Proto jsme tuto otázku položili a jsem šťastná, že jsme v létě dostali dopis od komisaře Barrota, v němž vyjadřuje znepokojení Evropské komise týkající se tohoto zákona, a v němž říká, že Evropská komise ho bude pozorně sledovat a zajistí, aby jakákoliv vnitrostátní legislativa byla v souladu s evropskou legislativou a principy. Myslím, že toto je velmi důležité, protože by Evropská komise neměla zasahovat, jen když jsou porušena předpisy týkající se trhu, ale také zejména když jsou porušovány evropské hodnoty. Nemůžeme tolerovat diskriminaci. Evropa je společenstvím hodnot – hodnot, o nichž vím, že jsou sdíleny většinou našich litevských spoluobčanů. Všichni jsme Evropany.

Co se týče usnesení, velmi bych vás, kolegyně a kolegové, požádala o výslovnou podporu tohoto usnesení a zejména jeho dodatku, jenž usiluje o vložení odkazu do stávající antidiskriminační směrnice, protože si myslím, že se jedná naprosté minimum. Také vás žádám o podporu požadavku v tomto usnesení, aby Agentura po základní práva sdělila na tento zákon svůj právní názor.

Závěrem si myslím, že můžeme být jako Evropský parlament hrdi – pokud usnesení zítra přijmeme, – že jsme hlasem společných hodnot Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Ulrike Lunacek, autorka. (DE) Paní předsedající, jak řekla předchozí řečnice, tento zákon schválený v Litvě ohrožuje evropské hodnoty, evropské právo a také svobodu lidí, zejména mladých lidí, kteří jsou lesbičky, gayové, bisexuálové nebo transsexuálové, na prožití svého života beze strachu. Podle tohoto zákona jsou skutečné informace o tomto tématu údajně těmto mladým lidem škodlivé. Mohu vám říci, co to znamená: znamená to, že tito mladí lidé musejí žít ve strachu a možná i trpět depresemi. Víme, že existuje zvýšený počet pokusů o sebevraždu mezi mladými lidmi, kteří jsou lesbičkami nebo gayi, nebo kteří jsou ve fázi veřejného přihlášení se ke své orientaci zmateni v tom, jak budou žít své životy.

Tento zákon jde proti evropským hodnotám, a proto mě potěšilo, když komisař Barrot na toto v červenci reagoval. Také jste řekl evropské regionální pobočce Mezinárodní asociace lesbiček a gayů (ILGA), že Komise bude tento text analyzovat a ozřejmí, jaké budou její další kroky. Dnes mě zajímá to, co hodláte dělat. Co jste vy – a Rada – již slíbili litevskému parlamentu? Víme, že dřívější litevský prezident a nová prezidentka, která byla komisařkou, s tímto zákonem nesouhlasí, ale parlament na něm trvá. Těší mě, že dnes projednáváme návrh, včetně návrhu na usnesení.

Skutečně doufám, že zítra všichni usnesení přijmeme a předložíme žádost Agentuře pro základní práva Evropské unie, aby k tomuto zákona zaujala stanovisko, protože přesně k tomu je. Mezitím by mělo být v naší společné Evropě naprosto jasné, že lesbičky a gayové z rodin a škol nezmizí jen proto, že zákon o nich zakazuje podávat informace. Být jiný je normální i v naší společné Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Rui Tavares, autor.(PT) Dámy a pánové, tento zákon začíná tvrzením, že chrání děti před propagací homosexuality ve zveřejňovaných informacích. Co to ve skutečnosti znamená? Znamená to, že pokud mám kino ve Vilniusu a chci vystavit plakát k filmu Zkrocená hora, nemohu to udělat? Znamená to, že když budu mít přednášku o homosexualitě na veřejném místě, v divadle nebo na univerzitě v Litvě, nemohu ji mít? Znamená to – jak již bylo projednáváno v litevském parlamentu – že podle změn v trestním zákoníku, o němž se v současnosti v Litevsku diskutuje budu muset zaplatit pokutu až do výše 1.500 EUR, nebo odpracovat měsíc veřejně prospěšných prací? Smí například televizní program ukázat homosexuální pár, který je šťastný, nebo musí ukazovat jen pár, který je nešťastný?

Dámy a pánové, překvapilo mě datum, kdy byly tyto pozměňovací návrhy k zákonu na ochranu nezletilých osob v Litvě schváleny: bylo to 14. července 2009. 14. červenec je samozřejmě datem, kdy jsme se zde, v tomto sedmém volebním období, sešli poprvé a také dnem 220. výročí evropských principů, včetně práva na hledání štěstí, principu svobody projevu a dokonce i svobody shromažďování. Nyní je i svoboda shromažďování ohrožena, protože litevský parlament nedávno projednával možnost zákazu takových akcí, jakou jsou například pochody „gay parade“.

Když jsme se zde poprvé dne 14. července sešli, bylo to proto, že jsme měli povinnost – řekl bych svatou povinnost – bránit tyto hodnoty, a právě tyto hodnoty jsou ohroženy. Víme, jak takové věci začínají, a také víme, kam vždy vedou. Co uděláme příště? Vytvoříme výbor, abychom zjistili, co je a co není propagace homosexuality? Kde – v knihách, divadlech, kinech, reklamě?

Vilnius je letos jedním z hlavních evropských měst kultury, a to právem, a nepochybně k potěšení všech Evropanů. Být ale evropským hlavním městem kultury obnáší také odpovědnosti: odpovědnost propagovat evropskou kulturu v tom nejlepším, a nevystavit ji ve špatném světle z nesprávných důvodů.

Proto vyzývám k hlasování pro naše usnesení a apeluji na Agenturu pro základní práva, aby k této závažné záležitosti vydala stanovisko. To je samozřejmě to nejmenší, co mohou poslanci této sněmovny žádat.

 
  
MPphoto
 

  Michael Cashman, autor. − Paní předsedající, mohu říci, že jako gay jsem hrdý na to, že tato sněmovna i ostatní jsou proti tomuto navrhovanému zákonu. Tento navrhovaný zákon jasně poruší smlouvy EU o lidských právech, zejména článek 6, stejně jako rámcovou směrnici o zaměstnanosti a obecné politiky týkající se zákazu diskriminace. Je zajímavé, že také porušuje Úmluvu OSN o právech dítěte, a sice v tom, že podporuje diskriminaci mladých lesbiček a gayů. Takže koho to chrání a před čím?

Britští konzervativci zavedli ve Velké Británii podobný zákon v roce 1988. Tehdy bylo uznáno, stejně jako je tomu i nyní, že tyto zákony vedou k cenzuře a k podpoře diskriminace a homofobie: diskriminace a homofobie, která ničí životy lidí a kazí duše těch, kdo je praktikují. Navrhovaný zákon byl odsouzen nevládními organizacemi, včetně Mezinárodní asociace lesbiček a gayů, Radou Evropy a Amnesty International a dalšími. Dotýká se mladých lesbiček a gayů – učitelů, úředníků – a mohl by být použit k tomu, aby zabránil mladým lidem v přístupu k jakémukoliv materiálu – filmům, knihám, hrám, uměleckým dílům – jež vytvořili gay nebo lesbička. Mají v úmyslu se pokusit o to, aby mladí lidé přestali studovat díla Platóna, Shakespeara, Oscara Wildea, Walta Whitmana, Tennessee Williamse, Čajkovského a dalších, hudbu Eltona Johna, nebo aby obdivovali tenisové hvězdy, jako je Martina Navrátilová? Ovlivní to všemožně způsob, jakým mladí lidé i jiní mluví, myslí a jednají. A proč? Mladí lidé potřebují vzdělání, ne izolaci; musí pochopit svět v celé jeho rozmanitosti a musí se naučit respektu k těm, kdo jsou odlišní. Láska jedné lidské bytosti k druhé není nijak umenšována pohlavím nebo sexualitou: je to láska.

Lesbičky a gayové jsou běžní muži a ženy, z nichž něco mimořádného udělala zaujatost extrémistů naším sexuálním životem a očerňováním, že lesbičky a gayové jsou hrozbou společnosti. To je hanebné překroucení. Každá civilizovaná společnost není hodnocena podle toho, jak se chová k většině, ale jak zachází s menšinami. Litevcům a lidem napříč Evropou tedy říkám: odmítněte tento nebezpečný krok zpět.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady.(SV) Paní předsedající, dovolte mi začít tím, že podtrhnu to, že svoboda projevu a zákaz diskriminace na základě pohlavní orientace a identity jsou základními kameny našich demokratických společností. Naše unie je založena na různých principech a hodnotách, o nichž se předpokládá, že je všechny členské státy budou podporovat. Nemůžeme trvat na úctě k lidským právům a bránit je v jiných zemích, pokud nejsme schopni tyto základní principy sami v EU prosazovat.

Tato základní práva a zejména svoboda projevu a právo netrpět diskriminací jsou uznána článkem 6 Smlouvy zakládající Evropskou unii a jsou také obsažena v článcích 10 a 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Tyto principy jsou dále uvedeny v Evropské listině základních práv. Na úrovni Společenství existují právní předpisy, které tuto oblast ošetřují. Směrnice 2000/78/ES zakazuje diskriminaci na pracovišti na základě náboženství nebo vyznání, postižení, věku nebo sexuální orientace. Loni Komise předložila návrh na rozšíření této ochrany i na jiné oblasti.

Tento návrh je v současnosti projednávám v Radě a Parlament předložil kladné stanovisko. Vítáme tuto iniciativu a doufáme, že bude zanedlouho přijata.

Jedná se o legislativu na evropské úrovni. Na národní úrovni mohou členské státy přijmout vnitrostátní právní předpisy v oblasti základních svobod a práv za předpokladu – a já opakuji: za předpokladu – že tato legislativa plně respektuje primární a sekundární legislativu Unie, spadá do oblasti, kde Společenství nemá výhradní pravomoci a je ospravedlněná skutečností, že na úrovni Unie nebo Společenství takový právní předpis není.

Předmětný zákon, který byl v červenci přijat litevským parlamentem, a pozměňovací návrh trestního zákoníku a správního řádu, který je v současnosti projednáván, jsou pro švédské předsednictví důvodem k obavám. Nesmíme ale zapomenout, že zákon ještě nevstoupil v platnost.

Z našeho pohledu zákon, který má za cíl zakázat propagaci určité sexuální orientace, porušuje základní hodnoty, jako je svoboda projevu a skutečnost, že všichni lidé jsou si rovni. Předsednictví toto stanovisko opakovaně jasně vyjádřilo při styku s litevskou vládou.

Co se týče dalších právních otázek vznesených v projevech poslanci, je důležité zdůraznit, že Rada zde nemá formální úlohu. Soulad mezi vnitrostátní legislativou a smluvami není záležitostí Rady, ani se to netýká Agentury pro základní práva. Je na Komisi, aby posoudila, zda členský stát plní své povinnosti podle smluv. To zahrnuje nejen sledování toho, zda právní předpisy Unie a Společenství jsou správně prováděny do vnitrostátních právních předpisů a uplatňovány na vnitrostátní úrovni, ale také zajištění toho, že primární právo na evropské úrovni je plně respektováno. Jak pan Barrot určitě řekne, Komise může iniciovat odpovídající postupy, pokud je toho názoru, že členský stát nejedná v souladu s primární nebo sekundární legislativou.

Co se týče článku 13 Smlouvy o založení Evropského společenství, Rada by byla velmi znepokojena, pokud by měla nalézt případy diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Je ale vyžadován návrh Komise, pokud má Rada iniciovat diskusi o tom, zda se jedná o diskriminaci, a jaká mají být přijatá opatření, pokud se o diskriminaci jedná. Tím samým způsobem podle článku 7 Smlouvy, Rada může jednat, pokud třetí z členských států nebo Komise předloží takový návrh s řádným odůvodněním. Protože zákon ještě nevešel v platnost, žádný takový návrh nebyl předložen.

Mohu poslance ujistit, že otázky diskriminace osob s jinou sexuální orientací je na programu švédského předsednictví. Budeme toto téma projednávat na summitu o rovnosti ve Stockholmu 16.–17. listopadu.

Přirozeně bereme obavy Evropského parlamentu velmi vážně. Jedná se o respekt k základním právům a k lidským právům. Formálně řečeno se tímto však musíme zabývat v rámci právních a institucionálních rámců. Jako představitelka Rady jsem se snažila na otázky odpovědět co nejsprávněji a vysvětlit omezení. Těším se, až na tuto záležitost uslyším názory představitelů Komise.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. (FR) Paní předsedající, ministryně velmi dobře vysvětlila právní prvky tohoto problému.

Rád bych zde řekl, že Komise opakovaně vyjádřila své jasné odsouzení všech forem homofobie. Jev představuje křiklavé porušení lidské důstojnosti. Komise zejména zopakovala své stanovisko před Evropským parlamentem 23. dubna 2007, v průběhu plenárního zasedání, na němž bylo přijato usnesení o homofobii v Evropě.

V oblastech, které spadají do kompetencí Komise, Evropské unie, stejně jako členských států, když provádějí unijní právo, je vyžadováno respektování základních práv. To jsou závazné principy práva Společenství.

Litevský zákon na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací z větší míry spadá do kompetencí Společenství, protože jeho obsah se zabývá prováděním směrnic o audiovizuálních službách a o elektronickém obchodu.

Proto Komise informovala litevské orgány, a to ještě před přijetím návrhu zákona, že některá opatření tohoto zákona vzbuzují vážné obavy v souvislosti s jejich kompatibilitou se základními právy a právem Společenství. Bez ohledu na toto varování se zdá, že současná verze zákona, přijatá 14. července, nerozptyluje obavy, které Komise ještě předtím vyjádřila.

V této souvislosti Komise může vyjádřit výhrady, vážné výhrady ke kompatibilitě tohoto zákona s principy svobody projevu, principem nediskriminace a dětskými právy, včetně jejich práva na přístup k informacím nezbytných pro jejich vývoj.

Komise nebude váhat přijmout každé opatření nezbytné k zajištění respektu k právu Společenství, včetně samozřejmě základních práv.

Podle informací zpřístupněných Komisi vznikla v Litevsku pracovní skupina z iniciativy prezidentky, paní Grybauskaitėové, k dodatečné novele tohoto zákona. Tyto pozměňovací návrhy by měly být navrženy koncem října. Komise samozřejmě vyčká výsledku práce tohoto výboru a obsahu pozměňovacích návrhů, než vydá konečné stanovisko k zákonu v podobě, v jaké vstoupí v platnost. Mohu jen podpořit naprosto jasné stanovisko paní Malmströmové, že je na Komisi, aby sledovala situaci a aby nakonec navrhla sankce a potrestala porušení nařízení Evropské unie a základních práv a fortiori.

To jsou informace, které jsem vám chtěl sdělit a ukázat, že je naše stanovisko k této záležitosti více než jasné.

 
  
MPphoto
 

  Vytautas Landsbergis, jménem skupiny PPE. – Paní předsedající, zákon, který je zde kritizován a projednáván, a to i přes to, že nevstoupí v platnost dříve než v březnu, obsahuje jen jedinou řádku zakazující propagaci homosexuality před nezletilými osobami; to je ta problematická část.

Prezidentka Litevské republiky se ujala iniciativy tím, že okamžitě předložila k projednání vysvětlující pozměňovací návrhy. Proto naše usnesení fakticky klepe na otevřené dveře. Co bychom měli udělat, je zaměřit se na úmysly parlamentu.

Klíčovými slovy v problematické větě o propagaci homosexuality před nezletilými osobami jsou „propagace“ a „nezletilé osoby“ – nikoliv „homosexualita“’, jak to někteří patrně pochopili. Právě možnost přímé propagace směrem k nezletilým osobám je přijetím zákona řešena. „Propagace“ je úmyslné jednání jdoucí za prosté a nezbytné informace, které jsou v současnosti poskytovány sexuální výchovou a které by měly zahrnovat větu o toleranci k homosexuální přitažlivosti a lásce.

Propagace homosexuality zaměřená na nezletilé osoby, když otevřeme oči, může znamenat o dost více – od povzbuzování, aby to zkusili, ke svádění nezletilých osob k homosexuální prostituci. Média by z takového obchodu mohla profitovat, třeba tím, že by takovou propagaci směrem k nezletilým osobám šířila.

Vážení kolegové a kolegyně, rodiči a prarodiči, prosím poslouchejte nyní svá srdce. Byli byste ochotni zpřístupnit celou oblast takových výzev vlastním ratolestem?

(Zvolání z pléna)

Dobře, to je váš případ.

A co když jsou takové „propagaci“ vystavováni pravidelně a bez omezení? Zdá se, že se potácíme mezi dvěma konstrukcemi: tou první, pokud si někdo libuje v ošemetných dogmatech, je, že děti mají právo na psychické zneužívání, zatímco ve druhém případě se jedná o právo dětí na ochranu před zneužíváním. Ať jejich sebeurčení přijde s dospělostí.

Můj návrh je podpořit stanoviska odkazující na Úmluvu o právech dítěte a odstranit odstavec 1, který je v současnosti nepodstatný, a proto nevhodný pro nejvyšší sněmovnu Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Claude Moraes (S&D). – Paní předsedající, pan Landsbergis nám předložil hluboce nepřesvědčivé ospravedlnění tohoto zákona. Překvapilo mě to,; myslel jsem, že ho zdůvodní lépe. Rada a Komise vyjádřily své hluboké obavy a to je ta správná linie. Nediskriminace a svoboda projevu jsou naprosto základními principy evropského práva.

V mém vlastním členském státě, jak dříve řekl pan Cashman, jsme takový zákon měli v roce 1988, ale je nyní historií a i tento zákon se stane historií, protože jsme Společenstvím hodnot a jedna z nejsilnějších stránek EU je v našem společném úsilí o pozvednutí úrovně v oblasti lidských práv a ochrany našich základních svobod. Je také těžké, když se jeden členský stát dostane do centra pozornosti za možné porušení tohoto zákona, ale je to jen díky našemu Společenství hodnot, že můžeme analyzovat tyto zákony a můžeme říci, jak řekla Komise a Rada, že nás velmi znepokojují.

Agentura pro základní práva by měla odvést svou práci a předložit své stanovisko, a jak uvedly Komise a Rada, objevily se problémy v rámci existujícího zákona, – antidiskriminačních zákonů v Evropské unii; braňme to, co máme a zajistěme, že socialistická skupina spolu s naší sesterskou stranou v Litvě tento zákon odsoudí a doufejme, že se to i stane – že bude odkázaný do historie.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Leonidas Donskis, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, litevský zákon na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací zasáhl obránce lidských práv a osoby pracující v médiích v Litvě i jinde jako nadmíru homofobní a hluboce nedemokratický.

Prosím dovolte mi obrátit vaši pozornost ke skutečnosti, že tento zákon byl vetován předchozím prezidentem Litvy, panem Valdasem Adamkusem, který ale byl litevským parlamentem přehlasován. Navíc byl tento zákon tvrdě kritizován současnou prezidentkou Litvy, paní Dalií Grybauskaitėovou. Zákon byl rázně zhodnocen litevskými médii, komentátory a obránci lidských a občanských práv, kteří zdůraznili jeho homofobní jádro spolu s jeho krajně nebezpečnými politickými implikacemi, jako je cenzura a autocenzura.

Tento zákon má jen málo, pokud vůbec něco, společného s ochranou dětí. Namísto toho je namířen proti občanům naší země, kteří jsou gayi a lesbičkami. Ať se jedná o cokoliv, rovnítko mezi homosexualitou a fyzickým násilím a nekrofilií je morálně odporné a hluboce ostudné. Je ale jen obtížně uvěřitelné, že je přijetí takového zákona možné v členském státě EU na začátku 21. století. Osobně tento zákon chápu, mírně řečeno, jako nešťastný krok a hluboké nepochopení.

V litevském parlamentu se aktuálně diskutují změny článku 310 trestního zákoníku a článku 214 správního řádu, které budou kriminalizovat, hrozbou pokuty, veřejně prospěšných prací nebo uvěznění, kohokoliv, kdo propaguje homosexualitu na veřejném místě. Pokud toto není sklouznutí do státem podporované homofobie a kriminalizace veřejného vyjádření našich gay a lesbických občanů, tak co to je?

A na konec, tento zákon je ostudou, ale ještě větší ostudou by byl pokus o jeho zatemnění, trivializaci a v důsledku toho i ospravedlnění. Tím také říkám, že usnesení velmi podporuji.

 
  
MPphoto
 

  Raül Romeva i Rueda, jménem skupiny Verts/ALE.(ES) Dámy a pánové, toto je důležitý okamžik v procesu evropské integrace, protože ještě nedávno bychom takovýto typ rozpravy jistě neměli. Prostě proto, proto žádný parlament by nezvažoval přijetí takového zákona.

Znamená to, že se nejedná o vnitřní záležitost litevské politiky. Jednoduše řečeno, musíme z toho vyvodit, že stojíme tváří v tvář otázce, která se přímo týká přežití evropské důvěryhodnosti. Žádná součást Evropské unie – a zde máme tři instituce – nemůže zůstat zticha, když členský stát přijme zákony, které stíhají a kriminalizují něco tak univerzálního jako je právo na výběr osoby, s níž budu mít citové a sexuální vztahy, a to bez ohledu na pohlaví nebo věk.

Pane Landsbergisi, hovořit normálně o homosexualitě, bisexualitě a transsexualitě je nejlepší zárukou toho, že dítě bude schopné žít se svou sexualitou, s úctou k sobě a ke zbytku společenství.

To je důležité, protože k čemu v této chvíli vyzýváme je záruka zdravého růstu, bez nátlaku nebo negativních stereotypů nebo kriminalizace dětství. Můžeme toho dosáhnout právě tím, že povedeme o této situaci normální diskusi, tak jako nyní, a nikoliv zakazováním a kriminalizací.

 
  
MPphoto
 

  Konrad Szymański, jménem skupiny ECR.(PL) Zákona na ochranu nezletilých osob v Litvě byl navržen z důvodu obav o citový a psychický vývoj nejmladších spotřebitelů médií, která jsou stále více přítomná v životech dětí. Dalším zájmem litevských zákonodárců bylo, že děti by měly být vychovávány podle přesvědčení jejich rodičů. Nevěřím, že v této sněmovně je někdo, kdo by nevěřil, že se nejedná o důležitou a palčivou záležitost. Tyto úmysly zasluhují ocenění a ne kritiku, i když o to se teď nejedná.

V tomto zákoně není ani jeden článek, který by byl v rozporu s evropským právem a ve většině případů se tento zákon evropského práva ani nedotýká. Záležitosti vznesené v písemné otázce spadají do sféry národních zákonů členských států. Nikdo nedal evropské unii oprávnění v těchto oblastech jednat. To je hlavním důvodem, proč jsme proti tomu, aby se tato záležitost projednávala na evropské úrovni, a proč nikdy nebudeme souhlasit s žádnou určitou ideologií, která by ospravedlnila překročení pravomocí evropského práva.

To je také důvodem, proč nemůžeme podpořit žádné z usnesení předložené v této záležitosti.

 
  
MPphoto
 

  Eva-Britt Svensson, jménem skupiny GUE/NGL.(SV) Paní předsedající, nejedná se zde o ideologii. Řekla bych, že jde o stejnou hodnotu všech lidí. Ráda bych také poděkovala Komisi a Radě za jejich nezvykle jasné stanovisko. Jsem přesvědčena, že Parlament, Komise a Rada nyní ve shodě jednají tam, kde jde o porušování základních hodnot.

Hovoříme o EU a úctě EU k základním právům. To se také musí týkat všech jednotlivých členských států. V praxi tato právní úprava hrozí tím, že jakékoliv informace o osobách s jinou sexuální orientací budou nelegální. Představte si jen, že by lidé najednou nesměli bojovat za rovnoprávnost všech lidí bez ohledu na sexuální orientaci.

Je nepochybné, že navrhovaná právní úprava je útokem na lidská práva. Nebudu ani počítat, kolik lidských práv porušuje. Jen ve stručnosti tedy řeknu: toto usnesení plně podporuji. Doufám, že Parlament bude při zítřejším hlasování pro toto usnesení co nejvíce sjednocen.

 
  
MPphoto
 

  Véronique Mathieu (PPE).(FR) Paní předsedající, především bych ráda zdůraznila to, jak je boj proti všem formám diskriminace, zejména diskriminace založené na sexuální orientaci, důležitý pro Evropskou unii, Parlament a pro všechny naše kolegy a kolegyně.

O čem dnes hovoříme? Hovoříme o návrhu zákona v Litvě, který způsobuje problém, který způsobuje takový problém, že se do toho zapojila i paní Mrs Grybauskaitėová. Využila svého veta; dokonce sestavila i pracovní skupinu, která nám navrhne pozměňovací doplňky. Mám v ní proto naprostou důvěru a jsem si jista, že tento problém bude vyřešen a že dotčený členský stát nalezne řešení tohoto vážného problému, jímž je diskriminace založená na sexuální orientaci. Navzájem jsme konzultovali, některé skupiny navrhly usnesení a naštěstí jsme došli ke společnému usnesení. Jsem proto přesvědčena, dámy a pánové, že toto společné usnesení bude zítra přijato a že tento problém bude vyřešen.

Je samozřejmě důležité, aby bylo chráněno duševní a psychické zdraví našich dětí, ale i tak bych vám ráda připomněla, že boj proti všem formám sexuální diskriminace je důležitý. Na tomto jsme po léta pracovali. Máme Agenturu pro základní práva. Ta má svůj účel. Bojovali jsme za její zřízení a je mimo diskusi, že bychom na ni snad měli zapomenout nebo ji odsunout stranou.

Ráda bych vám proto poděkovala za vaši ochotu toto usnesení přijmout. Děkuji všem svým kolegům a kolegyním, kteří do těchto vyjednávání tolik vložili. Velmi mě těší, že se nám podařilo sestavit společné usnesení a doufám, že bude zítra touto sněmovnou přijato.

 
  
MPphoto
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D).(LT) Vítám iniciativu Evropského parlamentu k započetí diskuse o zákoně na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací, jenž byl přijat díky úsilí litevských pravicových stran. Je politováníhodné, že byl zákon přijat bez toho, že by byl dostatečně prodiskutován a vyhodnocen jeho soulad s mezinárodním právem a právem Evropské unie. Hlas nevládních organizací také nedošel sluchu. Pod rouškou vznešeného cíle ochrany práv dětí byl ale ve skutečnosti vytvořen právní základ pro rozdělení společnosti, omezení informací a diskriminaci proti jednotlivým skupinám společnosti. Dřívější prezident Litvy návrh zákona vetoval a nová prezidentka sestavila pracovní skupinu, která předloží parlamentu nový návrh zákona na letošním podzimním zasedání.

Doufám, že bude v Litvě dostatečná politická vůle na zlepšení zákona, a to tím spíše, že jsme v této oblasti zažili přijetí a zavedení progresivních zákonů. Před šesti lety byl přijat zákon o rovných příležitostech, a to díky úsilí litevských sociálních demokratů, a ten zakázal jakoukoliv přímou nebo nepřímou diskriminaci na základě věku, sexuální orientace, postižení, rasy nebo etnického původu ve všech oblastech života. V současnosti se v Radě ministrů diskutuje o podobném návrhu směrnice. Usnesení Evropského parlamentu by mělo povzbudit litevský parlament k přijetí takového zákona, který respektuje lidská práva a svobody a v němž není místa na jakoukoliv formu diskriminace, včetně diskriminace na základě sexuální orientace.

 
  
MPphoto
 

  Emine Bozkurt (S&D).(NL) Paní předsedající, komisaři, ministryně, dámy a pánové, podobně jako vy všichni i já jsem šokována skutečností, že v Evropě existuje parlament, který je schopen nejen navrhnout právní předpisy tohoto typu, ale také je i přijmout. Tento zákon není jen nepřijatelným porušením práv gayů a lesbiček v Litvě, ale také poškozuje postavení homosexuálů v Evropě. Parlament v Litvě jim říká, že jejich sexuální orientace je něco, za co by se měli stydět a před čím by děti měly být chráněny.

Očekávám, že Komise i švédské předsednictví naprosto jasně litevskému parlamentu vysvětlí, že o základních hodnotách, jakými jsou rovnost v zacházení a nediskriminace, se v Evropě nevyjednává – ani teď, ani jindy a s nikým! Z tohoto důvodu bych ráda, aby zde a nyní komisař jasně zaručil, že Komise nebude ani chvíli váhat a dá Litvu k Evropskému soudnímu dvoru, pokud tento zákon vstoupí v platnost.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE).(SK) Litva přijala zákon, jímž významně upravuje ochranu dětí a mladistvých před vnějším vlivem informací, které mohou vážně ovlivnit jejich další vývoj. Je jasné, že sociální a rodinná politika spadá do kompetencí jednotlivých členských států Evropské unie, a proto žádné evropské iniciativy za toto nemohou Litvu odsuzovat.

Zmíněný zákon neporušuje žádné mezinárodní normy v oblasti lidských práv. Studoval jsem tuto otázku a je to tak. Jsem přesvědčen, že právě naopak – posiluje způsoby, jimiž lze děti ochránit před tím, aby byly vystaveny informacím či obrazům, před nimiž je chtějí ochránit sami rodiče, a to podtrhuji.

Apeluji na důsledné uplatňování principu subsidiarity, což si vymohlo i Irsko v protokole k Lisabonské smlouvě. Proto se podobná „upozornění členským státům“ stávají závažným precedentem v takových citlivých otázkách, jakou je určitě rodina.

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D).(LT) Poprvé v historii Evropského parlamentu, v této ctihodné sněmovně, jsou diskutovány kroky litevského parlamentu v negativních souvislostech. Bez ohledu na to, jak nevinní nebo snaživí autoři a příznivci diskutovaných zákonů jsou, rozhodně nás nevedli do Evropy 21. století. Myslím, že přílišná sebedůvěra většiny Seimas, litevského parlamentu, ve svůj smysl pro spravedlnost, sehrála svou úlohu – nad námi už je jen nebe, děláme to, co chceme a nestaráme se o mezinárodní závazky. Tato rozprava je velmi vážnou reakcí Rady a Komise; je to varovný signál litevským zákonodárcům, že nesmíme dělat kroky zpět, téměř do středověku, ale jednat s pohledem kupředu, využívat zkušeností a tradic zemí Evropské unie. Proto jsou tyto diskuse nutné, stejně jako usnesení.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Wikström (ALDE).(SV) Paní předsedající, všichni lidé se rodí rovni a mají tutéž nedotknutelnou hodnotu. V důsledku toho musí dnes Parlament jasně vyjádřit, že hovoříme o občanech Evropy, bez ohledu na daný členský stát. Protože základními hodnotami EU jsou tolerance, otevřenost a svoboda, těší mě, že nově zvolený předseda Komise jasně dnes vyjádřil, že má v úmyslu jmenovat komisaře, jehož portfolio bude zahrnovat přesně tyto otázky lidských práv a základních svobod.

Je obzvláště politováníhodné, že země, jakou je Litva – která kdysi zažila útlak a diktaturu – nyní, jako svobodný a nezávislý stát, podnítila tak opovrženíhodný zákon, jenž zároveň představuje cenzuru, nedostatek svobody a nesnášenlivost. My všichni z nás, kteří podporujeme demokratické principy a máme zdravý rozum, musíme nyní důrazně odsoudit tento litevský zákon a musíme zítra hlasovat. Nechť si všichni poslanci této sněmovny navzájem připomenou, že ze všeho největší je láska.

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE). (SK) V roce 2006 bylo Slovensko odsouzené, protože žádalo svobodu svědomí. Dnes se před tímto společenstvím ocitla Litva, protože chce chránit děti před sexualizací společnosti. Považuji tuto diskusi za manipulaci Listinou základních lidských práv, textem, jenž je právně závazný.

Tato sněmovna ignoruje legitimitu národního parlamentu, jenž dvakrát odhlasoval zákon, a to bez jeho kritiky. Tato sněmovna žádá o stanovisko Agenturu pro lidská práva. Ta však nemá pravomoc zkoumat účinnost národních zákonů. Mám otázku: co si mohou Irové myslet před nadcházejícím referendem? Jen to, že brzy přijde doba, kdy budou zde v této sněmovně kritizováni za své zákony na ochranu rodiny a života.

Je mi líto, že v tomto ctihodném Parlamentu nerespektujeme evropské hodnoty, nerespektujeme rozdílnost a národní kulturu, nerespektujeme ochranu dětí a právo rodičů na jejich výchovu.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rad..(SV) Paní předsedající, myslím, že tři instituce v této rozpravě jasně vyjádřily své názory. Úcta k lidským právům, snášenlivost, nedotknutelnost jednotlivce a zákaz diskriminace na základě – mimo jiné – sexuální orientace jsou základními hodnotami evropského projektu a musí jimi i zůstat. Členské státy mají za povinnost respektovat tyto hodnoty i vlastní zákony, které v těchto oblastech uvnitř EU platí.

Předsednictví je velmi znepokojeno dotčeným zákonem, ale víme, že je v Litvě předmětem diskuse a kritiky. Jak již bylo zmíněno, prezidentka, paní Grybauskaitėová – která bývala komisařkou a je velmi dobře informována ohledně hodnot a zákonů EU – sama iniciovala proces, v rámci něhož bude zákon přezkoumán a sjednocen s legislativou EU. Velmi mě těší, že se Komise tak jasně vyjádřila k tomu, co se stane, pokud oproti očekáváním tento zákon vstoupí v platnost ve své původní podobě.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. (FR) Paní předsedající, plně souhlasím se závěry paní ministryně. Také jen doufám, že pracovní skupina, kterou ustanovila paní Grybauskaitėová, bude schopna zabránit zavedení zákona, jenž by v několika ohledech byl v rozporu s evropským právem.

Rád bych zdůraznil jedno: obávali jsme se, že některá ustanovení zákona jdou proti určitým směrnicím, o audiovizuálních službách a o elektronickém obchodu. Není naší prací vymezovat rodinné právo, což je jednou z kompetencí členských států. Za těchto okolností vše, co bylo řečeno před rozpravou a v jejím  průběhu, ukazuje, že celá záležitost musí být lépe posouzena na národní úrovni, v tomto případě v Litvě.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Ke konci této rozpravy jsem obdržela pět návrhů usnesení(1) předložených v souladu s článkem 115 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 17. září 2009.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Casini (PPE), písemně.(IT) Můj názor na návrh usnesení o ochraně nezletilých osob v Litvě je motivován tím, aby poukázal na velmi vážné institucionální obavy. Často se jednotliví poslanci Evropského parlamentu nebo politických skupin zabývají tématem, které se vztahuje k domácí politice jednotlivých států: to se nezdá být v pořádku. V daném případě je plán zdánlivě ten, aby Evropský parlament vyjádřil zásadně nesouhlasné stanovisko k litevskému zákonu – jehož celý obsah není znám – s chvályhodným cílem ochrany dětí a zároveň podvodně vnucujícím stanovisko, že je na jednotlivých členských státech ponechána vlastní úvaha. Mohl bych dodat, že je toto při mnoha příležitostech určeno i Evropským soudem pro lidská práva. Princip rovnosti je nad vší pochybnost a nikdo se nesnaží zpochybňovat důstojnost osob s určitou sexuální orientací. Mé výhrady jsou institucionální povahy, protože se týkají vztahu mezi Evropskou unií a jednotlivými členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Diskriminace je zakázána podle evropského i mezinárodního práva. Za tímto účelem existují ustanovení ve smlouvách, v Evropské úmluvě o lidských právech a v Listině základních práv. Žádný členský stát nesmí přijmout zákony, které jsou v rozporu s těmito dokumenty.

Litevský zákon je nepřípustný, protože je ve své podstatě absurdní a homofobní. Homofobie je nemoc. Lidé, kteří jsou postižení nenávistí k homosexuálům, nezasluhují žádné sympatie. Nejsou ani tak homofoby jako sexuálními šovinisty. A jako proti všem ostatním šovinistům tak i proti nim je nutné vystoupit a přijmout proti nim odpovídající zákony.

V roce 1990 Světová zdravotnická organizace vyjmula homosexualitu z Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů. Také potvrdila, že žádný druh sexuální orientace není poruchou.

V našich společnostech, včetně litevské společnosti, existují lesbičky, gayové a bisexuálové. Tvoří zhruba 4 až 7% populace. Jsou menšinou, která má nárok na veškerá práva. Pochody za rovnost, které některým lidem dělají takové starosti, jsou organizovány mimo jiné proto, aby lidem připomněly základní princip rovnosti.

Z tohoto důvodu apeluji na Radu a předsednictví, aby podnikly odpovídající kroky a zabránily členským státům ve schvalování diskriminační legislativy. Musíme ukázat, že Evropská unie říká rozhodné NE veškeré diskriminaci a nesnášenlivosti.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ WALLIS
Místopředsedkyně

 
  

(1) Viz zápis.

Poslední aktualizace: 6. leden 2010Právní upozornění