Předsedající. − Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky (B7-0203/2009).

Následující otázky jsou adresovány Radě.

Otázka č. 1, kterou pokládá Marian Harkin (H-0259/09)

Předmět: Dobré životní podmínky zvířat

Vzhledem k tomu, že jednou z priorit švédského předsednictví jsou dobré životní podmínky zvířat a že země jako Irsko již zavedly úspěšné systémy pro zachování dobrých životních podmínek zvířat v souvislosti s přepravou živých zvířat včetně systému pro dobré životní podmínky krav bez tržní produkce mléka, které zajišťují, aby naše telata určená k vývozu byla silnější a lépe připravená na cestu, plánuje švédské předsednictví v nových právních předpisech nějakým způsobem zohlednit takovéto systémy pro přepravu živých zvířat s cílem zajistit rovnováhu mezi udržitelným vývozem živých zvířat a zachováním dobrých životních podmínek zvířat? Dále vzhledem k tomu, že je Irsko jako ostrovní stát na vývozu telat silně závislé, předkládá švédské předsednictví nějaké návrhy, které tento pro Irsko životně důležitý obchod omezovaly?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Vážená paní předsedající, je mi ctí, že mohu odpovědět na otázku paní Harkinové. Rada sdílí obavy paní poslankyně ohledně dobrých životních podmínek zvířat. Komise pravidelně předkládá návrhy legislativních aktů, jejichž výsledkem je velké množství nových právních předpisů Společenství v této oblasti. Švédské předsednictví si klade za cíl pokračovat v debatě o dobrých životních podmínkách zvířat a chovu zvířat. Jedná se o prioritní témata našeho předsednictví v oblasti zemědělství a odborná konference o dobrých životních podmínkách zvířat se bude konat ve švédském městě Uppsala ve dnech 8. -9. října.

Konference se bude opírat o výsledky výzkumného projektu Welfare Quality (Projekt o kvalitě dobrých životních podmínek zvířat), který je financován Evropskou unií. V rámci tohoto projektu, který běží od roku 2004, byl vypracován vědecký systém pro posuzování kvality podmínek chovu hospodářských zvířat v zemědělství. Projekt také hledá cesty, jakým způsobem předávat získané informace zpět zemědělcům, spotřebitelům a jiným zainteresovaným subjektům. Zúčastnilo se ho více než 40 institucí a univerzit ze zemí Evropské unie a Latinské Ameriky. Dalším tématem, které bude na konferenci projednáváno, je způsob, jakým lze zlepšit životní podmínky zvířat v celosvětovém měřítku. Vystoupí zde mluvčí mezinárodních organizací, jako je WTO a FAO, celosvětových firem a mezinárodního masného průmyslu, stejně jako zástupci USA a Namibie.

Výsledky konference mohou mít význam pro plánované závěry Rady k očekávanému sdělení Komise ohledně označování dobrých životních podmínek zvířat. Co se týče zákonodárné iniciativy, jsem si jista, že paní poslankyni je známo, že návrhy legislativních aktů může předkládat jen Komise. Švédské předsednictví v současné době pracuje na návrhu směrnice Evropské komise o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. V této fázi Komise nepředložila žádné další legislativní návrhy týkající se dobrých životních podmínek zvířat, které budou projednávány během švédského předsednictví.

  Marian Harkin (ALDE). – Jsem potěšena vaším prohlášením, že hodláte v diskuzi pokračovat a uspořádat na toto téma v Uppsale konferenci . Pravdou je, že současné právní předpisy jsou v platnosti pouze asi dva roky. Vím, že v Irsku jsme do tohoto hodně investovali. Zajistili jsme školení pro osoby, které se zvířaty manipulují. Vylepšili jsme přepravní systém a výsledkem je, že náš obchod funguje velmi dobře, ale pokud přestaneme, ztratí domácí trh svou konkurenceschopnost, atd. Ptám se, zda je důležité měnit právě zavedené právní předpisy, které jsou v účinnosti teprve dva roky. Další otázkou je, jaké přesvědčivé vědecké údaje poukazují na tuto potřebu.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. − Nuže, jak jste uvedla, je důležité to řádně vyhodnotit a  vidíme, co se v této věci koná a jaké jsou výsledky.

Shromažďujeme vědecké důkazy. Na konferenci do  Uppsaly jsme pozvali experty a vědce, aby jednáním poskytli odborné zázemí. Jak jsem uvedla, doufáme, že mohou být základem pro odpověď Rady na sdělení Komise. To je vše, co mohu v tuto chvíli říci.

Velmi však také vítáme stanoviska Evropského parlamentu. Doufáme, že by to mohlo být dobrým začátkem pro diskuzi a získání maximálního možného množství informací.

  Mairead McGuinness (PPE). – Jeden bod: Doufám, že věda ve vztahu k přepravě zvířat převažuje nad emocemi.

Chtěla bych vás požádat o řešení otázky přepravy koní, která, jak se domnívám, nebyla ještě dostatečně řešena a myslím si, že v současnosti vzbuzuje velké obavy.

Navrhla bych, aby se zájem o dobré podmínky zvířat na farmách zvýšil kvůli katastrofálním cenám, které jsou placeny zemědělcům za jejich produkci v řadě našich členských států. Snaží se ze všech sil o udržení dobrých životních podmínek navzdory velmi nízkým cenám komodit, kvůli kterým nemají farmy žádné příjmy. Proto si myslím, že je třeba vnímat tuto záležitost citlivě.

  Seán Kelly (PPE). – V Irsku je toto téma velmi kontroverzní a patří k oblíbeným argumentům odpůrců Lisabonské smlouvy. S ohledem na to a s ohledem na skutečnost, že Irsko je ostrovní stát a bez vývozu hospodářských zvířat vznikne na trhu kartel, zejména o cenách hovězího dobytka a ovcí, můžete nám dát naději, že tato věc bude řešena nebo že v ní budou učiněny ústupky před hlasováním o Lisabonské smlouvě dne 2. října?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. − Rozumím obavám členů Parlamentu a občanů. Bohužel nemohu slíbit, že tato záležitost bude řešena před referendem.

V současné době očekáváme návrh Komise. Byl odložen z důvodů, které mi nejsou známé. Jakmile přijde, pustíme se do něj a začneme o něm diskutovat. Více vám nemohu říci, protože čekáme na návrh Komise. Doufám, že nebudeme celou záležitost dramatizovat, ale že se na ni podíváme a zhodnotíme ji vědecky a jasně.

Otázka č. 2, kterou pokládá Claude Moraes (H-0262/09)

Předmět: Obchodování s dětmi v EU

Ve zprávě, kterou v červenci zveřejnila Agentura pro základní práva, se zdůrazňuje závažnost problému obchodování s dětmi v EU. Mnoho dětí v EU je předmětem obchodu za účelem sexuálního zneužívání, nucených prací, adopce a odnětí orgánů.

Vítám skutečnost, že švédské předsednictví zahrnulo do svého programu řešení problému obchodování s lidmi jako prioritu, chtěl bych však vědět, zda uvažuje o návrzích týkajících se výslovně obchodování s dětmi, jak doporučuje Agentura pro základní práva?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, švédské předsednictví sdílí obavy pana poslance ohledně obchodování s dětmi za účelem sexuálního zneužívání nebo za jinými účely. Tato forma novodobého otroctví je jednou z nejvýnosnějších forem mezinárodního organizovaného zločinu. Je samozřejmě opovrženíhodná a představuje vážný problém jak v rámci EU, tak i v ostatních částech světa. Obchodování s lidmi je již delší dobu důležitým bodem na pořadu jednání EU a samozřejmě je nezbytné i nadále pokračovat v provádění řady opatření zaměřených na boj proti otřesnému porušování nejzákladnějších lidských práv.

Evropa musí zdvojnásobit své úsilí, pokud jde o preventivní opatření, boj proti organizovanému zločinu a ochranu obětí trestných činů. Závazek Evropské unie bojovat proti obchodování s lidmi je zřejmý z přijetí a zavedení jak právních předpisů, tak nezávazných nástrojů týkajících se této záležitosti. Nejprve byla přijata společná akce o boji proti obchodování s lidmi v roce 1997. Nejdůležitějším právním předpisem je rámcové rozhodnutí o potírání obchodování s lidmi z roku 2002.

V březnu 2009 Komise předložila návrh nového rámcového rozhodnutí o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí těchto činností. Předpokládá se, že nahradí rámcové rozhodnutí z roku 2002. Jedním z cílů návrhu je zabezpečit zvláštní zacházení se zranitelnými oběťmi – dětmi – v trestním řízení s ohledem na zabránění tzv. druhotnému poškození.

Tento návrh je spojen s dalším návrhem, který je více zaměřen na specifické potřeby dětí, tj. návrh rámcového rozhodnutí o boji proti pohlavnímu zneužívání, pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV a který Komise předložila ve stejnou dobu. Cílem je vytvoření jednotnějšího právního rámce, dosažení vyšší efektivity a zpřísnění trestů pro pachatele.

Tyto dva návrhy jsou momentálně předmětem diskuzí v Radě. Jsou založeny na významném mezinárodním konsensu, a to zejména na Palermském protokolu OSN a opatřeních v boji proti obchodování s lidmi obsažených v Evropské úmluvě o lidských právech, jakož i na Úmluvě Rady Evropy o ochraně dětí před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním.

V souvislosti s ministerskou konferencí, která se koná v Bruselu ve dnech 19. -20. října a která se bude soustředit na překlenovací opatření EU proti obchodování s lidmi, bude představena a podrobně projednána zpráva vydaná Agenturou pro základní lidská práva a její závěry budou předloženy Radě. Švédské předsednictví také hodlá zařadit problematiku obchodování s lidmi a pohlavního zneužívání dětí mezi priority Stockholmského programu, který máme v úmyslu přijmout na summitu v prosinci.

  Anna Hedh, zástupce autora. – (SV) Velmi vám děkuji, paní ministryně. Vím, že tato otázka je nesmírně důležitá. Ve Švédsku se o tuto otázku v posledních letech zasazujeme, stejně jako Evropská unie. Chtěla bych jen upozornit, že pokládám za velkou škodu, že se členové Evropského parlamentu nebudou moci zúčastnit konference ve dnech 19. -20. října, protože budeme zde ve Štrasburku a nemůžeme být ve stejný čas na této významné konferenci v Bruselu. Je to škoda, ale taková je situace.

Je mi také známo, že švédské předsednictví oznámilo, že hodlá předložit otázky týkající se vykořisťování dětí v souvislosti s přepravou osob a cestovním ruchem. Podle původního záměru měly být vzneseny na setkání stálé mezivládní skupiny L’Europe de l’Enfance na konferenci dne 20. listopadu, ale nyní jsem se doslechla, že předsednictví toto téma nevznese. Proč tomu tak je? Bude tato otázka vznesena při jiné příležitosti?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, děkuji paní Hedhové. Vím, že paní Hedhová se v těchto otázkách velmi angažuje.

Je velmi nešťastné, že konference v Bruselu koliduje se zasedáním. Důvodem bylo, aby se zasedání shodovalo s Evropským dnem boje proti obchodování s lidmi, který se koná v ten samý čas. To je důvod, proč se shodují. Je to vskutku nešťastné.

Pokud jde o druhou otázku paní poslankyně týkající se důvodů, proč bylo od záměru upuštěno: není mi to známo. Musím si to prověřit a dám vám vědět, případně sdělím odpověď paní Hedhové.

  Elizabeth Lynne (ALDE). – Velice vám děkuji za odpověď. Je mi rovněž líto, že se konference koná v době, kdy budeme ve Štrasburku. Nicméně můžete zajistit, že Úmluva Rady Evropy proti obchodování s lidmi bude na pořadu jednání zdůrazněna? Neboť řada členských států ji doposud nepodepsala a některé členské státy - samozřejmě včetně Švédska - ji doposud neratifikovaly. Proto si myslím, že je velmi důležité zajistit, že toto téma bude na konferenci jedním z hlavních, aby se boj proti obchodování s lidmi mohl stát skutečností. Máme k tomu dostatečné finanční prostředky. Opravdu podle toho musíme jednat.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. − Ano, paní Lynneová, upozorním na to pořadatele.

Otázka č. 3, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-0264/09)

Předmět: Sdělení pro zasedání FAO na vysoké úrovni

Jaké sdělení předloží Rada jménem EU na nadcházejícím zasedání konference Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO)?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, dotýkáme se mnoha různých otázek.

Konference organizace OSN FAO bude zahájena dne 18. listopadu. Jedním z nejdůležitějších bodů na pořadu jednání je reforma FAO. Reformní proces je založen na akčním plánu, který byl schválen všemi členy FAO v roce 2008. Tento akční plán zahrnuje mnoho různých typů reforem. Kromě jiného budou činnosti FAO v budoucnu určovány systémem řízení založeným na výsledcích, který bude podporovat větší účinnost při rozdělování a využívání vzácných zdrojů. Očekáváme, že reformní proces bude mít dlouhodobé účinky na působení FAO ve věcech týkajících se personálního obsazení a místních poboček. Konference se bude rovněž zabývat otázkami týkající se změn Charty FAO a reforem Výboru pro světovou potravinovou bezpečnost.

Tato reforma je důležitá, protože je spojena s vytvořením globálního partnerství pro zemědělství, potravinovou bezpečnost a zásobování. Aby bylo možné diskutovat o těchto otázkách na politické úrovni, uspořádá FAO světový summit o zajišťování potravin ve dnech 16. -18. listopadu v Římě. Předsednictví tam bude zastoupeno a předloží prohlášení, které je částečně založeno na závěrech Rady o zajišťování potravin a které bude přijato na konferenci FAO.

Rada ve svých závěrech týkajících se FAO ze dne 11. listopadu 2008 potvrdila, že současná potravinová krize vyžaduje jednotnou a koordinovanou reakci globálního společenství, která bude  podporována občanskou společností a soukromým sektorem. Za tímto účelem by měla Evropská unie v souladu s akčním plánem EU pro cíle tisíciletí podporovat globální partnerství pro zemědělství a potraviny. Toto bylo přijato Evropskou radou v červnu 2008.

Rada ve svých závěrech dále uvítala pokračující reformy FAO, které jsou realizovány konstruktivním způsobem ve všech členských státech organizace v rámci výboru konference. V tomto ohledu se předsednictví domnívá, že summit by měl mít jasný politický cíl a zahájit nový systém řízení světového zajišťování potravin, ve kterém by obnovený a silnější Výbor pro celosvětové zajišťování potravin zaujímal vedoucí úlohu.

Předsednictví se domnívá, že je nezbytné, aby byl na summitu ustaven výhledový a pragmatický systém, který bude schopný se vypořádat se současnou potravinovou krizí a rostoucím úsilím o dosažení prvního rozvojového cíle tisíciletí – odstranit extrémní chudobu a hlad. Reforma Výboru pro celosvětové zajišťování potravin a široká podpora globálního partnerství budou mít zásadní význam při jeho uskutečňování.

Předsednictví se domnívá, že summit by měl mít jasný politický cíl - zahájit nový systém řízení světového zajišťování potravin, ve kterém by obnovený a silnější Výbor pro celosvětové zajišťování potravin zaujímal vedoucí úlohu. Na operativní úrovni bude třeba ustavit výhledový a výkonný systém, který bude schopný reagovat na výzvy současné potravinové krize a zvýšit úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

  Mairead McGuinness (PPE). – Děkuji vám za podrobnou odpověď. Jen by mě zajímalo, jaký je postoj švédského předsednictví k úloze společné zemědělské politiky při podpoře myšlenky a požadavku globální potravinové bezpečnosti. Jakou si myslíte, že může hrát naše politika roli? Domníváte se, že vzhledem k obavám o globální zajišťování potravin je důležité mít v Evropě společnou politiku?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. − Zatím jsme o této záležitosti v souvislosti s touto zvláštní konferencí v Radě nediskutovali, ale je zřejmé, že společná zemědělská politika může hrát svou roli a může také, pokud ji budeme projednávat v budoucnu, hrát stále významnější roli při podpoře chudších zemí k začlenění do společného trhu i tam, kde můžeme pomoci zmírnit a odstranit současnou akutní krizi.

To jsme udělali. Nyní situace ve světě vypadá o něco lépe. Pozitivní zprávy přicházejí téměř ze všech různých trhů. To je výborné a já bych vyčkala s posouzením toho, jak můžeme řešit tyto konflikty v budoucnu a jak můžeme využít mírně reformovanou společnou zemědělskou politiku s cílem pomoci chudým zemím a zabránit podobné situaci.

  Marian Harkin (ALDE). – Hovoříme zde o globálním zajišťování potravin, chtěla bych však jen krátce zmínit zajišťování potravin v EU. Podle mého názoru závisí zajišťování potravin v EU na produkci potravin v EU. Právě dnes se skupina ALDE AGRI setkala s komisařkou Fischer Boelovou a diskutovali jsme právě o tomto tématu a, jak již bylo zmíněno, o budoucnosti SZP zejména po roce 2013 a o skutečnosti, že rozpočet může být snížen, atd. Z toho plynou vážné důsledky pro produkci potravin v EU.

Vím, že to je pouze součástí širší diskuze, kterou zde dnes večer vedeme, ale přesto je to nesmírně důležité pro ty, kteří jsou zapojeni do zemědělství. Již jste odpověděla, ale pokud vás v souvislosti se švédských předsednictvím napadají další myšlenky, ocenila bych je.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. − Toto je složitá a důležitá diskuze. Dotýká se samotné konference, ale je to samozřejmě i něco, co jde mnohem dále. Nemáme v úmyslu doopravdy začít tato jednání; čekáme, až obdržíme od Komise podstatnou součást, sdělení o budoucím rozpočtu; bylo přislíbeno – jak již bylo dohodnuto Radou v roce 2004 - že příjmy a výdaje rozpočtu budou důkladně revidovány, samozřejmě včetně SZP, která představuje velký podíl rozpočtu. Toto sdělení bylo odloženo – v současné době se mluví o tom, že bude vydáno do konce roku. Pokud tomu tak bude, hodlá ho švédské předsednictví projednat jako první mezi ostatními členskými státy, ale skutečně začít pracovat na těchto otázkách bude úkolem španělského předsednictví. Takže vám v tuto chvíli nemohu dát žádné další informace.

Otázka č. 4, kterou pokládá Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (H-0267/09)

Předmět: Pakt o stabilitě a rozvoji

V červnu Evropská rada potvrdila svůj závazek udržovat zdravé veřejné finance a dodržovat Pakt o stabilitě a rozvoji. Přesto se očekává, že se do konce roku postup při nadměrném schodku bude vztahovat na celkem 20 členských států. Jaké iniciativy plánuje předsednictví, aby dosáhlo cíle správného a odpovědného provádění paktu stability a ve kterých oblastech se podle něj správné provádění doposud ukázalo jako obtížné? Považuje v souvislosti s krizí za nutné provést další revizi tohoto paktu, nebo je reforma přijatá v roce 2005 dostatečnou na to, aby se pakt za současných podmínek dodržoval a aby byl účinný? Jakou výstupní strategii a strategii snížení veřejných schodků předsednictví upřednostňuje a jaký je harmonogram pro její realizaci? Domnívá se předsednictví, že rok 2010 by se měl stát rokem finanční konsolidace a disciplíny, nebo by si měly veřejné finance zachovat určitý stupeň flexibility, zvláště vzhledem k prognózám věštícím rostoucí nezaměstnanost?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) O tomto tématu už se dnes hovořilo. Během současné krize podnikly veřejné orgány mimořádná opatření jak v monetární politice, tak v rozpočtové podpoře. Toto úsilí bylo nezbytné a přiměřené a významně přispělo k tomu, že se podařilo zabránit ještě vážnější krizi, stabilizovat hospodářství a předejít drastické ekonomické recesi. Stabilizace ekonomické a finanční situace však neznamená, že recese skončila. Musíme být velmi opatrní a zajistit, aby naše politika do budoucna spojila nutnou podporu ozdravení – o němž doufáme, že se dostaví, – se zodpovědným přístupem k udržitelným veřejným financím ve středně a dlouhodobém výhledu.

Právě z hlediska potřeby udržet rovnováhu mezi těmito dvěma cíli je flexibilita přijatá v revizi paktu z roku 2005 tak důležitá. V ekonomicky složitých časech musí orgány podniknout potřebné kroky k povzbuzení hospodářské aktivity. Jakmile však ozdravný proces nabere rychlost a začne být soběstačný, musíme zajistit udržitelnost našich veřejných financí a přijít s důvěryhodnými plány na rozpočtovou konsolidaci.

Protože situace v různých členských státech se výrazně liší, harmonogramy – rozvrhy – pro ukončení stimulů ve finanční politice a opatření v politice monetární budou také různé. Projeví se to v řadě postupů při schodku, které budou na jednotlivé členské státy zaměřeny. Je však zapotřebí koordinace a podnikané kroky musí být v souladu s celkovým rámcem Paktu o stabilitě a rozvoji. Předsednictví proto plánuje prodiskutovat v Radě ve složení pro hospodářské a finanční věci vhodné výstupní strategie a jejich koordinaci.

Očekávám, že tyto diskuse povedou k jasné shodě na tom, že v pravý čas dojde v každém členském státě k ambiciózní konsolidaci, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost.

  Marietta Giannakou, zastupující autorku. − (EL) Děkuji vám, paní ministryně, za velmi jasnou odpověď. Věřím, že se zvláště zaměříte na to, zda bychom měli trvat na roku 2010 jako roku, v němž je třeba zlepšit stav veřejných financí, nebo by měly být nějakým způsobem poskytnuty prodloužené lhůty nebo odklady, protože se jedná o něco, čeho Unie ve svých politikách doposud nevyužila.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Odpovědět na tuto otázku je velmi obtížné. Na summitu G20 příští týden začneme s prvními diskusemi o výstupních strategiích. Je nicméně jasné, že se situace v různých členských státech značně liší, a že tedy budou drobné rozdíly i harmonogramech. Doufám, že tento proces budeme moci zahájit co nejdříve, závisí to však také na tom, jak se vyvine ekonomická situace. Vidíme světlo na konci tunelu, domníváme se, že to nejhorší je za námi, a proto se musíme více zabývat myšlenkou výstupní strategie. Pokud k ní postupně nepřikročíme, rostoucí nezaměstnanost, škrty ve veřejných výdajích a hrozba inflace nejvíce dopadnou na nejzranitelnější členy našich společností. Říci, kdy na to v různých členských státech uzraje čas, by však bylo poněkud předčasné.

Otázka č. 5, kterou pokládá Seán Kelly (H-0270/09)

Předmět: Opatření EU na boj s nezaměstnaností

Nedávný průzkum Eurobarometru ukázal, že zatímco 72 % občanů EU se domnívá, že Evropská unie „hraje při vytváření nových pracovních příležitostí a boji s nezaměstnaností pozitivní roli“, pouze o něco více něž třetina respondentů někdy slyšela o nástrojích EU pro boj s nezaměstnaností, jako jsou např. Evropský sociální fond a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Pracuje se dostatečně na zvyšování povědomí o těchto klíčových nástrojích?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, nejnovější výsledky Eurobarometru, pokud jde o povědomí o důležitých nástrojích EU pro boj s nezaměstnaností, jako jsou např. Evropský sociální fond a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, dělají podobně jako panu poslanci starosti i Radě. Z hlediska demokracie i legitimity je důležité, abychom naše občany informovali o tom, co EU dělá.

Rada Evropskému sociálnímu fondu a Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci přikládá velký význam, a chceme, aby tyto fondy byly efektivně využívány k boji s nezaměstnaností. Jedná se o dva důležité nástroje pro boj se současnou recesí a ke zvýšení zaměstnanosti v tom smyslu, že tyto fondy zavádějí strategie integrované flexikurity a zajišťují zlepšování kvalifikace a její lepší přizpůsobení existujícím potřebám. Toto Rada vyjádřila v prosinci roku 2008, kdy podpořila rychlé zavedení doplňkových opatření na podporu zaměstnanosti v rámci Evropského sociálního fondu. Rada také oznámila, že zlepší postupy Evropského fondu na přizpůsobení se globalizaci. Původní nařízení bylo proto revidováno tak, aby Fond mohl jednat efektivněji při podpoře pracovníků, kteří přišli o zaměstnaní nejen v důsledku globalizace, ale také dočasně v důsledku finančního a ekonomického zpomalení. Je však třeba poukázat na to, že provádění opatření v rámci těchto fondů, včetně přiměřené publicity, je věcí členských států a Komise. Pokud jde o Evropský sociální fond, musí členské státy poskytnout informace o iniciativách a spolufinancovaných programech, aby byla zdůrazněna role Společenství a podpory poskytované fondy. V této souvislosti bych zmínila Evropskou iniciativu pro transparentnost, kterou Komise spustila v roce 2005. Jedním z hlavních cílů této iniciativy je zlepšit informovanost široké veřejnosti o prostředcích z EU, které jsou k dispozici, zveřejněním jmen příjemců přímých dotací v rámci politiky soudržnosti EU.

Pokud jde o Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, měly by informace o financovaných opatřeních poskytovat členské státy. Zároveň bych vám připomněla, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen poměrně nedávno. Nedostatečné povědomí tedy může být i důsledkem toho, že fond zatím poskytl podporu v poměrně málo případech.

  Seán Kelly (PPE). – Děkuji vám za velmi podrobnou odpověď. Mám ještě jeden dotaz. Mám za to, že v Radě existuje silný odpor proti návrhu předfinancovat Evropský sociální fond na 100 % pro nadcházející dva roky. Pokud tento odpor přetrvá, může Rada naznačit, jaké alternativy byly předloženy, aby Plán evropské hospodářské obnovyneztratil dech?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. − Ano, opravdu jsme toto několikrát v Radě probírali. Existuje v podstatě jednotný názor, že pro zajištění kvality projektu by měl být také přítomen prvek vnitrostátního financování. Návrh na jeho odstranění proto nemá podporu Rady.

Uvědomujeme si však, jaká je situace, i problémy. Požádali jsme Komisi, aby přišla s alternativním návrhem. Zrovna před dvěma dny jsem nadnesla toto téma Komisaři Sameckému, který za tuto oblast odpovídá. Na těchto návrzích se pracuje, a jakmile to bude možné, budou předloženy.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Mrzí mě, že Rada neposkytne nezbytnou podporu v podobě 100% financování v době, kdy hovoříme o roli Evropského sociálního fondu při snižování nezaměstnanosti, zvláště za současné krize. Ráda bych také zmínila, že jsme v současné hospodářské krizi svědky rostoucí nezaměstnanosti, zvláště v ocelářství a loďařství, vedle klasického propouštění se uplatňuje i částečná nezaměstnanost. Majíc na paměti potřebu investic a zajištění hospodářské konkurenceschopnosti Evropské unie také do budoucna, chtěla bych vám položit následující otázku: Jaká opatření pro usnadnění přístupu ke zdrojům z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci plánujete přijmout k podpoře průmyslových odvětví, jež mají hospodářské potíže?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. − Jak jsem řekla, požádali jsme Komisi, aby přišla s alternativními návrhy na využití tohoto sociálního fondu v této konkrétní situaci, kdy se, jak říkáte, mnoho lidí po celé Evropě ocitlo bez práce, a doufáme, že Komise návrh tímto směrem představí bez zbytečných průtahů.

Pro boj s nezaměstnaností však děláme také mnoho dalšího; za to samozřejmě odpovídají členské státy, ale i my máme kolektivní odpovědnost usilovat o koordinaci, napomoci dokončení vnitřního trhu, odstranit překážky, zprovoznit od 1. ledna směrnici o službách, odstraňovat byrokracii a prostřednictvím stimulů působit na lidi tak, aby byli zaměstnatelní, a poskytnout jim prostředky k dokončení vzdělání nebo k tomu, aby začali znovu a vydali se novým směrem.

Nezaměstnanost se bude řešit také na zvláštním neformálním zasedání Rady ECOFIN v říjnu, kde bude jedním z hlavních témat, a mnoho témat se probírá v souvislosti s diskusí o budoucnosti Lisabonské strategie, která, jak vím, probíhá v Evropském parlamentu, ale také prakticky ve všech složeních Rady.

Evropský sociální fond je tedy pouze jedním z nástrojů pro boj s nezaměstnaností. Lze jej pravděpodobně zlepšit a rozšířit rozsah jeho použití, a ukázat tak veřejnosti, jak jej lépe využívat. Jedná se však toliko o jeden z celé řady nástrojů, jež máme k dispozici a jichž musíme pro boj s nezaměstnaností využít.

Otázka č 6, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0271/09)

Předmět: Zpráva o Čečensku

Jaká opatření Rada učiní, aby po zavraždění mírové aktivistky a bojovnice za lidská práva Natalji Estěmirovové a následném ukončení činnosti nevládní organizace Memorial v Čečensku byla v této zemi i nadále sledována situace v oblasti lidských práv? Jak se staví Rada k myšlence otevřít v Grozném nebo v bezprostředním okolí Čečenska kancelář EU, která by se této úlohy ujala, nebo alespoň vyslat do této země dočasnou misi?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, jakmile se předsednictví dozvědělo o vraždě Natalie Estemirové, okamžitě jsme vydali prohlášení, které tuto vraždu odsoudilo, a vyjádřili jsme nejhlubší soustrast její rodině i kolegům z Hnutí na ochranu lidských práv Memorial. Vyzvali jsme také ruské vládní orgány, aby tuto vraždu rychle a důkladně vyšetřily a její pachatele postavili před soud.

Mohu ujistit pana Posselta, že Rada bude vývoj v Čečensku sledovat velmi důkladně a pozornost bude věnovat zejména respektování lidských práv a postavení jejich obhájců. Rada již několikrát vyzvala ruské vládní orgány, aby učinily vše, co je v jejich moci, aby tyto lidi v Rusku ochránily ve shodě s obecně uznávanou deklarací OSN o obhájcích lidských práv. Chtěla bych zdůraznit, že EU je v Čečensku přítomná prostřednictvím programu pomoci přijatého Komisí, diplomatů ambasád Moskvy ve členských státech EU a také prostřednictvím pravidelných návštěv Čečenska.

Rada by chtěla zdůraznit důležitost, kterou přikládá otázce pana Posselta, a je znepokojena stavem lidských práv v Čečensku, ale nedomnívá se, že v současnosti vyvstává nějaká zvláštní potřeba zřízení kanceláře nebo vyslání mise, jak pan Posselt navrhoval. Evropská unie je v této oblasti přítomna a my budeme i nadále sledovat otázky dodržování lidských práv, právních norem a demokratických principů v Čečensku a zaměříme se na ně, jakmile to bude třeba.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Děkuji vám, paní Malmströmová. Toto je první uspokojivá odpověď, kterou jsem od Rady k tomuto tématu dostal. Děkuji.

Nicméně, mám krátkou doplňující otázku: má Rada v úmyslu se během švédského předsednictví otázce Čečenska znovu věnovat, vzhledem k tomu, že ruské vedení uveřejnilo sérii prohlášení ohledně změn? Je ale třeba na tato prohlášení reagovat a to se zatím nestalo, proto bych chtěl požádat, abyste nás ještě jednou stručně a náležitě o tomto tématu informovala během úvodu jednání o dohodě. Máme v úmyslu zítra k tomuto tématu uspořádat naléhavou rozpravu.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, ano, my stále problematiku lidských práv ve svém dialogu s Ruskem přinášíme a lidská práva budou i na pořadu jednání summitu EU – Rusko, který, jak doufáme, se bude konat na podzim.

Otázka č. 7, kterou pokládáNikolaos Chountis (H-0273/09)

Předmět: Svolení turecké vlády k vyhledávání uhlovodíků ve výlučných ekonomických zónách členských států EU.

Turecká vláda se rozhodla dát státnímu podniku Turecká ropná společnost (TPAO) svolení k průzkumu zásob uhlovodíků ve výlučných ekonomických zónách Řecka a Kypru. Jedná se o další výraz nepřátelského postoje, který zaujalo Turecko, ve snaze odradit Kypr od pokračování průzkumu své výlučné ekonomické zóny, čímž přimělo Kypr k vetování odblokování energetické kapitoly. S ohledem na potenciálně výbušný účinek tohoto rozhodnutí Turecka na jeho vztahy s členskými státy EU se ptáme Rady:

Jaká okamžitá opatření přijme s cílem zajistit, aby turecká vláda vzala zpět své rozhodnutí ohledně svolení k vyhledávání zásob uhlovodíků ve výlučných ekonomických zónách členských států EU? Jaká opatření přijme s cílem zajistit, aby – pokud jde o Kypr – i Turecko splňovalo dodatečný protokol k ankarské dohodě a uznalo právo Kypru na výlučnou ekonomickou zónu? Kdy se očekává, že Turecko přijme Úmluvu o mořském právu, která se stala součástí acquis communautaire?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, Rada si je vědoma událostí, které pan poslanec předložil. Co se týče vztahů Turecka a zemí v příslušném regionu, Turecko – zrovna jako každá jiná země – má povinnost jednat tak, aby podporovala dobré sousedské vztahy a mírové řešení sporů. To je podstatou Charty OSN.

Je to také důležitý požadavek pro vstup do EU. V rámci jednání Turecka s EU a s tím souvisejících závěrů přijatých Radou EU Turecko vyzvala, aby se vyvarovalo všech výhružek, zdrojů konfliktu nebo jednání, které by mělo negativní dopad na dobré sousedské vztahy a na mírové řešení sporů. Kromě toho EU při různých příležitostech zdůraznila důležitost pokroku v normalizaci oboustranných vztahů mezi Tureckem a všemi členskými státy EU včetně Kyperské republiky a vyzdvihla svrchované právo všech členských států EU.

Co se týče dodatečného protokolu, postoj EU je naprosto jasný. Turecko má povinnost jej uplatňovat v plném rozsahu a s vyloučením diskriminace. Všechny tato záležitosti EU systematicky uvádí, naposledy na schůzce ministrů trojky EU a Turecka, která se konala v červenci ve Stockholmu, a na Radě přidružení, která se konala v květnu. Mohu poslance ujistit, že Rada těmto tématům přikládá velkou důležitost a že nadále bude vývoj velmi pozorně sledovat.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Paní ministryně, cením si vaší ochoty a odhodlání jasně odpovědět na naše otázky.

Mohu říci, že zítra v Parlamentu budeme mít rozpravu ohledně plynovodu Nabucco, a připomenu, že v lednu 2009 turecký ministerský předseda hrozil Bruselu, že jeho země přezkoumá svoji podporu pro výstavbu plynovodu pro zemní plyn, pokud nebudou pokračovat jednání ohledně otevření kapitoly o energetice.

Tato kapitola, jak víte, byla zablokována tím, že Kypr uplatnil právo veta, protože bylo ze strany Turecka ohroženo využití jeho výlučné ekonomické zóny.

Vzhledem k tomu, že otázka výlučných ekonomických zón má zásadní význam a může vyvolat závažný problém v mnohých politikách EU, znovu se ptám, jaká opatření Rada přijme k zajištění toho, aby Turecko uznalo práva Kypru na výlučnou ekonomickou zónu?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, jak Rada tak i Komise toto zaznamenaly a tuto záležitost bude pozorně sledovat. Během všech našich jednání s Tureckem budeme stále předkládat toto téma i téma důležitosti dobrých sousedských vztahů. Další příležitost k tomu bude během schůzky ministrů zahraničních věcí zemí trojky. Doufám, že bude možné předejít takovým událostem, které pan poslanec zmínil.

Co se týká kapitoly o energetice, sledují ji nyní různé útvary Komise a diskuse pokračují. Na oznámení výsledků těchto analýz je ještě poněkud brzy, a, jak si je pan poslanec vědom, jakýkoliv krok v tomto procesu vyžaduje jednomyslnost v Radě.

Otázka č. 8, kterou pokládá Liam Aylward (H-0278/09)

Předmět: Politika EU vůči Barmě

Může Evropská rada učinit prohlášení týkající se politiky Evropské unie vůči Barmě a nastínit, jaká opatření Evropská unie provádí, aby napomohla propuštění Aun Schan Su Ťij, která je v Barmě vězněna od roku 1990 ?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, EU sleduje postavení Aun Schan Su Ťij pozorně už 20 let, od doby, kdy byla uvězněna. Rada nepřetržitě a velmi aktivně pracovala v jejím zájmu. Při mnoha příležitostech jsme barmské vládní orgány vyzvali k jejímu propuštění.

Kromě toho Rada během tohoto období mnohokrát přijala zvláštní opatření. zmíním se o některých z nich:

EU okamžitě odsoudila rozsudek Aug Schan Su Ťij i soudní řízení vedené proti ní, které postrádalo jakýkoliv právní základ. Vyzvali jsme barmské vládní orgány k jejímu okamžitému a bezpodmínečnému propuštění. Rada prohlásila, že soudní řízení představuje zločin proti vnitrostátnímu i mezinárodnímu právu. Toto proběhlo v srpnu.

Mimoto vysoký představitel EU Javier Solana otevřeně promluvil ve prospěch Aug Schan Su Ťij na schůzce ministrů států sdružení ASEAN a na následné schůzce ministrů ASEAN-EU konané v červenci, které se zúčastnil i představitel Barmy. Na této schůzce byly vzneseny naléhavé požadavky na okamžité propuštění Aug Schan Su Ťij a dalších politických vězňů i ze strany dalších účastníků schůzky, včetně představitelů USA, Číny, Ruska a dalších.

Prostřednictvím zvláštního vyslance pro Barmu Piera Fassina EU velmi aktivně podporovala opatření přijatá OSN a zvláštním poradcem Ibrahimem Gambarim, a také konzultovala důležité partnery EU v Asii.

Barmské vládní orgány se rozhodly ignorovat protesty proti uvěznění Aug Schan Su Ťij i výzvy k jejímu propuštění iniciované ze strany celé řady států i organizací, včetně generálního tajemníka OSN, generálního tajemníka sdružení ASEAN a řady států sdružení ASEAN, jehož je ostatně členem i Barma.

Vzhledem k tomu, že Barma neodpověděla, EU přijala další opatření proti činitelům odpovědným za soudní rozhodnutí. Členy justice a další osoby zapletené do akce proti Aug Schan Su Ťij jsme zařadili na seznam osob, kterým nebudou udělena víza a jejichž aktiva budou zmrazena. Aby byl také zmrazen majetek v držení společností vlastněných a kontrolovaných členy barmského režimu nebo osobami s ním spojenými, rozšířili jsme seznam osob a celků, na které se budou vztahovat restriktivní opatření.

Odpověď přijatá Radou dne 13. srpna je zcela ve shodě s usnesením schváleným Evropským parlamentem v říjnu 2008. Mohu ujistit pana poslance, že kromě těchto zvláštních opatření EU ještě posílí svoji činnost v rámci mezinárodního společenství a zejména svoji spolupráci se stejně smýšlejícími asijskými partnery, aby dosáhla okamžitého a bezpodmínečného propuštění Aug Schan Su Ťij a dalších politických vězňů. To je prvním a základním krokem v procesu národního smíření nezbytnému k tomu, aby volby v roce 2010 mohly být považovány za svobodné, spravedlivé a důvěryhodné.

  Liam Aylward (ALDE). – Paní úřadující předsedkyně, rád bych vám poděkoval za vaši obsáhlou odpověď. Mohu se zeptat, jaké opatření Evropská unie přijala nebo o jehož přijetí se jedná ohledně pomoci tisícům uprchlíků, kteří po prudkých srpnových střetech mezi juntou a etnickými menšinami uprchli do Číny ze státu Shan nacházejícího se na severu Barmy?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. − Je mi to velice líto, ale nedomnívám se, že mohu odpovědět na tuto otázku. Budu se muset k vašemu tématu vrátit později. Omlouvám se vám.

Otázka č. 9, kterou pokládá Brian Crowley (H-0280/09)

Předmět: Užší vztahy mezi EU a USA

Může Evropská unie nastínit iniciativy, které v současné době provádí s cílem vytvořit užší politické a hospodářské vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, Rada přikládá vztahům mezi EU a USA zcela zásadní důležitost. Transatlantické vztahy představují základní pilíř zahraniční politiky EU a jsou založeny na našich společných hodnotách demokracie, lidských práv a oddanosti otevřené, integrované ekonomice. Nová vláda Spojených států dala těmto vztahům čerstvý impuls.

Jsme pevně odhodláni v této spolupráci pokračovat. Právě v současné době se v našich transatlantických vztazích očekávají jednoznačné výsledky, a to na obou stranách Atlantiku. S potěšením mohu prohlásit, že EU se Spojenými státy úzce spolupracuje v mnoha oblastech, abychom společně rozšířili naše strategické partnerství a dosáhli výsledků. Budeme samozřejmě i nadále velmi úzce spolupracovat na řadě regionálních otázek týkajících se Afghánistánu, Pákistánu, Íránu, mírového procesu na Blízkém východě, v Rusku a na západním Balkáně. Na řešení krizí spolupracujeme pravidelně a jsem potěšena, že se Spojené státy nyní účastní jedné z civilních misí EBOP, a sice mise EULEX v Kosovu.

Budeme také úzce spolupracovat na klimatických otázkách souvisejících s kodaňským summitem, který se bude konat na konci letošního roku. Díky nové vládě ambice Spojených států v této oblasti značně posílily. My to vítáme a doufáme, že budou USA v rámci dohody schopny představit úměrné cíle co se týče snížení emisí ve střednědobém horizontu. Již dlouho spolupracujeme také v oblasti energetiky. Tuto spolupráci je nyní dle našeho názoru potřeba pozvednout na vyšší úroveň; snažíme se proto zřídit zvláštní energetickou radu pro EU a Spojené státy, která by se mohla stát dobrým fórem pro naši intenzivnější spolupráci v oblastech energetické bezpečnosti, energetických trhů, politiky udržitelnosti a výzkumu nových energetických technologií.

Dalším vysoce prioritním tématem je samozřejmě finanční a hospodářská krize. I zde musíme velice úzce spolupracovat, chceme-li obnovit důvěru ve finanční trhy a zajistit jejich řádné fungování. Pokud jde o oblast obchodu, musíme v roce 2010 uzavřít kolo jednání z Dohá. Chceme-li podpořit hospodářskou obnovu a bojovat proti protekcionismu, bude to zcela nezbytné. Spojené státy v tomto směru budou hrát klíčovou úlohu.

Tato témata budeme samozřejmě projednávat příští týden na vrcholné schůzce států G20. Obě strany projevily zájem o prohloubení spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a o vzájemné rozšiřování znalostí o právních a politických rámcích obou stran. Prohlášení o uzavření věznice Guantánamo, v němž se hovořilo o posílení transatlantické spolupráce v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí, představuje důležitý krok tímto směrem.

Pokud jde o nešíření zbraní a odzbrojování, byla spolupráce mezi EU a Spojenými státy osvěžena a Obamova vláda se o tato témata velmi aktivně zajímá. Washington a Brusel spolupracují za účelem zajištění významného pokroku ve věcech jako je hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vstup v platnost smlouvy o úplném zákazu zkoušek jaderných zbraní či vyřešení problému mrtvého bodu konference o odzbrojení, abychom dokázali dospět k dohodě zakazující výrobu štěpného materiálu pro vojenské účely.

Obě strany mají velký zájem na posílení transatlantického politického dialogu a spolupráce na rozvojové pomoci. EU a USA jsou největšími dárci na světě, a máme tedy společný zájem na zlepšování úsilí v rozvojové oblasti. Vedeme diskuse a řešíme, jak toho lze dosáhnout. Nadcházející vrcholná schůzka mezi EU a Spojenými státy je skvělou příležitostí prodiskutovat tato i jiná relevantní témata na nejvyšší úrovni. Jsem nesmírně hrdá na to, že se švédskému předsednictví naskytla příležitost stát na tomto summitu v čele EU. Jsme pevně přesvědčeni, že tato vrcholná schůzka podpoří transatlantické vztahy pozitivním a konstruktivním způsobem.

  Brian Crowley (ALDE). – Mnohokrát děkuji, paní ministryně. Jsem velmi rád, že jste tu opět s námi, i když v odlišné roli.

Především k dvěma oblastem, v nichž dle mého názoru můžeme spolupracovat nejvíce: k nešíření zbraní, to zaprvé, a zadruhé pokud jde o finanční krizi.

Má švédské předsednictví – zastupující Radu, samozřejmě – konkrétní myšlenky, které chce představit na vrcholné schůzce USA-EU, jež se uskuteční co nevidět, především pokud jde o rozdíly, existující podle všeho mezi Francií a Británií na jedné straně a zbytkem Evropské unie na straně druhé v souvislosti s finančními nařízeními, která by se použila? Zdá se, že Spojené státy mají možná blíže k ostatním zemím EU než k francouzským a britským představám, jež včera přednesl Gordon Brown.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. − Dnes ráno jsme diskutovali o přípravách na summit G20. Vím, že v médiích se hovořilo o mnoha různých návrzích, avšak musím říci, že EU je mimořádně dobře zkoordinovaná. Vedli jsme diskuse s ministry financí a zítra večer se koná večeře s hlavami států a předsedy vlád, během níž by v souladu se summitem v Pittsburghu měla koordinace dostat konečnou podobu

Evropská unie vystupuje jednotně. Víme, čeho chceme dosáhnout. Máme konkrétní návrh a jemné doladění proběhne ještě zítra. Doopravdy si s tím tedy starosti nedělám a současně mě velmi těší, že jsme za přispění Komise a komisaře Almunia dospěli do tohoto velmi vzácného stavu pevné jednotnosti uvnitř Evropské unie. Hovoří se o našich vlastních prioritách a našich řešeních a budeme se samozřejmě snažit, abychom se s americkou vládou a dalšími partnery na schůzce G20 shodli v co možná nejvíce bodech.

Co se týče nešíření zbraní, jsme velmi rádi, že se opět dostalo na pořad jednání. Po nějakou dobu se toto téma dosti obtížně nastolovalo a nás nyní velmi těší angažovanost prezidenta Obamy v tomto směru. Chce to ale čas. Jsou zde komplikované technické problémy a jejich vyřešení bude nějakou dobu trvat. Intenzivně se orientujeme na proces. Budeme se snažit pokročit vpřed, neřeknu vám však, jak dlouho to bude trvat ani v jakém termínu toho dosáhneme. Je to však na pořadu jednání. Jsme silně odhodláni pohnout se kupředu a věřím, že toto přání s námi sdílejí i naši američtí kolegové.

  Justas Vincas Paleckis (S&D). – Paní úřadující předsedkyně, rád bych se vás zeptal na trojúhelník EU-USA-Rusko. Jak víme, na podnět prezidenta Obamy zahájily USA a Rusko velice významná vyjednávání o jaderném odzbrojování. Jak může podle vás Rada a Evropská unie vstoupit a přispět do těchto jednání, která jsou pro budoucnost lidstva tolik důležitá?

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. − Tou zprávou jsem velmi potěšena. Podle mě je velmi důležitým krokem, že si tyto dvě země sedly k jednomu stolu a diskutují, jak říkáte, o otázkách důležitých pro lidstvo. Nám pak nezbývá než doufat, že se posunou kupředu nějakým konkrétním směrem.

V březnu 2010 se uskuteční celosvětový summit o jaderné bezpečnosti, kterého se samozřejmě zúčastní i EU. V této souvislosti se také jedná o dobrou příležitost zkoordinovat naše názory a zjistit, jak můžeme přispět k tomu, aby tyto diskuse byly co možná nejúspěšnější a nejplodnější.

  Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

Tím končí doba vyhrazená pro otázky.