Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2532(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B7-0043/2009

Rozpravy :

PV 17/09/2009 - 3
CRE 17/09/2009 - 3

Hlasování :

PV 17/09/2009 - 4.8
CRE 17/09/2009 - 4.8

Přijaté texty :

P7_TA(2009)0021

Rozpravy
Čtvrtek, 17. září 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

3. Energetická bezpečnost (Nabucco a Desertec) (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Přesedající. – Dalším bodem programu je prohlášení Komise o energetické bezpečnosti v souvislosti s projekty Nabucco a DESERTEC.

 
  
MPphoto
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Pane předsedající, energie bude zajisté i nadále ve středu zájmů tohoto Parlamentu v následujících pěti letech. Zároveň jsme za uplynulých pět let dosáhli dobrého pokroku při budování silné evropské energetické politiky na základě tří cílů: bezpečnost dodávek, udržitelnost a konkurenceschopnost.

Při dosahování těchto cílů je nesmírně důležitý externí rozměr, a to ze dvou důvodů. Za prvé, závislost na dovozu – v současné době pochází 50 % energetických zdrojů z oblastí mimo Evropskou unii a tato tendence narůstá.

Za druhé, záležitosti týkající se udržitelnosti. Cílů v oblasti změny klimatu nelze kdekoli na světě dosáhnout, pokud výroba energie nebude čistější a její využití efektivnější. Z toho důvodu má dialog mezi dodavateli energií, tranzitními zeměmi a spotřebitelskými zeměmi klíčový význam.

Dva projekty, o nichž se dnes na plenárním zasedání bude hovořit, jsou svým způsobem doplňkové a zároveň dobře zapadají do celkové strategie.

Nejdříve co se týče projektu Nabucco. Včera jsem se vrátil z Baku a stále jsme na dobré cestě k dokončení tohoto projektu.  Letos v červenci jsme dosáhli zásadního zlomu. Čtyři evropské státy podepsaly mezivládní dohodu s Tureckem, což znamená, že již příští rok bychom mohli učinit definitivní rozhodnutí ohledně investic s cílem získat dodávky plynu do roku 2014.

Určili jsme tři zdroje, které jsou připraveny dodávat plyn. Za prvé je to Ázerbájdžán, kde by mělo v nejbližší době dojít ke konečnému rozhodnutí ohledně pole Shah Deniz II, a dále jsou to pole v Turkmenistánu a Iráku, která v současnosti představují největší zdroje dodávek.

V čem spočívají obtíže? Určité potíže jsou vždy spojené s konkrétním způsobem, jímž se v dané energetické oblasti pohybujeme a jímž je organizována řada výrobních zemí. V Evropské unii jsou projekty založené na průmyslu, z čehož vyplývá skutečnost, že jejich nedílnou součástí jsou velmi jasně propočítaná veškerá obchodní rizika. Země, které disponují zdroji, očekávají více rozhodnutí, jimiž se mohou posunout dále. Znamená to například, že se EU rozhodne postavit plynovod, postaví plynovod a začne dodávat plyn. Filozofie jsou však odlišné. Zároveň existuje jednoznačné porozumění, že společnosti v EU jsou připraveny plyn koupit, a k tomu také spějeme.

Domnívám se, že záležitosti související s tranzitními zeměmi jsme více méně vyřešili. Stále čekáme na ratifikaci mezivládní dohody, nepředpokládám však příliš mnoho problémů. Rovněž rozvíjíme koncepci „Caspian Development Corporation“ s cílem usnadnit nákup plynu z regionů se specifickými způsoby prodeje plynu, která by umožnila snížit nebezpečí společnostem, jež nakupují plyn například na hranicích s Turkmenistánem, nebo investují do oblastí, v nichž jsou politická a hospodářská rizika zcela zásadního charakteru.

Jsme na dobré cestě a dle mého názoru se jedná o dobrý příklad spolupráce mezi projekty založenými na průmyslu s politickou podporou ze strany orgánů EU.

Rovněž jsme vložili určité finanční prostředky do jižního koridoru a především do projektu Nabucco. Vydali jsme výzvu k předkládání návrhů. V této fázi nemohu říci, zda byla úspěšná nebo dostatečně dobrá, alespoň jsme však předložili nabídku.

Iniciativa DESERTEC je rovněž založená na průmyslu a v současné době se nachází v počátečním stádiu. Myšlenka využití potenciálu solární energie v Africe a její přepravy do Evropské unie zní velmi zajímavě, k realizaci tohoto projektu však potřebujeme jistá doprovodná opatření.

Za prvé se jedná o rozvoj technologie, jejž podporujeme řadu let. V tomto měsíci bude v Seville slavnostně otevřena rozsáhlá koncentrátorová solární elektrárna. Stejná technologie by mohla být využita v projektu DESERTEC a bez podpory EU bychom dle mého názoru v této technologii nedosáhli takového pokroku.

Za druhé je třeba spolupracovat s partnery, neboť je jasné, že nemůžeme jen tak přijít a zabrat něčí území s tím, že na něj instalujeme solární panely a budeme přepravovat elektřinu do Evropské unie. Mají-li se tyto projekty uskutečnit, musí být ve společném vlastnictví. Z toho důvodu pořádáme v říjnu konferenci ve spolupráci se zeměmi Golfského zálivu a středomořskými státy, jejímž tématem je využití obnovitelných zdrojů. Chceme-li, aby DESERTEC byl úspěšným projektem, je jednoznačně třeba zajistit jeho společné vlastnictví; bez něj nedosáhneme úspěšných výsledků.

V neposlední řadě se musíme zabývat tématem propojení. Je třeba rozlišovat dva druhy propojení. Jeden souvisí s filozofií a s trhy. Určitou dobu již podporujeme integraci trhů v severní Africe. Dosáhli jsme jistého pokroku, ale je nutné tato opatření posílit. Další druh je fyzické propojení s Evropskou unií za pomoci kabelů.

Domnívám se, že DESERTEC bude realizován postupně, krok za krokem. Nebude jedním velkým projektem, domnívám se však, že některé jeho součásti budou v závěru naplňovat naše cíle: čistá energie pro zainteresované země a navíc vývoz do Evropské unie.

Zajistili jsme i obchodní pobídky. Směrnice o obnovitelné energii poskytuje možnost státům EU investovat do třetích zemí a přepravovat elektřinu do Evropské unie, a díky výrobě energie ve třetích zemích bude splněn další cíl.

Na základě toho, co jsem zmínil, je samozřejmě obtížné pro DESERTEC stanovit časový plán. Jedná se o novou iniciativu, která je stále v plenkách, a nemůžeme říci, zda tvoří součást naší strategie bezpečnosti dodávek. Je to slibný krok směrem ke strategii změny klimatu, již je nutné propagovat, nicméně pro bezpečnost dodávek existuje Nabucco, a v této fázi by bylo předčasné spoléhat na DESERTEC.

Chtěl bych uzavřít tím, že nejlepší opatření týkající se bezpečnosti dodávek můžeme učinit v rámci Evropské unie. Tato sněmovna výrazným způsobem podporuje energetickou účinnost. Ta nesouvisí pouze se změnou klimatu. Je i velmi významnou součástí bezpečnosti dodávek. Dovolil bych si říci, že je důležitější než DESERTEC, Nabucco a dokonce i plynovody South Stream a Nord Stream. Skutečně se jedná o nejvýznamnější prvek. S Radou jednáme o třech právních nástrojích a chtěl bych zdůraznit, že v souvislosti s nimi musíme být ctižádostiví a úspěšní.

Co se týče obnovitelné energie, jsem této sněmovně vděčný za podporu plánu obnovy a k tomu, co jsem slyšel o využití větrné energie na moři, mám zcela kladný postoj. Zdá se, že veškeré finanční prostředky určené na podporu větrné energie na moři budou vydány. Nejedná se pouze o peníze EU, neboť jejich celková výše byla 600 milionů, celkový rozpočet projektu je však 4 miliardy EUR, většinu tedy investuje průmysl. Tuto kombinaci považuji za velmi dobrou, neboť obnovitelná energie rovněž poskytuje bezpečnost dodávek.

V neposlední řadě jsem si vědom toho, že zachycování a ukládání uhlíku (CCS) je spornou záležitostí. Zachycování a ukládání uhlíku potřebujeme ze dvou důvodů. Jedním je globální reakce na změnu klimatu, z jiného úhlu pohledu však budeme uhlí a lignit využívat pro bezpečnost našich dodávek. Rovněž jsme dosáhli velmi dobrého pokroku ohledně využití finančních prostředků poskytnutých na plán obnovy, dle mého názoru byl tedy plán obnovy úspěšný. Po ohlášení výsledků zcela jistě musíme – v Komisi, Radě a Parlamentu – přezkoumat, jakým způsobem je třeba směřovat fondy EU, aby sloužily k posílení bezpečnosti dodávek Evropské unie. Bude nutné učinit i řadu dalších kroků, jimiž posílíme bezpečnost dodávek Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Ioannis Kasoulides, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, všichni se shodneme na tom, že chceme hovořit jedním hlasem a uplatňovat společnou zahraniční politiku týkající se bezpečnosti dodávek.

Je uznávanou skutečností, že skladba zdrojů energie a bezpečnost dodávek se v jednotlivých členských státech liší v závislosti na geografických a jiných charakteristických znacích. Diverzifikace je tedy rovněž součástí dodávek.

Diverzifikovaná a propojená síť se může, je-li přiměřeným způsobem přesměrována, jednoho dne stát prvkem, který zabezpečí dodávky energie všem. Souhlasíme s tím, že jižní koridor je nezbytný, a Nabucco je společným evropským projektem.

Je však třeba zodpovědět otázky týkající se nedávné dohody mezi panem Putinem a Tureckem, množství plynu z Ázerbájdžánu v poměru k investicím, nabídky společnosti Gazprom vykoupit veškerý vývoz Ázerbájdžánu, stability dodávek z Iráku a slibu ze strany Ruska, že budou prostřednictvím plynovodu South Stream dodávat dvakrát větší množství.

Nezbytnost dialogu s Ruskem o energetice vychází z pragmatického a nestranného principu bezpečnosti dodávek a bezpečnosti poptávky. Veškeré ostatní geopolitické faktory je třeba ponechat stranou.

Co se týče solidarity, potřebujeme konkrétní plány pro případ nouze, např. uskladnění a technologie LNG. Například Kypr do LNG investuje půl miliardy EUR a s politováním musím dodat, že Unie se na tom podílí pouze 10 miliony EUR.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, děkuji za vaši zprávu. Otázka bezpečnosti dodávek je pro naše občany důležitější než kdy dříve. Zejména v této souvislosti sehraje váš úřad nevídaně významnou úlohu v budoucnosti – a bude důležitý i pro evropskou identitu.

Správně jste uvedl, že diverzifikace je rovněž nezbytná. Zcela souhlasím s panem Kasoulidesem, že spolupráce s Ruskem bude vždy důležitá, neboť Rusko je v oblasti bezpečnosti dodávek významným partnerem. Neměli bychom však být příliš závislí na jedné zemi, ať už jakékoli, ale měli bychom usilovat o diverzifikaci, a Nabucco k tomu vhodně poslouží.

Třetí bod mého projevu se týká solidarity, kterou v EU potřebujeme. Předložil jste řadu návrhů, jak bychom měli posílit solidaritu a postavení EU jako prostředníka v konfliktech, které na nás mají dopad, především mezi Ruskem a Ukrajinou. Zmínil jste se o projektu DESERTEC. Oba projekty považuji za důležité, neboť jejich časové plány se liší.

Rovněž je třeba zvážit – což by byl úkol pro vašeho následníka, ať už to budete vy, nebo někdo jiný – jak můžeme zde v Evropě na jednu stranu souhlasit s řadou rozsáhlých projektů, jako je Nabucco a DESERTEC, a zároveň se zasazovat o decentralizaci elektrické energie a její výroby.

V současné době se rozvíjí řada průmyslových projektů – rovněž založených na průmyslu – které spotřebitelům a dokonce domácnostem umožňují více se podílet na určitém způsobu výroby energie, jež přispívá k bezpečnosti dodávek. Jejich rozsah je široký, od inteligentních měřičů po výrobu energie v jednotlivých domácnostech. V tomto ohledu by přístup Evropy mohl vypadat tak, že řekne „ano, samozřejmě potřebujeme bezpečnost dodávek a rozsáhlé inovativní projekty jako DESERTEC, musíme však rovněž zajistit, aby společnosti, podniky a jednotlivé domácnosti mohly mít větší kontrolu nad energetickým rozpočtem a spotřebou energie, co se týče ceny, hospodárnosti a životního prostředí“.

 
  
MPphoto
 

  Johannes Cornelis van Baalen, jménem skupiny ALDE.(NL) Pane předsedající, jako nově zvolený poslanec této sněmovny jsem poctěn, že mohu poprvé vystoupit na plenárním zasedání. Promluvím rovněž z pozice bývalého člena dolní sněmovny nizozemského parlamentu a místopředsedy nizozemské sekce Liberální internacionály, neboť evropskou, vnitrostátní a mezinárodní politiku považuji za jednu a tutéž. Zejména v oblasti energetiky jsou tyto druhy politiky přímo propojeny.

Pane předsedající, co se týče našeho postavení, postavení Evropy ve světě, v současné době nám hrozí vydírání. Jsme závislí na nestabilních regionech a zemích, kde panují nedemokratické režimy. To je třeba změnit. Z toho důvodu má skupina, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, projekty Nabucco a DESERTEC podporuje, a chtěl bych upozornit na zásadní úlohu, kterou pan Van Aartsen, bývalý politický vůdce mé vnitrostátní strany, v tomto projektu sehrál.

Pane předsedající, chtěl bych se zmínit o dvou záležitostech. Těší mě skutečnost, že Komise připouští významnou úlohu obchodu. Do energetiky nemusí být zapojeny pouze orgány – vnitrostátní vláda, Evropa či mezinárodní instituce. Obchod má rovněž svoji úlohu. Za druhé, pane předsedající, tato sněmovna by neměla připouštět tabu, která se týkají zvažování znovuzačlenění jaderné energie do skladby našich energetických zdrojů. Platí to i pro Evropu a její mezinárodní vztahy. Jaderná energie, jaderná fúze a jaderné štěpení jsou zásadně důležité. S odpadem jsou spojeny závažné problémy, v této oblasti však musíme zajistit dostatečný prostor pro výzkum, rozvoj a výměnu znalostí. Jaderná energie má zásadní význam, neboť pomůže v boji proti skleníkovému efektu. Opakuji, že ani moje skupina k této problematice nezaujala definitivní postoj. I my musíme diskusi na toto téma opět zahájit, nesmíme však jadernou energii v této sněmovně prohlásit za tabu. Chtěl bych se tedy dozvědět, jaký má Komise na tuto problematiku názor.

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Bütikofer, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes hovoříme o politice pro vnější energetickou bezpečnost a jsme si samozřejmě vědomi toho, co zde již zmínil pan Piebalgs – naprosto základním východiskem je skutečnost, že klíčové priority pro energetickou nezávislost leží v rámci Evropské unie. Abych to upřesnil, pokud by bylo možné zavést nízkoenergetické nebo nulové standardy pro naše budovy, ušetřili bychom větší množství zemního plynu, než jsou plynovody Nabucco, South Stream a Nord Stream dohromady schopny dodat. Je důležité stanovit v našem usnesení, že ústřední součástí této politiky musí být nákladově efektivní možnosti obnovitelné energie, strategie energetické účinnosti a zejména energetické úspory. Bude-li to dodrženo, pak se domnívám, že již nebude třeba jakékoli další jaderné energie.

Za druhé, důležitým poselstvím usnesení je skutečnost, že v EU potřebujeme společnou politiku pro vnější energetickou bezpečnost, kterou v současnosti postrádáme. Její součástí by měla být propagace energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů v rámci politiky sousedství a zaujetí společného postoje EU při vyjednáváních s tranzitními zeměmi. Komise by si k tomu měla zajistit dostatečnou kapacitu, jak o to před dvěma lety Parlament žádal v usnesení na toto téma.

Dle našeho názoru má projekt Nabucco vysokou prioritu, neboť by posílil naši energetickou nezávislost, zejména co se týče Ruska, přestože souhlasím s tím, co řekl pan Kasoulides, že v tomto ohledu je stále třeba zodpovědět řadu otázek. Nicméně je škoda, že některé členské státy svojí podporou projektu South Stream, který otevřeně konkuruje projektu Nabucco, podkopávají politiku energetické nezávislosti.

Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance se v oblasti energetické politiky rovněž domnívá, že je důležité mít na paměti lidská práva a v diskusích o energetice dialog o nich nezanedbávat. Rozšíříme-li svou perspektivu na projekt DESERTEC nebo i na arktické oblasti – jak jsme to učinili v našem usnesení – je důležité se při tom držet myšlenky partnerství a vyhýbat se neokolonialismu.

 
  
MPphoto
 

  Geoffrey Van Orden, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, stručně se zmíním o třech bodech.

Za prvé, díky samolibému uspokojení s energetickou politikou se stále více dostáváme do nebezpečného postavení závislosti na Rusku. Je-li to možné, je samozřejmě smysluplné naše reakce koordinovat, avšak jakákoli sjednocená politika EU bude nevyhnutelně překroucena těmi státy, které jsou již zajedno se společností Gazprom a jejími zájmy. A neměli bychom předávat další významnou oblast národních zájmů Evropské komisi, která v jakékoli krizi hledá příležitost k rozšíření svých kompetencí. Nemusím připomínat, že řada z nás bude hlasovat proti odsouhlasení Lisabonské smlouvy nebo dalším snahám o prohloubení politické integrace na základě nejrůznějších energetických zájmů našich zemí.

Za druhé, pro diverzifikaci zdrojů dodávek je nezbytné, abychom se více zasazovali o projekt Nabucco. Úspěch tohoto plynovodu závisí na spolupráci s Tureckem, avšak ve vyjednáváních mezi EU a Tureckem je otevření kapitoly o energetice zablokováno. Co činí Rada a Komise k vyřešení této škodlivé situace?

Za třetí, všiml jsem si, že v usnesení se neobjevuje slovo „jaderná“. Udržitelné a různorodé zdroje energetických dodávek jednoznačně vyžadují větší nasazení v oblasti jaderné energie a v tomto ohledu souhlasím s naším kolegou panem van Baalenem.

 
  
MPphoto
 

  Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, zabezpečení dodávek energie je dnes zcela správně na programu jednání o vnější politice. Chceme-li však vybudovat udržitelnou energetickou politiku, setkáváme se dle mého názoru se zcela jinými potížemi, než je zabezpečení mocenského vlivu a posledních zásob fosilního paliva a důraz na upřednostnění závislosti.

Za prvé, je třeba celosvětově přejít na obnovitelnější zdroje energie, vyšší energetickou účinnost a větší úspory energie. Jinými slovy, nepotřebujeme spory ohledně vnější energetické politiky – a zcela jistě ne, má-li to být jediné, co učiníme – potřebujeme však inteligentní dodávky energie, kterou si může dovolit každý.

Za druhé, bezpečnost energetických dodávek musí být součástí mírové a rozvojové politiky EU. Přístup k energii je životně důležitý pro každého jednotlivce, pro hospodářský rozvoj a pro boj proti chudobě. Projekty typu DESERTEC se tedy nesmí stát prostředkem k využití energetické politiky k pokračování kolonialismu. Co z nich budou mít obyvatelé afrických zemí, v nichž roste populace a s ní i požadavky na energii? Z jakého důvodu doposud nebyli na rovnocenném základě zapojeni do procesů plánování a rozhodování?

Celosvětové dodávky energie jsou rovněž součástí mírových politik a preventivních opatření proti krizím. Takový přístup má nedostatky i co se týče vztahů Evropské unie s oblastmi jižního Kavkazu a střední Asie. Tyto země jsou v pozici dodavatelů energie – například v rámci projektu Nabucco – pro EU stále důležitější, avšak z mého pohledu se nezdá, že by v nich na místní úrovni existovaly koncepce pro předcházení konfliktů a udržitelný rozvoj. Je na čase, aby EU skoncovala s vnější energetickou politikou, která pouze zvyšuje konkurenci v oblasti zásob ropy a plynu nebo rozšiřuje jadernou technologii. V současné době potřebujeme skutečná partnerství v oblasti obnovitelné energie a decentralizovaných dodávek.

 
  
MPphoto
 

  Fiorello Provera, jménem skupiny EFD.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, s jistotou víme, že poptávka po energii bude narůstat a že produkce plynu v Evropě stejnoměrně klesá. Pro členské státy a tím i pro Evropu je zcela nezbytné provádět politiky, které zajistí hojnost a bezpečnost dodávek. Diverzifikace zdrojů a transportních sítí tento požadavek splňuje.

Z tohoto pohledu si různé probíhající projekty, jako je například Nabucco a South Stream, nijak nekonkurují. Díky těmto politikám směřujícím k diverzifikaci se Evropa za několik uplynulých let stala méně závislou na hlavních dodavatelích. Například dodávky plynu z Ruska do Evropy se ze 75 % v roce 1990 snížily na dnešních 45 %. Projekt Nabucco je tedy v pořádku a stejně tak i projekt South Stream.

Dokud Evropa nebude mít sjednocenou společnou energetickou politiku, má Itálie nejen právo, ale i povinnost jakýmkoli možným způsobem zasáhnout v oblastech od energetických úspor po jadernou…

(Předsedající řečníka přerušil).

 
  
MPphoto
 

  Zoltán Balczó (NI).(HU) V Ankaře dne 13. července, v době, kdy byla podepsána dohoda o projektu Nabucco, se pan Barroso vyjádřil, že plynovody jsou vyrobeny z oceli. Nabucco však stmeluje vztahy mezi lidmi, kteří jsou do projektu zapojeni, a vytváří strategické propojení mezi Evropskou unií a Tureckem. Předseda vlády Putin prohlásil, že i když kdokoli do země nainstaluje libovolné množství rezavých železných trubek, bude je také potřebovat něčím naplnit. A právě nejistota ohledně zdrojů je hlavní obavou spojenou s tímto projektem. Jisté je, že investice ve výši 8 miliard EUR bude pro zainteresované výhodným obchodem.

Ve skutečnosti stejné problémy a obavy, které vzbuzuje Ukrajina, tranzitní země pro dodávky z Ruska, mohou nastat i ohledně Turecka. Řada z nás rovněž nesouhlasí s tím, že bychom mezi Tureckem a Evropskou unií měli vytvořit pevný vztah. V čem tedy spočívá projekt DESERTEC? Severní Afrika, otočná zrcadla, solární články, nepřetržitý přenos elektrického proudu a splnění 15 % energetických požadavků. V současné době je to spíše fata morgana než realistický plán. DESERTEC nebude hlavním chodem na jídelním lístku spotřebitelů v Evropské unii. Je mnohem pravděpodobnější, že to bude pouze velmi drahý zákusek. Z toho důvodu navrhuji, abychom se ve větší míře zapojili do výzkumu ohledně zvýšení bezpečnosti jaderné energie, neboť jako jeden z druhů energie je čistá a levná. Myslím to zcela vážně, neboť bezpečnost dodávek energie končí u spotřebitele, nebo spíše u účtu za energii a u toho, zda je spotřebitel schopen jej uhradit.

 
  
MPphoto
 

  Elmar Brok (PPE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, energie je životně důležitá pro celou společnost, pro jednotlivce a pro hospodářství. Pro nás v Evropě je tedy důležité nalézt společná řešení, přestože je jistě správné zachovat skladbu zdrojů energie na vnitrostátní zodpovědnosti. Znamená to, že v rámci našich společných rokování se nemusíme pouštět do hádek ohledně jaderné energie, nízkouhlíkové energetické technologie a dalších druhů energie, ohledně nichž se mé názory liší například od názorů pana Bütikofera.

Musíme však usilovat o společný postoj v oblastech, které se týkají vnějších aspektů zabezpečení dodávek energie. Co se týče vnitřní politiky, zcela souhlasím s komisařem v tom, že záležitosti, jako je například energie z obnovitelných zdrojů a úspory energie, mají větší význam, stejně jako výzkum nových možností.

Chceme-li však snížit svou závislost na externích dodávkách, musíme usilovat o diverzifikaci. Projekty DESERTEC a Nabucco jsou v tomto ohledu důležitými nástroji. Rusko nedávno odstoupilo od smlouvy o Energetické chartě, což nebylo správné rozhodnutí, je tedy rovněž nutné vyjednávat s Ruskem ohledně záležitostí týkajících se dohod o partnerství a spolupráci a o bezpečnosti dodávek energie. Je to pro nás důležitý úkol. Musíme však připustit, že jednáme se zeměmi, které nejsou bezpodmínečně spolehlivé, a že bohužel mezi spolehlivými a nespolehlivými zeměmi nelze rozlišovat.

Musíme tedy sílu dodavatele vyvážit silou spotřebitelů v Evropské unii. Propojenost se týká společných zásob plynu a má zásadní význam pro zaručení toho, že dodávky do jakéhokoli státu nemohou být přerušeny. Budeme-li si navzájem pomáhat, získáme společnou sílu, díky níž nás nikdo nebude moci odpojit. A to je klíčový bod, který si zde musíme ujasnit.

Z tohoto hlediska však jednoznačně vyplývá skutečnost, že budou nezbytné soukromé investice, bez nichž by propojenost byla nemožná. Bylo již učiněno mnoho, chceme-li však dosáhnout nejlepšího možného řešení, musí naše úsilí o zajištění společných zájmů bezpečnosti dodávek být v souladu se zájmy hospodářskými. Neměli bychom mezi nimi vidět rozpor. Domnívám se, že za těchto předpokladů nalezneme vhodné řešení. Znamená to, že je rovněž třeba zvážit záležitosti týkající se právních předpisů o hospodářské soutěži, čímž mám na mysli to, že se nemá jednat o sílu velkých dodavatelů, jako je Gazprom a další společnosti…

(Předsedající řečníka přerušil).

 
  
MPphoto
 

  Teresa Riera Madurell (S&D).(ES) Pane předsedající, chtěla bych zdůraznit včasnost tohoto návrhu usnesení a rovněž ocenit úsilí, které vyvinuly všechny skupiny, aby dosáhly společného návrhu.

Dámy a pánové, chceme-li se vyhnout opakování bezradné situace, v níž se octla řada našich občanů v době, kdy se Rusko rozhodlo přerušit dodávky plynu přes Ukrajinu, je jednoznačně nezbytné na nejvyšší míru zvýšit diverzifikaci zdrojů energie a dopravy plynu. V tomto ohledu je naléhavě nutné postavit nové plynovody, které podobně jako Nabucco a další projekty napomohou ke zvýšení bezpečnosti dodávek ve střední Evropě. Pro zajištění dodávek do všech států Evropské unie je však třeba k tomuto úsilí přidat dodávky z jižní části kontinentu.

S tím vědomím chci spolu s komisařem zdůraznit další rozměr problému. Nedávná krize je dokladem toho, že EU nemá nedostatek zásob plynu, ale chybí jí přepravní kapacita. Z toho důvodu je důležité zaměřit naše úsilí na zlepšení propojení v rámci EU. Dámy a pánové, věřte tomu, že v této situaci je velký prostor pro zlepšení.

Doložím to jedním příkladem z mé země. Jak je vám známo, Španělsko by se pro Evropu mohlo stát významnou tranzitní cestou díky jeho propojení s Alžírskem prostřednictvím plynovodu Medgaz, jehož výstavba je již v pokročilém stádiu, a jeho šesti továrnám na výrobu zkapalněného zemního plynu, jejichž kapacitu je v případě nouze možné zdvojnásobit. Nebudou-li však zdokonaleny možnosti propojení přes Pyreneje, nemůže Španělsko nabídnout žádnou pomoc.

Na závěr bychom si měli být vědomi toho, že výstavba infrastruktur je pouze jednou součástí, jakkoli důležitou, politiky EU v oblasti bezpečnosti dodávek. Zabezpečení dodávek závisí i na úsporách energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. Z tohoto hlediska považujeme svou spolupráci se zeměmi severní Afriky v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie za klíčovou. S tím souvisí má výzva k tomu, abychom posílili dodávky z jižní Evropy.

Z toho důvodu, pane komisaři, představuje Středomořský solární program vedený Unií pro Středomoří atraktivní nabídku, kterou my jako poslanci tohoto Parlamentu chceme podpořit.

 
  
MPphoto
 

  Graham Watson (ALDE). – Pane předsedající, tato oblast přináší tři zásadní výzvy – bezpečnost dodávek energie, neschopnost našeho vnitřního trhu s energií a závazek k boji proti změně klimatu. Projekty DESERTEC a Nabucco jsou ústředními vodítky k jejich vyřešení.

Pokud se nám podaří rozvinout zdroje vysokého napětí solární termální energie v severní Africe, získá Unie pro Středomoří smysl a my budeme moci přispět k zaopatřování vody v zemích na jižním pobřeží Středozemního moře a rozvíjet technologii výroby elektrické energie, pro niž existuje rozsáhlý světový trh. Podaří-li se nám přesvědčit členské státy o tom, že z politického hlediska je nezbytné usilovat o větší energetickou nezávislost, a můžeme-li zároveň zabránit tomu, aby ji Berlín a Paříž při každé příležitosti podkopávaly, pak nám může projekt Nabucco napomoci k diverzifikaci našich dodávek ropy a plynu.

Návrh usnesení, který máme před sebou, jen velmi málo vypovídá o tom, co je třeba zde v Evropské unii učinit. Musíme vyvinout výrobu obnovitelné energie – solární termální a další. Musíme vybudovat přepravní kapacitu pro vysoké napětí stejnosměrného elektrického proudu prostřednictvím inteligentní sítě – což představuje investici ve výši zhruba 50 miliard EUR, ale zároveň i příležitost k vytvoření řady pracovních míst – dále skladovací zařízení pro ropu a plyn a především politiku pro skladování, jíž zmírníme naši riskantní závislost na Rusku.

Naše dodávky energie budou nadále spoléhat na ropu a jadernou energii, avšak s blížící se konferencí OSN o změně klimatu je hlavním tématem přechod na obnovitelné zdroje. Větrná energie by v příštích dvaceti letech mohla uspokojit veškerou novou poptávku po elektrické energii v Číně a nahradit 23 % její těžby uhlí. Z pouště lze za šest hodin získat více sluneční energie, než lidstvo spotřebuje za rok. Pane komisaři, uvedl jste, že toto není součástí naší strategie zabezpečení dodávek energie. Já tvrdím, že by jí měla a musí být.

 
  
MPphoto
 

  Franziska Katharina Brantner (Verts/ALE). – Pane předsedající, bezpečnost dodávek energie je pro řadu z nás otázkou energetické nezávislosti, jak zde již mnohokrát zaznělo, a jak správně uvedl pan Piebalgs, nejefektivnější strategií je účinnost, úspory a obnovitelné zdroje.

My ve skupině Zelených máme realistický náhled na věc a jsme si vědomi toho, že ze střednědobého hlediska budeme potřebovat dodávky plynu. Z toho důvodu jsme pro diverzifikaci a projekt Nabucco považujeme za prioritní projekt Evropské unie.

Chtěla bych však objasnit, z jakého důvodu zastáváme názor, že jaderná energie je strategií vedoucí k závislosti a zcela jistě ne k energetické nezávislosti. Uran se konec konců dováží, a to nejen ze zemí, které máme v oblibě. Hovoříme-li o bezpečnosti, je třeba zmínit i bezpečnostní dopad jaderné energie, konkrétně šíření jaderných zbraní, což je problém, s nímž se zjevně potýkáme v dalších velmi důležitých bezpečnostních oblastech. Tuto skutečnost nelze přehlížet a nemůžeme tvrdit, že jaderná energie je zcela oddělena od otázky šíření jaderných zbraní.

Naše skupina je mimoto přesvědčena o tom, že veškeré projekty se musí zabývat záležitostmi spojenými s transparentností a korupcí a nesmějí stát v cestě upřímnému a nekompromisnímu dialogu o lidských právech se zúčastněnými zeměmi, ani holistickému a politickému přístupu k těmto zemím.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PÁL SCHMITT
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Konrad Szymański (ECR). (PL) Ve chvíli, kdy byly podepsány dohody ohledně výstavby plynovodů Nabucco a South Stream, začal velký závod. Čas ukáže, zda Nabucco sehraje roli v zahraniční a bezpečnostní politice Evropské unie. Z toho důvodu mě v této záležitosti udivuje politika Evropské komise vůči Rusku.

Domnívá-li se Komise, že projekt South Stream nesoupeří s projektem Nabucco, pak se zásadně mýlí. Komise jedná chybně, nereaguje-li na další pronikání společnosti Gazprom na evropský trh s energií. Komise dále zcela nesprávně mlčky souhlasí s realizací projektů společnosti Gazprom v Černém a Baltském moři.

Projekt Nabucco uspěje pouze za předpokladu, že získá dlouhodobé politické záruky. Z toho důvodu potřebujeme aktivní politiky ve střední Asii, v černomořské oblasti. Propojení mezi těmito zeměmi a Evropou v odvětví energetiky posílí jejich suverenitu, zlepší evropskou bezpečnost a případně i otevře dveře k reformám, které očekáváme.

Představuje-li Afghánistán zkoušku pro NATO, pak je bezpečnost dodávek prověrkou vytrvalosti a zralosti Evropské unie. Úspěch těchto plánů závisí pouze na naší politické vůli. Pozměnění smluv je méně důležitou záležitostí.

 
  
MPphoto
 

  Jacky Hénin (GUE/NGL).(FR) Pane předsedající, nezávislost dodávek energie pro náš region a bezpečnost energetických zařízení a spotřebitelů nesmí doprovázet popírání zájmů občanů v zemích, které produkují plyn nebo jej přepravují, neboť bychom tím mohli vyvolat konflikt. Konkurence mezi projekty plynovodů není pouze zdrojem potíží, ale zasahuje i do napětí ve východní Evropě, na Kavkaze a ve střední Asii. Dostaneme-li plyn a další zdroje energie z vážných problémů způsobených spekulativními trhy tím, že nastolíme celní dohody, které respektují zájmy vyrábějících a přepravních zemí a zároveň poskytují bezpečnost evropským spotřebitelům, pak bude možné zaručit bezpečnost všem.

Mohl by to být úkol pro Evropskou energetickou agenturu, na kterou by dohlížel Parlament a Rada, jejichž jedinou politikou by byla spolupráce a podpora zájmů veřejnosti. Proč se tedy nemůžeme zbavit pocitu, že v tomto případě převažují obchodní zájmy nad zájmy evropských občanů?

Chtěl bych rovněž oficiálně varovat Komisi, aby se vyhnula tomu, že zneužije projekt Nabucco jako trojského koně, jímž dosáhne přístupu Turecka k EU nátlakem. Dodržování sekularizmu, práv žen a práv kurdského lidu a uznání genocidy v Arménii musí nadále představovat kritéria, na jejichž základě bude rozhodnuto ohledně potenciálního přistoupení Turecka.

 
  
MPphoto
 

  Niki Tzavela (EFD). - (EL) Pane předsedající, pane komisaři, jste znám jako pragmatik a realista, při vší úctě však musím říci, že projekt plynovodu Nabucco nepovažuji za definitivní nebo jasně daný. Prozkoumali jsme kapacitu tohoto plynovodu a došli k závěru, že má-li být životaschopný a výkonný, bude potřebovat 31 miliard metrů krychlových plynu za rok.

Právě jste se vrátil z Ázerbájdžánu a domníváte se, že je dodavatelskou zemí. Ázerbájdžán slibuje plyn všem. Kde jej získá, je otázka, která nadále znervózňuje státy, jež se podílejí na plynovodu Nabucco. Baku stále slibuje „dám vám všechen plyn“, jeho postavení však nestačí ani na to, aby zaručil jeho bezpečnou přepravu. Co se týče Íránu, o němž jste se, pane komisaři, zmínil, ten bude ještě dlouho s Evropskou unií udržovat bouřlivé a dost možná i velmi napjaté vztahy, než se stane dodavatelskou zemí plynu.

Z mezinárodního trhu s energií vyplývá, že za Azery stojí Rusko a že bychom se jim měli postavit tváří v tvář. Má otázka zní – můžete zajistit dodavatele před tím, než vynaložíte finanční prostředky?

 
  
MPphoto
 

  Martin Ehrenhauser (NI).(DE) Pane předsedající, Nabucco byla první opera Giuseppe Verdiho, která slavila obrovský úspěch. Energetický projekt, který v současnosti nese toto jméno, je ve světle projektu South Stream, nového italsko-ruského remixu, nyní v ohrožení. Vezmeme-li v potaz skutečnost, že zdánlivý člen strany Zelených Joschka Fischer podepsal lobbyistickou smlouvu se šesticifernou  částkou, celá skladba pak namísto symfonie udržitelnosti a hospodárnosti připomíná bezúčelný popový hit zaměřený na omezený výřez trhu.

Za několik málo let bude elektřina získávaná ze solární energie podstatně levnější. Celková investice by mohla být využita na výrobu 8000 megawattů větrné energie. Zůstanou-li plynová pole v Iráku a Íránu pro Evropu nedostupná, čeká nás pravděpodobně stejný osud, který potkal samotného Verdiho – ten po dokončení svého projektu Nabucco rovněž ještě řadu let nemohl nalézt klid.

 
  
MPphoto
 

  Pilar del Castillo Vera (PPE).(ES) Pane předsedající, pane komisaři, děkuji za jasné vysvětlení stávající situace v projektu Nabucco, jeho potenciálu a životaschopnosti – z vašich slov usuzuji, že jste hovořil z krátkodobého hlediska – a za informace ohledně projektu DESERTEC.

Nelze pochybovat o tom, že slunce představuje mimořádný zdroj energie. Za uplynulých dvacet let jsme v oblasti přeměny této energie na energii, kterou mohou využívat lidé, svědky zásadního pokroku. Nelze však pochybovat ani o tom, že před sebou ještě máme dlouhou cestu, než budeme schopni v plné míře technologicky zajistit potenciál a životaschopnost tohoto zdroje, především v projektech, které jsou předmětem dnešní rozpravy, jako je například DESERTEC. Tento projekt je velmi vítán, a je tudíž nezbytné jej podporovat a postupovat dále, abychom nalezli řešení technologických problémů.

Dovolte mi však upozornit na skutečnost, že při rozhovorech o energetické účinnosti a zejména o bezpečnosti dodávek a z ní vyplývající diverzifikaci zdrojů energie do jisté míry jeden zdroj energie opomíjíme. Samozřejmě mám na mysli jadernou energii. Tento zdroj energie je systematicky diskriminován, neboť není v souladu s tím, co se děje v řadě států EU, ani s celosvětovými trendy či současnými energetickými potřebami lidstva.

Tuto situaci je třeba zvrátit. Musíme zaujmout postoje, kdy budeme zvažovat veškeré zdroje energie s ohledem na to, jakou mohou sehrát roli. Zde v Parlamentu se nemůžeme k realitě obrátit zády.

 
  
MPphoto
 

  Kristian Vigenin (S&D). - (BG) Pane komisaři, dámy a pánové, ne náhodou je energetická politika a bezpečnost energetických dodávek poměrně častým tématem rozprav této sněmovny, především poté, co na začátku tohoto roku bylo několik členských států Evropské unie prakticky ponecháno bez dodávek plynu. Byl to pravděpodobně kritický bod ve vztazích mezi Evropskou komisí a členskými státy v této oblasti.

Nyní tolik nehovoříme o technických otázkách a podrobnostech rozvíjení energetické politiky v Evropské unii, ale spíše o externích stránkách bezpečnosti dodávek energie a o vývoji této oblasti vzhledem k Evropské unii, neboť celá záležitost má konec konců dvě strany mince. Je to důležitá otázka, neboť se dotýká všech občanů.

To musíme mít jednoznačně na paměti při rozpravách o projektu Nabucco, který spolu s projektem DESERTEC představuje jednu z nejvyšších priorit v této oblasti. Rovněž si musíme být velmi dobře vědomi toho, že v Evropské unii jsou státy, které nejsou závislé na jednom dodavateli, ale na jedné dodavatelské cestě.

Nemohu tedy přijmout tvrzení, že projekt Nabucco bude ohrožovat projekty jako je South Stream a do jisté míry Nord Stream, jejichž cílem je dodávat plyn z Ruska přímo do některého členského státu Evropské unie a tím zajistit nezávislost Evropské unie na dodávkách přes země, které jsou z politického a hospodářského hlediska nestabilní.

V tomto ohledu se Evropská komise nemýlí, pokud prohlašuje, že mezi nimi žádná konkurence neexistuje a že musíme usilovat o integraci těchto samostatných projektů do jednotné společné strategie, mezi nimiž je Nabucco, což bych chtěl zdůraznit, jednoznačně hlavní prioritou.

Očekáváme, že Komise přijde s vlastními návrhy na rozšíření zásob plynu v Evropské unii, což je velmi důležité, a na rozvoj systému propojení mezi členskými státy s vyšší kapacitou, což je stejně tak důležité pro zaručení bezpečnosti jak občanům, tak pro obchod v Evropské unii.

Samozřejmě bychom neměli podceňovat otázku energetické účinnosti, která představuje další významný aspekt politiky vedoucí k zajištění bezpečnosti dodávek energie v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 

  Fiona Hall (ALDE). – Pane předsedající, chtěla bych panu komisaři poděkovat, neboť této sněmovně připomenul, že součástí zabezpečení dodávek energie je i strana poptávky. Díky rozhodnutí stáhnout tradiční vláknové žárovky z evropského trhu bude ušetřeno stejné množství energie, jako se vyrobí ve Finsku za jeden rok.

Tento podzim usilujeme o dohodu s Radou v záležitosti balíčku opatření pro energetickou účinnost. Čtyřicet procent energie, kterou využíváme, spotřebují budovy, pro budoucnost bezpečnosti dodávek tedy velmi záleží na tom, abychom stanovili vysoké standardy pro účinnost nových i existujících budov. Doufám, že členské státy v Radě podpoří návrhy Parlamentu, jejichž cílem je zastavit plýtvání energií, již nyní využíváme na vytápění, chlazení a osvětlení. Ministři by je měli podpořit alespoň ve vlastním zájmu, neboť tyto návrhy jim zásadním způsobem ulehčí práci a zodpovědnost za to, aby světla zůstala rozsvícena a tok plynu nepřerušen.

 
  
MPphoto
 

  Indrek Tarand (Verts/ALE). – Pane předsedající, ohledně projektu Nabucco máme tři zásadní obavy. Projekt se vyvíjí příliš pomalu a nevýrazně a dále nesouhlasíme s postojem Komise, na nějž před týdnem znovu upozornil pan Landaburu, který prohlásil, že co se týče projektů South Stream a Nabucco, Komise nestraní ani jednomu z nich. Komise by měla dávat přednost projektu Nabucco.

Za druhé, přáli bychom si, aby Komise aktivněji zasahovala proti vládám států, které se znovu a znovu pokouší získat konkurenční výhody a prospěch na úkor ostatních členských států. Tyto státy zde nebudu jmenovat, uvedu pouze, že jeden z nich má hlavní město s názvem Řím.

Nebudeme-li s projektem Nabucco postupovat rychle, zakusíme obdobně nepříjemnou situaci, jako nastala v Maďarsku, kde energetická firma Surgutneftegas obdržela kritické množství akcií maďarské společnosti MOL. Podobná situace vládne i v rakouském Baumgartenu.

Pane komisaři, jinak vám přejeme mnoho štěstí při vytváření společné energetické politiky, která v EU stále chybí.

 
  
MPphoto
 

  Sajjad Karim (ECR). – Pane předsedající, budoucnost Evropy závisí na zabezpečení energie. Dohoda o projektu Nabucco a iniciativa DESERTEC dokládají, že Turecko je podstatnou vstupní branou, a v tomto ohledu souhlasím se slovy pana Van Ordena. V současné době je nezbytné budovat větší důvěru a hlubší vztahy se zeměmi, které se stanou našimi partnery v oblasti energetiky, včetně zemí na Středním východě a v severní Africe. V souvislosti s nimi narážíme na přidružený rozvojový aspekt. Co se týče projektu DESERTEC, velkovýroba elektřiny ze solární energie je jedinečnou příležitostí k vytváření příjmu, který musí být využíván i ku prospěchu vlastního lidu. Tuto příležitost nesmíme promarnit.

Některé státy, včetně mé země, bohužel nevyužily nedávnou minulost k přípravě soudržné energetické strategie. Severozápadní Anglie, můj volební obvod, byl určen jako prioritní oblast, v níž lze využít větrnou energii, a přesto v cestě stojí zákony Spojeného království v oblasti plánování. Budoucí zdroje energie je třeba hledat mimo EU, její členské státy však musí co nejlépe využít zdroje a potenciál, který mají k dispozici.

 
  
MPphoto
 

  Marisa Matias (GUE/NGL).(PT) Pane předsedající, pozorně jsem naslouchala a chtěla bych se zmínit o třech bodech. Za prvé: hovoříme-li o bezpečnosti dodávek energie a energii, co máme ve skutečnosti na mysli? Jsou to lidé – ti, jimž musíme zajistit rovnoměrný přístup k energii a zaručit bezpečnost dodávek, aby v zimě nezůstali bez elektřiny; jsou to nakonec mocenské vztahy mezi mocnostmi; nebo ještě hůře, využíváme bezpečnost dodávek energie a projekty jako Nabucco a DESERTEC coby výmluvy k vysílání signálů jiným regionům nebo zemím světa? Posíláme-li jejich prostřednictvím signály, jakou k tomu máme morální autoritu?

Druhým bodem, o němž se chci zmínit, je skutečnost, že kdykoli se vyslovujeme proti netransparentním transakcím ze strany zahraničních subjektů na evropském trhu, žádáme Komisi, aby neprodleně zasáhla. Ráda bych věděla, jak by se tento přístup projevil ve vztahu k netransparentním transakcím ze strany samotných Evropanů na evropském trhu. Na závěr, pane předsedající, bych chtěla zmínit třetí bod. Mám pocit, že jsme všichni promarnili zásadní příležitost k tomu, abychom vytvořili střednědobou a dlouhodobou politiku. Dali jsme přednost politice krátkodobé a opět jsme pouze posílili zájmy vnitřního trhu a velkých průmyslových společností.

 
  
MPphoto
 

  Herbert Reul (PPE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, není předčasné uznat bezpečnost dodávek za klíčovou součást energetické politiky. Bohužel se nejedná o jednoduchou záležitost, jak se někdy může v politických debatách zdát. Dnes jsou předmětem naší rozpravy dva projekty: Nabucco, zcela konkrétní projekt, na němž již pracujeme, a DESERTEC, zajímavý projekt, myšlenka nebo vize, o níž ještě nelze soudit zda, na kterém místě a jakým způsobem bude možné ji uskutečnit.

Musíme se zabývat konkrétními záležitostmi a na těch pracovat. Musíme rovněž podporovat vizionářské projekty, je však třeba mít se na pozoru před přesvědčením, že jakýkoli specifický problém má pouze jedno řešení nebo pouze jednu strategii řešení. Názor, k němuž zde došla řada mých kolegů, je tedy zcela správný – neexistuje jediná odpověď, tyto problémy mají řadu různých řešení.

K tomu patří například skutečnost, že nesmíme dovolit, aby nás intenzivní diskuse ohledně problému CO2 přivedla k vyšší závislosti na plynu, která přináší další problémy, neboť potřebujeme nové plynovody. Musíme se vyjádřit pro politiku v uhelné oblasti a z toho důvodu potřebujeme novou technologii pro elektrárny. Musíme se vyjádřit pro zachycování a ukládání uhlíku, pro jadernou energii, pro obnovitelné zdroje energie a pro úspory energie. Nejedná se o to, kterou z nich vybereme, ale o to, že budeme všechny provádět společně. Cokoli jiného by dle mého názoru bylo nemorální a nezodpovědné, a neprokázali bychom si tím žádnou laskavost.

Týká se to i otázky zdroje dodávek a transportních cest. I zde neexistuje jediná odpověď. Pokud se někdo domnívá, že se může jednoduše spolehnout na debatu ohledně plynovodů, pak se samozřejmě mýlí, neboť chceme-li usilovat o menší nezávislost, musíme udržovat různorodost otevřených možností, včetně LNG, a začít s nimi pracovat. Otázkou – velmi důležitou – zůstává, jak zajistíme, že na provedení požadovaných projektů bude zpřístupněn nezbytný kapitál. K čemu jsou úžasné plány, není-li nikdo ochoten do nich investovat?

Způsob, jímž provádíme naši energetickou politiku a jímž jednáme s těmi, kteří se chystají do projektů investovat, je tedy velmi důležitý. Je třeba podporovat společnosti. Nesmíme se domnívat, že si můžeme všechno vynutit a předpovědět každý detail. Předchozí zimu byla řada řešení úspěšných, aniž by byla přijata nějaká politická rozhodnutí, neboť na různých místech moudře spolupracovali chytří lidé a Komise přispěla zajištěním mediace.

 
  
MPphoto
 

  Marita Ulvskog (S&D). - (SV) Pane předsedající, je samozřejmě nepřijatelné, aby lidé v Evropě zůstali uprostřed zimy bez elektřiny nebo aby ztráceli zaměstnání, protože průmysl, v němž pracují, není schopen platit vysoké ceny za elektřinu, a tudíž je nucen propouštět nebo dokonce zastavit provoz. Pro nás je tedy mimořádně důležité moudře rozhodovat, abychom zajistili dodávky energie.

Zároveň je však nutné ujasnit nezbytné nároky na rozsáhlé projekty v infrastruktuře, co se týče dopadu na životní prostředí i na nezávislost států. Členské státy nesmí být vystaveny situaci, kdy jim hrozí, že zůstanou na milost a nemilost jiného státu. Před povolením k zahájení rozsáhlých projektů musí spolehlivé a nezávislé subjekty provést analýzu dopadu na životní prostředí.

Platí to samozřejmě pro všechny určené rozsáhlé projekty, já bych se však chtěla zmínit konkrétně o oblasti Baltského moře, což je velké a choulostivé vnitrozemské moře. Potřebujeme analýzy a rozhodnutí, která zaručí, že se z Baltského moře nestane mrtvé moře z toho důvodu, že Evropský parlament neměl dostatečně dlouhodobý výhled a při rozhodování nebyl dost náročný. Dlužíme to našim dětem a vnukům.

 
  
MPphoto
 

  Adina-Ioana Vălean (ALDE). – Pane předsedající, všichni chtějí bezpečnost dodávek energie, proč ji tedy nemáme? Možná proto, že existuje 27 různých vysvětlení toho, co bezpečnost dodávek znamená.

Já osobně ji považuji kromě jiného za diverzifikaci zdrojů a zrušení naší závislosti na dodávkách plynu z Ruska. Důkazy pro tento přístup nemusíme hledat daleko, stačí se podívat na některé členské státy, které jsou na propojení plynovodem od Ruska příliš vzdáleny a nepotýkají se problémy, které ze závislosti vyplývají.

Domnívám se, že bychom se měli soustředit na LNG, rozvíjet technologie, budovat terminály LNG a dovážet plyn z celého světa. Měli bychom rovněž přispět k tomu, aby byl vytvořen světový trh s technologií LNG podobný tomu, který existuje pro ropu a další suroviny.

Co se týče plynovodu Nabucco, dle mého názoru je třeba jej rychle přepracovat, aby počítal s různými zdroji plynu, a přezkoumat kratší trasu, která by mohla vést přes Gruzii, Ukrajinu a pod Černým mořem do Rumunska. Stačí se podívat na mapu.

Členské státy mají různé výklady pro bezpečnost dodávek a sledují různé zájmy, což je doloženo i skutečností, že některé státy, které jsou zapojeny do projektu Nabucco, se rovněž přidaly k projektu South Stream, čímž snížily důvěryhodnost projektu Nabucco i šance na vytvoření evropské energetické politiky. South Stream představuje nárůst závislosti na plynu z Ruska.

 
  
MPphoto
 

  Paweł Robert Kowal (ECR). - (PL) Při slovech mých kolegů jsem se zamýšlel nad tím, zda jsou občané Evropské unie odsouzeni k tomu, že budou našim slovům jen naslouchat. Tuto skutečnost jsme si mohli ověřit v lednu tohoto roku v průběhu energetické krize. Konec konců přijímáme usnesení, neboť všichni cítíme, že Unie otázku bezpečnosti dodávek nezvládá. Rovněž jsme, pane komisaři, zaznamenali, že mezi členskými státy EU je menší zájem o projekt Nabucco, přestože tomu tak není u ostatních projektů v oblasti energetiky. Na severu vznikl projekt Nord Stream, který představuje velmi vážný tah proti společné zahraniční politice. Na jihu máme projekt South Stream. I do těchto projektů se členské státy ochotně zapojují. Avšak jakmile přijde řeč na Nabucco, dočkáme se pouze slibů, nicméně finanční prostředky i politická podpora schází.

Zatímco my na toto téma debatujeme ve Štrasburku, na pobřeží Baltského moře již dorazily míchače betonových směsí, aby započaly práce na projektu Nord Stream. Rád bych věděl, zda mohu ty, kteří podporují Lisabonskou smlouvu, vzít za slovo ohledně toho, že po ratifikaci Smlouvy přestanou podporovat projekty Nord Stream a South Stream. Nabucco se může prokázat jako úspěšný krok k zajištění bezpečnosti dodávek energie. Budeme-li nadále pouze vydávat prohlášení, docílíme toho, že až budeme v průběhu budoucích energetických krizí rozesílat pamflety s našimi usneseními, občané EU je spálí.

 
  
MPphoto
 

  Gabriele Albertini (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, souhlasím s komisařem Piebalgsem. Jeho slova potvrzují skutečnost, že projekt South Stream není konkurence projektu Nabucco, ale další přínos pro diverzifikaci zdrojů dodávek energie do Evropy. Bezpečnost dodávek energie do Evropy vyplývá z různorodosti zdrojů, tras a dodavatelských zemí.

Při nulovém růstu je budoucí poptávka po plynu odhadována na dalších 100–150 miliard m3 v roce 2020. Na základě těchto předpokladů je rozvoj různých možností nezbytností a projekt South Stream nepředstavuje alternativu k projektu Nabucco, ale ve skutečnosti jej doplňuje. Komise považuje jižní koridor za sérii projektů, mezi něž patří Nabucco, South Stream a TGI (propojení Turecka, Řecka a Itálie). Rozpravy směřující proti Rusku jsou tedy v rozporu s tím, čeho budeme svědky v několika následujících letech.

Evropský parlament musí vyzývat k pragmatismu a především k soudržnosti s rozhodnutími, jež Evropská unie již učinila: s evropským plánem hospodářské obnovy, s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, a s druhou strategií zabezpečení dodávek.

Diverzifikace zdrojů, tras a dodavatelských zemí je skutečným pilířem politiky pro zabezpečení dodávek energie a je třeba, bez ohledu na politické a hospodářské zájmy různých zemí, které se na projektech přímo podílí, provést realistickou analýzu problému South Stream–Nabucco, vyvarovat se ideologického hlediska a zachovat jasný pohled na to, co je třeba učinit.

 
  
MPphoto
 

  Anni Podimata (S&D). - (EL) Pane předsedající, pane komisaři, máme-li k problému bezpečnosti našich energetických dodávek přistupovat spolehlivým a udržitelným způsobem, potřebujeme globální strategii, která splní nezbytnost nalézt různé zdroje energie a přijmout společná pravidla pro tranzitní země, neboť naše závislost na jediném zdroji energie je stejně špatná jako závislost na jediné tranzitní zemi.

Z toho důvodu potřebujeme rovnováhu, jíž nebude dosaženo zaujetím přístupu podobného studené válce k Rusku, na němž budeme beztak energeticky závislí, nebo podporováním jediné alternativy plynovodu, konkrétně projektu Nabucco, v době, kdy je kapacita jeho dodávek nejistá a stejně tak i politické a hospodářské podmínky v zemích u Kaspického moře a na Kavkaze.

Co se týče projektu DESERTEC, souhlasím s řadou námitek, které tu již zazněly, a přidávám ještě jednu: strategickým cílem Evropské unie musí být postupné vymaňování se ze závislosti na dovozu energie, nejde nám o nahrazení dováženého zemního plynu dováženou elektřinou z obnovitelných zdrojů.

Chceme-li být z dlouhodobého hlediska skutečně soběstační a nezávislí, potřebujeme podporovat energetickou účinnost a nejlepším možným způsobem využívat vnitrostátní obnovitelné zdroje energie.

 
  
MPphoto
 

  Toine Manders (ALDE).(NL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych vám poblahopřát k tomu, jak integrovaný přístup jste k tomuto usnesení zaujali. Diverzifikace je velmi důležitá a já bych chtěl rovněž vyjádřit souhlas s tím, co zde uvedl kolega van Balen, zejména, že se musíme zabývat všemi druhy energie, včetně jaderné. Přesto – a to jsem se naučil na základní škole – zdrojem veškeré energie je slunce, a dle mého názoru bychom se na něj měli v budoucnosti zaměřit.

Hovoříme-li o diverzifikaci, pak musíme mít na mysli nejen různé druhy energie, ale i různé dodavatele. Řada z vás zmiňovala Rusko. Rusko bylo doposud naším dodavatelem, pokud jsme o to požádali, avšak v budoucnosti bude důležité mít dodavatelů více. Za další, jak můžeme zajistit bezpečnost dodávek energie? Můžeme ji zaručit pouze za předpokladu, že budeme dostávat dodávky energie prostřednictvím sítí, a dle mého názoru bude v nadcházejících letech vaším nejdůležitějším úkolem – a již jste řadu překážek vyjednali, Nabucco, DESERTEC – vybudovat integrovanou síť, v níž zapojené země, všechny členské státy EU, potáhnou za jeden provaz a budou chtít provádět energetickou politiku integrovaným způsobem. Můžete žádat finanční instituce nebo soukromé investory o finanční prostředky, domnívám se však, že je třeba neprodleně začít pracovat na integrované síti, určitém druhu přenosové sítě (supergrid), indukční smyčky pro Evropu, která bude schopna dosáhnout ke každému koncovému uživateli.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Audy (PPE).(FR) Pane předsedající, energetika je oblastí, v níž Evropská unie nemá pravomoci. Pane Piebalgsi, blahopřeji vám k tomu, co děláte.

Energie a přístup k ní přispívá ke konfliktům – vojenským, politickým nebo hospodářským. Kvůli plynu povedeme válku. Nebudeme si vědomi toho, zda je plyn její příčinou nebo následkem, nastane však válka kvůli plynu.

Čísla jsou nám známa: v kavkazských zemích jsou zásoby na dvě století; v Rusku na jedno století; v severní Africe na polovinu století; v baltském regionu na polovinu století; a v Evropě máme zásoby přibližně na dvacet let. Musíme se tedy připravit na dovoz plynu.

Ano, pane komisaři, Nabucco je rozumný projekt a musíme jej podporovat, zároveň však musíme poskytnout finanční a politickou podporu veškerým různým zdrojům dodávek energie, ať se jedná o Nord Stream či South Stream, z jihu či ze severu.

Rovněž se musíme spoléhat na naše průmyslové společnosti, které jsou schopné, regulérní a řídí se etickým kodexem, nebuďme však naivní. Pane komisaři, vyzývám vás, abyste ihned prostudoval návrhy určitých členských států, které by chtěly vytvořit funkční evropský nástroj pro přijímání opatření na trhu s plynem, tedy evropský centrální úřad pro nákup plynu, který v podstatě již zavádíte na Kavkazu v rámci koncepce pro nákup zemního plynu ve velkém („Caspian Development Corporation“).

Co se týče projektu DESERTEC, přijměte má blahopřání. Čísla jsou nám známa: 1 km2 pouště vydá stejné množství jako 1,5 milionů barelů nafty. Je to výborný projekt pro evropsko-středomořskou oblast. Jsme si vědomi toho, že 0,3 % pouští na celé planetě by mohla celý svět zásobovat energií.

Víme, že problémy s energií překonáme lidskou vynalézavostí a vědou, zároveň však etickým a morálním způsobem.

Pane komisaři, odvádíte velmi dobrou práci, neboť máme Evropu, která přináší výsledky, chrání a jedná. Skvělá práce a prosím, pokračujte v ní – podporu Evropského parlamentu máte zaručenou.

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D). - (LT) Plynovod Nabucco by Evropě dodal pocit moci a bezpečí. Všechny země v oblasti Kaspického moře však nejsou na cestě k demokracii a nelze jim důvěřovat. Mnoho závisí na vztazích s Tureckem. Tato země prozatím nemá vyhlídky na otevření dveří k členství v EU, přesto ji nesmíme odstrkávat a vyvolávat v ní protievropské pocity. Projekt DESERTEC je významný vzhledem k tomu, že směřuje do budoucnosti. Hovoříme-li o bezpečnosti dodávek, věnujeme příliš málo pozornosti obnovitelným zdrojům energie a především energetické účinnosti. Těší mě, že právě tuto skutečnost pan komisař dnes zdůraznil. Na úrovni EU by měly být vytvořeny finanční a hospodářské mechanismy, které budou povzbuzovat členské státy EU a jednotlivé společnosti k úsporám energie a k přechodu na novější a čistší technologie, což by byl opravdový přínos pro bezpečnost dodávek a boj proti změně klimatu.

 
  
MPphoto
 

  Arturs Krišjānis Kariņš (PPE). - (LV) Pane předsedající, pane komisaři, jako lotyšský politik velmi dobře vím, co to znamená, je-li stát energeticky závislý. Lotyšsko pokrývá jednu třetinu svých energetických potřeb z vlastních obnovitelných zdrojů, avšak zbývající dvě třetiny energetické bilance pochází převážně z jedné dodavatelské země – z Ruska. Jsme malý stát, který je  do velké míry závislý na dodávkách energie, a proto velmi dobře rozumíme tomu, že tato závislost nás může přijít draho, z hlediska ceny pro koncového spotřebitele a pro celou zemi z hlediska potenciální politické zranitelnosti. Energetická bilance je u každého členského státu Evropské unie jiná, jedna otázka se však týká všech – zabezpečení dodávek energie. Bezpečnost dodávek lze zajistit diverzifikací dodavatelských zdrojů, neboť čím více máme dodavatelů, tím menší je naše závislost na jednotlivých dodavatelích. Rusko je pro Evropu významným partnerem v oblasti dodávek plynu. V Evropě dovážíme přibližně jednu čtvrtinu veškerého spotřebovaného plynu celkem z Ruska. Některé státy, jako je Lotyšsko, jsou dokonce zcela odkázány na plyn z Ruska a celková závislost na těchto dodávkách má sklon každým rokem stoupat. Jedním z alternativních zdrojů dodávek je navržený plynovod Nabucco, který by dodával plyn ze zemí střední Asie do Evropy přes Turecko. Domnívám se, že je velmi důležité, aby mu Parlament poskytl mimořádnou podporu, neboť tento projekt přímo posílí naši společnou bezpečnost dodávek plynu. Plynovod Nabucco je však pouze prvním z řešení naší společné bezpečnosti dodávek plynu. Musíme dosáhnout jednotné evropské energetické politiky, která zajistí koordinaci našich činností ve všech energetických záležitostech. Děkuji za pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Edit Herczog (S&D).(HU) Pane předsedající, především bych chtěla poděkovat za příležitost v této sněmovně hovořit maďarsky, díky čemuž mohu pana místopředsedu pozdravit v tomto jazyce. Chtěla bych začít tím, že podíváme-li se na uplynulých pět let, komisař Piebalgs se pravděpodobně stal jedním z nejúspěšnějších komisařů díky vyváženým a prozíravým politikám, jež jsme doposud v Parlamentu jednotně přijímali.

Na konferenci, která se na téma projektu Nabucco konala v lednu v maďarské Budapešti, komisař Pielbags poprvé prohlásil, že Evropská unie chce projektu Nabucco nabídnout politickou a finanční podporu. Budeme nuceni předpokládanou částku ve výši 8 miliard EUR na 3300 kilometrů plynovodu navýšit. Nyní před námi leží dva důležité úkoly, za prvé získat přibližně 2 miliardy EUR z rozpočtu Evropské unie a za druhé vypracovat kritéria, díky nimž projekt snadněji získá úvěr a získá jej za lepších podmínek.

Původní příslib byl ve výši asi 30 milionů EUR. Je třeba si uvědomit, že musíme jít dále. Jsem si jista, že v několika následujících měsících vyvine komisař veškeré úsilí k úspěšnému zajištění projektu, nebo jej přenechá svému následovníku. Všichni jsme si velmi dobře vědomi toho, že v případě hospodářské krize nenesou největší důsledky výpadků proudu a energie domácnosti, ale společnosti. Tím mám, kolegové, na mysli společnosti, v nichž pracují naši voliči a občané, a ohrožujeme-li bezpečnost dodávek, dáváme všanc i jejich příjmy.

 
  
MPphoto
 

  Mario Mauro (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, bezpečnost dodávek je bezpochyby základní prioritou, kterou je třeba posílit na prvním místě zvyšováním energetické účinnosti a diverzifikací dodavatelů, zdrojů a dodavatelských tras, především však podporou energetických zájmů Unie s ohledem na třetí země.

Březnové zasedání Evropské rady prohlásilo, že, aby Evropská unie dosáhla cílů v oblasti bezpečnosti dodávek, musí být společně, ale i jako každý jednotlivý členský stát, připravena ke sloučení solidarity se zodpovědností. To je z mého pohledu klíčové: Evropská energetická politika musí být nerozlučně propojena se zahraniční politikou Unie, neboť stále tvrdíme, že naše opatření v zahraniční politice budou skutečně efektivní, budeme-li „mluvit jedním hlasem“ – a totéž platí i pro energetickou politiku.

A právě o to tu jde; do té doby, než budeme schopni „mluvit jedním hlasem“, nelze úsilí řady vlád, které jsou zapojeny do komplexních projektů, jako je Nord Stream a South Stream, považovat za rozporné s podporou projektu Nabucco, ale je třeba je vnímat jako součást stejné strategie, v níž sloučíme pragmatismus s realismem a na prvním místě budeme mít zájmy našich občanů.

Z toho důvodu vyjadřujeme své „ano“ projektu Nabucco, stejně jednoznačně však podporujeme úsilí našich vlád o zajištění diverzifikace dodávek, která zaručí blahobyt našich občanů.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) V roce 2008 zaznamenala Evropská unie rekordní obchodní schodek ve výši 242 miliard EUR, jehož příčinou je z velké části navýšení cen dovážené energie. Projekt plynovodu Nabucco bude procházet přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Rakousko a zajistí Evropské unii dodávky 30 miliard krychlových metrů zemního plynu z Kaspického moře ročně. Částka 200 milionů EUR vyčleněná na evropský plán hospodářské obnovy nestačí. Vyzýváme Evropskou unii, aby přidělené finanční prostředky zásadním způsobem navýšila. Projekt DESERTEC bude využívat solární energii ze severní Afriky a jeho součástí je i realizace Středomořského programu zachycování solární energie a výstavba elektrické přenosové sítě, která propojí Evropskou unii se Středním východem a severní Afrikou. EU musí více investovat do diverzifikace zdrojů dodávek energie. Z pozice zpravodajky pro záležitosti související s energetickou účinnosti budov vyzývám EU, aby poskytla inovativní nástroje financování, které podpoří investice v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie a zdokonalování energetické účinnosti, především co se týče budov a dopravního odvětví.

 
  
MPphoto
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE).(RO) Nabucco pokryje velkou část poptávky Evropské unie po plynu. Ještě významnější je však jeho politický dopad: zbaví nás závislosti na jediném zdroji. Opakující se krize poukázaly na skutečnost, že stávající situace, kdy Rusko je jediným zdrojem a Ukrajina jedinou tranzitní zemí, nepředstavuje pro evropské hospodářství a občany bezpečnou variantu. Rozvoj nových dodavatelských cest energie musí být stejně důležitý jako rozvíjení vztahů s Ruskem. Příčinou zpoždění zahájení projektu Nabucco jsou naneštěstí individuální zájmy jistých členských států. Členské státy si musí uvědomit, že tento projekt je prospěšný nejen pro státy, jimiž plynovod prochází, nebo pro obchodní společnosti, které jsou do něj zapojeny, ale přináší užitek všem občanům Evropy, jejichž vlády jim musí zaručit blahobyt a bezpečnost.

Chyby, které způsobily zpoždění projektu Nabucco, se nesmí opakovat ve vztahu k zabezpečení zdrojů plynu. V oblasti jsou země, jako je Ázerbájdžán, Turkmenistán, Kazachstán, Irák a Írán, které chtějí plynovod zásobovat ze svých zdrojů. Komise musí zopakovat to, co učinila pro mezivládní dohody, tedy zúčastnit se následných jednání a dosáhnout kladného výsledku v co nekratším čase. Pokud to neuděláme my, udělá to někdo jiný, a jsem si jist, že potom to nebude v zájmu občanů Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Francisco José Millán Mon (PPE).(ES) Pane předsedající, kvůli závislosti EU na dodávkách energie zvenčí musí zabezpečení dodávek vždy tvořit součást vnější politiky EU. Kromě toho se všechny předpovědi shodují v tom, že celosvětová poptávka po energii v příštích dvaceti pěti letech zásadním způsobem naroste.

Zde v Evropě musíme snížit naši těžkou závislost na ruském plynu, zejména po krizích v uplynulých letech. Rusko sleduje jednoznačnou strategii, jak si v odvětví plynu zachovat dominantní postavení v Evropě. Z toho důvodu máme projekty Nord Stream, Blue Stream II a South Stream.

Potřebujeme tedy diverzifikaci, co se týče dodavatelů a tras. Z toho důvodu je projekt Nabucco zajímavý, neboť zajistí přístup k plynu z Ázerbájdžánu, Iráku a Turkmenistánu, čímž posílí naše energetické vztahy s regionem střední Asie, jehož význam je stále větší.

Jsem proto potěšen tím, že v uplynulém červenci bylo dosaženo dohody, o níž se zmínil pan komisař, a že předseda Barroso v nedávno předložených politických pokynech vyjádřil projektu Nabucco jednoznačnou podporu.

Jsem si vědom toho, že o životaschopnosti tohoto projektu panují pochyby, já jsem však rovněž pochyboval o ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan, který je nyní skutečností.

Musím zdůraznit, že země na jižním pobřeží Středozemního moře mají v dodávkách plynu do Evropy rovněž velmi důležitou úlohu. Z tohoto hlediska je hlavní zemí Alžírsko, které je významným dodavatelem plynu do mé země a do Itálie. Musíme zajistit rychlé dokončení prací na plynovodu Medgaz. V souvislosti s dodávkami plynu bych rovněž chtěl upozornit na země, jako je Egypt a Libye.

Abych to shrnul, energetické záležitosti musí mít v evropsko-středomořských vztazích prioritní postavení, k užitku obou stran.

Dámy a pánové, Lisabonská smlouva obsahuje energetiku jako sdílenou zodpovědnost a stanovuje, že jedním z cílů energetické politiky EU bude zaručit bezpečnost dodávek energie. Povzbuzuje nás to k dalšímu pokroku v rozvíjení stále důležitější společné zahraniční politiky v oblasti energetiky, jak to zdůrazňuje návrh usnesení, jejž bychom dnes měli přijmout.

Na závěr bych chtěl uvést, že naše selhání v Evropě, v Evropské unii, je dokladem obtížnosti cíle dosáhnout skutečného vnitřního trhu s energií, neboť stále nemáme ani nezbytné propojení svých sítí. Z toho důvodu mě těší závazky předsedy Barrosa, jež v této oblasti učinil ve výše zmíněném dokumentu.

 
  
MPphoto
 

  Rachida Dati (PPE).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, jak zde již zaznělo z úst mých kolegů, nedávná plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou je dokladem toho, že naléhavě potřebujeme navýšit bezpečnost dodávek energie v Evropské unii a posílit její nezávislost.

Evropská unie je stále příliš závislá, především na dovozu plynu, neboť v roce 2020 budeme pravděpodobně muset dovážet přibližně 80 % plynu. Tuto situaci musíme změnit, neboť má-li zůstat v současném stavu, pak bude bezpečnost dodávek do Evropské unie trvale ohrožena. Je zjevné, že probíhající projekty v infrastruktuře, o nichž jste se zmínil, jsou kroky správným směrem.

Od nedávné krize mezi Ruskem a Ukrajinou uběhlo několik měsíců. Pane komisaři, co učiníme s nadcházející zimou? Lidem, kteří zažili přerušení dodávek a obávají se opakování situace v budoucnosti, je zcela nezbytné zaručit informace o tom, jakým způsobem je Evropa ochrání od dalších možných krizí.

 
  
MPphoto
 

  Michael Gahler (PPE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, usnesení, které leží před námi, opět objasňuje, že je nezbytné rozvíjet soudržnou evropskou zahraniční politiku, a to i co se týče bezpečnosti dodávek energie.

Dnes tu již zaznělo mnoho na téma projektů Nabucco a DESERTEC. Z hlediska diverzifikace zdrojů dodávek bych vás chtěl upozornit na jeden sousední region, jehož charakteristickým znakem doposud byla stabilita a spolehlivost v dodávkách do Evropy a který rovněž skýtá obrovský těžební potenciál a brzy bude díky změně klimatu dostupnější. Mám na mysli arktickou oblast. Má dlouhou tradici pragmatické spolupráce, například i s Ruskem, avšak EU jako taková v ní nemá zastoupení, v čemž se liší od Ruska, USA, Kanady a dokonce i od Číny.

I v této oblasti bychom Evropě měli zajistit dlouhodobé zájmy a z toho důvodu navrhuji, aby byla ve spolupráci s partnery, jako je například Norsko a Island, vytvořena pragmatická dlouhodobá strategie s cílem navázat spolupráci s Ruskem, USA a Kanadou na vyvážení různých zájmů v tomto regionu nejen v oblasti společné bezpečnosti dodávek, ale i co se týče záležitostí týkajících se životního prostředí a přístupu k nově vzniklým dopravním trasám v důsledku procesu odledňování. Předešli bychom tím i potenciálním konfliktům, k nimž by tam mohlo dojít při závodech o zajištění energetických zdrojů, které ještě lze získat.

 
  
MPphoto
 

  Bastiaan Belder (EFD).(NL) Pane předsedající, Turecko hraje významnou roli při snižování závislosti Evropy na Rusku. Otázkou zůstává, jakou cenu je Evropa ochotna Turecku zaplatit. Turecko zatím hraje na obě strany a snaží se získat prospěch z projektů Nabucco i South Stream zároveň. To není v zájmu Evropy. Vyzývám Radu a Komisi, aby se jednoznačně rozhodly ve prospěch projektu Nabucco. Projekt Nabucco by okamžitě snížil naši závislost na Rusku a vzhledem k tomu, že poptávka po plynu v Evropě pozvolna klesá, je zcela zbytečné budovat dvě jižní dodavatelské trasy. Turecko musí vyložit karty a postavit se v plné míře za projekt Nabucco. Vyjednávání v této oblasti by však mělo být striktně odděleno od vyjednávání o přistoupení Turecka k EU. Nemělo by se stát, že Turecko dostane vstupenku do Unie výměnou za to, že bude spolupracovat.

 
  
MPphoto
 

  Lena Barbara Kolarska-Bobińska (PPE). - (PL) Evropská unie potřebuje dodavatele, jejichž obchody jsou transparentní a kteří plní své závazky. Energetická charta a protokol o tranzitu představují pokus o vybudování systému na jednoznačných principech. Rusko nedávno naznačilo, že hodlá odstoupit od smlouvy o Energetické chartě – měli bychom to považovat za varování. Varování společnostem, které v Rusku investují, ale i Komisi. Mělo by povzbudit Komisi k tomu, aby co nejdříve začala jednat ohledně vytvoření evropského systému bezpečnosti dodávek energie.

Nezbývá nám, než doufat, že Rusko bude Chartu dodržovat a neučiní žádné konkrétní kroky. Vnitřní trh s plynem musí v Evropské unii fungovat bez jakýchkoli omezení a poskytovat prostor pro přeshraniční propojení a plynárenské soustavy. Nelze ponechat evropské spotřebitele plynu na milost a nemilost monopolů.

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Matthias Groote (S&D).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, velmi se mi líbilo, co zde komisař popisoval v souvislosti s projektem DESERTEC. Projekt má nesmírný potenciál a jeho přitažlivost tkví v tom, že se skládá z řady menších oddělených projektů. Dá vzniknout pracovním místům a připraví cestu k environmentálně příznivé průmyslové politice, o niž usilujeme.

Chtěl bych Komisi položit jednu otázku. Když jste hovořil o projektu DESERTEC, nemohl jsem se zbavit pocitu, že máte do jisté míry zataženou ruční brzdu. Jaká konkrétní opatření plánujete v oblasti infrastruktury sítí, která představuje zásadní problém v souvislosti s rozvojem energie z obnovitelných zdrojů? Záměr samozřejmě spočívá v přenosu elektrické energie do Evropy prostřednictvím vedení vysokého napětí přímo z pouští. Jaká podpůrná opatření může Evropská komise v tomto ohledu učinit? Zvažujete již nějaké konkrétní řešení této oblasti? Co můžeme od Komise v tomto směru očekávat?

 
  
MPphoto
 

  Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, skupina ECR podporuje nezbytnost vytvoření společné politiky EU pro vnější energetickou bezpečnost, která bude založena na solidaritě mezi členskými státy, skladbu zdrojů energie však musíme ponechat v kompetenci členských států. Musíme samozřejmě usilovat o diverzifikaci, jíž se vymaníme z přílišné závislosti na ruské ropě a plynu, jež nyní dováží dokonce i Spojené království, které bylo tradičně závislé na Severním moři a plynu z Norska.

Musíme budovat jižní koridor a měli bychom na prvním místě zvážit projekt White Stream jako doplněk k projektu Nabucco, avšak společně s transkaspickými a transsaharskými trasami, které jsou zajímavými výhledy Evropské unie do budoucna. Potřebujeme v Evropě navýšit skladovací kapacitu a prohloubit integraci sítí pro rozvod plynu a elektřiny. Ve Spojeném království rovněž podporujeme nové jaderné elektrárny.

Vítám investice do obnovitelných zdrojů energie, včetně solárního projektu DESERTEC, který přispívá k boji proti změně klimatu a napomáhá diverzifikaci. Musíme rovněž usilovat o zlepšení energetické účinnosti – avšak zákaz tradičních vláknových žárovek ze strany EU je přehnaný, opomíjí rizika v oblasti zdravotní, ohrožující kůži, a v oblasti životního prostředí kvůli rtuti, a EU díky němu v mé zemi zbytečně ztrácí na oblíbenosti.

 
  
MPphoto
 

  Alejo Vidal-Quadras (PPE).(ES) Pane předsedající, předpovědi naznačují, že do roku 2030 stoupne spotřeba plynu v Evropské unii o více než 40 % a že naše vnitřní produkce se zhroutí. Znamená to, že nepokryjeme poptávku i se všemi v současné době probíhajícími projekty. Potřebujeme tedy veškeré možné zdroje dodávek a především je třeba koordinovat všechna opatření členských států, aby jimi v co největší míře přispívaly ke společným potřebám.

Součástí projektů South Stream a Nabucco jsou velmi významná hospodářská, energetická a politická hlediska. Musíme je velmi dobrým a inteligentním způsobem zvážit a dbát na zájmy a potřeby veškerých dotčených zemí. Řadu problémů, s nimiž se nyní potýkáme, by bylo možné vyřešit za předpokladu, že bychom rozhodným způsobem zkoordinovali opatření všech členských států, budovali více terminálů pro zkapalněný plyn, zlepšili vnitřní trh a opět, „hovořili jedním hlasem“.

 
  
MPphoto
 

  Derek Vaughan (S-D). – Pane předsedající, vítám dokument, který dnes různé skupiny předložily, a prohlášení pana komisaře, zejména co se týče nezbytnosti diverzifikovat naši energetickou technologii a zabezpečit naše dodávky.

Zajištění našich dodávek však samozřejmě nemá jediné řešení. Je třeba vzít v potaz veškeré technologie. Skladba našich zdrojů musí být rozmanitá a zahrnovat i zachycování a ukládání uhlíku – pocházím z Walesu, kde jsou stále hojné zásoby uhlí.

Rovněž je nutné zlepšit energetickou účinnost. Z toho důvodu se domnívám, že bychom měli vynakládat více prostředků z Evropských strukturálních fondů na opatření v oblasti energetické účinnosti, jimiž uspoříme energii a zároveň podpoříme hospodářství.

Chtěl bych ještě stručně dodat dva další body. Za prvé, co se týče projektu DESERTEC, považuji jej za velmi vzrušující, musíme však připustit, že se jedná o projekt dlouhodobý. Není to rychlé řešení.

Za druhé, velmi důležité je skladování zásob plynu, opět si však musíme uvědomit, že je nákladné a že bude vyžadovat finanční prostředky.

Podporuji tedy všechny dokumenty, o nichž dnes jednáme, zejména návrh skupiny S&D, jedná se však o důležitá témata, a přivítal bych, kdyby se k nim pan komisař vyjádřil.

 
  
MPphoto
 

  András Gyürk (PPE).(HU) Dámy a pánové, v návrhu rozhodnutí je uvedeno, že ruská energetická firma Surgutneftegas, jejíž vlastnictví je nejasné, nedávno získala kritický podíl v maďarské ropné společnosti MOL. Chtěl bych toto sdělení více rozvést. Osobně jsem panu komisaři předložil otázku k písemnému zodpovězení, která se týkala této transakce. Ve své odpovědi uvedl, že naši žádost o to, aby evropským energetickým společnostem byla poskytována silnější ochrana proti netransparentním akvizicím, považuje za legitimní. To je dobrá zpráva. Je však nutno dodat, že současná nařízení nelze k dosažení tohoto cíle použít.

Nařízení v oblasti transparentnosti však lze jednoduše obejít. Z toho důvodu vyzýváme Evropskou komisi, aby zanechala přístupu, kdy je pohodlně a nečinně zahleděna do sebe. Měla by ve spolupráci s vládami navrhnout právní rámec, který zajistí efektivní ochranu proti nepříznivým převzetím společnosti. Pane předsedající, otevřený trh je úspěchem, jehož jsme v Evropě dosáhli společně. Právě v této oblasti je třeba, abychom se nestali zranitelnými.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Vajgl (ALDE). - (SL) Zdá se, že „postup zvednuté ruky“ funguje velmi dobře a jsem tomu rád. Potřebujeme bezpečné a diverzifikované dodávky. Na tom se všichni shodneme.

Domnívám se však, že příliš velká část naší rozpravy se zaměřila na jediné téma: varování proti hrozbě Ruska. Podobné rozhovory nemají konstruktivní dopad na Evropu a dle mého názoru bychom si prokázali mnohem lepší službu, kdybychom s Ruskem rozvíjeli partnerství.

Rovněž bych byl vděčen, kdyby nám pan komisař Piebalgs sdělil, jakého pokroku bylo dosaženo v dialogu o energetické bezpečnosti, zlepšování našich vztahů s Ruskem a o uplatňování demokratických standardů, což jsou oblasti, jimž by Rusko z našeho pohledu mělo věnovat více pozornosti.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE). - (PL) V září roku 2007 byl na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady z roku 2006 a s ohledem na – mezi jinými – plynovod Nabucco jmenován evropský koordinátor projektu, konkrétně pan Josias Van Aartsen. V roce 2009 předložil zajímavou zprávu, jejíž součástí byly neméně zajímavé závěry. Jeden z nich se týkal obtíží, na něž můžeme narazit při realizaci projektu Nabucco. Poukazuje na to i současná výše finančních prostředků.

Chtěl bych se vás zeptat, zda se domníváte, že bez ohledu na vaše osobní zájmy v této záležitosti může jmenování koordinátora pro realizaci projektu Nabucco zvýšit efektivitu jeho provádění tak, abychom mohli s jistotou říci, že to, o čem dnes hovoříme, a také to, co členské státy – včetně mého státu, Polska – očekávají, má stoprocentní šanci na splnění.

 
  
MPphoto
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Pane předsedající, bylo by obtížné odpovědět na veškeré vznesené dotazy, chtěl bych však zdůraznit několik bodů.

Za prvé, cílem politik, které provádíme v odvětví energetiky, je podpořit blahobyt našich občanů a našeho průmyslu. Usilujeme o zabezpečení dodávek energie, která bude čistá a za dobrou cenu. V tom spočívá náš zastřešující cíl.

Za druhé, jednáme-li o energetických smlouvách, nikdy neuzavíráme vedlejší obchody. Ohledně rozšiřování nebo lidských práv neděláme kompromisy. Naše práce vychází z přesvědčení, že vzájemná závislost na dodávkách energie je nejdůležitější a přináší prospěch všem – dodavatelům, tranzitním zemím a spotřebitelům. Přesvědčit o tom naše partnery vyžaduje čas, ale je to jediný způsob, jímž zajistíme stabilitu.

Za třetí, někdy se může zdát, že reagujeme pomalu, já se však domnívám, že je klíčové stavět na průmyslových návrzích a na podpoře průmyslu, neboť ty nám dodávají sil. Díky tomuto přístupu nereagujeme v energetickém oceánu rychlostí motorového člunu, směřujeme však ke stabilitě. Rozhodneme-li se pro změnu, máme k tomu širší základ, jsme tedy mnohem více v bezpečí. Veškeré projekty byly důkladně prověřeny z hlediska návratnosti nákladů a životaschopnosti v budoucnosti. Domnívám se tedy, že to je správná podpora.

Další oblastí, která je naší slabinou, a o níž neustále jednáme, je vnější energetická politika a soudržnost. Skutečně v ní existuje řada rozporů – nebo přinejmenším vnímaných rozporů – a z pozice komisaře bych jistě byl rád, kdyby byla vnější energetická politika soudržnější.

Návrh usnesení se touto oblastí přímo zabývá, neboť v ní mezi členskými státy neexistuje konflikt, oblast je však jako konfliktní vnímána. Veškerá opatření ze strany členských států jsou rovněž ku prospěchu Evropské unie. Měli bychom v tom tedy pokračovat a skutečně usilovat o vybudování systému, jehož prostřednictvím budeme „hovořit jedním hlasem“, nejen slovy, ale i z hlediska názorů, na něž chceme klást důraz. Z toho důvodu je druhý strategický přezkum energetiky stále velmi důležitý. Veškeré body, které v něm prosazujeme, jsou stále aktuální.

Zároveň se z pohledu Komise jednoznačně domníváme, že si nemůžeme dovolit přejít ze vzájemné závislosti k závislosti jednostranné. Z toho důvodu podporujeme zejména projekty směřující k diverzifikaci, jako je např. Nabucco a LNG – ne proto, že by zásadním způsobem změnily naše vzájemně závislé vztahy s ostatními zeměmi, rozšiřují však naši míru bezpečnosti. Tím se tedy zabýváme, zároveň však samozřejmě sledujeme dění ve světě energetiky.

Co se týče jaderné energie, od této možnosti jsme se odvrátili. Přijali jsme směrnici o jaderné bezpečnosti, jedná se však o oblast z velké míry vnitrostátní a choulostivou. Skutečně se domnívám, že z hlediska Unie bychom měli vycházet ze spolupráce regulačních orgánů pro jadernou energii a usilovat o vytvoření bezpečnějšího a soudržnějšího systému. Pochybuji však o tom, že bychom mohli jít dále.

V neposlední řadě skutečně věřím tomu, že tyto záležitosti a rozpravy napomáhají k utváření energetické politiky, neexistuje však ani jeden nástroj, který by ji zajišťoval. Nástrojů je celá řada, a k této rozpravě se v budoucnosti ještě vrátíme.

Velmi vám děkuji za tuto rozpravu. Rovněž velmi rád zodpovím dotazy ve výboru ITRE nebo v jakémkoli jiném výboru, který by chtěl podrobněji diskutovat o záležitostech v oblasti energie.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Obdržel jsem šest návrhů usnesení, které byly předloženy v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu(1).

Hlasování se bude konat dnes ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně.(RO) Vítám pokrok, jehož bylo dosaženo při podpisu dohody v Ankaře o zahájení projektu Nabucco a protokolu k dohodě o zahájení projektu DESERTEC. Projekt Nabucco se musím stát prioritním, neboť poskytuje řešení problému dodávek plynu, který se v nedávných letech prohloubil. Jsem si vědom toho, že význam projektu Nabucco je chápán z geopolitického hlediska, je však nezbytné, aby partneři projektu měli zároveň silnou obchodní motivaci, díky níž se vše stane skutečností co nejrychleji. Překážky, jako je hospodářská krize, která snížila výši finančních prostředků vyčleněných zapojenými společnostmi na investice, a četné nejistoty spojené se zdroji, z nichž bude plynovod zásobován, je třeba překonat. Částka ve výši 200 milionů EUR, již jsme projektu nabídli, je velmi vítána, musíme však rovněž urychlit politická a diplomatická opatření ve vztahu k Turecku a dalším zemím v oblasti, z níž budeme dodávat plyn. Chtěl bych tedy vyzvat k solidaritě mezi členskými státy, abychom byli schopni předcházet plynovým krizím, jako byly ty, jimž jsme čelili v uplynulých letech. S dokončením projektu Nabucco nemůžeme čekat na to, až Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, neboť občané Evropy jsou mezitím vystaveni nebezpečí, že v důsledku sporů mezi Ruskem a Ukrajinou budou uprostřed zimy ponecháni bez dodávek plynu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ivailo Kalfin (S&D), písemně. – (BG) EU bohužel stále nemá k dispozici efektivní politiku pro energetickou bezpečnost. V tomto směru byly již v uplynulých letech učiněny první kroky, za což bych chtěl poděkovat především panu komisaři Piebalgsovi. Bulharsko k tomu rovněž přispělo. Tyto procesy jsou však stále příliš pomalé, zejména na pozadí nebývale dynamické činnosti Ruska a dalších konkurentů.

Potřebujeme čistší a aktivnější politiku, jejíž součástí musí být některé z následujících bodů:

– podpora dokončení veškerých projektů zaměřených na dodávky plynu do Evropy, u nichž existuje reálná šance, že zajistí tržní finanční prostředky, včetně projektů Nord Stream a South Stream;

– podpora výstavby nových zařízení, která přispějí k energetické nezávislosti a sníží emise CO2, především ta, jež jsou poháněna jadernými a obnovitelnými zdroji energie;

– tvorba společných pravidel pro dodávky a přenos plynu;

– aktivní politika vůči zemím ve střední Asii a na Kavkaze, díky níž zabezpečíme dodávky plynu z Kaspického moře do Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE) , písemně. – Tato rozprava se stala dalším důkazem toho, jak naléhavě EU potřebuje společnou energetickou politiku. Někteří poslanci vyzývají Komisi a členské státy, aby neprodleně přistoupily ke konkrétním koordinovaným opatřením v duchu solidarity, a navrhují, abychom jednali, jako kdyby EU již tuto politiku měla k dispozici. Jejich úsilí má politickou a morální hodnotu a zároveň i praktický dopad, neboť jako zástupci občanů mohou urychlit vytvoření společné energetické politiky. Ostatní využívají skutečnost, že tuto politiku postrádáme, jako výmluvu, jíž ospravedlňují své bilaterální dohody s dodavateli, kteří často opomíjí požadavky na transparentnost a spravedlivou hospodářskou soutěž, o evropské solidaritě nemluvě. Je to krátkozraký a riskantní přístup, který nahrává nedemokratickým dodavatelům, jejichž politická strategie směřuje k rozdělení a oslabení EU. Komise by měla zajistit politickou, právní i finanční pomoc společnostem, které se přidávají k úsilí o diverzifikaci našich dodávek energie. Chceme-li skutečně pokračovat k opravdové solidaritě v oblasti energie, pak by si členské státy měly začít navzájem a s Komisí podávat informace o svých dohodách se třetími stranami.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Nacházíme se na počátku nového funkčního období a já se domnívám, že jedna z oblastí, v níž se Evropský parlament musí aktivněji angažovat, je zabezpečení energetické bezpečnosti. S tím vědomím chci poukázat na význam projektu Nabucco, který pomůže k zajištění bezpečnosti dodávek energie v Evropské unii, neboť evropským spotřebitelům zaručí přístup k alternativním zdrojům bezpečnou trasou. Dne 13. července 2009 byla podepsána dohoda mezi Rakouskem, Bulharskem, Rumunskem, Tureckem a Maďarskem ohledně projektu Nabucco, která doložila závazek zúčastněných států ke stálému úsilí o vybudování plynovodu, což pro investory a dodavatelské země zemního plynu znamenalo pozitivní signál. Státy, které se na projektu podílí, musí spolu s Evropskou komisí nadále zaměřovat své úsilí na zajišťování investic a zaručení spolehlivých dodavatelů pro projekt Nabucco.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Rusko již dosáhlo prvenství na seznamu vývozců plynu a nyní se stalo i největším vývozcem ropy na světě, neboť předhonilo Saúdskou Arábii. Nastalá situace zajišťuje Moskvě zvláštní mocenské postavení, které vyplývá z kontroly nad těmito zdroji. Energie je však surovinou, již je třeba podrobit zásadám tržní ekonomiky. Nelze dovolit, aby byla energie zneužita jako nástroj politického tlaku. Energetické krize, jimž Evropa čelila, zdůrazňují význam diverzifikace zdrojů dodávek energie. Rovněž poukázaly na přidanou hodnotu, kterou projekt Nabucco nabízí z tohoto hlediska celé Evropské unii. Rumunsko vždycky bylo a stále je silným stoupencem projektu Nabucco. Rumunsko spolu s Tureckem, Bulharskem, Maďarskem a Rakouskem patřilo k zemím, které v červenci podepsaly mezivládní dohodu ohledně projektu Nabucco. Závěry této dohody považujeme za velký úspěch a důležitý krok vpřed. Plynovod jako je projekt Nabucco nešetří rozsahem a ctižádostí, a bude muset projít řadou potíží, než se stane skutečností. Jediný způsob, jak tyto potíže zdolat, spočívá ve vytrvalém dodržování vhodných opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Snažíme se usilovně podporovat soudržnou energetickou politiku, avšak ta již existuje a je v plné míře prováděna. Je tu jen jeden nepatrný problém: tato politika NEPATŘÍ nám. Patří Rusku. Francouzská energetická společnost EDF se nedávno připojila k projektu South Stream. Před tím Rusko převzalo podíl maďarské ropné společnosti MOL na projektu Nabucco. Ještě dříve byl rakouský terminál pro zkapalněný plyn v Baumgartenu převzat záhadnou společností Centrex. Potřebujeme jednoznačnou evropskou energetickou politiku, a to okamžitě. Dost možná je to naše poslední příležitost k podpoře projektu Nabucco. Zůstanou-li Rada a Komise neutrální, pak by se měly připravit na velmi chladné zimy a na horko v politice.

***

 
  
MPphoto
 

  Mario Mauro (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych sněmovnu vyzvat ke chvíli ticha, neboť jsme právě obdrželi zprávu z Kábulu, že došlo k velmi vážnému útoku proti mezinárodním mírovým jednotkám, a z kusých informací, které máme doposud k dispozici, vyplývá, že mezi italskými výsadkáři z brigády Folgore je šest mrtvých.

Chtěl bych vás tedy požádat, abyste vyzval sněmovnu k minutě ticha, jíž uctíme památku těch, kteří bojují za nastolení našich ideálů míru a svobody na celém světě.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Dámy a pánové, pan Mauro nám právě předal zprávu o tragickém incidentu, k němuž došlo v Afghánistánu: šest příslušníků mírových jednotek přišlo o život. Chtěl bych tedy zdvořile požádat, abychom tváří v tvář této tragické události povstali a na znamení úcty drželi minutu ticha.

(Sněmovna povstala a držela minutu ticha.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN LAMBRINIDIS
Místopředseda

 
  

(1) Viz zápis.

Poslední aktualizace: 5. ledna 2010Právní upozornění